Větrání v úlu, aneb čeho jak využít.

[Miroslav Matucha]

(14.02.2018 02:29 PM)Víťa napsal(a):  

(03.02.2018 12:25 AM)MirekMatucha napsal(a):  U uzavřených úlů jsem spíš viděl mokré a plesnivé stěny či strůpek. Tady v těch vzduchu otevřených japoncích je voda jen na díle a plíseň nikde žádná. Stěny úlu většinou suché.

Mirku nemůže u těch japonců být příčinou neplesnivění stěn úlů uzavření uliček? Měl jsi někdy ty uzavřené úly s divočinou?

Mám některé LG s volnou stavbou na loučkách, kdy některé nástavky , především medníky jsou hodně prostavěné a je to spíš divočina. A tam ty prostory vzadu a v rohách ,které neobsedají, dost plesniví. Ale v těch japoncích mně staví spořádaně většinou 6- 8 plástů vedle sebe. Když bych včely vyhnal, vidím skrz úl na dno. V zimě se pak drží vlhkost jen na panenském díle pod a nad chomáčem. Protože se voda nedostane ke dřevu, nemá tam co plesnivět. Až na jaře ( u nás koncem února ) když se rozplodují a venku je ještě chladno, tak ta vlhkost je už tak velká, že ze spod díla voda kape. Pak je ten rozdíl teplot už tak velký, že se i vlhkost dostane na stěny úlu. Ale mokré jsou jen stěny spodních podstavených nástavků . Nahoře nad chomáčem, na zásobách a pod paropropustnou izolací je stále víceméně dřevo suché, voda se drží jen na studených zásobách a v prázdných buňkách. Protože však je to dílo nové panenské, nemá na něm co plesnivět. Ale jak říkám, každý úl je na tom trochu jinak a hodně záleží, jestli včely utěsní celý prostor od stěny ke stěně a sedí tak celou zimu,což v japonci není problém, nebo jestli z nějakého důvodu přes zimu nějak zeslábnou, že chomáč je při mrazech menší a u stěn zůstanou průduchy. To je pak stejné jako mezera mezi rámkem a stěnou v běžném úlu. Vlhkosti je pak hodně všude. Ale nejsem žádný velký výzkumník, včel nemám moc a času mám ještě méně, takže těžko mohu z toho zatím vyvozovat nějaké závěry. M.M.