<![CDATA[Forum Šance pro včely - Všechna fóra]]> https://forum.sanceprovcely.cz/ Thu, 24 Sep 2026 22:05:56 +0000 MyBB <![CDATA[RE: Co se děje v úlech teď]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-se-deje-v-ulech-ted?pid=16757#pid16757 Tue, 22 Sep 2026 06:54:57 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-se-deje-v-ulech-ted?pid=16757#pid16757 Protože jsem letos provedl očkování o něco dříve, je u mne nyní doba, kdy se více věnuji například kontrole spadu V.d., resp. groomingu. Je-li 9 z 10 ti roztočů včelami počkozeno například roztrhnutím pancíře nebo ukusnutím nohy, chobotku, jsem celkem spokojen. Grooming je , stejně tak jako např. VSH chování....., dílčí, speciální vlastností, která samostatně nemá rozhodující vliv na zdravotní stav včelstev ve vztahu k V.d., ale v komplexu důležitá také je. Ale nyní je na včelnicích vše hotovo, tak mne zajímá samozřejmě i toto. Protože u mne stále platí staré pravidlo: "V září klíč od dveří včelína zavři a zahoď od něj klíč", musím si nějakou práci vymýšlet. ld]]> Protože jsem letos provedl očkování o něco dříve, je u mne nyní doba, kdy se více věnuji například kontrole spadu V.d., resp. groomingu. Je-li 9 z 10 ti roztočů včelami počkozeno například roztrhnutím pancíře nebo ukusnutím nohy, chobotku, jsem celkem spokojen. Grooming je , stejně tak jako např. VSH chování....., dílčí, speciální vlastností, která samostatně nemá rozhodující vliv na zdravotní stav včelstev ve vztahu k V.d., ale v komplexu důležitá také je. Ale nyní je na včelnicích vše hotovo, tak mne zajímá samozřejmě i toto. Protože u mne stále platí staré pravidlo: "V září klíč od dveří včelína zavři a zahoď od něj klíč", musím si nějakou práci vymýšlet. ld]]> <![CDATA[RE: Co se děje v úlech teď]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-se-deje-v-ulech-ted?pid=16756#pid16756 Thu, 03 Sep 2026 09:14:20 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-se-deje-v-ulech-ted?pid=16756#pid16756 Teď mi celkem hladce přežívají včelstva s jedním zootechnickým opatřením v červnu, což tedy před třemi - čtyřmi roky zdaleka nebylo pravidlem. Mám letos dvě loňská včelstva, která nechávám letos úplně bez zásahů /nevytáčel jsem - pokud to dají, tak to budu pokládat za jasný pokrok.]]> Teď mi celkem hladce přežívají včelstva s jedním zootechnickým opatřením v červnu, což tedy před třemi - čtyřmi roky zdaleka nebylo pravidlem. Mám letos dvě loňská včelstva, která nechávám letos úplně bez zásahů /nevytáčel jsem - pokud to dají, tak to budu pokládat za jasný pokrok.]]> <![CDATA[RE: Co se děje v úlech teď]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-se-deje-v-ulech-ted?pid=16755#pid16755 Thu, 27 Aug 2026 19:02:49 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-se-deje-v-ulech-ted?pid=16755#pid16755 <![CDATA[RE: Plánované včelařské akce]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Planovane-vcelarske-akce?pid=16754#pid16754 Tue, 18 Aug 2026 16:42:29 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Planovane-vcelarske-akce?pid=16754#pid16754
Další akcí bude celodenní seminář opět začátkem prosince 2026. Podrobnější informace opět dostanete od Martina Smutného. Vše dobré. Ld]]>
Další akcí bude celodenní seminář opět začátkem prosince 2026. Podrobnější informace opět dostanete od Martina Smutného. Vše dobré. Ld]]> <![CDATA[RE: Co se děje v úlech teď]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-se-deje-v-ulech-ted?pid=16753#pid16753 Tue, 11 Aug 2026 17:27:03 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-se-deje-v-ulech-ted?pid=16753#pid16753 Tiché výměny probíhají i v dalších včelstvech, mimo jiné i u včelstva, kde je ještě matka narozená v r. 2020. Má své odslouženo. Je z tzv. modné linie, která má původ v BŠ7, kterou jsem si přivezl jako tříletou v r 1967 od Bedřich Šráma. Jinak na včelnici klid a mír. Krom té serie je vše podstatné hotovo.]]> Tiché výměny probíhají i v dalších včelstvech, mimo jiné i u včelstva, kde je ještě matka narozená v r. 2020. Má své odslouženo. Je z tzv. modné linie, která má původ v BŠ7, kterou jsem si přivezl jako tříletou v r 1967 od Bedřich Šráma. Jinak na včelnici klid a mír. Krom té serie je vše podstatné hotovo.]]> <![CDATA[RE: Přírodní chov matek]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16752#pid16752 Tue, 11 Aug 2026 07:38:37 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16752#pid16752 Tak za prvé, žádná matka na světě se přímo s žádnou snůškou z ničeho dotknout ani nemohla, ale vím, jak je to myšleno. Nyní pár zásad, které platí obecně všude na světě a začátečnická včelařská obec ani netuší, že netuší.

Křížením dvou geneticky odlišných materiálů dochází zpraidla k následujícímu:

1) zvýšené plodnosti.
2) zvýšené rojivosti a tichým výměnám
3) vyššímu výkonu
4) někdy zvýšené bodavosti (A.m. carnica x A. m. mellifera)
5)postupnému rozpadu výše uvedených vlastostí v generacích F2, F3, ..... (tady ale také záleží na dominanci těch materiálů, to je různé)

Děje se tak proto, že nutně musí docházet k pžizpůsobování daného genofondu novému prostředí. Samozřejmě je to odlišné u křížení mezi rasami (např. kraňka x buckfastka......), kmeny v rámci jedné rasy ( plemene , např. Sklenar 47x Troiseck) nebo mezi liniemi v ráci jednoho kmene (u mne například BŠ7xbegan). To vše při relativně spolehlivé kontrole páření. Tomuhle ale u nás žel Bohu, rozumí skutečně jen hrstka chovatelů, na které by mi asi stačily prsty jedné, možná dvou rukou.

V praxi je to ještě rozmanitější a minimálně na 80% (spíš daleko více) dochází k tomu, čemu Br. Adam říkal bastardizace, to je právě to, k čemu docházelo u nás v 19 století (vi.z. můj článek) a k čemu dochází nyní u nás. Motivy tehdy a dnes jsou ale zcela odlišné. Dříve to byla snaha přizpůsobit se novým podmínkám v zemědělství, dnes je to jen využítí neznalosti a mamon). Něco zcela jiného je křížení, kombinační chov a bastardizace. U nás se to účelově některými zcela slučuje v jedno a to do budoucna přinese spoustu problémů.

Nutno dodat, že k tomu co jsem uvedl v bodech 1-5, dochází zpravidla i při pouhém převozu určitého genetického materiálu do prostředí zcela odlišného, než ve kterém dosáhl určité rovnováhy a vyprofiloval se do podoby plemene, kmene...... Tím jsou myšleny především rozdílné klimatické,snůškové ...... podmínky.

Je to trochu, ale jen na první pohled, složitější. To si ale můžeme více do hloubky vysvětlit na některém příštím setkání, semináři. ld]]> Tak za prvé, žádná matka na světě se přímo s žádnou snůškou z ničeho dotknout ani nemohla, ale vím, jak je to myšleno. Nyní pár zásad, které platí obecně všude na světě a začátečnická včelařská obec ani netuší, že netuší.

Křížením dvou geneticky odlišných materiálů dochází zpraidla k následujícímu:

1) zvýšené plodnosti.
2) zvýšené rojivosti a tichým výměnám
3) vyššímu výkonu
4) někdy zvýšené bodavosti (A.m. carnica x A. m. mellifera)
5)postupnému rozpadu výše uvedených vlastostí v generacích F2, F3, ..... (tady ale také záleží na dominanci těch materiálů, to je různé)

Děje se tak proto, že nutně musí docházet k pžizpůsobování daného genofondu novému prostředí. Samozřejmě je to odlišné u křížení mezi rasami (např. kraňka x buckfastka......), kmeny v rámci jedné rasy ( plemene , např. Sklenar 47x Troiseck) nebo mezi liniemi v ráci jednoho kmene (u mne například BŠ7xbegan). To vše při relativně spolehlivé kontrole páření. Tomuhle ale u nás žel Bohu, rozumí skutečně jen hrstka chovatelů, na které by mi asi stačily prsty jedné, možná dvou rukou.

V praxi je to ještě rozmanitější a minimálně na 80% (spíš daleko více) dochází k tomu, čemu Br. Adam říkal bastardizace, to je právě to, k čemu docházelo u nás v 19 století (vi.z. můj článek) a k čemu dochází nyní u nás. Motivy tehdy a dnes jsou ale zcela odlišné. Dříve to byla snaha přizpůsobit se novým podmínkám v zemědělství, dnes je to jen využítí neznalosti a mamon). Něco zcela jiného je křížení, kombinační chov a bastardizace. U nás se to účelově některými zcela slučuje v jedno a to do budoucna přinese spoustu problémů.

Nutno dodat, že k tomu co jsem uvedl v bodech 1-5, dochází zpravidla i při pouhém převozu určitého genetického materiálu do prostředí zcela odlišného, než ve kterém dosáhl určité rovnováhy a vyprofiloval se do podoby plemene, kmene...... Tím jsou myšleny především rozdílné klimatické,snůškové ...... podmínky.

Je to trochu, ale jen na první pohled, složitější. To si ale můžeme více do hloubky vysvětlit na některém příštím setkání, semináři. ld]]> <![CDATA[RE: Péče letošní o oddělky]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Pece-letosni-o-oddelky?pid=16751#pid16751 Sat, 08 Aug 2026 12:43:33 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Pece-letosni-o-oddelky?pid=16751#pid16751

pokračování videa z 3.7. po dalších 14 dnech tj. 2,8, 2026

]]>

pokračování videa z 3.7. po dalších 14 dnech tj. 2,8, 2026

]]> <![CDATA[RE: Zkušenosti s volnou stavbou]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Zkusenosti-s-volnou-stavbou?pid=16750#pid16750 Wed, 05 Aug 2026 13:44:15 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Zkusenosti-s-volnou-stavbou?pid=16750#pid16750                                         ]]>                                         ]]> <![CDATA[RE: Plánované včelařské akce]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Planovane-vcelarske-akce?pid=16749#pid16749 Thu, 16 Jul 2026 07:51:46 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Planovane-vcelarske-akce?pid=16749#pid16749
Jedno bych věnoval jen biotechnickým metodám proti CCD, dotazy, diskuze, výměna zkušeností.
Druhé byl bylo pravděpodobně jen o provozní metodě vedení včelstev bez chemie a hlavně část otázek a odpovědí.

Pokud máte zájem, napište mi to na soukromý email. Místo konání bude upřesněno, ale pravděpodobně to bude jako vždy. Počet míst bude tedy opět omezený. Letos v lednu se mi ozvali někteří zájemci s výčitkami, že o loňském setkání nevěděli, ačkoliv termín byl zveřejněn už někdy v srpnu loňského roku. Někdo hledá důvody, jiní hledají způsoby, co jiného dodat.

Příadné dotazy nebo návrhy na doplnění témat, napište klidně i sem.

Vše dobré. LD]]>
Jedno bych věnoval jen biotechnickým metodám proti CCD, dotazy, diskuze, výměna zkušeností.
Druhé byl bylo pravděpodobně jen o provozní metodě vedení včelstev bez chemie a hlavně část otázek a odpovědí.

Pokud máte zájem, napište mi to na soukromý email. Místo konání bude upřesněno, ale pravděpodobně to bude jako vždy. Počet míst bude tedy opět omezený. Letos v lednu se mi ozvali někteří zájemci s výčitkami, že o loňském setkání nevěděli, ačkoliv termín byl zveřejněn už někdy v srpnu loňského roku. Někdo hledá důvody, jiní hledají způsoby, co jiného dodat.

Příadné dotazy nebo návrhy na doplnění témat, napište klidně i sem.

Vše dobré. LD]]> <![CDATA[RE: Péče letošní o oddělky]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Pece-letosni-o-oddelky?pid=16748#pid16748 Thu, 16 Jul 2026 07:29:20 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Pece-letosni-o-oddelky?pid=16748#pid16748
Já v tuto dobu postupuji následovně. Vycházím především ze zákonitostí rozvoje včelstva (tezí ŠPV). Ty vycházejí z toho, že po slunovratu je tendence rozvoje směrem dolů, to znamená, že plod se tlačí k česnu (dolů) a zásoby včely shromažďují co nejdále od česna, tedy co nejdál od a možného napadení predátory (slídilkami,vosami a jinou havětí). Začátkem srpna bude v oddělcích vybíhat druhá generace včel. Přibližně v tuto dobu nad oddělek, který je plný vybíhajícího plodu, prostě jen plácnu nástavek se zásobami. Docílím tím toho, že takto vzniklá jednotka bude stejně silná jako při jiném, klasickém, způsobu vedení včelstev, jen s cca 50% vynaložením energie. Matka zaklade také přibližně poloviční množství vajíček a včely tak odchovají cca poloviční množství plodu….. Sice by se to dalo popsat ještě podrobněji, ale už jen toto postačí, abych to takto dělal. Učím se od u včel v přírodě, nikoliv klasických (průmyslově apokalyptických) způsobů vedení včelstev. Pokud zásobní nástavky s medem nemám, používám ty tzv. včelí kombajny. Jeden takový včelí kombajn vytvoří zásobní nástavky pro 4-5 oddělků. Takto vytvořená mladá včelstva rychle přejdou na „volnoběh“ a do zimy mají dost času dozrát.

Je třeba si uvědomit pár věcí. Oddělek není přirozeně vzniklý organizmus. Proti roji, smetenci, dospělému včelstvu je to takové včelí mimino. Podle toho je třeba s ním zacházet, resp. mu vytvářet podmínky pro rozvoj. Například v přírodě květnový roj, který si najde nové hnízdiště nebo mu ho připraví včelař, si bleskově nashromáždí zimní zásoby a ihned se začne připravovat na zimu a zpomalí svojí aktivitu (metabolismus). Jsou v něm v daleko větším množství dlouhověké včely. Do začátku zimy (října) již „dá“ 2 generace včel. Víc to vážně není, to je moje osobní zkušenost získaná třiašedesáti léty praxe.

Protože klasičtí držitelé včelstev v mém okolí mají včelstva celoročně hladová a v srpnu jim ještě poslední zbytky medu před krmením odeberou, předcházím loupení jejich včelstev u mých nových, výše uvedených mladých včelstev tak, že na první nástavek s plodem dám folii, která z 50-75% pokrývá tento nástavek. Samozřejmě folie je položena ihned od česnové strany (to dá rozum). Včely z „oddělku“ tedy mohou přecházek do zásobního nástavku až v zadní části, kde folie není. Takto opatřená včelstvíčka se celkem hravě ubrání lupičkám a k slídění prakticky nedochází. Samozřejmě musí být zdravotně v naprostém pořádku.

Nyní je také doba, kdy se již musí počítat se zimní úpravě česna. Pozdější úpravy česna včelstva matou a mohou být i příčinou loupeží. Pochopitelně si v horním zásobním nástavku mohu ihned při dodání utvořit prostor pro rámkové krmítko, které mohu využít třeba i v září k případnému doplnění zásob.

Folii snadno odstraním nadzvednutím zásobního nástavku začátkem října.

Oddělky, kde provádím nějaké dlouhodobé testy a pod., zimuji jen v jednom NN. Postupuji podobně jako Bratr Adam. Nic nedostanou od přírody (a tedy ani ode mne) zadarmo. Řídím se zásadou: “Minimum práce pro včelaře, minimum stresu pro včely.“ To je celé to kouzlo.
Vše dobré. LD]]>
Já v tuto dobu postupuji následovně. Vycházím především ze zákonitostí rozvoje včelstva (tezí ŠPV). Ty vycházejí z toho, že po slunovratu je tendence rozvoje směrem dolů, to znamená, že plod se tlačí k česnu (dolů) a zásoby včely shromažďují co nejdále od česna, tedy co nejdál od a možného napadení predátory (slídilkami,vosami a jinou havětí). Začátkem srpna bude v oddělcích vybíhat druhá generace včel. Přibližně v tuto dobu nad oddělek, který je plný vybíhajícího plodu, prostě jen plácnu nástavek se zásobami. Docílím tím toho, že takto vzniklá jednotka bude stejně silná jako při jiném, klasickém, způsobu vedení včelstev, jen s cca 50% vynaložením energie. Matka zaklade také přibližně poloviční množství vajíček a včely tak odchovají cca poloviční množství plodu….. Sice by se to dalo popsat ještě podrobněji, ale už jen toto postačí, abych to takto dělal. Učím se od u včel v přírodě, nikoliv klasických (průmyslově apokalyptických) způsobů vedení včelstev. Pokud zásobní nástavky s medem nemám, používám ty tzv. včelí kombajny. Jeden takový včelí kombajn vytvoří zásobní nástavky pro 4-5 oddělků. Takto vytvořená mladá včelstva rychle přejdou na „volnoběh“ a do zimy mají dost času dozrát.

Je třeba si uvědomit pár věcí. Oddělek není přirozeně vzniklý organizmus. Proti roji, smetenci, dospělému včelstvu je to takové včelí mimino. Podle toho je třeba s ním zacházet, resp. mu vytvářet podmínky pro rozvoj. Například v přírodě květnový roj, který si najde nové hnízdiště nebo mu ho připraví včelař, si bleskově nashromáždí zimní zásoby a ihned se začne připravovat na zimu a zpomalí svojí aktivitu (metabolismus). Jsou v něm v daleko větším množství dlouhověké včely. Do začátku zimy (října) již „dá“ 2 generace včel. Víc to vážně není, to je moje osobní zkušenost získaná třiašedesáti léty praxe.

Protože klasičtí držitelé včelstev v mém okolí mají včelstva celoročně hladová a v srpnu jim ještě poslední zbytky medu před krmením odeberou, předcházím loupení jejich včelstev u mých nových, výše uvedených mladých včelstev tak, že na první nástavek s plodem dám folii, která z 50-75% pokrývá tento nástavek. Samozřejmě folie je položena ihned od česnové strany (to dá rozum). Včely z „oddělku“ tedy mohou přecházek do zásobního nástavku až v zadní části, kde folie není. Takto opatřená včelstvíčka se celkem hravě ubrání lupičkám a k slídění prakticky nedochází. Samozřejmě musí být zdravotně v naprostém pořádku.

Nyní je také doba, kdy se již musí počítat se zimní úpravě česna. Pozdější úpravy česna včelstva matou a mohou být i příčinou loupeží. Pochopitelně si v horním zásobním nástavku mohu ihned při dodání utvořit prostor pro rámkové krmítko, které mohu využít třeba i v září k případnému doplnění zásob.

Folii snadno odstraním nadzvednutím zásobního nástavku začátkem října.

Oddělky, kde provádím nějaké dlouhodobé testy a pod., zimuji jen v jednom NN. Postupuji podobně jako Bratr Adam. Nic nedostanou od přírody (a tedy ani ode mne) zadarmo. Řídím se zásadou: “Minimum práce pro včelaře, minimum stresu pro včely.“ To je celé to kouzlo.
Vše dobré. LD]]> <![CDATA[RE: Péče letošní o oddělky]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Pece-letosni-o-oddelky?pid=16747#pid16747 Mon, 13 Jul 2026 13:14:38 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Pece-letosni-o-oddelky?pid=16747#pid16747
tenhle ještě není na rozšíření,taky nemají spotřebované krmivo a jsou mladší, než oddělky v minulé seriii videí
Stejně starý oddělek teprve ho dávám z plemenáče do L 2/3
https://www.youtube.com/shorts/sMEqMVR6y4Y
krmení těstem bez krmítka
(13.07.2026 02:01 PM)Tomáš Palata napsal(a):  Hezká serie videí. Min. ukazuješ, jak mají včelstva v té které fázi vypadat.

proto ta videa sem dávám, další serie, mladší oddělky než tyto]]>
tenhle ještě není na rozšíření,taky nemají spotřebované krmivo a jsou mladší, než oddělky v minulé seriii videí
Stejně starý oddělek teprve ho dávám z plemenáče do L 2/3
https://www.youtube.com/shorts/sMEqMVR6y4Y
krmení těstem bez krmítka
(13.07.2026 02:01 PM)Tomáš Palata napsal(a):  Hezká serie videí. Min. ukazuješ, jak mají včelstva v té které fázi vypadat.

proto ta videa sem dávám, další serie, mladší oddělky než tyto]]> <![CDATA[RE: Péče letošní o oddělky]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Pece-letosni-o-oddelky?pid=16746#pid16746 Mon, 13 Jul 2026 13:01:11 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Pece-letosni-o-oddelky?pid=16746#pid16746 <![CDATA[RE: Péče letošní o oddělky]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Pece-letosni-o-oddelky?pid=16745#pid16745 Mon, 13 Jul 2026 12:06:57 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Pece-letosni-o-oddelky?pid=16745#pid16745 Zde vidite postup prelozeni a rozsireni oddelku na dva NN
Rozšííření letošního oddělku do druhého NN
vložení krmítka do 2NN
Další rozšiřování jiného oddělku na 2NN
]]>
Zde vidite postup prelozeni a rozsireni oddelku na dva NN
Rozšííření letošního oddělku do druhého NN
vložení krmítka do 2NN
Další rozšiřování jiného oddělku na 2NN
]]> <![CDATA[RE: Zkušenosti s volnou stavbou]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Zkusenosti-s-volnou-stavbou?pid=16744#pid16744 Sat, 11 Jul 2026 13:46:41 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Zkusenosti-s-volnou-stavbou?pid=16744#pid16744 Jinak jde o sílu. Jak mi přiletěl ten roj na horách , tak staví na stavebních pod plodištěm bez převěšování. A bude stavět víc, až ho budu krmit]]> Jinak jde o sílu. Jak mi přiletěl ten roj na horách , tak staví na stavebních pod plodištěm bez převěšování. A bude stavět víc, až ho budu krmit]]> <![CDATA[RE: Zkušenosti s volnou stavbou]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Zkusenosti-s-volnou-stavbou?pid=16743#pid16743 Thu, 09 Jul 2026 15:20:57 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Zkusenosti-s-volnou-stavbou?pid=16743#pid16743
]]>
]]> <![CDATA[RE: Co se děje v úlech teď]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-se-deje-v-ulech-ted?pid=16742#pid16742 Mon, 22 Jun 2026 11:13:04 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-se-deje-v-ulech-ted?pid=16742#pid16742 <![CDATA[RE: Co se děje v úlech teď]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-se-deje-v-ulech-ted?pid=16741#pid16741 Sat, 20 Jun 2026 19:29:42 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-se-deje-v-ulech-ted?pid=16741#pid16741 letní rovnodennost a to je moment, kdy se pomalu překlápí složení včelstva směrem k zimě. Pro ty kteří skutečně včelaří bez chemie a i pro ty, kteří si chtějí zvýšit výnosy v příštím roce je to ideální doba, kdy provést něktá z biotechnických opatření proti V.d. a CCD. Samozřejmě je nutné mít dokonalý přehled o zdravotním stavu včelstev. Paušální přístupy vedou jen k zchoulostivění včelstev.

Diagnostika podle poškození včel (je to tu několíkrát zmíněno a podrobně popsáno) je momentálně jediná spolehlivá, která určí například nejen stav populace V.d, ale především jak včelstvu skutečně škodí. To je nejpodstatnější. Ne všechna včelstva nějaká opatření vůbec potřebují. U mne je dlouhodobý průměr 1:20, tedy jedno včelstvo z dvacíti to skutečně potřebuje.
Každý musí ale nějak začít.

Jak ukazuje dlouhodobá praxe u nás, ale i na celém světě,používání všech chemických přípravků proti V.d. (včetně kyselin, thymolu.....) nevede ke zlepšení zdravotního stavu včelstev a zachovává, horko těžko, jen status quo.
To to mi přijde poroklatě málo, proto to připomínám.
Rozhodnutí je na každém z nás, pro co se rozhodne a zda vůbec.

Následujících cca 14 dní je ale pro případná biotechnická ozdravná opatření včelstev (nebo jejich zahájení) téměř idelální. Samozřejmě záleží i na podmínkách, kde každý z nás včelaří. To je třeba zohlednit. Tak s chutí do toho.
ld]]> letní rovnodennost a to je moment, kdy se pomalu překlápí složení včelstva směrem k zimě. Pro ty kteří skutečně včelaří bez chemie a i pro ty, kteří si chtějí zvýšit výnosy v příštím roce je to ideální doba, kdy provést něktá z biotechnických opatření proti V.d. a CCD. Samozřejmě je nutné mít dokonalý přehled o zdravotním stavu včelstev. Paušální přístupy vedou jen k zchoulostivění včelstev.

Diagnostika podle poškození včel (je to tu několíkrát zmíněno a podrobně popsáno) je momentálně jediná spolehlivá, která určí například nejen stav populace V.d, ale především jak včelstvu skutečně škodí. To je nejpodstatnější. Ne všechna včelstva nějaká opatření vůbec potřebují. U mne je dlouhodobý průměr 1:20, tedy jedno včelstvo z dvacíti to skutečně potřebuje.
Každý musí ale nějak začít.

Jak ukazuje dlouhodobá praxe u nás, ale i na celém světě,používání všech chemických přípravků proti V.d. (včetně kyselin, thymolu.....) nevede ke zlepšení zdravotního stavu včelstev a zachovává, horko těžko, jen status quo.
To to mi přijde poroklatě málo, proto to připomínám.
Rozhodnutí je na každém z nás, pro co se rozhodne a zda vůbec.

Následujících cca 14 dní je ale pro případná biotechnická ozdravná opatření včelstev (nebo jejich zahájení) téměř idelální. Samozřejmě záleží i na podmínkách, kde každý z nás včelaří. To je třeba zohlednit. Tak s chutí do toho.
ld]]> <![CDATA[Výměny a přidávání matek]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Vymeny-a-pridavani-matek?pid=16740#pid16740 Mon, 15 Jun 2026 17:46:29 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Vymeny-a-pridavani-matek?pid=16740#pid16740
26.5.2026
Leoš Dvorský

Toto je téma, které může být pro mnohé začátečníky důležité. Nebudu dlouho spekulovat a uvedu jen v krátkosti způsoby, které využívám převážně já. Pro začátečníky jen několik zásad.

1) Nikdy neměním matku, když je silná snůška. Důvod je ten, že včely v tuto dobu mají o matku a plod malý zájem, protože ve včelstvu převládá pud shromažďovacím nad pudem rozmnožovacím.
2) Nikdy nepřidávám matku do hladového včelstva. Před přidáním (den, dva) výrazně zvyšuje úspěch pokrmením několika litry medové vody (1:1).
3) Nikdy nepřidávám matku do včelstva, které je delší dobu bez matky a plodu (cca 1 měsíc).
4) Nikdy nepřidávám matku do včestva, kde jsou trubčice.
5) Nikdy nepřidávám matku, abych zachránil včelstvo před kolapsem CCD.
6) Před výměnou staré nebo nevýkonné matky se vždy napřed přesvědčím, zda ve včelstvu již není mladá matka (kladoucí nebo neoplozená), kterou si včelstvo samo vyměnilo tichou výměnou. Jak to zjistím během 1 minuty ví každý zkušenější včelař, možná i člen včelařského kroužku.

Nedodržení výše uvedených zásad znamená prakticky vždy neúspěch.

1) Výměna matky celým oddělkem.

Za nejjistější způsob výměny matek považuji výměnu celým oddělkem, který postavím na včelstvo, kde chci vyměnit matku, protože je například stará nebo neprošla mými testy například na odolnost vůči N.C. apod.
Tento oddělek si vždy připravím několik měsíců dopředu nad včelstvem, kde má být matka vyměněna a tento oddělek spojím s včelstvem koncem září nebo do poloviny října. Zpravidla tak činím bez vyhledávání měněné matky. Obě části musí být samozřejmě již zásobné a v klidu, bez otevřeného plodu. Na to je třeba včelstva třeba připravit. Ke spojení dochází v době cca 1 měsíc po dodání zásob, což v mém provozu není vůbec žádný problém.

Ideální je stav, když včelstva začínají přecházet do stavu klidu a začínají se pomalu shlukovat do chumáče a při otevření tzv. „koužkují“. To se těžko popisuje, ale kdo viděl včelstvo vytvářející pomalu chomáč, pochopí. Mezi oddělek a včelstvo vložím proděravělý papír spodek nástavku s oddělkem nastříkám vodou z mlhovky a totéž udělám s horním nástavkem včelstva, kde se mění matka (samozřejmě se postříkají vodou včely a vrchní části plástů). V říjnu zpravidla ani papír nepoužívám, jen vodu.

Oddělku nechám otevřené očko, které uzavřu až v listopadu, kdy už včely nelétají. Včely si vyberou samy lepší matku a tu horší zpravidla do vánoc odstraní. Najdeme ji na česně spolu s rozkousanými novinami. Úspěšnost je cca 80%, kdy si včely vyberou mladší matku. Získáme tak silné včelstvo, které dobře využije i jarní snůšku z ovocných stromů, pokud mu to umožníme.
Nikdy ale takto neměním matky stejného stáří.
Tento způsob může být také jako jeden z biotechnických prostředků k revitalizaci včelstev, který se velmi dobře hodí u jedné varianty CCS. Zde na podrobnější popis není dostatek místa.

2) Smetenec.

Ty nejcennější matky přidávám zásadně do smetence, umělého roje. Takto se dobře přidávají matky odlišného genetického založení, protože ty jsou těžko přidávatelné. Jeho tvorba a použití je podrobně popsán v mém článku „Roj, který mi udělá vždy radost“. Proto jej zde nebudu zde podrobně popisovat, bylo by to jen nošení dříví do lesa.
Snad jen připomenu, že novou matku přidávám do smetence cca za 1 hodinu po osiření. Sklep, kam smetenec dám musí být dostatečně chladný (10-13°C ideálně) a musí být tmavý. Samozřejmě se musí krmit. Nikdy jej neusazujte dříve než za 3 dny. Důležité je nechat jej stavět jako přirozený roj. Vše je ale popsáno podrobně ve zmíněném článku.
Smetenec (umělý roj) můžeme tvořit od začátku května do srpna (v době, kdy je včel nadbytek) bez problémů.

3) Přidávaní vodou

V tomto případě vychytím starou matku a nechám ji v přidávací klíce pověšenou v uličce mezi plásty horního nástavku (mezi vybíhajícím plodem) 1 den. Druhý den na stejné místo poděsím do stejné klícky mladou matičku, jemně postříká horní plásty se včelami vodou a úl uzavřu. Následující den opatrně úl otevřu a pozoruji jak se včely k matce chovají. Pokud ji krmí, postříkám plásty mezi kterými je matička pověšena a celý vrch nástavku se včelami porosím opět vodou a matičku opatrně na plást vypustím (zpravidla ji vodou neposříkám) a pozoruji, jak se k ní včely chovají. Jsou-li včely k matičce přátelské, nenapadjí ji,krmí ji, opatrně úl uzavřu a znovu velmi opatrně zkontroluji za cca týden. Kouř nepoužívám nikdy, jen vodu v mlhovce. Za ten týden v rozšířené uličce, kde byla klicka s matku pověšena zpravidla vystaví srdíčko s dělničinou. Někdy na něm najdeme i matičku kládst vajíčka. Samozřejmě po celou dobu mírně včelstvo pokrmujeme.

V případě, že se k přidávané matičce v klícce včely nechovají přátelsky (zakousnuté v klícce a pod) ,ponecháme ji v klícce a vypustíme ji podle návodu výše uvedeného až k ní budou přátelské. Pokud ale budou nepřátelské ještě po 3 dnech, vyjmeme ji a přidáme jinam. Ve včelstvu je zpravidla ji nová matička, kterou si včely vyměnily samy tichou výměnou. Vzhledem k tomu, že tichá výměna je u mé genetiky běžná, využívám tohoto způsobu poměrně málo.

4) Napodobení souboje matek.

Postupuji podobně jako v předešlém případě, jen starou matku přimáčknu tak, aby se ale ještě hýbala. K ní do klícky vpustím mladou matku a uzavřu. Ta do staré zpravidla vbodně několikrát své žihadlo a dílo zkázy dokoná. Včely ucítí její jed a berou to jako souboj a tím je vše pro ně vyřízeno. Druhý den uvolním v klícce část s těstem, aby si včely mohly těsto vyjíst a matku vyvést. Samozřejmě nezapomeňte krmit. Takto se dají mění matky v průběhu měsíců 6-8 celkem dobře. Často ale přístup k těstu uvolním ihned a ušetřím si tak další otevírání včelstev a ušetřím včelstvo dalšímu stresu. To, že je matka zdárně přijata poznám snadno na česně. Tento způsob přidávání používal častomůj kamarád Igor Dibus ze Slovenska. Od něho jsem tento způsob v této podobě převzal.
Známý rakouský chovatel matek Singer takto přidával matičky v září s tím, že starou matku po klícce s mladou matkou rozetřel a kontrolu přijetí provedl až na jaře. Já jsem přeci jen větší citlivka a matce, která včelstvu po léta děla dobrou službu něco takového udělat nemohu. Ovšm proti gustu…….

5) Přidání matky v umělém matečníku

Ten uděláte z mezistěny, kterou obtočíte kolem tužky (cca 11 mm). Dole jsou uzavřené také mezistěnou a hlavně nezapomenout udělat jehlou několik otvorů (klidně 5-10), aby matička mohla dýchat a včely ji cítily. Matička z něj vyběhne podobně jako z normálního matečníku. Takto lze přidat samozřejmě i oplozené matky. Nebo lze využít matečníky z umělé hmoty, které se prodávají. Opět ale doporučuji obtočit mezistěnou (více se podobá přirozenému matečníku). Je to lepší než jen pokapat voskem. Já si ale musím mezistěnu opatřit od známých včelařů, protože je nepoužívám od r. 2005. Takovéto matečníky (samozřejmě s matičkami) lze přidat do oddělku bez otevřeného plodu nebo oplodňáčku.
Před časem si ode mne vzal jeden známý chovatel matek (není již mezi námi, tak ho nebudu jmenovat) 10 panušek a úspěšnost měl 9 přijatých z deseti.
Právě vylíhlé panušky se přidávají lehce i bez matečníků, čím ale starší, tím je to těžší.
Jen bych chtěl připomenout, že u umělých matečníků( z umělé hmoty) je třeba je nechat ovonět (klidně i několik dnů) ve včelách, protože jinak do nich matičky nerady lezou. Předpokládám ale , že ale tohle napadne každého, tedy i začátečníka, protože je to samozřejmé i u chovných rámků, misek a podobně. Opomenutí ale znamená skoro vždy neúspěch.

Osobně nikdy takto nepřidávám matičky do oddělku nebo včelstva, kde jsou již započaté matečníky. Ony totiž včely dokáží takovou matičku dokonale zazdít tak, že prostě v matečníku uhyne. U mne je ve včelstvech normální, že si včely mění matky samy a často tam jsou i více než 2 matky současně, dokonce i přes zimu. Stalo se mi, že spolu se starou matkou byly i dvě její kladoucí dcery a měly každá své samostatné plodové hnizdo. Byla tam s nimi také jedna ještě neoplozená matička, pro kterou včely však již také připravily hnizdo ke kladení. Tato zkušenost mne vyškolila a proto nedám ani na dřívější doporučení Q.Sklenara, který ale včelařil s čistokrevnou kraňkou a ve zcela jiné nákazové situaci. Jeho chov byl proto zaměřen jiným směrem, než ten můj. Qudo, „Sorry jako“. Nikdo se ale touto mojí zkušeností samozřejmě řídit nemusí.]]>
26.5.2026
Leoš Dvorský

Toto je téma, které může být pro mnohé začátečníky důležité. Nebudu dlouho spekulovat a uvedu jen v krátkosti způsoby, které využívám převážně já. Pro začátečníky jen několik zásad.

1) Nikdy neměním matku, když je silná snůška. Důvod je ten, že včely v tuto dobu mají o matku a plod malý zájem, protože ve včelstvu převládá pud shromažďovacím nad pudem rozmnožovacím.
2) Nikdy nepřidávám matku do hladového včelstva. Před přidáním (den, dva) výrazně zvyšuje úspěch pokrmením několika litry medové vody (1:1).
3) Nikdy nepřidávám matku do včelstva, které je delší dobu bez matky a plodu (cca 1 měsíc).
4) Nikdy nepřidávám matku do včestva, kde jsou trubčice.
5) Nikdy nepřidávám matku, abych zachránil včelstvo před kolapsem CCD.
6) Před výměnou staré nebo nevýkonné matky se vždy napřed přesvědčím, zda ve včelstvu již není mladá matka (kladoucí nebo neoplozená), kterou si včelstvo samo vyměnilo tichou výměnou. Jak to zjistím během 1 minuty ví každý zkušenější včelař, možná i člen včelařského kroužku.

Nedodržení výše uvedených zásad znamená prakticky vždy neúspěch.

1) Výměna matky celým oddělkem.

Za nejjistější způsob výměny matek považuji výměnu celým oddělkem, který postavím na včelstvo, kde chci vyměnit matku, protože je například stará nebo neprošla mými testy například na odolnost vůči N.C. apod.
Tento oddělek si vždy připravím několik měsíců dopředu nad včelstvem, kde má být matka vyměněna a tento oddělek spojím s včelstvem koncem září nebo do poloviny října. Zpravidla tak činím bez vyhledávání měněné matky. Obě části musí být samozřejmě již zásobné a v klidu, bez otevřeného plodu. Na to je třeba včelstva třeba připravit. Ke spojení dochází v době cca 1 měsíc po dodání zásob, což v mém provozu není vůbec žádný problém.

Ideální je stav, když včelstva začínají přecházet do stavu klidu a začínají se pomalu shlukovat do chumáče a při otevření tzv. „koužkují“. To se těžko popisuje, ale kdo viděl včelstvo vytvářející pomalu chomáč, pochopí. Mezi oddělek a včelstvo vložím proděravělý papír spodek nástavku s oddělkem nastříkám vodou z mlhovky a totéž udělám s horním nástavkem včelstva, kde se mění matka (samozřejmě se postříkají vodou včely a vrchní části plástů). V říjnu zpravidla ani papír nepoužívám, jen vodu.

Oddělku nechám otevřené očko, které uzavřu až v listopadu, kdy už včely nelétají. Včely si vyberou samy lepší matku a tu horší zpravidla do vánoc odstraní. Najdeme ji na česně spolu s rozkousanými novinami. Úspěšnost je cca 80%, kdy si včely vyberou mladší matku. Získáme tak silné včelstvo, které dobře využije i jarní snůšku z ovocných stromů, pokud mu to umožníme.
Nikdy ale takto neměním matky stejného stáří.
Tento způsob může být také jako jeden z biotechnických prostředků k revitalizaci včelstev, který se velmi dobře hodí u jedné varianty CCS. Zde na podrobnější popis není dostatek místa.

2) Smetenec.

Ty nejcennější matky přidávám zásadně do smetence, umělého roje. Takto se dobře přidávají matky odlišného genetického založení, protože ty jsou těžko přidávatelné. Jeho tvorba a použití je podrobně popsán v mém článku „Roj, který mi udělá vždy radost“. Proto jej zde nebudu zde podrobně popisovat, bylo by to jen nošení dříví do lesa.
Snad jen připomenu, že novou matku přidávám do smetence cca za 1 hodinu po osiření. Sklep, kam smetenec dám musí být dostatečně chladný (10-13°C ideálně) a musí být tmavý. Samozřejmě se musí krmit. Nikdy jej neusazujte dříve než za 3 dny. Důležité je nechat jej stavět jako přirozený roj. Vše je ale popsáno podrobně ve zmíněném článku.
Smetenec (umělý roj) můžeme tvořit od začátku května do srpna (v době, kdy je včel nadbytek) bez problémů.

3) Přidávaní vodou

V tomto případě vychytím starou matku a nechám ji v přidávací klíce pověšenou v uličce mezi plásty horního nástavku (mezi vybíhajícím plodem) 1 den. Druhý den na stejné místo poděsím do stejné klícky mladou matičku, jemně postříká horní plásty se včelami vodou a úl uzavřu. Následující den opatrně úl otevřu a pozoruji jak se včely k matce chovají. Pokud ji krmí, postříkám plásty mezi kterými je matička pověšena a celý vrch nástavku se včelami porosím opět vodou a matičku opatrně na plást vypustím (zpravidla ji vodou neposříkám) a pozoruji, jak se k ní včely chovají. Jsou-li včely k matičce přátelské, nenapadjí ji,krmí ji, opatrně úl uzavřu a znovu velmi opatrně zkontroluji za cca týden. Kouř nepoužívám nikdy, jen vodu v mlhovce. Za ten týden v rozšířené uličce, kde byla klicka s matku pověšena zpravidla vystaví srdíčko s dělničinou. Někdy na něm najdeme i matičku kládst vajíčka. Samozřejmě po celou dobu mírně včelstvo pokrmujeme.

V případě, že se k přidávané matičce v klícce včely nechovají přátelsky (zakousnuté v klícce a pod) ,ponecháme ji v klícce a vypustíme ji podle návodu výše uvedeného až k ní budou přátelské. Pokud ale budou nepřátelské ještě po 3 dnech, vyjmeme ji a přidáme jinam. Ve včelstvu je zpravidla ji nová matička, kterou si včely vyměnily samy tichou výměnou. Vzhledem k tomu, že tichá výměna je u mé genetiky běžná, využívám tohoto způsobu poměrně málo.

4) Napodobení souboje matek.

Postupuji podobně jako v předešlém případě, jen starou matku přimáčknu tak, aby se ale ještě hýbala. K ní do klícky vpustím mladou matku a uzavřu. Ta do staré zpravidla vbodně několikrát své žihadlo a dílo zkázy dokoná. Včely ucítí její jed a berou to jako souboj a tím je vše pro ně vyřízeno. Druhý den uvolním v klícce část s těstem, aby si včely mohly těsto vyjíst a matku vyvést. Samozřejmě nezapomeňte krmit. Takto se dají mění matky v průběhu měsíců 6-8 celkem dobře. Často ale přístup k těstu uvolním ihned a ušetřím si tak další otevírání včelstev a ušetřím včelstvo dalšímu stresu. To, že je matka zdárně přijata poznám snadno na česně. Tento způsob přidávání používal častomůj kamarád Igor Dibus ze Slovenska. Od něho jsem tento způsob v této podobě převzal.
Známý rakouský chovatel matek Singer takto přidával matičky v září s tím, že starou matku po klícce s mladou matkou rozetřel a kontrolu přijetí provedl až na jaře. Já jsem přeci jen větší citlivka a matce, která včelstvu po léta děla dobrou službu něco takového udělat nemohu. Ovšm proti gustu…….

5) Přidání matky v umělém matečníku

Ten uděláte z mezistěny, kterou obtočíte kolem tužky (cca 11 mm). Dole jsou uzavřené také mezistěnou a hlavně nezapomenout udělat jehlou několik otvorů (klidně 5-10), aby matička mohla dýchat a včely ji cítily. Matička z něj vyběhne podobně jako z normálního matečníku. Takto lze přidat samozřejmě i oplozené matky. Nebo lze využít matečníky z umělé hmoty, které se prodávají. Opět ale doporučuji obtočit mezistěnou (více se podobá přirozenému matečníku). Je to lepší než jen pokapat voskem. Já si ale musím mezistěnu opatřit od známých včelařů, protože je nepoužívám od r. 2005. Takovéto matečníky (samozřejmě s matičkami) lze přidat do oddělku bez otevřeného plodu nebo oplodňáčku.
Před časem si ode mne vzal jeden známý chovatel matek (není již mezi námi, tak ho nebudu jmenovat) 10 panušek a úspěšnost měl 9 přijatých z deseti.
Právě vylíhlé panušky se přidávají lehce i bez matečníků, čím ale starší, tím je to těžší.
Jen bych chtěl připomenout, že u umělých matečníků( z umělé hmoty) je třeba je nechat ovonět (klidně i několik dnů) ve včelách, protože jinak do nich matičky nerady lezou. Předpokládám ale , že ale tohle napadne každého, tedy i začátečníka, protože je to samozřejmé i u chovných rámků, misek a podobně. Opomenutí ale znamená skoro vždy neúspěch.

Osobně nikdy takto nepřidávám matičky do oddělku nebo včelstva, kde jsou již započaté matečníky. Ony totiž včely dokáží takovou matičku dokonale zazdít tak, že prostě v matečníku uhyne. U mne je ve včelstvech normální, že si včely mění matky samy a často tam jsou i více než 2 matky současně, dokonce i přes zimu. Stalo se mi, že spolu se starou matkou byly i dvě její kladoucí dcery a měly každá své samostatné plodové hnizdo. Byla tam s nimi také jedna ještě neoplozená matička, pro kterou včely však již také připravily hnizdo ke kladení. Tato zkušenost mne vyškolila a proto nedám ani na dřívější doporučení Q.Sklenara, který ale včelařil s čistokrevnou kraňkou a ve zcela jiné nákazové situaci. Jeho chov byl proto zaměřen jiným směrem, než ten můj. Qudo, „Sorry jako“. Nikdo se ale touto mojí zkušeností samozřejmě řídit nemusí.]]> <![CDATA[RE: Přírodní chov matek]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16739#pid16739 Sun, 24 May 2026 19:09:41 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16739#pid16739 <![CDATA[RE: Přírodní chov matek]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16738#pid16738 Mon, 18 May 2026 07:48:35 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16738#pid16738 jak přidávat neoplozené matičky.
Já je přidávám umělým matečníkem. Ten uděláte z mezistěny, kterou obtočíte kolem tužky (cca 11 mm). Dole jsou uzavřete také mezistěnou a hlavně nezapomenout udělat jehlou několik otvorů (klidně 5-10), aby matička mohla dýchat a včely ji cítily. Matička z něj vyběhne podobně jako z normálního matečníku. Takto zle přidat samozřejmě i oplozené matky. Nebo lze využít matečníky z umělé hmoty, které se prodávají. Opět ale doporučuji obtočit mezistěnou (více se podobá přirozenému matečníku). Je to lepší než jen pokapat voskem. Já si musím mezistěny opatřit od známých včeařů, protože je nepoužívám od r. 2005. Takovéto matečníky (samozřejmě s matičkami) lze přidat do oddělku bez otevřeného plodu nebo oplodňáčku.
Jak se oddělek,smetenec tvoří zde uvádět nebudu. Do smetence přidávám v klícce. Někdy je tam dám na ostro, když jsem před tím včely navlhčil (ne zcela prolil, tedy jen lehce) mlhovkou (vodou) a smetenec pořádně proklepal (pak často vodu ani nepoužívám) a pak mezi ně matičku vhodit a ihned do sklepa a krmit. Lze matičku i pomazat trochu medem. Smetenec bez matky není smetenec, ale vystresovaný slepenec, který nenapodobuje v přírodě vůbec nic.
Před časem si ode mne vzal jeden známý chovatel matek (není již mezi námi, tak ho nebudu jmenovat) 10 panušek a úspěšnost měl 9 přijatých z deseti. Právě vylíhlé panušky se přidávají lehce i bez matečníků, čím ale starší, tím je to těžší.
Jen bych chtěl připoměnout, že u umělých mačníků z umělé hmoty je třeba je nechat ovonět (klidně i několik dnů) ve včelách, protože jinak do nich matičky nerady lezou. Předpokládám ale , že ale tohle napadne každého, i začátečníka, protože je to samozřejmé i u chovných rámků, misek a podobně. Opomenutí ale znamená skoro vždy naúspěch.
Jeden dotaz zněl kdo si neoplozené matičky objedná. Inu jsou to ponejvíce ti, kteří chápou (a chtějí si chov geneticky obohatit, oživit a také trochu ušetřit), že každý genetický materiál u včel se přizpůsobuje novému prostředí novými generacemi, podobně jak je to v přírodě. Tím, že se panuška spáří místními trubci, je člověk o krok dál a ušetří jeden rok. Včela prostě není králík ani pes.

Došlé matičky (ale i oplozené matky) vypustíme z klícky na okno a tam je chytíme rukou a do matečníku v horní (neuzavřené části) vpustíme a nahoře pak opatrně (proti oknu, abychom ji nepoškodili) uzavřeme. Alespoň já to tak dělám.
Snad jsem tímto někomu ze začátečníků pomohl. Ti zkušenější to samozřejmě nepotřebují, ale včerejší telefony mne k tomuto motivovaly, tak sorry jako. ld.]]> jak přidávat neoplozené matičky.
Já je přidávám umělým matečníkem. Ten uděláte z mezistěny, kterou obtočíte kolem tužky (cca 11 mm). Dole jsou uzavřete také mezistěnou a hlavně nezapomenout udělat jehlou několik otvorů (klidně 5-10), aby matička mohla dýchat a včely ji cítily. Matička z něj vyběhne podobně jako z normálního matečníku. Takto zle přidat samozřejmě i oplozené matky. Nebo lze využít matečníky z umělé hmoty, které se prodávají. Opět ale doporučuji obtočit mezistěnou (více se podobá přirozenému matečníku). Je to lepší než jen pokapat voskem. Já si musím mezistěny opatřit od známých včeařů, protože je nepoužívám od r. 2005. Takovéto matečníky (samozřejmě s matičkami) lze přidat do oddělku bez otevřeného plodu nebo oplodňáčku.
Jak se oddělek,smetenec tvoří zde uvádět nebudu. Do smetence přidávám v klícce. Někdy je tam dám na ostro, když jsem před tím včely navlhčil (ne zcela prolil, tedy jen lehce) mlhovkou (vodou) a smetenec pořádně proklepal (pak často vodu ani nepoužívám) a pak mezi ně matičku vhodit a ihned do sklepa a krmit. Lze matičku i pomazat trochu medem. Smetenec bez matky není smetenec, ale vystresovaný slepenec, který nenapodobuje v přírodě vůbec nic.
Před časem si ode mne vzal jeden známý chovatel matek (není již mezi námi, tak ho nebudu jmenovat) 10 panušek a úspěšnost měl 9 přijatých z deseti. Právě vylíhlé panušky se přidávají lehce i bez matečníků, čím ale starší, tím je to těžší.
Jen bych chtěl připoměnout, že u umělých mačníků z umělé hmoty je třeba je nechat ovonět (klidně i několik dnů) ve včelách, protože jinak do nich matičky nerady lezou. Předpokládám ale , že ale tohle napadne každého, i začátečníka, protože je to samozřejmé i u chovných rámků, misek a podobně. Opomenutí ale znamená skoro vždy naúspěch.
Jeden dotaz zněl kdo si neoplozené matičky objedná. Inu jsou to ponejvíce ti, kteří chápou (a chtějí si chov geneticky obohatit, oživit a také trochu ušetřit), že každý genetický materiál u včel se přizpůsobuje novému prostředí novými generacemi, podobně jak je to v přírodě. Tím, že se panuška spáří místními trubci, je člověk o krok dál a ušetří jeden rok. Včela prostě není králík ani pes.

Došlé matičky (ale i oplozené matky) vypustíme z klícky na okno a tam je chytíme rukou a do matečníku v horní (neuzavřené části) vpustíme a nahoře pak opatrně (proti oknu, abychom ji nepoškodili) uzavřeme. Alespoň já to tak dělám.
Snad jsem tímto někomu ze začátečníků pomohl. Ti zkušenější to samozřejmě nepotřebují, ale včerejší telefony mne k tomuto motivovaly, tak sorry jako. ld.]]>