Tmavá včela

[Miroslav Jaroš]

(24.01.2013 02:05 PM)schützmeister napsal(a):  Přiznám se, že naše nestejné naladění k černé včele dozajista vyplývá ze zeměpisné polohy. Jsem ze Sušice. Na Šumavě.

Stejná otázka je o tom, nakolik jedna dovezená matka ovlivní místní populaci. Například v naší vsi z cca 80 včelstvy se každý rok dovezou tak 3-5 F1 matek. Osobně ale nepozoruju, že by se mě včely nějak měnili. Dokonce mohu jasně po leta pozorovat asi cca 4 dost odlišné linie.
Myslím, že pokud člověk nevymění matky všude, stejně převládne místní ekotyp a někde je víc černý, někde šedý a jinde jiný. Něco rasově čistého není nikde a je vůbec otázka, zda kdy bylo.

No ono to s tím nalazení je trochu jinak . Na mne tmavá včela působí velmi dobře , jsem z oblasti kde ty její geny nějaké byly , zbyly a sám je v chovu preferuji , když jsem schopen to poznat .
Ale vídím zřetelně tu manipulaci , která je do té kampaně vložena a taky tu zaslepenost a zkreslenost .A taky ten výsledek . Mají nalinkované zjednodušené uvažování , které je umožněno jejich některými menšími zkušenostmi .
Taky ,,Proč bychom tu tmavou včelu nedělali , když na ni dostaneme peníze . "

Tmavá včela není všelék . Ti co jim to jde a výsledky mají , ti preferují nerojivou vhodnou směs kraňky s původní včelou (víc původního ) , místy třebas občas jemně pocukrovanou do černa . Důvody nemá význam rozebírat . Je to o něčem jiném .
Také není pravda , že tmavá včela je vždy odolnější než kraňka . Tato informace samostatně odděleně je vymývání mozků .
Jsou typy ,, kraňky" , které jsou tvrdší než tmavá včela .
Co to třeba byla ta šprudl ? Ta ještě byla trochu v jedné větvi pekařovské krve a vysloveně ráda nosila les . Není to o plemeni .
Třeba Macura měl svou jednu líniji ( Oravská hvězda ) , která mu uměla zimovat na medovicovém medu .

Ale jestli potřebuješ srovnání , no proč ne ? Určitě ti ti něco dá .
Dej si je na plastové mezistěny , třeba ty s menším rozměrem buňky , nenech je dělat své vlastní trubce , dej do česna mřížku proti vyrojení (jak má Sedláček ) a nemusíš mít výčitky svědomí , že jsi v okolí zničil něco původního a hodnotného sobě i jiným .

Ty koupené matky F1 u vás v obci nepoznáš až do doby , než se to přehoupne přez určitou hranici . Potom to poznáš .
Pokud jim tam dodáš černé trubce , tak je vlastně donutíš , aby nakupovali mírné matky a celé to urychlíš .
To měnění včel někdy platí , někdy vůbec ne a ony třeba drží svůj ráz 30 let bez ohledu na okolí .

Jinak heterogezní efekt trošku zvyšuje rojivost a navyšuje všechny vlastnosti .
Zkušenost jenoho praktika co byl taky s námi na podzim v Boleslavi -- z roku 1959 s kříženkami ( taky trochu do žluta) . ,,Přišel jsi domů na zahradu a ta byla plná rojů na stromech jak trošku větší jablka a to jak velikostí , tak množstvím."