<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0" xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/" xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/">
	<channel>
		<title><![CDATA[Forum Šance pro včely - Šlechtění a výber přirozenou cestou]]></title>
		<link>https://forum.sanceprovcely.cz/</link>
		<description><![CDATA[Forum Šance pro včely - https://forum.sanceprovcely.cz]]></description>
		<pubDate>Wed, 10 Jun 2026 19:39:45 +0000</pubDate>
		<generator>MyBB</generator>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Přírodní chov matek]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16739#pid16739</link>
			<pubDate>Sun, 24 May 2026 19:09:41 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Jiří Marx]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16739#pid16739</guid>
			<description><![CDATA[jen malou připomínku .....Quido Sklenar píše..... Toliko včlestvo, které má svoje zavíčkované matečníky, bez problému přijme cizí zavíčkovaný matečník. Matka z přidaného matečníku se postará o původní matečníky. Totéž platí i o umělém matečníku. Dnes jsem takto přidával oplozenou ,kladoucí, označenou matku, za hodinu byla venku, matečník z mezistěny už rozebíraly, dál jsem nic nehledal, jen jsem scvaknul rámky]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[jen malou připomínku .....Quido Sklenar píše..... Toliko včlestvo, které má svoje zavíčkované matečníky, bez problému přijme cizí zavíčkovaný matečník. Matka z přidaného matečníku se postará o původní matečníky. Totéž platí i o umělém matečníku. Dnes jsem takto přidával oplozenou ,kladoucí, označenou matku, za hodinu byla venku, matečník z mezistěny už rozebíraly, dál jsem nic nehledal, jen jsem scvaknul rámky]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Přírodní chov matek]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16738#pid16738</link>
			<pubDate>Mon, 18 May 2026 07:48:35 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Leoš Dvorský]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16738#pid16738</guid>
			<description><![CDATA[Včera jsem měl tři telefony, které mne přiměly napsat pár řádek, <span style="font-weight: bold;">jak přidávat neoplozené matičky.</span> <br />
Já je přidávám  <span style="font-weight: bold;">umělým matečníkem.</span> Ten uděláte z mezistěny, kterou obtočíte kolem tužky (cca 11 mm). Dole jsou uzavřete také mezistěnou a hlavně nezapomenout udělat jehlou několik otvorů (klidně 5-10), aby matička mohla dýchat a včely ji cítily. Matička z něj vyběhne podobně jako z normálního matečníku. Takto zle přidat samozřejmě  i oplozené matky.  Nebo lze využít matečníky z umělé hmoty, které se prodávají. Opět ale doporučuji obtočit mezistěnou (více se podobá přirozenému matečníku). Je to lepší než jen pokapat voskem. Já si musím mezistěny opatřit od známých včeařů, protože je nepoužívám od r. 2005. Takovéto matečníky (samozřejmě s matičkami) lze přidat do oddělku bez otevřeného plodu nebo oplodňáčku.<br />
Jak se oddělek,smetenec tvoří zde uvádět nebudu. Do smetence přidávám v klícce.  Někdy je tam dám na ostro, když jsem před tím včely navlhčil (ne zcela prolil, tedy jen lehce) mlhovkou (vodou) a smetenec pořádně proklepal (pak často vodu ani nepoužívám) a pak mezi ně matičku vhodit a ihned do sklepa a krmit. Lze matičku i pomazat trochu medem. Smetenec bez matky není smetenec, ale vystresovaný slepenec, který nenapodobuje v přírodě vůbec nic. <br />
Před časem si ode mne vzal jeden známý chovatel matek (není již mezi námi, tak ho nebudu jmenovat) 10 panušek a úspěšnost měl 9 přijatých z deseti. <span style="font-weight: bold;">Právě vylíhlé panušky se přidávají lehce i bez matečníků, čím ale starší, tím je to těžší.</span><br />
Jen bych chtěl připoměnout, že u umělých mačníků z umělé hmoty je třeba je <span style="font-weight: bold;">nechat ovonět </span>(klidně i několik dnů) ve včelách, protože jinak do nich matičky nerady lezou. Předpokládám ale , že ale tohle napadne každého, i začátečníka, protože je to samozřejmé i u chovných rámků, misek a podobně. <span style="font-weight: bold;">Opomenutí ale znamená skoro vždy  naúspěch.</span><br />
Jeden dotaz zněl kdo si neoplozené matičky objedná. Inu jsou to ponejvíce ti, kteří chápou (a chtějí si chov geneticky obohatit, oživit a také trochu ušetřit), že každý genetický materiál u včel se přizpůsobuje novému prostředí novými generacemi, podobně jak je to v přírodě. Tím, že se panuška spáří místními trubci, je člověk o krok dál a ušetří jeden rok. Včela prostě není králík ani pes. <br />
<br />
Došlé matičky (ale i oplozené matky) vypustíme z klícky na okno a tam je chytíme rukou  a do matečníku v horní (neuzavřené části) vpustíme a nahoře pak opatrně (proti oknu, abychom ji nepoškodili) uzavřeme.  Alespoň já to tak dělám. <br />
Snad jsem tímto někomu ze začátečníků pomohl. Ti zkušenější to samozřejmě nepotřebují, ale včerejší telefony mne k tomuto motivovaly, tak sorry jako.  ld.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[Včera jsem měl tři telefony, které mne přiměly napsat pár řádek, <span style="font-weight: bold;">jak přidávat neoplozené matičky.</span> <br />
Já je přidávám  <span style="font-weight: bold;">umělým matečníkem.</span> Ten uděláte z mezistěny, kterou obtočíte kolem tužky (cca 11 mm). Dole jsou uzavřete také mezistěnou a hlavně nezapomenout udělat jehlou několik otvorů (klidně 5-10), aby matička mohla dýchat a včely ji cítily. Matička z něj vyběhne podobně jako z normálního matečníku. Takto zle přidat samozřejmě  i oplozené matky.  Nebo lze využít matečníky z umělé hmoty, které se prodávají. Opět ale doporučuji obtočit mezistěnou (více se podobá přirozenému matečníku). Je to lepší než jen pokapat voskem. Já si musím mezistěny opatřit od známých včeařů, protože je nepoužívám od r. 2005. Takovéto matečníky (samozřejmě s matičkami) lze přidat do oddělku bez otevřeného plodu nebo oplodňáčku.<br />
Jak se oddělek,smetenec tvoří zde uvádět nebudu. Do smetence přidávám v klícce.  Někdy je tam dám na ostro, když jsem před tím včely navlhčil (ne zcela prolil, tedy jen lehce) mlhovkou (vodou) a smetenec pořádně proklepal (pak často vodu ani nepoužívám) a pak mezi ně matičku vhodit a ihned do sklepa a krmit. Lze matičku i pomazat trochu medem. Smetenec bez matky není smetenec, ale vystresovaný slepenec, který nenapodobuje v přírodě vůbec nic. <br />
Před časem si ode mne vzal jeden známý chovatel matek (není již mezi námi, tak ho nebudu jmenovat) 10 panušek a úspěšnost měl 9 přijatých z deseti. <span style="font-weight: bold;">Právě vylíhlé panušky se přidávají lehce i bez matečníků, čím ale starší, tím je to těžší.</span><br />
Jen bych chtěl připoměnout, že u umělých mačníků z umělé hmoty je třeba je <span style="font-weight: bold;">nechat ovonět </span>(klidně i několik dnů) ve včelách, protože jinak do nich matičky nerady lezou. Předpokládám ale , že ale tohle napadne každého, i začátečníka, protože je to samozřejmé i u chovných rámků, misek a podobně. <span style="font-weight: bold;">Opomenutí ale znamená skoro vždy  naúspěch.</span><br />
Jeden dotaz zněl kdo si neoplozené matičky objedná. Inu jsou to ponejvíce ti, kteří chápou (a chtějí si chov geneticky obohatit, oživit a také trochu ušetřit), že každý genetický materiál u včel se přizpůsobuje novému prostředí novými generacemi, podobně jak je to v přírodě. Tím, že se panuška spáří místními trubci, je člověk o krok dál a ušetří jeden rok. Včela prostě není králík ani pes. <br />
<br />
Došlé matičky (ale i oplozené matky) vypustíme z klícky na okno a tam je chytíme rukou  a do matečníku v horní (neuzavřené části) vpustíme a nahoře pak opatrně (proti oknu, abychom ji nepoškodili) uzavřeme.  Alespoň já to tak dělám. <br />
Snad jsem tímto někomu ze začátečníků pomohl. Ti zkušenější to samozřejmě nepotřebují, ale včerejší telefony mne k tomuto motivovaly, tak sorry jako.  ld.]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Přírodní chov matek]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16737#pid16737</link>
			<pubDate>Sat, 16 May 2026 11:25:05 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Leoš Dvorský]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16737#pid16737</guid>
			<description><![CDATA[Ti, co měli zájem letos o panušky z <span style="font-weight: bold;">mého chovu</span> a nepotvrdili mi můj emali a hlavně nezaslali t<span style="font-weight: bold;">elefonní kontakt</span>, učiňte tak  nejpozději do konce května. Jinak nebude dodávka realizována. Nemohl bych vás totiž o odeslání včas <span style="font-weight: bold;">vyrozumět</span> a panušky se nepotulovali po republice. Budou prázdniny a dovolené, tak hlavně proto. Včely nedělají zbytečné věci, nečiním tak ani já.<br />
Díky za pochopení. ld]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[Ti, co měli zájem letos o panušky z <span style="font-weight: bold;">mého chovu</span> a nepotvrdili mi můj emali a hlavně nezaslali t<span style="font-weight: bold;">elefonní kontakt</span>, učiňte tak  nejpozději do konce května. Jinak nebude dodávka realizována. Nemohl bych vás totiž o odeslání včas <span style="font-weight: bold;">vyrozumět</span> a panušky se nepotulovali po republice. Budou prázdniny a dovolené, tak hlavně proto. Včely nedělají zbytečné věci, nečiním tak ani já.<br />
Díky za pochopení. ld]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Přírodní chov matek]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16734#pid16734</link>
			<pubDate>Sun, 26 Apr 2026 21:53:44 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Tomáš Palata]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16734#pid16734</guid>
			<description><![CDATA[No já jsem si u Leoše matičku neobjednal a věřím, že se Leoš nezlobí, že jsem pohrdl jeho materiálem. Asi nejlépe to svého času vystihl Michal Schütmeister, který tady někde napsal něco v tom smyslu, že "... co bych tady s tvým materiálem Leoši dělal, když tvoje matka v životě neviděla jedli...". Dvakrát jsem si přitáhl materiál odjinud a dvakrát totéž - tiché výměny i několikrát po sobě bez ohledu na vhodnou dobu k oplodnění, do toho reakce na neznámý infekční tlak. Děkuji, vícekrát nechci.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[No já jsem si u Leoše matičku neobjednal a věřím, že se Leoš nezlobí, že jsem pohrdl jeho materiálem. Asi nejlépe to svého času vystihl Michal Schütmeister, který tady někde napsal něco v tom smyslu, že "... co bych tady s tvým materiálem Leoši dělal, když tvoje matka v životě neviděla jedli...". Dvakrát jsem si přitáhl materiál odjinud a dvakrát totéž - tiché výměny i několikrát po sobě bez ohledu na vhodnou dobu k oplodnění, do toho reakce na neznámý infekční tlak. Děkuji, vícekrát nechci.]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Přírodní chov matek]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16732#pid16732</link>
			<pubDate>Fri, 24 Apr 2026 05:07:30 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Leoš Dvorský]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16732#pid16732</guid>
			<description><![CDATA[Když mi včera večer zavolal Martin s dotazem, zda ještě žiji a jen tak mimochodem se zeptal na matičky, uvědomil jsem si svou nešikovnost a hlavně liknavost. <br />
Když jsem to sečetl, tak se mi v týdnu po zveřejnění výše uvedeného příspěvku ozvali zájemci na nižší stovky panušek.<br />
<br />
<span style="font-weight: bold;">Já jsem měl na  mysli skutečně jen přebytky.</span> <br />
<br />
Mylně jsem totiž předpokládal, že toto fórum využívají spíše účastníci hnutí ŠPV a především oni budou mezi případnými zájemci.<br />
Platí ale, že kdo dřív přijde, ten dřív mele.<br />
<br />
Proto tuto akci pro letošek ukončuji a již mi, <span style="font-weight: bold;">prosím</span>, ani nepište, ani nevolejte kvůli objednávkám. Bylo by to zbytečné, nejsem komerčně zaměřen a už vůbec se nechci zařadit mezi množítele čehokoliv. Nepředpokládal jsem, že o nedomestikovaný genetický materiál bude mezi včelaři (a zřejmě i množiteli) takový zájem.<br />
<br />
To nejlepší má většinou stejně každý doma, jen musí vědět, co s tím.<br />
<br />
Omlouvám se za nešikovnost a opožděnou reakci.<br />
Děkuji za pochopení. ld.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[Když mi včera večer zavolal Martin s dotazem, zda ještě žiji a jen tak mimochodem se zeptal na matičky, uvědomil jsem si svou nešikovnost a hlavně liknavost. <br />
Když jsem to sečetl, tak se mi v týdnu po zveřejnění výše uvedeného příspěvku ozvali zájemci na nižší stovky panušek.<br />
<br />
<span style="font-weight: bold;">Já jsem měl na  mysli skutečně jen přebytky.</span> <br />
<br />
Mylně jsem totiž předpokládal, že toto fórum využívají spíše účastníci hnutí ŠPV a především oni budou mezi případnými zájemci.<br />
Platí ale, že kdo dřív přijde, ten dřív mele.<br />
<br />
Proto tuto akci pro letošek ukončuji a již mi, <span style="font-weight: bold;">prosím</span>, ani nepište, ani nevolejte kvůli objednávkám. Bylo by to zbytečné, nejsem komerčně zaměřen a už vůbec se nechci zařadit mezi množítele čehokoliv. Nepředpokládal jsem, že o nedomestikovaný genetický materiál bude mezi včelaři (a zřejmě i množiteli) takový zájem.<br />
<br />
To nejlepší má většinou stejně každý doma, jen musí vědět, co s tím.<br />
<br />
Omlouvám se za nešikovnost a opožděnou reakci.<br />
Děkuji za pochopení. ld.]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Přírodní chov matek]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16730#pid16730</link>
			<pubDate>Mon, 13 Apr 2026 17:27:16 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Leoš Dvorský]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16730#pid16730</guid>
			<description><![CDATA[Chtěl jsem to říci na příštím středečním setkání ŠPV, ale dám to sem, než si to zase rozmyslím.<br />
<br />
V posledních min. dvaceti létech mám každoročně xy dotazů na matky, oddělky...... od včelstev, která nejsou  nijak zatěžována chemií a žijí v podstatě tak, jako včelstva v přírodě.  Kdybych měl vyhovět všem, prodal bych jich 1000 ročně.<br />
<br />
<span style="font-weight: bold;">To ale není smysl mého života se včelam</span>i. Zabývám se dlouhodě důležitějšími věcmi než je jen pouhé včelaření bez chemie, řekněme přírodně nebo přírodě velmi blízko.  To je jen důsledek té práce. O tom se  ale nechci zmiňovat.<br />
<br />
<span style="font-weight: bold;">Zkrátka a dobře</span>. <br />
Nechal jsem se jedním individuem ukecat. Tak že je velmi pravděpodobné, že cca v <span style="font-weight: bold;">[b]červenci bude k dispozici omezený počet neoplozených matek z mého genetického materiálu, který není dlouhodobě vysteven jakékoliv chemii  a také zbytečnému vyrušování klasickým ošetřováním.</span><br />
Konkrétně by to bylo potomstvo od matky narozené v roce 2023. Má to tu výhodu, že pokud se takováto panuška oplodní na jiném stanovišti s tamními trubci, může to být pro někoho <span style="font-weight: bold;">dobrý začátk </span>pro další práci, protože vzniklé potomstvo by mohlo být více přizpůsobeno tamním podmínkám. Ty samozřejmě nejspíš budou zcela odlišné od mých podmínek  a podmínek mého způsobu vedení včelstev. To nemusí samozřejmě každému vyhovovat a je to tak dobře. Je tedy zřejmé, že to není možnost pro každého. Už jen to, že se jedná o panušky, je silné omezení případných zájemců. Není to tedy akce pro zvědavce.....................<br />
<br />
Nikomu to ale nevnucuji stejně tak neslibuji, že takové matičky budou pro každého. Mám své podmínky a momentálně ani nejsem odhodlán vyslat do SVĚTA větší počet matiček. Jsem si totiž dobře vědom toho, že lidé vlastnící včely chápou zcela mylně včely jako jednotný materiál a myslí si, že všechno se všude a ke každému hodí. <span style="font-weight: bold;">To vím, že není pravda a já to budu zohledňovat</span>. Dalo mi to dost přemáhání, ale když už mne někdo donutil udělat <span style="font-weight: bold;">A,</span> tak považuji za správné udělat i krůček <span style="font-weight: bold;">B</span>. Snad je to správně. Těch pár panušek mne nezabije a nikomu to snad neuškodí.<br />
Omlouvám se, ale bližší informace jen přes SZ a pro trpělivé.<br />
ld]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[Chtěl jsem to říci na příštím středečním setkání ŠPV, ale dám to sem, než si to zase rozmyslím.<br />
<br />
V posledních min. dvaceti létech mám každoročně xy dotazů na matky, oddělky...... od včelstev, která nejsou  nijak zatěžována chemií a žijí v podstatě tak, jako včelstva v přírodě.  Kdybych měl vyhovět všem, prodal bych jich 1000 ročně.<br />
<br />
<span style="font-weight: bold;">To ale není smysl mého života se včelam</span>i. Zabývám se dlouhodě důležitějšími věcmi než je jen pouhé včelaření bez chemie, řekněme přírodně nebo přírodě velmi blízko.  To je jen důsledek té práce. O tom se  ale nechci zmiňovat.<br />
<br />
<span style="font-weight: bold;">Zkrátka a dobře</span>. <br />
Nechal jsem se jedním individuem ukecat. Tak že je velmi pravděpodobné, že cca v <span style="font-weight: bold;">[b]červenci bude k dispozici omezený počet neoplozených matek z mého genetického materiálu, který není dlouhodobě vysteven jakékoliv chemii  a také zbytečnému vyrušování klasickým ošetřováním.</span><br />
Konkrétně by to bylo potomstvo od matky narozené v roce 2023. Má to tu výhodu, že pokud se takováto panuška oplodní na jiném stanovišti s tamními trubci, může to být pro někoho <span style="font-weight: bold;">dobrý začátk </span>pro další práci, protože vzniklé potomstvo by mohlo být více přizpůsobeno tamním podmínkám. Ty samozřejmě nejspíš budou zcela odlišné od mých podmínek  a podmínek mého způsobu vedení včelstev. To nemusí samozřejmě každému vyhovovat a je to tak dobře. Je tedy zřejmé, že to není možnost pro každého. Už jen to, že se jedná o panušky, je silné omezení případných zájemců. Není to tedy akce pro zvědavce.....................<br />
<br />
Nikomu to ale nevnucuji stejně tak neslibuji, že takové matičky budou pro každého. Mám své podmínky a momentálně ani nejsem odhodlán vyslat do SVĚTA větší počet matiček. Jsem si totiž dobře vědom toho, že lidé vlastnící včely chápou zcela mylně včely jako jednotný materiál a myslí si, že všechno se všude a ke každému hodí. <span style="font-weight: bold;">To vím, že není pravda a já to budu zohledňovat</span>. Dalo mi to dost přemáhání, ale když už mne někdo donutil udělat <span style="font-weight: bold;">A,</span> tak považuji za správné udělat i krůček <span style="font-weight: bold;">B</span>. Snad je to správně. Těch pár panušek mne nezabije a nikomu to snad neuškodí.<br />
Omlouvám se, ale bližší informace jen přes SZ a pro trpělivé.<br />
ld]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Přírodní chov matek]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16702#pid16702</link>
			<pubDate>Wed, 01 Oct 2025 08:24:22 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Miroslav Matucha]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16702#pid16702</guid>
			<description><![CDATA[Díky za odkazy. Je zajímavé jak je ten ChatGPT ukecaný. To co Copilot řekl ve dvou větách, okecal jeho bratříček ChatGPT na čtyřech stranách a stále to opakoval dokola. A stejně řekl jen to, co jsme už věděli. Ale zas abych ho nepomlouval Copilot prohlásil, že se k dokumentu nedostane, ale ChatGPT nabídl hromadu souvisejících dokumentů a odkazů. Ty si rád prostuduji. M.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[Díky za odkazy. Je zajímavé jak je ten ChatGPT ukecaný. To co Copilot řekl ve dvou větách, okecal jeho bratříček ChatGPT na čtyřech stranách a stále to opakoval dokola. A stejně řekl jen to, co jsme už věděli. Ale zas abych ho nepomlouval Copilot prohlásil, že se k dokumentu nedostane, ale ChatGPT nabídl hromadu souvisejících dokumentů a odkazů. Ty si rád prostuduji. M.]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Přírodní chov matek]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16701#pid16701</link>
			<pubDate>Tue, 30 Sep 2025 20:30:20 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Jan Sochor]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16701#pid16701</guid>
			<description><![CDATA[Ahoj Mirku, dle názvu ta studie řeší pouze vliv teploty na rychlost vývoje matky a její budoucí barvu. Zadal jsem tvé dotazy do AI <img src="https://forum.sanceprovcely.cz/images/smilies/smile.gif" style="vertical-align: middle;" border="0" alt="Smile" title="Smile" /> a vypadnul mi docela obsáhlý text včetně možných vysvětlení. Ve stručnosti při rojení je často výhodné produkovat víc matek a rozdělit jejich líhnutí v čase, zatímco při tiché výměně chce úl rychlou náhradu jediné selhávající matky. Rozdílné mikro-teplotní prostředí (centrální, teplejší vs. okraj/spodek, chladnější) dává biologickou možnost regulovat tempo vývoje. To dává smysl s ohledem na rizika spojená s rojením (výběr nejvhodnější chvíle, synchronizace odletu, doba přestávky v plodování).<br />
<br />
Tady najdeš celou odpověď, je včetně odborných odkazů či citací: <br />
<a href="https://chatgpt.com/s/t_68dc20f4d3dc8191a9b0d36373232691" target="_blank">https://chatgpt.com/s/t_68dc20f4d3dc8191...6373232691</a><br />
<br />
a tady je ta částečná studie z Minnesoty:<br />
<a href="https://chatgpt.com/s/t_68dc212c768c819184472ea65ea8a3b6" target="_blank">https://chatgpt.com/s/t_68dc212c768c8191...a65ea8a3b6</a><br />
<br />
Přeji hezké čtení <img src="https://forum.sanceprovcely.cz/images/smilies/smile.gif" style="vertical-align: middle;" border="0" alt="Smile" title="Smile" />]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[Ahoj Mirku, dle názvu ta studie řeší pouze vliv teploty na rychlost vývoje matky a její budoucí barvu. Zadal jsem tvé dotazy do AI <img src="https://forum.sanceprovcely.cz/images/smilies/smile.gif" style="vertical-align: middle;" border="0" alt="Smile" title="Smile" /> a vypadnul mi docela obsáhlý text včetně možných vysvětlení. Ve stručnosti při rojení je často výhodné produkovat víc matek a rozdělit jejich líhnutí v čase, zatímco při tiché výměně chce úl rychlou náhradu jediné selhávající matky. Rozdílné mikro-teplotní prostředí (centrální, teplejší vs. okraj/spodek, chladnější) dává biologickou možnost regulovat tempo vývoje. To dává smysl s ohledem na rizika spojená s rojením (výběr nejvhodnější chvíle, synchronizace odletu, doba přestávky v plodování).<br />
<br />
Tady najdeš celou odpověď, je včetně odborných odkazů či citací: <br />
<a href="https://chatgpt.com/s/t_68dc20f4d3dc8191a9b0d36373232691" target="_blank">https://chatgpt.com/s/t_68dc20f4d3dc8191...6373232691</a><br />
<br />
a tady je ta částečná studie z Minnesoty:<br />
<a href="https://chatgpt.com/s/t_68dc212c768c819184472ea65ea8a3b6" target="_blank">https://chatgpt.com/s/t_68dc212c768c8191...a65ea8a3b6</a><br />
<br />
Přeji hezké čtení <img src="https://forum.sanceprovcely.cz/images/smilies/smile.gif" style="vertical-align: middle;" border="0" alt="Smile" title="Smile" />]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Přírodní chov matek]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16700#pid16700</link>
			<pubDate>Mon, 29 Sep 2025 20:31:15 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Miroslav Matucha]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16700#pid16700</guid>
			<description><![CDATA[Jedno to není, protože mi to vrtá hlavou. Proč to tak včely dělají? Proč to nedělají jinak? Musí být nějaký důvod proč jednu vychovávají v chladu a druhou v teple. Jednou jsem slyšel přednášku o rozdílech rozmnožovacího ústrojí včelí matky při kvalitní pestré pylové výživě a při jednostranné pylové výživě v období od vajíčka do zavíčkování. Ale tehdy jsem těm informacím nějak nedával důležitost a těch přednášek různých biologů a etologů a jiných je na internetu tisíce a už to nedohledám. Takže když se liší kvalita matky jen při výživě jednodruhovým pylem od pestré výživy, při různých teplotách při vývoji během prvních 20 dní se liší délka života včelích dělnic o víc jak půl roku a taky třeba se liší ta barva matek, tak mi zajímá co ještě  všechno ta teplota v tom včelstvu ovlivňuje. A proč  to sakra dělají.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[Jedno to není, protože mi to vrtá hlavou. Proč to tak včely dělají? Proč to nedělají jinak? Musí být nějaký důvod proč jednu vychovávají v chladu a druhou v teple. Jednou jsem slyšel přednášku o rozdílech rozmnožovacího ústrojí včelí matky při kvalitní pestré pylové výživě a při jednostranné pylové výživě v období od vajíčka do zavíčkování. Ale tehdy jsem těm informacím nějak nedával důležitost a těch přednášek různých biologů a etologů a jiných je na internetu tisíce a už to nedohledám. Takže když se liší kvalita matky jen při výživě jednodruhovým pylem od pestré výživy, při různých teplotách při vývoji během prvních 20 dní se liší délka života včelích dělnic o víc jak půl roku a taky třeba se liší ta barva matek, tak mi zajímá co ještě  všechno ta teplota v tom včelstvu ovlivňuje. A proč  to sakra dělají.]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Přírodní chov matek]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16699#pid16699</link>
			<pubDate>Sun, 28 Sep 2025 21:56:25 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Tomáš Palata]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16699#pid16699</guid>
			<description><![CDATA[<blockquote><cite><span> (28.09.2025 10:40 AM)</span>Miroslav Matucha napsal(a): <a href="https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16698#pid16698" class="quick_jump">&nbsp;</a></cite>... proč rojové matečníky staví včely na spodu díla a matečníky tiché výměny uprostřed plodiště a zda někdo neví o výzkumech o rozdílech rojových matek a těch z tiché výměny. ...</blockquote>
<br />
A není to jedno? V "Překladech" od ČSV jsem se kdysi dočetl, že šlechtěné matky mají o 15% vyšší výnos medu než nešlěchtěné. No tak to je výhra. Jo a nebodají. O dalších vhodných vlastnostech, zejména o všeobecně známé vitalitě "pouliční směsi", ani slovo. No kvůli tomu přeci nemusím šlechtit. V té souvislosti mě napadá, jaký rozdíl by asi mohl být mezi matkou ze spodní loučky a z matečníku zprostřed plástu. Asi nijak fatální. Genetika stejná. A jsou tam další ovlivňující parametry, nejen teplota. Ten souhrn "věcí" narušujících nerovnováhu ve včelstvech je asi jinde - bych řekl. A asi o nic jiného než o komplexní rovnováhu ve včekstvu nejde.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<blockquote><cite><span> (28.09.2025 10:40 AM)</span>Miroslav Matucha napsal(a): <a href="https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16698#pid16698" class="quick_jump">&nbsp;</a></cite>... proč rojové matečníky staví včely na spodu díla a matečníky tiché výměny uprostřed plodiště a zda někdo neví o výzkumech o rozdílech rojových matek a těch z tiché výměny. ...</blockquote>
<br />
A není to jedno? V "Překladech" od ČSV jsem se kdysi dočetl, že šlechtěné matky mají o 15% vyšší výnos medu než nešlěchtěné. No tak to je výhra. Jo a nebodají. O dalších vhodných vlastnostech, zejména o všeobecně známé vitalitě "pouliční směsi", ani slovo. No kvůli tomu přeci nemusím šlechtit. V té souvislosti mě napadá, jaký rozdíl by asi mohl být mezi matkou ze spodní loučky a z matečníku zprostřed plástu. Asi nijak fatální. Genetika stejná. A jsou tam další ovlivňující parametry, nejen teplota. Ten souhrn "věcí" narušujících nerovnováhu ve včelstvech je asi jinde - bych řekl. A asi o nic jiného než o komplexní rovnováhu ve včekstvu nejde.]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Přírodní chov matek]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16698#pid16698</link>
			<pubDate>Sun, 28 Sep 2025 09:40:26 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Miroslav Matucha]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16698#pid16698</guid>
			<description><![CDATA[Před nějakou dobou jsem tady poptával, že mi vrtá hlavou proč rojové matečníky staví včely na spodu díla a matečníky tiché výměny uprostřed plodiště a zda někdo neví o výzkumech o rozdílech rojových matek a těch z tiché výměny. Zatím jsem tedy k tomu našel pouze výzkum z roku 1991 Marly Spivak o rozdílech vývoje matek při inkubaci v různých teplotách a pár zmíněk o tomto výzkumu v přednáškách amerických odborníků. Jedná se o to, že  teplota urychluje či prodlužuje vývoj matek skoro až o 3 dny a tak tím trochu z jiné strany potvrzuje výzkum Jurgena Tautze o výchově rozdílně dlouhověkých včel při různých teplotách plodiště. Vyplývalo by taky z toho, že vývoj matek rojových v chladu je evolučně prodlužován asi z důvodu delší plodové přestávky a možná taky aby se nerodily panušky všechny najednou, kdežto při tiché výměně v teplotách vyšších je rychlost výměny matky zvýšená. Jestli má ten rychlejší či pomalejší vývoj i vliv na jiné kvality kromě barvy matky nevím a tak by mě zajímalo co tam k tomu ještě píšou. Jenže celý ten článek je v knihovně Minnesotské university a já se k němu nedostanu. Nemá někdo možnost tento článek získat třeba přes svou universitu či nějakou knihovnu která má přístup? <a href="https://experts.umn.edu/en/publications/influence-of-temperature-on-rate-of-development-and-color-pattern" target="_blank">https://experts.umn.edu/en/publications/...or-pattern</a>]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[Před nějakou dobou jsem tady poptával, že mi vrtá hlavou proč rojové matečníky staví včely na spodu díla a matečníky tiché výměny uprostřed plodiště a zda někdo neví o výzkumech o rozdílech rojových matek a těch z tiché výměny. Zatím jsem tedy k tomu našel pouze výzkum z roku 1991 Marly Spivak o rozdílech vývoje matek při inkubaci v různých teplotách a pár zmíněk o tomto výzkumu v přednáškách amerických odborníků. Jedná se o to, že  teplota urychluje či prodlužuje vývoj matek skoro až o 3 dny a tak tím trochu z jiné strany potvrzuje výzkum Jurgena Tautze o výchově rozdílně dlouhověkých včel při různých teplotách plodiště. Vyplývalo by taky z toho, že vývoj matek rojových v chladu je evolučně prodlužován asi z důvodu delší plodové přestávky a možná taky aby se nerodily panušky všechny najednou, kdežto při tiché výměně v teplotách vyšších je rychlost výměny matky zvýšená. Jestli má ten rychlejší či pomalejší vývoj i vliv na jiné kvality kromě barvy matky nevím a tak by mě zajímalo co tam k tomu ještě píšou. Jenže celý ten článek je v knihovně Minnesotské university a já se k němu nedostanu. Nemá někdo možnost tento článek získat třeba přes svou universitu či nějakou knihovnu která má přístup? <a href="https://experts.umn.edu/en/publications/influence-of-temperature-on-rate-of-development-and-color-pattern" target="_blank">https://experts.umn.edu/en/publications/...or-pattern</a>]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Přírodní chov matek]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16695#pid16695</link>
			<pubDate>Tue, 22 Jul 2025 07:38:12 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Leoš Dvorský]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16695#pid16695</guid>
			<description><![CDATA[O víkendu jsem konečně mohl provést první <span style="font-weight: bold;">relevantní</span> taxaci letošních matek, které se testují v malých jednotkách. I když se na kleštíka už dávno nezaměřuji jako na primární problém, je přesto příjemné vidět, jak včely od těchto matek jsou  třeba schopny odhalit a odstranit plod, který je napaden kleštíkem (VSH). Je to  velmi speciální vlastnost, která pro přírodně vedená včelstva <span style="font-weight: bold;">není zdaleka nejdůležitější</span> pro udržení vnitřní ustálené rovnováhy včelstva a je vázána na ty důležitější. Těmi hlavními vlastnostmi je schopnost ředění a koncentrace patogenů. Ty jde napodobit nebo k nim motivovat biotechnickými opařeními. I ve svých omezených podmínkách zkouším různé způsoby a prostředky, které používají  přírodní včelstva a snažím se je napodobit nebo vyprovokovat a následně promítnout do chovu.  Bude to trochu vypadat, že to do tohoto válkna nepatří, ale patří. Včely to ukazjí samy  a podle mne jsou  dokonalými výzkumníky. Ono ale všechno se vším nějak souvisí. Například VSH je vlastnost, která je přirozeně vázána na některé další vlastnosti, bez nichž by se ani neprojevila nebo ne tak výrazně. Každá vlastnost, obzvláště ta která se odchyluje od "normálu" ,je vždy vyvažována jinou, protože <span style="font-weight: bold;">rovnováha není nic neměnného, ale je to především pohyb</span>. Myslím, že když začneme vnímat toto, uděláme v pochopení včel docela dost. ld]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[O víkendu jsem konečně mohl provést první <span style="font-weight: bold;">relevantní</span> taxaci letošních matek, které se testují v malých jednotkách. I když se na kleštíka už dávno nezaměřuji jako na primární problém, je přesto příjemné vidět, jak včely od těchto matek jsou  třeba schopny odhalit a odstranit plod, který je napaden kleštíkem (VSH). Je to  velmi speciální vlastnost, která pro přírodně vedená včelstva <span style="font-weight: bold;">není zdaleka nejdůležitější</span> pro udržení vnitřní ustálené rovnováhy včelstva a je vázána na ty důležitější. Těmi hlavními vlastnostmi je schopnost ředění a koncentrace patogenů. Ty jde napodobit nebo k nim motivovat biotechnickými opařeními. I ve svých omezených podmínkách zkouším různé způsoby a prostředky, které používají  přírodní včelstva a snažím se je napodobit nebo vyprovokovat a následně promítnout do chovu.  Bude to trochu vypadat, že to do tohoto válkna nepatří, ale patří. Včely to ukazjí samy  a podle mne jsou  dokonalými výzkumníky. Ono ale všechno se vším nějak souvisí. Například VSH je vlastnost, která je přirozeně vázána na některé další vlastnosti, bez nichž by se ani neprojevila nebo ne tak výrazně. Každá vlastnost, obzvláště ta která se odchyluje od "normálu" ,je vždy vyvažována jinou, protože <span style="font-weight: bold;">rovnováha není nic neměnného, ale je to především pohyb</span>. Myslím, že když začneme vnímat toto, uděláme v pochopení včel docela dost. ld]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Přírodní chov matek]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16686#pid16686</link>
			<pubDate>Sun, 25 May 2025 16:59:23 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Leoš Dvorský]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16686#pid16686</guid>
			<description><![CDATA[Jo, jo  tohle je známá věc.  Hezky to popsal F Ruttner v knize Narutgeschichte der Honigbienen. Já mám  až druhé vydání z roku 2003.  Ona ta A.m. capensis se dostane jako dělnice do cizího včelstva, třeba A.m. scutellata a začne tam klást svá neoplozená vajíčka, ze kterýho se líhnou zase dělnice A.n. capensis (kapská). Když jich tam je dost, zabijí půodní matku a ze svého "neoplozeného" plodu si vychovají svojí matku. Jsou to takové včelí kukačky. Proto jsem v předchozím zmínil ty naše trubčie. Ono ve včelařině je hrozdě důležité uměr rozpoznat obecké od jednotlivého. Je to ale trochu něco jiného, než jsem popisoval nebo pozoroval já. Ale kdo ví? Určitě hodně ovlivňuje i strava a epigentika vůbec. Té se věnuji přes 25 let, ale přede mnou třeba ing Šimon, kterého jsem znal osobně. Jdou s ní dělat někdy až kouzla.  Jenže je štěstí, že tomu nikdo moc nevěří, protože kdyby to naši držitelé včelstev věděli (rozuměj uměli), tak by nám tady během pár let létaly včely horší než afrikanizované a to hned v několika variantách jen proto, aby měli (ti lidé,včelám je to jedno) o 1 kg. medu více nebo byly zelené......, mohli se "proslavit". Jenže je to hóódně na hradě a je třeba i o, na dnešní dobu ,neskutečné sebekázně a zodpovědnosti. V ČR jsem nikoho nepoznal, s kým by šlo spolupracovat a třeba Němci o tom umí jen kecat a Amíci to zase drží pod pokličkou.  Dnes ale  docela chápu proč.  Třeba C.Jung. nebo A Einstein a další ke konci života nezveřejňovali své nejnovější (často poslední) teorie a výzkumy a nebo je ničili, protože by možná lidstvo už dávno neexistovalo. Člověk je prostě nepoučitelný, resp. slepá vývojová ulička, která se přírodě nepovedla. Tohle zvíře se přemnožilo, je kruté a všechny jen utlačuje. Už jsem to kdysi řekl do nějakého natáčení, že se příroda jednou zbaví člověka prostřednictvím člověka.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[Jo, jo  tohle je známá věc.  Hezky to popsal F Ruttner v knize Narutgeschichte der Honigbienen. Já mám  až druhé vydání z roku 2003.  Ona ta A.m. capensis se dostane jako dělnice do cizího včelstva, třeba A.m. scutellata a začne tam klást svá neoplozená vajíčka, ze kterýho se líhnou zase dělnice A.n. capensis (kapská). Když jich tam je dost, zabijí půodní matku a ze svého "neoplozeného" plodu si vychovají svojí matku. Jsou to takové včelí kukačky. Proto jsem v předchozím zmínil ty naše trubčie. Ono ve včelařině je hrozdě důležité uměr rozpoznat obecké od jednotlivého. Je to ale trochu něco jiného, než jsem popisoval nebo pozoroval já. Ale kdo ví? Určitě hodně ovlivňuje i strava a epigentika vůbec. Té se věnuji přes 25 let, ale přede mnou třeba ing Šimon, kterého jsem znal osobně. Jdou s ní dělat někdy až kouzla.  Jenže je štěstí, že tomu nikdo moc nevěří, protože kdyby to naši držitelé včelstev věděli (rozuměj uměli), tak by nám tady během pár let létaly včely horší než afrikanizované a to hned v několika variantách jen proto, aby měli (ti lidé,včelám je to jedno) o 1 kg. medu více nebo byly zelené......, mohli se "proslavit". Jenže je to hóódně na hradě a je třeba i o, na dnešní dobu ,neskutečné sebekázně a zodpovědnosti. V ČR jsem nikoho nepoznal, s kým by šlo spolupracovat a třeba Němci o tom umí jen kecat a Amíci to zase drží pod pokličkou.  Dnes ale  docela chápu proč.  Třeba C.Jung. nebo A Einstein a další ke konci života nezveřejňovali své nejnovější (často poslední) teorie a výzkumy a nebo je ničili, protože by možná lidstvo už dávno neexistovalo. Člověk je prostě nepoučitelný, resp. slepá vývojová ulička, která se přírodě nepovedla. Tohle zvíře se přemnožilo, je kruté a všechny jen utlačuje. Už jsem to kdysi řekl do nějakého natáčení, že se příroda jednou zbaví člověka prostřednictvím člověka.]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Přírodní chov matek]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16685#pid16685</link>
			<pubDate>Sat, 24 May 2025 23:19:41 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Miroslav Matucha]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16685#pid16685</guid>
			<description><![CDATA[Tady jsem našel při mém hledání zajímavou studii a video. V tom videu dokonce ten profesor říká, že včela kapská dokáže vychovat z neoplozeného vajíčka dělnice nejen dělnici ale i královnu.<br />
<a href="https://link.springer.com/article/10.1007/s13592-024-01083-7" target="_blank">https://link.springer.com/article/10.100...24-01083-7</a><br />
<div class="am_embed"><iframe width="640" height="390" src="https://www.youtube.com/embed/UT2plA0Y6FY?wmode=opaque" frameborder="0" allowfullscreen></iframe></div>]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[Tady jsem našel při mém hledání zajímavou studii a video. V tom videu dokonce ten profesor říká, že včela kapská dokáže vychovat z neoplozeného vajíčka dělnice nejen dělnici ale i královnu.<br />
<a href="https://link.springer.com/article/10.1007/s13592-024-01083-7" target="_blank">https://link.springer.com/article/10.100...24-01083-7</a><br />
<div class="am_embed"><iframe width="640" height="390" src="https://www.youtube.com/embed/UT2plA0Y6FY?wmode=opaque" frameborder="0" allowfullscreen></iframe></div>]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Přírodní chov matek]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16684#pid16684</link>
			<pubDate>Sat, 24 May 2025 08:05:32 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Leoš Dvorský]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16684#pid16684</guid>
			<description><![CDATA[Víš Mirku, když ona teorie vlastně často není teorie a jsou to jen hypotézy, či prosté fabulace a já se vždy dívám na to,  kdo jaké práce zveřejňuje. Někdo se snaží uvést do podvědomí, někdo ty práce potřebuje k získání titulu.........., ale jen málo těch teoretiků je doopravdy včelař výzkumník. Navíc to mají ti vědci s financováním složité, protože hodně financí z výzkumu pohltí byrokraté. Dnes se za včelaře považuje každý, kdo si pořídí včely. Já jsem v tomto ohledu stará škola. Včely může mít každý, ale včelařem se stane jen málo kdo. Například je několik teorií jak včelstvo vůbec vzniklo a z toho se odvíjí spousty dalších věcí. To se projevuje třeba i v pohledu na přidávání matek, například atd. atd.. Nebo jaká vajíčka klade matka. Oplozená a neoplozená a kdy? Já jsem se v mnoha případech už dávno přesvědčil, že i v trubčích buňkách včely odchovají dělnice. Samozřejmě i opačně, ale to je známá věc a pak  tu jsou trubčice...  Mám to i zdokumentováno a někdy před 20-ti roky jsem to i zveřejnil. Dodnes v tom nemám zcela jasno, ale zřejmě matka klade jen oplozená vajíčka a to "oplození" vlastně provádějí včely nebo to tak vypadá. Všimni si, že  po položení vajíčka vždy do té buňky strčí hlavu včela. Jenže proč a kdy se tak děje a jestli je to vždy na 100%, to bych si tvrdit rozhodně nedovolil. My lidé si svět včel a v přírodě  velmi zjednodušujeme a proto se často vydáváme slepými uličkami (viz kleštík), pak se divíme. Život není černo-bílý a v přírodě už vůbec ne. Tam se to okecat nedá. No a to je na tom to nejzajímavější. Jo k těm matkám. Ony se ty matky i vážily (a to tehdy nebyly ještě digitální váhy) a nejtěžší byly právě ty z TV a rojové. Proto se hledaly různé způsoby jak umělým chovem toto vykompenzovat (třeba metoda dvojího přelarvování). To všechno lze, ale vitalitu matek z TV a rojových jen váha a počet rourek nevyjadřuje. Myslím že toto publikoval i náš  V. Veselý a  E. Lisý.  ld]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[Víš Mirku, když ona teorie vlastně často není teorie a jsou to jen hypotézy, či prosté fabulace a já se vždy dívám na to,  kdo jaké práce zveřejňuje. Někdo se snaží uvést do podvědomí, někdo ty práce potřebuje k získání titulu.........., ale jen málo těch teoretiků je doopravdy včelař výzkumník. Navíc to mají ti vědci s financováním složité, protože hodně financí z výzkumu pohltí byrokraté. Dnes se za včelaře považuje každý, kdo si pořídí včely. Já jsem v tomto ohledu stará škola. Včely může mít každý, ale včelařem se stane jen málo kdo. Například je několik teorií jak včelstvo vůbec vzniklo a z toho se odvíjí spousty dalších věcí. To se projevuje třeba i v pohledu na přidávání matek, například atd. atd.. Nebo jaká vajíčka klade matka. Oplozená a neoplozená a kdy? Já jsem se v mnoha případech už dávno přesvědčil, že i v trubčích buňkách včely odchovají dělnice. Samozřejmě i opačně, ale to je známá věc a pak  tu jsou trubčice...  Mám to i zdokumentováno a někdy před 20-ti roky jsem to i zveřejnil. Dodnes v tom nemám zcela jasno, ale zřejmě matka klade jen oplozená vajíčka a to "oplození" vlastně provádějí včely nebo to tak vypadá. Všimni si, že  po položení vajíčka vždy do té buňky strčí hlavu včela. Jenže proč a kdy se tak děje a jestli je to vždy na 100%, to bych si tvrdit rozhodně nedovolil. My lidé si svět včel a v přírodě  velmi zjednodušujeme a proto se často vydáváme slepými uličkami (viz kleštík), pak se divíme. Život není černo-bílý a v přírodě už vůbec ne. Tam se to okecat nedá. No a to je na tom to nejzajímavější. Jo k těm matkám. Ony se ty matky i vážily (a to tehdy nebyly ještě digitální váhy) a nejtěžší byly právě ty z TV a rojové. Proto se hledaly různé způsoby jak umělým chovem toto vykompenzovat (třeba metoda dvojího přelarvování). To všechno lze, ale vitalitu matek z TV a rojových jen váha a počet rourek nevyjadřuje. Myslím že toto publikoval i náš  V. Veselý a  E. Lisý.  ld]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Přírodní chov matek]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16683#pid16683</link>
			<pubDate>Fri, 23 May 2025 09:06:41 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Miroslav Matucha]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16683#pid16683</guid>
			<description><![CDATA[Dlouhověkost matky z tiché výměny jak popisuješ ( tedy výchova uprostřed plodiště v teple ) by nesedělo k teorii, že v teple se rodí krátkověké včely a v chladu dlouhověké. Budou tam mít včely asi nějakou jinou "chytačku" proč rojové kladou do chladu a tiché do tepla. Někde jsem četl, že královna vychovaná v ideálních podmínkách ve včelstvu má o mnoho víc alel a vůbec kvalitnější reprodukční ústrojí než ta přelarvená včelařem, ale taky i než z originálního matečníku odchovaného třeba v inkubátoru. Prý jí v inkubátoru chybí ten ruch úlu a včely ( i běžné dělnice ) se podle výzkumníků učí už před tím, než vyběhnou z buňky. To, že královna klade do matečníků větší vejce než klade do běžných buněk jsem kdysi četl v nějaké studii a zmiňují to i moderátoři na polském včelím YT kanálu <div class="am_embed"><iframe width="640" height="390" src="https://www.youtube.com/embed/uxdt9njDOMM?wmode=opaque" frameborder="0" allowfullscreen></iframe></div>]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[Dlouhověkost matky z tiché výměny jak popisuješ ( tedy výchova uprostřed plodiště v teple ) by nesedělo k teorii, že v teple se rodí krátkověké včely a v chladu dlouhověké. Budou tam mít včely asi nějakou jinou "chytačku" proč rojové kladou do chladu a tiché do tepla. Někde jsem četl, že královna vychovaná v ideálních podmínkách ve včelstvu má o mnoho víc alel a vůbec kvalitnější reprodukční ústrojí než ta přelarvená včelařem, ale taky i než z originálního matečníku odchovaného třeba v inkubátoru. Prý jí v inkubátoru chybí ten ruch úlu a včely ( i běžné dělnice ) se podle výzkumníků učí už před tím, než vyběhnou z buňky. To, že královna klade do matečníků větší vejce než klade do běžných buněk jsem kdysi četl v nějaké studii a zmiňují to i moderátoři na polském včelím YT kanálu <div class="am_embed"><iframe width="640" height="390" src="https://www.youtube.com/embed/uxdt9njDOMM?wmode=opaque" frameborder="0" allowfullscreen></iframe></div>]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Přírodní chov matek]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16682#pid16682</link>
			<pubDate>Wed, 21 May 2025 17:00:16 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Leoš Dvorský]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16682#pid16682</guid>
			<description><![CDATA[Mirku, asi tě neuspokojím, ale takový výzkum neznám. Mohu jen z vlastní praxe. Matečníky na okraji plástu jsou nejpravděpodobněji proto, že je tam více vzduchu. Plod a i ten "královský" ho potřebuje snad ještě víc než teplo. Teplo si včely obstarají bez větších obtíží a teplota tam je taková, jaká má být. Strč tam teploměr a uvidíš. Navíc ale podle konfigurace rojových matečníků se dá rozpoznat jaké rasové geny ve včelstvu převažují. Totéž se týká způsopbu stavby, zase jinak staví třeba kraňka a nebo vlaška, atd, atd.  Ono třeba posuzovat rasovou příslušnost podle analýzy křídla vůbec, ale vůbec nemusí souhlasit s projevy vlastností  jednotlivých ras. Pokud jde o dlohověkost rojových matek a těch z tiché výměny, tak mám zkušenost, že matky z TV jsou dlouhověké, měl jsem i 5-ti leté (počítáno postaru, tedy rok narození se nepočítá), to je ale dáno i jinými faktory, dá se to ovlivnit. Nechci posuzovat, které matky jsou kvalitnější, takhle to nerozlišuji. Obojí má své. Fakt ale je, že rojové matky jsou hodně variabilní a ty z TV jsou prakticky kopie původní matky. Zase to má své vysvětlení. Já mám vlastně většinu matek z TV nebo podobně odchovaných. Ta vlastnost, kdy jsou ve včelstvu 2-4 matky (zase vlastní zkušenost) najednou je navíc dědičná. Jen jeden jiný názor na matky z TV. Třeba takový Br. Adam ( a to byl nějaký chovatel), je vyřazoval z chovu, protože vycházel z toho pocházejí z matek již "vykladených". Inu proti gustu...... Je naprosto prokazatelný fakt, že včely velice pečlivě vybírají , ze kterých vajíček odchovají ten, který plod. Vajíčka, ze kterých se líhnou rojové matky nebo matky z Tv jsou kvalitativně jiná, než ta, ze kterých dělají chovatelé série. To třeba dnešní chovatelé a chovatelské techniky vůbec neznají a tedy ani nezohledňují. Přirozenější chov je něco jiného, to by se ale profíci neuživili. ld]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[Mirku, asi tě neuspokojím, ale takový výzkum neznám. Mohu jen z vlastní praxe. Matečníky na okraji plástu jsou nejpravděpodobněji proto, že je tam více vzduchu. Plod a i ten "královský" ho potřebuje snad ještě víc než teplo. Teplo si včely obstarají bez větších obtíží a teplota tam je taková, jaká má být. Strč tam teploměr a uvidíš. Navíc ale podle konfigurace rojových matečníků se dá rozpoznat jaké rasové geny ve včelstvu převažují. Totéž se týká způsopbu stavby, zase jinak staví třeba kraňka a nebo vlaška, atd, atd.  Ono třeba posuzovat rasovou příslušnost podle analýzy křídla vůbec, ale vůbec nemusí souhlasit s projevy vlastností  jednotlivých ras. Pokud jde o dlohověkost rojových matek a těch z tiché výměny, tak mám zkušenost, že matky z TV jsou dlouhověké, měl jsem i 5-ti leté (počítáno postaru, tedy rok narození se nepočítá), to je ale dáno i jinými faktory, dá se to ovlivnit. Nechci posuzovat, které matky jsou kvalitnější, takhle to nerozlišuji. Obojí má své. Fakt ale je, že rojové matky jsou hodně variabilní a ty z TV jsou prakticky kopie původní matky. Zase to má své vysvětlení. Já mám vlastně většinu matek z TV nebo podobně odchovaných. Ta vlastnost, kdy jsou ve včelstvu 2-4 matky (zase vlastní zkušenost) najednou je navíc dědičná. Jen jeden jiný názor na matky z TV. Třeba takový Br. Adam ( a to byl nějaký chovatel), je vyřazoval z chovu, protože vycházel z toho pocházejí z matek již "vykladených". Inu proti gustu...... Je naprosto prokazatelný fakt, že včely velice pečlivě vybírají , ze kterých vajíček odchovají ten, který plod. Vajíčka, ze kterých se líhnou rojové matky nebo matky z Tv jsou kvalitativně jiná, než ta, ze kterých dělají chovatelé série. To třeba dnešní chovatelé a chovatelské techniky vůbec neznají a tedy ani nezohledňují. Přirozenější chov je něco jiného, to by se ale profíci neuživili. ld]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Přírodní chov matek]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16681#pid16681</link>
			<pubDate>Mon, 19 May 2025 10:35:15 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Miroslav Matucha]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16681#pid16681</guid>
			<description><![CDATA[Trochu mi vrtá hlavou proč včely založí rojové matečníky na spodní části díla, kde je dost chladno a při tiché výměně založí matečníky uprostřed plodiště v nejteplejším místě. Jsou-li výsledky výzkumu Jürgena Tautze a jeho kolektivu o vlivu teploty na vývoj krátkověkých a dlouhověkých včel správné, pak by totéž mělo platit i pro královny. <a href="https://www.pnas.org/doi/full/10.1073/pnas.0400773101" target="_blank">https://www.pnas.org/doi/full/10.1073/pnas.0400773101</a>  Neví někdo o nějakém výzkumu kde se zaměřili na rozdíly královen rojových a královen z tiché výměny?]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[Trochu mi vrtá hlavou proč včely založí rojové matečníky na spodní části díla, kde je dost chladno a při tiché výměně založí matečníky uprostřed plodiště v nejteplejším místě. Jsou-li výsledky výzkumu Jürgena Tautze a jeho kolektivu o vlivu teploty na vývoj krátkověkých a dlouhověkých včel správné, pak by totéž mělo platit i pro královny. <a href="https://www.pnas.org/doi/full/10.1073/pnas.0400773101" target="_blank">https://www.pnas.org/doi/full/10.1073/pnas.0400773101</a>  Neví někdo o nějakém výzkumu kde se zaměřili na rozdíly královen rojových a královen z tiché výměny?]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Čo s vymenenou matkou?]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-s-vymenenou-matkou?pid=15949#pid15949</link>
			<pubDate>Fri, 16 Jul 2021 14:30:12 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Leoš Dvorský]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-s-vymenenou-matkou?pid=15949#pid15949</guid>
			<description><![CDATA[Získávání zkušeností je fajn. Jenže opakovat chyby druhých je ......???..... nebo mírně řečeno hazard.  Pokud se nepletu, uvedl jsi ,že v těch rojích jsou mladé matky. Není pro včely nic atraktivnějího nežli rojová matka. Žádný chovatel ti po této stránce lepší nedodá. Je-li to tak, máš skoro 100% jistotu, že jsou již nyní mrtvé. Na tvém místě bych to udělal obráceně a šel po větší jistotě. Udělal malé oddělky (dodržení 3xM= mírné, mladé, málo), kam bych přidal ty došlé matky. Ty bych postupně posiloval zavíčkovaným, vybíhajíícm plodem. Tak ve 2-3 etapách. Pak bych zbylý oddělek s původí matkou využil jako záložní včelstvo přes zimu. Do poloviny září, konce by se to dalo stihnout i s dodáním zásob, pokud tam už nejsou. Přesně neznám celou situaci a konfiguraci těch včelstev, ale takto je zhruba postup. Samozřejmě  předpokládám, že víš, jak udělat oddělek, aby ti jej ihned nevyloupily a nové matky přijaly. Druhou možností je smetenec a dál pokračovat stejně. Jen by to trvalo dýl a i zde by novou matku mohly vyměnit nebo zabít. Nová matka je skutečně přijata, až když se vylíhne její plod. U smetence by to bylo až začátkem září. U oddělku se vyběhlé mladušky budou k matce chovat jako ke své vlastní ihned. Letos je takový zvláštní rok (vlastně jako každý rok). Navíc srpen je pro přidávání docela rizikový a nezvládají to i včelaři, kteří včelaří déle než ty. Když říkám , že je třeba se učit od včel, tak tady je klasický příklad. Včela po většinu svého života "NIC" nedělá, prolenoší ho. Včely nejsou tedy ani tak pracovité, jako spíš brutálně efektivní, nedělají zbytečné věci na rozdíl od lidí. Zkus se nad tím zamyslet, abys nenadělal víc škody než užitku. Jó byla by to zkušenost, ale možná zbytečně draze nabytá. Ale je to samozřejmě na tobě. ld]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[Získávání zkušeností je fajn. Jenže opakovat chyby druhých je ......???..... nebo mírně řečeno hazard.  Pokud se nepletu, uvedl jsi ,že v těch rojích jsou mladé matky. Není pro včely nic atraktivnějího nežli rojová matka. Žádný chovatel ti po této stránce lepší nedodá. Je-li to tak, máš skoro 100% jistotu, že jsou již nyní mrtvé. Na tvém místě bych to udělal obráceně a šel po větší jistotě. Udělal malé oddělky (dodržení 3xM= mírné, mladé, málo), kam bych přidal ty došlé matky. Ty bych postupně posiloval zavíčkovaným, vybíhajíícm plodem. Tak ve 2-3 etapách. Pak bych zbylý oddělek s původí matkou využil jako záložní včelstvo přes zimu. Do poloviny září, konce by se to dalo stihnout i s dodáním zásob, pokud tam už nejsou. Přesně neznám celou situaci a konfiguraci těch včelstev, ale takto je zhruba postup. Samozřejmě  předpokládám, že víš, jak udělat oddělek, aby ti jej ihned nevyloupily a nové matky přijaly. Druhou možností je smetenec a dál pokračovat stejně. Jen by to trvalo dýl a i zde by novou matku mohly vyměnit nebo zabít. Nová matka je skutečně přijata, až když se vylíhne její plod. U smetence by to bylo až začátkem září. U oddělku se vyběhlé mladušky budou k matce chovat jako ke své vlastní ihned. Letos je takový zvláštní rok (vlastně jako každý rok). Navíc srpen je pro přidávání docela rizikový a nezvládají to i včelaři, kteří včelaří déle než ty. Když říkám , že je třeba se učit od včel, tak tady je klasický příklad. Včela po většinu svého života "NIC" nedělá, prolenoší ho. Včely nejsou tedy ani tak pracovité, jako spíš brutálně efektivní, nedělají zbytečné věci na rozdíl od lidí. Zkus se nad tím zamyslet, abys nenadělal víc škody než užitku. Jó byla by to zkušenost, ale možná zbytečně draze nabytá. Ale je to samozřejmě na tobě. ld]]></content:encoded>
		</item>
		<item>
			<title><![CDATA[RE: Čo s vymenenou matkou?]]></title>
			<link>https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-s-vymenenou-matkou?pid=15948#pid15948</link>
			<pubDate>Thu, 15 Jul 2021 21:26:38 +0200</pubDate>
			<dc:creator><![CDATA[Tomáš Kudoláni]]></dc:creator>
			<guid isPermaLink="false">https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-s-vymenenou-matkou?pid=15948#pid15948</guid>
			<description><![CDATA[Ešte do nedávna som bol uplne presne takto nastavený chcem pôvodné naše včely a chcem si ich množiť buď rojom alebo zmetencom s rojovým matečníkom. A v podstate tak chcem ísť aj ďalej akurát som si povedal že ich chcem na vlastnej koži porovnať s inými včielkami a tak som si objednal 2 Vigorky. Mám 6 rodin tak mi ostanú 4 miestne a 2 Vigor. <br />
<br />
Bude to nová skúsenosť a zase sa niečo naučím, či to bude prínos alebo nie sa uvidi, možno. <br />
<br />
Vďaka za názor.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[Ešte do nedávna som bol uplne presne takto nastavený chcem pôvodné naše včely a chcem si ich množiť buď rojom alebo zmetencom s rojovým matečníkom. A v podstate tak chcem ísť aj ďalej akurát som si povedal že ich chcem na vlastnej koži porovnať s inými včielkami a tak som si objednal 2 Vigorky. Mám 6 rodin tak mi ostanú 4 miestne a 2 Vigor. <br />
<br />
Bude to nová skúsenosť a zase sa niečo naučím, či to bude prínos alebo nie sa uvidi, možno. <br />
<br />
Vďaka za názor.]]></content:encoded>
		</item>
	</channel>
</rss>