Japonský úl

[Leoš Dvorský]

No krása. Nyní napíši něco (než odejdu ke včelám), co rozhodně není proti této knize, ale je to jiný náhled na věc. Sice by se to hodilo do jiného vlákna, ale navazuji na předchozí příspěvky. Ona mezerovitost může být způsobena špatnou matkou (tak to vnímají ti ortodoxní včelaři) nebo VSH chováním (odstraňváním plodu napadeným kleštíkem) Nebo zvýšeným hygienickým chováním, což není zcela totožné s předchozím i když korelace tam je. No a také tím "topením."........ Jenže co pak s plodem, který nemá snad jedinou buňku prázdnou, vynechanou? To vídáváme u mladých matek. Co pak?
Je tedy třeba hledat i jiné souvislosti a vysvětlovat chování (záměrně neuvádím které to jsou, není čas). To může dělat každý včelař.

Ono jde o to, umět se na věci dívat tím "přírodním" pohledem, tedy v souvislostech, komplexně (něji) a hledat rovnováhu a chápat zákon rovnováhy, umět ho využívat a nebo se o to alespoň pokoušet. Proto PROSÍM neberte písmo od koholiliv a ty různé odkazy na různé práce za EVAGELIUM.
Jsou vždy poplatné určité situaci, prostředí,genofondu,pisateli, to není špatně. Jen to je třeba to vnímat. Raději se snažme vždy najít si autentické informace těch, kteří to,co říkají také dělají (často s chybami, což je logické, kdo nice nedělá, nic nezkazí) a nejsou jen opisovači opisovačů. Je třeba chápat i obor včelaství jako součást celku.
No a včelařskému establishmentu (a těm nad ním) jde o to ovládat, diktovat podmínky.
K tomu nejsou potřební svobodní, svobodně uvažující, kreativní a tvořiví lidé, ale spíše roboti. Těmi (svobodnými rebely) ale jsou zpravidla jen lidé, kteří se vzdělávají i mimo systém (např. S. Jobs...... a řada dalších).
Proto je včelařský mainstream tak zkostnatělý a stále řeší, co už je dávno vyřešeno tím nejlepším, nejdůležitějším VĚDCEM a tím je PŘÍRODA sama. CHce to jen potlačit vlastní ego, pýchu a hledat pravdu. To nedokážeme každý a pokud ano, ne vždy. Proto je i včelařství vháněno na jakousi jednosměrnou silnici, která vede jen jedním směrem. Slušnost mi nedovolí napsat kam to směřuje, ale úhyny, kterých i přes neustále se zvyšující množství jedů, neustále rostou, opakují se, o něčem svědčí.
Dle mne, kdo ale začne vnímat problematiku jako silnici s dvousměrným provozem nebo dokonce dálnici s mnoha proudy (v obou měrech), je v podstatě tzv. za vodou, je na správné cestě (sejít z ní lze vždy). Možná, že se někomu bude zdát, že přeháním.

Před nějakým časem napsal jeden člověk takový článek o varroáze (není jediný a bude jich asi i přibývat), kde se autor obsáhle pokusil shrnout příčiny úhynů (pochopil ji jako jednsměrnou silnici). Ten článek nebyl nic jiného, než shrnutí výsledků výzkumů (po hříchu jen některých a těch, které se mu líbily a nevím, zda je vůbec pochopil. Ve světě vědy totiž nejsou otevřené informace). Přesto je to jistě úctyhodná práce. Jeden praktik si dovolil tu práci glosovat, že není využitelná pro praxi, není autentická. Okamžitě se příznivci dotyčného pisatele i autor sám (a znovu říkám, děkuji mu za tu práci) snažili obhajovat, vysvětlovat a pod. To jen dokazuje, jak jsou včelaři vedení k nekritickému přebírání informací dokonce od těch, kteří se uzavírají jen do své bubliny. Je to ve stylu bolševického . Věř nám a mlč. Výsledkem pak jsou jakási snadno ovladatelná zombie a ne včelaři. Tohle ale není cesta ŠPV. Osobně jsem s tím "glosátoremi" (promiň kolego, že nenapíši tvé jméno ) nesouhlasil. Ta práce pro praxi využitelná je a to velmi. Ukázala zásadním způsobem rozdíl mezi znalostmi a věděním. Je to jednoduchá rovnice. Vědění = pochopení (situace, problému) = praxe. Znalosti= jen přejaté, neautentické informace, získané ponejvíce na školách a třeba internetu.

Proč to píšu. Využil jsem jen předešlý příspěvek, který mne inspiroval. CHceme-li včelařit jako někdo, nemůžeme se ptát toho, kdo to dělá jinak nebo včelaření jinak chápe, má jiné výsledky. Chceme-li včelařit podobně jako žijí včelstva v přírodě, musíme hledat cestu u nich, v přírodě. To neznamená, nacpat včely znovu do klátů (i když proč ne), ale pochopit z přírodního včelstva to podstatné a umět převést do své praxe. Někdy je to bolestné, ale nese to výsledky. Nejde o to vrátit se absolutně, ale pochopit to, proč něco fungovalo a nyní ne. Je to mnohoproudá dálnice v obou směrech, proto musí být člověk neustále ve střehu. Jednosměrnou silnicí projede zpravidla i neřidič. Možná, že se můj příspěvek hodí do jiného vlákna, třeba do vláken o zdravotním stavu..... Pokud někdo chcete, máte mé svolení ho překopírovat i do jiného, vhodnějšího vlákna. ld