<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0" xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/" xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/">
	<channel>
		<title><![CDATA[Forum Šance pro včely - Šlechtění a výber přirozenou cestou]]></title>
		<link>https://forum.sanceprovcely.cz/</link>
		<description><![CDATA[Forum Šance pro včely - https://forum.sanceprovcely.cz]]></description>
		<pubDate>Sat, 11 Apr 2026 23:12:45 +0000</pubDate>
		<generator>MyBB</generator>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Přírodní chov matek]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16702#pid16702</link>
			<pubDate>Wed, 01 Oct 2025 08:24:22 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Miroslav Matucha]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16702#pid16702</guid>
			<description><![CDATA[Díky za odkazy. Je zajímavé jak je ten ChatGPT ukecaný. To co Copilot řekl ve dvou větách, okecal jeho bratříček ChatGPT na čtyřech stranách a stále to opakoval dokola. A stejně řekl jen to, co jsme už věděli. Ale zas abych ho nepomlouval Copilot prohlásil, že se k dokumentu nedostane, ale ChatGPT nabídl hromadu souvisejících dokumentů a odkazů. Ty si rád prostuduji. M.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[Díky za odkazy. Je zajímavé jak je ten ChatGPT ukecaný. To co Copilot řekl ve dvou větách, okecal jeho bratříček ChatGPT na čtyřech stranách a stále to opakoval dokola. A stejně řekl jen to, co jsme už věděli. Ale zas abych ho nepomlouval Copilot prohlásil, že se k dokumentu nedostane, ale ChatGPT nabídl hromadu souvisejících dokumentů a odkazů. Ty si rád prostuduji. M.]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Přírodní chov matek]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16701#pid16701</link>
			<pubDate>Tue, 30 Sep 2025 20:30:20 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Jan Sochor]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16701#pid16701</guid>
			<description><![CDATA[Ahoj Mirku, dle názvu ta studie řeší pouze vliv teploty na rychlost vývoje matky a její budoucí barvu. Zadal jsem tvé dotazy do AI <img src="https://forum.sanceprovcely.cz/images/smilies/smile.gif" style="vertical-align: middle;" border="0" alt="Smile" title="Smile" /> a vypadnul mi docela obsáhlý text včetně možných vysvětlení. Ve stručnosti při rojení je často výhodné produkovat víc matek a rozdělit jejich líhnutí v čase, zatímco při tiché výměně chce úl rychlou náhradu jediné selhávající matky. Rozdílné mikro-teplotní prostředí (centrální, teplejší vs. okraj/spodek, chladnější) dává biologickou možnost regulovat tempo vývoje. To dává smysl s ohledem na rizika spojená s rojením (výběr nejvhodnější chvíle, synchronizace odletu, doba přestávky v plodování).<br />
<br />
Tady najdeš celou odpověď, je včetně odborných odkazů či citací: <br />
<a href="https://chatgpt.com/s/t_68dc20f4d3dc8191a9b0d36373232691" target="_blank">https://chatgpt.com/s/t_68dc20f4d3dc8191...6373232691</a><br />
<br />
a tady je ta částečná studie z Minnesoty:<br />
<a href="https://chatgpt.com/s/t_68dc212c768c819184472ea65ea8a3b6" target="_blank">https://chatgpt.com/s/t_68dc212c768c8191...a65ea8a3b6</a><br />
<br />
Přeji hezké čtení <img src="https://forum.sanceprovcely.cz/images/smilies/smile.gif" style="vertical-align: middle;" border="0" alt="Smile" title="Smile" />]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[Ahoj Mirku, dle názvu ta studie řeší pouze vliv teploty na rychlost vývoje matky a její budoucí barvu. Zadal jsem tvé dotazy do AI <img src="https://forum.sanceprovcely.cz/images/smilies/smile.gif" style="vertical-align: middle;" border="0" alt="Smile" title="Smile" /> a vypadnul mi docela obsáhlý text včetně možných vysvětlení. Ve stručnosti při rojení je často výhodné produkovat víc matek a rozdělit jejich líhnutí v čase, zatímco při tiché výměně chce úl rychlou náhradu jediné selhávající matky. Rozdílné mikro-teplotní prostředí (centrální, teplejší vs. okraj/spodek, chladnější) dává biologickou možnost regulovat tempo vývoje. To dává smysl s ohledem na rizika spojená s rojením (výběr nejvhodnější chvíle, synchronizace odletu, doba přestávky v plodování).<br />
<br />
Tady najdeš celou odpověď, je včetně odborných odkazů či citací: <br />
<a href="https://chatgpt.com/s/t_68dc20f4d3dc8191a9b0d36373232691" target="_blank">https://chatgpt.com/s/t_68dc20f4d3dc8191...6373232691</a><br />
<br />
a tady je ta částečná studie z Minnesoty:<br />
<a href="https://chatgpt.com/s/t_68dc212c768c819184472ea65ea8a3b6" target="_blank">https://chatgpt.com/s/t_68dc212c768c8191...a65ea8a3b6</a><br />
<br />
Přeji hezké čtení <img src="https://forum.sanceprovcely.cz/images/smilies/smile.gif" style="vertical-align: middle;" border="0" alt="Smile" title="Smile" />]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Přírodní chov matek]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16700#pid16700</link>
			<pubDate>Mon, 29 Sep 2025 20:31:15 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Miroslav Matucha]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16700#pid16700</guid>
			<description><![CDATA[Jedno to není, protože mi to vrtá hlavou. Proč to tak včely dělají? Proč to nedělají jinak? Musí být nějaký důvod proč jednu vychovávají v chladu a druhou v teple. Jednou jsem slyšel přednášku o rozdílech rozmnožovacího ústrojí včelí matky při kvalitní pestré pylové výživě a při jednostranné pylové výživě v období od vajíčka do zavíčkování. Ale tehdy jsem těm informacím nějak nedával důležitost a těch přednášek různých biologů a etologů a jiných je na internetu tisíce a už to nedohledám. Takže když se liší kvalita matky jen při výživě jednodruhovým pylem od pestré výživy, při různých teplotách při vývoji během prvních 20 dní se liší délka života včelích dělnic o víc jak půl roku a taky třeba se liší ta barva matek, tak mi zajímá co ještě  všechno ta teplota v tom včelstvu ovlivňuje. A proč  to sakra dělají.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[Jedno to není, protože mi to vrtá hlavou. Proč to tak včely dělají? Proč to nedělají jinak? Musí být nějaký důvod proč jednu vychovávají v chladu a druhou v teple. Jednou jsem slyšel přednášku o rozdílech rozmnožovacího ústrojí včelí matky při kvalitní pestré pylové výživě a při jednostranné pylové výživě v období od vajíčka do zavíčkování. Ale tehdy jsem těm informacím nějak nedával důležitost a těch přednášek různých biologů a etologů a jiných je na internetu tisíce a už to nedohledám. Takže když se liší kvalita matky jen při výživě jednodruhovým pylem od pestré výživy, při různých teplotách při vývoji během prvních 20 dní se liší délka života včelích dělnic o víc jak půl roku a taky třeba se liší ta barva matek, tak mi zajímá co ještě  všechno ta teplota v tom včelstvu ovlivňuje. A proč  to sakra dělají.]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Přírodní chov matek]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16699#pid16699</link>
			<pubDate>Sun, 28 Sep 2025 21:56:25 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Tomáš Palata]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16699#pid16699</guid>
			<description><![CDATA[<blockquote><cite><span> (28.09.2025 10:40 AM)</span>Miroslav Matucha napsal(a): <a href="https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16698#pid16698" class="quick_jump">&nbsp;</a></cite>... proč rojové matečníky staví včely na spodu díla a matečníky tiché výměny uprostřed plodiště a zda někdo neví o výzkumech o rozdílech rojových matek a těch z tiché výměny. ...</blockquote>
<br />
A není to jedno? V "Překladech" od ČSV jsem se kdysi dočetl, že šlechtěné matky mají o 15% vyšší výnos medu než nešlěchtěné. No tak to je výhra. Jo a nebodají. O dalších vhodných vlastnostech, zejména o všeobecně známé vitalitě "pouliční směsi", ani slovo. No kvůli tomu přeci nemusím šlechtit. V té souvislosti mě napadá, jaký rozdíl by asi mohl být mezi matkou ze spodní loučky a z matečníku zprostřed plástu. Asi nijak fatální. Genetika stejná. A jsou tam další ovlivňující parametry, nejen teplota. Ten souhrn "věcí" narušujících nerovnováhu ve včelstvech je asi jinde - bych řekl. A asi o nic jiného než o komplexní rovnováhu ve včekstvu nejde.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<blockquote><cite><span> (28.09.2025 10:40 AM)</span>Miroslav Matucha napsal(a): <a href="https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16698#pid16698" class="quick_jump">&nbsp;</a></cite>... proč rojové matečníky staví včely na spodu díla a matečníky tiché výměny uprostřed plodiště a zda někdo neví o výzkumech o rozdílech rojových matek a těch z tiché výměny. ...</blockquote>
<br />
A není to jedno? V "Překladech" od ČSV jsem se kdysi dočetl, že šlechtěné matky mají o 15% vyšší výnos medu než nešlěchtěné. No tak to je výhra. Jo a nebodají. O dalších vhodných vlastnostech, zejména o všeobecně známé vitalitě "pouliční směsi", ani slovo. No kvůli tomu přeci nemusím šlechtit. V té souvislosti mě napadá, jaký rozdíl by asi mohl být mezi matkou ze spodní loučky a z matečníku zprostřed plástu. Asi nijak fatální. Genetika stejná. A jsou tam další ovlivňující parametry, nejen teplota. Ten souhrn "věcí" narušujících nerovnováhu ve včelstvech je asi jinde - bych řekl. A asi o nic jiného než o komplexní rovnováhu ve včekstvu nejde.]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Přírodní chov matek]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16698#pid16698</link>
			<pubDate>Sun, 28 Sep 2025 09:40:26 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Miroslav Matucha]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16698#pid16698</guid>
			<description><![CDATA[Před nějakou dobou jsem tady poptával, že mi vrtá hlavou proč rojové matečníky staví včely na spodu díla a matečníky tiché výměny uprostřed plodiště a zda někdo neví o výzkumech o rozdílech rojových matek a těch z tiché výměny. Zatím jsem tedy k tomu našel pouze výzkum z roku 1991 Marly Spivak o rozdílech vývoje matek při inkubaci v různých teplotách a pár zmíněk o tomto výzkumu v přednáškách amerických odborníků. Jedná se o to, že  teplota urychluje či prodlužuje vývoj matek skoro až o 3 dny a tak tím trochu z jiné strany potvrzuje výzkum Jurgena Tautze o výchově rozdílně dlouhověkých včel při různých teplotách plodiště. Vyplývalo by taky z toho, že vývoj matek rojových v chladu je evolučně prodlužován asi z důvodu delší plodové přestávky a možná taky aby se nerodily panušky všechny najednou, kdežto při tiché výměně v teplotách vyšších je rychlost výměny matky zvýšená. Jestli má ten rychlejší či pomalejší vývoj i vliv na jiné kvality kromě barvy matky nevím a tak by mě zajímalo co tam k tomu ještě píšou. Jenže celý ten článek je v knihovně Minnesotské university a já se k němu nedostanu. Nemá někdo možnost tento článek získat třeba přes svou universitu či nějakou knihovnu která má přístup? <a href="https://experts.umn.edu/en/publications/influence-of-temperature-on-rate-of-development-and-color-pattern" target="_blank">https://experts.umn.edu/en/publications/...or-pattern</a>]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[Před nějakou dobou jsem tady poptával, že mi vrtá hlavou proč rojové matečníky staví včely na spodu díla a matečníky tiché výměny uprostřed plodiště a zda někdo neví o výzkumech o rozdílech rojových matek a těch z tiché výměny. Zatím jsem tedy k tomu našel pouze výzkum z roku 1991 Marly Spivak o rozdílech vývoje matek při inkubaci v různých teplotách a pár zmíněk o tomto výzkumu v přednáškách amerických odborníků. Jedná se o to, že  teplota urychluje či prodlužuje vývoj matek skoro až o 3 dny a tak tím trochu z jiné strany potvrzuje výzkum Jurgena Tautze o výchově rozdílně dlouhověkých včel při různých teplotách plodiště. Vyplývalo by taky z toho, že vývoj matek rojových v chladu je evolučně prodlužován asi z důvodu delší plodové přestávky a možná taky aby se nerodily panušky všechny najednou, kdežto při tiché výměně v teplotách vyšších je rychlost výměny matky zvýšená. Jestli má ten rychlejší či pomalejší vývoj i vliv na jiné kvality kromě barvy matky nevím a tak by mě zajímalo co tam k tomu ještě píšou. Jenže celý ten článek je v knihovně Minnesotské university a já se k němu nedostanu. Nemá někdo možnost tento článek získat třeba přes svou universitu či nějakou knihovnu která má přístup? <a href="https://experts.umn.edu/en/publications/influence-of-temperature-on-rate-of-development-and-color-pattern" target="_blank">https://experts.umn.edu/en/publications/...or-pattern</a>]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Přírodní chov matek]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16695#pid16695</link>
			<pubDate>Tue, 22 Jul 2025 07:38:12 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Leoš Dvorský]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16695#pid16695</guid>
			<description><![CDATA[O víkendu jsem konečně mohl provést první <span style="font-weight: bold;">relevantní</span> taxaci letošních matek, které se testují v malých jednotkách. I když se na kleštíka už dávno nezaměřuji jako na primární problém, je přesto příjemné vidět, jak včely od těchto matek jsou  třeba schopny odhalit a odstranit plod, který je napaden kleštíkem (VSH). Je to  velmi speciální vlastnost, která pro přírodně vedená včelstva <span style="font-weight: bold;">není zdaleka nejdůležitější</span> pro udržení vnitřní ustálené rovnováhy včelstva a je vázána na ty důležitější. Těmi hlavními vlastnostmi je schopnost ředění a koncentrace patogenů. Ty jde napodobit nebo k nim motivovat biotechnickými opařeními. I ve svých omezených podmínkách zkouším různé způsoby a prostředky, které používají  přírodní včelstva a snažím se je napodobit nebo vyprovokovat a následně promítnout do chovu.  Bude to trochu vypadat, že to do tohoto válkna nepatří, ale patří. Včely to ukazjí samy  a podle mne jsou  dokonalými výzkumníky. Ono ale všechno se vším nějak souvisí. Například VSH je vlastnost, která je přirozeně vázána na některé další vlastnosti, bez nichž by se ani neprojevila nebo ne tak výrazně. Každá vlastnost, obzvláště ta která se odchyluje od "normálu" ,je vždy vyvažována jinou, protože <span style="font-weight: bold;">rovnováha není nic neměnného, ale je to především pohyb</span>. Myslím, že když začneme vnímat toto, uděláme v pochopení včel docela dost. ld]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[O víkendu jsem konečně mohl provést první <span style="font-weight: bold;">relevantní</span> taxaci letošních matek, které se testují v malých jednotkách. I když se na kleštíka už dávno nezaměřuji jako na primární problém, je přesto příjemné vidět, jak včely od těchto matek jsou  třeba schopny odhalit a odstranit plod, který je napaden kleštíkem (VSH). Je to  velmi speciální vlastnost, která pro přírodně vedená včelstva <span style="font-weight: bold;">není zdaleka nejdůležitější</span> pro udržení vnitřní ustálené rovnováhy včelstva a je vázána na ty důležitější. Těmi hlavními vlastnostmi je schopnost ředění a koncentrace patogenů. Ty jde napodobit nebo k nim motivovat biotechnickými opařeními. I ve svých omezených podmínkách zkouším různé způsoby a prostředky, které používají  přírodní včelstva a snažím se je napodobit nebo vyprovokovat a následně promítnout do chovu.  Bude to trochu vypadat, že to do tohoto válkna nepatří, ale patří. Včely to ukazjí samy  a podle mne jsou  dokonalými výzkumníky. Ono ale všechno se vším nějak souvisí. Například VSH je vlastnost, která je přirozeně vázána na některé další vlastnosti, bez nichž by se ani neprojevila nebo ne tak výrazně. Každá vlastnost, obzvláště ta která se odchyluje od "normálu" ,je vždy vyvažována jinou, protože <span style="font-weight: bold;">rovnováha není nic neměnného, ale je to především pohyb</span>. Myslím, že když začneme vnímat toto, uděláme v pochopení včel docela dost. ld]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Přírodní chov matek]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16686#pid16686</link>
			<pubDate>Sun, 25 May 2025 16:59:23 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Leoš Dvorský]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16686#pid16686</guid>
			<description><![CDATA[Jo, jo  tohle je známá věc.  Hezky to popsal F Ruttner v knize Narutgeschichte der Honigbienen. Já mám  až druhé vydání z roku 2003.  Ona ta A.m. capensis se dostane jako dělnice do cizího včelstva, třeba A.m. scutellata a začne tam klást svá neoplozená vajíčka, ze kterýho se líhnou zase dělnice A.n. capensis (kapská). Když jich tam je dost, zabijí půodní matku a ze svého "neoplozeného" plodu si vychovají svojí matku. Jsou to takové včelí kukačky. Proto jsem v předchozím zmínil ty naše trubčie. Ono ve včelařině je hrozdě důležité uměr rozpoznat obecké od jednotlivého. Je to ale trochu něco jiného, než jsem popisoval nebo pozoroval já. Ale kdo ví? Určitě hodně ovlivňuje i strava a epigentika vůbec. Té se věnuji přes 25 let, ale přede mnou třeba ing Šimon, kterého jsem znal osobně. Jdou s ní dělat někdy až kouzla.  Jenže je štěstí, že tomu nikdo moc nevěří, protože kdyby to naši držitelé včelstev věděli (rozuměj uměli), tak by nám tady během pár let létaly včely horší než afrikanizované a to hned v několika variantách jen proto, aby měli (ti lidé,včelám je to jedno) o 1 kg. medu více nebo byly zelené......, mohli se "proslavit". Jenže je to hóódně na hradě a je třeba i o, na dnešní dobu ,neskutečné sebekázně a zodpovědnosti. V ČR jsem nikoho nepoznal, s kým by šlo spolupracovat a třeba Němci o tom umí jen kecat a Amíci to zase drží pod pokličkou.  Dnes ale  docela chápu proč.  Třeba C.Jung. nebo A Einstein a další ke konci života nezveřejňovali své nejnovější (často poslední) teorie a výzkumy a nebo je ničili, protože by možná lidstvo už dávno neexistovalo. Člověk je prostě nepoučitelný, resp. slepá vývojová ulička, která se přírodě nepovedla. Tohle zvíře se přemnožilo, je kruté a všechny jen utlačuje. Už jsem to kdysi řekl do nějakého natáčení, že se příroda jednou zbaví člověka prostřednictvím člověka.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[Jo, jo  tohle je známá věc.  Hezky to popsal F Ruttner v knize Narutgeschichte der Honigbienen. Já mám  až druhé vydání z roku 2003.  Ona ta A.m. capensis se dostane jako dělnice do cizího včelstva, třeba A.m. scutellata a začne tam klást svá neoplozená vajíčka, ze kterýho se líhnou zase dělnice A.n. capensis (kapská). Když jich tam je dost, zabijí půodní matku a ze svého "neoplozeného" plodu si vychovají svojí matku. Jsou to takové včelí kukačky. Proto jsem v předchozím zmínil ty naše trubčie. Ono ve včelařině je hrozdě důležité uměr rozpoznat obecké od jednotlivého. Je to ale trochu něco jiného, než jsem popisoval nebo pozoroval já. Ale kdo ví? Určitě hodně ovlivňuje i strava a epigentika vůbec. Té se věnuji přes 25 let, ale přede mnou třeba ing Šimon, kterého jsem znal osobně. Jdou s ní dělat někdy až kouzla.  Jenže je štěstí, že tomu nikdo moc nevěří, protože kdyby to naši držitelé včelstev věděli (rozuměj uměli), tak by nám tady během pár let létaly včely horší než afrikanizované a to hned v několika variantách jen proto, aby měli (ti lidé,včelám je to jedno) o 1 kg. medu více nebo byly zelené......, mohli se "proslavit". Jenže je to hóódně na hradě a je třeba i o, na dnešní dobu ,neskutečné sebekázně a zodpovědnosti. V ČR jsem nikoho nepoznal, s kým by šlo spolupracovat a třeba Němci o tom umí jen kecat a Amíci to zase drží pod pokličkou.  Dnes ale  docela chápu proč.  Třeba C.Jung. nebo A Einstein a další ke konci života nezveřejňovali své nejnovější (často poslední) teorie a výzkumy a nebo je ničili, protože by možná lidstvo už dávno neexistovalo. Člověk je prostě nepoučitelný, resp. slepá vývojová ulička, která se přírodě nepovedla. Tohle zvíře se přemnožilo, je kruté a všechny jen utlačuje. Už jsem to kdysi řekl do nějakého natáčení, že se příroda jednou zbaví člověka prostřednictvím člověka.]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Přírodní chov matek]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16685#pid16685</link>
			<pubDate>Sat, 24 May 2025 23:19:41 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Miroslav Matucha]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16685#pid16685</guid>
			<description><![CDATA[Tady jsem našel při mém hledání zajímavou studii a video. V tom videu dokonce ten profesor říká, že včela kapská dokáže vychovat z neoplozeného vajíčka dělnice nejen dělnici ale i královnu.<br />
<a href="https://link.springer.com/article/10.1007/s13592-024-01083-7" target="_blank">https://link.springer.com/article/10.100...24-01083-7</a><br />
<div class="am_embed"><iframe width="640" height="390" src="https://www.youtube.com/embed/UT2plA0Y6FY?wmode=opaque" frameborder="0" allowfullscreen></iframe></div>]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[Tady jsem našel při mém hledání zajímavou studii a video. V tom videu dokonce ten profesor říká, že včela kapská dokáže vychovat z neoplozeného vajíčka dělnice nejen dělnici ale i královnu.<br />
<a href="https://link.springer.com/article/10.1007/s13592-024-01083-7" target="_blank">https://link.springer.com/article/10.100...24-01083-7</a><br />
<div class="am_embed"><iframe width="640" height="390" src="https://www.youtube.com/embed/UT2plA0Y6FY?wmode=opaque" frameborder="0" allowfullscreen></iframe></div>]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Přírodní chov matek]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16684#pid16684</link>
			<pubDate>Sat, 24 May 2025 08:05:32 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Leoš Dvorský]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16684#pid16684</guid>
			<description><![CDATA[Víš Mirku, když ona teorie vlastně často není teorie a jsou to jen hypotézy, či prosté fabulace a já se vždy dívám na to,  kdo jaké práce zveřejňuje. Někdo se snaží uvést do podvědomí, někdo ty práce potřebuje k získání titulu.........., ale jen málo těch teoretiků je doopravdy včelař výzkumník. Navíc to mají ti vědci s financováním složité, protože hodně financí z výzkumu pohltí byrokraté. Dnes se za včelaře považuje každý, kdo si pořídí včely. Já jsem v tomto ohledu stará škola. Včely může mít každý, ale včelařem se stane jen málo kdo. Například je několik teorií jak včelstvo vůbec vzniklo a z toho se odvíjí spousty dalších věcí. To se projevuje třeba i v pohledu na přidávání matek, například atd. atd.. Nebo jaká vajíčka klade matka. Oplozená a neoplozená a kdy? Já jsem se v mnoha případech už dávno přesvědčil, že i v trubčích buňkách včely odchovají dělnice. Samozřejmě i opačně, ale to je známá věc a pak  tu jsou trubčice...  Mám to i zdokumentováno a někdy před 20-ti roky jsem to i zveřejnil. Dodnes v tom nemám zcela jasno, ale zřejmě matka klade jen oplozená vajíčka a to "oplození" vlastně provádějí včely nebo to tak vypadá. Všimni si, že  po položení vajíčka vždy do té buňky strčí hlavu včela. Jenže proč a kdy se tak děje a jestli je to vždy na 100%, to bych si tvrdit rozhodně nedovolil. My lidé si svět včel a v přírodě  velmi zjednodušujeme a proto se často vydáváme slepými uličkami (viz kleštík), pak se divíme. Život není černo-bílý a v přírodě už vůbec ne. Tam se to okecat nedá. No a to je na tom to nejzajímavější. Jo k těm matkám. Ony se ty matky i vážily (a to tehdy nebyly ještě digitální váhy) a nejtěžší byly právě ty z TV a rojové. Proto se hledaly různé způsoby jak umělým chovem toto vykompenzovat (třeba metoda dvojího přelarvování). To všechno lze, ale vitalitu matek z TV a rojových jen váha a počet rourek nevyjadřuje. Myslím že toto publikoval i náš  V. Veselý a  E. Lisý.  ld]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[Víš Mirku, když ona teorie vlastně často není teorie a jsou to jen hypotézy, či prosté fabulace a já se vždy dívám na to,  kdo jaké práce zveřejňuje. Někdo se snaží uvést do podvědomí, někdo ty práce potřebuje k získání titulu.........., ale jen málo těch teoretiků je doopravdy včelař výzkumník. Navíc to mají ti vědci s financováním složité, protože hodně financí z výzkumu pohltí byrokraté. Dnes se za včelaře považuje každý, kdo si pořídí včely. Já jsem v tomto ohledu stará škola. Včely může mít každý, ale včelařem se stane jen málo kdo. Například je několik teorií jak včelstvo vůbec vzniklo a z toho se odvíjí spousty dalších věcí. To se projevuje třeba i v pohledu na přidávání matek, například atd. atd.. Nebo jaká vajíčka klade matka. Oplozená a neoplozená a kdy? Já jsem se v mnoha případech už dávno přesvědčil, že i v trubčích buňkách včely odchovají dělnice. Samozřejmě i opačně, ale to je známá věc a pak  tu jsou trubčice...  Mám to i zdokumentováno a někdy před 20-ti roky jsem to i zveřejnil. Dodnes v tom nemám zcela jasno, ale zřejmě matka klade jen oplozená vajíčka a to "oplození" vlastně provádějí včely nebo to tak vypadá. Všimni si, že  po položení vajíčka vždy do té buňky strčí hlavu včela. Jenže proč a kdy se tak děje a jestli je to vždy na 100%, to bych si tvrdit rozhodně nedovolil. My lidé si svět včel a v přírodě  velmi zjednodušujeme a proto se často vydáváme slepými uličkami (viz kleštík), pak se divíme. Život není černo-bílý a v přírodě už vůbec ne. Tam se to okecat nedá. No a to je na tom to nejzajímavější. Jo k těm matkám. Ony se ty matky i vážily (a to tehdy nebyly ještě digitální váhy) a nejtěžší byly právě ty z TV a rojové. Proto se hledaly různé způsoby jak umělým chovem toto vykompenzovat (třeba metoda dvojího přelarvování). To všechno lze, ale vitalitu matek z TV a rojových jen váha a počet rourek nevyjadřuje. Myslím že toto publikoval i náš  V. Veselý a  E. Lisý.  ld]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Přírodní chov matek]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16683#pid16683</link>
			<pubDate>Fri, 23 May 2025 09:06:41 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Miroslav Matucha]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16683#pid16683</guid>
			<description><![CDATA[Dlouhověkost matky z tiché výměny jak popisuješ ( tedy výchova uprostřed plodiště v teple ) by nesedělo k teorii, že v teple se rodí krátkověké včely a v chladu dlouhověké. Budou tam mít včely asi nějakou jinou "chytačku" proč rojové kladou do chladu a tiché do tepla. Někde jsem četl, že královna vychovaná v ideálních podmínkách ve včelstvu má o mnoho víc alel a vůbec kvalitnější reprodukční ústrojí než ta přelarvená včelařem, ale taky i než z originálního matečníku odchovaného třeba v inkubátoru. Prý jí v inkubátoru chybí ten ruch úlu a včely ( i běžné dělnice ) se podle výzkumníků učí už před tím, než vyběhnou z buňky. To, že královna klade do matečníků větší vejce než klade do běžných buněk jsem kdysi četl v nějaké studii a zmiňují to i moderátoři na polském včelím YT kanálu <div class="am_embed"><iframe width="640" height="390" src="https://www.youtube.com/embed/uxdt9njDOMM?wmode=opaque" frameborder="0" allowfullscreen></iframe></div>]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[Dlouhověkost matky z tiché výměny jak popisuješ ( tedy výchova uprostřed plodiště v teple ) by nesedělo k teorii, že v teple se rodí krátkověké včely a v chladu dlouhověké. Budou tam mít včely asi nějakou jinou "chytačku" proč rojové kladou do chladu a tiché do tepla. Někde jsem četl, že královna vychovaná v ideálních podmínkách ve včelstvu má o mnoho víc alel a vůbec kvalitnější reprodukční ústrojí než ta přelarvená včelařem, ale taky i než z originálního matečníku odchovaného třeba v inkubátoru. Prý jí v inkubátoru chybí ten ruch úlu a včely ( i běžné dělnice ) se podle výzkumníků učí už před tím, než vyběhnou z buňky. To, že královna klade do matečníků větší vejce než klade do běžných buněk jsem kdysi četl v nějaké studii a zmiňují to i moderátoři na polském včelím YT kanálu <div class="am_embed"><iframe width="640" height="390" src="https://www.youtube.com/embed/uxdt9njDOMM?wmode=opaque" frameborder="0" allowfullscreen></iframe></div>]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Přírodní chov matek]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16682#pid16682</link>
			<pubDate>Wed, 21 May 2025 17:00:16 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Leoš Dvorský]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16682#pid16682</guid>
			<description><![CDATA[Mirku, asi tě neuspokojím, ale takový výzkum neznám. Mohu jen z vlastní praxe. Matečníky na okraji plástu jsou nejpravděpodobněji proto, že je tam více vzduchu. Plod a i ten "královský" ho potřebuje snad ještě víc než teplo. Teplo si včely obstarají bez větších obtíží a teplota tam je taková, jaká má být. Strč tam teploměr a uvidíš. Navíc ale podle konfigurace rojových matečníků se dá rozpoznat jaké rasové geny ve včelstvu převažují. Totéž se týká způsopbu stavby, zase jinak staví třeba kraňka a nebo vlaška, atd, atd.  Ono třeba posuzovat rasovou příslušnost podle analýzy křídla vůbec, ale vůbec nemusí souhlasit s projevy vlastností  jednotlivých ras. Pokud jde o dlohověkost rojových matek a těch z tiché výměny, tak mám zkušenost, že matky z TV jsou dlouhověké, měl jsem i 5-ti leté (počítáno postaru, tedy rok narození se nepočítá), to je ale dáno i jinými faktory, dá se to ovlivnit. Nechci posuzovat, které matky jsou kvalitnější, takhle to nerozlišuji. Obojí má své. Fakt ale je, že rojové matky jsou hodně variabilní a ty z TV jsou prakticky kopie původní matky. Zase to má své vysvětlení. Já mám vlastně většinu matek z TV nebo podobně odchovaných. Ta vlastnost, kdy jsou ve včelstvu 2-4 matky (zase vlastní zkušenost) najednou je navíc dědičná. Jen jeden jiný názor na matky z TV. Třeba takový Br. Adam ( a to byl nějaký chovatel), je vyřazoval z chovu, protože vycházel z toho pocházejí z matek již "vykladených". Inu proti gustu...... Je naprosto prokazatelný fakt, že včely velice pečlivě vybírají , ze kterých vajíček odchovají ten, který plod. Vajíčka, ze kterých se líhnou rojové matky nebo matky z Tv jsou kvalitativně jiná, než ta, ze kterých dělají chovatelé série. To třeba dnešní chovatelé a chovatelské techniky vůbec neznají a tedy ani nezohledňují. Přirozenější chov je něco jiného, to by se ale profíci neuživili. ld]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[Mirku, asi tě neuspokojím, ale takový výzkum neznám. Mohu jen z vlastní praxe. Matečníky na okraji plástu jsou nejpravděpodobněji proto, že je tam více vzduchu. Plod a i ten "královský" ho potřebuje snad ještě víc než teplo. Teplo si včely obstarají bez větších obtíží a teplota tam je taková, jaká má být. Strč tam teploměr a uvidíš. Navíc ale podle konfigurace rojových matečníků se dá rozpoznat jaké rasové geny ve včelstvu převažují. Totéž se týká způsopbu stavby, zase jinak staví třeba kraňka a nebo vlaška, atd, atd.  Ono třeba posuzovat rasovou příslušnost podle analýzy křídla vůbec, ale vůbec nemusí souhlasit s projevy vlastností  jednotlivých ras. Pokud jde o dlohověkost rojových matek a těch z tiché výměny, tak mám zkušenost, že matky z TV jsou dlouhověké, měl jsem i 5-ti leté (počítáno postaru, tedy rok narození se nepočítá), to je ale dáno i jinými faktory, dá se to ovlivnit. Nechci posuzovat, které matky jsou kvalitnější, takhle to nerozlišuji. Obojí má své. Fakt ale je, že rojové matky jsou hodně variabilní a ty z TV jsou prakticky kopie původní matky. Zase to má své vysvětlení. Já mám vlastně většinu matek z TV nebo podobně odchovaných. Ta vlastnost, kdy jsou ve včelstvu 2-4 matky (zase vlastní zkušenost) najednou je navíc dědičná. Jen jeden jiný názor na matky z TV. Třeba takový Br. Adam ( a to byl nějaký chovatel), je vyřazoval z chovu, protože vycházel z toho pocházejí z matek již "vykladených". Inu proti gustu...... Je naprosto prokazatelný fakt, že včely velice pečlivě vybírají , ze kterých vajíček odchovají ten, který plod. Vajíčka, ze kterých se líhnou rojové matky nebo matky z Tv jsou kvalitativně jiná, než ta, ze kterých dělají chovatelé série. To třeba dnešní chovatelé a chovatelské techniky vůbec neznají a tedy ani nezohledňují. Přirozenější chov je něco jiného, to by se ale profíci neuživili. ld]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Přírodní chov matek]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16681#pid16681</link>
			<pubDate>Mon, 19 May 2025 10:35:15 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Miroslav Matucha]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16681#pid16681</guid>
			<description><![CDATA[Trochu mi vrtá hlavou proč včely založí rojové matečníky na spodní části díla, kde je dost chladno a při tiché výměně založí matečníky uprostřed plodiště v nejteplejším místě. Jsou-li výsledky výzkumu Jürgena Tautze a jeho kolektivu o vlivu teploty na vývoj krátkověkých a dlouhověkých včel správné, pak by totéž mělo platit i pro královny. <a href="https://www.pnas.org/doi/full/10.1073/pnas.0400773101" target="_blank">https://www.pnas.org/doi/full/10.1073/pnas.0400773101</a>  Neví někdo o nějakém výzkumu kde se zaměřili na rozdíly královen rojových a královen z tiché výměny?]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[Trochu mi vrtá hlavou proč včely založí rojové matečníky na spodní části díla, kde je dost chladno a při tiché výměně založí matečníky uprostřed plodiště v nejteplejším místě. Jsou-li výsledky výzkumu Jürgena Tautze a jeho kolektivu o vlivu teploty na vývoj krátkověkých a dlouhověkých včel správné, pak by totéž mělo platit i pro královny. <a href="https://www.pnas.org/doi/full/10.1073/pnas.0400773101" target="_blank">https://www.pnas.org/doi/full/10.1073/pnas.0400773101</a>  Neví někdo o nějakém výzkumu kde se zaměřili na rozdíly královen rojových a královen z tiché výměny?]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Čo s vymenenou matkou?]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-s-vymenenou-matkou?pid=15949#pid15949</link>
			<pubDate>Fri, 16 Jul 2021 14:30:12 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Leoš Dvorský]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-s-vymenenou-matkou?pid=15949#pid15949</guid>
			<description><![CDATA[Získávání zkušeností je fajn. Jenže opakovat chyby druhých je ......???..... nebo mírně řečeno hazard.  Pokud se nepletu, uvedl jsi ,že v těch rojích jsou mladé matky. Není pro včely nic atraktivnějího nežli rojová matka. Žádný chovatel ti po této stránce lepší nedodá. Je-li to tak, máš skoro 100% jistotu, že jsou již nyní mrtvé. Na tvém místě bych to udělal obráceně a šel po větší jistotě. Udělal malé oddělky (dodržení 3xM= mírné, mladé, málo), kam bych přidal ty došlé matky. Ty bych postupně posiloval zavíčkovaným, vybíhajíícm plodem. Tak ve 2-3 etapách. Pak bych zbylý oddělek s původí matkou využil jako záložní včelstvo přes zimu. Do poloviny září, konce by se to dalo stihnout i s dodáním zásob, pokud tam už nejsou. Přesně neznám celou situaci a konfiguraci těch včelstev, ale takto je zhruba postup. Samozřejmě  předpokládám, že víš, jak udělat oddělek, aby ti jej ihned nevyloupily a nové matky přijaly. Druhou možností je smetenec a dál pokračovat stejně. Jen by to trvalo dýl a i zde by novou matku mohly vyměnit nebo zabít. Nová matka je skutečně přijata, až když se vylíhne její plod. U smetence by to bylo až začátkem září. U oddělku se vyběhlé mladušky budou k matce chovat jako ke své vlastní ihned. Letos je takový zvláštní rok (vlastně jako každý rok). Navíc srpen je pro přidávání docela rizikový a nezvládají to i včelaři, kteří včelaří déle než ty. Když říkám , že je třeba se učit od včel, tak tady je klasický příklad. Včela po většinu svého života "NIC" nedělá, prolenoší ho. Včely nejsou tedy ani tak pracovité, jako spíš brutálně efektivní, nedělají zbytečné věci na rozdíl od lidí. Zkus se nad tím zamyslet, abys nenadělal víc škody než užitku. Jó byla by to zkušenost, ale možná zbytečně draze nabytá. Ale je to samozřejmě na tobě. ld]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[Získávání zkušeností je fajn. Jenže opakovat chyby druhých je ......???..... nebo mírně řečeno hazard.  Pokud se nepletu, uvedl jsi ,že v těch rojích jsou mladé matky. Není pro včely nic atraktivnějího nežli rojová matka. Žádný chovatel ti po této stránce lepší nedodá. Je-li to tak, máš skoro 100% jistotu, že jsou již nyní mrtvé. Na tvém místě bych to udělal obráceně a šel po větší jistotě. Udělal malé oddělky (dodržení 3xM= mírné, mladé, málo), kam bych přidal ty došlé matky. Ty bych postupně posiloval zavíčkovaným, vybíhajíícm plodem. Tak ve 2-3 etapách. Pak bych zbylý oddělek s původí matkou využil jako záložní včelstvo přes zimu. Do poloviny září, konce by se to dalo stihnout i s dodáním zásob, pokud tam už nejsou. Přesně neznám celou situaci a konfiguraci těch včelstev, ale takto je zhruba postup. Samozřejmě  předpokládám, že víš, jak udělat oddělek, aby ti jej ihned nevyloupily a nové matky přijaly. Druhou možností je smetenec a dál pokračovat stejně. Jen by to trvalo dýl a i zde by novou matku mohly vyměnit nebo zabít. Nová matka je skutečně přijata, až když se vylíhne její plod. U smetence by to bylo až začátkem září. U oddělku se vyběhlé mladušky budou k matce chovat jako ke své vlastní ihned. Letos je takový zvláštní rok (vlastně jako každý rok). Navíc srpen je pro přidávání docela rizikový a nezvládají to i včelaři, kteří včelaří déle než ty. Když říkám , že je třeba se učit od včel, tak tady je klasický příklad. Včela po většinu svého života "NIC" nedělá, prolenoší ho. Včely nejsou tedy ani tak pracovité, jako spíš brutálně efektivní, nedělají zbytečné věci na rozdíl od lidí. Zkus se nad tím zamyslet, abys nenadělal víc škody než užitku. Jó byla by to zkušenost, ale možná zbytečně draze nabytá. Ale je to samozřejmě na tobě. ld]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Čo s vymenenou matkou?]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-s-vymenenou-matkou?pid=15948#pid15948</link>
			<pubDate>Thu, 15 Jul 2021 21:26:38 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Tomáš Kudoláni]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-s-vymenenou-matkou?pid=15948#pid15948</guid>
			<description><![CDATA[Ešte do nedávna som bol uplne presne takto nastavený chcem pôvodné naše včely a chcem si ich množiť buď rojom alebo zmetencom s rojovým matečníkom. A v podstate tak chcem ísť aj ďalej akurát som si povedal že ich chcem na vlastnej koži porovnať s inými včielkami a tak som si objednal 2 Vigorky. Mám 6 rodin tak mi ostanú 4 miestne a 2 Vigor. <br />
<br />
Bude to nová skúsenosť a zase sa niečo naučím, či to bude prínos alebo nie sa uvidi, možno. <br />
<br />
Vďaka za názor.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[Ešte do nedávna som bol uplne presne takto nastavený chcem pôvodné naše včely a chcem si ich množiť buď rojom alebo zmetencom s rojovým matečníkom. A v podstate tak chcem ísť aj ďalej akurát som si povedal že ich chcem na vlastnej koži porovnať s inými včielkami a tak som si objednal 2 Vigorky. Mám 6 rodin tak mi ostanú 4 miestne a 2 Vigor. <br />
<br />
Bude to nová skúsenosť a zase sa niečo naučím, či to bude prínos alebo nie sa uvidi, možno. <br />
<br />
Vďaka za názor.]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Čo s vymenenou matkou?]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-s-vymenenou-matkou?pid=15947#pid15947</link>
			<pubDate>Thu, 15 Jul 2021 21:04:57 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Jan Brunclík]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-s-vymenenou-matkou?pid=15947#pid15947</guid>
			<description><![CDATA[Ahoj já bych se držel původních včel jako děda, který včelařil 50let a měl to vyzkoušené za celou tu svou dobu včelaření (X generací), matky si včelky vychovali své a ty kupované od někde někoho bych já osobně nechtěl. Pokud měnit matky vychovat své a těch se držet. Rojení je jejich přirozená schopnost se množit a nějaké umělé oddělky a uměle tvořené matky na kšeft nejsou to pravé. Je to jen můj názor a nikomu ho nevnucuji jen se sním podělím.<br />
Hodně štěstí <br />
Jenda]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[Ahoj já bych se držel původních včel jako děda, který včelařil 50let a měl to vyzkoušené za celou tu svou dobu včelaření (X generací), matky si včelky vychovali své a ty kupované od někde někoho bych já osobně nechtěl. Pokud měnit matky vychovat své a těch se držet. Rojení je jejich přirozená schopnost se množit a nějaké umělé oddělky a uměle tvořené matky na kšeft nejsou to pravé. Je to jen můj názor a nikomu ho nevnucuji jen se sním podělím.<br />
Hodně štěstí <br />
Jenda]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Čo s vymenenou matkou?]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-s-vymenenou-matkou?pid=15942#pid15942</link>
			<pubDate>Mon, 12 Jul 2021 17:53:30 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Tomáš Kudoláni]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-s-vymenenou-matkou?pid=15942#pid15942</guid>
			<description><![CDATA[Určite sa nechcem pretláčať s včielkami, ako píšeš chcem sa učiť. Len ako nový včelár chcem vyskúšať aj túto možnosť. Mám 6 rodin a v dvoch chcem vymeniť matky. <br />
<br />
Aktálne včielky som dostal a tie sa proste roja tým nehovorím že je to zle. Výhoda je že sú naozaj domáce, mám ich od bratranca a ten zdedil včelín od svojho deda ktorý včeláril 50 rokov a včielky nekupoval. Len si ich rozširoval rojmi, alebo ich vysípal po jednom dni v sklepe do slabšieho včelstva natvrdo. <br />
<br />
Sú to proste Záhoŕačky X geneŕacií. <br />
<br />
Spravím si mini oddelky a skusim ich nechať.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[Určite sa nechcem pretláčať s včielkami, ako píšeš chcem sa učiť. Len ako nový včelár chcem vyskúšať aj túto možnosť. Mám 6 rodin a v dvoch chcem vymeniť matky. <br />
<br />
Aktálne včielky som dostal a tie sa proste roja tým nehovorím že je to zle. Výhoda je že sú naozaj domáce, mám ich od bratranca a ten zdedil včelín od svojho deda ktorý včeláril 50 rokov a včielky nekupoval. Len si ich rozširoval rojmi, alebo ich vysípal po jednom dni v sklepe do slabšieho včelstva natvrdo. <br />
<br />
Sú to proste Záhoŕačky X geneŕacií. <br />
<br />
Spravím si mini oddelky a skusim ich nechať.]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Čo s vymenenou matkou?]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-s-vymenenou-matkou?pid=15941#pid15941</link>
			<pubDate>Mon, 12 Jul 2021 15:43:47 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Jindřich Šafránek]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-s-vymenenou-matkou?pid=15941#pid15941</guid>
			<description><![CDATA[<blockquote><cite><span> (11.07.2021 01:30 PM)</span>Tomáš Kudoláni napsal(a): <a href="https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-s-vymenenou-matkou?pid=15940#pid15940" class="quick_jump">&nbsp;</a></cite>Ahojte,<br />
<br />
idem vás zase poprosiť o názor, radu. <br />
<br />
Objednal som si nové matky Vigor, budem ich mať začiatkom augusta. <br />
Chcem ich dať do rojových včelstiev sú to druhoroje takže mladé matky. Dôvod je výmeny je zmena druhu včiel. <br />
<br />
Čo robíte s takýmito mladými matkami, je mi ich ľúto len tak zapučiť. Uvažujem že si ich necham ako záložné. Z pôvodmého úla zoberiem matku s dvoma plástami zaviečkovaného plodu a dám do zúženého nádstavku a budem chovať kŕmiť nech narastú. Čo v auguste už asi moc nepôjde. <br />
<br />
Čo si o tom myslíte má to zmysel? Alebo ich mám nemylosrdne zapučiť?</blockquote>
Tom, je to na tobě, pokud si nejseš jist zda přijetí dopadne dobře schovej ji do malého oddělku ať ti zůstane rezerva, pak rozhodni. Osobně nejsem příznivcem spoléhat 100 % na nakoupený kmen, důležitější je, si ten svůj kmen přizpusobený lokalitě vychovat, a dál zda jsi schopen změnit ne jen kmen, ale i trochu sebe. Nehledejme neúspěchy ve včelách, spíš je to v nás lidech.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<blockquote><cite><span> (11.07.2021 01:30 PM)</span>Tomáš Kudoláni napsal(a): <a href="https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-s-vymenenou-matkou?pid=15940#pid15940" class="quick_jump">&nbsp;</a></cite>Ahojte,<br />
<br />
idem vás zase poprosiť o názor, radu. <br />
<br />
Objednal som si nové matky Vigor, budem ich mať začiatkom augusta. <br />
Chcem ich dať do rojových včelstiev sú to druhoroje takže mladé matky. Dôvod je výmeny je zmena druhu včiel. <br />
<br />
Čo robíte s takýmito mladými matkami, je mi ich ľúto len tak zapučiť. Uvažujem že si ich necham ako záložné. Z pôvodmého úla zoberiem matku s dvoma plástami zaviečkovaného plodu a dám do zúženého nádstavku a budem chovať kŕmiť nech narastú. Čo v auguste už asi moc nepôjde. <br />
<br />
Čo si o tom myslíte má to zmysel? Alebo ich mám nemylosrdne zapučiť?</blockquote>
Tom, je to na tobě, pokud si nejseš jist zda přijetí dopadne dobře schovej ji do malého oddělku ať ti zůstane rezerva, pak rozhodni. Osobně nejsem příznivcem spoléhat 100 % na nakoupený kmen, důležitější je, si ten svůj kmen přizpusobený lokalitě vychovat, a dál zda jsi schopen změnit ne jen kmen, ale i trochu sebe. Nehledejme neúspěchy ve včelách, spíš je to v nás lidech.]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[Čo s vymenenou matkou?]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-s-vymenenou-matkou?pid=15940#pid15940</link>
			<pubDate>Sun, 11 Jul 2021 12:30:22 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Tomáš Kudoláni]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-s-vymenenou-matkou?pid=15940#pid15940</guid>
			<description><![CDATA[Ahojte,<br />
<br />
idem vás zase poprosiť o názor, radu. <br />
<br />
Objednal som si nové matky Vigor, budem ich mať začiatkom augusta. <br />
Chcem ich dať do rojových včelstiev sú to druhoroje takže mladé matky. Dôvod je výmeny je zmena druhu včiel. <br />
<br />
Čo robíte s takýmito mladými matkami, je mi ich ľúto len tak zapučiť. Uvažujem že si ich necham ako záložné. Z pôvodmého úla zoberiem matku s dvoma plástami zaviečkovaného plodu a dám do zúženého nádstavku a budem chovať kŕmiť nech narastú. Čo v auguste už asi moc nepôjde. <br />
<br />
Čo si o tom myslíte má to zmysel? Alebo ich mám nemylosrdne zapučiť?]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[Ahojte,<br />
<br />
idem vás zase poprosiť o názor, radu. <br />
<br />
Objednal som si nové matky Vigor, budem ich mať začiatkom augusta. <br />
Chcem ich dať do rojových včelstiev sú to druhoroje takže mladé matky. Dôvod je výmeny je zmena druhu včiel. <br />
<br />
Čo robíte s takýmito mladými matkami, je mi ich ľúto len tak zapučiť. Uvažujem že si ich necham ako záložné. Z pôvodmého úla zoberiem matku s dvoma plástami zaviečkovaného plodu a dám do zúženého nádstavku a budem chovať kŕmiť nech narastú. Čo v auguste už asi moc nepôjde. <br />
<br />
Čo si o tom myslíte má to zmysel? Alebo ich mám nemylosrdne zapučiť?]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Co pak to mám za včeličku ?]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-pak-to-mam-za-vcelicku?pid=15715#pid15715</link>
			<pubDate>Tue, 08 Dec 2020 11:13:04 +0100</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Antonín Hyžík]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-pak-to-mam-za-vcelicku?pid=15715#pid15715</guid>
			<description><![CDATA[Jestli já to nenapsal před chvilkou v jiné části. To, co já možná dobře myslím, špatně popíši, ty přesně definuješ. Myslel jsem to, jak jsi napsal, jsem strojař, toto je spíše tvoje parketa.<br />
Díky i za jiné, že jsi to uvedl na pravou míru.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[Jestli já to nenapsal před chvilkou v jiné části. To, co já možná dobře myslím, špatně popíši, ty přesně definuješ. Myslel jsem to, jak jsi napsal, jsem strojař, toto je spíše tvoje parketa.<br />
Díky i za jiné, že jsi to uvedl na pravou míru.]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Co pak to mám za včeličku ?]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-pak-to-mam-za-vcelicku?pid=15711#pid15711</link>
			<pubDate>Tue, 08 Dec 2020 09:10:31 +0100</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Jiří Marx]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-pak-to-mam-za-vcelicku?pid=15711#pid15711</guid>
			<description><![CDATA[Nemohu s tebou souhlasit, dělnice mají 50% své genetické informaci po trubci a tudíž nemohou mít 75% genetické informace po jeho matce.  Jestli ty nemyslíš příbuznost sester po jednom trubci.  Normálně to funguje tak , že dvě sestry ( třeba u lidí) mají 50% společných genů. Ale dvě sestry včely mají  společných 75% genetické informace a to proto, že trubec produkuje geneticky naprosto totožné spermie.  Proto je selekce trubců tak důležitá. Funguje li trubec, budou jeho spermie fungovat taky.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[Nemohu s tebou souhlasit, dělnice mají 50% své genetické informaci po trubci a tudíž nemohou mít 75% genetické informace po jeho matce.  Jestli ty nemyslíš příbuznost sester po jednom trubci.  Normálně to funguje tak , že dvě sestry ( třeba u lidí) mají 50% společných genů. Ale dvě sestry včely mají  společných 75% genetické informace a to proto, že trubec produkuje geneticky naprosto totožné spermie.  Proto je selekce trubců tak důležitá. Funguje li trubec, budou jeho spermie fungovat taky.]]></content:encoded>
		</item>
	</channel>
</rss>