Biologické možnosti ošetrovania včelstiev

[Leoš Dvorský]

Ali, toho varování není nikdy dost. Abys neohrožoval okolí, musíš mít o zdravotním stavu včelstev přehled. Kdykoliv ukázat, doložit vysvětlit, pomoci sousedovi. Lidé totiž nikdy nehledají chybu u sebe, ale u druhých. Lidé nechtějí vzít zodpovědnost na sebe, ale potřebují viníka. Pro svobodné chování prostě nedorostli. To platí ale obecně nejen u včelaření.
Pokud jde o to aktivní omezování kleštíka, to bych tu nerad příliš ventiloval, už i tak toho bylo dost. Uvidím zítra, možná na to dojde řeč. Podstatné ale je, uvědomit si, že 1 mechanizmus nestačí, ale musí být min 3-4 a ty stačí mít na průměrné úrovni. Třeba, dobrý orientační smysl, obranný pud, grooming, vhodný plodový rytmu se schopností reagovat (to je asi to první, co včely udělají), VSH chování. Je to posloupnost. Tady mám mraky poznatků ze svých pokusů. Jak vybírat, no existují jisté markery, podle kterých se postupuje, nebo alespoň já to doporučuji. Říká se tomu markerová selekce. Nejtěžší ze všeho je umět rozpoznat. To je fakt nejobtížnější a lidé si to vůbec neuvědomují. Pak už není problém vymyslet systém testů a chovatelské metody jsou to nejjednodušší. V praxi se to u nás ale prezentuje opačně. Má to samozřejmě své důsledky. ld