Důležité: Zachraňme české národní parky

[schützmeister]

(03.03.2017 04:31 PM)Rasťa napsal(a):  tím, jak nahlížejí ekologové na šumavské smrčiny a jejich kůrovce. Tím, že napadené stromy a celé oblasti vykácíme, nerozpěstují se smrky, které se dokáží s kůrovcem vypořádat.

Jenže takhle to nestojí. A to ze dvou důvodů.
1. Předně v první zóně NPŠ již nezůstaly žádné smrky, které by kůrovec mohl napadnout. Jen mlází. Takže se už nic nešíří z těch bezzásahových zón. Dokud je nerozšíří. Ty zóny. A také netěží, ani kdyby chtěli.
2. S rozpěstováním odolnělnějších to je poněkud složitější. Kalamita zde začala s vyhlášením NP BayerischeWald z druhé strany kopce. Nejsem si jist, ale někdy v roce 1985. Prvních 10 let se masivně těžilo a holiny se zalesňovali čím přišlo pod ruku. Čili cca 1/3 bezzásohových zón je výsadba neznámého původu. To, co roste na druhé 1/3 není rozpěstovaný klon toho co přežilo - jednak nic semenného nepřežilo a jednak les se zmlazuje už 50 let před rozpadem. Tedy to co tam roste, je to, co se vysemenilo dávno před kalamitou. Žádná selekce. Funguje to jinak, než u včel. A pak je tu třetí třetina, kde není ani nálet ani výsadba, jelikož sežrané stromy ještě nedosáhli semenného věku - byly z výsadeb někdy těsně po válce, tenkrát v Reichu se dost těžilo, stavěl se Atlantickej val, čili to byly úplně geneticky nepodchycený výsadby. Tady se park, ač v bezzásahový zóně, to snaží dosázet.
Loni dělali v Bavorském parku genetický pokus, protože se leta věřilo, že smrky se štíhlou korunou jsou ty pravý, šumavský a ty se pak dál množili. Jenže se přišlo na to, že jde o stejný geny - tedy dva smrky vedle sebe jeden štíhlý a jeden rozložitý otestovali / otestovali samozřejmě víc jak dva / a přišli na to, že to jsou bráchové. Jeden měl prostě víc prostoru, tak narostl do šířky. A zázrak se nekoná.