Tematický mód | Lineární mód

Leoš Dvorský

(22.06.2017 01:34 PM)Tomáš Jelínek napsal(a):
(22.06.2017 11:47 AM)Pavel Cirman napsal(a): víc plodu=víc kleštíka.

Tohle je bráno jako fakt, skoro možná i dogma. Určitě je to podpořeno sledováním z praxe, ale jasné mi to není. Přece jedna samička vleze jen do jedné buňky, vyleze i s dcerkami za cca dva týdny. Z trubčího jich vyleze víc, ale také o něco později. Je ovšem jedno, kolik je nezasaženého plodu okolo. Pochopil bych, kdyby málo plodu znamenalo roztoče čekající v pořadníku, ale to striktně neplatí, když jich do každé buňky může vlézt několik. Z tohohle pohledu je určující jen startovní počet na začátku sezony a délka plodového období.
Což ono to tak nebude, protože jinak by perfektně fungovala uzákoněná nulovací metodika, která ovšem nefunguje. Tedy ne ve smyslu vyřešení problému anebo alespoň ochrany před kolapsem včelstva. Domýšlím se tedy, že to má vliv na chování prevítů, kdy pod dojmem přemíry výběru zkracují foretickou fázi a jdou málem z buňky do buňky. Pak by ale asi měly mít o něco kratší životnost, protože se vydají, nebo ne? Ale proč jsou akčnější? Stimulující období hojnosti budiž, ale každá se stejně zapiká na jedné budoucí včele. Nebo je pro ně plod různě atraktivní a foretická fáze je toliko vynucená nedostatkem vhodných larviček?
Každopádně mi ten raketový růst není jasný. Jistě, můžou si nasát kleštíka zvenčí, ale něco přijde, něco odejde. V průměru by to mělo být podle síly včelstva šulnul a celková suma přirustku kleštíka ze všech včelstev v lokalitě je 0. Neřeším teď rabovačku promořeného včelstva, ale to, jak se do toho stavu kolabující včelstvo ošetřované na podzim tvrdou chemií vůbec stihne za pár měsíců dostat. Děkuju moc za odpovědi.

Tomáši, určitě znáš pojem heterozní efekt. To je právě to, co výrazně zvyšuje tzv. fitnes kleštíka. Ti je pravděpodobně jednou z příčin nárůstu kleštíka. Jinak populační křivka V.d. je daná a vysvětlená, právě ta nesmyslná metodika ošetřování, kdy se krmí a znovu rozplodovávají včelstva v srpnu mu maximálně vyhovuje. To jen na doplnění Milana. ld

(23.06.2017 07:24 AM)MilanBencúr napsal(a):
(21.06.2017 02:10 PM)Leoš Dvorský napsal(a): Jo, Milane, je to jak píšeš. Slunovrat bych ale bral jako hranici ke které se to počítá. Ono skutečně stačí na 14 dní izolovat matku na 3 plásty, pak z nich udělat oddělek a znovu na 14 dni a ten třeba odstranit a máš po V.d. Já to letos vykoncentroval jen na 1 plást. Ta tvorba oddělků bohatě stačí na ředění populace, podobně jako u rojů. Totožné to sice není, protože oddělek má zpravidla větší kapitál V.d., než roj, ale ta pauza stačí a je to výrazná pomoc.
Trojrámikový odloženec na rámiku 37x30 a 42x17 nebude určite to isté. Úľová zostava v čase kvitnutia agáta je vysoká asi 90 cm. To sú v mojom prípade 3 nadstavky JU a v tvojom Langu je je to 6 nadstavkov na výšku úľa. V dvojnadstavkovej úľovej zostave 12R/42x30 to bude zas niečo iné, vysoké 60 cm. Ak matke v tvojich Langoch stačia vo väzení na 14 dní 3 rámiky, tak mojej matke v JU by mohli stačiť len 2 rámiky. Je to technická otázka veľkosti väzenia pre matku na tebou spomínaných 14+14 dní, čo časovo pripadá na druhú polovicu mája do druhej polovice júna. Tak som to pochopil z tvojich príspevkov. Včelstvo bude 28 dní v kuse "bez kladenia matky" a po troch týždňoch bez pribúdania populácie včiel v úli. Včela sa predsa 21 dní vyvíja v bunke, 21 dní pracuje v úli a 21 dní znáša potravu do úľa. Polovicu z tohto času treba väzniť matku. Väznením matky 14+14 dní včelstvo zoslabne natoľko, že jeho rozvoj po slnovrate je ohrozený. K takej situácii nedochádza ani pri delení včelstva rojením.
Potom je to otázka veľkosti odložencov, či má význam po väznení matky urobiť pozbieraný odloženec z viacerých zaplodovaných rámikov, keď roztoče Varroa sú sústredené práve pod viečkom v plástoch z väzenia matky. S veľkosťou rámika tiež súvisí množstvo odviečkovaného plodu po druhej 14 dňovej etape znižovania počtu roztočov Varroa vo včelstve.
V dvadsiatych rokoch minulého storočia konštruoval nemecký včelár Kuntz vo svojich úľoch tojrámikové väzenie pre matku. Písal som o tom pred časom na mojom blogu. Vtedy zmenené postupy v poľnohospodárstve s narastaním počtu prestávok s nevýdatnou pastvou pre včely, prinútili včelárov prispôsobiť sa zmeneným pomerom. Z toho dôvodu potrebovali včelári obmedzovať matku v kladení. Tak vznikla nová a dodnes včelármi zaužívaná technika ošetrovania včelstiev. Začali obmedzovať matku v kladení vajíčok uzatváraním do väzenia a z produkčného včelstva jej odstránením s odložencom pred ukončením poslednej jarnej znášky. Kuntz prevesil do väzenia matku s rámikom, druhý rámik bol žemlovej farby alebo práve postavený na začiatkoch medzistienky a tretí rámik bol stavebný, na ktorom včely postavili trúdie dielo. Mňa zaujíma práve trojrámikové riešenie väznenia matky so stavebným rámikom v čase preplňovania úľov včelami. Snáď sa roztoče ulakomia na trúdí plod.

Milane, jsem rád, že jsi okopíroval tu část mého příspěvku. Je z toho patrné, že se jedná o 3 věci, které ty slučuješ dohromady. Pokusím se to tedy objasnit.

1) Není to tak, že izolaci provádím paušálně, to vůbec ne, stejně tak jako jsem dospěl k bodovému ošetřování KM.
2) totéž platí u toho bodu, kdy říkám, že jsem to vykoncentroval na a1 plást. To má své důvody, já V.d. prostě potřebuji pro svou práci!!!! Zase to neznamená paušální použití.
3) Při rojení včelstva dochází k plodové přestávce (spíš by bylo lepší napsat, že po tu dobu v roji není plod vhodný k množení kleštíka, tj. před zavíčkováním) od cca 14 dnů do měsíce. V tom je to tedy podobné i u těch oddělků. Nemusí být vůbec 3 plástové, ale celý nástavek.
4) Při svých počtech zapomínáš na jednu zásadní věc. To je dlouhověkost a zdravotní stav včel. Dlouho jsem včelařil s materiálem (v současných liniích je pevně zabudován), který v červnu omezil plodování na 1-3 plásty a nikdy k žádnému oslabení nedošlo. To znamená, že ty včely byly a jsou dlouhověké. Dlouhověkost ovlivňuje i výživa a zdravotní stav. To jsem ukazoval na výzkumech Dr Dubné mockrát.
Také to, co píšeš o tom vývoji a jak dlouho která včela pracuje v úlech je to, co činí ty rozdíly. Ano to tvoje dogma se dá používat, jako základ. Ale např. tvorba létavek je dána i přítomností juvenilního hormonu v krvi. Při jeho nedostatku (při ztrátě létavek) se z mladušek začnou tyto rychle přetvářet na létavky. To je prokázaný fakt. Tak že létavka může být stará jen 4-5 dní od narození. Nakonec to třeba v Maďarsku využívají někteří profíci a metodou tzv. chodících úlů zvyšují takto záměrně počty létavek v úlech na akátech. Vždyť třeba 2-3 denní mladušky jdou na prolet. Něco podobného je u krmiček, stavitelek..... Tím ale nechci to dogma bourat je třeba se ho alespoň ze začátku držet, ale neustrnout na něm.

Mohu ti k tomu uvést spousty příkladů. Za všechny jeden k té dlouhověkosti. Před několika roky mi jeden kolega dal ¨matku od jednoho známého chovatele. Vyhlašuje, že je chová v drsných podmínkách . Znám ho velice dobře , tak jsem se poptal na původ..... No vychvaloval to, proč ne. Ale chlubil se i takovými fotkami, kde byl plod jak se říká od loučka k loučce. Takové já okamžitě likviduji. Výš jak ten jeho materiál dopadl? Tak, že jsem to celé včelstvo rozdělil na oddělky. Ony ho totiž v květnu předstihly mé oddělky na 1NN při ani ne polovičním množství plodu.
Než se v těch oddělcích s jeho včelami oplodnily matičky, všechny zkolabovaly, uhynuly na nosemózu. To je také důsledek krátkodobých včel od tzv. plodařek. Nepaušalizuji to, ale v dané lokalitě to tak bylo a nejen u mne.
4) Zapomínáš i na další věc. Totiž, že při výkyvech v množství plodu, snižování, mají včely tendenci odchovávat automaticky dlouhověké generace. Nezáleží tolik na datu. Délka života dlouhověké včely je jiná a může být i 9 měsíců. To přeci znáš. Neznamená to ale, že tomu tak bude nebo musí. Tak tomu je u včel, které jdou do zimy, ale dlohověké a středněvěké včely jsou ve včelsvtech nustále !!!!! Tedy v těch normálně vedených, podobně jako je to v přírodě. To jen ta naše tzv. intenzivní metodika ošetřování, která je o 180 stupňů obrácena té, které jsou včely navyklá z přírody, rozlišuje včely tzv. zimní. Jenže v přírodě krátkověké včely (v maximálním množství) včelstvo produkuje snad jen 3 měsíce v roce. Není to zase dogma, ale pochop, v přírodě je zcela jiný plodový rytmus. Ve včelstvu v přírodě je daleko více včel dlouhověkých skupin. Ta dlouhověkost je dána už prvopočátečním programováním, tedy u plodu. Dále se pak dodatečnou výživou dá ze středněvěké včely vytvořit včela dlouhověká. Třeba tím, že nepracuje a živí se velmi intenzivně pylem. Z krátkověkéé na dlouhověkou to ale nejde. Ty tzv. dlouhověké jsou z biologického hlediska blízké těm tzv. rojovým včelám
Je to složitější a hodně se tím zabývali Rakušani a Švýcaři, no a taky skromě já v jiných souvislostech. To rozdělení na krátkověké, středněvěké a dlouhověké ale postačí.
5) Vyzkoušej a uvidíš.
6) Tím zcela bezplodovým s vykoncentrováním V.d. na 1 plást to včelstvo nezesláblo ani o tu očekávanou 1/3. Bylo to přesně 34 dní do prvního vajíčka, tedy plus 7-8dní. Zajímavé že, ale ono to má pokračování. I dlouhověkost má své meze a jakmile ve včelstvu začne být otevřený plod, začnou včely rychleji stárnout, snad lépe upracovávat se. U včel není rozhodující jak je skutečně stará, ale jak je "stará" z biologického hlediska. To taky znáš. Přeci včela narozená v říjnu může žít do jara a nebo jen do konce roku. Stejně tak včely narozená v červnu může dožít jara, resp. narozená v červenci může dožít konce května, a nebo nedožije podletí. To mám ověřeno pokusem a ne jen na 1 včelstvu a je to už poměrně dlouho.
Proč jsem to napsal? Ani ne tak, abych ti to vysvětlil. Ty ,když si to necháš projít hlavou, objasníš i beze mne. Především ale proto, že zde je vidět, jak "složité" a zároveň jednoduché včelaření může být.
Jinak, takoví včelaři jako pan Büdel a Kuntz (má někde v dig. podobě jeho knihu) nás právě zavedli k té moderní metodice, kdy včelaři včely ani tak moc nepotřebují a chápou je jako výrobní prostředek, ne živého tvora. Je to asi lidské, ale arogantní a mylné. Bylo to právě to büdelovo."Včelstvo je součet jednotlivých včel" napáchalo, dle mne, už nenapravitelné škody ve vědomí včelařů a přispělo k té technokratickému (klidně říkejme i klasickému) úhlu pohledu na včely.

O délce vývoje včely bych toho ale mohl napsat mraky. Mění se v průběhu roku podle toho, jaké kategorie jsou primárně odchovávány, dále také vlivem tepla a světla, záměrně nepíši velikosti buněk, páč ty včely s nejkratším vývojem (18,5 dne), nemají buňky rozhodně nejmenší. To už ale zasahuji někam jinam a prozrazuji něco se svého lab. sešitu. ld