<![CDATA[Forum Šance pro včely - Včela tmavá aneb původní včela na území ČR]]> https://forum.sanceprovcely.cz/ Mon, 27 Apr 2026 14:33:34 +0000 MyBB <![CDATA[RE: Tmavá včela]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Tmava-vcela?pid=13879#pid13879 Sat, 03 Feb 2018 14:12:15 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Tmava-vcela?pid=13879#pid13879
I invite you to read the interview with the last breeder of the dark bee AMM Kampinoska.

http://wolnepszczoly.org/rozmowa-z-panem...pinoskiej/]]>
I invite you to read the interview with the last breeder of the dark bee AMM Kampinoska.

http://wolnepszczoly.org/rozmowa-z-panem...pinoskiej/]]> <![CDATA[RE: Tmavá včela]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Tmava-vcela?pid=12471#pid12471 Sat, 28 Jan 2017 07:07:55 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Tmava-vcela?pid=12471#pid12471 Náhodne som objavil dokument o včele tmavej. Zaujal ma, pretože úľ sa nápadne podobá na mednú kravu, ktorú som zostrojil pred pár rokmi s tým, že má zasieťovanú len 2,5 cm úzku štrbinu po celej dĺžke na dne úľa. Fotografie som vtedy zavesil na Natural Beekeeping Forum. Pozeraním toho dokumentu som si potešil dušu pri prehliadke dvoch včelstiev pred zazimovaním.
V priebehu konferencie Bibby v septembri 2016 na ostrove Man, miestne včelár Johnny Kipps ukázal Philip Chandlerovi svoje hornej lište úle, veril byť prvý na ostrove. Prešli sme obom kolóniami bez použitia dym.
]]> Náhodne som objavil dokument o včele tmavej. Zaujal ma, pretože úľ sa nápadne podobá na mednú kravu, ktorú som zostrojil pred pár rokmi s tým, že má zasieťovanú len 2,5 cm úzku štrbinu po celej dĺžke na dne úľa. Fotografie som vtedy zavesil na Natural Beekeeping Forum. Pozeraním toho dokumentu som si potešil dušu pri prehliadke dvoch včelstiev pred zazimovaním.
V priebehu konferencie Bibby v septembri 2016 na ostrove Man, miestne včelár Johnny Kipps ukázal Philip Chandlerovi svoje hornej lište úle, veril byť prvý na ostrove. Prešli sme obom kolóniami bez použitia dym.
]]> <![CDATA[RE: Tmavá včela]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Tmava-vcela?pid=6912#pid6912 Tue, 18 Nov 2014 17:58:44 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Tmava-vcela?pid=6912#pid6912 Přátelé tmavé včely, získáme tmavší oblohu.

Nordstrandischmoor je první oplozovací stanici Tmavé včely na německém ostrově. Sdružení Tmavé včely Schleswig Holstein testovala bezpečnosti páření Tmavé včely na fríských ostrovech (Nordstrandischmoor) pomocí DNA testů. Vzorky byli zaslány na test do Švýcarska. Výsledky testu byli zveřejněny v sobotu 15.11.2014 na setkání chovatelů Tmavé včely v Bad Segeberg. Oplozovací stanice Tmavé včely na Nordstrandischmoor je 100% jistá. K zaletování trubců ze sousedních ostrovů nedošlo.

Stačí jen, když se pár lidí vydá společnou cestou. Ještě před dvěma lety byla tato myšlenka jen sen a byla považováná za zcela nereální.]]> Přátelé tmavé včely, získáme tmavší oblohu.

Nordstrandischmoor je první oplozovací stanici Tmavé včely na německém ostrově. Sdružení Tmavé včely Schleswig Holstein testovala bezpečnosti páření Tmavé včely na fríských ostrovech (Nordstrandischmoor) pomocí DNA testů. Vzorky byli zaslány na test do Švýcarska. Výsledky testu byli zveřejněny v sobotu 15.11.2014 na setkání chovatelů Tmavé včely v Bad Segeberg. Oplozovací stanice Tmavé včely na Nordstrandischmoor je 100% jistá. K zaletování trubců ze sousedních ostrovů nedošlo.

Stačí jen, když se pár lidí vydá společnou cestou. Ještě před dvěma lety byla tato myšlenka jen sen a byla považováná za zcela nereální.]]> <![CDATA[RE: Tmavá včela]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Tmava-vcela?pid=4978#pid4978 Thu, 19 Jun 2014 13:02:04 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Tmava-vcela?pid=4978#pid4978 (19.06.2014 09:33 AM)ondrej napsal(a):  To ze ste dute jede nevidel neznamena ze niesu,)
Vonku na slnku mi tu lezia dva jedlove klaty s prirodzenou dutinou ktore cakaju na osadenie vcelami..
V prirodzenom lese je dostatok dutin,aj jedli Bude to jak říkáte. V čechách přirozené lesy nejsou, aspoň jsem je nikde nezahlídl,
je to škoda, ale tak to je. Vůbec dutina v lese je problém najít, všechno hned podřežou, ač na to jsou nějaké kvóty. Nikdy jsem ale neviděl, že by se toho někdo držel. Je to smůla nejen pro včely, ale i mravence, veverky, ptáky a fůru dalších zvířátek.
A s používáním biomasy bude stále hůř. Co dřív nestálo za to shodit, dnes rozšmelcuje sekačka a spálí v elektrárně.]]> (19.06.2014 09:33 AM)ondrej napsal(a):  To ze ste dute jede nevidel neznamena ze niesu,)
Vonku na slnku mi tu lezia dva jedlove klaty s prirodzenou dutinou ktore cakaju na osadenie vcelami..
V prirodzenom lese je dostatok dutin,aj jedli Bude to jak říkáte. V čechách přirozené lesy nejsou, aspoň jsem je nikde nezahlídl,
je to škoda, ale tak to je. Vůbec dutina v lese je problém najít, všechno hned podřežou, ač na to jsou nějaké kvóty. Nikdy jsem ale neviděl, že by se toho někdo držel. Je to smůla nejen pro včely, ale i mravence, veverky, ptáky a fůru dalších zvířátek.
A s používáním biomasy bude stále hůř. Co dřív nestálo za to shodit, dnes rozšmelcuje sekačka a spálí v elektrárně.]]> <![CDATA[RE: Tmavá včela]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Tmava-vcela?pid=4976#pid4976 Thu, 19 Jun 2014 08:33:43 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Tmava-vcela?pid=4976#pid4976 (26.02.2013 01:52 PM)schützmeister napsal(a):  [quote='Evžen Babík' pid='541' dateline='1359674735']
Přítel Bajza z Lidečka u nás na Valachoch dává k dobru historku - když káceli největší jedli široko daleko na Vsetínsku.

V 10 m vysoko byl otvor jako pěst po vyhnilé větvi a od ní až dolů byla dutina metr v průměru. V ní přebývalo včelstvo.
7 plástů od shora dolů a uličky široké jako Václavák, vedle plástů byl prázdný prostor.
Obrovské horní česno a pod ním plodiště, které po pokácení jedle, nařezání na metrové špalky a vyřezání díla naplnilo prostor 5 úlů. Do každého přidal matku a měl 5 včelstev.

Na tomhle pořád dumám - že by už počínající včelařská " latina " ? Ani ne tak ty včely, ale jsem dřevař, lecos už jsem viděl, tady na Šumavě taky nerostou žádné zákrsky, celkem pravidelně jsme řezali na pile kmeny průměru 1,5 metru - ale ve
dvou, třech metrech výšky. Král smrků měl cca 1,5 metru v asi 6 metrech. Takže jedle s metrovou dutinou v 10 metrech musela mít u paty aspoň 3 metry, to bych řekl, že je víc jak duby v Bělověžském pralese. Mimo to si nevzpomínám, že bych kdy viděl jedli dutou - voni nějak nehnijou, nebo co, a ani mravenec to nežere. Největší dutinu jsem viděl v Boubínském pralese - ale na smrku a asi tak metr, ale u pařezu. Tak neříkám, že to není možné, Honza Welzl popisuje, že narazil na Sibiři na domorodce, který v dutém kmenu bydlel, to je ale víc jak 100 let. Někdy v 90 letech jsem četl o pokousaném ruském dřevorubci - vyskočili na něj 3 medvědi z dutého kmenu, když ho zrovna kácel. To je ale taky ve stylu, že ve Svazu maj největšího trpaslíka / měl 3 metry /. Ale jak říkám, možný je všechno, jenom bych to rád viděl.

To ze ste dute jede nevidel neznamena ze niesu,)
Vonku na slnku mi tu lezia dva jedlove klaty s prirodzenou dutinou ktore cakaju na osadenie vcelami..
V prirodzenom lese je dostatok dutin,aj jedli]]> (26.02.2013 01:52 PM)schützmeister napsal(a):  [quote='Evžen Babík' pid='541' dateline='1359674735']
Přítel Bajza z Lidečka u nás na Valachoch dává k dobru historku - když káceli největší jedli široko daleko na Vsetínsku.

V 10 m vysoko byl otvor jako pěst po vyhnilé větvi a od ní až dolů byla dutina metr v průměru. V ní přebývalo včelstvo.
7 plástů od shora dolů a uličky široké jako Václavák, vedle plástů byl prázdný prostor.
Obrovské horní česno a pod ním plodiště, které po pokácení jedle, nařezání na metrové špalky a vyřezání díla naplnilo prostor 5 úlů. Do každého přidal matku a měl 5 včelstev.

Na tomhle pořád dumám - že by už počínající včelařská " latina " ? Ani ne tak ty včely, ale jsem dřevař, lecos už jsem viděl, tady na Šumavě taky nerostou žádné zákrsky, celkem pravidelně jsme řezali na pile kmeny průměru 1,5 metru - ale ve
dvou, třech metrech výšky. Král smrků měl cca 1,5 metru v asi 6 metrech. Takže jedle s metrovou dutinou v 10 metrech musela mít u paty aspoň 3 metry, to bych řekl, že je víc jak duby v Bělověžském pralese. Mimo to si nevzpomínám, že bych kdy viděl jedli dutou - voni nějak nehnijou, nebo co, a ani mravenec to nežere. Největší dutinu jsem viděl v Boubínském pralese - ale na smrku a asi tak metr, ale u pařezu. Tak neříkám, že to není možné, Honza Welzl popisuje, že narazil na Sibiři na domorodce, který v dutém kmenu bydlel, to je ale víc jak 100 let. Někdy v 90 letech jsem četl o pokousaném ruském dřevorubci - vyskočili na něj 3 medvědi z dutého kmenu, když ho zrovna kácel. To je ale taky ve stylu, že ve Svazu maj největšího trpaslíka / měl 3 metry /. Ale jak říkám, možný je všechno, jenom bych to rád viděl.

To ze ste dute jede nevidel neznamena ze niesu,)
Vonku na slnku mi tu lezia dva jedlove klaty s prirodzenou dutinou ktore cakaju na osadenie vcelami..
V prirodzenom lese je dostatok dutin,aj jedli]]> <![CDATA[RE: Tmavá včela]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Tmava-vcela?pid=3839#pid3839 Thu, 13 Feb 2014 19:47:43 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Tmava-vcela?pid=3839#pid3839 Matka: ca. 71,00 €
Poštovné: ca. 12,00 €
Rodný list: ca. 58,00 €

Švédská matka od Ingvar Arvidsson stojí: 45,00 €

Pramen únor 2014: Nordbiene.de]]> Matka: ca. 71,00 €
Poštovné: ca. 12,00 €
Rodný list: ca. 58,00 €

Švédská matka od Ingvar Arvidsson stojí: 45,00 €

Pramen únor 2014: Nordbiene.de]]> <![CDATA[RE: Tmavá včela]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Tmava-vcela?pid=3078#pid3078 Sun, 10 Nov 2013 18:18:46 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Tmava-vcela?pid=3078#pid3078 (30.10.2013 12:37 AM)Leoš Dvorský napsal(a):  No myslím, že nemáte úplnně pravdu. ČSV podal registraci na chovatelské sdružení pro včelu tmavou. Z toho vyplývá, že ji považuje za perspektivní a bude ji propagovat. Vzhledem k tomu, že iniciátorem je chovatel matek linie tuším , Pradědeček , Bystřina (nebo tak nějak se jmenují) doposud horlivý chovatel a propagátor kraňky a současný člen chovatelské komise, člen RV ČSV , ví zřejmě své. Možná, že je to z jeho strany obchodní tah, nevím. Doposud choval kraňku horských podmínkách ,ale také na JIŽNÍ MORAVĚ. Čili prodával včelařům nejspíš bastardy. Přídáním krve tmavé včely do svých linií se pravděpodobně jeho včely budou tmavé včele velmi přibližovat, asi má dobrý domácí , či zahraniční zdroj. I když nevím, jestli je už sdružení zaregistrováno, obracejte se s požadavky na včelu tmavou na ČSV, nejlépe na předsedu , ten byl údajně druhým iniciátorem.
Před chvílí jsem se vrátil s RV ČSV. Setal jsem se tam s výše nejmenovaným členem chovatelské komise ČSV. Ujistil mne, že nebyl iniciátorem registrace ČSV tmavé včely jako chov. sdružení a ani ji nehodlá chovat, jak na SM, tak JM. Redakční radu MV opustil proto, že ten nekriticky informoval (podle jeho názoru) o jejích vlastnostech a on, že chová a bude chovat jen kraňku. Vzhledem že tento údaj je dohledatelný, nemám důvod ani tomuto jeho tvrzení nevěřit a tímto se mu samozřejmě omlouvám.

Jinak jsme spolu mluvili o smyslu té registrace. Já, i když se sdružením včelařů chovající tmavou včelu, nemám žádné styky si myslím, že když někdo podá takový návrh měl by to myslet vážně, což asi tak u ČSV není. Pak by se nemělo takto uměle bránit tomu, kdo to vážně myslí a je to smyslem jeho činnosti. Spíš by se měl hledat rozumný koncenzus. To je ale už jen můj soukromý názor. LD]]> (30.10.2013 12:37 AM)Leoš Dvorský napsal(a):  No myslím, že nemáte úplnně pravdu. ČSV podal registraci na chovatelské sdružení pro včelu tmavou. Z toho vyplývá, že ji považuje za perspektivní a bude ji propagovat. Vzhledem k tomu, že iniciátorem je chovatel matek linie tuším , Pradědeček , Bystřina (nebo tak nějak se jmenují) doposud horlivý chovatel a propagátor kraňky a současný člen chovatelské komise, člen RV ČSV , ví zřejmě své. Možná, že je to z jeho strany obchodní tah, nevím. Doposud choval kraňku horských podmínkách ,ale také na JIŽNÍ MORAVĚ. Čili prodával včelařům nejspíš bastardy. Přídáním krve tmavé včely do svých linií se pravděpodobně jeho včely budou tmavé včele velmi přibližovat, asi má dobrý domácí , či zahraniční zdroj. I když nevím, jestli je už sdružení zaregistrováno, obracejte se s požadavky na včelu tmavou na ČSV, nejlépe na předsedu , ten byl údajně druhým iniciátorem.
Před chvílí jsem se vrátil s RV ČSV. Setal jsem se tam s výše nejmenovaným členem chovatelské komise ČSV. Ujistil mne, že nebyl iniciátorem registrace ČSV tmavé včely jako chov. sdružení a ani ji nehodlá chovat, jak na SM, tak JM. Redakční radu MV opustil proto, že ten nekriticky informoval (podle jeho názoru) o jejích vlastnostech a on, že chová a bude chovat jen kraňku. Vzhledem že tento údaj je dohledatelný, nemám důvod ani tomuto jeho tvrzení nevěřit a tímto se mu samozřejmě omlouvám.

Jinak jsme spolu mluvili o smyslu té registrace. Já, i když se sdružením včelařů chovající tmavou včelu, nemám žádné styky si myslím, že když někdo podá takový návrh měl by to myslet vážně, což asi tak u ČSV není. Pak by se nemělo takto uměle bránit tomu, kdo to vážně myslí a je to smyslem jeho činnosti. Spíš by se měl hledat rozumný koncenzus. To je ale už jen můj soukromý názor. LD]]> <![CDATA[RE: K čemu místní ekotyp?]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-K-cemu-mistni-ekotyp?pid=3042#pid3042 Tue, 05 Nov 2013 04:28:30 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-K-cemu-mistni-ekotyp?pid=3042#pid3042 (04.11.2013 10:43 PM)Aleš Molčík napsal(a):  Adrián to uhodl, je to pomůcka pro stopování včel. Aleši, dovolil som si zdieľať tvoju fotografiu aj popis ku nej a použiť na ňu odkaz v texte na mojom blogu.
"Kto chce takto "lacno" prísť ku včelám a býva v kraji rozsiahlych lesov, môže vyskúšať svoju včelársku trpezlivosť. Snáď naša práca bude korunovaná úspechom. Samozrejme, ak nás "stopované" včielky nezavedú niekde do horárovho včelína."]]> (04.11.2013 10:43 PM)Aleš Molčík napsal(a):  Adrián to uhodl, je to pomůcka pro stopování včel. Aleši, dovolil som si zdieľať tvoju fotografiu aj popis ku nej a použiť na ňu odkaz v texte na mojom blogu.
"Kto chce takto "lacno" prísť ku včelám a býva v kraji rozsiahlych lesov, môže vyskúšať svoju včelársku trpezlivosť. Snáď naša práca bude korunovaná úspechom. Samozrejme, ak nás "stopované" včielky nezavedú niekde do horárovho včelína."]]> <![CDATA[RE: K čemu místní ekotyp?]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-K-cemu-mistni-ekotyp?pid=3041#pid3041 Mon, 04 Nov 2013 21:02:11 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-K-cemu-mistni-ekotyp?pid=3041#pid3041 Tak to taky vzdávám, je to vlákno neudržitelné.
Apropo, přednáška, asi nelze někde přečíst ? Bohužel jsem prakticky imobilní / hejbu se, ale nemůže se vzdálit z místa / - takže omlouvám svou neznalost, jako že se vyjadřuju k něčemu, co jsem nečetl.Confused
Rozumím tomu dobře, že C stupeň je třeba nepěstovat a když pominu eliminaci špatného chovu a zbude mě genetická dispozice, je řešením likvidace ? Potom ale ji do úhynů nepočítáte, tedy myšleno ztráty zimní ? Jak by číslo vypadalo absolutně ?
Sám tvořím tak 80% oddělků k mateřským včelstvům, ale do zimy v absolutních číslech 2/3 selekce tzn. ztráty do zazimování / selekční / cca 50%, potom zimní jen průměrně 5%, respektive -0% a ob 3-4 roky 15%, takže kdybych počítal absolutní ztráty jsem na 60%, což mě ale zase přijde jako roumný selekční tlak, přírodně je to prý cca 80%.
Je možné řešení toho C stupně nějak obdobně přiblížit ?
Co ostatní nemoci ? U nás mne přijde vyšší tlak, když nepočítám mor, spíše zvápenatění a dost řeším i septikémii, ale jsou to s nosemou spíše chladové problémy, souvisí to taky nějak s roztoči ?
[/quote]

Tak bleskem. Přednáška bude, trpělivost, dodělávám článek o dotacích.
Jinak už jsem to zveřejňoval myslím zde i na VF a svých webovkách.
Varroáza:
A- velké množství roztočů, bez virů- včelstvo hyne ,když to trochu přitahnu, na podvýživu dlouhověkých včel. To jste v JČ znali do r. 2007. - Opatření jsou jasná.
B-charakterizována především množství roztočů v počátku ( a jsou ve včelstvu relativně dlouho, opouštějí ho tak 14-30 dní před kolapsem) a virem derformovaných křídel. - Včelstvo hyne ponejvíce na zničující loupež převážřně v podletí (ale ne jen). Lze odléčit za předpokladu, že se podchytí včas a včelstvo je schopno se reprodukovat (znovu namnožit). Užíváme 2x po sobě KM 60%, tedy cca 30 dní. Stejně tak dobře funguje odběr zav.plodu, tvorba oddělku v rozmezí 15.5.-15.6. To jako prevence, jinak vždy, ale čím déle, tím menší šance. Tohle musí každý podle svých podmínek.
C-začíná virem deformovaných křídel, dále vir akutní a chronické paralýzy, N.A.N.C. ,roztočů nebývá tolík, rozhodně jich je minimum měsíc před kolapsem. Včely nekrmí matku, najdete ji i na dně a pod. Variant je několik. Záměrně nepíši kolik, ne proto, že bych nechtěl, ale snažím se to zjednodušit a mám jich zdokumentováno fakt dost. Záleží na mixu. Je zde třeba i varianta, kdy je včelstvo v podletí bez matky (oipustí včelstov, zdokumentováno) a plodu cca 2 měsíce a přesto není vyloupeni (podle mne tak 14% výskytu. Nikde ve světě jsem to nenašel a přednáším to již 2 roky. Letos a loni mi to potvrdili dva vnímaví včelařiz JČ a SČ) Diagnostika je špatná a rozhodně ji nepodchytí sledování spadu. Já dělám pouze podle poškozených včel (má na to ale stupnici u které nevím, zda platí jen pro naši oblast nebo i jiné ale asi to bude dost podobné všude) a obsazení česna a oček.
Tady jde totiž při příznacích často jen o dny a včelaři bývají často překvapeni. Mohl bych vyprávět, kdy mi velmi zkušení včelaři sdělují, že to včely zvládli a když jim řeknu ať zvednou víko, jsou překvapeni.( Pár vos a slídilek). Dá se také likvidovat dlouhodobým odparem KM jako u B. Chce to snížit infekční tlak, tedy na mezistěny a krmtit a pak KM 60%. Musí se to ale udělat včas, v tom je ten problém.

Proto doporučuji, objevíte první poškozenou včelu a ihned zásah. KM dlouhodobý odpařovač...... nebo ekvivalent. Je to sice trochu přehnané (sám to mám rozfázované), ale pro běžného včelaře naprosto vyhovující. Jsou roky, kdy jsme to na nahlášených stanovištích dělali začátkem června a bylo to OK. Kolaps nastává za 6-8 týdnů po objevení první poškozené včely. Tady je právě prostor pro spolkovou činnost.

U B a C KM působí jako chemoterapie u rakoviny u lidí. Zlikviduje hodně prospěšného, ale záchrana včelstva má přednost. ? Lépe předejít bodovým ošetřením.
N.C je také jak včelí AIDS má ale tu "výhodu", že se na ní dá dobře selektovat ale je to drsné. Jinou cestu ale nevidím, ale jde to relativně rychle.

Jinak je třeba včelařit tak, aby jsme se přiblížili biorytmu včelstva v přírodě dobře zásobeného po celý rok s přirozenou architekturou díla, pak je to o dost jednodušší. To bych ale zase začal jiné téma.

Myslím, že nemoci plodu s roztočem souvisí, třeba s hnilobou plodu. U nás mor nemáme poslední a jediné ohnisko jsme likvidovali před 40-ti roky. To si kluci přivezli včely ze sousedního okresu na jaře a my to zjistili na podzim vlastně opačně. Zvápenantění jsme zlikvidovali selekcí.Vůbec o něm neslýchám. Pak se tu ještě jednu chvíli objevovala pytlíčkovitost, ale to souviselo s matkami od jednoho chovatele. Už je neodebíráme, chováme vlastní materiál, máme chov. okrsek (budujeme jej) a máme 5 let klid. Prostě ne všechno se všude hodí.

Vše co jsem napsal jsou mé vlastní zkušenosti, něco je ověřeno i poznatky jiných chovatelů, něco literaturou. Já si nekladu za cíl to rozdělení. Třeba to někdo udělá lépe, ale už aby to bylo, protože na to vážou opatření (viz ten Krušlov v r. 2011). Je to důležité pro to, abychom opustili to paušální ošetřování a dělali to s rozumem. Např. letos v červnu stačilo u nás ošetřit lehce 14% včelstev a bylo s roztočem amen. Jistě pak ta vedra také pomohla, na N.C to ale nefunguje vůbec. Šíří se orálně a to je pak amen, když se to stane v říjnu. Jenže to je chyba chovatele, že nezasáhl včas ( v čerenci). Třeba to někoho inspiruje. Všiml jsem si, že na VF se k tomu zřídilo vlákno. Petr Mirovský zaúřadoval a je to jen dobře. Záchranu včelstev bych si ale dobře rozmyslel. Někdy je lepší jim ukrátit to utrpení, jindy stači dát oddělek těch odolných a oni udělají to ,co by udělal chovatel v prvním případě, skoro vše vybijí a začnou znova. Tak proč se z toho nepoučit. Ztráty je třeba naučit se přijímat včas. Ušetří se tak zásoby a sníží se infekční tlak. Tož asi tak.
LD]]> Tak to taky vzdávám, je to vlákno neudržitelné.
Apropo, přednáška, asi nelze někde přečíst ? Bohužel jsem prakticky imobilní / hejbu se, ale nemůže se vzdálit z místa / - takže omlouvám svou neznalost, jako že se vyjadřuju k něčemu, co jsem nečetl.Confused
Rozumím tomu dobře, že C stupeň je třeba nepěstovat a když pominu eliminaci špatného chovu a zbude mě genetická dispozice, je řešením likvidace ? Potom ale ji do úhynů nepočítáte, tedy myšleno ztráty zimní ? Jak by číslo vypadalo absolutně ?
Sám tvořím tak 80% oddělků k mateřským včelstvům, ale do zimy v absolutních číslech 2/3 selekce tzn. ztráty do zazimování / selekční / cca 50%, potom zimní jen průměrně 5%, respektive -0% a ob 3-4 roky 15%, takže kdybych počítal absolutní ztráty jsem na 60%, což mě ale zase přijde jako roumný selekční tlak, přírodně je to prý cca 80%.
Je možné řešení toho C stupně nějak obdobně přiblížit ?
Co ostatní nemoci ? U nás mne přijde vyšší tlak, když nepočítám mor, spíše zvápenatění a dost řeším i septikémii, ale jsou to s nosemou spíše chladové problémy, souvisí to taky nějak s roztoči ?
[/quote]

Tak bleskem. Přednáška bude, trpělivost, dodělávám článek o dotacích.
Jinak už jsem to zveřejňoval myslím zde i na VF a svých webovkách.
Varroáza:
A- velké množství roztočů, bez virů- včelstvo hyne ,když to trochu přitahnu, na podvýživu dlouhověkých včel. To jste v JČ znali do r. 2007. - Opatření jsou jasná.
B-charakterizována především množství roztočů v počátku ( a jsou ve včelstvu relativně dlouho, opouštějí ho tak 14-30 dní před kolapsem) a virem derformovaných křídel. - Včelstvo hyne ponejvíce na zničující loupež převážřně v podletí (ale ne jen). Lze odléčit za předpokladu, že se podchytí včas a včelstvo je schopno se reprodukovat (znovu namnožit). Užíváme 2x po sobě KM 60%, tedy cca 30 dní. Stejně tak dobře funguje odběr zav.plodu, tvorba oddělku v rozmezí 15.5.-15.6. To jako prevence, jinak vždy, ale čím déle, tím menší šance. Tohle musí každý podle svých podmínek.
C-začíná virem deformovaných křídel, dále vir akutní a chronické paralýzy, N.A.N.C. ,roztočů nebývá tolík, rozhodně jich je minimum měsíc před kolapsem. Včely nekrmí matku, najdete ji i na dně a pod. Variant je několik. Záměrně nepíši kolik, ne proto, že bych nechtěl, ale snažím se to zjednodušit a mám jich zdokumentováno fakt dost. Záleží na mixu. Je zde třeba i varianta, kdy je včelstvo v podletí bez matky (oipustí včelstov, zdokumentováno) a plodu cca 2 měsíce a přesto není vyloupeni (podle mne tak 14% výskytu. Nikde ve světě jsem to nenašel a přednáším to již 2 roky. Letos a loni mi to potvrdili dva vnímaví včelařiz JČ a SČ) Diagnostika je špatná a rozhodně ji nepodchytí sledování spadu. Já dělám pouze podle poškozených včel (má na to ale stupnici u které nevím, zda platí jen pro naši oblast nebo i jiné ale asi to bude dost podobné všude) a obsazení česna a oček.
Tady jde totiž při příznacích často jen o dny a včelaři bývají často překvapeni. Mohl bych vyprávět, kdy mi velmi zkušení včelaři sdělují, že to včely zvládli a když jim řeknu ať zvednou víko, jsou překvapeni.( Pár vos a slídilek). Dá se také likvidovat dlouhodobým odparem KM jako u B. Chce to snížit infekční tlak, tedy na mezistěny a krmtit a pak KM 60%. Musí se to ale udělat včas, v tom je ten problém.

Proto doporučuji, objevíte první poškozenou včelu a ihned zásah. KM dlouhodobý odpařovač...... nebo ekvivalent. Je to sice trochu přehnané (sám to mám rozfázované), ale pro běžného včelaře naprosto vyhovující. Jsou roky, kdy jsme to na nahlášených stanovištích dělali začátkem června a bylo to OK. Kolaps nastává za 6-8 týdnů po objevení první poškozené včely. Tady je právě prostor pro spolkovou činnost.

U B a C KM působí jako chemoterapie u rakoviny u lidí. Zlikviduje hodně prospěšného, ale záchrana včelstva má přednost. ? Lépe předejít bodovým ošetřením.
N.C je také jak včelí AIDS má ale tu "výhodu", že se na ní dá dobře selektovat ale je to drsné. Jinou cestu ale nevidím, ale jde to relativně rychle.

Jinak je třeba včelařit tak, aby jsme se přiblížili biorytmu včelstva v přírodě dobře zásobeného po celý rok s přirozenou architekturou díla, pak je to o dost jednodušší. To bych ale zase začal jiné téma.

Myslím, že nemoci plodu s roztočem souvisí, třeba s hnilobou plodu. U nás mor nemáme poslední a jediné ohnisko jsme likvidovali před 40-ti roky. To si kluci přivezli včely ze sousedního okresu na jaře a my to zjistili na podzim vlastně opačně. Zvápenantění jsme zlikvidovali selekcí.Vůbec o něm neslýchám. Pak se tu ještě jednu chvíli objevovala pytlíčkovitost, ale to souviselo s matkami od jednoho chovatele. Už je neodebíráme, chováme vlastní materiál, máme chov. okrsek (budujeme jej) a máme 5 let klid. Prostě ne všechno se všude hodí.

Vše co jsem napsal jsou mé vlastní zkušenosti, něco je ověřeno i poznatky jiných chovatelů, něco literaturou. Já si nekladu za cíl to rozdělení. Třeba to někdo udělá lépe, ale už aby to bylo, protože na to vážou opatření (viz ten Krušlov v r. 2011). Je to důležité pro to, abychom opustili to paušální ošetřování a dělali to s rozumem. Např. letos v červnu stačilo u nás ošetřit lehce 14% včelstev a bylo s roztočem amen. Jistě pak ta vedra také pomohla, na N.C to ale nefunguje vůbec. Šíří se orálně a to je pak amen, když se to stane v říjnu. Jenže to je chyba chovatele, že nezasáhl včas ( v čerenci). Třeba to někoho inspiruje. Všiml jsem si, že na VF se k tomu zřídilo vlákno. Petr Mirovský zaúřadoval a je to jen dobře. Záchranu včelstev bych si ale dobře rozmyslel. Někdy je lepší jim ukrátit to utrpení, jindy stači dát oddělek těch odolných a oni udělají to ,co by udělal chovatel v prvním případě, skoro vše vybijí a začnou znova. Tak proč se z toho nepoučit. Ztráty je třeba naučit se přijímat včas. Ušetří se tak zásoby a sníží se infekční tlak. Tož asi tak.
LD]]> <![CDATA[RE: K čemu místní ekotyp?]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-K-cemu-mistni-ekotyp?pid=3040#pid3040 Mon, 04 Nov 2013 20:43:42 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-K-cemu-mistni-ekotyp?pid=3040#pid3040
V době bez významné snůšky se dovnitř vloží kousek plástu nebo malá miska s troškou medu. Někde na louce, kde chceme včely stopovat, kde něco kvete a včely hledají zdroj nektaru odchytíme včelu a uzavřeme dovnitř, otvor ve víku je uzavřen zátkou. Počkáme až se včela uklidní, poznáme po zvuku a necháme ji nasát a uvolníme zátku. Včela jde za světlem a při odletu začíná dělat nad krabičkou orientační let. Začíná v malých kruzích a potom dělá elipsu a delší strana elipsy směřuje k místu kde je včelstvo. Směr kam včela odletěla si pamatujeme a pomyslně si jej označíme přímkou a čekáme na návrat včely a sledujeme čas. Každá minuta je asi 100m ke včelstvu. Létavek začne létat víc a sledujeme a upřesňujeme směr odletu a když je jich v krabičce několik, otvor uzavřeme a krabičku odneseme blíže ke včelstvu, ale mírně se odchýlíme od pomyslné osy odletu z prvního místa. Na druhém místě otevřeme otvor uzavřený zátkou a opět sledujeme orientaci směru a vyznačíme si ho pomyslnou přímkou. A průnik přímky z prvního a druhého místa je orientační bod, kde asi je včelstvo. Potom postupujeme už známým způsobem. Uzavřeme několik létavek v krabičce a přiblížíme se směrem odletu s mírným odklonem od pomyslné přímky a děláme to tak dlouho než se dostaneme až k místu kde je včelstvo uhnízděno. Je dobré si vzít i dalekohled, protože najít dutinu odkud včely vyletuji je o ostrosti zraku a nemuseli bychom ji ani vidět i když včely z krabičky létají už nahoru do korun.
Kdo chce v hustých lesích hledat roje, ten přizpůsobený ekotyp, je to návod, taková krabička jde udělat i z kartonu a použít korkový špunt.]]>
V době bez významné snůšky se dovnitř vloží kousek plástu nebo malá miska s troškou medu. Někde na louce, kde chceme včely stopovat, kde něco kvete a včely hledají zdroj nektaru odchytíme včelu a uzavřeme dovnitř, otvor ve víku je uzavřen zátkou. Počkáme až se včela uklidní, poznáme po zvuku a necháme ji nasát a uvolníme zátku. Včela jde za světlem a při odletu začíná dělat nad krabičkou orientační let. Začíná v malých kruzích a potom dělá elipsu a delší strana elipsy směřuje k místu kde je včelstvo. Směr kam včela odletěla si pamatujeme a pomyslně si jej označíme přímkou a čekáme na návrat včely a sledujeme čas. Každá minuta je asi 100m ke včelstvu. Létavek začne létat víc a sledujeme a upřesňujeme směr odletu a když je jich v krabičce několik, otvor uzavřeme a krabičku odneseme blíže ke včelstvu, ale mírně se odchýlíme od pomyslné osy odletu z prvního místa. Na druhém místě otevřeme otvor uzavřený zátkou a opět sledujeme orientaci směru a vyznačíme si ho pomyslnou přímkou. A průnik přímky z prvního a druhého místa je orientační bod, kde asi je včelstvo. Potom postupujeme už známým způsobem. Uzavřeme několik létavek v krabičce a přiblížíme se směrem odletu s mírným odklonem od pomyslné přímky a děláme to tak dlouho než se dostaneme až k místu kde je včelstvo uhnízděno. Je dobré si vzít i dalekohled, protože najít dutinu odkud včely vyletuji je o ostrosti zraku a nemuseli bychom ji ani vidět i když včely z krabičky létají už nahoru do korun.
Kdo chce v hustých lesích hledat roje, ten přizpůsobený ekotyp, je to návod, taková krabička jde udělat i z kartonu a použít korkový špunt.]]> <![CDATA[RE: K čemu místní ekotyp?]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-K-cemu-mistni-ekotyp?pid=3038#pid3038 Mon, 04 Nov 2013 20:08:41 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-K-cemu-mistni-ekotyp?pid=3038#pid3038

Samo, že můžeme vytvořit oddělek a nechat ho klidně rok, nebo i dva bez léčby. Ale včelstva přežijí jen proto, že budem pravidelně tvořít nové oddělky. Stejným způsobem udržujou kolegové na živote včelstva bez léčby na malé bunce a domnívají se, že mají problém s roztoči v kapse. Jenže když se malé včelky seznámí s přeléčeným včelstvem, mají po srandě. Problém vidím, spíše tuším, jestli včelstvo dokáže rozeznat nemocné a zdravé roztoče? Ale to ještě neznamená, že má včelstvo požehnanou genetiku a je vybavené detektorem na virózu. Ono je to trochu jako s klíšt'aty, zdraví nám neškodí, ale nedej Bůh aby nás kousnul chcípák nakaženej borreliosí. A zde narážíme ještě na genetiku roztočů.]]>

Samo, že můžeme vytvořit oddělek a nechat ho klidně rok, nebo i dva bez léčby. Ale včelstva přežijí jen proto, že budem pravidelně tvořít nové oddělky. Stejným způsobem udržujou kolegové na živote včelstva bez léčby na malé bunce a domnívají se, že mají problém s roztoči v kapse. Jenže když se malé včelky seznámí s přeléčeným včelstvem, mají po srandě. Problém vidím, spíše tuším, jestli včelstvo dokáže rozeznat nemocné a zdravé roztoče? Ale to ještě neznamená, že má včelstvo požehnanou genetiku a je vybavené detektorem na virózu. Ono je to trochu jako s klíšt'aty, zdraví nám neškodí, ale nedej Bůh aby nás kousnul chcípák nakaženej borreliosí. A zde narážíme ještě na genetiku roztočů.]]> <![CDATA[RE: K čemu místní ekotyp?]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-K-cemu-mistni-ekotyp?pid=3037#pid3037 Mon, 04 Nov 2013 19:56:05 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-K-cemu-mistni-ekotyp?pid=3037#pid3037 (04.11.2013 09:28 PM)Aleš Molčík napsal(a):  Kvízová otázka, co je na fotce. Používalo se to ve včelařství a může to souviset s místním přizpůsobeným ekotypem včel a odpovědět, kde takovou včelu sehnat. Na ja, hezký. Já bych to viděl exkluzivní past na roje. Ve státech mají na afrikánce normální plastový kbelíky. Levnější, ale ne tak hezký.
Má s tím docela problém, mršky se ne a ne chytit. Zkoušel jsem různý ty feromony, ale dělám něco blbě. Má se to prý dávat na nějaký konkrétní místo, ale zatím jsem ho nenašel. Rady v návodu nezbrali.
Zatím chytám náhodou, někde se mě sami lapnou, a jsou to místa nečekaná.
Možná ta moje neúspěšnost souvisí s tím, že všade kolem jsou krásný lesy, tak na mé pasti dlabou.
Rozhodně příští rok plánuju zvýšenou aktivitu.]]> (04.11.2013 09:28 PM)Aleš Molčík napsal(a):  Kvízová otázka, co je na fotce. Používalo se to ve včelařství a může to souviset s místním přizpůsobeným ekotypem včel a odpovědět, kde takovou včelu sehnat. Na ja, hezký. Já bych to viděl exkluzivní past na roje. Ve státech mají na afrikánce normální plastový kbelíky. Levnější, ale ne tak hezký.
Má s tím docela problém, mršky se ne a ne chytit. Zkoušel jsem různý ty feromony, ale dělám něco blbě. Má se to prý dávat na nějaký konkrétní místo, ale zatím jsem ho nenašel. Rady v návodu nezbrali.
Zatím chytám náhodou, někde se mě sami lapnou, a jsou to místa nečekaná.
Možná ta moje neúspěšnost souvisí s tím, že všade kolem jsou krásný lesy, tak na mé pasti dlabou.
Rozhodně příští rok plánuju zvýšenou aktivitu.]]> <![CDATA[RE: K čemu místní ekotyp?]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-K-cemu-mistni-ekotyp?pid=3035#pid3035 Mon, 04 Nov 2013 19:43:15 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-K-cemu-mistni-ekotyp?pid=3035#pid3035

Nepoužívali to náhodou hladači včiel niekedy keď potrebovali zistiť kde sa nachádzajú voľne žijúce včely Wink myslím že pán Bencúr má o tom pekný článok na svojom blogu]]>

Nepoužívali to náhodou hladači včiel niekedy keď potrebovali zistiť kde sa nachádzajú voľne žijúce včely Wink myslím že pán Bencúr má o tom pekný článok na svojom blogu]]> <![CDATA[RE: K čemu místní ekotyp?]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-K-cemu-mistni-ekotyp?pid=3034#pid3034 Mon, 04 Nov 2013 19:43:08 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-K-cemu-mistni-ekotyp?pid=3034#pid3034 (04.11.2013 02:55 PM)Debora napsal(a):  Co se týče odstranování plodu, je to sice úspěšné, ale simuluješ včelstvu zcela nepochopitelnou skutečnost a zcela jiné podmínky. Takový národ nikdy nemá šanci přežít, protože nová generace ještě neměla čas oochopit příčinu tohoto zločinu. Mluvíš mě z duše, je to holt funkční zkratka, pro někoho supr, pro jiného zbytečná odbočka. Leč musím přiznat, že Leoš má pravdu v tom, že to včelstvo ve většině případů rozchodí. Je to daný tím bioritmem, nebo-li prudká doba rozvoje dokáže maso rychle doplnit. Že to ale v evropských podmínkách není normální, už nepíše.
Mimochodem tímhle zvýšeným kladením taky můžeš i normálně pěstovat maso v míře nečekané. Funguje to tak, že včelstvu s matkou, a nemusí být ani moc silné, odebíráš denně zakladené plásty. Dokonce pak takhle v několika dalších matky mít nemusíš. Když to zkusíš, budeš zírat, kolik toho jedna matka takto vyprodukuje.
Ale problém vyřezání plodu není v mase, myslím, že je spíše v plástech a rozhodně v pylu. Ať je to jak chce, v eevropských poměrech je z tohoto důvodu rojová doba květen, a vše později sice jde, ale není to ono. Mohli by to řešit pylové plásty v květnu odebírané a v červenci dodávané. Zase je to jako s tím masem - když pyl mají, nenosího, když ho odebíráš, přinesou ho mnohonásobně víc.
To jsou asi ty netušený možnosti, o kterých Leoš píše.]]> (04.11.2013 02:55 PM)Debora napsal(a):  Co se týče odstranování plodu, je to sice úspěšné, ale simuluješ včelstvu zcela nepochopitelnou skutečnost a zcela jiné podmínky. Takový národ nikdy nemá šanci přežít, protože nová generace ještě neměla čas oochopit příčinu tohoto zločinu. Mluvíš mě z duše, je to holt funkční zkratka, pro někoho supr, pro jiného zbytečná odbočka. Leč musím přiznat, že Leoš má pravdu v tom, že to včelstvo ve většině případů rozchodí. Je to daný tím bioritmem, nebo-li prudká doba rozvoje dokáže maso rychle doplnit. Že to ale v evropských podmínkách není normální, už nepíše.
Mimochodem tímhle zvýšeným kladením taky můžeš i normálně pěstovat maso v míře nečekané. Funguje to tak, že včelstvu s matkou, a nemusí být ani moc silné, odebíráš denně zakladené plásty. Dokonce pak takhle v několika dalších matky mít nemusíš. Když to zkusíš, budeš zírat, kolik toho jedna matka takto vyprodukuje.
Ale problém vyřezání plodu není v mase, myslím, že je spíše v plástech a rozhodně v pylu. Ať je to jak chce, v eevropských poměrech je z tohoto důvodu rojová doba květen, a vše později sice jde, ale není to ono. Mohli by to řešit pylové plásty v květnu odebírané a v červenci dodávané. Zase je to jako s tím masem - když pyl mají, nenosího, když ho odebíráš, přinesou ho mnohonásobně víc.
To jsou asi ty netušený možnosti, o kterých Leoš píše.]]> <![CDATA[RE: K čemu místní ekotyp?]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-K-cemu-mistni-ekotyp?pid=3033#pid3033 Mon, 04 Nov 2013 19:28:52 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-K-cemu-mistni-ekotyp?pid=3033#pid3033
P.S. Popis- dřevěná krabička s výsuvným víkem ve kterém je 30 mm otvor a dřevěná zátka na uzavření toho otvoru. Vyzkoušel jsem to dvakrát a funguje to.]]>
P.S. Popis- dřevěná krabička s výsuvným víkem ve kterém je 30 mm otvor a dřevěná zátka na uzavření toho otvoru. Vyzkoušel jsem to dvakrát a funguje to.]]> <![CDATA[RE: K čemu místní ekotyp?]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-K-cemu-mistni-ekotyp?pid=3032#pid3032 Mon, 04 Nov 2013 19:27:42 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-K-cemu-mistni-ekotyp?pid=3032#pid3032 (03.11.2013 09:21 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  Zase se odvolávám na přednášku, Varroáza trochu jinak, nejde o jednotlivá opatření , ale o posloupnost. Roztoči jako takoví už problém nejsou, dokonce i s Bčkem varroázy, tedy jen viry bez nosemy si umíme poradit. Problém je jen varianta varroázy C, tedy s N.c+ viry a to se podobá CCD v USA.
Takto to zvládáme od r. 2007 nemáme skoro žádné úhyny v celé organizaci, Tak to taky vzdávám, je to vlákno neudržitelné.
Apropo, přednáška, asi nelze někde přečíst ? Bohužel jsem prakticky imobilní / hejbu se, ale nemůže se vzdálit z místa / - takže omlouvám svou neznalost, jako že se vyjadřuju k něčemu, co jsem nečetl.Confused
Rozumím tomu dobře, že C stupeň je třeba nepěstovat a když pominu eliminaci špatného chovu a zbude mě genetická dispozice, je řešením likvidace ? Potom ale ji do úhynů nepočítáte, tedy myšleno ztráty zimní ? Jak by číslo vypadalo absolutně ?
Sám tvořím tak 80% oddělků k mateřským včelstvům, ale do zimy v absolutních číslech 2/3 selekce tzn. ztráty do zazimování / selekční / cca 50%, potom zimní jen průměrně 5%, respektive -0% a ob 3-4 roky 15%, takže kdybych počítal absolutní ztráty jsem na 60%, což mě ale zase přijde jako roumný selekční tlak, přírodně je to prý cca 80%.
Je možné řešení toho C stupně nějak obdobně přiblížit ?
Co ostatní nemoci ? U nás mne přijde vyšší tlak, když nepočítám mor, spíše zvápenatění a dost řeším i septikémii, ale jsou to s nosemou spíše chladové problémy, souvisí to taky nějak s roztoči ?]]> (03.11.2013 09:21 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  Zase se odvolávám na přednášku, Varroáza trochu jinak, nejde o jednotlivá opatření , ale o posloupnost. Roztoči jako takoví už problém nejsou, dokonce i s Bčkem varroázy, tedy jen viry bez nosemy si umíme poradit. Problém je jen varianta varroázy C, tedy s N.c+ viry a to se podobá CCD v USA.
Takto to zvládáme od r. 2007 nemáme skoro žádné úhyny v celé organizaci, Tak to taky vzdávám, je to vlákno neudržitelné.
Apropo, přednáška, asi nelze někde přečíst ? Bohužel jsem prakticky imobilní / hejbu se, ale nemůže se vzdálit z místa / - takže omlouvám svou neznalost, jako že se vyjadřuju k něčemu, co jsem nečetl.Confused
Rozumím tomu dobře, že C stupeň je třeba nepěstovat a když pominu eliminaci špatného chovu a zbude mě genetická dispozice, je řešením likvidace ? Potom ale ji do úhynů nepočítáte, tedy myšleno ztráty zimní ? Jak by číslo vypadalo absolutně ?
Sám tvořím tak 80% oddělků k mateřským včelstvům, ale do zimy v absolutních číslech 2/3 selekce tzn. ztráty do zazimování / selekční / cca 50%, potom zimní jen průměrně 5%, respektive -0% a ob 3-4 roky 15%, takže kdybych počítal absolutní ztráty jsem na 60%, což mě ale zase přijde jako roumný selekční tlak, přírodně je to prý cca 80%.
Je možné řešení toho C stupně nějak obdobně přiblížit ?
Co ostatní nemoci ? U nás mne přijde vyšší tlak, když nepočítám mor, spíše zvápenatění a dost řeším i septikémii, ale jsou to s nosemou spíše chladové problémy, souvisí to taky nějak s roztoči ?]]> <![CDATA[RE: K čemu místní ekotyp?]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-K-cemu-mistni-ekotyp?pid=3030#pid3030 Mon, 04 Nov 2013 18:00:20 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-K-cemu-mistni-ekotyp?pid=3030#pid3030 Doufám, že Tvá prorocká slova se nenaplní, musela by mi příštím rokem padnout všechna včelstva. Sad
Odebrání veškerého červnového zavíčkovaného plodu včelstva zajisté oslabí a ku škodě včelařově nevyužijí maximálně červencovou snůšku. Matka zakládat zimní eneraci kvůli tomu zajisté nepřestane.
O genocidě se můžeme bavit v případě, že včelař plod zničí. Ale pokud z něj vytvoří silné oddělky, které a jedině ty přeléčí, pak takový postup myslím je přijatelný a přínosný, bez morální újmy.
[/quote]

O genocidu nejde ani v případě zničení zav. plodu. Včely to také tak dělají, když jej opustí, tedy včela východní a ta se vyvíjela ješt do doby před cca 8000-10000 lety jako jeden druh s tou "naší" dnešní včelou. Mám s tím zkušenosti od r. 2007 a funguje to, jak jsem výše uvedl. Příroda byla ke včele tvrdá, medvěd si také nepochutnává ani tolik na medu jako na plodu. Včely se s tím umí vyrovnat bez úhony. Navíc je třeba pochopit, že takovýmto zásazem vrháme včelstvo znovu do stadia rozvoje a tam se po určitou dobu roztoč množí minimálně. Napsal bych toho víc, ale obávám se, že by to dopadlo stejně jako s mými zkušenostmi a mé 8 let používané diagnostice podle poškození včel a také to, že včelstva, kde jsou již včely s deformovanými křídkly, se nedají zachránit. jak to míše jeden autor na VF ve vlákně o nemocech včel. Nemá pravdu ani náznakem, my jsme na základě této diagnostiky a také určité metodiky nasazení KM od r. 2008 v naší ZO zachránili stovky včelstev bez velké újmy na výnosech medu. Prostě když někdo neco ještě neumí, neznamená to, že to neumí jiní. Nakonec K.Crha byl v polovině července 2011 se mnou i jinými přítomen na Krušlově a může tu diagnostiku a moji prognozu v případě nezásahu potvrdit. Protože dotyční včelaři věřili lidem kategorie toho dotyčného autorova na VF a ne mně, přišli o všechna včelstva, přitom stačilo udělat to, co Karel. Tím ale nechci rozdmychávat vášně (už tak je jich z jejich strany dost) mezi mnou a dotyčnými, ale klamat včelařskou veřejnost možná z osobních důvodů nebo ješitnosti, znamená oddálit použití perspektivních metod ošetřování včelstev o roky a to není moje cesta.Jsem ale rád, že spolupracuji jen s lidmi, kteří pracují a smýšlí jako já a občas si vyměníme informace provedeme společnou práci a jde to náramně. Svobodná práce jednotlivců, kteří dokáží včas na čas spojit síly je mnohem účinnější než velké týmy, kde jsou vůdcové a nosiči vody a přitom ti nosiči vody bezmenzně vůdcům věří. Je to ale jen jednosměrná silnice, ale v tom prvním je to silnice obousměrná. Proto jedni úspěchy mají a druzí ne a ty svobodné solitéry prostě jen nenávidí, než aby sklonili nosánek a třeba jim zavolali. LD]]> Doufám, že Tvá prorocká slova se nenaplní, musela by mi příštím rokem padnout všechna včelstva. Sad
Odebrání veškerého červnového zavíčkovaného plodu včelstva zajisté oslabí a ku škodě včelařově nevyužijí maximálně červencovou snůšku. Matka zakládat zimní eneraci kvůli tomu zajisté nepřestane.
O genocidě se můžeme bavit v případě, že včelař plod zničí. Ale pokud z něj vytvoří silné oddělky, které a jedině ty přeléčí, pak takový postup myslím je přijatelný a přínosný, bez morální újmy.
[/quote]

O genocidu nejde ani v případě zničení zav. plodu. Včely to také tak dělají, když jej opustí, tedy včela východní a ta se vyvíjela ješt do doby před cca 8000-10000 lety jako jeden druh s tou "naší" dnešní včelou. Mám s tím zkušenosti od r. 2007 a funguje to, jak jsem výše uvedl. Příroda byla ke včele tvrdá, medvěd si také nepochutnává ani tolik na medu jako na plodu. Včely se s tím umí vyrovnat bez úhony. Navíc je třeba pochopit, že takovýmto zásazem vrháme včelstvo znovu do stadia rozvoje a tam se po určitou dobu roztoč množí minimálně. Napsal bych toho víc, ale obávám se, že by to dopadlo stejně jako s mými zkušenostmi a mé 8 let používané diagnostice podle poškození včel a také to, že včelstva, kde jsou již včely s deformovanými křídkly, se nedají zachránit. jak to míše jeden autor na VF ve vlákně o nemocech včel. Nemá pravdu ani náznakem, my jsme na základě této diagnostiky a také určité metodiky nasazení KM od r. 2008 v naší ZO zachránili stovky včelstev bez velké újmy na výnosech medu. Prostě když někdo neco ještě neumí, neznamená to, že to neumí jiní. Nakonec K.Crha byl v polovině července 2011 se mnou i jinými přítomen na Krušlově a může tu diagnostiku a moji prognozu v případě nezásahu potvrdit. Protože dotyční včelaři věřili lidem kategorie toho dotyčného autorova na VF a ne mně, přišli o všechna včelstva, přitom stačilo udělat to, co Karel. Tím ale nechci rozdmychávat vášně (už tak je jich z jejich strany dost) mezi mnou a dotyčnými, ale klamat včelařskou veřejnost možná z osobních důvodů nebo ješitnosti, znamená oddálit použití perspektivních metod ošetřování včelstev o roky a to není moje cesta.Jsem ale rád, že spolupracuji jen s lidmi, kteří pracují a smýšlí jako já a občas si vyměníme informace provedeme společnou práci a jde to náramně. Svobodná práce jednotlivců, kteří dokáží včas na čas spojit síly je mnohem účinnější než velké týmy, kde jsou vůdcové a nosiči vody a přitom ti nosiči vody bezmenzně vůdcům věří. Je to ale jen jednosměrná silnice, ale v tom prvním je to silnice obousměrná. Proto jedni úspěchy mají a druzí ne a ty svobodné solitéry prostě jen nenávidí, než aby sklonili nosánek a třeba jim zavolali. LD]]> <![CDATA[RE: K čemu místní ekotyp?]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-K-cemu-mistni-ekotyp?pid=3028#pid3028 Mon, 04 Nov 2013 17:38:37 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-K-cemu-mistni-ekotyp?pid=3028#pid3028 (04.11.2013 02:55 PM)Debora napsal(a):  Co se týče odstranování plodu, ... Včelstvo, které takovou genocidu přežije, padne bez zásahu příští rok na hubu. .. Doufám, že Tvá prorocká slova se nenaplní, musela by mi příštím rokem padnout všechna včelstva. Sad
Odebrání veškerého červnového zavíčkovaného plodu včelstva zajisté oslabí a ku škodě včelařově nevyužijí maximálně červencovou snůšku. Matka zakládat zimní eneraci kvůli tomu zajisté nepřestane.
O genocidě se můžeme bavit v případě, že včelař plod zničí. Ale pokud z něj vytvoří silné oddělky, které a jedině ty přeléčí, pak takový postup myslím je přijatelný a přínosný, bez morální újmy.]]> (04.11.2013 02:55 PM)Debora napsal(a):  Co se týče odstranování plodu, ... Včelstvo, které takovou genocidu přežije, padne bez zásahu příští rok na hubu. .. Doufám, že Tvá prorocká slova se nenaplní, musela by mi příštím rokem padnout všechna včelstva. Sad
Odebrání veškerého červnového zavíčkovaného plodu včelstva zajisté oslabí a ku škodě včelařově nevyužijí maximálně červencovou snůšku. Matka zakládat zimní eneraci kvůli tomu zajisté nepřestane.
O genocidě se můžeme bavit v případě, že včelař plod zničí. Ale pokud z něj vytvoří silné oddělky, které a jedině ty přeléčí, pak takový postup myslím je přijatelný a přínosný, bez morální újmy.]]> <![CDATA[RE: K čemu místní ekotyp?]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-K-cemu-mistni-ekotyp?pid=3027#pid3027 Mon, 04 Nov 2013 17:32:10 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-K-cemu-mistni-ekotyp?pid=3027#pid3027
Co se týče odstranování plodu, je to sice úspěšné, ale simuluješ včelstvu zcela nepochopitelnou skutečnost a zcela jiné podmínky. Takový národ nikdy nemá šanci přežít, protože nová generace ještě neměla čas oochopit příčinu tohoto zločinu. Včelstvo, které takovou genocidu přežije, padne bez zásahu příští rok na hubu. Tato metodika mi připomíná reklamní přístup optimistů, kteří slibují udržet lidstvo na životě, ale nestydí se za tí účelem odebrat naší planetě velkou část plodu.
[/quote]

S tím nic nenadělám. Nepíši nic, co nemám odzkoušeno nělolik let a když je tomu jinak napíši to. Deboro, nebudeš věřit, ale ta včelstva jsou za rok zpravidla nejlepší. Krom toho mohu potvrdit, že ta plodová přestávka může být v červnu, červci, srpnu a a výsledky jsou skoro stejné. Letos jsem dělal oddělek o síly 2NN ještě začátkem října a měla bys je vidět. Ono jde o to pochopit ten biorytmus celý a ne jen část. Včely jsou geneticky vybaveny na to ,o čem nemáme ani ponětí. Ty předchozí 2 věty jsou naprosto stěžejní. Idea LD]]>
Co se týče odstranování plodu, je to sice úspěšné, ale simuluješ včelstvu zcela nepochopitelnou skutečnost a zcela jiné podmínky. Takový národ nikdy nemá šanci přežít, protože nová generace ještě neměla čas oochopit příčinu tohoto zločinu. Včelstvo, které takovou genocidu přežije, padne bez zásahu příští rok na hubu. Tato metodika mi připomíná reklamní přístup optimistů, kteří slibují udržet lidstvo na životě, ale nestydí se za tí účelem odebrat naší planetě velkou část plodu.
[/quote]

S tím nic nenadělám. Nepíši nic, co nemám odzkoušeno nělolik let a když je tomu jinak napíši to. Deboro, nebudeš věřit, ale ta včelstva jsou za rok zpravidla nejlepší. Krom toho mohu potvrdit, že ta plodová přestávka může být v červnu, červci, srpnu a a výsledky jsou skoro stejné. Letos jsem dělal oddělek o síly 2NN ještě začátkem října a měla bys je vidět. Ono jde o to pochopit ten biorytmus celý a ne jen část. Včely jsou geneticky vybaveny na to ,o čem nemáme ani ponětí. Ty předchozí 2 věty jsou naprosto stěžejní. Idea LD]]> <![CDATA[RE: K čemu místní ekotyp?]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-K-cemu-mistni-ekotyp?pid=3025#pid3025 Mon, 04 Nov 2013 12:55:15 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-K-cemu-mistni-ekotyp?pid=3025#pid3025

(03.11.2013 09:21 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  S oddělkem se dá pracovat, odléčit, ale když se to skutečně povede, je lepší ten plod zničit. Nechci tady o tom psát, ale jde roztoče pravidelně odebírat, prostě ředit jeho populaci nebo jej koncentrovat na určitá místa a pod. Věřte ,jde to. Zase se odvolávám na přednášku, Varroáza trochu jinak, nejde o jednotlivá opatření , ale o posloupnost.

...souhlasím s příspěvkem, ale co dělá včela v přírodě a co dělá člověk, jsou dvě zcela rozlyšné cesty...

Co se týče odstranování plodu, je to sice úspěšné, ale simuluješ včelstvu zcela nepochopitelnou skutečnost a zcela jiné podmínky. Takový národ nikdy nemá šanci přežít, protože nová generace ještě neměla čas oochopit příčinu tohoto zločinu. Včelstvo, které takovou genocidu přežije, padne bez zásahu příští rok na hubu. Tato metodika mi připomíná reklamní přístup optimistů, kteří slibují udržet lidstvo na životě, ale nestydí se za tí účelem odebrat naší planetě velkou část plodu.]]>

(03.11.2013 09:21 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  S oddělkem se dá pracovat, odléčit, ale když se to skutečně povede, je lepší ten plod zničit. Nechci tady o tom psát, ale jde roztoče pravidelně odebírat, prostě ředit jeho populaci nebo jej koncentrovat na určitá místa a pod. Věřte ,jde to. Zase se odvolávám na přednášku, Varroáza trochu jinak, nejde o jednotlivá opatření , ale o posloupnost.

...souhlasím s příspěvkem, ale co dělá včela v přírodě a co dělá člověk, jsou dvě zcela rozlyšné cesty...

Co se týče odstranování plodu, je to sice úspěšné, ale simuluješ včelstvu zcela nepochopitelnou skutečnost a zcela jiné podmínky. Takový národ nikdy nemá šanci přežít, protože nová generace ještě neměla čas oochopit příčinu tohoto zločinu. Včelstvo, které takovou genocidu přežije, padne bez zásahu příští rok na hubu. Tato metodika mi připomíná reklamní přístup optimistů, kteří slibují udržet lidstvo na životě, ale nestydí se za tí účelem odebrat naší planetě velkou část plodu.]]>