Červen

[Leoš Dvorský]

Červen

Klimatické podmínky:

Průměrné teploty dosahují 16 stupňů. Průměrné měsíční srážky 127 mm. Červen patří mezi nejteplejší měsíce v roce. Denní teploty vystupují často vysoko nad dvacet stupňů.

Vegetace:

Na polích jsou zdrojem snůšky především hořčice, jeteloviny a někde svazenka. Dobrou pylovou pastvu dává mák setý.

Na lukách sadech i lesích jsou dobrým zdrojem nektaru hluchavka skvrnitá (kvete 4-10) , kostival, jetel luční (6-10), jetel plazivý (5-10), vrbka úzkolistá (6-8), vrbovka horská (6-8).Velmi zdrojem snůšky bývá v některých pohraniční oblastech bolševník, jinde je to malina, ostružina. V druhé polovině června začíná kvést lípa malolistá a velkolistá a pajasan žláznatý.

Výbornými zdroje medovice v červnu je medovnice smrková, medovnice zelenavá, medovnice borová, medovnice leská (borovice), medovnice černoskvrnná (modřín), medovnice modřínová, medovnice dubová, zdobnatka lipová, brvnatka javorová, stmovnice javorová, stromovnice buková a puklice poloskrytá.

Co se děje včelstvech:

Včelstva dosahují vrcholu rozvoje. V období kolem rovnodennosti se začíná u plodu vše měnit. Včelstva začínají odchovávat ve větší míře dlouhověké a středověké skupiny včel. To se samozřejmě odráží i v odlišné výživě larev ( bílkoviny…). Stále mluvím o stabilním včelstvu v přírodě nebo včelstu tak vedeném. Je to jeden z kritických momentů v životě včelstva. Právě zde může dojít k razantnímu narušení vnitřní rovnováhy včelstva s fatálními následky. Ač se to nám lidem nezdá, včelstvům se již pomalu ozývá zima.

Včelařská sezona je z 80% duben, květen, červen zima.

Na všechno mají včelstva najednou málo času. Včelstva v rovnovážném stavu mají zpravidla již vyměněny matky ( tichou výměnou nebo vyrojením) . Roje mají vystavěno dílo, které stačily obsednout. Ta včelstva a roje, která nemají dostatečné zásoby, budou do konce roku bojovat o své přežití, kterému zpravidla z nejrůznějších důvodů podlehnou. Opačně jsou na tom ale včelstva, která vše stihla včas. Pomalu se z tzv. „ letního“ včelstva stává včelstvo „zimní“ s převahou středověkých a dlouhověkých včel, které se v mnohém podobají včelám rojovým. Jsou připraveny na všechno. Včela narozená koncem června jako dlouhověká je v říjnu biologicky tak stará, jako by se právě narodila (nebo může být).
Dlouhověké včely podle mých sledování žijí i 10-11 měsíců a nikoliv jen 8-9 jak se často uvádí. Mluvím ale o včelstvech a včelách, která nejsou vedena klasickým způsobem, tedy nejsou člověkem stresována těmi nejvynalézavějšími způsoby .


Co včelstvo potřebuje:

K tomu, aby včelstvo dosáhlo rovnovážným způsobem dosáhlo dostatečnou obnovu své energie, potřebuje v tuto dobu především dostatek tepla, prostoru a zásob, které musí být v dutině v dostatečném množství nebo musí být ještě jejich trvalý příliv. Jinak je život včelstva vážně ohrožen.


Včelařova práce:

Měsíc červen a začátek července je měsíc, kdy lze ještě napravit naše hřích z dob předchozích. Pak je to již neefektivní. V červnu odebíráme NADBYTEČNÉ ZÁSOBY.

Zde chybují včelaři nejvíce a odebírají až na malé zbytky včelstvům prakticky vše. Důsledky jsou známé. Nutnost dalšího krmení později čímž včelstva klameme tím, že jim simulujeme zcela odlišné období roku (jaro a období snůšky).
Výsledkem je zvýšená slídivost a loupeže, rychlé přenosy nemocí a parazitů, nedostatečné množství středověkých a dlouhověkých skupin včel ve včelstvech. Toto se obzvláště projevuje v šíření kleštíka a vinrvých onemocnění a především houby Nosema ceranae, která je nejčastějším faktorem při tzv.CCD.

V červnu máme na včelnicích zpravidla nadbytek záložních matek. Dokončujeme tvorbu nových včelstev především smetenci (umělými roji) . Začátkem června nebo koncem května je vhodná doba (je ještě snůška) na biotechnicá ozdravná opatření (tedy zásadně bez chemie)jako jsou ozdravné oddělky, odebrání infikovaného plodu, odebrání prvního zavíčkovaného plodu (zpravidla 1 plást)mladé matky v oddělcích, smetencích (rojích), využití plodové pauzy a.t.d., a.t.d.
Do včelstev přidáváme pokud možno takové matičky, které prošly určitými zátěžovými testy. U nových včelstvíček (oddělků, smetenců) již po dvou generacích vyběhlých nových včel vidíme, zda je potomstvo schopné dalšího zdárného rozvoje nebo ne. To je třeba se naučit a neposuzovat jen to, zda matka klade a je-li plod mezerovitý nebo ne. To nejsou relevantní ukazatele hodnocení, o kterou by se selekce mohla opírat. Pro včelaře by mělo být kriteriem kvalita a ne jen kvantita, jak je tomu u všech komerčních chovů matek. Chceme-li takto postupovat, musíme mít nadbytek matek, nikoliv nedostatek.

Jedno doporučení týkající se odběru medu dát začátečníkům mohu. Včelstva v tuto dobu mají zpravidla velká množství zásob (někdy i nad 100 kg). Spočítáme si kolik včelstvu necháme na zimu. Např. 45 kg. To znamená 2NN zásobní nástavky + 15 kg kolem plodu (vše pravděpodobně ve 4NN 2/3 Langstroth). Co je nad, můžeme oddělit folií, kterou nedorazíme na česnové stěně úlu o cca 5 cm. Tím dosáhneme toho, že pro plod bude prostor s dostatečnou teplotou (viz část, co včelstvo potřebuje), prostorem a zásobami Přitom celkový prostor nesnížíme a případné doplnění zséb z nástavků nad touto sestavou je možné. Nadbytečné zásoby můžeme odebrat třeba v měsíci září, říjnu a nebo až na jaře na Velikonoce nebo v kombinaci těchto způsobů. Nezapomeňme na česna a očka, upravíme je co nejdříve na zimní konfiguraci již nyní.

Od konce června již na stanovištích musí být vše připraveno na zimu, nechceme-li mít zbytečnou práci v podletí. Ty tzv. zimní ztráty musíme umět přijmout již nyní. ld