<![CDATA[Forum Šance pro včely - Vedení včelstev alternativně]]> https://forum.sanceprovcely.cz/ Wed, 29 Apr 2026 13:51:54 +0000 MyBB <![CDATA[RE: Vedenie včelstiev prirodzenejším spôsobom v konvenčných úľoch]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Vedenie-vcelstiev-prirodzenejsim-sposobom-v-konvencnych-uloch?pid=16534#pid16534 Wed, 31 Jan 2024 22:25:47 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Vedenie-vcelstiev-prirodzenejsim-sposobom-v-konvencnych-uloch?pid=16534#pid16534 <![CDATA[RE: Plodová přestávka]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Plodova-prestavka?pid=16512#pid16512 Mon, 18 Dec 2023 22:09:44 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Plodova-prestavka?pid=16512#pid16512 <![CDATA[RE: Plodová přestávka]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Plodova-prestavka?pid=16511#pid16511 Mon, 18 Dec 2023 10:44:34 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Plodova-prestavka?pid=16511#pid16511 Monitoring roztoče mi nefunguje. Jeden rok jsem zkoušel porovnávat v jeden okamžik provednený smyv, roztoče na podložce a roztoče na odvíčkované trubčitně. Nic kloudného jsem nevypozoroval. Podle některé z metod roztoč byl, podle některé nebyl, a zdálo se mi, že v podstatě náhodně. Samozřejmě, že v tom budou zákonitosti, ale já je neznám, a nevím o nikom, kdo by je znal.
Jak výše píše LD, sledování roztoče není nejlepší cesta.

Divím se, že včelaři odmítají sledovat poškozené včely, nejčastěji s poznámkou, že na to nemají čas. Přitom je to jednoduché a při mém malém počtu včelstev na čas nenáročné (možná jednodušší a méně náročné je jen počítání roztočů na podložce, ale kdo má poznat, jestli to je/není grooming, jestli to neodnášejí mravenci atd. atd.
otázek je u této metody víc než odpovědí)

Ať vám všem včelky pěkně zimují.
Marek]]> Monitoring roztoče mi nefunguje. Jeden rok jsem zkoušel porovnávat v jeden okamžik provednený smyv, roztoče na podložce a roztoče na odvíčkované trubčitně. Nic kloudného jsem nevypozoroval. Podle některé z metod roztoč byl, podle některé nebyl, a zdálo se mi, že v podstatě náhodně. Samozřejmě, že v tom budou zákonitosti, ale já je neznám, a nevím o nikom, kdo by je znal.
Jak výše píše LD, sledování roztoče není nejlepší cesta.

Divím se, že včelaři odmítají sledovat poškozené včely, nejčastěji s poznámkou, že na to nemají čas. Přitom je to jednoduché a při mém malém počtu včelstev na čas nenáročné (možná jednodušší a méně náročné je jen počítání roztočů na podložce, ale kdo má poznat, jestli to je/není grooming, jestli to neodnášejí mravenci atd. atd.
otázek je u této metody víc než odpovědí)

Ať vám všem včelky pěkně zimují.
Marek]]> <![CDATA[RE: Plodová přestávka]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Plodova-prestavka?pid=16510#pid16510 Sun, 17 Dec 2023 21:15:18 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Plodova-prestavka?pid=16510#pid16510 (12.12.2023 08:47 AM)Marek Pomp napsal(a):  Ad 3. Snažím se hodnotit zdravotní stav podle počtu poškozených včel. Ale myslím si, že každý signál možných budoucích problémů se hodí, takže doplňkově sleduju stavy kleštíka a hledám vhodný monitoring. Smyv pomocí CO2 nebo cukru jsem zkoušel, ale jako každá metoda potřebuje být zasazený do celkového kontextu, jinak nedává žádnou relevantní informaci. Takže smyv v plodové přestávce určitě bude dobrá metoda. Jenže mi chybí nápověda:
Jak se plodová přestávka v pozdním jaru/začátkem léta dá přibližně poznat z venkovní strany úlu, bez toho abych se hrabal v plodišti?
Jsou nějaké znaky (pokles aktivity, změna v přínosu pylu, teplota na fólii ...?).

Chápu, že to bude složité a definitivní odpověď si bude muset najít každý sám, podle vlastních podmínek, přesto díky za případné nápovědy, kam, proč a jak koukat.
Marek Abych řekl pravdu, tak já tu plodovou přestávku spíš odhaduju. Některý včely v tu dobu při nějakých příznacích viroz,.. přemetám a mají plodu minimálně, tak jsem si to období definoval jako plodovou přestávku, U nás bývá v červnu 10 - 20 dní před letním slunovratem klid - není snůška, a je to doba, kdy už včely skoro nestaví, na česně se to pozná že se nevrací obtěžkaný nektarem a tak jim odebírám a likviduju rozpracovaný nástavky, nedostavěný rámky nad plodištěm... a částečně je už připravuju na zazimování. A když už to ometám, tak si vždy smetu pár včel na moučkový cukr. Je to takový zvyk i když vlastně moc informací z toho už nemám. Ale čtou to nějací začínající a tak jsem chtěl aby alespoň nějaký kontrolní úkon udělali před tím než včely začnou vychovávat zimní generaci. Je to jednoduché a asi víc vypovídající než brouci na podložce. Poškozených včel si málokdo všimne, nebo jim nepřikládají důležitost.]]> (12.12.2023 08:47 AM)Marek Pomp napsal(a):  Ad 3. Snažím se hodnotit zdravotní stav podle počtu poškozených včel. Ale myslím si, že každý signál možných budoucích problémů se hodí, takže doplňkově sleduju stavy kleštíka a hledám vhodný monitoring. Smyv pomocí CO2 nebo cukru jsem zkoušel, ale jako každá metoda potřebuje být zasazený do celkového kontextu, jinak nedává žádnou relevantní informaci. Takže smyv v plodové přestávce určitě bude dobrá metoda. Jenže mi chybí nápověda:
Jak se plodová přestávka v pozdním jaru/začátkem léta dá přibližně poznat z venkovní strany úlu, bez toho abych se hrabal v plodišti?
Jsou nějaké znaky (pokles aktivity, změna v přínosu pylu, teplota na fólii ...?).

Chápu, že to bude složité a definitivní odpověď si bude muset najít každý sám, podle vlastních podmínek, přesto díky za případné nápovědy, kam, proč a jak koukat.
Marek Abych řekl pravdu, tak já tu plodovou přestávku spíš odhaduju. Některý včely v tu dobu při nějakých příznacích viroz,.. přemetám a mají plodu minimálně, tak jsem si to období definoval jako plodovou přestávku, U nás bývá v červnu 10 - 20 dní před letním slunovratem klid - není snůška, a je to doba, kdy už včely skoro nestaví, na česně se to pozná že se nevrací obtěžkaný nektarem a tak jim odebírám a likviduju rozpracovaný nástavky, nedostavěný rámky nad plodištěm... a částečně je už připravuju na zazimování. A když už to ometám, tak si vždy smetu pár včel na moučkový cukr. Je to takový zvyk i když vlastně moc informací z toho už nemám. Ale čtou to nějací začínající a tak jsem chtěl aby alespoň nějaký kontrolní úkon udělali před tím než včely začnou vychovávat zimní generaci. Je to jednoduché a asi víc vypovídající než brouci na podložce. Poškozených včel si málokdo všimne, nebo jim nepřikládají důležitost.]]> <![CDATA[RE: Plodová přestávka]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Plodova-prestavka?pid=16505#pid16505 Wed, 13 Dec 2023 09:08:04 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Plodova-prestavka?pid=16505#pid16505 1. rozšiřuju jednorázově v květu jívy - u oddělků - ze dvou NN na pět a pak někdy ještě přidám další nástavek - medník v červnu
2. oddělky nedělám ze všech včelstev, ale rozeberu jen některé, matky (vajíčka) se snažím vybírat z perspektivních - co nejzdravějších - jedinců. Ostatní včelstva se snažím držet bez zásahu a sleduju jejich vývoj
3. koncem května, začátkem června u mě pravidelně propuká "krize" - začíná to letuneschopnými trubci, pokračuje mladuškami, které se po ránu plácají před česnem a vrcholí projevy dwf. Kleštíka nesleduju a vytvářím v této době ozdravné oddělky/ falešná hnízda. K těm poškozeným včelám - často je vidím ráno mezi 8-10h a pak třeba při proletu mladušek, mezitím vše vypadá výborně, v tom je to zrádné. Med odebírám v červnu.
4. Letos větší části včelstev stačilo toto "jednorázové" červnové opatření - ozdravný oddělek/ falešné hnízdo, a pak už vypadaly slušně až do podzimu. U některých v červenci/srpnu začaly znovu stupňující se příznaky většinou dwv - ty vyřazuju z chovu.
5. Na podzim včelstva nespojuju - nechávám každé bojovat samo za sebe. Na podzim - v druhé půlce září, říjnu jsem letos i v minulých letech někde pozoroval dwv - tyhle včelstva ale většinou přežily zimu bez problémů..

Květnové oddělky při vytvoření v období bez zavíčkovaného plodu jednorázově rosím KML / nebo jsem u části odebral první zavíčkovaný plod - to je jediný zásah. Mám zkušenost, že bez toho by to asi nedaly]]> 1. rozšiřuju jednorázově v květu jívy - u oddělků - ze dvou NN na pět a pak někdy ještě přidám další nástavek - medník v červnu
2. oddělky nedělám ze všech včelstev, ale rozeberu jen některé, matky (vajíčka) se snažím vybírat z perspektivních - co nejzdravějších - jedinců. Ostatní včelstva se snažím držet bez zásahu a sleduju jejich vývoj
3. koncem května, začátkem června u mě pravidelně propuká "krize" - začíná to letuneschopnými trubci, pokračuje mladuškami, které se po ránu plácají před česnem a vrcholí projevy dwf. Kleštíka nesleduju a vytvářím v této době ozdravné oddělky/ falešná hnízda. K těm poškozeným včelám - často je vidím ráno mezi 8-10h a pak třeba při proletu mladušek, mezitím vše vypadá výborně, v tom je to zrádné. Med odebírám v červnu.
4. Letos větší části včelstev stačilo toto "jednorázové" červnové opatření - ozdravný oddělek/ falešné hnízdo, a pak už vypadaly slušně až do podzimu. U některých v červenci/srpnu začaly znovu stupňující se příznaky většinou dwv - ty vyřazuju z chovu.
5. Na podzim včelstva nespojuju - nechávám každé bojovat samo za sebe. Na podzim - v druhé půlce září, říjnu jsem letos i v minulých letech někde pozoroval dwv - tyhle včelstva ale většinou přežily zimu bez problémů..

Květnové oddělky při vytvoření v období bez zavíčkovaného plodu jednorázově rosím KML / nebo jsem u části odebral první zavíčkovaný plod - to je jediný zásah. Mám zkušenost, že bez toho by to asi nedaly]]> <![CDATA[RE: Plodová přestávka]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Plodova-prestavka?pid=16504#pid16504 Tue, 12 Dec 2023 19:18:11 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Plodova-prestavka?pid=16504#pid16504 O tom, zda varroáza typu A přeroste ve varoázu typu B (vir def. křídel je zde dominantní) nebo dokonce CCD ( ve všech jeho 9 ti variantách) rozhoduje imunita včely a včelstva. Na CCD se krom jedné varianty, podílí kleštík jen marginálně. To zohledňuje jen ta metoda podle poškozených včel, žádná jiná. Diagnostika podle poškozených včel ale oslabení imunity zohledňuje. Poškozená včela = porušená imunita některým virem nebo N.C...... K oslabení imunity (a poškození včely) vůbec nemusí dojít v důsledku poškození roztočem. Děje se tak i bez kleštíka. Samozřejmě musí čkověk umět rozpoznat co je co. Jako ostatně ve všem.
To je moje draze nabytá zkušenost. I proto dnes včelařím 100% bez chemie s úhyny o kterým se může celému ČSV, PSNV,.... nechat jen zdát. Prostě jsem těm blábolům přestal věnovat pozornost, protože mají za účel jen zdůvodnění čerpání dotací a grantů.
V.d. je příčinou problému asi jen z 30%, tedy kdy je spouštěčem. Tím není řečeno, že někde a někdy to nemůže být ( a jistě i je) jinak.
Pokud dokážeš přesně kvantifikovat poškozené včely, je už jen otázka jednoduchých počtů zjistit kolik takových včel bude za den, týden, měsíc, do začátku zimy..... Tedy žádné čekání na to, jak to dopadne, ale docela přesná kalkulace. Tu z žádného množství kleštíka neuděláš.

No právě i o tom (CCD) a virech ( je plánovaný speciální vědecký příspěvek) bude lednové setkání. Bude koncipováno tak, aby si každý mohl upravit svou zootechniku bez chemie a případně ještě zvýšit výnosy, pokud o to člověk samozřejmě stojí.

Pochopielně, pokud bude někdo kopírovat zootechniku klasických včelařů, nemůže očekávat nic jiného, než mají oni a pro toho to není.

Fakt ale je, že o účast na lednové setkání ŠPV projevili i někteří , kteří si v ŠPV z nějakého důvodu v minulosti neobnovili svojí účast (vlastně i mimo ŠPV). Přednost samozřejmě dostanou ti, kteří se přihlásili dříve. To už ale zasahuji do jiného vlákna (Pravidelná včelařská setkání ŠPV......).
ld]]> O tom, zda varroáza typu A přeroste ve varoázu typu B (vir def. křídel je zde dominantní) nebo dokonce CCD ( ve všech jeho 9 ti variantách) rozhoduje imunita včely a včelstva. Na CCD se krom jedné varianty, podílí kleštík jen marginálně. To zohledňuje jen ta metoda podle poškozených včel, žádná jiná. Diagnostika podle poškozených včel ale oslabení imunity zohledňuje. Poškozená včela = porušená imunita některým virem nebo N.C...... K oslabení imunity (a poškození včely) vůbec nemusí dojít v důsledku poškození roztočem. Děje se tak i bez kleštíka. Samozřejmě musí čkověk umět rozpoznat co je co. Jako ostatně ve všem.
To je moje draze nabytá zkušenost. I proto dnes včelařím 100% bez chemie s úhyny o kterým se může celému ČSV, PSNV,.... nechat jen zdát. Prostě jsem těm blábolům přestal věnovat pozornost, protože mají za účel jen zdůvodnění čerpání dotací a grantů.
V.d. je příčinou problému asi jen z 30%, tedy kdy je spouštěčem. Tím není řečeno, že někde a někdy to nemůže být ( a jistě i je) jinak.
Pokud dokážeš přesně kvantifikovat poškozené včely, je už jen otázka jednoduchých počtů zjistit kolik takových včel bude za den, týden, měsíc, do začátku zimy..... Tedy žádné čekání na to, jak to dopadne, ale docela přesná kalkulace. Tu z žádného množství kleštíka neuděláš.

No právě i o tom (CCD) a virech ( je plánovaný speciální vědecký příspěvek) bude lednové setkání. Bude koncipováno tak, aby si každý mohl upravit svou zootechniku bez chemie a případně ještě zvýšit výnosy, pokud o to člověk samozřejmě stojí.

Pochopielně, pokud bude někdo kopírovat zootechniku klasických včelařů, nemůže očekávat nic jiného, než mají oni a pro toho to není.

Fakt ale je, že o účast na lednové setkání ŠPV projevili i někteří , kteří si v ŠPV z nějakého důvodu v minulosti neobnovili svojí účast (vlastně i mimo ŠPV). Přednost samozřejmě dostanou ti, kteří se přihlásili dříve. To už ale zasahuji do jiného vlákna (Pravidelná včelařská setkání ŠPV......).
ld]]> <![CDATA[RE: Plodová přestávka]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Plodova-prestavka?pid=16502#pid16502 Tue, 12 Dec 2023 06:47:50 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Plodova-prestavka?pid=16502#pid16502 Mirek Matucha na FB uveřejnil pěkný "roční" plán jak na včely. Dovolím si jej překopírovat, přesto, že spousta lidí tady postupuje určitě podobně, protože mám otázku k bodu 3:

1) Na jaře po prvním proletu rozšířím včelstva do prostoru v kterém budou žít po celý rok, v plodišti odeberu všechno na čem není plod a donutím je tak jak to dělaly miliony let stavět nové plodiště. V teple při stavbě plodiště se kleštík nemůže rozmnožovat.

2) V květnu odeberu oddělek z každého včelstva, zabráním tak rojení a naředím tak případného kleštíka a včely opět musí dostavět odebrané plodiště, opět musí zvýšit teplotu a v teple stavby se kleštíkovi nedaří. Při tom mohu odebrat nadbytečný med.

3) Při červnové plodové přestávce udělám z medníkových včel smyv a odhadnu stav kleštíka. Popřípadě bodově zasáhnu, ale v 99% to není třeba. Kleštík tam není.

4) po letním slunovratu zazimuju včelstva, tak jak to včelstva dělala miliony let, mohu odebrat přebytečný med popř. doplnit zásoby.

5) Říjen, vyměním matky spojením s oddělkem.

Ad 3. Snažím se hodnotit zdravotní stav podle počtu poškozených včel. Ale myslím si, že každý signál možných budoucích problémů se hodí, takže doplňkově sleduju stavy kleštíka a hledám vhodný monitoring. Smyv pomocí CO2 nebo cukru jsem zkoušel, ale jako každá metoda potřebuje být zasazený do celkového kontextu, jinak nedává žádnou relevantní informaci. Takže smyv v plodové přestávce určitě bude dobrá metoda. Jenže mi chybí nápověda:
Jak se plodová přestávka v pozdním jaru/začátkem léta dá přibližně poznat z venkovní strany úlu, bez toho abych se hrabal v plodišti?
Jsou nějaké znaky (pokles aktivity, změna v přínosu pylu, teplota na fólii ...?).

Chápu, že to bude složité a definitivní odpověď si bude muset najít každý sám, podle vlastních podmínek, přesto díky za případné nápovědy, kam, proč a jak koukat.
Marek]]> Mirek Matucha na FB uveřejnil pěkný "roční" plán jak na včely. Dovolím si jej překopírovat, přesto, že spousta lidí tady postupuje určitě podobně, protože mám otázku k bodu 3:

1) Na jaře po prvním proletu rozšířím včelstva do prostoru v kterém budou žít po celý rok, v plodišti odeberu všechno na čem není plod a donutím je tak jak to dělaly miliony let stavět nové plodiště. V teple při stavbě plodiště se kleštík nemůže rozmnožovat.

2) V květnu odeberu oddělek z každého včelstva, zabráním tak rojení a naředím tak případného kleštíka a včely opět musí dostavět odebrané plodiště, opět musí zvýšit teplotu a v teple stavby se kleštíkovi nedaří. Při tom mohu odebrat nadbytečný med.

3) Při červnové plodové přestávce udělám z medníkových včel smyv a odhadnu stav kleštíka. Popřípadě bodově zasáhnu, ale v 99% to není třeba. Kleštík tam není.

4) po letním slunovratu zazimuju včelstva, tak jak to včelstva dělala miliony let, mohu odebrat přebytečný med popř. doplnit zásoby.

5) Říjen, vyměním matky spojením s oddělkem.

Ad 3. Snažím se hodnotit zdravotní stav podle počtu poškozených včel. Ale myslím si, že každý signál možných budoucích problémů se hodí, takže doplňkově sleduju stavy kleštíka a hledám vhodný monitoring. Smyv pomocí CO2 nebo cukru jsem zkoušel, ale jako každá metoda potřebuje být zasazený do celkového kontextu, jinak nedává žádnou relevantní informaci. Takže smyv v plodové přestávce určitě bude dobrá metoda. Jenže mi chybí nápověda:
Jak se plodová přestávka v pozdním jaru/začátkem léta dá přibližně poznat z venkovní strany úlu, bez toho abych se hrabal v plodišti?
Jsou nějaké znaky (pokles aktivity, změna v přínosu pylu, teplota na fólii ...?).

Chápu, že to bude složité a definitivní odpověď si bude muset najít každý sám, podle vlastních podmínek, přesto díky za případné nápovědy, kam, proč a jak koukat.
Marek]]> <![CDATA[RE: Včely v horách]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Vcely-v-horach?pid=15085#pid15085 Mon, 11 Nov 2019 16:46:23 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Vcely-v-horach?pid=15085#pid15085 (11.11.2019 12:21 AM)Marcel S. napsal(a):  
(10.11.2019 01:24 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  ... pořádáme ten seminář. ld

Mohu poprosit o bližší info? Nějak se nemohu dopátrat právě aktuálních seminářů či alespoň přednášky Smile Děkuji.
https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Setk...7#pid15077]]> (11.11.2019 12:21 AM)Marcel S. napsal(a):  
(10.11.2019 01:24 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  ... pořádáme ten seminář. ld

Mohu poprosit o bližší info? Nějak se nemohu dopátrat právě aktuálních seminářů či alespoň přednášky Smile Děkuji.
https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Setk...7#pid15077]]> <![CDATA[RE: Včely v horách]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Vcely-v-horach?pid=15084#pid15084 Sun, 10 Nov 2019 22:21:39 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Vcely-v-horach?pid=15084#pid15084 (10.11.2019 01:24 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  ... pořádáme ten seminář. ld
Mohu poprosit o bližší info? Nějak se nemohu dopátrat právě aktuálních seminářů či alespoň přednášky Smile Děkuji.]]> (10.11.2019 01:24 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  ... pořádáme ten seminář. ld
Mohu poprosit o bližší info? Nějak se nemohu dopátrat právě aktuálních seminářů či alespoň přednášky Smile Děkuji.]]> <![CDATA[RE: Včely v horách]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Vcely-v-horach?pid=15083#pid15083 Sun, 10 Nov 2019 11:24:12 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Vcely-v-horach?pid=15083#pid15083 <![CDATA[RE: Včely v horách]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Vcely-v-horach?pid=15082#pid15082 Sat, 09 Nov 2019 20:00:15 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Vcely-v-horach?pid=15082#pid15082 V loni jsem v létě nakrmil včelstvo, které nic na jaře nedoneslo. Na podzim se projevilo jako vylupovač a dost si naloupilo. Letos od jara se ale jejich zásoby pouze tenčily i když jiným přibývaly. Pyl sice po celý rok nosily, plodovaly, nic ale nestavěly a přesto zásoby stále mizely. V létě jsem dokrmil na nějakých 20 kg a v srpnu jsem zas zjistil, že začínají loupit. Koncem září jsem na docela nabušené dva VN a jeden NN postavil malý oddělek s mladou matkou, který by sám zimu nepřečkal. Měl jsem představu, že se změní matka a že se tím včelstvo změní na "normální". Nepochopily to a během dvou týdnů nebylo v úlu ani křídlo. Už pár dnů po spojení se začaly objevovat cizí "váhavé" lupičky.
Zásob zůstalo plno. Zbytky zavíčkovaného plodu. Jen je mi záhadou, že jsem si žádných příznaků příprav k odletu či virozy nevšiml. Přitom je mám u domu a ke všemu jsem se na ně chodil denně dívat, jak pokračuje "scelování". Až do objevení těch prvních lupiček. "Váhavou" lupičku bych definoval jako včelu, která poletuje kolem úlu v kruzích občas si sedne na úl či na okolí a pak zamíří k česnu. Vypadá jako domácí na proletu, ale když se některá domácí na ní otočí popoletí a dělá jakoby nic. Jako kdyby věděla, že její čas přijde a do úlu se stejně časem dostane. Ale zmizení tolika včel v pár dnech je fakt zajímavý.

Ale vzpomenu si, jak jsem kdysi jako vojenský zdravotník sledoval průběh epidemie salmonely. Během dne se lidi totálně rozsypali a někteří chtěli fakt umřít. Nikdy bych to nechtěl prožít. Tak proč by se něco podobné nemohlo stát včelstvu.
K tomuto nemuselo asi vůbec dojít, kdybych je asi v červenci místo přikrmování přemetl na SR. Stálo by mě to stejně krmiva a včely by se ozdravily. A když ne a nesnažily se stavět, tak mohly být už zrušené a nemusely tím co je zabilo ohrožovat ostatní. M.M.]]> V loni jsem v létě nakrmil včelstvo, které nic na jaře nedoneslo. Na podzim se projevilo jako vylupovač a dost si naloupilo. Letos od jara se ale jejich zásoby pouze tenčily i když jiným přibývaly. Pyl sice po celý rok nosily, plodovaly, nic ale nestavěly a přesto zásoby stále mizely. V létě jsem dokrmil na nějakých 20 kg a v srpnu jsem zas zjistil, že začínají loupit. Koncem září jsem na docela nabušené dva VN a jeden NN postavil malý oddělek s mladou matkou, který by sám zimu nepřečkal. Měl jsem představu, že se změní matka a že se tím včelstvo změní na "normální". Nepochopily to a během dvou týdnů nebylo v úlu ani křídlo. Už pár dnů po spojení se začaly objevovat cizí "váhavé" lupičky.
Zásob zůstalo plno. Zbytky zavíčkovaného plodu. Jen je mi záhadou, že jsem si žádných příznaků příprav k odletu či virozy nevšiml. Přitom je mám u domu a ke všemu jsem se na ně chodil denně dívat, jak pokračuje "scelování". Až do objevení těch prvních lupiček. "Váhavou" lupičku bych definoval jako včelu, která poletuje kolem úlu v kruzích občas si sedne na úl či na okolí a pak zamíří k česnu. Vypadá jako domácí na proletu, ale když se některá domácí na ní otočí popoletí a dělá jakoby nic. Jako kdyby věděla, že její čas přijde a do úlu se stejně časem dostane. Ale zmizení tolika včel v pár dnech je fakt zajímavý.

Ale vzpomenu si, jak jsem kdysi jako vojenský zdravotník sledoval průběh epidemie salmonely. Během dne se lidi totálně rozsypali a někteří chtěli fakt umřít. Nikdy bych to nechtěl prožít. Tak proč by se něco podobné nemohlo stát včelstvu.
K tomuto nemuselo asi vůbec dojít, kdybych je asi v červenci místo přikrmování přemetl na SR. Stálo by mě to stejně krmiva a včely by se ozdravily. A když ne a nesnažily se stavět, tak mohly být už zrušené a nemusely tím co je zabilo ohrožovat ostatní. M.M.]]> <![CDATA[RE: Včely v horách]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Vcely-v-horach?pid=15080#pid15080 Tue, 05 Nov 2019 15:07:06 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Vcely-v-horach?pid=15080#pid15080 Zaujaly mě tu dvě myšlenky "Co si samo nenanosí by se asi nemělo udržovat." a "Příště je místo dokrmování raději přemetu a jestli nechytnou dech zruším.", ještě o nich popřemýšlím. U mě je skromnější, hladovější krajina, ale i tak.]]> Zaujaly mě tu dvě myšlenky "Co si samo nenanosí by se asi nemělo udržovat." a "Příště je místo dokrmování raději přemetu a jestli nechytnou dech zruším.", ještě o nich popřemýšlím. U mě je skromnější, hladovější krajina, ale i tak.]]> <![CDATA[RE: Včely v horách]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Vcely-v-horach?pid=15071#pid15071 Fri, 01 Nov 2019 22:43:56 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Vcely-v-horach?pid=15071#pid15071
[Obrázky: 030007a4.jpg]

Po letech kdy bylo trubců mraky jsem letos čuměl, že na chov trubců včely prděly. Cílený chov trubců jsem samozřejmě podcenil. Z mých 40 oddělků ( na jeden plodový rámek ) zůstala v červnu polovina s neoplodněnou nebo špatně oplozenou matkou. Na těchto zranitelných oddělcích se naučily vosy, které při místním suchu neměly potravu jak snadno získat bílkovinu a cukry a po desítkách i stovkách útočily na zbývající úly. Bezpečně objevily zvápenatělý plod i moje chyby. Letos jsem oddělkům ani nemohl dát cukrový roztok. Byl to rozsudek smrti. Přikrmoval jsem pouze těstem a to těsně nad plodiště. Byla to vynikající probírka kvality a v červenci zůstalo již jen 8 ale bojovných. A ty si dokázaly i nanosit zásoby. I já se toho zas hodně naučil. Až bude čas, pár postřehů a fotek přidám.

Takhle agresivní vosy jsem za ta léta ještě nikdy neviděl. Po úspěších na malých oddělcích napadaly i velký včelstva a na dnech úlů byly desítky i stovky mrvých vos i včel. Viděl jsem vosy, které nelezly do úlu ale na plný plyn vlétly česnem, aby se uvnitř nechaly zabít. Byl to pro včely i vosy tvrdý rok. Ale z velkých včelstev odešly během léta a podzimu jen tři.

Sucho pokračuje, ale přesto stále celý rok něco kvete. Pylu z olší, javorů a luk bylo dost. Ale úroda plodů letos žádná, Třešně ani mirabelky žádné, hrušek pár a to okousali sršni už na stromě. Až nyní jsou nějaká zimní jablka. Včely si nanosily nejvíce z javorů. Krmit jsem nemusel. Pouze dvě hladová včelstva dostala v červenci kýbl Apivitalu, ale stejně nakonec padla. Co si samo nenanosí by se asi nemělo udržovat. A invert jim asi taky neprospěl. Zůstaly zpracované zásoby na příští rok. Příště je místo dokrmování raději přemetu a jestli nechytnou dech zruším.

Čtyři včelstva jsem přemetal na SR. Tři z toho zatím pěkné, jedno ztratilo při úkonu matku a nakonec jsou z něj dva oddělky.

Dna používám pod LG nízká zasítovaná a v srpnu pootvírám, nebo úplně odstraňuji. Podle toho, kde úly stojí ( vítr, závětří, přístřešek,...) Mám také staré izolované palubkové úly s pevným dnem, ale u těch se špatně monitoruje a pod podložkou a mezi palubkama hnízdí zavíječ. ( obrázek úl vpravo ) Tyto dna většinou otáčím česnem dozadu a dávám na ně síta s novým česnem a v srpnu otvírám zadní česno pod sítem aby dovnitř mohl chlad. ( jako úl na obr.vlevo) Ale jestli to bude mít budoucnost nevím. Dělám to teprve třetí rok. M.M.

[Obrázky: 20191009-135507.jpg]
P.S.: Zapomněl jsem na kleštíka. Byl a je, ale ne v nějakých závratných číslech. Použil jsem jen KM 60 % v dlouhodobém odpařovači ve dvou úlech.]]>
[Obrázky: 030007a4.jpg]

Po letech kdy bylo trubců mraky jsem letos čuměl, že na chov trubců včely prděly. Cílený chov trubců jsem samozřejmě podcenil. Z mých 40 oddělků ( na jeden plodový rámek ) zůstala v červnu polovina s neoplodněnou nebo špatně oplozenou matkou. Na těchto zranitelných oddělcích se naučily vosy, které při místním suchu neměly potravu jak snadno získat bílkovinu a cukry a po desítkách i stovkách útočily na zbývající úly. Bezpečně objevily zvápenatělý plod i moje chyby. Letos jsem oddělkům ani nemohl dát cukrový roztok. Byl to rozsudek smrti. Přikrmoval jsem pouze těstem a to těsně nad plodiště. Byla to vynikající probírka kvality a v červenci zůstalo již jen 8 ale bojovných. A ty si dokázaly i nanosit zásoby. I já se toho zas hodně naučil. Až bude čas, pár postřehů a fotek přidám.

Takhle agresivní vosy jsem za ta léta ještě nikdy neviděl. Po úspěších na malých oddělcích napadaly i velký včelstva a na dnech úlů byly desítky i stovky mrvých vos i včel. Viděl jsem vosy, které nelezly do úlu ale na plný plyn vlétly česnem, aby se uvnitř nechaly zabít. Byl to pro včely i vosy tvrdý rok. Ale z velkých včelstev odešly během léta a podzimu jen tři.

Sucho pokračuje, ale přesto stále celý rok něco kvete. Pylu z olší, javorů a luk bylo dost. Ale úroda plodů letos žádná, Třešně ani mirabelky žádné, hrušek pár a to okousali sršni už na stromě. Až nyní jsou nějaká zimní jablka. Včely si nanosily nejvíce z javorů. Krmit jsem nemusel. Pouze dvě hladová včelstva dostala v červenci kýbl Apivitalu, ale stejně nakonec padla. Co si samo nenanosí by se asi nemělo udržovat. A invert jim asi taky neprospěl. Zůstaly zpracované zásoby na příští rok. Příště je místo dokrmování raději přemetu a jestli nechytnou dech zruším.

Čtyři včelstva jsem přemetal na SR. Tři z toho zatím pěkné, jedno ztratilo při úkonu matku a nakonec jsou z něj dva oddělky.

Dna používám pod LG nízká zasítovaná a v srpnu pootvírám, nebo úplně odstraňuji. Podle toho, kde úly stojí ( vítr, závětří, přístřešek,...) Mám také staré izolované palubkové úly s pevným dnem, ale u těch se špatně monitoruje a pod podložkou a mezi palubkama hnízdí zavíječ. ( obrázek úl vpravo ) Tyto dna většinou otáčím česnem dozadu a dávám na ně síta s novým česnem a v srpnu otvírám zadní česno pod sítem aby dovnitř mohl chlad. ( jako úl na obr.vlevo) Ale jestli to bude mít budoucnost nevím. Dělám to teprve třetí rok. M.M.

[Obrázky: 20191009-135507.jpg]
P.S.: Zapomněl jsem na kleštíka. Byl a je, ale ne v nějakých závratných číslech. Použil jsem jen KM 60 % v dlouhodobém odpařovači ve dvou úlech.]]> <![CDATA[RE: Včely v horách]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Vcely-v-horach?pid=15069#pid15069 Fri, 01 Nov 2019 12:55:03 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Vcely-v-horach?pid=15069#pid15069 Mne peľ a sladinu už dávno nenosia hoc tu bolo aj krásne babie leto. Sledujem že už minimálne 6 týždňov sú v takom zimnom móde s miernymi preletmi. To čo sa všade spomína o rabovačkách a o tom čo všetko si včely doniesli domov mi asi nehrozí. Zatiaľ to mám bez strát a ak nejaké budú tak padnú na to čo som mal doma, nie na to čo si odniekiaľ doniesli.]]> Mne peľ a sladinu už dávno nenosia hoc tu bolo aj krásne babie leto. Sledujem že už minimálne 6 týždňov sú v takom zimnom móde s miernymi preletmi. To čo sa všade spomína o rabovačkách a o tom čo všetko si včely doniesli domov mi asi nehrozí. Zatiaľ to mám bez strát a ak nejaké budú tak padnú na to čo som mal doma, nie na to čo si odniekiaľ doniesli.]]> <![CDATA[RE: Včely v horách]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Vcely-v-horach?pid=15068#pid15068 Fri, 01 Nov 2019 11:27:37 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Vcely-v-horach?pid=15068#pid15068 Jinak ale, dle teplot, skoro ani ne horský. Teď by už měl ležet sníh, bylo sice včera pět stupňů mrazu, ale dneska už zase slunce hřeje.
Co by do zdravotního stavu letos dobré - ale sbíráme měl na mor, tak to ještě může dost překvapit, nejbližší ohnisko je 10 km.
Dle barvy včel - výrazně ubylo žluťáků, takže už zase téměř čistý, černý chov.
Žluťáci u nás nepřežívají, trpí zvápenatěním a časem se překříží s místní odrůdou.
Je to ta naše šumavská "kraňka". Bodavá, medovicová a čistě černo bílá.
Dna už mám osobně pořešená - síť na horách nelze - trpí větrem a námrazou.
Dokonce jsem už přešel na předválečnou šíři česna - tak do 8 cm.
Proti plísni platí vyndat první plásty u stěny. A pokud to jde, jeden vysoký nástavek na vysokém dnu se zadními dvířky a na měl tvrdý karton.
Melecitoza v plodišti jim nijak zásadně nevadí. Horší je kupovaný syrup. To nejde.
Ještě před 10 dny krásně nosili pyl z pastvin.]]> Jinak ale, dle teplot, skoro ani ne horský. Teď by už měl ležet sníh, bylo sice včera pět stupňů mrazu, ale dneska už zase slunce hřeje.
Co by do zdravotního stavu letos dobré - ale sbíráme měl na mor, tak to ještě může dost překvapit, nejbližší ohnisko je 10 km.
Dle barvy včel - výrazně ubylo žluťáků, takže už zase téměř čistý, černý chov.
Žluťáci u nás nepřežívají, trpí zvápenatěním a časem se překříží s místní odrůdou.
Je to ta naše šumavská "kraňka". Bodavá, medovicová a čistě černo bílá.
Dna už mám osobně pořešená - síť na horách nelze - trpí větrem a námrazou.
Dokonce jsem už přešel na předválečnou šíři česna - tak do 8 cm.
Proti plísni platí vyndat první plásty u stěny. A pokud to jde, jeden vysoký nástavek na vysokém dnu se zadními dvířky a na měl tvrdý karton.
Melecitoza v plodišti jim nijak zásadně nevadí. Horší je kupovaný syrup. To nejde.
Ještě před 10 dny krásně nosili pyl z pastvin.]]> <![CDATA[RE: Včely v horách]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Vcely-v-horach?pid=15067#pid15067 Fri, 01 Nov 2019 09:03:16 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Vcely-v-horach?pid=15067#pid15067 <![CDATA[RE: Včely v horách]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Vcely-v-horach?pid=15066#pid15066 Thu, 31 Oct 2019 23:25:21 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Vcely-v-horach?pid=15066#pid15066 Nicméně mám dost otázek, které, po předchozí směsi názorů a optimistickém diskuzním startu jaksi zůstávají nezodpovězeny. Poslední příspěvek z roku 2017 a....?
Takže - co tak téma poněkud oživit?
Kdo v započaté práci horského včelaření pokračuje, kdo to z nějakého důvodu vzdal?

Jak jste na tom se svým chovným materiálem? (Pokud by někdo v dnešní přiblblé době měl obavu podělit se otevřeně o "jistých" detailech, dovoluji si navrhnou malé "zamlžení" ve smyslu - "mám asi kraňku, co má některé vlastnosti, které byly přisuzovány původní A.m.m. Wink Čímž se sám prozrazuji, že o informace o A.m.m. mám sám zájem. Mohu klidně taky mlžit - je to pochopitelně "ze studijních důvodů" Big Grin

Jinak přeji, aby se 100-leté chovy stále dařily a byly zdrávy! Ostatně - já v to nějak důvěřuji..

Dále: Jak se osvědčují avízovaná "plná dna" (bez zasíťování) po nějaké době v praxi? (Sám totiž balancuji mezi vnuceným názorem o užitečnosti a intuicí sdělenou včelami, že nám na to chtějí z vysoka...ehm - vyprášit.. Smile

Poslední 2 sezóny (2018, 2019) je evidentní, že průběh jara - nástup léta a vyprahlé léto silně ovlivňuje kdeco..
Počínaje rozvojem, přes snůšku až po V.d. Jak se na to tváří "včely z hor u vás"?

Díky za každou poznámku a doplnění..]]> Nicméně mám dost otázek, které, po předchozí směsi názorů a optimistickém diskuzním startu jaksi zůstávají nezodpovězeny. Poslední příspěvek z roku 2017 a....?
Takže - co tak téma poněkud oživit?
Kdo v započaté práci horského včelaření pokračuje, kdo to z nějakého důvodu vzdal?

Jak jste na tom se svým chovným materiálem? (Pokud by někdo v dnešní přiblblé době měl obavu podělit se otevřeně o "jistých" detailech, dovoluji si navrhnou malé "zamlžení" ve smyslu - "mám asi kraňku, co má některé vlastnosti, které byly přisuzovány původní A.m.m. Wink Čímž se sám prozrazuji, že o informace o A.m.m. mám sám zájem. Mohu klidně taky mlžit - je to pochopitelně "ze studijních důvodů" Big Grin

Jinak přeji, aby se 100-leté chovy stále dařily a byly zdrávy! Ostatně - já v to nějak důvěřuji..

Dále: Jak se osvědčují avízovaná "plná dna" (bez zasíťování) po nějaké době v praxi? (Sám totiž balancuji mezi vnuceným názorem o užitečnosti a intuicí sdělenou včelami, že nám na to chtějí z vysoka...ehm - vyprášit.. Smile

Poslední 2 sezóny (2018, 2019) je evidentní, že průběh jara - nástup léta a vyprahlé léto silně ovlivňuje kdeco..
Počínaje rozvojem, přes snůšku až po V.d. Jak se na to tváří "včely z hor u vás"?

Díky za každou poznámku a doplnění..]]> <![CDATA[RE: Rotace nízkých nástavků]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Rotace-nizkych-nastavku?pid=14223#pid14223 Sun, 24 Jun 2018 13:42:30 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Rotace-nizkych-nastavku?pid=14223#pid14223 (21.06.2018 11:37 AM)Lucínek napsal(a):  Pěkný den, mám dotaz do pléna, jak se díváte na techniku "rotace nástavků" v rámci jarního rozvoje včelstev? Viz. třeba tady: http://vigorbee.cz/files/MV3-2010vedeni.pdf

Jak tahle technika zapadá do "přirozeného vývoje" včelstva? Není to trhání plodového tělesa na jaře dost brutální zásah? Ty včely pak dělají, co mohou, aby spojily plodové těleso a tak asi plodují více (pokud to dokážou udržet v teple), ale je to přirozené?

Velmi by mne zajímal třeba pohled Leoše, pokud by se k tomuto tématu nachomýtl ...

Děkuji za názory.
Omlouvám se, že jsem nereagoval dříve. Myslel jSem, že můj postoj i praxe jsou zřejmé. Včera se mne ale jeden kolega telefonicky dotazoval s tím, ale ať alespoň olajkuji komentář Michala, jestli s ním souhlasím.

Tak tedy: ANO I NE ! Vysvětlím můj úhel pohledu. Jsme to my, kdo tvoří okolní realitu. Jak by řekl klasik. Růže sama o osbě není ničím. To my ji dáváme význam (nebo nedáváme). I Budha přišel na to, že život nemá žádný smysl (ten mu dává každý z nás), ale nikdy u toho nezůstal. To je jako zůstat v půli cesty. Michal vyjádřil jednu stránku téže mince, ale jistě chápe i tu druhou. Abych to tedy přeložil do češtiny.

Uvedená metoda (pomíjím datum zveřejnění) vlastně není ani záměnu nástavků, ani rotací. Jde i o jakési biotechnické opatření a svým způsobem i napodobení jisté situace v přírodě. Skutečné motivy nehodlám komentovat i kdybych je znal.

Tak tedy jen plusy (ale vlastně i mínusy) z hlediska zdravotního stavu:
1) Buduje se takto nové plodové hnízdo s minimalizací infekčního tlaku patogenů jako N. ceranae, N. apis, virů…
2) Výchova trubců v této alternativě vede pravděpodobně k výchově na čistém díle a tedy k větší prodkukci trubců relativně jednotného stáří s vyšším množstvím spermatu (to je plus při inseminaci).
3) Jde i o jakési protirojové opatření.
4) Jde o opatření, které nutí včelstvo k vyšší produkci plodu se všemi důsledky, chtěnými i nechtěnými, které z toho vyplývají.
5) Je to jisté selekční kritérium (jakmile začneme určitým způsobem včelařit, začneme k tomu zákonitě přizpůsobovat i selekci ať chceme nebo ne).

Myslím, že to stačí. Samozřejmě mohl bych uvést i "zápory", tedy druhou stranu téže mince.
Michalův pohled je tedy rám, do kterého zasadil ten obraz, tedy zmíněnou operaci. Někomu se to líbí, někomu ne, někdo se ale zamyslí.
Já jsem již několikrát napsal, že se snažím nedělit od sebe den od noci, dobro od zla, duchovno od matérie…… Nejde tedy o fandovství tomu, či onomu, ale o pochopení reality v celku.

Protože pouze z pochopení celku se mohou vykrystalizovat rovnovážná opatření , tedy i k vedení našich včelstev. Zákon rovnováhy je základní přírodní zákon.

Jsou samozřejmě i možnosti ,že co ti tzv. klasičtí včelaři dělají jaksi násilně, proti přírodě, včelstvu, udělat cestou blízkou životu včelstva přírodě. Oni totiž i ti klasičtí včelaři přebírají zkušeností, vzníklé pozorováním u včelstev v přírodě v minulosti. To že dnes již neví co, proč, kdy a jak, věci paušalizují, nevidí vztah jedince a celku, upřednostňují jen svůj medařský přístup, je věcí vedlejší. To je ale jen důsledek toho našeho odtržení od přírody a důsledek "práce" opisovačů opisovačů.
Jsou případy,kdy nějaké opatření může včelstvu pomoci nebo uškodit, protože je prováděno třeba jen v nevhodnou dobu. To je jednoznačné.
Krásně vidět to je na přístupu k řešení zdravotního stavu našich včelstev. Ono totiž tím, že se křečovitě držíme pouze formálního vzdělání, tím méně skutečně víme a ještě méně umíme.
Právě absence toho druhého, alternativního pohledu na život včel bylo motivem vzniku ŠPV. Naše teze jsou jakési včelařské minimum , které by měly být zabudovány v jakékoliv metodice vedení včelstev. Jsou ale stále jen jednou stranou téže mince. Myslím, že těch 6 let působení ŠPV obrátilo mnohé včelaře k trochu většímu přemýšlení a pozměnění své včelařské praxe. Některé ne a je to tak v pořádku.
ld]]> (21.06.2018 11:37 AM)Lucínek napsal(a):  Pěkný den, mám dotaz do pléna, jak se díváte na techniku "rotace nástavků" v rámci jarního rozvoje včelstev? Viz. třeba tady: http://vigorbee.cz/files/MV3-2010vedeni.pdf

Jak tahle technika zapadá do "přirozeného vývoje" včelstva? Není to trhání plodového tělesa na jaře dost brutální zásah? Ty včely pak dělají, co mohou, aby spojily plodové těleso a tak asi plodují více (pokud to dokážou udržet v teple), ale je to přirozené?

Velmi by mne zajímal třeba pohled Leoše, pokud by se k tomuto tématu nachomýtl ...

Děkuji za názory.
Omlouvám se, že jsem nereagoval dříve. Myslel jSem, že můj postoj i praxe jsou zřejmé. Včera se mne ale jeden kolega telefonicky dotazoval s tím, ale ať alespoň olajkuji komentář Michala, jestli s ním souhlasím.

Tak tedy: ANO I NE ! Vysvětlím můj úhel pohledu. Jsme to my, kdo tvoří okolní realitu. Jak by řekl klasik. Růže sama o osbě není ničím. To my ji dáváme význam (nebo nedáváme). I Budha přišel na to, že život nemá žádný smysl (ten mu dává každý z nás), ale nikdy u toho nezůstal. To je jako zůstat v půli cesty. Michal vyjádřil jednu stránku téže mince, ale jistě chápe i tu druhou. Abych to tedy přeložil do češtiny.

Uvedená metoda (pomíjím datum zveřejnění) vlastně není ani záměnu nástavků, ani rotací. Jde i o jakési biotechnické opatření a svým způsobem i napodobení jisté situace v přírodě. Skutečné motivy nehodlám komentovat i kdybych je znal.

Tak tedy jen plusy (ale vlastně i mínusy) z hlediska zdravotního stavu:
1) Buduje se takto nové plodové hnízdo s minimalizací infekčního tlaku patogenů jako N. ceranae, N. apis, virů…
2) Výchova trubců v této alternativě vede pravděpodobně k výchově na čistém díle a tedy k větší prodkukci trubců relativně jednotného stáří s vyšším množstvím spermatu (to je plus při inseminaci).
3) Jde i o jakési protirojové opatření.
4) Jde o opatření, které nutí včelstvo k vyšší produkci plodu se všemi důsledky, chtěnými i nechtěnými, které z toho vyplývají.
5) Je to jisté selekční kritérium (jakmile začneme určitým způsobem včelařit, začneme k tomu zákonitě přizpůsobovat i selekci ať chceme nebo ne).

Myslím, že to stačí. Samozřejmě mohl bych uvést i "zápory", tedy druhou stranu téže mince.
Michalův pohled je tedy rám, do kterého zasadil ten obraz, tedy zmíněnou operaci. Někomu se to líbí, někomu ne, někdo se ale zamyslí.
Já jsem již několikrát napsal, že se snažím nedělit od sebe den od noci, dobro od zla, duchovno od matérie…… Nejde tedy o fandovství tomu, či onomu, ale o pochopení reality v celku.

Protože pouze z pochopení celku se mohou vykrystalizovat rovnovážná opatření , tedy i k vedení našich včelstev. Zákon rovnováhy je základní přírodní zákon.

Jsou samozřejmě i možnosti ,že co ti tzv. klasičtí včelaři dělají jaksi násilně, proti přírodě, včelstvu, udělat cestou blízkou životu včelstva přírodě. Oni totiž i ti klasičtí včelaři přebírají zkušeností, vzníklé pozorováním u včelstev v přírodě v minulosti. To že dnes již neví co, proč, kdy a jak, věci paušalizují, nevidí vztah jedince a celku, upřednostňují jen svůj medařský přístup, je věcí vedlejší. To je ale jen důsledek toho našeho odtržení od přírody a důsledek "práce" opisovačů opisovačů.
Jsou případy,kdy nějaké opatření může včelstvu pomoci nebo uškodit, protože je prováděno třeba jen v nevhodnou dobu. To je jednoznačné.
Krásně vidět to je na přístupu k řešení zdravotního stavu našich včelstev. Ono totiž tím, že se křečovitě držíme pouze formálního vzdělání, tím méně skutečně víme a ještě méně umíme.
Právě absence toho druhého, alternativního pohledu na život včel bylo motivem vzniku ŠPV. Naše teze jsou jakési včelařské minimum , které by měly být zabudovány v jakékoliv metodice vedení včelstev. Jsou ale stále jen jednou stranou téže mince. Myslím, že těch 6 let působení ŠPV obrátilo mnohé včelaře k trochu většímu přemýšlení a pozměnění své včelařské praxe. Některé ne a je to tak v pořádku.
ld]]> <![CDATA[RE: Rotace nízkých nástavků]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Rotace-nizkych-nastavku?pid=14218#pid14218 Fri, 22 Jun 2018 10:20:56 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Rotace-nizkych-nastavku?pid=14218#pid14218 <![CDATA[RE: Rotace nízkých nástavků]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Rotace-nizkych-nastavku?pid=14217#pid14217 Thu, 21 Jun 2018 17:48:13 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Rotace-nizkych-nastavku?pid=14217#pid14217 http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/farrar.htm]]> http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/farrar.htm]]>