Japonský úl

[Miroslav Macek]

Nuž mňa tiež napadlo presne takéto isté riešenie . Nedávno som ho použil na mojom "Japonskom kláte".

Odpoveď pre Yaw
-ekologickejšie
-lacnejšie
-prirodzenejšie pre včely
-antikórový drôt sa asi ťažko zháňa , určite je drahý, železný by mal byť aspoň pocínovaný pretože železo by nemalo prísť do styku s medom
-otvor zvnútra ktorý nie je priebežný celou stenou je podľa mňa tiež výhoda
- možno niekoho ešte niečo napadne.....

[tondabh]

Haribol Jiří, žádný problém, pouze dumáme než se rozjede výroba a chceme těm našim holčičkám bzučivým připravit co nejpřirozenější podmínky, měj se krásně včeličkově, Tonda.

[Jan Hucko]

Ahoj všichni, dráty používáme proto, že na jedné straně jsme udělali očko, na druhé straně je rovný. když drátem zatočíte vyndáte jej bez porušení díla, jasně krom tý díry která po něm zůstane. Jak jsou dráty venku stačí oříznout plástve kolem dokola a v podstatě celé dílo vypadne ven. Takhle se získá maximum plástečkového medu.

[Miroslav Macek]

Dobré riešenie. Pozerajúc videá kde konce tých drôtov napevno zatĺkajú do steny úľa ma táto možnosť nenapadla. Ešte vymyslieť ako by to fungovalo s drevenými tenkými paličkami. Museli by byť dosť pevné aby sa pri pootočení nezlomili. Možno bambus by vydržal. To pootočenie bez očka tiež asi nebude ľahké.Vyskúšam klieštami.

[Debora]

Používám tyčky ze smrku, nebo buku o tloušce 8-10mm. Princip je stejný, jako u košnice. Musíte jen ponechat koukat dostatečnou plochu z úlu ven (2-3cm). Kombinačkami je ze stěny úlu vytočíte jako ty ocelové. Navíc mají dřevěné tyčky lepší a přirozenější stabilizační plochu a výbornou tepelnou izolaci. Zvažte prosím kolik tepelných ztrát by mělov zimě včelstvo vyhřívající ocel?
I když zatím jen teoreticky o využití elektromagnetického pole včelstva, při použití kovů získáte v úlu nevhodný elektromagnetický rozptyl fotonů . Ocelové tyčky spolu s parazitní kapacitou sekundárního elektromagnetického pole se budou v úlu chovat jako pomyslný kondenzátor v rezonančním poli.

[tondabh]

Výborně Debora, z důvodu vytahování ještě promýšlím místo díry do nástavku jen drážku, že by se celý obsah vysunul z nástavku a teprve venku by se vyndala tyčka, mějte se všichni krásně včeličkově, Tonda.

[Crha Karel]

K tomu jsem skeptický, dá se předpokládat, že v drážce i kol zakončení použijí propolis!

[tondabh]

Ano pane s tím je počítáno, propolísek vytěžíme a spešl podavačem klacíky i s obsahem nástavečku vyjmeme...

[Miroslav Mareš]

Zdravím tak po dlouhé době jsem se konečně odhodlal udělat dva zkušební japonce dělal jsem ze zbytků a co kde jsem doma našel . Rozměrově a i vzhledově jsem je udělal trochu větší vlastně to je Warečko 30x30 . a takhle to dopadlo.Ještě pár drobností a povrchovku a je hotovo. Místo drátu jsem dal také bukové tyčky ale vyvrtal jsem díry skrz a při medobraní jenom kombinačkami tyčkou otočím a vytáhnu a můžu vyříznout plásty z nástavku.

[Crha Karel]

Tak já nepochybuji, že se vždycky najde nějaký šikula, který stávající systém vylepší. Ovšem pak se z jednoduchého stává složitější, náročnější na obsluhu s potřebou výroby dalších udělátek. Nic proti ničemu, je to jen můj úhel pohledu fascinovaného původní jednoduchostí.
Tedy mne zajímá především odpověď na otázku: instalovali tam původní tvůrci opěrný kříž na základě zkušenosti s borcením plástů, anebo jen na základě předpokladu, že by se mohly bortit bez opěry?
Má někdo takovou zkušenost nebo povědomí o historickém vývoji tohoto typu úlu?