https://forum.sanceprovcely.cz/ Fri, 24 Apr 2026 14:23:06 +0000 MyBB https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prosinec?pid=16102#pid16102 Wed, 01 Dec 2021 07:00:00 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prosinec?pid=16102#pid16102
Klimatické podmínky:

Ač se to mnohým nezdá, patří prosinec mezi důležité včelařské měsíce. Příroda je v klidu. Noční teploty klesají pod bod mrazu. Ve dne se teploty vyšplhají jen velmi zřídka kdy k desíti stupňům na několik minut. Ve vyšších polohách začíná být souvislá sněhová pokrývka. V nížinách není ojedinělý déšť se sněhem. Veškerá flora i fauna se soustřeďuje na svůj nejdůležitější test roku, kterým je přežití. Nejinak je tomu i u včel. Průměrná dlouhodobá teplota je již minus 0,5C, průměrné srážky 38 mm.

Vegetace:

V přírodě již žádné zdroje glycidových a bílkovinných zdrojů nejsou.

Co se děje ve včelstvech:

V prosinci již ve včelstvech nejsou žádné krátkověké generace. Dominanci v chomáči mají dlouhověké včely. Do konce roku se ve včelstvech ještě vyskytují středověké včely. První mrazíky (tedy i v říjnu, listopadu) v prosinci definitivně vyřadí ta včelstva, která nezvládla své virové nálože. Při oteplení po prvních mrazících hynou včelstva často na akutní paralýzu. Konec je velmi rychlý, Také proto si ho včelaři zpravidla vůbec nevšimnou. Základní scénář tohoto úhynu je, že včelstvo během několika desítek minu opustí dutinu prakticky všechny včely, až na několik včel s matkou. Ty uhynu při nástupu nových mrazů. Včely opouštějí úl podobně jako při rojení. Velmi rychle, mávají křidélky, avšak nevzletí. Před úlem se toho již zpravidla mnoho nenajde. I proto jsou včelaři často překvapeni prázdnými úly. Ta včelstva, která padla na CCD, už nežijí dávno (do 1 až 3 týdnů po nakrmení, je hotovo). Říkalo se, že která včelstva přečkají Mikuláše, se již dočkají jara. Dnes to však již nebývá tak docela pravda. Zřejmě je to důsledek postupné imunizace včelstev. Tedy pokud tuto přirozenou možnost včelstvům nevezmeme užíváním chemie.
Kolem vánočních svátků některá včelstva přimějí matky, aby zakladly první plod. Je však rozdíl zda se jedná o několik desítek buněk nebo několik decimetrů. Hlavním regulátorem teploty v chomáči bylo v listopadu jeho smršťování a roztahování. V prosinci k tomu však přistupuje i vyšší spotřeba zásob. Ta nastává více při poklesu teploty pod minus 5 stupňů. I díky tomu je prosincová spotřeba zásob o něco vyšší nežli v listopadu. Zpravidla se u mne pohybuje do 1,5 kg. Venkovní teploty kolem nuly jsou pro zimování v našich podmínkách ideální. Spotřeba zásob je závislá samozřejmě na síle včelstva, počasí a genetickém vybavení každého jednotlivého včelstva, linie, kmene, plemene. Předčasné nebo nadměrné plodování způsobují i častá ošetření včelstev chemií, především kyselinou šťavelovou., ale i použitím aerosolových vyvíječů. Takto se mažou základní selekční kriteria pro případnou selekci a šlechtění, protože stíráme rozdíly mezi včelstvy a ani nemůžeme poznat, co je pro každý genotyp normální a co ne. U včelstev v přírodě nebo včelstev podobně vedených to samozřejmě neexistuje. Teploty v dutině jsou již prakticky stejné jako jsou ty vnější. Uvnitř chumáče již klesají pod dvacet stupňů. Na jeho povrchu se teploty pohybují na hranici života jednotlivé pro včely.

Co včelstvo potřebuje:

I v prosinci je pro včelstvo nejdůležitější především masa zdravých včel, zásob a klid. O to se ale měl člověk u svých včelstev postarat v předchozích měsících roku. Nyní to už nezachrání.

Včelařova práce:

Také prosinec je pro včelaře měsícem přípravy na jaro. Třídíme plásty a tavíme je. Sváteční dny využijeme na vyhodnocení minulé sezóny přípravy chovatelského plánu a sebevzdělávání. Zajišťování klidu a pozorování života na včelnicích a včelínech je stále stěžejní prací. Já osobně tento měsíc využívám k tomu, abych včelám pořídil vhodný vánoční dárek. Tím je nákup semene jetele plazivého, komonice, ostropestřce a dalších nektarodárných a pylodárných rostlin. Semena vyseji do volné přírody ve vhodnou dobu v předjaří. Připravuji si také řízky vrb, které jsou neocenitelným zdrojem pylu i nektaru především na jaře. Je to moje jakási omluva přírodě, včelám za to, co jsme jim svými neuváženými civilizačními kroky my lidé způsobili. Kdo chce brát, musí umět i dávat. I toto říká zákon rovnováhy, který s pokorou přijímám a snažím se respektovat.
Leoš Dvorský]]>
Klimatické podmínky:

Ač se to mnohým nezdá, patří prosinec mezi důležité včelařské měsíce. Příroda je v klidu. Noční teploty klesají pod bod mrazu. Ve dne se teploty vyšplhají jen velmi zřídka kdy k desíti stupňům na několik minut. Ve vyšších polohách začíná být souvislá sněhová pokrývka. V nížinách není ojedinělý déšť se sněhem. Veškerá flora i fauna se soustřeďuje na svůj nejdůležitější test roku, kterým je přežití. Nejinak je tomu i u včel. Průměrná dlouhodobá teplota je již minus 0,5C, průměrné srážky 38 mm.

Vegetace:

V přírodě již žádné zdroje glycidových a bílkovinných zdrojů nejsou.

Co se děje ve včelstvech:

V prosinci již ve včelstvech nejsou žádné krátkověké generace. Dominanci v chomáči mají dlouhověké včely. Do konce roku se ve včelstvech ještě vyskytují středověké včely. První mrazíky (tedy i v říjnu, listopadu) v prosinci definitivně vyřadí ta včelstva, která nezvládla své virové nálože. Při oteplení po prvních mrazících hynou včelstva často na akutní paralýzu. Konec je velmi rychlý, Také proto si ho včelaři zpravidla vůbec nevšimnou. Základní scénář tohoto úhynu je, že včelstvo během několika desítek minu opustí dutinu prakticky všechny včely, až na několik včel s matkou. Ty uhynu při nástupu nových mrazů. Včely opouštějí úl podobně jako při rojení. Velmi rychle, mávají křidélky, avšak nevzletí. Před úlem se toho již zpravidla mnoho nenajde. I proto jsou včelaři často překvapeni prázdnými úly. Ta včelstva, která padla na CCD, už nežijí dávno (do 1 až 3 týdnů po nakrmení, je hotovo). Říkalo se, že která včelstva přečkají Mikuláše, se již dočkají jara. Dnes to však již nebývá tak docela pravda. Zřejmě je to důsledek postupné imunizace včelstev. Tedy pokud tuto přirozenou možnost včelstvům nevezmeme užíváním chemie.
Kolem vánočních svátků některá včelstva přimějí matky, aby zakladly první plod. Je však rozdíl zda se jedná o několik desítek buněk nebo několik decimetrů. Hlavním regulátorem teploty v chomáči bylo v listopadu jeho smršťování a roztahování. V prosinci k tomu však přistupuje i vyšší spotřeba zásob. Ta nastává více při poklesu teploty pod minus 5 stupňů. I díky tomu je prosincová spotřeba zásob o něco vyšší nežli v listopadu. Zpravidla se u mne pohybuje do 1,5 kg. Venkovní teploty kolem nuly jsou pro zimování v našich podmínkách ideální. Spotřeba zásob je závislá samozřejmě na síle včelstva, počasí a genetickém vybavení každého jednotlivého včelstva, linie, kmene, plemene. Předčasné nebo nadměrné plodování způsobují i častá ošetření včelstev chemií, především kyselinou šťavelovou., ale i použitím aerosolových vyvíječů. Takto se mažou základní selekční kriteria pro případnou selekci a šlechtění, protože stíráme rozdíly mezi včelstvy a ani nemůžeme poznat, co je pro každý genotyp normální a co ne. U včelstev v přírodě nebo včelstev podobně vedených to samozřejmě neexistuje. Teploty v dutině jsou již prakticky stejné jako jsou ty vnější. Uvnitř chumáče již klesají pod dvacet stupňů. Na jeho povrchu se teploty pohybují na hranici života jednotlivé pro včely.

Co včelstvo potřebuje:

I v prosinci je pro včelstvo nejdůležitější především masa zdravých včel, zásob a klid. O to se ale měl člověk u svých včelstev postarat v předchozích měsících roku. Nyní to už nezachrání.

Včelařova práce:

Také prosinec je pro včelaře měsícem přípravy na jaro. Třídíme plásty a tavíme je. Sváteční dny využijeme na vyhodnocení minulé sezóny přípravy chovatelského plánu a sebevzdělávání. Zajišťování klidu a pozorování života na včelnicích a včelínech je stále stěžejní prací. Já osobně tento měsíc využívám k tomu, abych včelám pořídil vhodný vánoční dárek. Tím je nákup semene jetele plazivého, komonice, ostropestřce a dalších nektarodárných a pylodárných rostlin. Semena vyseji do volné přírody ve vhodnou dobu v předjaří. Připravuji si také řízky vrb, které jsou neocenitelným zdrojem pylu i nektaru především na jaře. Je to moje jakási omluva přírodě, včelám za to, co jsme jim svými neuváženými civilizačními kroky my lidé způsobili. Kdo chce brát, musí umět i dávat. I toto říká zákon rovnováhy, který s pokorou přijímám a snažím se respektovat.
Leoš Dvorský]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Listopad?pid=16088#pid16088 Mon, 01 Nov 2021 07:00:00 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Listopad?pid=16088#pid16088
Klimatické podmínky:

Listopad patří včelařsky k těm nejklidnějším. Příroda je na prahu zimy. Listí opadává, země se uzavírá. Ježci hybernizují. Ranní teploty se pohybují lehce nad nulou, ranní mrazíky nebývají výjimkou.
Dosahují běžně po deset stupňů. V průběhu dne se teploty jen málo-kdy vyšplhají krátkodobě nad 10 stupňů. Srážkově bývá listopad nadprůměrný, někdy se krátkodobě vyskytuje sníh i v nížinách. V průmyslových oblastech je častým jevem inverze, která zabraňuje slunci proniknout do česen úlů a dutin. Tu a tam se objevují mlhy jako předzvěst nástupu vlády paní Zimy. Dlouhodobá průměrná teplota činií3,4C, průměrné srážky 40 mm.

Vegetace:

Prakticky jediným zdrojem glycidových zásob mohou být jen vylupovaná včelstva a to ještě zřídka kdy. Loupeže zpravidla končí říjnem. Na polích se sice objevuje kvetoucí hořčice, svazenka, které zemědělci zaseli opožděně na zelené hnojení. Včely však tyto zdroje zpravidla nemohou kvůli počasí využít.

Co se děje ve včelstvech:

Ve včelstvech v přírodě a přírodně vedených včelstvech se plod již nevyskytuje. Pouze u včelstev, která byla revitalizována oddělky nebo spojena pozdě na podzim se vybíhající plod může vyskytovat. Výběr matky u spojovaných včelstev je již zpravidla dokončen. Začátkem listopadu umírají prakticky poslední krátkověké včely. Teploty uvnitř dutiny jsou prakticky totožné s teplotami venkovními. Uvnitř chomáče je již zpravidla zimní teplota, tedy pod 20 stupňů. Vyšší teploty nad 25 C signalizují, že se ve včelstvu odehrává něco nestandardního. Normální včelstva nejsou téměř slyšet. Listopadová spotřeba zásob je z dlouhodobého pohledu tou nejnižší v roce.

Co včelstvo potřebuje:

V listopadu včelstva potřebují především klid, který se včelstvům v přírodě a podobně vedeným, dostává v maximální míře. Žádné“ tajtrdlikování“ s chemií neexistuje, jen klid a mír se rozprostírá nad našimi včelnicemi a včelstvy ve volné přírodě.

Včelařova práce:

Listopad je měsíc, který je vhodný na různé opravy včelařského nářadí a zařízení. Kontrolujeme, zda jsme zamezili škůdcům průnikům do úlů a dutin. Tento měsíc také provádím jedeno z imunizačních opatření, tzv. očkování. Jedná se však o několikavteřinovou operaci a dnes se již netýká všech včelstev. Jsme-li na stanovišti, nezapomeneme, že i v tuto pokročilou dobu jsou k vidění různé symptomy, které mohu signalizovat především virová onemocnění. Například časté výlety včel z úlu, které nejeví touhu se vrátit, rozhodně nevěští nic dobrého. Tento měsíc je také vhodný k vyhodnocování našich včelařských prací a přípravě plánu na další rok. Tento měsíc je také vhodný k vyváření vosku.
Leoš Dvorský]]>
Klimatické podmínky:

Listopad patří včelařsky k těm nejklidnějším. Příroda je na prahu zimy. Listí opadává, země se uzavírá. Ježci hybernizují. Ranní teploty se pohybují lehce nad nulou, ranní mrazíky nebývají výjimkou.
Dosahují běžně po deset stupňů. V průběhu dne se teploty jen málo-kdy vyšplhají krátkodobě nad 10 stupňů. Srážkově bývá listopad nadprůměrný, někdy se krátkodobě vyskytuje sníh i v nížinách. V průmyslových oblastech je častým jevem inverze, která zabraňuje slunci proniknout do česen úlů a dutin. Tu a tam se objevují mlhy jako předzvěst nástupu vlády paní Zimy. Dlouhodobá průměrná teplota činií3,4C, průměrné srážky 40 mm.

Vegetace:

Prakticky jediným zdrojem glycidových zásob mohou být jen vylupovaná včelstva a to ještě zřídka kdy. Loupeže zpravidla končí říjnem. Na polích se sice objevuje kvetoucí hořčice, svazenka, které zemědělci zaseli opožděně na zelené hnojení. Včely však tyto zdroje zpravidla nemohou kvůli počasí využít.

Co se děje ve včelstvech:

Ve včelstvech v přírodě a přírodně vedených včelstvech se plod již nevyskytuje. Pouze u včelstev, která byla revitalizována oddělky nebo spojena pozdě na podzim se vybíhající plod může vyskytovat. Výběr matky u spojovaných včelstev je již zpravidla dokončen. Začátkem listopadu umírají prakticky poslední krátkověké včely. Teploty uvnitř dutiny jsou prakticky totožné s teplotami venkovními. Uvnitř chomáče je již zpravidla zimní teplota, tedy pod 20 stupňů. Vyšší teploty nad 25 C signalizují, že se ve včelstvu odehrává něco nestandardního. Normální včelstva nejsou téměř slyšet. Listopadová spotřeba zásob je z dlouhodobého pohledu tou nejnižší v roce.

Co včelstvo potřebuje:

V listopadu včelstva potřebují především klid, který se včelstvům v přírodě a podobně vedeným, dostává v maximální míře. Žádné“ tajtrdlikování“ s chemií neexistuje, jen klid a mír se rozprostírá nad našimi včelnicemi a včelstvy ve volné přírodě.

Včelařova práce:

Listopad je měsíc, který je vhodný na různé opravy včelařského nářadí a zařízení. Kontrolujeme, zda jsme zamezili škůdcům průnikům do úlů a dutin. Tento měsíc také provádím jedeno z imunizačních opatření, tzv. očkování. Jedná se však o několikavteřinovou operaci a dnes se již netýká všech včelstev. Jsme-li na stanovišti, nezapomeneme, že i v tuto pokročilou dobu jsou k vidění různé symptomy, které mohu signalizovat především virová onemocnění. Například časté výlety včel z úlu, které nejeví touhu se vrátit, rozhodně nevěští nic dobrého. Tento měsíc je také vhodný k vyhodnocování našich včelařských prací a přípravě plánu na další rok. Tento měsíc je také vhodný k vyváření vosku.
Leoš Dvorský]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Rijen?pid=16001#pid16001 Fri, 01 Oct 2021 07:00:00 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Rijen?pid=16001#pid16001
Klimatické podmínky:

Říjen patří srážkově k nadprůměrným měsícům, zvláště v jeho druhé polovině jsou deště časté. Ranní teploty dosahují běžně po deset stupňů. V některých létech se občas objeví i sníh a ranní mrazíky. Odpolední teploty nad dvacet stupňů jsou výjimečné. Dlouhodobá průměrná teplota je 7,9C, průměrné srážky 50 mm. Charakteristické pro tento měsíc jsou ranní mlhy. Pro mnohé oblasti jsou dny v polovině měsíce těmi posledními, které včelstva využijí k proletům. V přírodě je vše připraveno na zimu. Opozdilci mají jednu z posledních šancí ještě dohnat to, co nestihli doposud. Sršní hnízda se rozpadají. Myši jsou již trvalými členy lidských příbytků. Říjen je také poslední z měsíců pravdy (srpen, září, říjen). Po jeho uplynutí je jasné, co má šanci přežít nejvýznamnější test přežití, zimu.

Vegetace:

Nejvýznamnějším zdrojem nektaru a pylu v tomto období je především vřes obecný (8-10) a bolševník obecný (6-10). Bolševník je invazní rostlinou, se kterou ekologové marně bojují. Na lukách je dobrým zdrojem nektaru i pylu jetel plazivý a jetel luční (vegetační doba 6-10). Na polích poslední pyl i nektar poskytuje hořčice a svazenka nebo různé krmné směsi. Mezi určité zdroje nektaru patří i břečťan popínavý (9-10), celík zlatobýl (7-10), hluchavka skvrnitá (4-10), jeřábník lesní (5-10).

Co se děje ve včelstvech:

Ve včelstvech v přírodě a přírodně vedených včelstvech ji není žádný plod a včelstva jedou tak říkajíc na volnoběh. Výdej energie je minimální. Na rozdíl od včelstev vedených klasicky jsou již ve včelstvech prakticky jen dlouhověké a středověké skupiny včel. Krátkověké včely dožívají a dělají ještě pro včelstvo poslední práce. Vše co nenašlo v průběhu roku dostatek energie a vůle k přežití, je již dávno mimo hru. To je další výrazný rozdíl proti včelstvům klasicky vedeným. Biorytmus včelstev v přírodě je zcela jiný, než se včelaři domnívají. Včelstva přírodně vedená jsou již v celkem pevných chomáčích, které rozvolňují jen při vyšších teplotách. Zajímavé je, že zdravá včelstva nejsou prakticky vůbec napadána predátory.

Co včelstvo potřebuje:

Včelstvo potřebuje především klid. Na přezimování zralá včelstva již téměř nelétají ani při slunečných dnech a šetří životní energii. Případná pylová pastva je jen bonusem navíc. Věnují se jí jen krátkověké včely. Dospělé včely dlouhověkých generací vyžírají pylové zásoby v oblasti česna až do zámrazu. Minimum plodu se objevuje v cyklech 3-4 týdny. Jde zpravidla o několik desítek, či stovek buněk. Stane–li se to, může být napaden kleštíkem. V tuto dobu to však již včelstvu vůbec nevadí. Naopak vitalita kleštíka se tím vyčerpává. Včely takové buňky zpravidla odstraní i s roztočem. To je další významný rozdíl přírodně vedeným včelstvům proti těm vedeným tzv. klasicky (průmyslově apokalypticky). Na taková včelstva je radost pohledět.

Včelařova práce:

Měsíc říjen je velmi vhodný k výměnám matek celými oddělky. Ty máme připraveny již nad vybranými včelstvy. Oddělku odebereme dno, hlavnímu včelstvu strůpek. Styčné plochy stačí nastříkat studenu vodou a oddělek na hlavní včelstvo jen položit. Samozřejmě můžeme použít proděravěné noviny, záleží na okolnostech a také naší odvaze nebo často jen zvyku. Očko v oddělku zůstává otevřeno, protože při spojování dochází ke zvýšení teplot. To ustane v polovině listopadu. Tehdy, kdy již včely nevyletují, očko v oddělku uzavřeme. Vše ostatní je již na včelách. Podle mých šeností si vyberu z desíti případů 7-8 x letošní matku. Nestane-li se tak, je velmi pravděpodobné, že původní matky byla pro včely atraktivnější. Vyvarujeme se tomu, abychom takto měnili matky stejného stáří. V říjnu zajistíme česna proti hlodavcům mateří mřížkou, která má vždy ob jeden vytažený drátek. Osobně raději používám síťovinu o velikosti oček 8x8 mm. Koncem října obalíme úly síťovinou proti ptákům a můžeme v klidu očekávat jaro nebo se věnovat prodeji medu, vytavení vosku….. od r. 2005 v měsíci říjnu používám také jeden ze způsobů imunizace včelstev. Tím je tzv. očkování. Princip je stejný jako při očkování u lidí.
Leoš Dvorský]]>
Klimatické podmínky:

Říjen patří srážkově k nadprůměrným měsícům, zvláště v jeho druhé polovině jsou deště časté. Ranní teploty dosahují běžně po deset stupňů. V některých létech se občas objeví i sníh a ranní mrazíky. Odpolední teploty nad dvacet stupňů jsou výjimečné. Dlouhodobá průměrná teplota je 7,9C, průměrné srážky 50 mm. Charakteristické pro tento měsíc jsou ranní mlhy. Pro mnohé oblasti jsou dny v polovině měsíce těmi posledními, které včelstva využijí k proletům. V přírodě je vše připraveno na zimu. Opozdilci mají jednu z posledních šancí ještě dohnat to, co nestihli doposud. Sršní hnízda se rozpadají. Myši jsou již trvalými členy lidských příbytků. Říjen je také poslední z měsíců pravdy (srpen, září, říjen). Po jeho uplynutí je jasné, co má šanci přežít nejvýznamnější test přežití, zimu.

Vegetace:

Nejvýznamnějším zdrojem nektaru a pylu v tomto období je především vřes obecný (8-10) a bolševník obecný (6-10). Bolševník je invazní rostlinou, se kterou ekologové marně bojují. Na lukách je dobrým zdrojem nektaru i pylu jetel plazivý a jetel luční (vegetační doba 6-10). Na polích poslední pyl i nektar poskytuje hořčice a svazenka nebo různé krmné směsi. Mezi určité zdroje nektaru patří i břečťan popínavý (9-10), celík zlatobýl (7-10), hluchavka skvrnitá (4-10), jeřábník lesní (5-10).

Co se děje ve včelstvech:

Ve včelstvech v přírodě a přírodně vedených včelstvech ji není žádný plod a včelstva jedou tak říkajíc na volnoběh. Výdej energie je minimální. Na rozdíl od včelstev vedených klasicky jsou již ve včelstvech prakticky jen dlouhověké a středověké skupiny včel. Krátkověké včely dožívají a dělají ještě pro včelstvo poslední práce. Vše co nenašlo v průběhu roku dostatek energie a vůle k přežití, je již dávno mimo hru. To je další výrazný rozdíl proti včelstvům klasicky vedeným. Biorytmus včelstev v přírodě je zcela jiný, než se včelaři domnívají. Včelstva přírodně vedená jsou již v celkem pevných chomáčích, které rozvolňují jen při vyšších teplotách. Zajímavé je, že zdravá včelstva nejsou prakticky vůbec napadána predátory.

Co včelstvo potřebuje:

Včelstvo potřebuje především klid. Na přezimování zralá včelstva již téměř nelétají ani při slunečných dnech a šetří životní energii. Případná pylová pastva je jen bonusem navíc. Věnují se jí jen krátkověké včely. Dospělé včely dlouhověkých generací vyžírají pylové zásoby v oblasti česna až do zámrazu. Minimum plodu se objevuje v cyklech 3-4 týdny. Jde zpravidla o několik desítek, či stovek buněk. Stane–li se to, může být napaden kleštíkem. V tuto dobu to však již včelstvu vůbec nevadí. Naopak vitalita kleštíka se tím vyčerpává. Včely takové buňky zpravidla odstraní i s roztočem. To je další významný rozdíl přírodně vedeným včelstvům proti těm vedeným tzv. klasicky (průmyslově apokalypticky). Na taková včelstva je radost pohledět.

Včelařova práce:

Měsíc říjen je velmi vhodný k výměnám matek celými oddělky. Ty máme připraveny již nad vybranými včelstvy. Oddělku odebereme dno, hlavnímu včelstvu strůpek. Styčné plochy stačí nastříkat studenu vodou a oddělek na hlavní včelstvo jen položit. Samozřejmě můžeme použít proděravěné noviny, záleží na okolnostech a také naší odvaze nebo často jen zvyku. Očko v oddělku zůstává otevřeno, protože při spojování dochází ke zvýšení teplot. To ustane v polovině listopadu. Tehdy, kdy již včely nevyletují, očko v oddělku uzavřeme. Vše ostatní je již na včelách. Podle mých šeností si vyberu z desíti případů 7-8 x letošní matku. Nestane-li se tak, je velmi pravděpodobné, že původní matky byla pro včely atraktivnější. Vyvarujeme se tomu, abychom takto měnili matky stejného stáří. V říjnu zajistíme česna proti hlodavcům mateří mřížkou, která má vždy ob jeden vytažený drátek. Osobně raději používám síťovinu o velikosti oček 8x8 mm. Koncem října obalíme úly síťovinou proti ptákům a můžeme v klidu očekávat jaro nebo se věnovat prodeji medu, vytavení vosku….. od r. 2005 v měsíci říjnu používám také jeden ze způsobů imunizace včelstev. Tím je tzv. očkování. Princip je stejný jako při očkování u lidí.
Leoš Dvorský]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Zari?pid=15969#pid15969 Wed, 01 Sep 2021 07:00:00 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Zari?pid=15969#pid15969
Klimatické podmínky:

Září patří srážkově nejvyrovnanějším měsícům. Ranní teploty dosahují běžně po deset stupňů.Dlouhodobá průměrná teplota klesá na 13,3C, srážky na 33 mm. Tu a tam se dokonce objevují ranní mrazíky. V odpoledních hodinách se teploty šplhají často i nad dvacet stupňů. Toto je typické pro tzv. babí léto. Ptáci odlétají do teplejších krajin. Čmeláčí a vosí hnízda se rozpadají a mladé samičky se chystají na přezimování. Myši se pomalu stahují do budov.

Vegetace:

I když se to nezdá, zima je již za dveřmi a včely to cítí. Veškerá vegetace je v přírodě na zimu již připravena. Na polích může být dobrým zdrojem nektarové i pylové pasty jetel luční a především jetel plazivý. Ten má tu výhodu, že se dobře rozmnožuje i v trávě a potlačuje ji. V příznivých rocích je jetel plazivý velice významným zdrojem nektaru i pylu především v městských sadech, kde jej včelaři mohou dobře množit a vysévat. (mluvím o včelařích a ne jen držitelích včelstev, ty to samozřejmě ani nenapadne). Vynikající pastvu poskytuje i evodie, která kvete cca od poloviny srpna do poloviny září. V prvních 3 létech je náchylná na mrazy. Kvete od šestého roku od výsadby. V některých oblastech je vynikajícím zdrojem nektaru bolševník obecný. Jde o invazní rostlinu, kterou lesníci nemají příliš v lásce. Naproti tomu vřes lesníkům nevadí a je také významných zdrojem nektaru i pylu. Také celík zlatobýl a břečťan pomohou včelstvům doplnit zásoby medné o pylové. Podél řek a ve vlhčích půdách kvete netýkavka. Mezi velmi dobré zdroje snůšky patří i vrbka úzkolistá a vrbovka horská. Ty kvetou od poloviny července až do poloviny září. Rozumní zahrádkáři a zemědělci přispívají pylové snůšce výsevem hořčice a svazenky na zelené hnojení. Na to se ale nedá spoléhat.

Na jedlích je významný zdrojem medovice medovnice jedlová a modřínová. Slabší snůška je z se smrků a vrb, kde medovici produkují medovnice velká a medovnice vrbová.

Co se děje ve včelstvech:

Ve včelstvech v přírodě a přírodně vedených včelstvech je již dávno vše hotovo a panuje zde klid. Včely jedou na volnoběh a snaží se doplnit především bílkoviny. Plodu je málo a objevuje se již jen cyklicky. Trubčina již ve včelstvech není od začátku srpna. Ze srpna pokračuje nebo nastupuje obranný mechanizmus proti V.d. grooming a to v míře větší, nežli je tomu v srpnu. O jeho význam je popsán v měsíci srpnu. Některá včelstva ojediněle provádějí ještě výměny matek. I když jsem poslední matičku viděl při návratu se znaménkem 5.října, je to pro včelstva v přírodě riziko a zpravidla se tak děje o 1-2-měsíce dříve. V noci se již včely stahují do zimního chomáče. Nebývá však tak těsný jako o několik měsíců později a rozvolňuje se ihned, jakmile to počasí dovolí. Včely stahují zásoby z periferií hnízda do jeho středu.. To je již pevně utvořeno a jakákoliv vynucená změna může včelstvu způsobit vážné problémy.

Co včelstvo potřebuje:

Včelstvo potřebuje především dobrou pylovou pastvu a klid. Vše je již dávno hotovo a tak případná snůška je jen jakýmsi bonusem navíc. Obnova energie včelstva je již dokončena a malé množství posledního plodu již jen doplňuje odcházející krátkověké generace včel. Ve včelstvu již převažují dlouhověké včely, případně ty středověké. Z tohoto pohledu je struktura včelstva velmi homogenní a podobá se té, jako na konci zimy téhož roku. Oddělky se ale snaží dohnat, co jen mohou. Pozor na ně. Mohou být zdrojem neklidu na stanovištích.

Včelařova práce:

V půli září úl zavři a zahoď od něj klíč. To bývalo jedno ze zlatých pravidel včelaření. Vyjadřuje jak stav včelstev v přírodě i na včelnicích našich dědů. Odráží však i v určitém slova smyslu podmínky, ve kterých se včelařilo.
Konec září je výborný na výměny matek a revitalizace včelstev celými oddělky. Podrobnější najdete v mém článku S oddělky proti varroóze z roku 2003.
Je zde prakticky poslední šance, jak zrušit bezmatečná včelstva a oddělky. Včelstva, která si neuhájila své zásoby, spojujeme, jsou-li zdravá. Pokud potřebujeme doplnit zásoby pro oddělky, mělo by se tak dít nejlépe již zpracovanými zásobami od včelstev, která jsme pro tento účel využila již počátkem léta. Česna zabezpečíme proti hlodavcům.
Výjimku tvoří pozdní chov matek. Zde je třeba počítat s tím, že pro oplozené matičky musejí být již oddělky s dlouhověkými včelami připraveny předem. Ze zimy pak nemusíme mít žádné obavy.
Vím, že našim včelařům bylo tím, jak je nahlíženo na tzv. varroózu, vnuceno vlastně jedno roční období navíc. To je ale věcí včelařské filozofie a obchodních zájmů těch, kteří na včelstvech a včelařích vlastně parazitují. Tento pohled jsem již dávno opustil, proto se o ní ani nebudu zmiňovat. Je ale charakteristické pro naší civilizaci, že si neustále vymýšlí práci pro práci a tím naprosto nesmyslně zatěžuje naší planetu. Stále více a více přestáváme vnímat reálný svět. Že si tím připravujeme konec naší civilizace, prozatím nikoho moc nezajímá. Je velice smutné sledovat, jak se za termíny jako udržitelné včelaření, udržitelné zemědělství, skrývá lidská neschopnost a především neochota cokoliv změnit a částečně tak napravit chyby z minulosti, kterých jsme se dopouštěli při vybydlování planety Země.
Leoš Dvorský]]>
Klimatické podmínky:

Září patří srážkově nejvyrovnanějším měsícům. Ranní teploty dosahují běžně po deset stupňů.Dlouhodobá průměrná teplota klesá na 13,3C, srážky na 33 mm. Tu a tam se dokonce objevují ranní mrazíky. V odpoledních hodinách se teploty šplhají často i nad dvacet stupňů. Toto je typické pro tzv. babí léto. Ptáci odlétají do teplejších krajin. Čmeláčí a vosí hnízda se rozpadají a mladé samičky se chystají na přezimování. Myši se pomalu stahují do budov.

Vegetace:

I když se to nezdá, zima je již za dveřmi a včely to cítí. Veškerá vegetace je v přírodě na zimu již připravena. Na polích může být dobrým zdrojem nektarové i pylové pasty jetel luční a především jetel plazivý. Ten má tu výhodu, že se dobře rozmnožuje i v trávě a potlačuje ji. V příznivých rocích je jetel plazivý velice významným zdrojem nektaru i pylu především v městských sadech, kde jej včelaři mohou dobře množit a vysévat. (mluvím o včelařích a ne jen držitelích včelstev, ty to samozřejmě ani nenapadne). Vynikající pastvu poskytuje i evodie, která kvete cca od poloviny srpna do poloviny září. V prvních 3 létech je náchylná na mrazy. Kvete od šestého roku od výsadby. V některých oblastech je vynikajícím zdrojem nektaru bolševník obecný. Jde o invazní rostlinu, kterou lesníci nemají příliš v lásce. Naproti tomu vřes lesníkům nevadí a je také významných zdrojem nektaru i pylu. Také celík zlatobýl a břečťan pomohou včelstvům doplnit zásoby medné o pylové. Podél řek a ve vlhčích půdách kvete netýkavka. Mezi velmi dobré zdroje snůšky patří i vrbka úzkolistá a vrbovka horská. Ty kvetou od poloviny července až do poloviny září. Rozumní zahrádkáři a zemědělci přispívají pylové snůšce výsevem hořčice a svazenky na zelené hnojení. Na to se ale nedá spoléhat.

Na jedlích je významný zdrojem medovice medovnice jedlová a modřínová. Slabší snůška je z se smrků a vrb, kde medovici produkují medovnice velká a medovnice vrbová.

Co se děje ve včelstvech:

Ve včelstvech v přírodě a přírodně vedených včelstvech je již dávno vše hotovo a panuje zde klid. Včely jedou na volnoběh a snaží se doplnit především bílkoviny. Plodu je málo a objevuje se již jen cyklicky. Trubčina již ve včelstvech není od začátku srpna. Ze srpna pokračuje nebo nastupuje obranný mechanizmus proti V.d. grooming a to v míře větší, nežli je tomu v srpnu. O jeho význam je popsán v měsíci srpnu. Některá včelstva ojediněle provádějí ještě výměny matek. I když jsem poslední matičku viděl při návratu se znaménkem 5.října, je to pro včelstva v přírodě riziko a zpravidla se tak děje o 1-2-měsíce dříve. V noci se již včely stahují do zimního chomáče. Nebývá však tak těsný jako o několik měsíců později a rozvolňuje se ihned, jakmile to počasí dovolí. Včely stahují zásoby z periferií hnízda do jeho středu.. To je již pevně utvořeno a jakákoliv vynucená změna může včelstvu způsobit vážné problémy.

Co včelstvo potřebuje:

Včelstvo potřebuje především dobrou pylovou pastvu a klid. Vše je již dávno hotovo a tak případná snůška je jen jakýmsi bonusem navíc. Obnova energie včelstva je již dokončena a malé množství posledního plodu již jen doplňuje odcházející krátkověké generace včel. Ve včelstvu již převažují dlouhověké včely, případně ty středověké. Z tohoto pohledu je struktura včelstva velmi homogenní a podobá se té, jako na konci zimy téhož roku. Oddělky se ale snaží dohnat, co jen mohou. Pozor na ně. Mohou být zdrojem neklidu na stanovištích.

Včelařova práce:

V půli září úl zavři a zahoď od něj klíč. To bývalo jedno ze zlatých pravidel včelaření. Vyjadřuje jak stav včelstev v přírodě i na včelnicích našich dědů. Odráží však i v určitém slova smyslu podmínky, ve kterých se včelařilo.
Konec září je výborný na výměny matek a revitalizace včelstev celými oddělky. Podrobnější najdete v mém článku S oddělky proti varroóze z roku 2003.
Je zde prakticky poslední šance, jak zrušit bezmatečná včelstva a oddělky. Včelstva, která si neuhájila své zásoby, spojujeme, jsou-li zdravá. Pokud potřebujeme doplnit zásoby pro oddělky, mělo by se tak dít nejlépe již zpracovanými zásobami od včelstev, která jsme pro tento účel využila již počátkem léta. Česna zabezpečíme proti hlodavcům.
Výjimku tvoří pozdní chov matek. Zde je třeba počítat s tím, že pro oplozené matičky musejí být již oddělky s dlouhověkými včelami připraveny předem. Ze zimy pak nemusíme mít žádné obavy.
Vím, že našim včelařům bylo tím, jak je nahlíženo na tzv. varroózu, vnuceno vlastně jedno roční období navíc. To je ale věcí včelařské filozofie a obchodních zájmů těch, kteří na včelstvech a včelařích vlastně parazitují. Tento pohled jsem již dávno opustil, proto se o ní ani nebudu zmiňovat. Je ale charakteristické pro naší civilizaci, že si neustále vymýšlí práci pro práci a tím naprosto nesmyslně zatěžuje naší planetu. Stále více a více přestáváme vnímat reálný svět. Že si tím připravujeme konec naší civilizace, prozatím nikoho moc nezajímá. Je velice smutné sledovat, jak se za termíny jako udržitelné včelaření, udržitelné zemědělství, skrývá lidská neschopnost a především neochota cokoliv změnit a částečně tak napravit chyby z minulosti, kterých jsme se dopouštěli při vybydlování planety Země.
Leoš Dvorský]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Srpen?pid=15939#pid15939 Sun, 01 Aug 2021 07:00:00 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Srpen?pid=15939#pid15939
Klimatické podmínky:

Měsíc srpen patří spolu s červencem k nejstabilnějším a nejteplejším měsícům v roce. Dešťové srážky bývají mírné někdy v podobě přívalových dešťů. Ačkoliv denní teploty dosahují někdy i tropických hodnot, noci jsou již chladné. Zpravidla pod deset stupňů. Dlouhodobá průměrná teplota je 17,6 C a průmětné srážky 86 mm.

Vegetace:

Astrologický podzim je cítit i zde. V lesích kvete ještě ostružiník vrbka úzkolistí (6-8). V přírodě, na polích a zahradách dává snůšku ještě pámelník, kustovnice, komonice, pohanka, hořčice a svazenka, zlatobýly, začíná kvést vřes. Vřesový med je mercedes mezi medy.
V lese je zdrojem medovice především medovnice smrková, medovnice zelená (smrk), medovnice modřínová, medovnice jedlová a někdy i zdobnatka lipová.

Co se děje ve včelstvech:

V přírodně vedených včelstvech je již poměrně málo plodu, vybíhá poslední drubčina a s ní poslední populace kleštíka. Vzhledem k tomu, že se již nemá moc na čem množit, nastupuje u většiny včelstev grooming. Touto vlastností jsou nadána prakticky všechna včelstva (ač se to našim včelařům nepochopitelně zatajuje). Jeho úroveň je samozřejmě rozdílná. Podstatné ale je, že ke groomingu dochází o cca 1-2 měsíce dříve, než u včelstev klasicky vedených. Z dlouhodobých pozorování vím, že od poloviny září do konce října jsou včelstva klasicky vedena schopna groomingem odstranit i kolem 2 tis. kleštíků (potvrzeno i u jiných včelařů). U přírodně vedených včelstev je to i 2x tolik. Samozřejmě, pokud ve včelstvech vůbec je. Tím včely likvidují i tzv. „reinvaze“, ke kterým však u klasicky vedených včelstev dochází mnohem častěji a ve větší intenzitě, protože v nich jsou více krátkověké včely, které musí nějak svou energii vybít, a proto daleko více slídí a loupí.
Podle mých zkušeností je množství plodu u přírodních včelstev až čtvrtinové oproti klasicky vedeným včelstvům. O těch můžeme směle říci, že včelaři včelstva „zimním“ krmením včelstva znovu rozhodovávají (oklamou je a také se více množí krátkověké včely) a kleštíka tak zcela programově množí. Navíc se proudem potravy v klasicky vedených včelstev rychle množí původce nosematózy (především nosema ceranae). Ale také viry se přenášejí orálně a pozdní krmení tomu jen nahrává. Koncem srpna v průběhu září se to projevuje na rychlých úhynech. Opakuje se to každý rok s železnou pravidelností a nikdo se tím kupodivu nezabývá (asi proto, že se to nedá prodat). Rozpoznat toto nebezpečí však můžeme již v dubnu a někdy i s ročním předstihem (například u nosemy ceranae). Přesně naopak to je u včelstev vedených podle tezí hnutí Šance pro včely. Tato včelstva jsou již plně zásobená na zimu a včely jen dozrávají, žádné zásoby nemusí zpracovávat a rychle obnovují životní ENERGII. Střednědobé a dlouhodobé skupiny včel se intenzivně živí pylem a postupně přecházejí z okrajů hnízda (kde je nižší teplota) do středu a nahrazují ubývající krátkověké včely. Dá se říci, že z „letního“ včelstva se krásně vyloupne včelstvo „zimní“.Včelstva někdy ještě provádějí tiché výměny matek. V tuto dobu to bývá bezproblémové a stává se, že ve včelstvech jsou po nějakou dobu obě matky. Trubci se ze včelstev začínají pomalu vytrácet. Dobře to můžeme vypozorovat na česně.

Co včelstvo potřebuje:

Včelstvo potřebuje především množství dlouhověkých včel, dobře zvládat prostor a česno (a). Pylu není nikdy dost. K obnově energie včelstvo tedy potřebuje dostatek kvalitních zásob z předchozích období, hodně pylu, vhodně upravený prostor a množství dlouhověkých včel. Dále hlavně klid.

Včelařova práce:

Neučinili-li jsme to již v červenci, je nyní rozhodně doba, kdy upravíme česna tak, jak budou přes zimu. Totéž se týká strůpků, které by měly být prodyšné. Samozřejmě záleží na tom, v jaké síle včelstva jsou a jak prodyšné mají dna. Viz například zde: http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/Jak%2...elstvo.pdf
Predátoři a pozorování na česně a před ním nám ukazují, která včelstva jsou oslabena a je třeba je revitalizovat oddělky (koncem září-říjnu) anebo zcela zrušit.
Zimní ztráty je třeba přijmout již nyní. Je to mnohem levnější a i ze zdravotního hlediska mnohem víc přijatelné. Na stanovištích již rozhodně netrpíme osiřelce a trubcokladné matky, či jinak neduživá včelstva. Naši většinovou pozornost věnujeme pozdně vytvořeným oddělkům a pozdně vytvořeným umělým rojům (http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/roj_radost.htm). Těm, zásoby doplňujeme pozvolna a v malých dávkách. Postupujeme velmi opatrně, abychom nevyvolávali slídivost a loupeže včelstva z vlastního stanoviště. Dost na tom, že hladová včelstva okolních, klasicky vedených včelstev,jsou na slídění přímo naprogramovaná. Asi se divíte proč tomu tak je, když jste obviňováni, že to jste právě vy, přírodněji včelařící včelaři, kteří mají hladové včely. Už jsem to uvedl v červenci. Krmením klasici svá včelstva znovu rozplodovávají, z plodu vybíhá stále velké množství krátkověkých včel (i když si klasici myslí opak, protože neznají biologii normálního včelstva), které do zimy uhynou. Jejich naprogramování je především na shromáždění zásob na zimu. Proto zoufale slídí a loupí, vždyť jejich zásoby v daný moment na zimu nestačí. Někdy to vypadá jako horečka letní noci. Loupežemi a slíděním se ale roznášejí nemoci a parazité, kterým je i kleštík, viry a houbovitá onemocnění jako je nosema apis a ceranae. Ještě jednu světově ověřenu zkušenost. Když včelstvo v sezóně začíná spotřebovávat zavíčkované zásoby, hladoví již 14 dní. Naložte s touto informací dle svého. Pro mne je to jeden z důvodů, proč musí být správně vedená včelstva zásobená po celý rok. Dostatek zásob působí ve včelstvu také jako taková akumulační kamna.
Leoš Dvorský]]>
Klimatické podmínky:

Měsíc srpen patří spolu s červencem k nejstabilnějším a nejteplejším měsícům v roce. Dešťové srážky bývají mírné někdy v podobě přívalových dešťů. Ačkoliv denní teploty dosahují někdy i tropických hodnot, noci jsou již chladné. Zpravidla pod deset stupňů. Dlouhodobá průměrná teplota je 17,6 C a průmětné srážky 86 mm.

Vegetace:

Astrologický podzim je cítit i zde. V lesích kvete ještě ostružiník vrbka úzkolistí (6-8). V přírodě, na polích a zahradách dává snůšku ještě pámelník, kustovnice, komonice, pohanka, hořčice a svazenka, zlatobýly, začíná kvést vřes. Vřesový med je mercedes mezi medy.
V lese je zdrojem medovice především medovnice smrková, medovnice zelená (smrk), medovnice modřínová, medovnice jedlová a někdy i zdobnatka lipová.

Co se děje ve včelstvech:

V přírodně vedených včelstvech je již poměrně málo plodu, vybíhá poslední drubčina a s ní poslední populace kleštíka. Vzhledem k tomu, že se již nemá moc na čem množit, nastupuje u většiny včelstev grooming. Touto vlastností jsou nadána prakticky všechna včelstva (ač se to našim včelařům nepochopitelně zatajuje). Jeho úroveň je samozřejmě rozdílná. Podstatné ale je, že ke groomingu dochází o cca 1-2 měsíce dříve, než u včelstev klasicky vedených. Z dlouhodobých pozorování vím, že od poloviny září do konce října jsou včelstva klasicky vedena schopna groomingem odstranit i kolem 2 tis. kleštíků (potvrzeno i u jiných včelařů). U přírodně vedených včelstev je to i 2x tolik. Samozřejmě, pokud ve včelstvech vůbec je. Tím včely likvidují i tzv. „reinvaze“, ke kterým však u klasicky vedených včelstev dochází mnohem častěji a ve větší intenzitě, protože v nich jsou více krátkověké včely, které musí nějak svou energii vybít, a proto daleko více slídí a loupí.
Podle mých zkušeností je množství plodu u přírodních včelstev až čtvrtinové oproti klasicky vedeným včelstvům. O těch můžeme směle říci, že včelaři včelstva „zimním“ krmením včelstva znovu rozhodovávají (oklamou je a také se více množí krátkověké včely) a kleštíka tak zcela programově množí. Navíc se proudem potravy v klasicky vedených včelstev rychle množí původce nosematózy (především nosema ceranae). Ale také viry se přenášejí orálně a pozdní krmení tomu jen nahrává. Koncem srpna v průběhu září se to projevuje na rychlých úhynech. Opakuje se to každý rok s železnou pravidelností a nikdo se tím kupodivu nezabývá (asi proto, že se to nedá prodat). Rozpoznat toto nebezpečí však můžeme již v dubnu a někdy i s ročním předstihem (například u nosemy ceranae). Přesně naopak to je u včelstev vedených podle tezí hnutí Šance pro včely. Tato včelstva jsou již plně zásobená na zimu a včely jen dozrávají, žádné zásoby nemusí zpracovávat a rychle obnovují životní ENERGII. Střednědobé a dlouhodobé skupiny včel se intenzivně živí pylem a postupně přecházejí z okrajů hnízda (kde je nižší teplota) do středu a nahrazují ubývající krátkověké včely. Dá se říci, že z „letního“ včelstva se krásně vyloupne včelstvo „zimní“.Včelstva někdy ještě provádějí tiché výměny matek. V tuto dobu to bývá bezproblémové a stává se, že ve včelstvech jsou po nějakou dobu obě matky. Trubci se ze včelstev začínají pomalu vytrácet. Dobře to můžeme vypozorovat na česně.

Co včelstvo potřebuje:

Včelstvo potřebuje především množství dlouhověkých včel, dobře zvládat prostor a česno (a). Pylu není nikdy dost. K obnově energie včelstvo tedy potřebuje dostatek kvalitních zásob z předchozích období, hodně pylu, vhodně upravený prostor a množství dlouhověkých včel. Dále hlavně klid.

Včelařova práce:

Neučinili-li jsme to již v červenci, je nyní rozhodně doba, kdy upravíme česna tak, jak budou přes zimu. Totéž se týká strůpků, které by měly být prodyšné. Samozřejmě záleží na tom, v jaké síle včelstva jsou a jak prodyšné mají dna. Viz například zde: http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/Jak%2...elstvo.pdf
Predátoři a pozorování na česně a před ním nám ukazují, která včelstva jsou oslabena a je třeba je revitalizovat oddělky (koncem září-říjnu) anebo zcela zrušit.
Zimní ztráty je třeba přijmout již nyní. Je to mnohem levnější a i ze zdravotního hlediska mnohem víc přijatelné. Na stanovištích již rozhodně netrpíme osiřelce a trubcokladné matky, či jinak neduživá včelstva. Naši většinovou pozornost věnujeme pozdně vytvořeným oddělkům a pozdně vytvořeným umělým rojům (http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/roj_radost.htm). Těm, zásoby doplňujeme pozvolna a v malých dávkách. Postupujeme velmi opatrně, abychom nevyvolávali slídivost a loupeže včelstva z vlastního stanoviště. Dost na tom, že hladová včelstva okolních, klasicky vedených včelstev,jsou na slídění přímo naprogramovaná. Asi se divíte proč tomu tak je, když jste obviňováni, že to jste právě vy, přírodněji včelařící včelaři, kteří mají hladové včely. Už jsem to uvedl v červenci. Krmením klasici svá včelstva znovu rozplodovávají, z plodu vybíhá stále velké množství krátkověkých včel (i když si klasici myslí opak, protože neznají biologii normálního včelstva), které do zimy uhynou. Jejich naprogramování je především na shromáždění zásob na zimu. Proto zoufale slídí a loupí, vždyť jejich zásoby v daný moment na zimu nestačí. Někdy to vypadá jako horečka letní noci. Loupežemi a slíděním se ale roznášejí nemoci a parazité, kterým je i kleštík, viry a houbovitá onemocnění jako je nosema apis a ceranae. Ještě jednu světově ověřenu zkušenost. Když včelstvo v sezóně začíná spotřebovávat zavíčkované zásoby, hladoví již 14 dní. Naložte s touto informací dle svého. Pro mne je to jeden z důvodů, proč musí být správně vedená včelstva zásobená po celý rok. Dostatek zásob působí ve včelstvu také jako taková akumulační kamna.
Leoš Dvorský]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Cervenec?pid=15937#pid15937 Thu, 01 Jul 2021 07:00:00 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Cervenec?pid=15937#pid15937
Klimatické podmínky:

Červenec bývá nejteplejším a často nejsušším měsícem v roce. Teploty často vystupují nad třicítky, nezřídka kdy i na pětatřicet stupňů. Někdy bývá bohatý na bouřky. Teploty však v noci klesají i pod deset stupňů. Noci začínají být chladné především v poslední dekádě měsíce. Jedno staré včelařské přísloví říká: „Studené (vlhké) léto = nosematické jaro.“ Mějme ho na paměti.

Vegetace:

Kvete lípa malolistá, pajasan, brslen, ptačí zob, čimišník, růže šípková. Na polích svazenka,vojtěška, jetele, na lukách jetel švédský.
V lesích se vyskytuje medovice především na smrku, kde je producentem především medovnice smrková, medovnice zelená, medovnice borová, medovnice dubová, medovnice modřínová, medovnice leskálá (borovice), brvnatka javorová, zdobnatka lipová, stromovnice buková.

Co se děje ve včelstvech a co včelstvo potřebuje:

Je velký rozdíl mezi tím, co se děje ve včelstvu v přírodě a v klasicky vedených včelstvech v moderních úlech. Včelstva v přírodě a přeživší květnové roje jsou bohatě zásobena medem. Včelstva se velmi intenzivně připravují na zimu. Začíná silné tmelení, včelstva provádějí tiché výměny matek. Pokud není v přírodě výrazná snůška, včelstva přecházejí do období klidu a intenzivně obnovují energii. Výživa plodu způsobuje, že se líhnu daleko více dlouhověké včely, než je tomu v dubnu a květnu. Struktura krátkověkých , středověkých a dlouhověkých včel se ve včelstvu v přírodě již podobá vyzimovanému včelstvu, kdy dlouhověké skupiny včel převažují. V tuto dobu je velmi důležitá pylová pastva. Traduje se, že na jaře spotřebují včely 70% pylu pro výchovu plodu a 30% pro dospělé včely. Nyní je to opačně. Včelstva mají stále dostatek i krátkověkých včel, které jsou schopny udržet stav zásob na stejné úrovni.
U klasicky vedených včelstev krátkověké skupiny včel ještě převažují a to je v rozporu s přírodně vedenými včelstvy. Člověk tuto dobu včelám vzal a nutí je produkovat více krátkověkých včel do snůšky, které často včelstvu v přírodě nestojí ani za námahu je nějak výrazněji využít. V přírodě je již o všem rozhodnuto. Je jasné, co půjde do zimy a co zanikne. Například druhoroje a poroje, které si nestačily najít vhodné obydlí, zásobit se nebo se jim nevrátila matička ze snubního letu, končí se svou existencí.

Plodování matek se zpravidla pozvolna přesouvá k cykličnosti obdobně, jako je tomu v časném jaru. Na přelomu měsíce července a srpna zpravidla vybíhá poslední trubčí plod a následně také dělničí. Další plodování je závislé také na případné pozdní snůšce. Včelstvo má ještě poslední velké množství plodu, z kterého vybíhají opět především skupiny dlouhověkých včel. K tomu je třeba velké množství kvalitní, nekontaminované bílkovinné potravy. V dnešních podmínkách je to často problém neboť i slunečnice a kukuřice jsou ošetřeny neonikotinoidy. To se výrazně projevuje v oslabení imunity včel a včelstev. V přírodě nikdo včelstvu neubírá prostor.

Včelařova práce:

Včelaření blízké přírodě podle tezí ŠPV se snaží život včelstva v přírodě přibližně kopírovat. Začátkem měsíce by nám již mělo být jasné, která včelstva zrušíme, která spojíme, posílíme oddělky. První týden července je vlastně poslední období, kdy má smysl dělat radikální ozdravné opatření, například v podobě tvorby ozdravných oddělků, přemetení včelstev a obnovení stavby. Koupené červencové oddělky jsou v drtivé většině případů právě tyto ozdravné se všemi důsledky. Například na kleštíka jsou někdy opravdu bohaté. Proto jejich prodejci důrazně doporučují například ošetření proti kleštíkovi, ab si tím ušetřili práci a přesunuli zodpovědnost za jejich další život na kupujícího. U rojů v přírodě nebo v květnu utvořených oddělků a smetenců je to zbytečná práce. Za normální situace žádná ošetření nepotřevují.
Bližší viz. http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/Prive...delek.html a http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/Moje_...ijela.pdf.

Červenec je také vhodný k tvorbě umělých rojů, kterými nahradíme ta včelstva, která do zimy zrušíme. Na stanovištích netrpíme osiřelce a neduživé oddělky abychom nevyvolávali podmínky pro slídění a následné loupeže. Právě v tomto období, kdy jsou chladná rána, můžeme spatřovat počátky tichých loupeží, neboť česna slabších včelstev bývají časně ráno nestřežena. Zdravotní policie (vosy a vůbec predátoři) nám dávají důležité informace, nepodceňujme je. Nyní je také čas na úpravu česen na zimu. Možná se to zdá předčasné, ale je to velmi důležité již vzhledem k chladným ránům. Nemusí to být definitivní, ale konfigurace hlavního česna s očky by měla být už dána, protože se podle toho řídí umístění zimního chomáče.

V červenci by již mělo být jasné, s jakými zásobami včelstvo půjde do zimy. Kdo zimuje výhradně na medu, měl by horní nadbytečné 1-2 nástavky (cca 20-40 kg) oddělit od zbývající části včelstva oddělit folií, kterou u česnové strany nedorazíme o cca 5 cm. Med pak můžeme odebrat kdykoliv později. Včelstvo by pro svojí potřebu mělo mít koncem července cca 30-40 kg medu. Záleží ale na síle, je to orientační ukazatel. Pokud se rozhodneme nadbytečný med odebrat, doplníme zásoby ihned velkou dávkou cukerného roztoku na potřebnou výši, pokud v úle nejsou. Letošní mladá včelstva, která budujeme z oddělků, umělých rojů, budou trochu v jiném režimu. Budou stále v režimu rozvoje a to i přes to, že období stavby již skončilo začátkem června. Včely sice donutíme ke stavbě mírným a trvalým podněcováním, avšak má to své důsledky. Proto je důležitý pyl, pyl a zase pyl. Tato mladá včelstva jsou aktivnější než vlastně již na zimu připravená produkční včelstva. To může na stanovištích vyvolávat neklid, slídění a loupeže. Proto doporučuji obezřetnost především při práci ve včelstvech a doplňování zásob, které je u mladých včelstev pozvolnější a může se protáhnout až do poloviny září. Na dobře připraveném stanovišti včel dochází k slídění a loupežím jen výjimečně. To je v přímém rozporu s hladovými stanovišti včelařů, kteří krmí svá včelstva až v srpnu a září. Možné výjimky jsem uvedl.

Já osobně někdy praktikuji pozdní chov matek. Červenec je doba, které je třeba využít k přípravě, aby vše proběhlo bez problémů. Včelstva mám na pozdní chov připravena vždy. Samozřejmostí by i v tomto měsíci měla být diagnostika. Používám vlastní diagnostiku podle poškozených včel. Jen ta skutečně vyjadřuje poškození včelstva a to nejen kleštíkem, ale i různými kombinacemi CCD (dříve jsem uváděl varroáza typu C). Diagnostiky jako je diagnostika V.d. z plodu, včel nebo přirozeného spadu jsou pro skutečně jen okrajové. Především diagnostika CO2 z včel a plodu skýtají, krom značné omezenosti (omezují se jen na kleštíka) i další výraznou nevýhodu a tou je zbytečně vytvářený stres, který je, a to ať chceme nebo ne, nejhorší nemocí včelstva způsobené včelařem svou nevědomostí.
Leoš Dvorský]]>
Klimatické podmínky:

Červenec bývá nejteplejším a často nejsušším měsícem v roce. Teploty často vystupují nad třicítky, nezřídka kdy i na pětatřicet stupňů. Někdy bývá bohatý na bouřky. Teploty však v noci klesají i pod deset stupňů. Noci začínají být chladné především v poslední dekádě měsíce. Jedno staré včelařské přísloví říká: „Studené (vlhké) léto = nosematické jaro.“ Mějme ho na paměti.

Vegetace:

Kvete lípa malolistá, pajasan, brslen, ptačí zob, čimišník, růže šípková. Na polích svazenka,vojtěška, jetele, na lukách jetel švédský.
V lesích se vyskytuje medovice především na smrku, kde je producentem především medovnice smrková, medovnice zelená, medovnice borová, medovnice dubová, medovnice modřínová, medovnice leskálá (borovice), brvnatka javorová, zdobnatka lipová, stromovnice buková.

Co se děje ve včelstvech a co včelstvo potřebuje:

Je velký rozdíl mezi tím, co se děje ve včelstvu v přírodě a v klasicky vedených včelstvech v moderních úlech. Včelstva v přírodě a přeživší květnové roje jsou bohatě zásobena medem. Včelstva se velmi intenzivně připravují na zimu. Začíná silné tmelení, včelstva provádějí tiché výměny matek. Pokud není v přírodě výrazná snůška, včelstva přecházejí do období klidu a intenzivně obnovují energii. Výživa plodu způsobuje, že se líhnu daleko více dlouhověké včely, než je tomu v dubnu a květnu. Struktura krátkověkých , středověkých a dlouhověkých včel se ve včelstvu v přírodě již podobá vyzimovanému včelstvu, kdy dlouhověké skupiny včel převažují. V tuto dobu je velmi důležitá pylová pastva. Traduje se, že na jaře spotřebují včely 70% pylu pro výchovu plodu a 30% pro dospělé včely. Nyní je to opačně. Včelstva mají stále dostatek i krátkověkých včel, které jsou schopny udržet stav zásob na stejné úrovni.
U klasicky vedených včelstev krátkověké skupiny včel ještě převažují a to je v rozporu s přírodně vedenými včelstvy. Člověk tuto dobu včelám vzal a nutí je produkovat více krátkověkých včel do snůšky, které často včelstvu v přírodě nestojí ani za námahu je nějak výrazněji využít. V přírodě je již o všem rozhodnuto. Je jasné, co půjde do zimy a co zanikne. Například druhoroje a poroje, které si nestačily najít vhodné obydlí, zásobit se nebo se jim nevrátila matička ze snubního letu, končí se svou existencí.

Plodování matek se zpravidla pozvolna přesouvá k cykličnosti obdobně, jako je tomu v časném jaru. Na přelomu měsíce července a srpna zpravidla vybíhá poslední trubčí plod a následně také dělničí. Další plodování je závislé také na případné pozdní snůšce. Včelstvo má ještě poslední velké množství plodu, z kterého vybíhají opět především skupiny dlouhověkých včel. K tomu je třeba velké množství kvalitní, nekontaminované bílkovinné potravy. V dnešních podmínkách je to často problém neboť i slunečnice a kukuřice jsou ošetřeny neonikotinoidy. To se výrazně projevuje v oslabení imunity včel a včelstev. V přírodě nikdo včelstvu neubírá prostor.

Včelařova práce:

Včelaření blízké přírodě podle tezí ŠPV se snaží život včelstva v přírodě přibližně kopírovat. Začátkem měsíce by nám již mělo být jasné, která včelstva zrušíme, která spojíme, posílíme oddělky. První týden července je vlastně poslední období, kdy má smysl dělat radikální ozdravné opatření, například v podobě tvorby ozdravných oddělků, přemetení včelstev a obnovení stavby. Koupené červencové oddělky jsou v drtivé většině případů právě tyto ozdravné se všemi důsledky. Například na kleštíka jsou někdy opravdu bohaté. Proto jejich prodejci důrazně doporučují například ošetření proti kleštíkovi, ab si tím ušetřili práci a přesunuli zodpovědnost za jejich další život na kupujícího. U rojů v přírodě nebo v květnu utvořených oddělků a smetenců je to zbytečná práce. Za normální situace žádná ošetření nepotřevují.
Bližší viz. http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/Prive...delek.html a http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/Moje_...ijela.pdf.

Červenec je také vhodný k tvorbě umělých rojů, kterými nahradíme ta včelstva, která do zimy zrušíme. Na stanovištích netrpíme osiřelce a neduživé oddělky abychom nevyvolávali podmínky pro slídění a následné loupeže. Právě v tomto období, kdy jsou chladná rána, můžeme spatřovat počátky tichých loupeží, neboť česna slabších včelstev bývají časně ráno nestřežena. Zdravotní policie (vosy a vůbec predátoři) nám dávají důležité informace, nepodceňujme je. Nyní je také čas na úpravu česen na zimu. Možná se to zdá předčasné, ale je to velmi důležité již vzhledem k chladným ránům. Nemusí to být definitivní, ale konfigurace hlavního česna s očky by měla být už dána, protože se podle toho řídí umístění zimního chomáče.

V červenci by již mělo být jasné, s jakými zásobami včelstvo půjde do zimy. Kdo zimuje výhradně na medu, měl by horní nadbytečné 1-2 nástavky (cca 20-40 kg) oddělit od zbývající části včelstva oddělit folií, kterou u česnové strany nedorazíme o cca 5 cm. Med pak můžeme odebrat kdykoliv později. Včelstvo by pro svojí potřebu mělo mít koncem července cca 30-40 kg medu. Záleží ale na síle, je to orientační ukazatel. Pokud se rozhodneme nadbytečný med odebrat, doplníme zásoby ihned velkou dávkou cukerného roztoku na potřebnou výši, pokud v úle nejsou. Letošní mladá včelstva, která budujeme z oddělků, umělých rojů, budou trochu v jiném režimu. Budou stále v režimu rozvoje a to i přes to, že období stavby již skončilo začátkem června. Včely sice donutíme ke stavbě mírným a trvalým podněcováním, avšak má to své důsledky. Proto je důležitý pyl, pyl a zase pyl. Tato mladá včelstva jsou aktivnější než vlastně již na zimu připravená produkční včelstva. To může na stanovištích vyvolávat neklid, slídění a loupeže. Proto doporučuji obezřetnost především při práci ve včelstvech a doplňování zásob, které je u mladých včelstev pozvolnější a může se protáhnout až do poloviny září. Na dobře připraveném stanovišti včel dochází k slídění a loupežím jen výjimečně. To je v přímém rozporu s hladovými stanovišti včelařů, kteří krmí svá včelstva až v srpnu a září. Možné výjimky jsem uvedl.

Já osobně někdy praktikuji pozdní chov matek. Červenec je doba, které je třeba využít k přípravě, aby vše proběhlo bez problémů. Včelstva mám na pozdní chov připravena vždy. Samozřejmostí by i v tomto měsíci měla být diagnostika. Používám vlastní diagnostiku podle poškozených včel. Jen ta skutečně vyjadřuje poškození včelstva a to nejen kleštíkem, ale i různými kombinacemi CCD (dříve jsem uváděl varroáza typu C). Diagnostiky jako je diagnostika V.d. z plodu, včel nebo přirozeného spadu jsou pro skutečně jen okrajové. Především diagnostika CO2 z včel a plodu skýtají, krom značné omezenosti (omezují se jen na kleštíka) i další výraznou nevýhodu a tou je zbytečně vytvářený stres, který je, a to ať chceme nebo ne, nejhorší nemocí včelstva způsobené včelařem svou nevědomostí.
Leoš Dvorský]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Cerven?pid=16204#pid16204 Tue, 01 Jun 2021 07:00:00 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Cerven?pid=16204#pid16204
Klimatické podmínky:

Průměrné teploty dosahují v červnu 16 stupňů. Průměrné měsíční srážky 127 mm. Červen patří mezi nejteplejší měsíce v roce. Denní teploty vystupují často vysoko nad dvacet stupňů.

Vegetace:

Na polích jsou zdrojem snůšky především hořčice, jeteloviny a někde svazenka. Dobrou pylovou pastvu dává mák setý.
Na lukách sadech i lesích jsou dobrým zdrojem nektaru hluchavka skvrnitá (kvete 4-10) , kostival, jetel luční (6-10), jetel plazivý (5-10), vrbka úzkolistá (6-8), vrbovka horská (6-8).Velmi dobrým zdrojem snůšky bývá v některých pohraniční oblastech bolševník, jinde je to malina, ostružina. V druhé polovině června začíná kvést lípa malolistá a velkolistá a pajasan žláznatý.

Výbornými zdroji medovice v červnu je medovnice smrková, medovnice zelenavá, medovnice borová, medovnice leská (borovice), medovnice černoskvrnná (modřín), medovnice modřínová, medovnice dubová, zdobnatka lipová, brvnatka javorová, stmovnice javorová, stromovnice buková a puklice poloskrytá.

Co se děje včelstvech:

Včelstva dosahují vrcholu rozvoje. V období kolem rovnodennosti se začíná u plodu vše měnit. Včelstva začínají odchovávat ve větší míře dlouhověké a středověké skupiny včel. To se samozřejmě odráží i v odlišné výživě larev ( bílkoviny…). Stále mluvím o stabilním včelstvu v přírodě nebo včelstvu tak vedeném. Je to jeden z kritických momentů v životě včelstva. Právě zde může dojít k razantnímu narušení vnitřní rovnováhy včelstva s fatálními následky. Ač se to nám lidem nezdá, včelstvům se již pomalu ozývá zima.

Včelařská sezona je z 80% duben, květen, červen zima.

Na všechno mají včelstva v červnu najednou málo času. Včelstva v rovnovážném stavu mají zpravidla již vyměněny matky ( tichou výměnou nebo vyrojením) . Roje mají vystavěno dílo, které stačily obsednout. Ta včelstva a roje, která nemají dostatečné zásoby, budou do konce roku bojovat o své přežití, kterému zpravidla , z nejrůznějších důvodů , podlehnou. Opačně jsou na tom ale včelstva, která vše stihla včas. Pomalu se z tzv. „ letního“ včelstva stává včelstvo „zimní“ s převahou středověkých a dlouhověkých včel, které se v mnohém podobají včelám rojovým. Jsou připraveny na všechno. Včela narozená koncem června jako dlouhověká je v říjnu biologicky tak stará, jako by se právě narodila (nebo může být). Dlouhověké včely podle mých sledování žijí i 10-11 měsíců a nikoliv jen 8-9 jak se často uvádí. Mluvím ale o včelstvech a včelách, která nejsou vedena klasickým způsobem, tedy nejsou člověkem stresována těmi nejvynalézavějšími způsob .


Co včelstvo potřebuje:

K tomu, aby včelstvo obnovilo svou energii na zimu, je potřeba především dostatek tepla, prostoru a zásob. Nejde zdaleka jen o glycidové zásoby, ale také pylové. Krátkověké včely byly doposud krmeny často pylem kontaminovaným různými chemikáliemi z technických plodin, jako je řepka. Dnes se často používá chemie, především glyfosáty, i v lesním hospodářství. To často negativně ovlivňuje kvalitu pylu a výživu včelstev umístěných v lesích. Doslova devastující účinky má pyl z kukuřice a někdy i slunečnice. I tyto plodiny jsou ošetřovány již ve stadiu semen neonikotinoidy. Důsledkem toho všeho je narušená ustálená rovnováha, oslabená imunita včelstev, která je hlavní příčinou zvýšené citlivosti včelstev na různé negativní vlivy a patogeny. Jeden z pokusů ukázal zcela jasně, že zatímco v medu se stopy po prostředcích pro ochranu rostlin nenacházejí, u pylu je tomu zcela opačně. Je s podivem, že zatímco v zahraničí je vliv chemie na včelstva pozorován již dlouho, u nás se vše svádí jen na kleštíka. Zřejmě i zde platí „Cui bono“.

Včelařova práce:

Měsíc červen a začátek července je měsíc, kdy lze ještě napravit naše hříchy z dob předchozích. Později je to již neefektivní. V červnu odebíráme NADBYTEČNÉ ZÁSOBY. Zde chybují včelaři nejvíce a odebírají včelstvům prakticky vše, co mohou zpeněžit. Důsledky jsou známé. Nutnost dalšího krmení včelstev na zimu později (srpen, září). Tímto však včelstva klameme protože jim simulujeme zcela odlišné období roku (jaro a období snůšky). Výsledkem je zvýšená slídivost a loupeže, rychlé přenosy nemocí a parazitů, nedostatečné množství středověkých a dlouhověkých skupin včel ve včelstvech. Toto se obzvláště projevuje při šíření kleštíka a virových onemocnění a také houby Nosema ceranae, která je nejčastějším faktorem u CCD (hromadných kolapsů včelstev). Je dobré vědět, že virová onemocnění i nosematóza se šíří především orálním způsobem, což kolapsy včelstev v podletí značně urychluje.
V červnu máme na včelnicích zpravidla nadbytek záložních matek. Dokončujeme tvorbu nových včelstev především umělými roji . Začátkem června nebo koncem května je vhodná doba (je ještě snůška) na biotechnická ozdravná opatření (tedy zásadně bez chemie)jako jsou ozdravné oddělky, odebrání infikovaného plodu, odebrání prvního zavíčkovaného plodu (zpravidla 1 plást) mladé matky v oddělcích, rojích, umělých rojích. Další možností je využití , či simulaci plodové pauzy…………... Do včelstev přidáváme pokud možno takové matičky, které prošly určitými zátěžovými testy. U nových včelstev (oddělků, rojů, umělých rojů) již po dvou generacích nových včel vidíme, zda je potomstvo schopné dalšího zdárného rozvoje nebo ne. To je třeba se naučit hodnotit včelstva komplexně a neposuzovat jen to, zda matka klade a je-li plod mezerovitý nebo ne. Jedině pak můžeme začít mluvit o jakési selekci. Hlavním kriteriem by měla být kvalita a ne jen kvantita. Máme-li však mít možnost skutečně vybírat, musíme mít k dispozici více testovaných mladých matek, než ve skutečnosti potřebujeme. Není-li tomu tak, budeme si často jen něco nalhávat.

Jedno doporučení týkající se odběru medu dát začátečníkům mohu. Včelstva v tuto dobu mají zpravidla velká množství zásob (někdy i nad 100 kg). Spočítáme si kolik včelstvu necháme na zimu. Např. 45 kg. To znamená 2NN zásobní nástavky + 15 kg kolem plodu (vše pravděpodobně ve 4NN 2/3 Langstroth). Co je nad, můžeme oddělit folií, kterou nedorazíme na česnové stěně úlu o cca 5 cm. Tím dosáhneme toho, že pro plod bude k dispozici prostor s dostatečnou teplotou (viz část, co včelstvo potřebuje) i prostorem se zásobami jak pro zimování, tak i pro včelaře. Při takovém postupu celkový prostor nesnížíme a případné doplnění zásob z nástavků nad touto sestavou je pro včelstvo možné. Nadbytečné zásoby můžeme odebrat třeba v měsíci září, říjnu nebo až na jaře na Velikonoce. Případně můžeme tyto možnosti kombinovat. Nezapomeňme na česna a očka, upravíme je co nejdříve na zimní konfiguraci již nyní.
Od konce června již na stanovištích musí být vše připraveno na zimu, nechceme-li mít zbytečnou práci v podletí. Ty tzv. zimní ztráty musíme umět přijmout již nyní.
Leoš Dvorský]]>
Klimatické podmínky:

Průměrné teploty dosahují v červnu 16 stupňů. Průměrné měsíční srážky 127 mm. Červen patří mezi nejteplejší měsíce v roce. Denní teploty vystupují často vysoko nad dvacet stupňů.

Vegetace:

Na polích jsou zdrojem snůšky především hořčice, jeteloviny a někde svazenka. Dobrou pylovou pastvu dává mák setý.
Na lukách sadech i lesích jsou dobrým zdrojem nektaru hluchavka skvrnitá (kvete 4-10) , kostival, jetel luční (6-10), jetel plazivý (5-10), vrbka úzkolistá (6-8), vrbovka horská (6-8).Velmi dobrým zdrojem snůšky bývá v některých pohraniční oblastech bolševník, jinde je to malina, ostružina. V druhé polovině června začíná kvést lípa malolistá a velkolistá a pajasan žláznatý.

Výbornými zdroji medovice v červnu je medovnice smrková, medovnice zelenavá, medovnice borová, medovnice leská (borovice), medovnice černoskvrnná (modřín), medovnice modřínová, medovnice dubová, zdobnatka lipová, brvnatka javorová, stmovnice javorová, stromovnice buková a puklice poloskrytá.

Co se děje včelstvech:

Včelstva dosahují vrcholu rozvoje. V období kolem rovnodennosti se začíná u plodu vše měnit. Včelstva začínají odchovávat ve větší míře dlouhověké a středověké skupiny včel. To se samozřejmě odráží i v odlišné výživě larev ( bílkoviny…). Stále mluvím o stabilním včelstvu v přírodě nebo včelstvu tak vedeném. Je to jeden z kritických momentů v životě včelstva. Právě zde může dojít k razantnímu narušení vnitřní rovnováhy včelstva s fatálními následky. Ač se to nám lidem nezdá, včelstvům se již pomalu ozývá zima.

Včelařská sezona je z 80% duben, květen, červen zima.

Na všechno mají včelstva v červnu najednou málo času. Včelstva v rovnovážném stavu mají zpravidla již vyměněny matky ( tichou výměnou nebo vyrojením) . Roje mají vystavěno dílo, které stačily obsednout. Ta včelstva a roje, která nemají dostatečné zásoby, budou do konce roku bojovat o své přežití, kterému zpravidla , z nejrůznějších důvodů , podlehnou. Opačně jsou na tom ale včelstva, která vše stihla včas. Pomalu se z tzv. „ letního“ včelstva stává včelstvo „zimní“ s převahou středověkých a dlouhověkých včel, které se v mnohém podobají včelám rojovým. Jsou připraveny na všechno. Včela narozená koncem června jako dlouhověká je v říjnu biologicky tak stará, jako by se právě narodila (nebo může být). Dlouhověké včely podle mých sledování žijí i 10-11 měsíců a nikoliv jen 8-9 jak se často uvádí. Mluvím ale o včelstvech a včelách, která nejsou vedena klasickým způsobem, tedy nejsou člověkem stresována těmi nejvynalézavějšími způsob .


Co včelstvo potřebuje:

K tomu, aby včelstvo obnovilo svou energii na zimu, je potřeba především dostatek tepla, prostoru a zásob. Nejde zdaleka jen o glycidové zásoby, ale také pylové. Krátkověké včely byly doposud krmeny často pylem kontaminovaným různými chemikáliemi z technických plodin, jako je řepka. Dnes se často používá chemie, především glyfosáty, i v lesním hospodářství. To často negativně ovlivňuje kvalitu pylu a výživu včelstev umístěných v lesích. Doslova devastující účinky má pyl z kukuřice a někdy i slunečnice. I tyto plodiny jsou ošetřovány již ve stadiu semen neonikotinoidy. Důsledkem toho všeho je narušená ustálená rovnováha, oslabená imunita včelstev, která je hlavní příčinou zvýšené citlivosti včelstev na různé negativní vlivy a patogeny. Jeden z pokusů ukázal zcela jasně, že zatímco v medu se stopy po prostředcích pro ochranu rostlin nenacházejí, u pylu je tomu zcela opačně. Je s podivem, že zatímco v zahraničí je vliv chemie na včelstva pozorován již dlouho, u nás se vše svádí jen na kleštíka. Zřejmě i zde platí „Cui bono“.

Včelařova práce:

Měsíc červen a začátek července je měsíc, kdy lze ještě napravit naše hříchy z dob předchozích. Později je to již neefektivní. V červnu odebíráme NADBYTEČNÉ ZÁSOBY. Zde chybují včelaři nejvíce a odebírají včelstvům prakticky vše, co mohou zpeněžit. Důsledky jsou známé. Nutnost dalšího krmení včelstev na zimu později (srpen, září). Tímto však včelstva klameme protože jim simulujeme zcela odlišné období roku (jaro a období snůšky). Výsledkem je zvýšená slídivost a loupeže, rychlé přenosy nemocí a parazitů, nedostatečné množství středověkých a dlouhověkých skupin včel ve včelstvech. Toto se obzvláště projevuje při šíření kleštíka a virových onemocnění a také houby Nosema ceranae, která je nejčastějším faktorem u CCD (hromadných kolapsů včelstev). Je dobré vědět, že virová onemocnění i nosematóza se šíří především orálním způsobem, což kolapsy včelstev v podletí značně urychluje.
V červnu máme na včelnicích zpravidla nadbytek záložních matek. Dokončujeme tvorbu nových včelstev především umělými roji . Začátkem června nebo koncem května je vhodná doba (je ještě snůška) na biotechnická ozdravná opatření (tedy zásadně bez chemie)jako jsou ozdravné oddělky, odebrání infikovaného plodu, odebrání prvního zavíčkovaného plodu (zpravidla 1 plást) mladé matky v oddělcích, rojích, umělých rojích. Další možností je využití , či simulaci plodové pauzy…………... Do včelstev přidáváme pokud možno takové matičky, které prošly určitými zátěžovými testy. U nových včelstev (oddělků, rojů, umělých rojů) již po dvou generacích nových včel vidíme, zda je potomstvo schopné dalšího zdárného rozvoje nebo ne. To je třeba se naučit hodnotit včelstva komplexně a neposuzovat jen to, zda matka klade a je-li plod mezerovitý nebo ne. Jedině pak můžeme začít mluvit o jakési selekci. Hlavním kriteriem by měla být kvalita a ne jen kvantita. Máme-li však mít možnost skutečně vybírat, musíme mít k dispozici více testovaných mladých matek, než ve skutečnosti potřebujeme. Není-li tomu tak, budeme si často jen něco nalhávat.

Jedno doporučení týkající se odběru medu dát začátečníkům mohu. Včelstva v tuto dobu mají zpravidla velká množství zásob (někdy i nad 100 kg). Spočítáme si kolik včelstvu necháme na zimu. Např. 45 kg. To znamená 2NN zásobní nástavky + 15 kg kolem plodu (vše pravděpodobně ve 4NN 2/3 Langstroth). Co je nad, můžeme oddělit folií, kterou nedorazíme na česnové stěně úlu o cca 5 cm. Tím dosáhneme toho, že pro plod bude k dispozici prostor s dostatečnou teplotou (viz část, co včelstvo potřebuje) i prostorem se zásobami jak pro zimování, tak i pro včelaře. Při takovém postupu celkový prostor nesnížíme a případné doplnění zásob z nástavků nad touto sestavou je pro včelstvo možné. Nadbytečné zásoby můžeme odebrat třeba v měsíci září, říjnu nebo až na jaře na Velikonoce. Případně můžeme tyto možnosti kombinovat. Nezapomeňme na česna a očka, upravíme je co nejdříve na zimní konfiguraci již nyní.
Od konce června již na stanovištích musí být vše připraveno na zimu, nechceme-li mít zbytečnou práci v podletí. Ty tzv. zimní ztráty musíme umět přijmout již nyní.
Leoš Dvorský]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Kveten?pid=16203#pid16203 Sat, 01 May 2021 07:00:00 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Kveten?pid=16203#pid16203
Klimatické podmínky:

Studený máj, stodoly ráj. Toto pořekadlo značí, kdy je v květnu období hojnosti. Platí to i pro včely a včelaře. Průměrné teploty se pohybují kolem 16 stupňů a průměrné srážky kolem 87 mm. Jsou samozřejmě výjimky. Jiné včelařské pořekadlo říká, že květnový roj je za fůru sena. I toto jasně říká, co se v tomto období děje, co je pro včelstva normální. Někdy se ale naplňuje přísloví, které říká: „Krtiny v lednu, konec zimy v květnu“.

Vegetace:
V sadech dokvétají ovocné stromy, kolem řek to jsou vrby.
Na polích je hlavním zdrojem (někdy i jediné) řepka ozimá . V lesích je vydatným zdrojem nektaru především javor klen a částečně i javor mléč. Duben a květen jsou obdobím javorů.
Koncem května kvete trnovník akát, který je v mnoha oblastech hlavním zdrojem snůšky. Nezanedbatelné bývají i přínosy ze smetánky a krušiny.
Na stromech se začínají objevovat producenti medovice. Je to především medovnice borová, medovnice dubová, brvnatka javorová, stromovnice buková. Na smrku začíná koncem měsíce produkovat medovice puklice poloskrytá.

Co se děje včelstvech:

Pokračuje období stavby a hromadění zásoby a také maximálního rozvoje včelstev.
Květen je obdobím rojů, které jsou předzvěstí nástupu období obnovy energie. Květnové roje mají v přírodě šanci přežít cca z 50% . Později je tato šance prakticky mizivá.
Množství plodu je koncem měsíce na maximum. Některá včelstva však mají plodový vrchol později.To záleží především na genetických dispozicích, ale i jiných faktorech. Není-li plodová křivka deformována člověkem, jasně se ukazuje, jaký fenotyp se kam hodí. Nerespektování tohoto je důvod, proč podle lidí některá včelstva v některých oblastech „zklamou“. Bouřlivý rozvoj v květnu často zakrývá již skryté prvky vnitřní nerovnováhy u některých včelstev. Dosáhne-li včelstvo svého vrcholu rozvoje a je-li to v jeho genetickém vybavení a také potřebě, rojí se. Příprava na rojení však začíná již 1-1,5 měsíce před skutečným vyrojením včelstva, zpravidla v období květu jívy.

Co včelstvo potřebuje:

K dostatečnému zásobení se potřebují včelstva velké množství včel létavek a také odpovídajícího prostoru. V dubnu, květnu, červnu (do slunovratu) se líhnou především krátkodobé včely, které mají za úkol nashromáždit dostatek zásob na zimu. Včelstva donášejí do dutin velké množství sladiny, pro kterou potřebují dostatek prostoru pro stavbu a ukládání zásob.
Dostatek včel a prostoru je tedy nejzákladnější potřeba včelstva v květnu.


Včelařova práce:

Lidé často pro velké množství přinášené sladiny přehlížejí slabá místa v životě včelstva. Jenže právě konec května je obdobím, kdy se dají rozpoznat a případně napravit.
Naše práce by však měla napodobovat to, co by se odehrálo se včelstvem v přírodě. Můžeme a musíme přijímat taková opatření, která by neohrožovala naše okolí a také nerozšiřovala nevhodný genetický materiál.
Období května je pro včelaře obdobím chovu matek, tvorby mladých včelstev. Nejefektivnější to je právě v období rojů. Nezapomínáme však na důležité včelařské pravidlo, které nám říká, že před snůškou není žádné včelstvo nikdy dost silné. Nicméně květen a především jeho závěr je vhodný k cílenému ředění patogenů ve včelstvech a také k jejich případné koncentraci do určitého prostoru . Stejně se tomu tak děje u včelstev v přírodě a my to na našich včelnicích můžeme napodobit, je-li to třeba.
Rozumný včelař by měl včelstvům umožnit to, co je pro ně přirozené, normální.
Vím, že především začátečníci chtějí slyšet konkrétní zásahy, co kdy kde a jak. Jenže právě předchozí věta obsahuje vše. Je třeba pochopit vztahy a rozpoznat je. To je důležité. Pokud bude člověk jen slepě napodobovat činnost někoho jiného, aniž by pochopil právě vztah PROSTŘEDÍ, VČELA, ÚL, VČELAŘ A PROVZNÍ METODA, zůstane začátečníkem navždy.

Zní to tvrdě, ale je to moje téměř šedesátiletá zkušenost se včelstvy a lidmi.

Znovu připomínám, že STRES je nejhorší nemoc. V příznivých létech můžeme včelstvům odebrat část zásob, abychom jim tak uvolnili místo pro další v trvající snůšce. Nesmíme však zapomínat na to, že jakmile včelstvo začne spotřebovávat zavíčkované zásoby, hladoví již 14 dní. To se projeví v jeho kondici, imunitě, zdravotním stavu. Proto postupujeme s citem a maximální empatií, bez které se dobrý včelař neobejde.

Právě nešetrné odebírání zásob a rozšiřování v květnu jsou příčinou většiny začínajících problémů v ustálené vnitřní rovnováze včelstva a následně pak v jeho zdravotním stavu. Pochopení tohoto znamená ušetření si spousty zbytečně vynaložené práce, času a také peněz. Ušetříme tím však také životy spousty včel a včelstev.

Včelaři však nechápou, co ustálená vnitřní rovnováha vlastně je a přestavují si ji jako neměnný stav. To je zásadní omyl pramenící z toho, že se informace jen sdílejí bez skutečného pochopení. Zkusme si však představit provazolezce, který přechází nad propastí po laně. Je zcela normální, že vychyluje jednu část těla na jednu stranu a jiná část těla tento výkyv vyrovnává opačným směrem. Postupuje vpřed jakýmsi kývavým pohybem, přičemž výkyvy mohou být značné. Přesto jsou zcela normální a vlastně předvídatelné a přirozené. Jakékoliv zabránění vyvažujícího pohybu končí pádem do propasti. Podobně je tomu i u včelstva. K tomu je nutné vědět, co proti jednomu vychýlení na jednu stranu, působí jako protiváha a k zachování rovnováhy musí působit ve směru opačném. Je třeba si uvědomit, které váhy k sobě patří a jak působí. Tak funguje zákon rovnováhy a nikoliv jinak. Není to tedy neměnný stav, ale skutečný pohyb. Jedině takto však můžeme dojít ke stavu vedení včelstev, kdy je možné říci, že uskutečňujeme věci nečiněním. Bohu žel jen materialistický, redukcionalistický, resp. 3D přístup dnešní vědy jiný úhel pohledu na včely neumožňuje. Výjimky však existují.
LD]]>
Klimatické podmínky:

Studený máj, stodoly ráj. Toto pořekadlo značí, kdy je v květnu období hojnosti. Platí to i pro včely a včelaře. Průměrné teploty se pohybují kolem 16 stupňů a průměrné srážky kolem 87 mm. Jsou samozřejmě výjimky. Jiné včelařské pořekadlo říká, že květnový roj je za fůru sena. I toto jasně říká, co se v tomto období děje, co je pro včelstva normální. Někdy se ale naplňuje přísloví, které říká: „Krtiny v lednu, konec zimy v květnu“.

Vegetace:
V sadech dokvétají ovocné stromy, kolem řek to jsou vrby.
Na polích je hlavním zdrojem (někdy i jediné) řepka ozimá . V lesích je vydatným zdrojem nektaru především javor klen a částečně i javor mléč. Duben a květen jsou obdobím javorů.
Koncem května kvete trnovník akát, který je v mnoha oblastech hlavním zdrojem snůšky. Nezanedbatelné bývají i přínosy ze smetánky a krušiny.
Na stromech se začínají objevovat producenti medovice. Je to především medovnice borová, medovnice dubová, brvnatka javorová, stromovnice buková. Na smrku začíná koncem měsíce produkovat medovice puklice poloskrytá.

Co se děje včelstvech:

Pokračuje období stavby a hromadění zásoby a také maximálního rozvoje včelstev.
Květen je obdobím rojů, které jsou předzvěstí nástupu období obnovy energie. Květnové roje mají v přírodě šanci přežít cca z 50% . Později je tato šance prakticky mizivá.
Množství plodu je koncem měsíce na maximum. Některá včelstva však mají plodový vrchol později.To záleží především na genetických dispozicích, ale i jiných faktorech. Není-li plodová křivka deformována člověkem, jasně se ukazuje, jaký fenotyp se kam hodí. Nerespektování tohoto je důvod, proč podle lidí některá včelstva v některých oblastech „zklamou“. Bouřlivý rozvoj v květnu často zakrývá již skryté prvky vnitřní nerovnováhy u některých včelstev. Dosáhne-li včelstvo svého vrcholu rozvoje a je-li to v jeho genetickém vybavení a také potřebě, rojí se. Příprava na rojení však začíná již 1-1,5 měsíce před skutečným vyrojením včelstva, zpravidla v období květu jívy.

Co včelstvo potřebuje:

K dostatečnému zásobení se potřebují včelstva velké množství včel létavek a také odpovídajícího prostoru. V dubnu, květnu, červnu (do slunovratu) se líhnou především krátkodobé včely, které mají za úkol nashromáždit dostatek zásob na zimu. Včelstva donášejí do dutin velké množství sladiny, pro kterou potřebují dostatek prostoru pro stavbu a ukládání zásob.
Dostatek včel a prostoru je tedy nejzákladnější potřeba včelstva v květnu.


Včelařova práce:

Lidé často pro velké množství přinášené sladiny přehlížejí slabá místa v životě včelstva. Jenže právě konec května je obdobím, kdy se dají rozpoznat a případně napravit.
Naše práce by však měla napodobovat to, co by se odehrálo se včelstvem v přírodě. Můžeme a musíme přijímat taková opatření, která by neohrožovala naše okolí a také nerozšiřovala nevhodný genetický materiál.
Období května je pro včelaře obdobím chovu matek, tvorby mladých včelstev. Nejefektivnější to je právě v období rojů. Nezapomínáme však na důležité včelařské pravidlo, které nám říká, že před snůškou není žádné včelstvo nikdy dost silné. Nicméně květen a především jeho závěr je vhodný k cílenému ředění patogenů ve včelstvech a také k jejich případné koncentraci do určitého prostoru . Stejně se tomu tak děje u včelstev v přírodě a my to na našich včelnicích můžeme napodobit, je-li to třeba.
Rozumný včelař by měl včelstvům umožnit to, co je pro ně přirozené, normální.
Vím, že především začátečníci chtějí slyšet konkrétní zásahy, co kdy kde a jak. Jenže právě předchozí věta obsahuje vše. Je třeba pochopit vztahy a rozpoznat je. To je důležité. Pokud bude člověk jen slepě napodobovat činnost někoho jiného, aniž by pochopil právě vztah PROSTŘEDÍ, VČELA, ÚL, VČELAŘ A PROVZNÍ METODA, zůstane začátečníkem navždy.

Zní to tvrdě, ale je to moje téměř šedesátiletá zkušenost se včelstvy a lidmi.

Znovu připomínám, že STRES je nejhorší nemoc. V příznivých létech můžeme včelstvům odebrat část zásob, abychom jim tak uvolnili místo pro další v trvající snůšce. Nesmíme však zapomínat na to, že jakmile včelstvo začne spotřebovávat zavíčkované zásoby, hladoví již 14 dní. To se projeví v jeho kondici, imunitě, zdravotním stavu. Proto postupujeme s citem a maximální empatií, bez které se dobrý včelař neobejde.

Právě nešetrné odebírání zásob a rozšiřování v květnu jsou příčinou většiny začínajících problémů v ustálené vnitřní rovnováze včelstva a následně pak v jeho zdravotním stavu. Pochopení tohoto znamená ušetření si spousty zbytečně vynaložené práce, času a také peněz. Ušetříme tím však také životy spousty včel a včelstev.

Včelaři však nechápou, co ustálená vnitřní rovnováha vlastně je a přestavují si ji jako neměnný stav. To je zásadní omyl pramenící z toho, že se informace jen sdílejí bez skutečného pochopení. Zkusme si však představit provazolezce, který přechází nad propastí po laně. Je zcela normální, že vychyluje jednu část těla na jednu stranu a jiná část těla tento výkyv vyrovnává opačným směrem. Postupuje vpřed jakýmsi kývavým pohybem, přičemž výkyvy mohou být značné. Přesto jsou zcela normální a vlastně předvídatelné a přirozené. Jakékoliv zabránění vyvažujícího pohybu končí pádem do propasti. Podobně je tomu i u včelstva. K tomu je nutné vědět, co proti jednomu vychýlení na jednu stranu, působí jako protiváha a k zachování rovnováhy musí působit ve směru opačném. Je třeba si uvědomit, které váhy k sobě patří a jak působí. Tak funguje zákon rovnováhy a nikoliv jinak. Není to tedy neměnný stav, ale skutečný pohyb. Jedině takto však můžeme dojít ke stavu vedení včelstev, kdy je možné říci, že uskutečňujeme věci nečiněním. Bohu žel jen materialistický, redukcionalistický, resp. 3D přístup dnešní vědy jiný úhel pohledu na včely neumožňuje. Výjimky však existují.
LD]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Duben?pid=16196#pid16196 Thu, 01 Apr 2021 07:00:00 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Duben?pid=16196#pid16196
Klimatické podmínky:

V dubnu začíná skutečně včelařská sezona se vším všudy. Počasí však bývá velmi proměnlivé. Ranní mrazíky dokáží zhatit nastávající snůšku z ovocných stromů ale také z akátu, který začíná kvést o cca 40 dní později. Průměrné teploty v dubnu činí 8,7 stupňů nad nulou a srážky 27 mm. Duben dělá roje a nebo pohřby. To je staré včelařské pravidlo.

Vegetace:

V dubnu jsou bohatým zdrojem pylu a nektaru především angrešty, rybíz, ovocné stromy, javor mléč, smetánka. Koncem dubna začíná na polích kvést řepka ozimá, v lesích borůvky. Medovice se v tomto měsíci prakticky nevyskytuje. Signální rostlinou je třešeň ptačí, případně bříza nebo meruňka. V tomto období včelstva zpravidla hravě nahradí zimní spotřebu zásob.

Co se děje ve včelstvech:
Včelstva s pozdějším rozvojem zahajují plodování. To je však zpravidla velmi razantní. Obvykle však již v tuto dobu vybíhá plod založený v měsíci březnu. Mladušky nahrazují úbytek zimních včel. Přílivem sladiny se začíná dostavovat stavební pud. Včelstva sílí a obsedají prostor, který byl v zimně mimo dosah chomáče. Plod se rozšiřuje směrem do zásob, které působí jako akumulační kamna. Ve včelstvech se zvyšuje teplota a také vlhkost. Líhnou se první trubci. Především u kraňských včelstev, nemají-li dostatek prostoru, se začíná projevovat rojový pud, který vyvrcholí rojením o měsíc později.

Co včelstvo potřebuje:

Včelstva potřebují dostatek sladiny a prostoru pro svůj rozvoj a stavbu. Zdá se to málo, ale toto je pro včelstva a jejich další život zásadní. Duben měsíc je měsícem stavby a bouřlivého rozvoje, K tomu včelstvo potřebuje příliv potravy, dostatek včel, teplotu a prostor.

Včelařova práce:

Rozumný včelař by měl včelstvům umožnit to, co je pro ně přirozené, normální. Na tom by měla být založena naše provozní metoda. Místo zde nemá spousta drobných zásahů, ale musíme uvažovat dopředu. Stres je nehorší nemoc. Jedním zákrokem můžeme obměnit staré dílo a nahradit jej prostorem pro stavbu, aniž bychom zásadním způsobem narušili tepelný režim včelstva. Přirozený rozvoj včelstev je směrem k česnu. K tomu je ale třeba dostatek snůšky, které je však v tomto období dostatek a to jak na polích, sadech i v lesích. Při rozšíření dbáme na to, aby včelstva mohla vybudovat a vystavět nové plodiště, na kterém budou odchovávat plod po zbytek sezóny. K tomu by nám měl stačit skutečně jen jeden zákrok. Vše ostatní dokazuje jen naši neschopnost porozumět životu včelstva jako celku.
V příznivých létech můžeme v dubnu zahájit chov matek. Velmi často však tyto chovy trpí nepříznivým počasím a většími ztrátami matek. Chov matek je nemyslitelný bez o chovu trubců. Jako trubčí včelstva vybíráme ta nejlepší. To je důležitá zásada, kterou včelaři i profesionální chovatelé matek velmi často přehlížejí. Naši předkové byli v tomto ohledu daleko pružnější. Trubčí včelstva musí projít zvýšeným infekčním tlakem, chceme-li vůbec mluvit o nějaké snaze o přírodní selekci. Teprve potom bychom se měli zaměřit na další užitkové vlastnosti včelstev. Schopnost přežít by pro nás měla být ta nejdůležitější vlastnost. Je to schopnost pro včelstva v přírodě nejdůležitější. Jinak se budeme pohybovat neustále dokola, což je stav současných včelařských chovů u nás, které se bez chemie již ani nedokáží obejít. To samozřejmě jejich provoz také patřičně zdražuje. Dbáme, aby trubčina byla na okraji plodového tělesa, kde je vyšší infekční tlak. To ale samozřejmě nestačí, chceme-li být daleko úspěšnější v selekci a šlechtění včelstev. Plemenná a trubčí včelstva máme vybrána a připravena již od léta minulého roku.

Jinak pozdě BYCHA HONITI.

Měsíc duben je také měsícem, kdy naši předkové odebírali včelám přebytky medu z předchozího roku a současně dávali včelstvům prostor ke stavbě tím, že část plástů se zásobami (a někdy i plodem) včelstvům vyřezali. Pravidlem bylo, že se maximálně vyřezalo 1/3-1/2 díla . Tato metoda je jistě napodobitelná i dnes alespoň u části včelstev. V podstatě napodobuje to, co se zpravidla děje v dutinách včelstev v přírodě přes zimu a na jaře. Odstraněním především starého díla (jeho části) dochází k ředění patogenů a jistému ozdravnému procesu. V přírodě toto vyřezávání nahrazují zpravidla různí predátoři, kteří využívají plásty, jež včely přes zimu neobsedají. Nedostatečné využívání stavebního pudu včelstev je jedním z největší hříchů lidí a ve svých důsledcích se projeví i produkci medu.

Ředění patogenů je jeden ze základních mechanizmů včelstev v přírodě, kterým obnovují vnitřní ustálenu rovnováhu a zajišťují si tak své přežití. Vhodné uplatnění tohoto principu (mechanizmu) v naší provozní metodě nám může ušetřit mnoho zbytečných zásahů, používání chemie, ale i přispěje ke stabilnějším výnosům.

Měsíc duben je prvním měsícem v roce, kterým začíná včelařská sezóna (duben, květen, červen, zima). Včelstva v tuto dobu produkují především krátkověké skupiny včel, které mají za úkol překlenout sezónu a zaopatřit včelstvo glycidovými zásobami na zimu. Ano včelstva se připravují na další zimu ihned od vyzimování. Současné klasické metodiky toto opomíjení. Jedním z důsledků je oslabování imunity včelstev a z toho vyplývající zhoršený zdravotní stav.
Leoš Dvorský]]>
Klimatické podmínky:

V dubnu začíná skutečně včelařská sezona se vším všudy. Počasí však bývá velmi proměnlivé. Ranní mrazíky dokáží zhatit nastávající snůšku z ovocných stromů ale také z akátu, který začíná kvést o cca 40 dní později. Průměrné teploty v dubnu činí 8,7 stupňů nad nulou a srážky 27 mm. Duben dělá roje a nebo pohřby. To je staré včelařské pravidlo.

Vegetace:

V dubnu jsou bohatým zdrojem pylu a nektaru především angrešty, rybíz, ovocné stromy, javor mléč, smetánka. Koncem dubna začíná na polích kvést řepka ozimá, v lesích borůvky. Medovice se v tomto měsíci prakticky nevyskytuje. Signální rostlinou je třešeň ptačí, případně bříza nebo meruňka. V tomto období včelstva zpravidla hravě nahradí zimní spotřebu zásob.

Co se děje ve včelstvech:
Včelstva s pozdějším rozvojem zahajují plodování. To je však zpravidla velmi razantní. Obvykle však již v tuto dobu vybíhá plod založený v měsíci březnu. Mladušky nahrazují úbytek zimních včel. Přílivem sladiny se začíná dostavovat stavební pud. Včelstva sílí a obsedají prostor, který byl v zimně mimo dosah chomáče. Plod se rozšiřuje směrem do zásob, které působí jako akumulační kamna. Ve včelstvech se zvyšuje teplota a také vlhkost. Líhnou se první trubci. Především u kraňských včelstev, nemají-li dostatek prostoru, se začíná projevovat rojový pud, který vyvrcholí rojením o měsíc později.

Co včelstvo potřebuje:

Včelstva potřebují dostatek sladiny a prostoru pro svůj rozvoj a stavbu. Zdá se to málo, ale toto je pro včelstva a jejich další život zásadní. Duben měsíc je měsícem stavby a bouřlivého rozvoje, K tomu včelstvo potřebuje příliv potravy, dostatek včel, teplotu a prostor.

Včelařova práce:

Rozumný včelař by měl včelstvům umožnit to, co je pro ně přirozené, normální. Na tom by měla být založena naše provozní metoda. Místo zde nemá spousta drobných zásahů, ale musíme uvažovat dopředu. Stres je nehorší nemoc. Jedním zákrokem můžeme obměnit staré dílo a nahradit jej prostorem pro stavbu, aniž bychom zásadním způsobem narušili tepelný režim včelstva. Přirozený rozvoj včelstev je směrem k česnu. K tomu je ale třeba dostatek snůšky, které je však v tomto období dostatek a to jak na polích, sadech i v lesích. Při rozšíření dbáme na to, aby včelstva mohla vybudovat a vystavět nové plodiště, na kterém budou odchovávat plod po zbytek sezóny. K tomu by nám měl stačit skutečně jen jeden zákrok. Vše ostatní dokazuje jen naši neschopnost porozumět životu včelstva jako celku.
V příznivých létech můžeme v dubnu zahájit chov matek. Velmi často však tyto chovy trpí nepříznivým počasím a většími ztrátami matek. Chov matek je nemyslitelný bez o chovu trubců. Jako trubčí včelstva vybíráme ta nejlepší. To je důležitá zásada, kterou včelaři i profesionální chovatelé matek velmi často přehlížejí. Naši předkové byli v tomto ohledu daleko pružnější. Trubčí včelstva musí projít zvýšeným infekčním tlakem, chceme-li vůbec mluvit o nějaké snaze o přírodní selekci. Teprve potom bychom se měli zaměřit na další užitkové vlastnosti včelstev. Schopnost přežít by pro nás měla být ta nejdůležitější vlastnost. Je to schopnost pro včelstva v přírodě nejdůležitější. Jinak se budeme pohybovat neustále dokola, což je stav současných včelařských chovů u nás, které se bez chemie již ani nedokáží obejít. To samozřejmě jejich provoz také patřičně zdražuje. Dbáme, aby trubčina byla na okraji plodového tělesa, kde je vyšší infekční tlak. To ale samozřejmě nestačí, chceme-li být daleko úspěšnější v selekci a šlechtění včelstev. Plemenná a trubčí včelstva máme vybrána a připravena již od léta minulého roku.

Jinak pozdě BYCHA HONITI.

Měsíc duben je také měsícem, kdy naši předkové odebírali včelám přebytky medu z předchozího roku a současně dávali včelstvům prostor ke stavbě tím, že část plástů se zásobami (a někdy i plodem) včelstvům vyřezali. Pravidlem bylo, že se maximálně vyřezalo 1/3-1/2 díla . Tato metoda je jistě napodobitelná i dnes alespoň u části včelstev. V podstatě napodobuje to, co se zpravidla děje v dutinách včelstev v přírodě přes zimu a na jaře. Odstraněním především starého díla (jeho části) dochází k ředění patogenů a jistému ozdravnému procesu. V přírodě toto vyřezávání nahrazují zpravidla různí predátoři, kteří využívají plásty, jež včely přes zimu neobsedají. Nedostatečné využívání stavebního pudu včelstev je jedním z největší hříchů lidí a ve svých důsledcích se projeví i produkci medu.

Ředění patogenů je jeden ze základních mechanizmů včelstev v přírodě, kterým obnovují vnitřní ustálenu rovnováhu a zajišťují si tak své přežití. Vhodné uplatnění tohoto principu (mechanizmu) v naší provozní metodě nám může ušetřit mnoho zbytečných zásahů, používání chemie, ale i přispěje ke stabilnějším výnosům.

Měsíc duben je prvním měsícem v roce, kterým začíná včelařská sezóna (duben, květen, červen, zima). Včelstva v tuto dobu produkují především krátkověké skupiny včel, které mají za úkol překlenout sezónu a zaopatřit včelstvo glycidovými zásobami na zimu. Ano včelstva se připravují na další zimu ihned od vyzimování. Současné klasické metodiky toto opomíjení. Jedním z důsledků je oslabování imunity včelstev a z toho vyplývající zhoršený zdravotní stav.
Leoš Dvorský]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Brezen?pid=16117#pid16117 Mon, 01 Mar 2021 07:00:00 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Brezen?pid=16117#pid16117
Klimatické podmínky:

Tento měsíc je takový měsíc šibal. Zima ještě neskončila a jaro ještě nezačalo. Noční teploty pod bodem mrazu jsou v jeho průběhu běžné. Naproti tomu se objevují i velmi teplé dny, kdy teploty vystoupí krátkodobě k těm, které jsou častější v létě. Zvraty v počasí jsou velmi časté a výrazné. To , musíme brát v úvahu. Průměrná teplota v březnu je pohybuje kolem 3 stupňů nad nulou. Průměrné srážky jsou cca 32 mm.

Vegetace:

Kvetou olše, lísky, dříny a především jívy, různé krokusy, sněženky. Především jívy dávají včelám první snůšku nektaru a pylu. Jívy jsou takovou signální rostlinou.

Co se děje ve včelstvech:
Včelstva již mají první plod. U těch rychlejších již vybíhají první mladušky. Zásoby rychle ubývají. Podle mých dlouhodobých pozorování to je kolem 4 kg za měsíc. Silná včelstva zakládají první trubčinu. Stavební pud se zpravidla ještě neprojevuje. Pokud včely staví děje se tak především s použitím starého vosku. Poznáme to tak, že stavba je žemlová až světle hnědá. Sněhově bílý vosk vidíme zřídka.

Co včelstvo potřebuje:

Je to především teplo, dostatek kvalitních zásob, vodu , pyl a klid. V tuto dobu včelstvu nejvíce škodí přerušované plodování, které nastává v případech velkých teplotních zvratů, které v březnu nejsou ničím neobvyklým. K tomu je třeba, aby včelstvo bylo dostatečně silné, resp. ovládalo patřičný prostor. Jaký prostor včelstvo obsedá v době květu jív, to rozhoduje o tom, zda se ve včelstvu začne připravovat rojová nálada. Zvláště začátečníci si toto často neuvědomují. Důsledkem je pak nevhodné podněcování, zužování prostoru a další zbytečná nadlepšování. Druhým extrémem je, že z nedočkavosti včelstva rozšiřují a narušují tak tepelnou rovnováhu. Z hlediska přirozeného rozvoje včelstva se různé podněcování dlouhodobě ukázalo jako kontraproduktivní. Včelstva se jím klamou. Narušuje se tím vnitřní ustálená rovnováha včelstva, která nekoresponduje s tím, co se děje v přírodě. Pokud není příliv pylu z přírody, je výsledný efekt podněcování minimální. Dnešním včelařům je však tento pracný způsob blízký neboť na klamání včelstev jsou založené klasické metodiky ošetřování včelstev. Toto klamání včelstev se z dlouhodobého pohledu projevuje v oslabování sociální imunity včelstva. Je třeba si uvědomit, že imunita je něco, co organizmus nabývá, ale i ztrácí. Je na včelaři, jakou filozofii bude uplatňovat. Imunita včelstev je něco, co s čím naše včelaření vůbec nepracuje. Výjimku tvoří několik lidí včelařících podle tezí hnutí Šance pro včely.

Včelařova práce:

Včelař by měl včelstvům zajistit jejich potřeby. Tedy teplo, dostatečný prostor daný odpovídajícím množstvím díla a zásoby. Prosím přesně v tomto pořadí! Jak toho dosáhneme? Zásada je, že strůpek by měl být vždy uteplený, zvláště u neizolovaných úlů.
Nejlepším uteplením pro včelstvo je však hodně včel. To nyní již nezachráníme, na to musíme myslet již předchozí rok. Vodu zajistíme tím, že použijeme nad horní nástavek neprodyšnou folii, na které se sráží metabolická voda. Ta bývá i na stěnách úlů v prostoru, který je větší než včely skutečně obsedají . Někteří včelaři začínají včelstvům podávat vodu přímo do úlů. Podle mých zkušeností je to příliš mnoho práce s častým vyrušováním včelstva (narušování rovnováhy). Je to tedy vzhledem k poměru zisk/ztráta značně neefektivní. Daleko jednodušší a efektivnější je zřídit včelám v blízkosti (kolem 20m od úlů) hygienické napajedlo a včely na něj naučit chodit v době, kdy se ochladí. Na napajedlo včely nalákáme plástem s medem, který jim po vybrání zásob odstraníme. Napajedlo by nemělo nikdy vyschnout a to ani na jaře, ani v létě. Můžeme tím částečně snížit riziko sběru vody z nevhodných zdrojů, především gutační vody z rostlin, které jsou ošetřeny neonikotinoidy . I takováto drobnost přispívá svým dílem ke snížení kolapsů včelstev, známých jako CCD.
Pomocí vody můžeme včelám dodávat potřebné minerály, které jsou důležité zvláště pro ty, kteří zimují jen na cukru. Zimování na cukru je prakticky totéž, jako krmit krávy nebo králíky kyselým okurkami. Nehodlám se s nikým o této větě přít. Vyzkoušejte a pochopíte význam přirozených zásob, tedy medu.
V tuto dobu napravujeme také ta včelstva, která ztratila přes zimu matku nebo mají trubcokladnou matku. Že ve včelstvu není něco v pořádku poznáme podle toho, že včelstvo nenosí žádný pyl nebo včely mají od pylu nohy jako by umazané ( pylové rousky jsou velmi malé). Osiřelost se projevuje i tím že včely při proletu kolem oček nebo na česně jako by větrají. Jejich pohyby křídel jsou však pomalejší a tvoří kolem jejich těla jakýsi mlžný závoj. Často je vidět i vonná žláza. Takové včelstvo rozebereme, zjistíme skutečný stav. Zdravá včelstva spojíme a ušetříme si tak práci. Zásada je stejná jako na podzim. Je lépe mít jedno silné včelstvo, než li dvě slabá. Osobně v březnu žádné prohlídky nedělám. To si nechám na dobu květu třešní, kdy to spojím již s rozšiřováním. Každé vyrušení je pro včelstvo stres a ten je nejhorším onemocněním. Bohu žel pro drtivou včelařů je slovo stres jen slovo a neumí si pod ním nic představit. Když pak v sezoně nebo po ní mají včelstva problémy nenapadne je, že prvopočátek neduhů včelstev, přemnožení kleštíka….. je právě zde.
Leoš Dvorský]]>
Klimatické podmínky:

Tento měsíc je takový měsíc šibal. Zima ještě neskončila a jaro ještě nezačalo. Noční teploty pod bodem mrazu jsou v jeho průběhu běžné. Naproti tomu se objevují i velmi teplé dny, kdy teploty vystoupí krátkodobě k těm, které jsou častější v létě. Zvraty v počasí jsou velmi časté a výrazné. To , musíme brát v úvahu. Průměrná teplota v březnu je pohybuje kolem 3 stupňů nad nulou. Průměrné srážky jsou cca 32 mm.

Vegetace:

Kvetou olše, lísky, dříny a především jívy, různé krokusy, sněženky. Především jívy dávají včelám první snůšku nektaru a pylu. Jívy jsou takovou signální rostlinou.

Co se děje ve včelstvech:
Včelstva již mají první plod. U těch rychlejších již vybíhají první mladušky. Zásoby rychle ubývají. Podle mých dlouhodobých pozorování to je kolem 4 kg za měsíc. Silná včelstva zakládají první trubčinu. Stavební pud se zpravidla ještě neprojevuje. Pokud včely staví děje se tak především s použitím starého vosku. Poznáme to tak, že stavba je žemlová až světle hnědá. Sněhově bílý vosk vidíme zřídka.

Co včelstvo potřebuje:

Je to především teplo, dostatek kvalitních zásob, vodu , pyl a klid. V tuto dobu včelstvu nejvíce škodí přerušované plodování, které nastává v případech velkých teplotních zvratů, které v březnu nejsou ničím neobvyklým. K tomu je třeba, aby včelstvo bylo dostatečně silné, resp. ovládalo patřičný prostor. Jaký prostor včelstvo obsedá v době květu jív, to rozhoduje o tom, zda se ve včelstvu začne připravovat rojová nálada. Zvláště začátečníci si toto často neuvědomují. Důsledkem je pak nevhodné podněcování, zužování prostoru a další zbytečná nadlepšování. Druhým extrémem je, že z nedočkavosti včelstva rozšiřují a narušují tak tepelnou rovnováhu. Z hlediska přirozeného rozvoje včelstva se různé podněcování dlouhodobě ukázalo jako kontraproduktivní. Včelstva se jím klamou. Narušuje se tím vnitřní ustálená rovnováha včelstva, která nekoresponduje s tím, co se děje v přírodě. Pokud není příliv pylu z přírody, je výsledný efekt podněcování minimální. Dnešním včelařům je však tento pracný způsob blízký neboť na klamání včelstev jsou založené klasické metodiky ošetřování včelstev. Toto klamání včelstev se z dlouhodobého pohledu projevuje v oslabování sociální imunity včelstva. Je třeba si uvědomit, že imunita je něco, co organizmus nabývá, ale i ztrácí. Je na včelaři, jakou filozofii bude uplatňovat. Imunita včelstev je něco, co s čím naše včelaření vůbec nepracuje. Výjimku tvoří několik lidí včelařících podle tezí hnutí Šance pro včely.

Včelařova práce:

Včelař by měl včelstvům zajistit jejich potřeby. Tedy teplo, dostatečný prostor daný odpovídajícím množstvím díla a zásoby. Prosím přesně v tomto pořadí! Jak toho dosáhneme? Zásada je, že strůpek by měl být vždy uteplený, zvláště u neizolovaných úlů.
Nejlepším uteplením pro včelstvo je však hodně včel. To nyní již nezachráníme, na to musíme myslet již předchozí rok. Vodu zajistíme tím, že použijeme nad horní nástavek neprodyšnou folii, na které se sráží metabolická voda. Ta bývá i na stěnách úlů v prostoru, který je větší než včely skutečně obsedají . Někteří včelaři začínají včelstvům podávat vodu přímo do úlů. Podle mých zkušeností je to příliš mnoho práce s častým vyrušováním včelstva (narušování rovnováhy). Je to tedy vzhledem k poměru zisk/ztráta značně neefektivní. Daleko jednodušší a efektivnější je zřídit včelám v blízkosti (kolem 20m od úlů) hygienické napajedlo a včely na něj naučit chodit v době, kdy se ochladí. Na napajedlo včely nalákáme plástem s medem, který jim po vybrání zásob odstraníme. Napajedlo by nemělo nikdy vyschnout a to ani na jaře, ani v létě. Můžeme tím částečně snížit riziko sběru vody z nevhodných zdrojů, především gutační vody z rostlin, které jsou ošetřeny neonikotinoidy . I takováto drobnost přispívá svým dílem ke snížení kolapsů včelstev, známých jako CCD.
Pomocí vody můžeme včelám dodávat potřebné minerály, které jsou důležité zvláště pro ty, kteří zimují jen na cukru. Zimování na cukru je prakticky totéž, jako krmit krávy nebo králíky kyselým okurkami. Nehodlám se s nikým o této větě přít. Vyzkoušejte a pochopíte význam přirozených zásob, tedy medu.
V tuto dobu napravujeme také ta včelstva, která ztratila přes zimu matku nebo mají trubcokladnou matku. Že ve včelstvu není něco v pořádku poznáme podle toho, že včelstvo nenosí žádný pyl nebo včely mají od pylu nohy jako by umazané ( pylové rousky jsou velmi malé). Osiřelost se projevuje i tím že včely při proletu kolem oček nebo na česně jako by větrají. Jejich pohyby křídel jsou však pomalejší a tvoří kolem jejich těla jakýsi mlžný závoj. Často je vidět i vonná žláza. Takové včelstvo rozebereme, zjistíme skutečný stav. Zdravá včelstva spojíme a ušetříme si tak práci. Zásada je stejná jako na podzim. Je lépe mít jedno silné včelstvo, než li dvě slabá. Osobně v březnu žádné prohlídky nedělám. To si nechám na dobu květu třešní, kdy to spojím již s rozšiřováním. Každé vyrušení je pro včelstvo stres a ten je nejhorším onemocněním. Bohu žel pro drtivou včelařů je slovo stres jen slovo a neumí si pod ním nic představit. Když pak v sezoně nebo po ní mají včelstva problémy nenapadne je, že prvopočátek neduhů včelstev, přemnožení kleštíka….. je právě zde.
Leoš Dvorský]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Unor?pid=16122#pid16122 Mon, 01 Feb 2021 07:00:00 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Unor?pid=16122#pid16122
Klimatické podmínky:

Únor bílý, pole sílí, říká stará pranostika. Měsíc únor bývá v první polovině ještě mrazivý. V odpoledních hodinách se ale dostavují vyšší teploty a tání. Sněhový krunýř pomalu povoluje. Den se začíná znatelně prodlužovat. Na Hromnice o hodinu více. Průměrná teplota v únoru činí -1,1C, průměrné srážky 60 mm.

Vegetace:

Prvním zdrojem pylu bývá v polovině února líska, olše šedá, olše lepkavá a také dřín. Na zahrádkách to jsou krokusy, sněženky, bledule.

Co se děje ve včelstvech:

Maximální teploty, byť krátkodobé, způsobují zahájení plodování. To je zpočátku jara a na jaře cyklické. Nejde však již o několik desítek buněk, ale o jednotky decimetrů. Nejprve začíná v jedné uličce a s blížícím se jarem se rozšiřuje i do ostatních uliček. Včelstvo stoupá za zásobami. Teploty uvnitř chomáče stoupají na ty, které jsou pro odchov plodu potřebné. Včely pomalu rozšiřují chomáč ve snaze využít pylové zásoby. Glycidové zásoby ubývají. Podle mých měření je únorový úbytek na váze podobný těm, které měřím pravidelně v říjnu. V říjnu se však na úbytcích váhy podílí i úbytek krátkověkých včel z cca 50%. Nyní je úbytek zapříčiněn především spotřebou medných zásob. Jakmile to dovolí teploty, včely přenášejí zásoby z periferií do míst, které mohou lépe využít. Teploty na povrchu chumáče začínají být vyšší i přesto, že v neosazených částech úlu se příliš neliší od těch venkovních. I díky vyšším teplotám uvnitř chumáče se na stěnách dutin tvoří metabolická voda, kterou včely využívají k odchovu plodu a ředění zásob. V některých oblastech mohou včely provést při příznivějších teplotách první jarní prolet. Na většině našeho území se tak však spolehlivě děje v polovině března.

Co včelstvo potřebuje:

Dostatečné glycidové a pylové zásoby jsou naprosto nezbytné k tomu, aby včelstvo mohlo založit první větší plochy plodu. Gutační voda na stěnách úlů je pro potřeby včelstva zpravidla dostatečná.

Včelařova práce:

Ta spočívá především v tom, zajistit včelstvu to, co včelstvo potřebuje. V únoru je již jasně vidět jak včelstvo přezimovalo a v jaké je kondici a zdravotním stavu. Prodyšné strůpky můžeme na konci února nahradit neprodyšnou folií, čímž včelstvům zajistíme dostatek vody. Koncem měsíce můžeme také provést biotechnický zásah odstraněním prvního zavíčkovaného plodu. To neznamená, že jej musíme nutně z plástů vyříznout. Stačí zavíčkovaný plod rozškrábat. POZOR a to velice důrazně upozorňuji, že takový zákrok provádíme zásadně jen tehdy, je-li to potřeba. Nikdy ne tzv. preventivně. Jde tedy o bodové opatření u některých včelstev, cílené, nikoliv plošné. Plošné zásahy do rozumného vedení včelstev nepatří a uchylují se k nim pouze ti, kteří včelám příliš nerozumí nebo o to ani neusilují. Podle mých dlouholetých zkušeností bývá takový zásah prospěšný u silných včelstev s dvou nebo tříletou matkou. Pro slabší včelstva a včelstva s mladými matkami tento zákrok tolik vhodný není, je zpravidla zbytečný. To ale usuzuji podle stavu na mých včelnicích. Jinde tomu může být jinak. V únoru bychom měli mít pomalu připraveny stavební nástavky, kterými v dubnu nahradíme ty, které budeme odebírat s loňským medem nebo ty, které jsou určeny k obměně díla.
Leoš Dvorský]]>
Klimatické podmínky:

Únor bílý, pole sílí, říká stará pranostika. Měsíc únor bývá v první polovině ještě mrazivý. V odpoledních hodinách se ale dostavují vyšší teploty a tání. Sněhový krunýř pomalu povoluje. Den se začíná znatelně prodlužovat. Na Hromnice o hodinu více. Průměrná teplota v únoru činí -1,1C, průměrné srážky 60 mm.

Vegetace:

Prvním zdrojem pylu bývá v polovině února líska, olše šedá, olše lepkavá a také dřín. Na zahrádkách to jsou krokusy, sněženky, bledule.

Co se děje ve včelstvech:

Maximální teploty, byť krátkodobé, způsobují zahájení plodování. To je zpočátku jara a na jaře cyklické. Nejde však již o několik desítek buněk, ale o jednotky decimetrů. Nejprve začíná v jedné uličce a s blížícím se jarem se rozšiřuje i do ostatních uliček. Včelstvo stoupá za zásobami. Teploty uvnitř chomáče stoupají na ty, které jsou pro odchov plodu potřebné. Včely pomalu rozšiřují chomáč ve snaze využít pylové zásoby. Glycidové zásoby ubývají. Podle mých měření je únorový úbytek na váze podobný těm, které měřím pravidelně v říjnu. V říjnu se však na úbytcích váhy podílí i úbytek krátkověkých včel z cca 50%. Nyní je úbytek zapříčiněn především spotřebou medných zásob. Jakmile to dovolí teploty, včely přenášejí zásoby z periferií do míst, které mohou lépe využít. Teploty na povrchu chumáče začínají být vyšší i přesto, že v neosazených částech úlu se příliš neliší od těch venkovních. I díky vyšším teplotám uvnitř chumáče se na stěnách dutin tvoří metabolická voda, kterou včely využívají k odchovu plodu a ředění zásob. V některých oblastech mohou včely provést při příznivějších teplotách první jarní prolet. Na většině našeho území se tak však spolehlivě děje v polovině března.

Co včelstvo potřebuje:

Dostatečné glycidové a pylové zásoby jsou naprosto nezbytné k tomu, aby včelstvo mohlo založit první větší plochy plodu. Gutační voda na stěnách úlů je pro potřeby včelstva zpravidla dostatečná.

Včelařova práce:

Ta spočívá především v tom, zajistit včelstvu to, co včelstvo potřebuje. V únoru je již jasně vidět jak včelstvo přezimovalo a v jaké je kondici a zdravotním stavu. Prodyšné strůpky můžeme na konci února nahradit neprodyšnou folií, čímž včelstvům zajistíme dostatek vody. Koncem měsíce můžeme také provést biotechnický zásah odstraněním prvního zavíčkovaného plodu. To neznamená, že jej musíme nutně z plástů vyříznout. Stačí zavíčkovaný plod rozškrábat. POZOR a to velice důrazně upozorňuji, že takový zákrok provádíme zásadně jen tehdy, je-li to potřeba. Nikdy ne tzv. preventivně. Jde tedy o bodové opatření u některých včelstev, cílené, nikoliv plošné. Plošné zásahy do rozumného vedení včelstev nepatří a uchylují se k nim pouze ti, kteří včelám příliš nerozumí nebo o to ani neusilují. Podle mých dlouholetých zkušeností bývá takový zásah prospěšný u silných včelstev s dvou nebo tříletou matkou. Pro slabší včelstva a včelstva s mladými matkami tento zákrok tolik vhodný není, je zpravidla zbytečný. To ale usuzuji podle stavu na mých včelnicích. Jinde tomu může být jinak. V únoru bychom měli mít pomalu připraveny stavební nástavky, kterými v dubnu nahradíme ty, které budeme odebírat s loňským medem nebo ty, které jsou určeny k obměně díla.
Leoš Dvorský]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leden?pid=16120#pid16120 Fri, 01 Jan 2021 07:00:00 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Leden?pid=16120#pid16120
Klimatické podmínky:

Je nejstudenějším měsícem v roce. Ve středních a vyšších polohách zpravidla leží souvislá vrstva sněhu. Vodní plochy jsou zamrzlé. V polovině ledna zpravidla přichází zpravidla dvou až tří týdenní silné ochlazení.“ V lednu hodně sněhu, v květnu hodně medu“. To říká stará včelařská pranostika. Dlouhodobá průměrná v lednu je 2,2C pod nulou. Průměrné srážky jsou kolem 28 mm.

Vegetace:

V lednu nemají včely v přírodě přirozený zdroj potravy nektarové ani pylové. Jediným zdrojem mohou být uhynulá včelstva. Pokud to venkovní teploty dovolí, dokáží včely dokonale vyčistit od zásob každou dutinu ve které se padlo včelstvo. I když to nevypadá, příroda je přichystaná na příchod jara. Na slunných místech se ke květu začíná chystat líska, která je zdrojem velmi kvalitního pylu. Také dříny jsou v očekávání. Olše lepkavá a šedá nezůstávají pozadu. Na jívách je také vidět, jak se blíží jaro.

Co se děje ve včelstvech:

Lednová spotřeba zásob je, podobně jako ta listopadová, nejnižší v roce. Podle mých měření v daných podmínkách se pohybuje spotřeba zásob kolem 1 kg za měsíc leden. Ve včelstvech není obvykle žádný otevřený plod až na několik desítek zavíčkovaných z buněk z cyklu kolem Vánoc. Některá včelstva však těsně před příchodem větších mrazů znovu nechají matku zaklást po cca 4 týdnech opět pár buněk plodu. Zimní plod je závislý na genofondu včelstva a jeho síle. Mezi včelaři se vedou neustále pře o to co je pro včelstvo správné. Má mít včelstvo v zimě plod nebo ne? Tato otázka je ale naprosto zcestná, protože právě takovéto chápání včelstva jako jednotného materiálu, je tím nejhorším zločinem lidí, kterého se na včelstvech dopouštějí. V důsledku různých „teorií“ přicházíme ročně o velmi cenné genofondy, protože včelaři vůbec nechápou, jak důležité je znát různé strategie přežití včelstev. Všechny možné varianty mohou být za určitých okolností špatné a nebo dobré. Napsat by se o tom dalo mnoho a vydalo by to na celou knihu. Nicméně v kalendáriu na to není prostor. Je na každém včelaři aby se snažil tyto vědomosti získat a následně využívat. V souvislosti s kleštíkem jsou více preferovány genotypy, které v zimě prakticky neplodují. Ovšem vše má své a je třeba v tomto případě chovat takové materiály, pro které je to jejich součástí strategie přežití. V přírodě je jediným problémem včelstva hlad a nepřátelé. Teploty v chomáči u včelstva bez plodu jsou již stabilně pod dvacet stupňů. V případě plodu v těsné jeho blízkosti dosahují 35 stupňů. Ovšem skutečně jen v jeho bezprostřední blízkosti, zpravidla v části uličky, kde se plod nachází. Na povrchu jsou teploty stejné, jako u včelstev bez plodu, tedy na hranici života včely, tj. kolem 6-8 stupňů. V ostatních částech dutiny jsou teploty prakticky totožné s venkovní teplotou. Rozdíl je pouze v proudění vzduchu a rozdíl je cca kolem 2 stupňů, jak jsem si ověřoval různými měřeními v minulosti. Stabilně vyšší teploty v chomáči nad 20-25 stupňů zpravidla signalizují jisté zdravotní obtíže, které projeví se při vyzimování. Třeskuté mrazy v tuto dobu zdravým včelstvům neuvěřitelně prospívají, jak prokázaly pokusy v Tachově již před padesáti roky.
Co včelstvo potřebuje:
Leden je asi nejtypičtější zimní měsíc, měsíc klidu.
Zde je žádoucí, krom dostaečného množství zdravých včel, dostatek zásob a klid.

Včelařova práce:

Pokud jsme tak již neučinili v předchozích měsících, vyhodnocujeme výsledky předchozího roku, připravujeme chovatelský plán. Trubčí, plemenná a chovná včelstva jsou již dávno vybrána. Nyní jen díky drsnějším klimatickým podmínkám ověřujeme správnost našeho výběru. Včelaři, kteří nepoužívají mezistěny, nemají kam spěchat. Přesto je však dostatek práce na opravách a vylepšení našeho včelařského zařízení. Ovšem včelaři, kteří včelaří blízko přírodě, mnoho pomůcek nepotřebují. Ač se to zdá neuvěřitelné, ale i zimní měsíce nám poskytují velmi cenné informace o stavu včelstev. K tomu nám samozřejmě stačí vnější pozorování. V zimě je vše v koncentrované formě vidět na česnech úlů a před nimi.
Leoš Dvorský]]>
Klimatické podmínky:

Je nejstudenějším měsícem v roce. Ve středních a vyšších polohách zpravidla leží souvislá vrstva sněhu. Vodní plochy jsou zamrzlé. V polovině ledna zpravidla přichází zpravidla dvou až tří týdenní silné ochlazení.“ V lednu hodně sněhu, v květnu hodně medu“. To říká stará včelařská pranostika. Dlouhodobá průměrná v lednu je 2,2C pod nulou. Průměrné srážky jsou kolem 28 mm.

Vegetace:

V lednu nemají včely v přírodě přirozený zdroj potravy nektarové ani pylové. Jediným zdrojem mohou být uhynulá včelstva. Pokud to venkovní teploty dovolí, dokáží včely dokonale vyčistit od zásob každou dutinu ve které se padlo včelstvo. I když to nevypadá, příroda je přichystaná na příchod jara. Na slunných místech se ke květu začíná chystat líska, která je zdrojem velmi kvalitního pylu. Také dříny jsou v očekávání. Olše lepkavá a šedá nezůstávají pozadu. Na jívách je také vidět, jak se blíží jaro.

Co se děje ve včelstvech:

Lednová spotřeba zásob je, podobně jako ta listopadová, nejnižší v roce. Podle mých měření v daných podmínkách se pohybuje spotřeba zásob kolem 1 kg za měsíc leden. Ve včelstvech není obvykle žádný otevřený plod až na několik desítek zavíčkovaných z buněk z cyklu kolem Vánoc. Některá včelstva však těsně před příchodem větších mrazů znovu nechají matku zaklást po cca 4 týdnech opět pár buněk plodu. Zimní plod je závislý na genofondu včelstva a jeho síle. Mezi včelaři se vedou neustále pře o to co je pro včelstvo správné. Má mít včelstvo v zimě plod nebo ne? Tato otázka je ale naprosto zcestná, protože právě takovéto chápání včelstva jako jednotného materiálu, je tím nejhorším zločinem lidí, kterého se na včelstvech dopouštějí. V důsledku různých „teorií“ přicházíme ročně o velmi cenné genofondy, protože včelaři vůbec nechápou, jak důležité je znát různé strategie přežití včelstev. Všechny možné varianty mohou být za určitých okolností špatné a nebo dobré. Napsat by se o tom dalo mnoho a vydalo by to na celou knihu. Nicméně v kalendáriu na to není prostor. Je na každém včelaři aby se snažil tyto vědomosti získat a následně využívat. V souvislosti s kleštíkem jsou více preferovány genotypy, které v zimě prakticky neplodují. Ovšem vše má své a je třeba v tomto případě chovat takové materiály, pro které je to jejich součástí strategie přežití. V přírodě je jediným problémem včelstva hlad a nepřátelé. Teploty v chomáči u včelstva bez plodu jsou již stabilně pod dvacet stupňů. V případě plodu v těsné jeho blízkosti dosahují 35 stupňů. Ovšem skutečně jen v jeho bezprostřední blízkosti, zpravidla v části uličky, kde se plod nachází. Na povrchu jsou teploty stejné, jako u včelstev bez plodu, tedy na hranici života včely, tj. kolem 6-8 stupňů. V ostatních částech dutiny jsou teploty prakticky totožné s venkovní teplotou. Rozdíl je pouze v proudění vzduchu a rozdíl je cca kolem 2 stupňů, jak jsem si ověřoval různými měřeními v minulosti. Stabilně vyšší teploty v chomáči nad 20-25 stupňů zpravidla signalizují jisté zdravotní obtíže, které projeví se při vyzimování. Třeskuté mrazy v tuto dobu zdravým včelstvům neuvěřitelně prospívají, jak prokázaly pokusy v Tachově již před padesáti roky.
Co včelstvo potřebuje:
Leden je asi nejtypičtější zimní měsíc, měsíc klidu.
Zde je žádoucí, krom dostaečného množství zdravých včel, dostatek zásob a klid.

Včelařova práce:

Pokud jsme tak již neučinili v předchozích měsících, vyhodnocujeme výsledky předchozího roku, připravujeme chovatelský plán. Trubčí, plemenná a chovná včelstva jsou již dávno vybrána. Nyní jen díky drsnějším klimatickým podmínkám ověřujeme správnost našeho výběru. Včelaři, kteří nepoužívají mezistěny, nemají kam spěchat. Přesto je však dostatek práce na opravách a vylepšení našeho včelařského zařízení. Ovšem včelaři, kteří včelaří blízko přírodě, mnoho pomůcek nepotřebují. Ač se to zdá neuvěřitelné, ale i zimní měsíce nám poskytují velmi cenné informace o stavu včelstev. K tomu nám samozřejmě stačí vnější pozorování. V zimě je vše v koncentrované formě vidět na česnech úlů a před nimi.
Leoš Dvorský]]>