Co se píše o volné stavbě

[Leoš Dvorský]

Mám ve vesnici souseda včelaře, 30 let včelaří možná i víc a 50 včelstev, kočovník. Ten také věří, že víc trubčiny =víc roztočů a dokonce podle něj, když v podletí ustane chov trubců, tak se roztoč už nemnoží, protože se množí jen na trubčině. Tak jsem se ho jednou zeptal, jestli si také myslí, že když roztoč je v chovné náladě a nemá volnou trubčinu, jestli čeká ve frontě až se nějaká ta přijatelná trubčí buňka uvolní. Řekl, že na to odpověď nemá, ale bude nad tím přemýšlet. Ale od té doby, téma varroáza už se mnou neřeší.

Aleši on má pravdu, ale jen půl nebo ještě méně. Pokud necháš trubčinu na okrajích hnízda, např. v každém nástavku po obou stranách pak se tam VD skutečně bude přednostně a dobřem množit. Tak je tomu často i v přírodě, to je přirozené i logické. Jenže, má-li včelstvo dostatek zásob, neomezuje odchov trubců a chová je skoro tak stejně dlouho jako dělnice. Včelstva v přírodě včas ukončují plodování, skoro současně s trubčinou (nebo o 14dní dříve) . Letos to u mne bylo i začátkem července a jsou v IA kvalitě. Jaký je důsledek? No ten, že se sice množí roztoč ve větším množství, ale současně i dlouhodobé generace včel a to nepoškozené.Tak když se to plodování ukončí. Kleštík se chce množit dál (to je důležité) ale nemá vlastně na čem, protože ty dlouhověké skupiny včel tam již jsou a plod veškerý žýdný. Na a protože pak přichází na řadu grooming o cca 1-2 měsíce dříve než to mohou pozorovat včelař na klasicky vedených včelstvech (jestli vůbec), má zase hodně po žížalkách. Věř tomu nebo ne, klasické včelstvo dokáže do konce října od polovičky září zlikvidovat i kolem 4 tis, kleštíků (zajímavé je, jak se tohle číslo objevuje u různých včelařů, že by souvislost??). No nějaký vliv šlechtění tam již také bude. Jenže u normálního včelstva to ůže býte i jednou tolik!
Krom toho trubčina je právě důležitou součástí té archtektury díla, je vidět, že jsi nebyl v Brně. trubčina patří na okraj hnízda. Má to velký vliv pochopitelně i na selekci. Ono u našich včel tak dochází k podobnému vytěsňování (nebo soustřeďování) VD na trubčí plod podobně jako u Včely východní ( A.c. cerana, pozor jsou i jiné a tam to někdy tolik neplatí). Věřím, že to alespoň několik účastníků v Brně aktivně vstřebalo a pochopilo, jak to v přírodě chodí a že vše z toho můžeme přenést do zootechniky. Pochopitelně selekci to vůbec nevylučuje, ba právě naopak. Tohle jsem mmj. říkal i na přednášce o včelaření na volné stavbě v Ostravě koncem září, tedy cca týden, dva před tou nešťastnou pozvánkou............. Tenhle vliv díla je ale jen částí algoritmu včelstva v přírodě, které odolává VD, viz zase přednáška v Brně. Samo o sobě to někdy zdaleka nemusí stačit k utlumení V.d., ale často hodně pomůže. Jakmile začneš vnímat odlišnosti včelstev a vcítíš se do jejich programu, pak už jedeš jak na drátku. Tak jen zase čekám, kdy na mne bývalí kamarádi pošlou veterinu, už v tom mají praxi. Pokud si někteří z vás vzpomenou na to, co jsem říkal před rokem v MB o opuštění i KM, mělo to i tento důvod. LD