Vedenie včelstiev prirodzenejším spôsobom v konvenčných úľoch

[Jiří Marx]

(19.02.2015 11:24 PM)Ali napsal(a):  Cituji Vás, Příspěvek: #7"Tak je do ničeho nenuť a nech, co zvládnou. LD", Příspěvek: #8"Přesně tak!!

Má někdo zkušenosti s nástavky ať už s rámky nebo navolno, nechat je bez zásahu až do medobraní, jak se holky zachovají, rozvinou a pod. ? To jsem totiž nezkoušel, dát jim svatý pokoj. Varroázu ověřím orientačně zezadu v podmetu na podložce bez toho, že by to věděli.

Do mě když někdo vrtá, taky se mi to silně nelíbí.

Jen Vás s dovolením zopakuji, myslím, že to pasuje , Příspěvek: #7"Tak je do ničeho nenuť a nech, co zvládnou. LD", Příspěvek: #8"Přesně tak!! "

Já se snažím jim dát svatý pokoj.... takže zimuji na 5... na jaře jsou v horních třech...ty vcelku sundám, vyčistím dno a seberu z dolních dvou nástavků nejhorší souše a udělám z nich jeden. Tím je mám chvilinku na 4, ale velmi rychle rozšiřují nahoru, nástavek se soušovým jádrem (stačí 2) a po krajích volná stavba v rámečcích. A když tenhle nástavek obsadí a téměř postaví, dávám další a další a další. U mně musí fakt hodně stavět. Do plodiště prakticky nezasahuji. Rozvoj je v pohodě, když je snůška, nosí krásně. Takto vedená včelstva loni prakticky neměla problém s roztočem . žádné prohazování nástavků, žádné mezistěny do plodiště.

[liptaka]

(17.02.2015 09:43 PM)Ali napsal(a):  Liptaka, Jen mě zajímá subjektivní názor , jak to vnímají včely, jestli stačí uhlídat tím pádem vnilklé mrtvé prostory za bočními loučkami, když nejsou přístupné ihned z plástu, ale včely musí kontrolu provádět z horizontální mezery mezi nástavky. Případně jiné zjištěné a vypozorované zkušenosti (cizí pohyb a pod.). Píšu o tom proto, že jsem míval na NN39/17 očka v místě do prostoru mezi boční loučky a stěnu úlu. V tomto místě začíná mrtvý prostor úlu, který v přírodě asi nikdy nevzniká.
Předpokládám, že včely tento prostor nehlídají už dostatečně, stejně jako pod dílem, a tím pádem se tam může dostávat volněji všelijaká havěď (pravidelně mi do podmetů lezly vosy a odnášely včely bez boje, snad nějaká spolupráce, protože jsem je sledoval zadem do v podmetu a připadalo mě, že sbírají jen včely nemocné a polomrtvé - proto měly volný přístup, byla to asi jen výpomoc) tudíž i cizí včely, brouci, čmeláci (taky se snažil), mravenci a s nimi nemoci. Já měl ale ty očka úplně nahoře, kde mezi nástavky je vodorovná včelí mezera (teď to budu vyrábět stejně).

Dobré ráno ospravedlňujem sa za opozdenú reakciu ale mal som posledných 14 dní zdravotné problémy,tak k tomu mŕtvemu priestoru kedže niektorá nadstavky mám aj presklené tak som zistil(zatiaľ) že časť s uloženým medom(hlavne zaviečkovaným) nad plod.telesom až tak nestrážia(sem tam to skontrolojú) tak očká na vrchných NN uzatváram podľa potreby nechávam väčšinou otvorené max. 2-3 očká odo dna a problém s lezením iného hmyzu do úľa som zatiaľ nepostrehol. Priestor plodiska strážia už lepšie aj v tom mrtvom priestore, najviac však v druhom a treťom nadstavku odo dna a keď je rodina zdravá a silná neexistuje že by tam vliezlo niečo iné ako to čo pustia strážkyne.Dná robím tak že otvor skôr pripomína väčšie očko(15cm×2,5cm,nezužujem,nezväčšujem) odber meliva a mrtvoliek prípadne iné činnosti prevádzam odzadu.Očká nevŕtam v strede ani v hornej polovici ale asi 5cm od spodného okraja.
Včielky sú veľmi prispôsobivé ide o to že im tie otvory na nadstavkoch netreba meniť každý týždeň ale s citom a podľa potreby

[Martin Smutný]

(20.02.2015 09:54 AM)jirka.marx napsal(a):  Já se snažím jim dát svatý pokoj.... takže zimuji na 5... na jaře jsou v horních třech...ty vcelku sundám, vyčistím dno a seberu z dolních dvou nástavků nejhorší souše a udělám z nich jeden. Tím je mám chvilinku na 4, ale velmi rychle rozšiřují nahoru, nástavek se soušovým jádrem (stačí 2) a po krajích volná stavba v rámečcích. A když tenhle nástavek obsadí a téměř postaví, dávám další a další a další. U mně musí fakt hodně stavět. Do plodiště prakticky nezasahuji. Rozvoj je v pohodě, když je snůška, nosí krásně. Takto vedená včelstva loni prakticky neměla problém s roztočem . žádné prohazování nástavků, žádné mezistěny do plodiště.

To je přesně metodika, o kterou se snažím též. Ale těch 5 NN je na zimu pro konkrétní zmiňovanou linii asi moc velký prostor a tendence pro úhyn na zásobách se jim zvětšuje. Spíš jim je milejší naplněný prostor na podzim s včasným rozšířením na jaře. Letos je zkusím přesunout do japonce, to by jim mohlo vyhovovat.
Prostě každej jsme ňákej a včely to jen potvrzují.
MS

[Ali]

Zdravím Vás a děkuji za odezvu. V zásadě jste usměrnili mé další kroky, půjde-li to dobře.

1. Příspěvek: #10 - rozhodl. Chtěl jsem zůstat nakonec u 39-tek, ale přeci jen vyrobím 42-ky. Mohu tam totiž dát 11 rámků na 38, ale i (což bude určitě lepší pro kompaktnost) 12 na 35 (včetně včelích mezer). Toto považuju za lepší.
2. Příspěvek: #11 - obdoba mého přístupu. U mě zůstávali taky dole volné souše, nic jsem neskladoval. Co bylo v úlu, to bylo. Pouze to doplním stejně, včelky bez mezistěn. Žádné trhání plodiště, nová stavba až nad ním, a protože chci MN (mininástavky - 10) je to jak jsem už tady někde psal (VN je včelaření o plástech; NN o nástavkách, sem tam plást; MN jen o nástavcích - vychází to u mě z výpočtů o čisté ploše plástů, totiž 4 plásty VN = 7 plástů NN = jeden plný nástavek MN; co nejmenší stres včelkám za co nejmenší pracnost - ??? kdo ví).
3. Příspěvek: #12 - totéž podobná obdoba mého přístupu. Líbí se mi mini spodní očko - hlavní leták, neboť já měl očka menší a otevřené téměř všechny, jen když nebyla dlouho snůška nebo bylo "krmení na zimu" byly "medníkové" (zásoby) uzavřené kvůli rabování. Zůstanu s očkem nahoře, v zimě jsem je měl vždy v nejhořejším nástavku otevřené kvůli vlhkosti (včelky si je přizavřeli voskem s propolisem dle potřeby). Jsem rád za upřesnění jejich činnosti v mrtvých prostorách.
4. Příspěvek: #13 - ano, proto je třeba, aby do zimy šly co nejzdravější a v co největší síle.
5. Boční loučky na šířku včetně včelí mezery, tedy 35 přes celý nástavek (úl v úle), jen horizontální včelí mezera mezi nástavky (a ani to ještě není možná úplně uzavřené), možná jen s 2mm mezerou pod bočními loučkami (tu si zatmelí a zůstane mezera jen jedním směrem kolmo přes plásty (co je nejblíž přírodě v rámci mých možností a schopností, nelze to zase přehánět, aby se jim spíše neublížilo, nežli prospělo).
6. Jo a zatím zůstanu u vytáčení. Vždy jsem vytáčel ručně, tak na dvě třetiny (jen co to zlehklo) a zbytek jsem jim nechal (teď jsem se tu někde dočetl - je toho tu moc a přestávám se orientovat, zůstávají v mé mysli jen dobré nápady a poznatky - že na malých kapénkách se váže vzduch /kyslík/ což med poškozuje; už před dvaceti lety jsem při vytáčení využil jen prvních velkých kapek /minimálního okysličení/ aniž bych to jen tušil /nyní jinde čtu „vytočení až dosucha“/) aby měli dále co napráci, třetinka jejich vlastního jim vždy zůstala a hlavně já jsem nebyl nadřený a neměl zas až tak velké vnitřní špatné svědomí, že jsem je moc obral. I tato součinnost, zdá se mi, by měla být oboustranně prospěšná - dost špatně se o tom píše, když vím, že jim to prostě seberu.

Takže ještě jednou díky všem Vám.

A jak jsem uvedl v ležanech, i nadále platí: "Člověk se učí 3 roky mluvit a dalších 60 let mlčet, včelař se učí první rok rozebírat včely a zbytek své kariéry nechat je na pokoji."

[Milan Bencúr †]

Páči sa mi, že sa alternatívnym postupom vo včelárskych technológiách venuje odborný včelársky časopis na Slovensku.


  Mgr.Proková.pdf (Velikost: 814,79 KB / Stažení: 61)
  Mgr.Proková.2.pdf (Velikost: 846,97 KB / Stažení: 44)

[Leoš Dvorský]

Milane, je to sice hezké, ale paní doktorka si to představuje jako jen kosmetickou úpravu a ne komplexní řešení. Vlastně se ,podle mne, podstaty vůbec nedotkla. Článek dle mne módní, ale jen vata. Pokud se budeme o takové opírat, bude po nás brzy veta.

[Milan Bencúr †]

Len som chcel tým článkom zo slovenského časopisu Včelár poukázať na to, že na Slovensku alternatívny prístup ku včeláreniu nikto neodsudzuje. Práve naopak, zdôrazňuje sa potreba návratu k prírode. A výskumák v Liptovskom Hrádku takýto trend podporuje. To je, podľa mňa, veľké plus!

[Debora]

Tomuto modnímu trendu, propagovat alternativní vedení včelstev, se hodně včelařů přizpůsobilo a někteří se dokonce snaží. Podstatné však je, že seznamují zákazníky s principy alternativního chovu včelstev, i když ne všichni hned vidí nutnost je integrovat do provozu. Ale včelaření by nebylo tak okouzlující, kdyby každý okamžitě viděl celou tu paletu barev a zákonitostí, které ducha včelstva činí. Intenzivní vedení včelstev je z evolučního měřítka zcela zanedbatelný fenomén, navíc extenzivní včelaři své klienty integrují a vzdělávají. Informovat klienty, o rozdílu mezi intenzivním a extenzivním chovem včelstev, není jen o kosmetické úpravě, spíše jde o velmi komplexní modelování materie, v které se klienti cítí nějak blaženě na duši. Pro mě znamená alternativní chov včelstev tvoření a dušičkování, nechat svou fantazii volně plynout do doby dětství, v které jsme krmily včeličky kapkou medu, vinuly věnečky z kvítí rozkvetlé louky a světlušky nám svítily na cestu do lesa, kde jsme u kořenů mohutných stromů tvořili domečky pro skřítky a zmoky, a jak jsme se po vykonané práci cítily. Tvoření a dušičkování jde prostě ruka v ruce. Kdo chce získat srdce lidí, musí chov včelstev této duhové realitě přizpůsobit.