Co se děje v úlech teď

[Leoš Dvorský]

LD
[/quote]
.
Spíš bych to fakt viděl v genetice - zodpovědně můžu za sebe říct, že nepozoruju jakýkoli účinek správné stavby na redukci roztoče.
Ale jinak to má jasně pozitivní vliv na životaschopnost.
Co má ale jednoznačný vliv je snůška - když je, nebo krmení, roztoči se množí, jak můžou. Takže, čím delší čas bez snůšky, tím líp. Jenže tím zase míň medu.
Nerad bych, aby to vyznívalo jako kritika - spíš hledám souvislosti a mě vychází tohle : snůška=trubci=roztoč , což ale není nic novýho.
Zkusim se letos zaměřit na včasnou likvidaci trubčiny, sice jsem to zkoušel, ale ne plošně, tedy myslím vystihnout dobu těsně před podletím, kdyby ještě měli být na trubcích. Myslíš, že by to mohlo mít smysl ?
[/quote]

Michale, odpovím jen na něco, protože je to na dlouho, příležitost se třeba najde.
Odstraňování turbčiny, tedy tzv. varroapasti smysl mají z hlediska tlumení roztoče. Z chovatelského hlediska je to chyba, protože likviduješ i to co by přežilo a neslo dál geny odolnosti. Už jsem někde napsal, že trubcí jsou takový včelí projekt.Kdysi jsem je i propagoval, ale před cca 12 ti roky jsem se za to včelařům veřejně omluvil.
Největší smysl by to mělo těsně před tím, než začnou roztoči masivně přecházet na dělničí plod a to je gumový termnín. Já tomu říkám bod zvratu. Teoreticky je to slunovrat, ale ve skutečnosti může být posunut i o 14 dní před i po. Spíše ale je to první polovina černa, první dekáda. Je to právě období rojů. Já je sice nemám, ale vnímám okolí a i jsem v tom smyslu dělal nějaké testy. Tady by to mělo smysl případně i s odstraněním zavíčkované dělničiny (třeba týden, dva po odstranění trubčiny). V tu dobu jí bývá zpravidla minimum. To ale říkám, jak je to v mých podmínkách. Např. v r. 2011 to bylo 14 dní i více po a proto ta překvápka v září. Loni to byl už konec května, proto i květnové oddělky byly postižené V.d. více než jindy.
Pokud je trubčina ve včelstech kde má ,tedy na okrajích, množí se tam roztoč a dělničina je více méně čistá, dlouhověké generace nejsou zasaženy a včely jsou schopny přežít zimu. To v případě, že se poslední dělničina (tedy skoro, pak to přechází do cykličného plodování) líhne společně v trubčinou. Tak tomu bývá v přírodě u těch včelstev, která přežijí. No a nebo odstranit, jak píšeš. Včelstva ale musí být buď ve stejném vývojovém stadiu a nebo musíš vědět, kde ta infekce začíná, u kterých včelstev. Pak se to dá tam.Tady je to věc monitoringu. U mně to loni bylo 1:14. tedy jedno infikované na 14 OK. O genech to je vždycky, jen záleží o jakých. Je to třeba vidět v souvislostech, tady na to vážně není prostor. Jedině snad to, že i když je ve včelstvu třeba 5000 V.d v srpnu a včely jsou bez virů, není to pro normální včelstvo bez plodu velký problém a drtivou většinu jich do jara zlikvidují. Čili přeživší včelstva kombinují tzv. biotechnická opatření (ta jejich, které ale můžeme napodobit) s aktivními mechanizmy včel (grooming, VSH a pod). S tím už se dá žít, ne? LD