https://forum.sanceprovcely.cz/ Sun, 03 May 2026 23:30:05 +0000 MyBB https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Biologicke-moznosti-osetrovania-vcelstiev?pid=16735#pid16735 Sat, 02 May 2026 07:06:35 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Biologicke-moznosti-osetrovania-vcelstiev?pid=16735#pid16735 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16734#pid16734 Sun, 26 Apr 2026 21:53:44 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16734#pid16734 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Biologicke-moznosti-osetrovania-vcelstiev?pid=16733#pid16733 Sun, 26 Apr 2026 15:07:47 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Biologicke-moznosti-osetrovania-vcelstiev?pid=16733#pid16733 Mám aktuálně 4 včelstva kde se začínají objevovat včely s virem DWV.Dvoje včelstva co jsou na tom v tomhle ohledu „nejhůře" mají asi kolem 3 včel (dělnic) za den na dně varroa dna.Včelstva jsou silná v kondici dobře vyzimovaly byly také každé revitalizované oddělkem takže by měli mít jednoletou matku.
Kdy a jaký vhodný biotechnický zákrok zvolit když už se začínají objevovat virotické včely v tuto dobu?
Chtěl bych ještě počkat tak do 20.5 kdyby se náhodou chtěli vyrojit,kdyby se mi to podařilo odhadnout chtěl bych vytvořit přeléták ale říkám si jestli to bude dostatečné když už se objevují příznaky virózy.
Osobně se mi jeví jako jistota přemetení.Zároveň bych potřeboval vytvořit oddělky ale je to rozumné je dělat zase kvůli těm virózám,aby oddělky dokázaly přežít.
Taky je nechci pomocí určitých zásahu připravit o schopnost využít snůšku proto se mi jeví lepší nějaký zásah provést až v třetí dekádě května nebo na začátku června ale aby to zas nebylo pozdě.A nemám značené matky což může být trochu komplikace.
S pozdravem Daniel Holý]]> Mám aktuálně 4 včelstva kde se začínají objevovat včely s virem DWV.Dvoje včelstva co jsou na tom v tomhle ohledu „nejhůře" mají asi kolem 3 včel (dělnic) za den na dně varroa dna.Včelstva jsou silná v kondici dobře vyzimovaly byly také každé revitalizované oddělkem takže by měli mít jednoletou matku.
Kdy a jaký vhodný biotechnický zákrok zvolit když už se začínají objevovat virotické včely v tuto dobu?
Chtěl bych ještě počkat tak do 20.5 kdyby se náhodou chtěli vyrojit,kdyby se mi to podařilo odhadnout chtěl bych vytvořit přeléták ale říkám si jestli to bude dostatečné když už se objevují příznaky virózy.
Osobně se mi jeví jako jistota přemetení.Zároveň bych potřeboval vytvořit oddělky ale je to rozumné je dělat zase kvůli těm virózám,aby oddělky dokázaly přežít.
Taky je nechci pomocí určitých zásahu připravit o schopnost využít snůšku proto se mi jeví lepší nějaký zásah provést až v třetí dekádě května nebo na začátku června ale aby to zas nebylo pozdě.A nemám značené matky což může být trochu komplikace.
S pozdravem Daniel Holý]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16732#pid16732 Fri, 24 Apr 2026 05:07:30 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16732#pid16732 Když jsem to sečetl, tak se mi v týdnu po zveřejnění výše uvedeného příspěvku ozvali zájemci na nižší stovky panušek.

Já jsem měl na mysli skutečně jen přebytky.

Mylně jsem totiž předpokládal, že toto fórum využívají spíše účastníci hnutí ŠPV a především oni budou mezi případnými zájemci.
Platí ale, že kdo dřív přijde, ten dřív mele.

Proto tuto akci pro letošek ukončuji a již mi, prosím, ani nepište, ani nevolejte kvůli objednávkám. Bylo by to zbytečné, nejsem komerčně zaměřen a už vůbec se nechci zařadit mezi množítele čehokoliv. Nepředpokládal jsem, že o nedomestikovaný genetický materiál bude mezi včelaři (a zřejmě i množiteli) takový zájem.

To nejlepší má většinou stejně každý doma, jen musí vědět, co s tím.

Omlouvám se za nešikovnost a opožděnou reakci.
Děkuji za pochopení. ld.]]> Když jsem to sečetl, tak se mi v týdnu po zveřejnění výše uvedeného příspěvku ozvali zájemci na nižší stovky panušek.

Já jsem měl na mysli skutečně jen přebytky.

Mylně jsem totiž předpokládal, že toto fórum využívají spíše účastníci hnutí ŠPV a především oni budou mezi případnými zájemci.
Platí ale, že kdo dřív přijde, ten dřív mele.

Proto tuto akci pro letošek ukončuji a již mi, prosím, ani nepište, ani nevolejte kvůli objednávkám. Bylo by to zbytečné, nejsem komerčně zaměřen a už vůbec se nechci zařadit mezi množítele čehokoliv. Nepředpokládal jsem, že o nedomestikovaný genetický materiál bude mezi včelaři (a zřejmě i množiteli) takový zájem.

To nejlepší má většinou stejně každý doma, jen musí vědět, co s tím.

Omlouvám se za nešikovnost a opožděnou reakci.
Děkuji za pochopení. ld.]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-se-deje-v-ulech-ted?pid=16731#pid16731 Sun, 19 Apr 2026 12:10:04 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-se-deje-v-ulech-ted?pid=16731#pid16731 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16730#pid16730 Mon, 13 Apr 2026 17:27:16 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Prirodni-chov-matek?pid=16730#pid16730
V posledních min. dvaceti létech mám každoročně xy dotazů na matky, oddělky...... od včelstev, která nejsou nijak zatěžována chemií a žijí v podstatě tak, jako včelstva v přírodě. Kdybych měl vyhovět všem, prodal bych jich 1000 ročně.

To ale není smysl mého života se včelami. Zabývám se dlouhodě důležitějšími věcmi než je jen pouhé včelaření bez chemie, řekněme přírodně nebo přírodě velmi blízko. To je jen důsledek té práce. O tom se ale nechci zmiňovat.

Zkrátka a dobře.
Nechal jsem se jedním individuem ukecat. Tak že je velmi pravděpodobné, že cca v [b]červenci bude k dispozici omezený počet neoplozených matek z mého genetického materiálu, který není dlouhodobě vysteven jakékoliv chemii a také zbytečnému vyrušování klasickým ošetřováním.
Konkrétně by to bylo potomstvo od matky narozené v roce 2023. Má to tu výhodu, že pokud se takováto panuška oplodní na jiném stanovišti s tamními trubci, může to být pro někoho dobrý začátk pro další práci, protože vzniklé potomstvo by mohlo být více přizpůsobeno tamním podmínkám. Ty samozřejmě nejspíš budou zcela odlišné od mých podmínek a podmínek mého způsobu vedení včelstev. To nemusí samozřejmě každému vyhovovat a je to tak dobře. Je tedy zřejmé, že to není možnost pro každého. Už jen to, že se jedná o panušky, je silné omezení případných zájemců. Není to tedy akce pro zvědavce.....................

Nikomu to ale nevnucuji stejně tak neslibuji, že takové matičky budou pro každého. Mám své podmínky a momentálně ani nejsem odhodlán vyslat do SVĚTA větší počet matiček. Jsem si totiž dobře vědom toho, že lidé vlastnící včely chápou zcela mylně včely jako jednotný materiál a myslí si, že všechno se všude a ke každému hodí. To vím, že není pravda a já to budu zohledňovat. Dalo mi to dost přemáhání, ale když už mne někdo donutil udělat A, tak považuji za správné udělat i krůček B. Snad je to správně. Těch pár panušek mne nezabije a nikomu to snad neuškodí.
Omlouvám se, ale bližší informace jen přes SZ a pro trpělivé.
ld]]>
V posledních min. dvaceti létech mám každoročně xy dotazů na matky, oddělky...... od včelstev, která nejsou nijak zatěžována chemií a žijí v podstatě tak, jako včelstva v přírodě. Kdybych měl vyhovět všem, prodal bych jich 1000 ročně.

To ale není smysl mého života se včelami. Zabývám se dlouhodě důležitějšími věcmi než je jen pouhé včelaření bez chemie, řekněme přírodně nebo přírodě velmi blízko. To je jen důsledek té práce. O tom se ale nechci zmiňovat.

Zkrátka a dobře.
Nechal jsem se jedním individuem ukecat. Tak že je velmi pravděpodobné, že cca v [b]červenci bude k dispozici omezený počet neoplozených matek z mého genetického materiálu, který není dlouhodobě vysteven jakékoliv chemii a také zbytečnému vyrušování klasickým ošetřováním.
Konkrétně by to bylo potomstvo od matky narozené v roce 2023. Má to tu výhodu, že pokud se takováto panuška oplodní na jiném stanovišti s tamními trubci, může to být pro někoho dobrý začátk pro další práci, protože vzniklé potomstvo by mohlo být více přizpůsobeno tamním podmínkám. Ty samozřejmě nejspíš budou zcela odlišné od mých podmínek a podmínek mého způsobu vedení včelstev. To nemusí samozřejmě každému vyhovovat a je to tak dobře. Je tedy zřejmé, že to není možnost pro každého. Už jen to, že se jedná o panušky, je silné omezení případných zájemců. Není to tedy akce pro zvědavce.....................

Nikomu to ale nevnucuji stejně tak neslibuji, že takové matičky budou pro každého. Mám své podmínky a momentálně ani nejsem odhodlán vyslat do SVĚTA větší počet matiček. Jsem si totiž dobře vědom toho, že lidé vlastnící včely chápou zcela mylně včely jako jednotný materiál a myslí si, že všechno se všude a ke každému hodí. To vím, že není pravda a já to budu zohledňovat. Dalo mi to dost přemáhání, ale když už mne někdo donutil udělat A, tak považuji za správné udělat i krůček B. Snad je to správně. Těch pár panušek mne nezabije a nikomu to snad neuškodí.
Omlouvám se, ale bližší informace jen přes SZ a pro trpělivé.
ld]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-se-deje-v-ulech-ted?pid=16729#pid16729 Sun, 12 Apr 2026 08:45:10 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-se-deje-v-ulech-ted?pid=16729#pid16729 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-se-deje-v-ulech-ted?pid=16728#pid16728 Sun, 29 Mar 2026 19:19:01 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-se-deje-v-ulech-ted?pid=16728#pid16728 Vypadá to spíš na DWV a to má úzkou vazbu na kleštíka. Kolik mají plodu celkem?
Nemyslím si ale, že je důvod k panice. Rozhodně bych ty včely ale sledoval. Nech je harmonicky se rozvíjet a nepřeháněj to s rychlým rozšířením a případně se pozdějšími záměnami nástavků. Ty já vůbec nedělám. Špatný tepelný režim nahrává kleštíkovi a u oddělku by to mohl být dominantní faktor k eventuelnímu oslabení imunity a třeba i kolapsu. Víc ti nyní neřeknu.
Nech je využít jarní snůšku a na začátku června udělej nějaký radikálnější zákrok. Asi bych doporučil přeleták, s následným odebráním prvního plástu se zavíčkovaným plodem jak u přeletáku, tak potom i u té části s plodem, až se rozklade mladá matka. To by mělo původní včelstvo výrazně ozdravit jak od V.d, tak virů (nové dílo). U té části se starým plodem uvidíš, jak zafunguje plodová pauze a udělej diagnostiku podle poškozených včel. Dost přesně spočítáš, kdy může přijít kolaps a zda vůbec. Ono se to takhle blbě radí, nestačí jen vidět momentální stav. Chtělo by to dělat anamnézu stanoviště, ale to vnucovat nikomu už nemohu. Dej vědět, jak to pokračuje dál. Pošli mi to na SZ, abychom zde neotravovali. Vše dobré. ld]]> Vypadá to spíš na DWV a to má úzkou vazbu na kleštíka. Kolik mají plodu celkem?
Nemyslím si ale, že je důvod k panice. Rozhodně bych ty včely ale sledoval. Nech je harmonicky se rozvíjet a nepřeháněj to s rychlým rozšířením a případně se pozdějšími záměnami nástavků. Ty já vůbec nedělám. Špatný tepelný režim nahrává kleštíkovi a u oddělku by to mohl být dominantní faktor k eventuelnímu oslabení imunity a třeba i kolapsu. Víc ti nyní neřeknu.
Nech je využít jarní snůšku a na začátku června udělej nějaký radikálnější zákrok. Asi bych doporučil přeleták, s následným odebráním prvního plástu se zavíčkovaným plodem jak u přeletáku, tak potom i u té části s plodem, až se rozklade mladá matka. To by mělo původní včelstvo výrazně ozdravit jak od V.d, tak virů (nové dílo). U té části se starým plodem uvidíš, jak zafunguje plodová pauze a udělej diagnostiku podle poškozených včel. Dost přesně spočítáš, kdy může přijít kolaps a zda vůbec. Ono se to takhle blbě radí, nestačí jen vidět momentální stav. Chtělo by to dělat anamnézu stanoviště, ale to vnucovat nikomu už nemohu. Dej vědět, jak to pokračuje dál. Pošli mi to na SZ, abychom zde neotravovali. Vše dobré. ld]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-se-deje-v-ulech-ted?pid=16727#pid16727 Sun, 29 Mar 2026 19:01:26 +0200 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-se-deje-v-ulech-ted?pid=16727#pid16727 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-se-deje-v-ulech-ted?pid=16726#pid16726 Sat, 28 Mar 2026 18:34:32 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-se-deje-v-ulech-ted?pid=16726#pid16726 Jedná se o loňský oddělek, který je aktuálně o síle necelého 1 NN (cca 7 uliček z 10). Létají hezky, mají se k světu.

Obrázek:
https://ibb.co/235jSLyd]]> Jedná se o loňský oddělek, který je aktuálně o síle necelého 1 NN (cca 7 uliček z 10). Létají hezky, mají se k světu.

Obrázek:
https://ibb.co/235jSLyd]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Aktualni-tema-duben?pid=16725#pid16725 Tue, 24 Mar 2026 17:30:40 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Aktualni-tema-duben?pid=16725#pid16725 Duben

Leoš Dvorský

Klimatické podmínky:
V dubnu začíná skutečně včelařská sezona se vším všudy. Počasí však bývá velmi proměnlivé. Ranní mrazíky dokáží zhatit nastávající snůšku z ovocných stromů ale také z akátu, který začíná kvést o cca 40 dní později. Průměrné teploty v dubnu činí 8,7 stupňů nad nulou a srážky 27 mm. Duben dělá roje a nebo pohřby. To je staré včelařské pravidlo.

Vegetace:

V dubnu jsou bohatým zdrojem pylu a nektaru především angrešty, rybíz, ovocné stromy, javor mléč, smetánka. Koncem dubna začíná na polích kvést řepka ozimá, v lesích borůvky. Medovice se v tomto měsíci prakticky nevyskytuje. Signální rostlinou je třešeň ptačí, případně bříza nebo meruňka. V tomto období včelstva zpravidla hravě nahradí zimní spotřebu zásob.

Co se děje ve včelstvech:

Včelstva s pozdějším rozvojem zahajují plodování. To je však zpravidla velmi razantní. Obvykle však již v tuto dobu vybíhá plod založený v měsíci březnu. Mladušky nahrazují úbytek zimních včel. Přílivem sladiny se začíná dostavovat stavební pud. Včelstva sílí a obsedají prostor, který byl v zimně mimo dosah chomáče. Plod se rozšiřuje směrem do zásob, které působí jako akumulační kamna. Ve včelstvech se zvyšuje teplota a také vlhkost. Líhnou se první trubci. Především u kraňských včelstev, nemají-li dostatek prostoru, se začíná projevovat rojový pud, který vyvrcholí rojením o měsíc později.

Co včelstvo potřebuje:

Včelstva potřebují dostatek sladiny a prostoru pro svůj rozvoj a stavbu. Zdá se to málo, ale toto je pro včelstva a jejich další život zásadní. Duben měsíc je měsícem stavby a bouřlivého rozvoje, K tomu včelstvo potřebuje příliv potravy, dostatek včel, teplotu a prostor.

Včelařova práce:

Rozumný včelař by měl včelstvům umožnit to, co je pro ně přirozené, normální. Na tom by měla být založena naše provozní metoda. Místo zde nemá spousta drobných zásahů, ale musíme uvažovat dopředu. Stres je nehorší nemoc. Jedním zákrokem můžeme obměnit staré dílo a nahradit jej prostorem pro stavbu, aniž bychom zásadním způsobem narušili tepelný režim včelstva. Přirozený rozvoj včelstev je směrem k česnu. K tomu je ale třeba dostatek snůšky, které je však v tomto období dostatek a to jak na polích, sadech i v lesích. Při rozšíření dbáme na to, aby včelstva mohla vybudovat a vystavět nové plodiště, na kterém budou odchovávat plod po zbytek sezóny. K tomu by nám měl stačit skutečně jen jeden zákrok. Vše ostatní dokazuje jen naši neschopnost porozumět životu včelstva jako celku.

V příznivých létech můžeme v dubnu zahájit chov matek. Velmi často však tyto chovy trpí nepříznivým počasím a většími ztrátami matek. Chov matek je nemyslitelný bez o chovu trubců. Jako trubčí včelstva vybíráme ta nejlepší. To je důležitá zásada, kterou včelaři i profesionální chovatelé matek velmi často přehlížejí. Naši předkové byli v tomto ohledu daleko pružnější. Trubčí včelstva musí projít zvýšeným infekčním tlakem, chceme-li vůbec mluvit o nějaké snaze o přírodní selekci. Teprve potom bychom se měli zaměřit na další užitkové vlastnosti včelstev. Schopnost přežít by pro nás měla být ta nejdůležitější vlastnost. Je to schopnost pro včelstva v přírodě nejdůležitější. Jinak se budeme pohybovat neustále dokola, což je stav současných včelařských chovů u nás, které se bez chemie již ani neumí obejít. To samozřejmě jejich provoz také patřičně zdražuje. Dbáme, aby trubčina byla na okraji plodového tělesa, kde je vyšší infekční tlak. To ale samozřejmě nestačí, chceme-li být daleko úspěšnější v selekci a šlechtění včelstev, je to první krůček.. Plemenná a trubčí včelstva máme vybrána a připravena již od léta minulého roku.

Jinak pozdě BYCHA HONITI.

Měsíc duben je také měsícem, kdy naši předkové odebírali včelám přebytky medu z předchozího roku a současně dávali včelstvům prostor ke stavbě tím, že část plástů se zásobami (a někdy i plodem) včelstvům vyřezali. Pravidlem bylo, že se maximálně vyřezalo 1/3-1/2 díla . Tato metoda je jistě napodobitelná i dnes alespoň u části včelstev. V podstatě napodobuje to, co se zpravidla děje v dutinách včelstev v přírodě přes zimu a na jaře. Odstraněním především starého díla (jeho části) dochází k ředění patogenů a jistému ozdravnému procesu. V přírodě toto vyřezávání nahrazují zpravidla různí predátoři, kteří využívají plásty, jež včely přes zimu neobsedají. Nedostatečné využívání stavebního pudu včelstev je jedním z největší hříchů lidí a ve svých důsledcích se projeví i produkci medu.

Ředění patogenů je jeden ze základních mechanizmů včelstev v přírodě, kterým obnovují vnitřní ustálenu rovnováhu a zajišťují si tak své přežití. Vhodné uplatnění tohoto principu (mechanizmu) v naší provozní metodě nám může ušetřit mnoho zbytečných zásahů, používání chemie, ale i přispěje ke stabilnějším výnosům.

Měsíc duben je prvním měsícem v roce, kterým začíná včelařská sezóna (duben, květen, červen, zima). Včelstva v tuto dobu produkují především krátkověké skupiny včel, které mají za úkol překlenout sezónu a zaopatřit včelstvo glycidovými zásobami na zimu. Ano včelstva se připravují na další zimu ihned od svého vyzimování. Současné klasické metodiky toto opomíjení. Jedním z důsledků je oslabování imunity včelstev a z toho vyplývající zhoršený zdravotní stav, ale i vyšší provozní náklady.
------------------------------------------- ----------------------------------------------------------------------------
Jestli-že je v březnu naprosto zbytečné jakékoliv rozšiřování včelstva, tak pro duben již toto tolik trochu jinak.

V dubnu se ve včelstvu začíná projevovat stavební pud. Pro stavbu je nutná podmínka pravidelný přísun nektaru a pylu. Aby bylo včelstvo schopno stavět, potřebuje k tomu dostatek včel stavitelek. Ty se v potřebném množství začínají objevovat přílivem mladušek z letošního plodu. Důležité je však i vnitřní prostředí, tedy teplo.

Rozkvětem angreštů, rybízů, meruněk, třešní, javorů a jabloní do včelstev začíná proudit pravidelně nektar a pyl. První podmínka pro stavbu je tedy splněna. Zvýšená schopnost ke stavbě je dána postupným přílivem mladušek, stavitelek. Zde asi problém není. Trošku však může nastat s prostředním, v tomto případě teplem. To je pro stavbu také nezbytné a zde se včelaři dopouštějí chyb.

Jaká je situace u včelstva v přírodě?

To si přes zimu uhájí zpravidla tolik stavby (díla), kolik přes zimu obsedá a dokáže si uhájit. Okrajové plásty zpravidla poničí nebo zcela odstraní různí škůdci. Včelstvo tak znovu získává v nezměněném prostotu možnost nové stavby. Ano pokud mluvíme stavebním pudu, mluvíme o nové stavbě. Včelstvo je schopno stavět někdy i dříve, ale používá k tomu vosk z již starého díla. To však není sněhobílé, ale jemně nahnědlé. V dubnu však již nové stavitelky využívají vlastní voskové žlázy a vosk je krásně sněhobílý.

Naši předkové v minulosti, kdy ještě nebyly úly s rozběrným dílem ,napodobovali tuto situaci včelstva v přírodě tak, že používali systém PRAVÁ, LEVÁ (viz výše).. To znamená,že v tuto dobu vyřezali v dutině polovinu díla v levé části dutiny. Druhý rok zase v pravé části. Je to již zmíněno výše. Získávali tak med a také pravidelně obměňovali včelí dílo a včelstvo tak ozdravovali. To lze samozřejmě napodobit i v nástavkových úlech. Ano, stavba je také jistým ozdravným prostředkem. Protože od roku 2005 používám ve všech včelstev jen přirozené dílo, tedy dílo bez mezistěn, mohl jsem změřit teplotu uvnitř při stavbě. Naměřené teploty se pohybovaly od 37°C (nejčastěji), až po 40°C . Co tyto teploty znamenají pro potlačení (nikoliv odstranění) například kleštíka nebo nosematózy, je jistě všem dostatečné známé.

V dubnu by v každém včelstvu měl být prostor u stěn vždy prostor alespoň pro stavbu 1 plástu. To je pro včelstvo nejpřirozenější.

Ke stavbě směrem nahoru nebo dolu včelstvo přistupuje v momentě , kdy začne překotně sílit. Rozvoj směrem dolu je pak spojen s využitím první snůšky, kdy zásoby stlačují plod dolů k česnu.

To nastává až po vyběhnutí druhé generace mladušek, tedy v poslední dekádě měsíce. Zde včelaři dělají nejčastější chyby. Začátečníci se předhánějí v tom, kdo první rozšíří a a myslí si, že tím prokazují nějako včelařskou zdatnost. Opak je pravdou. Nesmyslně ochlazují prostot včelstvu a brzdí jeho rozvoj .Ideální pro množení kleštíka je totiž teplota 33,4°C. To vše se projeví v zásadním narušení ustálené rovnováhy včelstva . Tady je položen první základ k budoucím možným kolapsům včelstev. Podobné je to se záměnami nástavků s plodem, kdy kleštíka z okrjových částí plodového hnízda přesouváme do jeho středu a tím podpoříme jeho expanzi.

Plodové těleso je pro mne nedotknutelnou svatyní a záměny nástavku jsem nahradil posunem.

Jak už jsem zmínil u předešlého měsíce, rozšiřují především směrem dolů, případně ponechávám včelstvu podobný prostor směrem nahoru jako přetlakovou nádobu. Na to musí včelstvo ale mít, není kam spěchat. Samozřejmě s využitím folie, jak je již mnohokráte zmíněno.

Někdy bývám ještě dotazován, jak vybavuji ten stavební nástavek. To mne stále více a více překvapuje, protože to prezentují nepřetržité od roku 1977, kdy jsem se stal učitelem včelařství. Stavební nástavek bez soušového jádra (2-3 plásty = 1-2 uličky) je prostě nesmysl a je spíše překážkou, než nabídkou včelstvu pro rozvoj a stavbu. Zde si to musí každý vyzkoušet sám podle svých podmínek a síly a kondici včelstev. Jistě bych mohl uvést spousty variant, kdy se co hodí více, ale to jsem ukazoval na svých přednáškách. Zde na to není prostor a jednoduché postupy uvedu v závěru článku.

Když včelstvo začne například obsazovat spodní stavební nástavek, folii odstraním tak, že pouze nadzvednu horní nástavky s plodem a medem a pomocník folii opatrně odstraní (pozor na matku). Je to operace na 30 sekund a při použití vody včelstvo vyruší jen minimálně. Je nutné si uvědomit, že rozebráním včelstva v době snůšky ztrácíme minimálně tento snůškový den.Kdybych měl uvést můj maximálně změřený přínos , tak je to více než 14,5 kg/ 1 den. Kdo si takovou ztrátu může dovolit? Osobně takovéto operace provádím za deště, kdy takové ztráty nehrozí.

Včelař si musí uvědomit co vlastně chce. Chci harmonické včelstvo a med nebo jen „maso“ které již snůšku nevyužije. Jsou samozřejmě výjimky, které pramení z dalších motivů včelaření třeba při množení včelstev, chovu matek a podobně. Koncem dubna je také již možné provést jedno z biotechnických opatření k ozdravění včelstev. Tím může být právě rozšíření dolů spojené s vybudováním nového plodiště. Podrobněji se o tom rozepíši v květnu. Vnímavému včelaři , který již chápe zákonitosti života včelstva, to však dojde již nyní.

Jak jsem výš uvedl měsíc duben je také u mne začátkem chovu matek. Zase je to téma na celý článek, na který zde není místo. V příznivých létech se stává, že první matečníky jsou založeny již 1.4. V každém případě tak je kolem začátku květu řepky i když je třeba velmi chladno.

Chov matek je ale nemyslitelný bez chovu trubců. O tom se chovatelé vůbec nezmiňují. Je to taková samozřejmost, že to považují zřejmě za zbytečné. Proto se o tom podrobněji nebudu zmiňovat (je to v jiném článku), ani já. Avšak chov trubců je vrcholem chovu ( viz kalendárium).

Snad jen toto. Včelstva v přírodě a podobně vedená na na přirozené stavbě mají trubčinu vždy na okrajích plodového hnízda. Je to proto, že v těchto místech j je vyšší infekční tlak. Je to instinktivní záležitost. Svou roli však zde hraje poloha česna. Trubčina také přitahuje kleštíka. Ne však všechny buňky jsou jím napadány, ne všechny jsou pro něj atraktivní. Z těchto buněk vylíhlí trubci jsou pro další selekci na odolnost velmi důležití. I proto cca 30 let nepoužívám tzv. varropasti (vyřezávání zavíčkované trubčiny) . Toto „selekční“ opatření má své úskalí a klasičtí včelaři ho nedokáží vůbec využít a naopak svým včelstvům ubližují. Důvod je ten, že včelstva u „klasicků“ vlastně hladoví celý rok (nechovají trubcem do podletí) a proto kleštíku nezbývá nic jiného, než se množit jen na dělničině. Ejhle, opět ukázka toho, jak včelaři kleštíku svou nevědomostí nadbíhají, aby s ním pak nadbytečně bojovali chemií. Některé důsledky známe. Zmínil jsem to jen proto, že i včelstva v přírodě nebo podobně vedená „uvažují“ dlouho dopředu . Klasičtí včelaři však v dlouhodobém horizontu neuvažují, řeší věci nutné, nikoliv však pro včelstvo důležité z dlouhodobého pohledu. To není kritika, to je fakt.

Toliko obecně. Nyní uvedu krátce některé postupy, které využívám já.

Teplo a přiměřený prostor, to zásada pro měsíc duben.

Rozšiřování.

Již od začátku svého včelaření jsem po vyzimování, tedy na konci první dekády března (květ jívy) rozdělil včelstva na 3 skupiny. Usnadňuje to práci .

Skupina 1 (S1)l vyzimovala v síle na černo obsednutých 3 a více NN/Langstroth.

Skupina 2 (S2), středně silná včelstva, která na černo obsedala na černo cca 2NN

Skupina 3 S3) . Zde se jednalo o loňské oddělky se záložními matkami, které nebyly použity k revitalizaci včelstev v říjnu předchozího roku nebo v nich byly prováděny různé pokusy a zátěžové testy materiálu. Samozřejmě sem patří i včelstva, která z nějakého důvodu přes zimu zeslábla, samozřejmě převážně vinou včelaře a nechceme je likvidovat (to by bylo nejpřirozenější).

Pochopitelně lze tyto skupiny doplnit o mezi skupiny (A0= obsedající na černo po vyzimování 4 a více NN. 1-2 = obsedaly 2,5 NN, 2-3 obsedaly 1,5 NN nebo celý 1 NN zcela načerno, tedy i krajní plásty).

3 skupiny uvádím pro přehled a více méně to odpovídá gausově křivce a pro běžného včelaře je to zcela dostačující.

Podstatné je, aby se rozvoj včelstva začal v horním nástavku a plod byl obklopen zásobami, Začátkem dubna by měl strůpek úlu doslova hicovat. Je-li tomu tak, je vše OK.

Je třeba si uvědomit to, že ne vždy nejsilnější včelstva donesou největší užitek. Mezi důležité faktory patří také poměry mezi množstvím plodu ( hlavně otevřeného), počtem krmiček, létavek, celkového počtu včel v době snůšky,prostoru , kondice a tím i optimální schopnosti k využití snůšky.

Skupina S1.

Výchozí stav: Má na dně stavební nástavek, na něm folii pokrývající 1/3-1/2 půdorysu. Pak jsou zbývající 2-3 nástavky kde jsou zásoby a plod.
Zákrok: V první dekádě dubna na tuto sestavu dám opět folii a nad ní stavení nástavek, tím získá včelstvo jakousi přetlakovou nádobu. Velmi silným včelstvům (obsedají nyní 5 NN odeberu spodní folii. A včelstvo je na 5-6 NN 2/3 L.
Tím je zajištěno vše, co včelstvo potřebuje a má po celý duben klid a prostor na rozvoj a využití rané snůšky z ovocných stromů.

Skupina S2:

Výchozí stav: Dno, stavební nástavek z předchozího roku, folie, 2 NN s plodem a zásobami. Zde nedělám zpravidla nic.

Zákrok: Pokud včelstvo nemá stavební nástavek z dřívějška, podstavím jej na dno, pak následuje folie a nástavky ve stejném pořadí. Čtvrtý nástavek (stavební nebo jen se soušemi), můžeme dát jaké čtvrtý přes folii na začátku květu řepky.

Včelstvo má opět vše, co potřebuje, tedy teplo a dostatečný prostor. To, že v horních nástavcích můžeme v obou nástavcích krajní souše ( v každém NN tedy 2 krajní souše) odebrat a nahradit stavebními rámky asi zmiňovat nemusím. Pokud by zde byly zásobní plásty, dáme je při přidání stavebního nástavku jako“ soušové jádro.“ Takové včelstvo je zpravidla v3-4NN. Prostoru pro rozvoj, stavbu i ukládání zásob má dost. Při počátku květu řepky odstraníme folii na spodní nástavku.

Skupina S3:

Výchozí stav: Včelstvo je v 1 NN ,který již začátkem dubna obsedá na černo. Není-li tomu tak, nemá právo na další pokračování. Asi není třeba zdůrazňovat, že spojujeme pouze zdravé se zdravým.

Zákrok: pokud jsme tak neučinili již na podzim, přeskupíme včelstvo do 2 NN zásobní plásty a plod nad sebe rovnoměrně do obou nástavků. Např. 5+5. Nebo 6+6. Na stranu každého nástavku vedle posledního zásobního plástu dáme přepážku ze sololitu (není zcela včelo těsná) a za ní buď stavební rámky nebo jen souše. Můžeme postupovat i tak, že do spodního nástavku dáme jen souše a do horního za přepážku stavební rámky, které postupně dáváme před přepážku podle toho jak včelstvo sílí a staví. Do konce dubna by mělo obsedat plně 2 NN. Pak mu přidáme další NN se soušemi nebo jen 1 stavební NN. Můžeme opět využít folii.

Toto včelstvo bude zvládat cca do první dekády května 3NN, což je vzhledem k jeho síle postačující.

Ti. Co používají vysoká dna nemusí s podstavením staveního nástavku nijak spěchat. V případě potřeby jej totiž včelstva využijí ke stavbě divočiny, což rozhodně není nijak na škodu.

V těchto jednoduchých schématech jsou uvedeny základní variant a není zde například uveden postup při případném velmi časném chovu matek (začíná zpravidla 1.4.).

Znovu připomínám, že kraňka má absolutně nejrychlejší jarní rozvoj ze všech plemen, která se u nás chovají. Proto je velmi důležité dát jí včas prostor ale vždy tak, aby se nezměnily tepelné podmínky v dutině a nenarušila se ustálená rovnováha ve včelstvu, která je pro jeho zdravý rozvoj zásadní. Pokud kraňka obsedá ¾ prostoru, může pociťovat stísněnost, což může vést k rojové náladě. Jak jsem ale již předeslal, to mne neděsí. Dá se toho velmi elegantně využít ke zvýšení produkce medu až o 100% a také k omlazení a ozdravení včelstev. Na drobná ozdravná opatření nikdy nezapomínejme a využívejme je pokud je to jen možné při každém otevření včelstva. Včelstva žijící v přírodě to dělají také tak. Blíže najde zvědavý čtenář v mém článku o vývoji mojí provozní metody nebo na mém semináři.

Snažme se uvažovat dlouhodobě jako to dělají včely. Ušetříme si tím spousty práce, nákladů a včely se nám za to odmění. To je moje zkušenost třiašedesátiletého včelaření. Je to vcelku jednoduché. Je prostě jen třeba sladit tyto faktory: Včela , včelař, úl (prostor). provozní metoda a prostřední. Pak to jde jaksi samo.]]> Duben

Leoš Dvorský

Klimatické podmínky:
V dubnu začíná skutečně včelařská sezona se vším všudy. Počasí však bývá velmi proměnlivé. Ranní mrazíky dokáží zhatit nastávající snůšku z ovocných stromů ale také z akátu, který začíná kvést o cca 40 dní později. Průměrné teploty v dubnu činí 8,7 stupňů nad nulou a srážky 27 mm. Duben dělá roje a nebo pohřby. To je staré včelařské pravidlo.

Vegetace:

V dubnu jsou bohatým zdrojem pylu a nektaru především angrešty, rybíz, ovocné stromy, javor mléč, smetánka. Koncem dubna začíná na polích kvést řepka ozimá, v lesích borůvky. Medovice se v tomto měsíci prakticky nevyskytuje. Signální rostlinou je třešeň ptačí, případně bříza nebo meruňka. V tomto období včelstva zpravidla hravě nahradí zimní spotřebu zásob.

Co se děje ve včelstvech:

Včelstva s pozdějším rozvojem zahajují plodování. To je však zpravidla velmi razantní. Obvykle však již v tuto dobu vybíhá plod založený v měsíci březnu. Mladušky nahrazují úbytek zimních včel. Přílivem sladiny se začíná dostavovat stavební pud. Včelstva sílí a obsedají prostor, který byl v zimně mimo dosah chomáče. Plod se rozšiřuje směrem do zásob, které působí jako akumulační kamna. Ve včelstvech se zvyšuje teplota a také vlhkost. Líhnou se první trubci. Především u kraňských včelstev, nemají-li dostatek prostoru, se začíná projevovat rojový pud, který vyvrcholí rojením o měsíc později.

Co včelstvo potřebuje:

Včelstva potřebují dostatek sladiny a prostoru pro svůj rozvoj a stavbu. Zdá se to málo, ale toto je pro včelstva a jejich další život zásadní. Duben měsíc je měsícem stavby a bouřlivého rozvoje, K tomu včelstvo potřebuje příliv potravy, dostatek včel, teplotu a prostor.

Včelařova práce:

Rozumný včelař by měl včelstvům umožnit to, co je pro ně přirozené, normální. Na tom by měla být založena naše provozní metoda. Místo zde nemá spousta drobných zásahů, ale musíme uvažovat dopředu. Stres je nehorší nemoc. Jedním zákrokem můžeme obměnit staré dílo a nahradit jej prostorem pro stavbu, aniž bychom zásadním způsobem narušili tepelný režim včelstva. Přirozený rozvoj včelstev je směrem k česnu. K tomu je ale třeba dostatek snůšky, které je však v tomto období dostatek a to jak na polích, sadech i v lesích. Při rozšíření dbáme na to, aby včelstva mohla vybudovat a vystavět nové plodiště, na kterém budou odchovávat plod po zbytek sezóny. K tomu by nám měl stačit skutečně jen jeden zákrok. Vše ostatní dokazuje jen naši neschopnost porozumět životu včelstva jako celku.

V příznivých létech můžeme v dubnu zahájit chov matek. Velmi často však tyto chovy trpí nepříznivým počasím a většími ztrátami matek. Chov matek je nemyslitelný bez o chovu trubců. Jako trubčí včelstva vybíráme ta nejlepší. To je důležitá zásada, kterou včelaři i profesionální chovatelé matek velmi často přehlížejí. Naši předkové byli v tomto ohledu daleko pružnější. Trubčí včelstva musí projít zvýšeným infekčním tlakem, chceme-li vůbec mluvit o nějaké snaze o přírodní selekci. Teprve potom bychom se měli zaměřit na další užitkové vlastnosti včelstev. Schopnost přežít by pro nás měla být ta nejdůležitější vlastnost. Je to schopnost pro včelstva v přírodě nejdůležitější. Jinak se budeme pohybovat neustále dokola, což je stav současných včelařských chovů u nás, které se bez chemie již ani neumí obejít. To samozřejmě jejich provoz také patřičně zdražuje. Dbáme, aby trubčina byla na okraji plodového tělesa, kde je vyšší infekční tlak. To ale samozřejmě nestačí, chceme-li být daleko úspěšnější v selekci a šlechtění včelstev, je to první krůček.. Plemenná a trubčí včelstva máme vybrána a připravena již od léta minulého roku.

Jinak pozdě BYCHA HONITI.

Měsíc duben je také měsícem, kdy naši předkové odebírali včelám přebytky medu z předchozího roku a současně dávali včelstvům prostor ke stavbě tím, že část plástů se zásobami (a někdy i plodem) včelstvům vyřezali. Pravidlem bylo, že se maximálně vyřezalo 1/3-1/2 díla . Tato metoda je jistě napodobitelná i dnes alespoň u části včelstev. V podstatě napodobuje to, co se zpravidla děje v dutinách včelstev v přírodě přes zimu a na jaře. Odstraněním především starého díla (jeho části) dochází k ředění patogenů a jistému ozdravnému procesu. V přírodě toto vyřezávání nahrazují zpravidla různí predátoři, kteří využívají plásty, jež včely přes zimu neobsedají. Nedostatečné využívání stavebního pudu včelstev je jedním z největší hříchů lidí a ve svých důsledcích se projeví i produkci medu.

Ředění patogenů je jeden ze základních mechanizmů včelstev v přírodě, kterým obnovují vnitřní ustálenu rovnováhu a zajišťují si tak své přežití. Vhodné uplatnění tohoto principu (mechanizmu) v naší provozní metodě nám může ušetřit mnoho zbytečných zásahů, používání chemie, ale i přispěje ke stabilnějším výnosům.

Měsíc duben je prvním měsícem v roce, kterým začíná včelařská sezóna (duben, květen, červen, zima). Včelstva v tuto dobu produkují především krátkověké skupiny včel, které mají za úkol překlenout sezónu a zaopatřit včelstvo glycidovými zásobami na zimu. Ano včelstva se připravují na další zimu ihned od svého vyzimování. Současné klasické metodiky toto opomíjení. Jedním z důsledků je oslabování imunity včelstev a z toho vyplývající zhoršený zdravotní stav, ale i vyšší provozní náklady.
------------------------------------------- ----------------------------------------------------------------------------
Jestli-že je v březnu naprosto zbytečné jakékoliv rozšiřování včelstva, tak pro duben již toto tolik trochu jinak.

V dubnu se ve včelstvu začíná projevovat stavební pud. Pro stavbu je nutná podmínka pravidelný přísun nektaru a pylu. Aby bylo včelstvo schopno stavět, potřebuje k tomu dostatek včel stavitelek. Ty se v potřebném množství začínají objevovat přílivem mladušek z letošního plodu. Důležité je však i vnitřní prostředí, tedy teplo.

Rozkvětem angreštů, rybízů, meruněk, třešní, javorů a jabloní do včelstev začíná proudit pravidelně nektar a pyl. První podmínka pro stavbu je tedy splněna. Zvýšená schopnost ke stavbě je dána postupným přílivem mladušek, stavitelek. Zde asi problém není. Trošku však může nastat s prostředním, v tomto případě teplem. To je pro stavbu také nezbytné a zde se včelaři dopouštějí chyb.

Jaká je situace u včelstva v přírodě?

To si přes zimu uhájí zpravidla tolik stavby (díla), kolik přes zimu obsedá a dokáže si uhájit. Okrajové plásty zpravidla poničí nebo zcela odstraní různí škůdci. Včelstvo tak znovu získává v nezměněném prostotu možnost nové stavby. Ano pokud mluvíme stavebním pudu, mluvíme o nové stavbě. Včelstvo je schopno stavět někdy i dříve, ale používá k tomu vosk z již starého díla. To však není sněhobílé, ale jemně nahnědlé. V dubnu však již nové stavitelky využívají vlastní voskové žlázy a vosk je krásně sněhobílý.

Naši předkové v minulosti, kdy ještě nebyly úly s rozběrným dílem ,napodobovali tuto situaci včelstva v přírodě tak, že používali systém PRAVÁ, LEVÁ (viz výše).. To znamená,že v tuto dobu vyřezali v dutině polovinu díla v levé části dutiny. Druhý rok zase v pravé části. Je to již zmíněno výše. Získávali tak med a také pravidelně obměňovali včelí dílo a včelstvo tak ozdravovali. To lze samozřejmě napodobit i v nástavkových úlech. Ano, stavba je také jistým ozdravným prostředkem. Protože od roku 2005 používám ve všech včelstev jen přirozené dílo, tedy dílo bez mezistěn, mohl jsem změřit teplotu uvnitř při stavbě. Naměřené teploty se pohybovaly od 37°C (nejčastěji), až po 40°C . Co tyto teploty znamenají pro potlačení (nikoliv odstranění) například kleštíka nebo nosematózy, je jistě všem dostatečné známé.

V dubnu by v každém včelstvu měl být prostor u stěn vždy prostor alespoň pro stavbu 1 plástu. To je pro včelstvo nejpřirozenější.

Ke stavbě směrem nahoru nebo dolu včelstvo přistupuje v momentě , kdy začne překotně sílit. Rozvoj směrem dolu je pak spojen s využitím první snůšky, kdy zásoby stlačují plod dolů k česnu.

To nastává až po vyběhnutí druhé generace mladušek, tedy v poslední dekádě měsíce. Zde včelaři dělají nejčastější chyby. Začátečníci se předhánějí v tom, kdo první rozšíří a a myslí si, že tím prokazují nějako včelařskou zdatnost. Opak je pravdou. Nesmyslně ochlazují prostot včelstvu a brzdí jeho rozvoj .Ideální pro množení kleštíka je totiž teplota 33,4°C. To vše se projeví v zásadním narušení ustálené rovnováhy včelstva . Tady je položen první základ k budoucím možným kolapsům včelstev. Podobné je to se záměnami nástavků s plodem, kdy kleštíka z okrjových částí plodového hnízda přesouváme do jeho středu a tím podpoříme jeho expanzi.

Plodové těleso je pro mne nedotknutelnou svatyní a záměny nástavku jsem nahradil posunem.

Jak už jsem zmínil u předešlého měsíce, rozšiřují především směrem dolů, případně ponechávám včelstvu podobný prostor směrem nahoru jako přetlakovou nádobu. Na to musí včelstvo ale mít, není kam spěchat. Samozřejmě s využitím folie, jak je již mnohokráte zmíněno.

Někdy bývám ještě dotazován, jak vybavuji ten stavební nástavek. To mne stále více a více překvapuje, protože to prezentují nepřetržité od roku 1977, kdy jsem se stal učitelem včelařství. Stavební nástavek bez soušového jádra (2-3 plásty = 1-2 uličky) je prostě nesmysl a je spíše překážkou, než nabídkou včelstvu pro rozvoj a stavbu. Zde si to musí každý vyzkoušet sám podle svých podmínek a síly a kondici včelstev. Jistě bych mohl uvést spousty variant, kdy se co hodí více, ale to jsem ukazoval na svých přednáškách. Zde na to není prostor a jednoduché postupy uvedu v závěru článku.

Když včelstvo začne například obsazovat spodní stavební nástavek, folii odstraním tak, že pouze nadzvednu horní nástavky s plodem a medem a pomocník folii opatrně odstraní (pozor na matku). Je to operace na 30 sekund a při použití vody včelstvo vyruší jen minimálně. Je nutné si uvědomit, že rozebráním včelstva v době snůšky ztrácíme minimálně tento snůškový den.Kdybych měl uvést můj maximálně změřený přínos , tak je to více než 14,5 kg/ 1 den. Kdo si takovou ztrátu může dovolit? Osobně takovéto operace provádím za deště, kdy takové ztráty nehrozí.

Včelař si musí uvědomit co vlastně chce. Chci harmonické včelstvo a med nebo jen „maso“ které již snůšku nevyužije. Jsou samozřejmě výjimky, které pramení z dalších motivů včelaření třeba při množení včelstev, chovu matek a podobně. Koncem dubna je také již možné provést jedno z biotechnických opatření k ozdravění včelstev. Tím může být právě rozšíření dolů spojené s vybudováním nového plodiště. Podrobněji se o tom rozepíši v květnu. Vnímavému včelaři , který již chápe zákonitosti života včelstva, to však dojde již nyní.

Jak jsem výš uvedl měsíc duben je také u mne začátkem chovu matek. Zase je to téma na celý článek, na který zde není místo. V příznivých létech se stává, že první matečníky jsou založeny již 1.4. V každém případě tak je kolem začátku květu řepky i když je třeba velmi chladno.

Chov matek je ale nemyslitelný bez chovu trubců. O tom se chovatelé vůbec nezmiňují. Je to taková samozřejmost, že to považují zřejmě za zbytečné. Proto se o tom podrobněji nebudu zmiňovat (je to v jiném článku), ani já. Avšak chov trubců je vrcholem chovu ( viz kalendárium).

Snad jen toto. Včelstva v přírodě a podobně vedená na na přirozené stavbě mají trubčinu vždy na okrajích plodového hnízda. Je to proto, že v těchto místech j je vyšší infekční tlak. Je to instinktivní záležitost. Svou roli však zde hraje poloha česna. Trubčina také přitahuje kleštíka. Ne však všechny buňky jsou jím napadány, ne všechny jsou pro něj atraktivní. Z těchto buněk vylíhlí trubci jsou pro další selekci na odolnost velmi důležití. I proto cca 30 let nepoužívám tzv. varropasti (vyřezávání zavíčkované trubčiny) . Toto „selekční“ opatření má své úskalí a klasičtí včelaři ho nedokáží vůbec využít a naopak svým včelstvům ubližují. Důvod je ten, že včelstva u „klasicků“ vlastně hladoví celý rok (nechovají trubcem do podletí) a proto kleštíku nezbývá nic jiného, než se množit jen na dělničině. Ejhle, opět ukázka toho, jak včelaři kleštíku svou nevědomostí nadbíhají, aby s ním pak nadbytečně bojovali chemií. Některé důsledky známe. Zmínil jsem to jen proto, že i včelstva v přírodě nebo podobně vedená „uvažují“ dlouho dopředu . Klasičtí včelaři však v dlouhodobém horizontu neuvažují, řeší věci nutné, nikoliv však pro včelstvo důležité z dlouhodobého pohledu. To není kritika, to je fakt.

Toliko obecně. Nyní uvedu krátce některé postupy, které využívám já.

Teplo a přiměřený prostor, to zásada pro měsíc duben.

Rozšiřování.

Již od začátku svého včelaření jsem po vyzimování, tedy na konci první dekády března (květ jívy) rozdělil včelstva na 3 skupiny. Usnadňuje to práci .

Skupina 1 (S1)l vyzimovala v síle na černo obsednutých 3 a více NN/Langstroth.

Skupina 2 (S2), středně silná včelstva, která na černo obsedala na černo cca 2NN

Skupina 3 S3) . Zde se jednalo o loňské oddělky se záložními matkami, které nebyly použity k revitalizaci včelstev v říjnu předchozího roku nebo v nich byly prováděny různé pokusy a zátěžové testy materiálu. Samozřejmě sem patří i včelstva, která z nějakého důvodu přes zimu zeslábla, samozřejmě převážně vinou včelaře a nechceme je likvidovat (to by bylo nejpřirozenější).

Pochopitelně lze tyto skupiny doplnit o mezi skupiny (A0= obsedající na černo po vyzimování 4 a více NN. 1-2 = obsedaly 2,5 NN, 2-3 obsedaly 1,5 NN nebo celý 1 NN zcela načerno, tedy i krajní plásty).

3 skupiny uvádím pro přehled a více méně to odpovídá gausově křivce a pro běžného včelaře je to zcela dostačující.

Podstatné je, aby se rozvoj včelstva začal v horním nástavku a plod byl obklopen zásobami, Začátkem dubna by měl strůpek úlu doslova hicovat. Je-li tomu tak, je vše OK.

Je třeba si uvědomit to, že ne vždy nejsilnější včelstva donesou největší užitek. Mezi důležité faktory patří také poměry mezi množstvím plodu ( hlavně otevřeného), počtem krmiček, létavek, celkového počtu včel v době snůšky,prostoru , kondice a tím i optimální schopnosti k využití snůšky.

Skupina S1.

Výchozí stav: Má na dně stavební nástavek, na něm folii pokrývající 1/3-1/2 půdorysu. Pak jsou zbývající 2-3 nástavky kde jsou zásoby a plod.
Zákrok: V první dekádě dubna na tuto sestavu dám opět folii a nad ní stavení nástavek, tím získá včelstvo jakousi přetlakovou nádobu. Velmi silným včelstvům (obsedají nyní 5 NN odeberu spodní folii. A včelstvo je na 5-6 NN 2/3 L.
Tím je zajištěno vše, co včelstvo potřebuje a má po celý duben klid a prostor na rozvoj a využití rané snůšky z ovocných stromů.

Skupina S2:

Výchozí stav: Dno, stavební nástavek z předchozího roku, folie, 2 NN s plodem a zásobami. Zde nedělám zpravidla nic.

Zákrok: Pokud včelstvo nemá stavební nástavek z dřívějška, podstavím jej na dno, pak následuje folie a nástavky ve stejném pořadí. Čtvrtý nástavek (stavební nebo jen se soušemi), můžeme dát jaké čtvrtý přes folii na začátku květu řepky.

Včelstvo má opět vše, co potřebuje, tedy teplo a dostatečný prostor. To, že v horních nástavcích můžeme v obou nástavcích krajní souše ( v každém NN tedy 2 krajní souše) odebrat a nahradit stavebními rámky asi zmiňovat nemusím. Pokud by zde byly zásobní plásty, dáme je při přidání stavebního nástavku jako“ soušové jádro.“ Takové včelstvo je zpravidla v3-4NN. Prostoru pro rozvoj, stavbu i ukládání zásob má dost. Při počátku květu řepky odstraníme folii na spodní nástavku.

Skupina S3:

Výchozí stav: Včelstvo je v 1 NN ,který již začátkem dubna obsedá na černo. Není-li tomu tak, nemá právo na další pokračování. Asi není třeba zdůrazňovat, že spojujeme pouze zdravé se zdravým.

Zákrok: pokud jsme tak neučinili již na podzim, přeskupíme včelstvo do 2 NN zásobní plásty a plod nad sebe rovnoměrně do obou nástavků. Např. 5+5. Nebo 6+6. Na stranu každého nástavku vedle posledního zásobního plástu dáme přepážku ze sololitu (není zcela včelo těsná) a za ní buď stavební rámky nebo jen souše. Můžeme postupovat i tak, že do spodního nástavku dáme jen souše a do horního za přepážku stavební rámky, které postupně dáváme před přepážku podle toho jak včelstvo sílí a staví. Do konce dubna by mělo obsedat plně 2 NN. Pak mu přidáme další NN se soušemi nebo jen 1 stavební NN. Můžeme opět využít folii.

Toto včelstvo bude zvládat cca do první dekády května 3NN, což je vzhledem k jeho síle postačující.

Ti. Co používají vysoká dna nemusí s podstavením staveního nástavku nijak spěchat. V případě potřeby jej totiž včelstva využijí ke stavbě divočiny, což rozhodně není nijak na škodu.

V těchto jednoduchých schématech jsou uvedeny základní variant a není zde například uveden postup při případném velmi časném chovu matek (začíná zpravidla 1.4.).

Znovu připomínám, že kraňka má absolutně nejrychlejší jarní rozvoj ze všech plemen, která se u nás chovají. Proto je velmi důležité dát jí včas prostor ale vždy tak, aby se nezměnily tepelné podmínky v dutině a nenarušila se ustálená rovnováha ve včelstvu, která je pro jeho zdravý rozvoj zásadní. Pokud kraňka obsedá ¾ prostoru, může pociťovat stísněnost, což může vést k rojové náladě. Jak jsem ale již předeslal, to mne neděsí. Dá se toho velmi elegantně využít ke zvýšení produkce medu až o 100% a také k omlazení a ozdravení včelstev. Na drobná ozdravná opatření nikdy nezapomínejme a využívejme je pokud je to jen možné při každém otevření včelstva. Včelstva žijící v přírodě to dělají také tak. Blíže najde zvědavý čtenář v mém článku o vývoji mojí provozní metody nebo na mém semináři.

Snažme se uvažovat dlouhodobě jako to dělají včely. Ušetříme si tím spousty práce, nákladů a včely se nám za to odmění. To je moje zkušenost třiašedesátiletého včelaření. Je to vcelku jednoduché. Je prostě jen třeba sladit tyto faktory: Včela , včelař, úl (prostor). provozní metoda a prostřední. Pak to jde jaksi samo.]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Na-aktualni-tema-brezen?pid=16724#pid16724 Fri, 06 Mar 2026 14:16:16 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Na-aktualni-tema-brezen?pid=16724#pid16724 Březen

Leoš Dvorský

Klimatické podmínky

Tento měsíc je takový měsíc šibal. Zima ještě neskončila a jaro ještě nezačalo. Noční teploty pod bodem mrazu jsou v jeho průběhu běžné. Naproti tomu se objevují i velmi teplé dny, kdy teploty vystoupí krátkodobě k těm, které jsou častější v létě. Zvraty v počasí jsou velmi časté a výrazné. To , musíme brát v úvahu. Průměrná teplota v březnu je pohybuje kolem 3 stupňů nad nulou. Průměrné srážky jsou cca 32 mm.

Vegetace

Kvetou olše, lísky, dříny a především jívy, různé krokusy, sněženky. Především jívy dávají včelám první snůšku nektaru a pylu. Jívy jsou takovou signální rostlinou.

Co se děje ve včelstvech

Včelstva již mají první plod. U těch rychlejších již vybíhají první mladušky. Zásoby rychle ubývají. Podle mých dlouhodobých pozorování to je kolem 4 kg za měsíc. Silná včelstva zakládají první trubčinu. Stavební pud se zpravidla ještě neprojevuje. Pokud včely staví děje se tak především s použitím starého vosku. Poznáme to tak, že stavba je žemlová až světle hnědá. Sněhově bílý vosk vidíme v březnu zřídka. Každou vhodnou chvíli včely využívají k proletům, donášce vody a pylu.

Co včelstvo potřebuje

Je to především teplo, dostatek kvalitních zásob, vodu , pyl a klid. V tuto dobu včelstvu nejvíce škodí přerušované plodování, které nastává v případech velkých teplotních zvratů, které v březnu nejsou ničím neobvyklým. K tomu je třeba, aby včelstvo bylo dostatečně silné, resp. ovládalo patřičný prostor. Jaký prostor včelstvo obsedá v době květu jív, to rozhoduje o tom, zda se ve včelstvu začne připravovat rojová nálada. Zvláště začátečníci si toto často neuvědomují. Důsledkem je pak nevhodné podněcování, zužování prostoru a další zbytečná nadlepšování. Druhým extrémem je, že z nedočkavosti včelstva rozšiřují a narušují tak tepelnou rovnováhu. Z hlediska přirozeného rozvoje včelstva se různé podněcování dlouhodobě ukázalo jako kontraproduktivní. Včelstva se jím klamou. Narušuje se tím vnitřní ustálená rovnováha včelstva, která nekoresponduje s tím, co se děje v přírodě. Pokud není příliv pylu z přírody, je výsledný efekt podněcování minimální. Dnešním včelařům je však tento pracný způsob blízký neboť na klamání včelstev jsou založené klasické metodiky ošetřování včelstev. Toto klamání včelstev se z dlouhodobého pohledu projevuje v oslabování sociální imunity včelstva. Je třeba si uvědomit, že imunita je něco, co organizmus nabývá, ale i ztrácí. Je na včelaři, jakou filozofii bude uplatňovat. Imunita včelstev je něco, co s čím naše včelaření vůbec nepracuje. Výjimku tvoří několik lidí včelařících podle tezí hnutí Šance pro včely.

Včelařova práce:

Včelař by měl včelstvům zajistit jejich potřeby. Tedy teplo, dostatečný prostor daný odpovídajícím množstvím díla a zásoby. Prosím přesně v tomto pořadí! Jak toho dosáhneme? Zásada je, že strůpek by měl být vždy uteplený, zvláště u neizolovaných úlů.
Nejlepším uteplením pro včelstvo je však hodně včel. To nyní již nezachráníme, na to musíme myslet již předchozí rok. Vodu zajistíme tím, že použijeme nad horní nástavek neprodyšnou folii, na které se sráží metabolická voda. Ta bývá i na stěnách úlů v prostoru, který je větší než včely skutečně obsedají . Někteří včelaři začínají včelstvům podávat vodu přímo do úlů. Podle mých zkušeností je to příliš mnoho práce s častým vyrušováním včelstva (narušování rovnováhy). Je to tedy vzhledem k poměru zisk/ztráta značně neefektivní. Daleko jednodušší a efektivnější je zřídit včelám v blízkosti (kolem 20m od úlů) hygienické napajedlo a včely na něj naučit chodit v době, kdy se ochladí. Na napajedlo včely nalákáme plástem s medem, který jim po vybrání zásob odstraníme. Napajedlo by nemělo nikdy vyschnout a to ani na jaře, ani v létě. Můžeme tím částečně snížit riziko sběru vody z nevhodných zdrojů, především gutační vody z rostlin, které jsou ošetřeny neonikotinoidy . I takováto drobnost přispívá svým dílem ke snížení kolapsů včelstev, známých jako CCD.
Pomocí vody můžeme včelám dodávat potřebné minerály, které jsou důležité zvláště pro ty, kteří zimují jen na cukru. Zimování na cukru je prakticky totéž, jako krmit krávy nebo králíky kyselým okurkami. Nehodlám se s nikým o této větě přít. Vyzkoušejte a pochopíte význam přirozených zásob, tedy medu.

V tuto dobu napravujeme také ta včelstva, která ztratila přes zimu matku nebo mají trubcokladnou matku. Že ve včelstvu není něco v pořádku poznáme podle toho, že včelstvo nenosí žádný pyl nebo včely mají od pylu nohy jako by umazané ( pylové rousky jsou velmi malé). Osiřelost se projevuje i tím že včely při proletu kolem oček nebo na česně jako by větrají. Jejich pohyby křídel jsou však pomalejší a tvoří kolem jejich těla jakýsi mlžný závoj. Často je vidět i vonná žláza. Takové včelstvo rozebereme, zjistíme skutečný stav. Zdravá včelstva spojíme a ušetříme si tak práci. Zásada je stejná jako na podzim. Je lépe mít jedno silné včelstvo, než li dvě slabá. Osobně v březnu žádné prohlídky nedělám. To si nechám na dobu květu třešní, kdy to spojím již s rozšiřováním. Každé vyrušení je pro včelstvo stres a ten je nejhorším onemocněním. Bohu žel pro drtivou včelařů je slovo stres jen slovo a neumí si pod ním nic představit. Když pak v sezoně nebo po ní mají včelstva problémy nenapadne je, že prvopočátek neduhů včelstev, přemnožení kleštíka….. je právě zde.

Myslím, že výše uvedené kalendárium celkem jasně říká, co je nutné a co je důležité. Včelař další vysvětlení nepotřebuje. V následujících řádcích trochu rozvedu včelařovu (mojí práci) v březnu. Snad to pomůže začínajícím včelařům, protože na internetu mohou najít spoustu naprosto nesmyslných až hloupých doporučení začátečníků, kteří opakují chyby, kterých se dopouštěli lidé v minulosti. Ti však své neúspěchy a neumění, či hloupost nedávali na odiv veřejnosti.

Otázka podněcování.

I v minulosti včelaři svá včelstva podněcovali k vyššímu kladení vajíček v tuto dobu. Je třeba si uvědomit ale souvislosti. Dříve se u nás včelařilo převážně s včelou tmavou. Její včelstva dozrávala ke snůškové zralosti nejdříve začátkem června na snůšku z malin. Tak ,jak k nám postupně stále více dostávala kraňka, stávalo se toto podněcování (klamání) více méně zbytečnou záležitostí u normálně silných zdravých včelstev. Kraňka má prostě na jaře doslova raketový nástup plodové křivky. Záleží na jednotlivých kmenech. Nejrychlejší nástup plodování měla podle mých zkušeností Sklenarova „47“. Trpěla však poměrně vysokým sklonem k nosematóze. Naproti tomu kmen Troiseck byl vůči nosematóze téměř rezistentní. Jaká škoda, že jej např. VÚD, přestal rozkovávat. Tak bych mohl podrobněji rozebírat jednotlivé kmeny kraňky, ale to by z toho byl nový a hlavně dlouhý článek. Ten je sice napsán, ale je příliš dlouhý , a tak ani nevím, jestli je ke zveřejnění. Lidé dnes hledají jen zkratky a žijí pak zkratkovitý život svůj i se včelami. To není moje cesta, rychlokvašku ze mne již nikdo a nic neudělá.

V posledních létech je z různých důvodů zaznamenávám určitý odklon od kraňky. Vlastníci včel, kteří často mají jen průmyslově apokalyptický přístup ke včelám nebo začátečníci, hledají ideální včelu. Myslí si , že ji najdou například markýrováním návratu k „původní „ včele (A.m. mellifera) nebo k Včele buckfastské a jejím různým větvím. Tato plemena však mají diametrálně odlišnou plodovou křivku , která nezajišťuje využití časné až velmi časné jarní snůšky. Ty u nás převažují a zajišťují cca 70% celkového výnosu. Pozdější a daleko pozvolnější nástup plodování těchto plemen lze částečně eliminovat právě podněcováním, které kraňka, má-li dostatek zásob vlastně nepotřebuje.

V našich podmínkách však ty tzv. nová plemena jsou však vždy kříženci s kraňkou, která je na našem území již dávno dominantní. Tím se jejich plodová křivka trochu podobá kraňce. Kdo však měl dlouhodobě možnost porovnávat jarní rozvoj různých plemen jako já ví, že se to nedá porovnávat, rozdíly jsou obrovské. Vše má ale samozřejmě svá pro a proti a záleží na včelaři, jak vše okáže využít. Někteří včelaři se snaží zamezit zimnímu plodování včelstev izolací matek a pak následně zahajují podněcování. Jaký paradox, že? Řešení je však mnohem jednodušeí.

Spousta studií dávno prokázalo, že podněcování je spíše kontraproduktivní. Včely jsou velice silně napojeny na prostředí. Nechají se však oklamat lidmi a to má své důsledky. Jaké? Inu dlouhověké zimní včely začnou daleko dříve odchovávat plod a začnou stárnout. Jsou nuceny i za nepříznivého březnového počasí shánět vodu, nektar a pyl. Při tom jich zbytečně mnoho uhyne. Včelstva předčasně vyprovokovaná k aktivitě začínají prostě stárnout rychleji. Dochází k daleko rychlejší obměně včel, kdy dlouhověké včely jsou nahrazovány krátkověkými. Dlouhověké včely předčasně hynou a není využit jejich potenciál. I to má na ustálenou rovnováhu včelstva a jeho sociální imunitu velké negativní dopady.

Pravidlo, kterým se řídím je, že když chci využít době jarní snůšku, musí létavka, která ji využije, ležet na dně buňky jako vajíčko nejpozději v podletí předchozího roku. Pak je každé podněcování naprosto zbytečné.

U mne je zcela normální, že hlavní tíhu jarních snůšek nesou právě dlouhověké zimní včely, které se nezapojily do dělby práce předčasným plodováním a proto nezačaly předčasně stárnout. Podlé mých pokusů takové včely žijí i déle než 9 měsíců běžně. Tím dochází k maximální úspoře energie a samozřejmě zásob medu.

V případě, kdy si včelaři stále ještě neví rady s V.d., je 1,5 generace plodu , který získáme navíc podněcováním, pro kleštíka dárkem z nebes. Ano tak tomu skutečně je. Provedl jsem v tomto směru mnoho pozorování a měření. Jedno z biotechnických opatření proti V.d. je právě zkrácení plodové křivky podobně, jak je tomu u včelstev v přírodě.

Nevhodným podněcováním prostě narušujeme ustálenou vnitřní rovnováhu včelstva, které má zdravé včelstvo po zimě. Podporujeme podmínky pro předčasný a intenzivnější rozvoj patogenů, které v důsledku vedou k oslabování imunity včelstva, nižším výnosům, zvýšeným nákladů…… Tedy nic dobrého pro včelstvo a včelaře.
Když podněcovat, tak hlavně vodou. Proto je dobré včas zřídit napajedlo na sluném místě. Ideální je vyhřívané napajedlo, to je ovšem drahé..... Někdo dodává vodu přímo do úlů. Tím včelstvům pomůžeme nejvíce. To má samozřejmě i svá negativa, ale jak se říká proti gustu……. K dodání vody však můžeme využít metabolismus samotného včelstva. K tomu je však třeba pochopit vztah prostou k prostoru. Jistě mohou pomoci i folie místo strůpku. Možností je zase více a byly mnohokrát popsány.

Pokud je nutné doplnit zásoby, neměli bychom to provádět na jaře těstem, ale tekutým krmivem. Těsto se hodí do letního období. Samozřejmě ideální je med nebo medová voda. Těsto neúměrně vyčerpává včely. Přesto dnes kdejaký začátečník těsto doporučuje začátečníkům právě na jře nebo dokonce v zimě. Je to z lenosti a nevědomosti. Nevím, ale myslím si, že není snad nic záludnějšího, než když začátečník radí začátečníkům. Kdo si ale připustí, že je začátečník nebo kdo pozná, že mu radí začátečník ? Lidé hledají snadná řešení, myšlení je přeci bolí.

Pylové náhražky.

I to je jakási móda. V minulosti jsme používali tzv. sojapyl, tedy velmi jemnou sojovou moučku, která se včelám podávala k narouskování vně úlu. Tehdy však ještě nevyráběl z geneticky upravené sóji. Dnes je to jinak a člověk to vlastně ani nezjistí. I to má na včelstva své negativní dopady.

Využívána jsou často i různá bílkovinná těsta. To bych shrnul krátce asi takto. Oddělku o síle 1NN, v březnu nikdy. Produkčním včelstvům obsedajícím v březnu na černo 3 NN pak jedině až když je ve včelstvu 1 generace mladušek, tedy začátkem dubna. Pak se prakticky bezpečně vyhneme zbytečnému urychlení nosematózy, která způsobuje na včelstvech největší ztráty.

V minulosti jsme odebírali včelstvům v průběhu sezóny nadbytečné pylové desky, které jsme zasypávali jemným cukrem (pudr) a zabalili do novin, aby je nezničil zavíječ voskový. Na jaře se takovýto plást vloží přímo doprostřed včelího chomáče a je až do snůšky hotovo. Účinek je okamžitý a pro včelstvo nijak zatěžující.
Nejbezpečnější a také nejpřirozenější a téměř bez nebezpečí je mít poblíž každého stanoviště (do 100 m) porosty lísky, jív, vrb, dřínu, olše. Vrb je ale spousty druhů a při vhodném sortimentu mohou zajistit pylovou i nektarovou snůšku od začátku března minimálně až do snůšky z ovocných stromů. Jak jednoduché, že? Ovšem chce to opět trochu našeho sádla a to se chce jen skutečnému včelaři, ne rychlokvašce z internetu.

Prostor.

V březnu také připravujeme včelstvům podmínky k rojení. V době květu jívy musí mít kraňská včelstva dostatek prostou. Pokud kraňka obsedá ¾ prostoru, pociťuje stísněnost a u některých kmenů to může vést k rojové náladě, která vyvrcholí v květnu. Jak to ale udělat, abychom dali včelstvu dost prostoru a přitom neochlazovali celkový prostor? Je zřejmé, že rozšiřováním směrem nahoru v březnu toho nedocílíme. Já používám téměř výhradně rozšiřování směrem dolu. Stavební nástavek je ve včelstvu někdy již z minulého roku. Jen jej od hlavního hnízda oddělím folií která není u česnové stěny doražena o cca 1/3. Do produkčních včelstev vkládám příležitostně stavení rámek pro stavbu. U trubčích včelstev tam jsou již od minulého roku. To ale při pochopení architektury včelího díla je samozřejmost. Abych se ale přiznal. Já využívám spíše pro-rojová opatření a rojový pud vhodně využívám. Není pracovnitější včelstvo, než letošní roj.......

Nic však není dogma. Pochopitelně je možné rozšiřovat podobně i směrem nahoru. Je třeba ale vědět, jaké to má důsledky a jak to naruší ustálenou rovnováhu včelstva. Ta je zásadní.
Na jaře je ideální pro rozvoj včelstva rozšiřovat plodové hnízdo tzv. do zásob. Tomu tento směr (nahoru) moc nevyhovuje. Pokud ale včelaři mají hladová včelstva, nic jiného jim pak moc nezbývá. Na internetu taková včelstva dnes snad ukazuje každý. Já osobně rozšíření směrem nahoru využívám spíše jako jakousi přetlakovou nádobu u velmi silných včelstev.

Teplo a zase teplo.

Musíme brát v úvahu to, že včely mají dlouhodobou vizi svého prostoru. Tomu přizpůsobují vše. Nebo si myslíte, že včely vědí, že jim někdy přidáte další nástavek a zvětšíte tak prostor? Pak musí přepracovávat svůj program, uzpůsobit tomu i plodovou křivku, tepelný režim, spotřebu zásob….. Na to včely potřebují nějaký čas, aby znovu nabyly jakousi rovnováhu. Oddálí se tak optimum k maximálnímu využití snůšky. Včelaření je o dlouhodobém vnímání potřeb včelstva. To ovšem v dnešní hektické době technokratičtí včelaři vůbec nechápou a vlastně ani nemohou.
Je však zarážející, že dnes „včelaři“ ani nevnímají, že existuje i nějaké optimum třeba k připravenosti ve využití snůšky. Jaký rozdíl proti včelařským bardům, které jsem měl možnost poznat době svých začátků včelaření. A co pak třeba strategie přežití, které mají různá plemena, kmeny, linie odlišné? To už je ale vysoká včelařská škola a tu ne každý chce absolvovat, ke škodě včel i škodě své. Hlavně ale pamatujme, teplá hlava je základ!]]> Březen

Leoš Dvorský

Klimatické podmínky

Tento měsíc je takový měsíc šibal. Zima ještě neskončila a jaro ještě nezačalo. Noční teploty pod bodem mrazu jsou v jeho průběhu běžné. Naproti tomu se objevují i velmi teplé dny, kdy teploty vystoupí krátkodobě k těm, které jsou častější v létě. Zvraty v počasí jsou velmi časté a výrazné. To , musíme brát v úvahu. Průměrná teplota v březnu je pohybuje kolem 3 stupňů nad nulou. Průměrné srážky jsou cca 32 mm.

Vegetace

Kvetou olše, lísky, dříny a především jívy, různé krokusy, sněženky. Především jívy dávají včelám první snůšku nektaru a pylu. Jívy jsou takovou signální rostlinou.

Co se děje ve včelstvech

Včelstva již mají první plod. U těch rychlejších již vybíhají první mladušky. Zásoby rychle ubývají. Podle mých dlouhodobých pozorování to je kolem 4 kg za měsíc. Silná včelstva zakládají první trubčinu. Stavební pud se zpravidla ještě neprojevuje. Pokud včely staví děje se tak především s použitím starého vosku. Poznáme to tak, že stavba je žemlová až světle hnědá. Sněhově bílý vosk vidíme v březnu zřídka. Každou vhodnou chvíli včely využívají k proletům, donášce vody a pylu.

Co včelstvo potřebuje

Je to především teplo, dostatek kvalitních zásob, vodu , pyl a klid. V tuto dobu včelstvu nejvíce škodí přerušované plodování, které nastává v případech velkých teplotních zvratů, které v březnu nejsou ničím neobvyklým. K tomu je třeba, aby včelstvo bylo dostatečně silné, resp. ovládalo patřičný prostor. Jaký prostor včelstvo obsedá v době květu jív, to rozhoduje o tom, zda se ve včelstvu začne připravovat rojová nálada. Zvláště začátečníci si toto často neuvědomují. Důsledkem je pak nevhodné podněcování, zužování prostoru a další zbytečná nadlepšování. Druhým extrémem je, že z nedočkavosti včelstva rozšiřují a narušují tak tepelnou rovnováhu. Z hlediska přirozeného rozvoje včelstva se různé podněcování dlouhodobě ukázalo jako kontraproduktivní. Včelstva se jím klamou. Narušuje se tím vnitřní ustálená rovnováha včelstva, která nekoresponduje s tím, co se děje v přírodě. Pokud není příliv pylu z přírody, je výsledný efekt podněcování minimální. Dnešním včelařům je však tento pracný způsob blízký neboť na klamání včelstev jsou založené klasické metodiky ošetřování včelstev. Toto klamání včelstev se z dlouhodobého pohledu projevuje v oslabování sociální imunity včelstva. Je třeba si uvědomit, že imunita je něco, co organizmus nabývá, ale i ztrácí. Je na včelaři, jakou filozofii bude uplatňovat. Imunita včelstev je něco, co s čím naše včelaření vůbec nepracuje. Výjimku tvoří několik lidí včelařících podle tezí hnutí Šance pro včely.

Včelařova práce:

Včelař by měl včelstvům zajistit jejich potřeby. Tedy teplo, dostatečný prostor daný odpovídajícím množstvím díla a zásoby. Prosím přesně v tomto pořadí! Jak toho dosáhneme? Zásada je, že strůpek by měl být vždy uteplený, zvláště u neizolovaných úlů.
Nejlepším uteplením pro včelstvo je však hodně včel. To nyní již nezachráníme, na to musíme myslet již předchozí rok. Vodu zajistíme tím, že použijeme nad horní nástavek neprodyšnou folii, na které se sráží metabolická voda. Ta bývá i na stěnách úlů v prostoru, který je větší než včely skutečně obsedají . Někteří včelaři začínají včelstvům podávat vodu přímo do úlů. Podle mých zkušeností je to příliš mnoho práce s častým vyrušováním včelstva (narušování rovnováhy). Je to tedy vzhledem k poměru zisk/ztráta značně neefektivní. Daleko jednodušší a efektivnější je zřídit včelám v blízkosti (kolem 20m od úlů) hygienické napajedlo a včely na něj naučit chodit v době, kdy se ochladí. Na napajedlo včely nalákáme plástem s medem, který jim po vybrání zásob odstraníme. Napajedlo by nemělo nikdy vyschnout a to ani na jaře, ani v létě. Můžeme tím částečně snížit riziko sběru vody z nevhodných zdrojů, především gutační vody z rostlin, které jsou ošetřeny neonikotinoidy . I takováto drobnost přispívá svým dílem ke snížení kolapsů včelstev, známých jako CCD.
Pomocí vody můžeme včelám dodávat potřebné minerály, které jsou důležité zvláště pro ty, kteří zimují jen na cukru. Zimování na cukru je prakticky totéž, jako krmit krávy nebo králíky kyselým okurkami. Nehodlám se s nikým o této větě přít. Vyzkoušejte a pochopíte význam přirozených zásob, tedy medu.

V tuto dobu napravujeme také ta včelstva, která ztratila přes zimu matku nebo mají trubcokladnou matku. Že ve včelstvu není něco v pořádku poznáme podle toho, že včelstvo nenosí žádný pyl nebo včely mají od pylu nohy jako by umazané ( pylové rousky jsou velmi malé). Osiřelost se projevuje i tím že včely při proletu kolem oček nebo na česně jako by větrají. Jejich pohyby křídel jsou však pomalejší a tvoří kolem jejich těla jakýsi mlžný závoj. Často je vidět i vonná žláza. Takové včelstvo rozebereme, zjistíme skutečný stav. Zdravá včelstva spojíme a ušetříme si tak práci. Zásada je stejná jako na podzim. Je lépe mít jedno silné včelstvo, než li dvě slabá. Osobně v březnu žádné prohlídky nedělám. To si nechám na dobu květu třešní, kdy to spojím již s rozšiřováním. Každé vyrušení je pro včelstvo stres a ten je nejhorším onemocněním. Bohu žel pro drtivou včelařů je slovo stres jen slovo a neumí si pod ním nic představit. Když pak v sezoně nebo po ní mají včelstva problémy nenapadne je, že prvopočátek neduhů včelstev, přemnožení kleštíka….. je právě zde.

Myslím, že výše uvedené kalendárium celkem jasně říká, co je nutné a co je důležité. Včelař další vysvětlení nepotřebuje. V následujících řádcích trochu rozvedu včelařovu (mojí práci) v březnu. Snad to pomůže začínajícím včelařům, protože na internetu mohou najít spoustu naprosto nesmyslných až hloupých doporučení začátečníků, kteří opakují chyby, kterých se dopouštěli lidé v minulosti. Ti však své neúspěchy a neumění, či hloupost nedávali na odiv veřejnosti.

Otázka podněcování.

I v minulosti včelaři svá včelstva podněcovali k vyššímu kladení vajíček v tuto dobu. Je třeba si uvědomit ale souvislosti. Dříve se u nás včelařilo převážně s včelou tmavou. Její včelstva dozrávala ke snůškové zralosti nejdříve začátkem června na snůšku z malin. Tak ,jak k nám postupně stále více dostávala kraňka, stávalo se toto podněcování (klamání) více méně zbytečnou záležitostí u normálně silných zdravých včelstev. Kraňka má prostě na jaře doslova raketový nástup plodové křivky. Záleží na jednotlivých kmenech. Nejrychlejší nástup plodování měla podle mých zkušeností Sklenarova „47“. Trpěla však poměrně vysokým sklonem k nosematóze. Naproti tomu kmen Troiseck byl vůči nosematóze téměř rezistentní. Jaká škoda, že jej např. VÚD, přestal rozkovávat. Tak bych mohl podrobněji rozebírat jednotlivé kmeny kraňky, ale to by z toho byl nový a hlavně dlouhý článek. Ten je sice napsán, ale je příliš dlouhý , a tak ani nevím, jestli je ke zveřejnění. Lidé dnes hledají jen zkratky a žijí pak zkratkovitý život svůj i se včelami. To není moje cesta, rychlokvašku ze mne již nikdo a nic neudělá.

V posledních létech je z různých důvodů zaznamenávám určitý odklon od kraňky. Vlastníci včel, kteří často mají jen průmyslově apokalyptický přístup ke včelám nebo začátečníci, hledají ideální včelu. Myslí si , že ji najdou například markýrováním návratu k „původní „ včele (A.m. mellifera) nebo k Včele buckfastské a jejím různým větvím. Tato plemena však mají diametrálně odlišnou plodovou křivku , která nezajišťuje využití časné až velmi časné jarní snůšky. Ty u nás převažují a zajišťují cca 70% celkového výnosu. Pozdější a daleko pozvolnější nástup plodování těchto plemen lze částečně eliminovat právě podněcováním, které kraňka, má-li dostatek zásob vlastně nepotřebuje.

V našich podmínkách však ty tzv. nová plemena jsou však vždy kříženci s kraňkou, která je na našem území již dávno dominantní. Tím se jejich plodová křivka trochu podobá kraňce. Kdo však měl dlouhodobě možnost porovnávat jarní rozvoj různých plemen jako já ví, že se to nedá porovnávat, rozdíly jsou obrovské. Vše má ale samozřejmě svá pro a proti a záleží na včelaři, jak vše okáže využít. Někteří včelaři se snaží zamezit zimnímu plodování včelstev izolací matek a pak následně zahajují podněcování. Jaký paradox, že? Řešení je však mnohem jednodušeí.

Spousta studií dávno prokázalo, že podněcování je spíše kontraproduktivní. Včely jsou velice silně napojeny na prostředí. Nechají se však oklamat lidmi a to má své důsledky. Jaké? Inu dlouhověké zimní včely začnou daleko dříve odchovávat plod a začnou stárnout. Jsou nuceny i za nepříznivého březnového počasí shánět vodu, nektar a pyl. Při tom jich zbytečně mnoho uhyne. Včelstva předčasně vyprovokovaná k aktivitě začínají prostě stárnout rychleji. Dochází k daleko rychlejší obměně včel, kdy dlouhověké včely jsou nahrazovány krátkověkými. Dlouhověké včely předčasně hynou a není využit jejich potenciál. I to má na ustálenou rovnováhu včelstva a jeho sociální imunitu velké negativní dopady.

Pravidlo, kterým se řídím je, že když chci využít době jarní snůšku, musí létavka, která ji využije, ležet na dně buňky jako vajíčko nejpozději v podletí předchozího roku. Pak je každé podněcování naprosto zbytečné.

U mne je zcela normální, že hlavní tíhu jarních snůšek nesou právě dlouhověké zimní včely, které se nezapojily do dělby práce předčasným plodováním a proto nezačaly předčasně stárnout. Podlé mých pokusů takové včely žijí i déle než 9 měsíců běžně. Tím dochází k maximální úspoře energie a samozřejmě zásob medu.

V případě, kdy si včelaři stále ještě neví rady s V.d., je 1,5 generace plodu , který získáme navíc podněcováním, pro kleštíka dárkem z nebes. Ano tak tomu skutečně je. Provedl jsem v tomto směru mnoho pozorování a měření. Jedno z biotechnických opatření proti V.d. je právě zkrácení plodové křivky podobně, jak je tomu u včelstev v přírodě.

Nevhodným podněcováním prostě narušujeme ustálenou vnitřní rovnováhu včelstva, které má zdravé včelstvo po zimě. Podporujeme podmínky pro předčasný a intenzivnější rozvoj patogenů, které v důsledku vedou k oslabování imunity včelstva, nižším výnosům, zvýšeným nákladů…… Tedy nic dobrého pro včelstvo a včelaře.
Když podněcovat, tak hlavně vodou. Proto je dobré včas zřídit napajedlo na sluném místě. Ideální je vyhřívané napajedlo, to je ovšem drahé..... Někdo dodává vodu přímo do úlů. Tím včelstvům pomůžeme nejvíce. To má samozřejmě i svá negativa, ale jak se říká proti gustu……. K dodání vody však můžeme využít metabolismus samotného včelstva. K tomu je však třeba pochopit vztah prostou k prostoru. Jistě mohou pomoci i folie místo strůpku. Možností je zase více a byly mnohokrát popsány.

Pokud je nutné doplnit zásoby, neměli bychom to provádět na jaře těstem, ale tekutým krmivem. Těsto se hodí do letního období. Samozřejmě ideální je med nebo medová voda. Těsto neúměrně vyčerpává včely. Přesto dnes kdejaký začátečník těsto doporučuje začátečníkům právě na jře nebo dokonce v zimě. Je to z lenosti a nevědomosti. Nevím, ale myslím si, že není snad nic záludnějšího, než když začátečník radí začátečníkům. Kdo si ale připustí, že je začátečník nebo kdo pozná, že mu radí začátečník ? Lidé hledají snadná řešení, myšlení je přeci bolí.

Pylové náhražky.

I to je jakási móda. V minulosti jsme používali tzv. sojapyl, tedy velmi jemnou sojovou moučku, která se včelám podávala k narouskování vně úlu. Tehdy však ještě nevyráběl z geneticky upravené sóji. Dnes je to jinak a člověk to vlastně ani nezjistí. I to má na včelstva své negativní dopady.

Využívána jsou často i různá bílkovinná těsta. To bych shrnul krátce asi takto. Oddělku o síle 1NN, v březnu nikdy. Produkčním včelstvům obsedajícím v březnu na černo 3 NN pak jedině až když je ve včelstvu 1 generace mladušek, tedy začátkem dubna. Pak se prakticky bezpečně vyhneme zbytečnému urychlení nosematózy, která způsobuje na včelstvech největší ztráty.

V minulosti jsme odebírali včelstvům v průběhu sezóny nadbytečné pylové desky, které jsme zasypávali jemným cukrem (pudr) a zabalili do novin, aby je nezničil zavíječ voskový. Na jaře se takovýto plást vloží přímo doprostřed včelího chomáče a je až do snůšky hotovo. Účinek je okamžitý a pro včelstvo nijak zatěžující.
Nejbezpečnější a také nejpřirozenější a téměř bez nebezpečí je mít poblíž každého stanoviště (do 100 m) porosty lísky, jív, vrb, dřínu, olše. Vrb je ale spousty druhů a při vhodném sortimentu mohou zajistit pylovou i nektarovou snůšku od začátku března minimálně až do snůšky z ovocných stromů. Jak jednoduché, že? Ovšem chce to opět trochu našeho sádla a to se chce jen skutečnému včelaři, ne rychlokvašce z internetu.

Prostor.

V březnu také připravujeme včelstvům podmínky k rojení. V době květu jívy musí mít kraňská včelstva dostatek prostou. Pokud kraňka obsedá ¾ prostoru, pociťuje stísněnost a u některých kmenů to může vést k rojové náladě, která vyvrcholí v květnu. Jak to ale udělat, abychom dali včelstvu dost prostoru a přitom neochlazovali celkový prostor? Je zřejmé, že rozšiřováním směrem nahoru v březnu toho nedocílíme. Já používám téměř výhradně rozšiřování směrem dolu. Stavební nástavek je ve včelstvu někdy již z minulého roku. Jen jej od hlavního hnízda oddělím folií která není u česnové stěny doražena o cca 1/3. Do produkčních včelstev vkládám příležitostně stavení rámek pro stavbu. U trubčích včelstev tam jsou již od minulého roku. To ale při pochopení architektury včelího díla je samozřejmost. Abych se ale přiznal. Já využívám spíše pro-rojová opatření a rojový pud vhodně využívám. Není pracovnitější včelstvo, než letošní roj.......

Nic však není dogma. Pochopitelně je možné rozšiřovat podobně i směrem nahoru. Je třeba ale vědět, jaké to má důsledky a jak to naruší ustálenou rovnováhu včelstva. Ta je zásadní.
Na jaře je ideální pro rozvoj včelstva rozšiřovat plodové hnízdo tzv. do zásob. Tomu tento směr (nahoru) moc nevyhovuje. Pokud ale včelaři mají hladová včelstva, nic jiného jim pak moc nezbývá. Na internetu taková včelstva dnes snad ukazuje každý. Já osobně rozšíření směrem nahoru využívám spíše jako jakousi přetlakovou nádobu u velmi silných včelstev.

Teplo a zase teplo.

Musíme brát v úvahu to, že včely mají dlouhodobou vizi svého prostoru. Tomu přizpůsobují vše. Nebo si myslíte, že včely vědí, že jim někdy přidáte další nástavek a zvětšíte tak prostor? Pak musí přepracovávat svůj program, uzpůsobit tomu i plodovou křivku, tepelný režim, spotřebu zásob….. Na to včely potřebují nějaký čas, aby znovu nabyly jakousi rovnováhu. Oddálí se tak optimum k maximálnímu využití snůšky. Včelaření je o dlouhodobém vnímání potřeb včelstva. To ovšem v dnešní hektické době technokratičtí včelaři vůbec nechápou a vlastně ani nemohou.
Je však zarážející, že dnes „včelaři“ ani nevnímají, že existuje i nějaké optimum třeba k připravenosti ve využití snůšky. Jaký rozdíl proti včelařským bardům, které jsem měl možnost poznat době svých začátků včelaření. A co pak třeba strategie přežití, které mají různá plemena, kmeny, linie odlišné? To už je ale vysoká včelařská škola a tu ne každý chce absolvovat, ke škodě včel i škodě své. Hlavně ale pamatujme, teplá hlava je základ!]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Zkusenosti-s-volnou-stavbou?pid=16723#pid16723 Thu, 26 Feb 2026 14:27:55 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Zkusenosti-s-volnou-stavbou?pid=16723#pid16723

A vykousávají to od česna.]]>

A vykousávají to od česna.]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Na-aktualni-tema?pid=16722#pid16722 Tue, 24 Feb 2026 21:47:26 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Na-aktualni-tema?pid=16722#pid16722 Na aktuální téma- život se včelami.
Leoš Dvorský
24.2.2026

Tyto řádky jsem se rozhodl napsat proto, že mne k tomu nepřímo i přímo, vybíravými i nevybíravými způsoby nutí moji kamarádi. Ano, také po shlédnutí šílených videí ještě šílenějších držitelů včelstev. dalších věčných začátečníků, kteří se bezostyšně nazývají včelaři vidím, že je nutný pohled člověka, který se učil u včel. Upřímně řečeno se mi do toho vůbec nechtělo a považuji to téměř za ztrátu času. Abych ale nebyl obviňován z toho, že si nechávám něco pro sebe, pár řádek napíši, jistě k nevoli mnohých.

Letos to bude třiašedesátý rok, co si mne včely přitáhly a já se jim snažím porozumět a umožnit jim i v stále se měnících podmínkách to, co umí a k čemu je připravila příroda sama.

Jména ani odkazy na webové stránky výše uvedených , nebudu uvádět. Možná ale jednou sami pochopí, jakou medvědí službu dělají včelám a především začínajícím včelařům.

Můj zájem o včely nebyl nikdy jen med a profit z něho. U nás tohle dokáže i průměrně inteligentní orangutan. Můj zájem byl a je podstatně hlubší, proto mi i mí nejbližší kolegové někdy nerozumí, což ovšem není můj boj. Neskrývám ale, že je pro mne smutné vidět nebo slyšet to, jak někteří ani nechápou nebo nechtějí pochopit to, co jsem přednášel nebo je informoval před více než dvaceti léty. Nejsmutnější je ale to, že tak činí i mí bývalí kamarádi. Někteří si říkají apidologové, chovatelé matek, profesionální včelaři. Příkladem je třeba epigenetika nebo včelaření bez chemie a další a další věcí. Letos mi bude 72 let. Nemám tedy zapotřebí se někomu vnucovat a někomu se budou má slova zdát možná příliš tvrdá. Jiný ale nebudu. Nabídnout však mohu jen studnici mých starých a praxí ověřených názorů, postupů, vědomostí. Kdo chce, berte, kdo ne, tápejte si dál. Já se ale učím a stále budu učit přímo u včel.

Chci zde postupovat měsíc od měsíce. Aby čtenář nemusel příliš hledat, uvedu nejprve údaje z „mého“ KALENDÁRIA a pak reakce, co bych nikdy v tuto dobu nedělal a nebo naopak udělal, je-li to nezbytně nutné. Při rozhodování co a jak by si ale každý měl nejprve vyjasnit to, co je bezpodmínečně jen nutné a co je skutečně důležité. Pokud se začneme orientovat na věci nutné, stala se někde v našem uvažování, ošetřování včelstev chyba a tu bychom měli najít a napříště se jí vyvarovat. Lhát sobě se skutečně nevyplácí.

Leden

Klimatické podmínky:

Je nejstudenějším měsícem v roce. Ve středních a vyšších polohách zpravidla leží souvislá vrstva sněhu. Vodní plochy jsou zamrzlé. V polovině ledna obvykle přichází dvou až tří týdenní silné ochlazení.
To říká stará včelařská pranostika. Dlouhodobá průměrná v lednu je 2,2°C pod nulou. Průměrné srážky jsou kolem 28 mm. Jiná pranostika říká: „Krtiny v lednu, konec zimy v květnu.“

Vegetace:

V lednu nemají včely v přírodě přirozený zdroj potravy nektarové ani pylové. Jediným zdrojem mohou být uhynulá včelstva. Pokud to venkovní teploty dovolí, dokáží včely dokonale vyčistit od zásob každou dutinu ve které padlo včelstvo, není-li příliš daleko. I když to nevypadá, příroda je přichystaná na příchod jara. Na slunných místech se ke květu začíná chystat líska, která je zdrojem velmi kvalitního pylu. Také dříny jsou v očekávání. Olše lepkavá a šedá nezůstávají pozadu. Na jívách je také vidět, jak se blíží jaro.

Co se děje ve včelstvech:

Lednová spotřeba zásob je, podobně jako ta listopadová, nejnižší v roce. Podle mých měření v daných podmínkách se pohybuje spotřeba zásob kolem 1 kg za měsíc leden u u včelstva o síle cca 3 kg. Ve včelstvech není obvykle žádný otevřený plod až na několik desítek zavíčkovaných z buněk z cyklu kolem Vánoc. Některá včelstva však těsně před příchodem větších mrazů (nebo ihned po) znovu nechají matku zaklást po cca 4 týdnech opět pár buněk plodu. Zimní plod je závislý na genofondu včelstva a jeho síle. Mezi včelaři se vedou neustále pře o to co je pro včelstvo správné. Má mít včelstvo v zimě plod nebo ne? Tato otázka je ale naprosto zcestná, protože právě takovéto chápání včelstva jako jednotného materiálu, je tím nejhorším zločinem lidí, kterého se na včelstvech dopouštějí. V důsledku různých „teorií“ přicházíme ročně o velmi cenné genofondy, protože včelaři vůbec nechápou, jak důležité je znát různé strategie přežití včelstev. Všechny možné varianty mohou být za určitých okolností špatné nebo dobré. Napsat by se o tom dalo mnoho a vydalo by to na celou knihu. Nicméně v kalendáriu na to není prostor. Je na každém včelaři aby se snažil tyto vědomosti získat a následně využívat. V souvislosti s kleštíkem jsou více preferovány genotypy, které v zimě prakticky neplodují. Ovšem vše má své a je třeba v tomto případě chovat takové materiály, pro které je to jejich součástí strategie přežití a do dané lokality se nejlépe hodí. V přírodě je jediným problémem včelstva hlad a nepřátelé. Teploty v chomáči u včelstva bez plodu jsou již stabilně pod dvacet stupňů. V případě plodu v těsné jeho blízkosti dosahují 35 stupňů. Ovšem skutečně jen v jeho bezprostřední blízkosti, zpravidla v části uličky, kde se plod nachází. Na povrchu jsou teploty stejné, jako u včelstev bez plodu, tedy na hranici života včely, tj. kolem 6-8 stupňů. V ostatních částech dutiny jsou teploty prakticky totožné s venkovní teplotou. Rozdíl je pouze v proudění vzduchu a rozdíl je cca kolem 2 stupňů, jak jsem si ověřoval různými měřeními v minulosti. Stabilně vyšší teploty v chomáči nad 20-25 stupňů zpravidla signalizují jisté zdravotní obtíže, které projeví se při vyzimování. Třeskuté mrazy v tuto dobu zdravým včelstvům neuvěřitelně prospívají, jak prokázaly pokusy v Tachově již před padesáti roky.

Co včelstvo potřebuje:

Leden je asi nejtypičtější zimní měsíc, měsíc klidu.

Zde je žádoucí, krom dostatečného množství zdravých včel, dostatek kvalitních zásob a klid. Dalo by se říci, že včelstva nyní sklízí to, co v podletí zasela.

Včelařova práce:

Pokud jsme tak již neučinili v předchozích měsících, vyhodnocujeme výsledky předchozího roku, připravujeme chovatelský plán. Trubčí, plemenná a chovná včelstva jsou již dávno vybrána. Nyní jen díky drsnějším klimatickým podmínkám ověřujeme správnost našeho výběru. Včelaři, kteří nepoužívají mezistěny, nemají kam spěchat. Přesto je však dostatek práce na opravách a vylepšení našeho včelařského zařízení. Ovšem včelaři, kteří včelaří blízko přírodě, mnoho pomůcek nepotřebují. Ač se to zdá neuvěřitelné, ale i zimní měsíce nám poskytují velmi cenné informace o stavu včelstev. K tomu nám samozřejmě stačí vnější pozorování. V zimě je vše v koncentrované formě vidět na česnech úlů a před nimi.

Potud tedy dříve zveřejněné kalendárium.

Nyní něco více k včelařově práci. Je tomu asi dva roky, kdy mi jeden můj kamarád v lednu řekl, že podlehl blábolu na internetu a provedl v lednu takzvaný zimní příkrm. Ještě dodal, že ho asi budu mít za blázna. No upřímně řečeno jsem ho měl za hlupáka. Na konci března už žádné včely neměl.

Včelař musí mít přehled o zásobách a spotřebě vždycky. Zdá se však, že někteří z nás zapomněli i malou násobilku, sčítání a odčítání. Tak tedy, 1 zavíčkovaný plást 2/3 Langstroth zásob váží cca 1,5 kg. Při 10 plástech by to znamenalo 15 kg zásob. Maximální spotřeba od 1.10. do 28.2. následujícího roku je cca 9 kg u oddělků o síle 1NN, ale také u včelstva o síle 5 NN v tenkostěnných úlech. To je moje dlouhodobá zkušenost, kdy jsem toto u sebe ověřoval od roku 1982 do dneška. Údaje jsem zveřejňoval i po jednotlivých měsících. Rád bych potkal v ČR člověka, který by měl srovnatelná data. Samozřejmě musíme brát v úvahu to, že včelstvo musí mít k dispozici dostatek volných buněk, aby chomáč včel neseděl tzv. na studeno. Proto bychom měli počítat na 1 plást pouze s 1-1,20 kg zásob u rámkové míry 2/3 Langstroth. I toto by mělo stačit do konce února i v nejtvrdších zimách. Ostatně výše je uvedeno, že tvrdší zima včelám jen prospívá. Tak tomu je například i letos, i když ani ta se za příliš tvrdou nedá označovat. Pro doplnění uvádím, že plně zavíčkovaný plást adamcovy míry váží 2,5-3kg. Takže přátelé, počítat, myslet a budete mít v zimě klid a nebudete muset dělat věci nutné a budete se moci soustředit na věci důležité.

Jeden můj kamarád, který dnes již nežije, říkával, že včelaření není pro hlupáky a já vždy dodával, že pro netrpělivé lidi už vůbec ne.

Dodání zásob na zimu musí být dodáno nejen v dostatečném množství, ale také včas. Tedy žádné pozdní krmení, žádné podzimní a zimní příkrmy a podobné nesmysly, kterými člověk jen zarývá svou neschopnost udělat potřebné věci včas. Měsíce říjen – únor jsou pro včely obdobím klidu, kdy jsou včelstva bez plodu. Je to biologická podmíněnost. Dá se to přirovnat ke kvalitními spánku u lidí. To samozřejmě může narušovat chemické ošetřování proti varroáze, ale to už je zase jiná písnička, kterou tu nehodlám rozebírat, protože je dávno vyřešena. Jen to včelaři jaksi nezaznamenali nejspíš proto ,že to někdo ještě nenapsal v angličtině nebo němčině. Pak by tomu možná rozuměli. Doma není zkrátka nikdo prorokem. Ale dokonce i včelaři chemici a také profesionálové vidí tu neúinnost chemie vůči V.d. Proto se pokoušejí toto období klidu navodit například klíckováním matek.

I to má samozřejmě svá negativa (cca 10% ztráty matek,stres). Když například vidím video, jak včelař v zimě kouří do včel, urazil bych mu ruce. To považuji přímo za zločin. Čitatel by si měl prostudovat funkce párových žláz Corpora cardiaca a corpora allata a jejich vliv na tvorbu hormonů a zimování. Zde na to není čas.

Člověk do toho prostě musí dát také trochu svého sádla, jinak to nejde. Ve zkratce však něco přeci jen uvedu. Aby mohla voda, která vzniká při spotřebě zásob, přejít ze zažívacího ústrojí včely do krve včely a odtud se odpařit, je nutná zimní vnitřní teplota včelího chomáče po 20°C a k tomu, mimo jiné, tyto žlázy napomáhají. Jinak může dojít k přeplnění výkalových váčků včel, úplavici, startu nosematózy, vyšší spotřebě zásob……..

Když vidím ty snahy o klíckování, je mí líto včel i včelařovy práce. Vždyť bezplodové období a tolik potřebný klid lze zajistit i rozumným hospodařením s prostorem, větráním. Opět nebudu konkrétní, není na to prostor. Skutečný včelař však na to přijde sám. Jen pro inspiraci podotýkám co je dobré.

Mírné proudění vzduchu mimo včelí chomáč ANO, průvan a vlhkost, NE.

Co ještě NE? V žádném případě ne krmení a už vůbec ne těstem. Včely ho musí zpracovávat, proto zvyšují teplotu a zrychlují metabolismus, zvyšují spotřebu a někdy i začnou plodovat.Dalším důsledkem je i vyšší spotřeba zásob. To je v přímém rozporu s výše uvedeným, biologií včelstva. V lepším případě se takto ničí tuková tělíska dlouhověkých včel. Obyčejně je však dopad daleko horší jak z krátkodobého , tak i dlouhodobého hlediska.

Není snad nic horšího než zimní přerušované plodování! O zásoby jsme se měli postarat nejpozději v podletí a pokud je to už náhodou nutné Dodáme včelstvu bleskově zásoby plástem připravených zásob, který rozdělíme na 2-3 části a položíme přímo na rámky, přikryjeme folií nebo tkaninou, kobercem, dáme prázdný nástavek,střechu, jak je uvedeno v nicku „Co se děje ve včelstvech nyní“ na fóru ŠPV.

O případném vrozeném cyklickém zaplodování v zimě můžeme diskutovat dlouho. O tom, zda je dobré nebo špatné rozhodují především genetické dispozice jednotlivých materiálů a jejich specifické strategie přežití. Jenže to se musíme o toto zajímat a ne si myslet, že najdeme nebo si někde koupíme ideální a univerzální včelu. Taková prostě neexistuje a logicky ani existovat nemůže. Jsou to jen těšínská jablíčka.

Ovšem dnešní neomarxismem odkojení absolventi YT academií, budou zřejmě jiného názoru. Arabové říkají: „Nebuď otroka, co když právě sní o svobodě.“ Tak ani já nedoufám, že takové probudím.

Pochopitelně i různá pozorování přes folii, otevírání včelstev jsou v tomto období absolutní TABU. Provádí je jen lajdák, hlupák, netrpělivý začátečník. Výjimkou může být jen výzkumník, který to dělá záměrně ve jménu poznání. Nikdy však ne z rozmaru nebo nutnosti. Prostě KLID, KLID a zase KLID, to je úkol pro včelaře.

Znovu bych chtěl připomenout Br. Adama, kterým se dnes mnozí zaštiťují, avšak neví o něm ani háček nad Ň. Ten měl stanoviště se stálými 520 oddělky na 5 plástech ½ jeho míry Dadant. Zimoval je na vřesovišti. Musely zimovat na vřesovém medu. Které to nedaly se prostě vyřadily z chovu samy. To u nás neudělá ani certifikovaný množitel matek a tím dále jen przní genetiku a degraduje veškeré snahy o selekci, šlechtění.

Samozřejmě v oddělcích ověřoval a testoval i další vlastnosti a dědivosti. Přezimování bylo jen jedním z testů. Pokud ověřovaný materiál nepřešel přes tento první test, již s ním dále nepracoval a jako genetický odpad jej předal dál, třeba do Švédska (A.m. sahariensis). Naši včelaři by si z toho mohli vzít ponaučení a otevřít konečně trochu oči.

U mne je období říjen- únor bez plodu, až na specifické výjimky (výše uvedeno). Včelstva jsou tedy prakticky 5 měsíců zcela bez plodu. Pokud to nezajišťuje genetika a daná strategie přežití (žádný monopol není zdravý), zajistím to já svým opatřením na zimu (provádí se ještě v léte, v podetí už bývá pozdě). To rozhodně není pracné klíckování matek. Podrobněji si o tom můžeme pohovořit na přednáškách nebo seminářích, wokrschopu.

V zimě mají mít včelstva klid. U mne ho mají.

Podobně jako v lednu by tomu mělo být ale i v únoru. Před tím samozřejmě i prosinci, listopadu, říjnu.

Je tomu tak 5 let, kdy byl celkem teplý podzim. Tehdy mi jeden chovatel matek volal, že u něj včely mají 2-3 plásty plodu míry 39x24 cm a bude mít ztíženou fumigaci. Tomu jsem se samozřejmě jen smál, protože už dávno žádnou chemii nepoužívám. Bylo to začátkem listopadu. Já bych na jeho místě mluvil o dm2 plodu, ale to bych chtěl asi moc. Neustále mne přesvědčoval, že tomu tak musí být i u mne, ať se přesvědčím sám. Tak jsem jen kvůli jeho vrtochu rozebral kompletně celé stanoviště a výsledek byl NULA buněk plodu.

Člověk by měl své svěřenkyně prostě znát a věřit jim. Proto dnes věřím už jen svým včelám a tomu, co mi říkají celý rok. Já se to snažím pochopit. Na řeči lidí odtržených od přírody a včel už vůbec nedám.]]> Na aktuální téma- život se včelami.
Leoš Dvorský
24.2.2026

Tyto řádky jsem se rozhodl napsat proto, že mne k tomu nepřímo i přímo, vybíravými i nevybíravými způsoby nutí moji kamarádi. Ano, také po shlédnutí šílených videí ještě šílenějších držitelů včelstev. dalších věčných začátečníků, kteří se bezostyšně nazývají včelaři vidím, že je nutný pohled člověka, který se učil u včel. Upřímně řečeno se mi do toho vůbec nechtělo a považuji to téměř za ztrátu času. Abych ale nebyl obviňován z toho, že si nechávám něco pro sebe, pár řádek napíši, jistě k nevoli mnohých.

Letos to bude třiašedesátý rok, co si mne včely přitáhly a já se jim snažím porozumět a umožnit jim i v stále se měnících podmínkách to, co umí a k čemu je připravila příroda sama.

Jména ani odkazy na webové stránky výše uvedených , nebudu uvádět. Možná ale jednou sami pochopí, jakou medvědí službu dělají včelám a především začínajícím včelařům.

Můj zájem o včely nebyl nikdy jen med a profit z něho. U nás tohle dokáže i průměrně inteligentní orangutan. Můj zájem byl a je podstatně hlubší, proto mi i mí nejbližší kolegové někdy nerozumí, což ovšem není můj boj. Neskrývám ale, že je pro mne smutné vidět nebo slyšet to, jak někteří ani nechápou nebo nechtějí pochopit to, co jsem přednášel nebo je informoval před více než dvaceti léty. Nejsmutnější je ale to, že tak činí i mí bývalí kamarádi. Někteří si říkají apidologové, chovatelé matek, profesionální včelaři. Příkladem je třeba epigenetika nebo včelaření bez chemie a další a další věcí. Letos mi bude 72 let. Nemám tedy zapotřebí se někomu vnucovat a někomu se budou má slova zdát možná příliš tvrdá. Jiný ale nebudu. Nabídnout však mohu jen studnici mých starých a praxí ověřených názorů, postupů, vědomostí. Kdo chce, berte, kdo ne, tápejte si dál. Já se ale učím a stále budu učit přímo u včel.

Chci zde postupovat měsíc od měsíce. Aby čtenář nemusel příliš hledat, uvedu nejprve údaje z „mého“ KALENDÁRIA a pak reakce, co bych nikdy v tuto dobu nedělal a nebo naopak udělal, je-li to nezbytně nutné. Při rozhodování co a jak by si ale každý měl nejprve vyjasnit to, co je bezpodmínečně jen nutné a co je skutečně důležité. Pokud se začneme orientovat na věci nutné, stala se někde v našem uvažování, ošetřování včelstev chyba a tu bychom měli najít a napříště se jí vyvarovat. Lhát sobě se skutečně nevyplácí.

Leden

Klimatické podmínky:

Je nejstudenějším měsícem v roce. Ve středních a vyšších polohách zpravidla leží souvislá vrstva sněhu. Vodní plochy jsou zamrzlé. V polovině ledna obvykle přichází dvou až tří týdenní silné ochlazení.
To říká stará včelařská pranostika. Dlouhodobá průměrná v lednu je 2,2°C pod nulou. Průměrné srážky jsou kolem 28 mm. Jiná pranostika říká: „Krtiny v lednu, konec zimy v květnu.“

Vegetace:

V lednu nemají včely v přírodě přirozený zdroj potravy nektarové ani pylové. Jediným zdrojem mohou být uhynulá včelstva. Pokud to venkovní teploty dovolí, dokáží včely dokonale vyčistit od zásob každou dutinu ve které padlo včelstvo, není-li příliš daleko. I když to nevypadá, příroda je přichystaná na příchod jara. Na slunných místech se ke květu začíná chystat líska, která je zdrojem velmi kvalitního pylu. Také dříny jsou v očekávání. Olše lepkavá a šedá nezůstávají pozadu. Na jívách je také vidět, jak se blíží jaro.

Co se děje ve včelstvech:

Lednová spotřeba zásob je, podobně jako ta listopadová, nejnižší v roce. Podle mých měření v daných podmínkách se pohybuje spotřeba zásob kolem 1 kg za měsíc leden u u včelstva o síle cca 3 kg. Ve včelstvech není obvykle žádný otevřený plod až na několik desítek zavíčkovaných z buněk z cyklu kolem Vánoc. Některá včelstva však těsně před příchodem větších mrazů (nebo ihned po) znovu nechají matku zaklást po cca 4 týdnech opět pár buněk plodu. Zimní plod je závislý na genofondu včelstva a jeho síle. Mezi včelaři se vedou neustále pře o to co je pro včelstvo správné. Má mít včelstvo v zimě plod nebo ne? Tato otázka je ale naprosto zcestná, protože právě takovéto chápání včelstva jako jednotného materiálu, je tím nejhorším zločinem lidí, kterého se na včelstvech dopouštějí. V důsledku různých „teorií“ přicházíme ročně o velmi cenné genofondy, protože včelaři vůbec nechápou, jak důležité je znát různé strategie přežití včelstev. Všechny možné varianty mohou být za určitých okolností špatné nebo dobré. Napsat by se o tom dalo mnoho a vydalo by to na celou knihu. Nicméně v kalendáriu na to není prostor. Je na každém včelaři aby se snažil tyto vědomosti získat a následně využívat. V souvislosti s kleštíkem jsou více preferovány genotypy, které v zimě prakticky neplodují. Ovšem vše má své a je třeba v tomto případě chovat takové materiály, pro které je to jejich součástí strategie přežití a do dané lokality se nejlépe hodí. V přírodě je jediným problémem včelstva hlad a nepřátelé. Teploty v chomáči u včelstva bez plodu jsou již stabilně pod dvacet stupňů. V případě plodu v těsné jeho blízkosti dosahují 35 stupňů. Ovšem skutečně jen v jeho bezprostřední blízkosti, zpravidla v části uličky, kde se plod nachází. Na povrchu jsou teploty stejné, jako u včelstev bez plodu, tedy na hranici života včely, tj. kolem 6-8 stupňů. V ostatních částech dutiny jsou teploty prakticky totožné s venkovní teplotou. Rozdíl je pouze v proudění vzduchu a rozdíl je cca kolem 2 stupňů, jak jsem si ověřoval různými měřeními v minulosti. Stabilně vyšší teploty v chomáči nad 20-25 stupňů zpravidla signalizují jisté zdravotní obtíže, které projeví se při vyzimování. Třeskuté mrazy v tuto dobu zdravým včelstvům neuvěřitelně prospívají, jak prokázaly pokusy v Tachově již před padesáti roky.

Co včelstvo potřebuje:

Leden je asi nejtypičtější zimní měsíc, měsíc klidu.

Zde je žádoucí, krom dostatečného množství zdravých včel, dostatek kvalitních zásob a klid. Dalo by se říci, že včelstva nyní sklízí to, co v podletí zasela.

Včelařova práce:

Pokud jsme tak již neučinili v předchozích měsících, vyhodnocujeme výsledky předchozího roku, připravujeme chovatelský plán. Trubčí, plemenná a chovná včelstva jsou již dávno vybrána. Nyní jen díky drsnějším klimatickým podmínkám ověřujeme správnost našeho výběru. Včelaři, kteří nepoužívají mezistěny, nemají kam spěchat. Přesto je však dostatek práce na opravách a vylepšení našeho včelařského zařízení. Ovšem včelaři, kteří včelaří blízko přírodě, mnoho pomůcek nepotřebují. Ač se to zdá neuvěřitelné, ale i zimní měsíce nám poskytují velmi cenné informace o stavu včelstev. K tomu nám samozřejmě stačí vnější pozorování. V zimě je vše v koncentrované formě vidět na česnech úlů a před nimi.

Potud tedy dříve zveřejněné kalendárium.

Nyní něco více k včelařově práci. Je tomu asi dva roky, kdy mi jeden můj kamarád v lednu řekl, že podlehl blábolu na internetu a provedl v lednu takzvaný zimní příkrm. Ještě dodal, že ho asi budu mít za blázna. No upřímně řečeno jsem ho měl za hlupáka. Na konci března už žádné včely neměl.

Včelař musí mít přehled o zásobách a spotřebě vždycky. Zdá se však, že někteří z nás zapomněli i malou násobilku, sčítání a odčítání. Tak tedy, 1 zavíčkovaný plást 2/3 Langstroth zásob váží cca 1,5 kg. Při 10 plástech by to znamenalo 15 kg zásob. Maximální spotřeba od 1.10. do 28.2. následujícího roku je cca 9 kg u oddělků o síle 1NN, ale také u včelstva o síle 5 NN v tenkostěnných úlech. To je moje dlouhodobá zkušenost, kdy jsem toto u sebe ověřoval od roku 1982 do dneška. Údaje jsem zveřejňoval i po jednotlivých měsících. Rád bych potkal v ČR člověka, který by měl srovnatelná data. Samozřejmě musíme brát v úvahu to, že včelstvo musí mít k dispozici dostatek volných buněk, aby chomáč včel neseděl tzv. na studeno. Proto bychom měli počítat na 1 plást pouze s 1-1,20 kg zásob u rámkové míry 2/3 Langstroth. I toto by mělo stačit do konce února i v nejtvrdších zimách. Ostatně výše je uvedeno, že tvrdší zima včelám jen prospívá. Tak tomu je například i letos, i když ani ta se za příliš tvrdou nedá označovat. Pro doplnění uvádím, že plně zavíčkovaný plást adamcovy míry váží 2,5-3kg. Takže přátelé, počítat, myslet a budete mít v zimě klid a nebudete muset dělat věci nutné a budete se moci soustředit na věci důležité.

Jeden můj kamarád, který dnes již nežije, říkával, že včelaření není pro hlupáky a já vždy dodával, že pro netrpělivé lidi už vůbec ne.

Dodání zásob na zimu musí být dodáno nejen v dostatečném množství, ale také včas. Tedy žádné pozdní krmení, žádné podzimní a zimní příkrmy a podobné nesmysly, kterými člověk jen zarývá svou neschopnost udělat potřebné věci včas. Měsíce říjen – únor jsou pro včely obdobím klidu, kdy jsou včelstva bez plodu. Je to biologická podmíněnost. Dá se to přirovnat ke kvalitními spánku u lidí. To samozřejmě může narušovat chemické ošetřování proti varroáze, ale to už je zase jiná písnička, kterou tu nehodlám rozebírat, protože je dávno vyřešena. Jen to včelaři jaksi nezaznamenali nejspíš proto ,že to někdo ještě nenapsal v angličtině nebo němčině. Pak by tomu možná rozuměli. Doma není zkrátka nikdo prorokem. Ale dokonce i včelaři chemici a také profesionálové vidí tu neúinnost chemie vůči V.d. Proto se pokoušejí toto období klidu navodit například klíckováním matek.

I to má samozřejmě svá negativa (cca 10% ztráty matek,stres). Když například vidím video, jak včelař v zimě kouří do včel, urazil bych mu ruce. To považuji přímo za zločin. Čitatel by si měl prostudovat funkce párových žláz Corpora cardiaca a corpora allata a jejich vliv na tvorbu hormonů a zimování. Zde na to není čas.

Člověk do toho prostě musí dát také trochu svého sádla, jinak to nejde. Ve zkratce však něco přeci jen uvedu. Aby mohla voda, která vzniká při spotřebě zásob, přejít ze zažívacího ústrojí včely do krve včely a odtud se odpařit, je nutná zimní vnitřní teplota včelího chomáče po 20°C a k tomu, mimo jiné, tyto žlázy napomáhají. Jinak může dojít k přeplnění výkalových váčků včel, úplavici, startu nosematózy, vyšší spotřebě zásob……..

Když vidím ty snahy o klíckování, je mí líto včel i včelařovy práce. Vždyť bezplodové období a tolik potřebný klid lze zajistit i rozumným hospodařením s prostorem, větráním. Opět nebudu konkrétní, není na to prostor. Skutečný včelař však na to přijde sám. Jen pro inspiraci podotýkám co je dobré.

Mírné proudění vzduchu mimo včelí chomáč ANO, průvan a vlhkost, NE.

Co ještě NE? V žádném případě ne krmení a už vůbec ne těstem. Včely ho musí zpracovávat, proto zvyšují teplotu a zrychlují metabolismus, zvyšují spotřebu a někdy i začnou plodovat.Dalším důsledkem je i vyšší spotřeba zásob. To je v přímém rozporu s výše uvedeným, biologií včelstva. V lepším případě se takto ničí tuková tělíska dlouhověkých včel. Obyčejně je však dopad daleko horší jak z krátkodobého , tak i dlouhodobého hlediska.

Není snad nic horšího než zimní přerušované plodování! O zásoby jsme se měli postarat nejpozději v podletí a pokud je to už náhodou nutné Dodáme včelstvu bleskově zásoby plástem připravených zásob, který rozdělíme na 2-3 části a položíme přímo na rámky, přikryjeme folií nebo tkaninou, kobercem, dáme prázdný nástavek,střechu, jak je uvedeno v nicku „Co se děje ve včelstvech nyní“ na fóru ŠPV.

O případném vrozeném cyklickém zaplodování v zimě můžeme diskutovat dlouho. O tom, zda je dobré nebo špatné rozhodují především genetické dispozice jednotlivých materiálů a jejich specifické strategie přežití. Jenže to se musíme o toto zajímat a ne si myslet, že najdeme nebo si někde koupíme ideální a univerzální včelu. Taková prostě neexistuje a logicky ani existovat nemůže. Jsou to jen těšínská jablíčka.

Ovšem dnešní neomarxismem odkojení absolventi YT academií, budou zřejmě jiného názoru. Arabové říkají: „Nebuď otroka, co když právě sní o svobodě.“ Tak ani já nedoufám, že takové probudím.

Pochopitelně i různá pozorování přes folii, otevírání včelstev jsou v tomto období absolutní TABU. Provádí je jen lajdák, hlupák, netrpělivý začátečník. Výjimkou může být jen výzkumník, který to dělá záměrně ve jménu poznání. Nikdy však ne z rozmaru nebo nutnosti. Prostě KLID, KLID a zase KLID, to je úkol pro včelaře.

Znovu bych chtěl připomenout Br. Adama, kterým se dnes mnozí zaštiťují, avšak neví o něm ani háček nad Ň. Ten měl stanoviště se stálými 520 oddělky na 5 plástech ½ jeho míry Dadant. Zimoval je na vřesovišti. Musely zimovat na vřesovém medu. Které to nedaly se prostě vyřadily z chovu samy. To u nás neudělá ani certifikovaný množitel matek a tím dále jen przní genetiku a degraduje veškeré snahy o selekci, šlechtění.

Samozřejmě v oddělcích ověřoval a testoval i další vlastnosti a dědivosti. Přezimování bylo jen jedním z testů. Pokud ověřovaný materiál nepřešel přes tento první test, již s ním dále nepracoval a jako genetický odpad jej předal dál, třeba do Švédska (A.m. sahariensis). Naši včelaři by si z toho mohli vzít ponaučení a otevřít konečně trochu oči.

U mne je období říjen- únor bez plodu, až na specifické výjimky (výše uvedeno). Včelstva jsou tedy prakticky 5 měsíců zcela bez plodu. Pokud to nezajišťuje genetika a daná strategie přežití (žádný monopol není zdravý), zajistím to já svým opatřením na zimu (provádí se ještě v léte, v podetí už bývá pozdě). To rozhodně není pracné klíckování matek. Podrobněji si o tom můžeme pohovořit na přednáškách nebo seminářích, wokrschopu.

V zimě mají mít včelstva klid. U mne ho mají.

Podobně jako v lednu by tomu mělo být ale i v únoru. Před tím samozřejmě i prosinci, listopadu, říjnu.

Je tomu tak 5 let, kdy byl celkem teplý podzim. Tehdy mi jeden chovatel matek volal, že u něj včely mají 2-3 plásty plodu míry 39x24 cm a bude mít ztíženou fumigaci. Tomu jsem se samozřejmě jen smál, protože už dávno žádnou chemii nepoužívám. Bylo to začátkem listopadu. Já bych na jeho místě mluvil o dm2 plodu, ale to bych chtěl asi moc. Neustále mne přesvědčoval, že tomu tak musí být i u mne, ať se přesvědčím sám. Tak jsem jen kvůli jeho vrtochu rozebral kompletně celé stanoviště a výsledek byl NULA buněk plodu.

Člověk by měl své svěřenkyně prostě znát a věřit jim. Proto dnes věřím už jen svým včelám a tomu, co mi říkají celý rok. Já se to snažím pochopit. Na řeči lidí odtržených od přírody a včel už vůbec nedám.]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-se-deje-v-ulech-ted?pid=16721#pid16721 Mon, 23 Feb 2026 16:58:25 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-se-deje-v-ulech-ted?pid=16721#pid16721 Moje kraňka je hold kraňka a při zimování žádná kaňka.]]> Moje kraňka je hold kraňka a při zimování žádná kaňka.]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Spojovani-vcelstev?pid=16720#pid16720 Sun, 22 Feb 2026 18:44:27 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Spojovani-vcelstev?pid=16720#pid16720 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Spojovani-vcelstev?pid=16719#pid16719 Sat, 21 Feb 2026 18:25:04 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Spojovani-vcelstev?pid=16719#pid16719 Já bych postupoval následovně:
1) Dno, česno naplno, 2) St. nástavek, 3) 2/3 folie, 4) Oddělek. 5) Očka NN č. 1 a 2, 6) Mřížka+noviny,
7) St. nástavek, 8) 1/2 folie (není nutná), 9) Oddělek. Očka otevřena v NN č 4 a 5, 10) Jako nástavek č 7 dát st. nástavek, pod něj folie1/2.
11) Spodní včelstvo by se již nemělo rušit, krom vytažený folie, jakmile tam včely začnou stavět.
12) Pak už pracuješ jen nahoře.
13) Jakmile budou stavět nahoře a matka bude klást v nástavku č. 4 (původní st. nástavek, přidat další st. nástavek nad tento NN č. 4 a folie odstranit).
14) Dál rozšiřovat tak, abys stavební nástavky dával nad druhé plodové hnízdo hormí matky, abys ty staré nástavky dostal postupně nahoru.
15) Jako rezevní, přetlakový nástavek nad horní včelstvo dát vždy 1 st. nástavek nad 1/3-1/2 folii.
16) V květnu (koncem) bych u obou jednotek použil po 1 NN plodu na oddělky a chov matek.
17) Obvykle se spojuje vždy tak 3 týdny před hlavní snůškou, pak přibývají včely létavky a ubývá otevřený plod.
18) Pokud se do rojové nálady dostane jedno včelstvo, vyrojí se vždy obě.
19) Já bych to spojení ale spojil s odebráním matky horního (to nechám na tobě) včelstva s 1NN a využil ho jinak.
Jsou možné i jiné postupy, ale princip je v podstatě podobný. Může se klidně stát, skončíš na 16 ti nástavcích, záleží na tom, jestli horní včelstvo rozšíříš i nástavky se soušemi. Při rozšiřování jen stavebními to půjde pomaleji.
20) Místo spojení bych ale radši využil přeleták. Dá se takové včelstvo využít k revitalizaci koncem září, říjnu (to už znáš) Můžeš vyzkoušet více variant. Vidím to ze svého pohledu, který nemusí odpovídat tvé situaci. Já tady třeba nemám slunečnići a vlastně žádnou letní snůšku.
Nezapoměň ale na to, že více plodu znamená větší sílu, ale také daleko větší množství V.d. Tak se nenech zámást sílou a buď stále ostražitý. V případě CCD by výsledek mohl být katastrofální. Diagnostika podle poškozených včel je nutností a hlavně včas reagovat, bude-li to třeba. Velmi důležité je včas připravit včelstvo na zimu a upravit česna případně na tu revitalizaci. No je toho na prodiskutování víc, ale více se sem nevejde. Hlavně respekt a pokoru a nemít oči zalepené medem. U včel je nutné uvažovt v dlouhodobém horizontu, jinak se člověk pohybuje jako prvok (klasický včelař), tedy od nikud nikam. Vše dobré. ld.]]> Já bych postupoval následovně:
1) Dno, česno naplno, 2) St. nástavek, 3) 2/3 folie, 4) Oddělek. 5) Očka NN č. 1 a 2, 6) Mřížka+noviny,
7) St. nástavek, 8) 1/2 folie (není nutná), 9) Oddělek. Očka otevřena v NN č 4 a 5, 10) Jako nástavek č 7 dát st. nástavek, pod něj folie1/2.
11) Spodní včelstvo by se již nemělo rušit, krom vytažený folie, jakmile tam včely začnou stavět.
12) Pak už pracuješ jen nahoře.
13) Jakmile budou stavět nahoře a matka bude klást v nástavku č. 4 (původní st. nástavek, přidat další st. nástavek nad tento NN č. 4 a folie odstranit).
14) Dál rozšiřovat tak, abys stavební nástavky dával nad druhé plodové hnízdo hormí matky, abys ty staré nástavky dostal postupně nahoru.
15) Jako rezevní, přetlakový nástavek nad horní včelstvo dát vždy 1 st. nástavek nad 1/3-1/2 folii.
16) V květnu (koncem) bych u obou jednotek použil po 1 NN plodu na oddělky a chov matek.
17) Obvykle se spojuje vždy tak 3 týdny před hlavní snůškou, pak přibývají včely létavky a ubývá otevřený plod.
18) Pokud se do rojové nálady dostane jedno včelstvo, vyrojí se vždy obě.
19) Já bych to spojení ale spojil s odebráním matky horního (to nechám na tobě) včelstva s 1NN a využil ho jinak.
Jsou možné i jiné postupy, ale princip je v podstatě podobný. Může se klidně stát, skončíš na 16 ti nástavcích, záleží na tom, jestli horní včelstvo rozšíříš i nástavky se soušemi. Při rozšiřování jen stavebními to půjde pomaleji.
20) Místo spojení bych ale radši využil přeleták. Dá se takové včelstvo využít k revitalizaci koncem září, říjnu (to už znáš) Můžeš vyzkoušet více variant. Vidím to ze svého pohledu, který nemusí odpovídat tvé situaci. Já tady třeba nemám slunečnići a vlastně žádnou letní snůšku.
Nezapoměň ale na to, že více plodu znamená větší sílu, ale také daleko větší množství V.d. Tak se nenech zámást sílou a buď stále ostražitý. V případě CCD by výsledek mohl být katastrofální. Diagnostika podle poškozených včel je nutností a hlavně včas reagovat, bude-li to třeba. Velmi důležité je včas připravit včelstvo na zimu a upravit česna případně na tu revitalizaci. No je toho na prodiskutování víc, ale více se sem nevejde. Hlavně respekt a pokoru a nemít oči zalepené medem. U včel je nutné uvažovt v dlouhodobém horizontu, jinak se člověk pohybuje jako prvok (klasický včelař), tedy od nikud nikam. Vše dobré. ld.]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Spojovani-vcelstev?pid=16718#pid16718 Fri, 20 Feb 2026 15:27:07 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Spojovani-vcelstev?pid=16718#pid16718
Takže som sa rozhodol všetky tieto odložence navzájom pospájať a vytvoriť z dvoch odložencov jedno dvojmatkové včelstvo. Ak máte skúsenosť s dvojmatkovým včelárením, rád privítam vaše skúsenosti ako postupovať pri spájaní (vytvorení), rozširovaní a následnom vedení dvojmatečného včelstva (odložence, ďalšie rozširovanie, ak sa jedno vyrojí … , kedy ich spojiť – mám znášku aj zo slnečnice, t.j. druhá polovica júla/července, ...). Odložence sú zimované na 2NN na r.m. 2/3 langstroth. Moja predstava je, že spolu s jarným rozširovaním odložencov cca koncom marca (pri kvitnutí vŕby rakyty) ich zároveň aj hneď spojiť. A to: 1.NN ako stavebný nadstavok (SN), 2.-3.NN odloženec, 4.NN ako SN, naň materská mriežka, 5.-6.NN ako SN, 7.-8.NN odloženec, 9.NN ako SN, 10.-11.NN (prípadne12.NN) nadstavky so súšami. Pri rozširovaní zároveň vložím nedorazenú fóliu nad horný odloženec/ nad 8.NN, taktiež noviny na MM (treba, netreba?). Otvorené očká v nadstavkoch 1,2,6,7,8. Vopred ďakujem za vašu ochotu podeliť sa o svoje skúsenosti. Nech sa darí.]]>
Takže som sa rozhodol všetky tieto odložence navzájom pospájať a vytvoriť z dvoch odložencov jedno dvojmatkové včelstvo. Ak máte skúsenosť s dvojmatkovým včelárením, rád privítam vaše skúsenosti ako postupovať pri spájaní (vytvorení), rozširovaní a následnom vedení dvojmatečného včelstva (odložence, ďalšie rozširovanie, ak sa jedno vyrojí … , kedy ich spojiť – mám znášku aj zo slnečnice, t.j. druhá polovica júla/července, ...). Odložence sú zimované na 2NN na r.m. 2/3 langstroth. Moja predstava je, že spolu s jarným rozširovaním odložencov cca koncom marca (pri kvitnutí vŕby rakyty) ich zároveň aj hneď spojiť. A to: 1.NN ako stavebný nadstavok (SN), 2.-3.NN odloženec, 4.NN ako SN, naň materská mriežka, 5.-6.NN ako SN, 7.-8.NN odloženec, 9.NN ako SN, 10.-11.NN (prípadne12.NN) nadstavky so súšami. Pri rozširovaní zároveň vložím nedorazenú fóliu nad horný odloženec/ nad 8.NN, taktiež noviny na MM (treba, netreba?). Otvorené očká v nadstavkoch 1,2,6,7,8. Vopred ďakujem za vašu ochotu podeliť sa o svoje skúsenosti. Nech sa darí.]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-se-deje-v-ulech-ted?pid=16717#pid16717 Thu, 12 Feb 2026 17:36:08 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-se-deje-v-ulech-ted?pid=16717#pid16717 Dát nyní včelám těsto může skutečně jen naprostý ignorant nebo šílenec. Jeden včelař mi včera ukázal fotografii včelstva (oddělku). Asi ho zarazilo, když jsem řekl, že je to slaboch co se počtu týče. Vyjářil jsem jen skutečný stav věcí a nemusí to být špatně. Špatný může být jen další přístup a lhaní si do kapsy. Záleží i na dalších okolnostech. Ale o tom psát nechci. Včelstvo mělo rozpuštěný chomáče téměř přes celý půdorys nástavku.
To může mít asi dvě příčiny.
1) včelstvo zahajuje plodování a hledá zásoby pylu a přenáší okrjové zásoby. To může mít důvod v nevhodné genetice nebo v nevhodném způsobu zazimování, za což může samozřejmě jen včelař.
2) může hledat a přenášet jen zásoby glycidové. Nejspíš ale budou příčinou obě varianty. U slabého včelstva by to mohl být v další vlně chladna problém.
V přírodě by se to nyní včelstvu nestalo. Bylo by plně připravené a přizpůsobené prostoru s ohledem na spočetní sílu a nic by se nedělo. Pokud by tomu tak nebylo, nebylo by ani to včelstvo.
Na nynější situaci má ale "zásluhu" člověk, který prostě včelám neporozuměl a uvažoval jako člověk a ne jako včela. Má takové včelstvo smysl napravovat?
Pokud je na vině člověk, tak by to také on měl napravit už jen pro klid své duše. Víděl jsem i různá videa, kde se dotyční předhánějí, jak to udělat a stav napravit. To nebucu vůbec komentovat.
Trochu tomu podlehl i ten kolega. Hold dopamin získávaný z internetu udělá zřejmě své.
Navrhl jsem mu toto:
1) žádné rozebírání, přehazování plástů se zásobami nebo dodávání nových zásobních plástů a už vůbec ne je rozškrábat.
2)¨Proč? Protože není rozhodně dobře, abychom včelstvo nutili zvyšovat teplotu a zrychloovat metabolismu i kdyby to mělo znamenat v důsledku jeho záchranu.
3) To by ale mělo i nepříznivé dopady, protože včelstva neměla žádný prolet a výkalové váčky začínají být u takových včelstev přeplněné. Nelze to riskovat. V každém případě by došlo k porušení rovnováhy a včelstvo by ztrácelo svou imunitu.
4) Mnohem správnější a nepoměrně rychlejší je níže uvedený postup.
5) Připravíme si folii o velikosti nástavku, spíše o něco větší.
6) Připravíme si prázdný nástavek a nějaké noviny na utepleni nebo uteplivky.
7) Hlavní však bude plný plást zásob, který včelstvu musíme přidat. Pokud by měl teplotu chomáče, bylo by to ideální ale i bez hoho to jde.
8) Plást vyřízneme z rámku a udělám z něj 2 nebo 3 části.
9) Rychle sejmeme stříšku a strůpek. Žádný plást z úlu nevytahujeme!
10) Na plásty, dáme zmíněný zásobní plást a položíme na rámky nad chomáč.
11) Přibližně uprostřed necháme mezeru mezi těmi dvěma díly plástu mezeru cca 1 cm, aby včely mohly i nahoru na přidávaný plást.
12)Pokud bychom na obu čátech plástu u mezery trochu odvíčkovali zásoby, jen by to včelám prospělo. Ale skutečně jen trochu.
13) Na takovýto plást volně položíme folii, ne tu která se dá dává místo strůpku, ale slabou, pružnou, která se dá kdekoliv koupit.
14) Přidáme prázdný nástavek a na folii dáme uteplivky, dáme strůpek, stříšku a je hotovo.

Tato operace trvá cca 1 minutu. Nikdy v zimě nepoužívejte kouř, ale když tak jen mlhovku s vlažnou vodou. Ale i to je podle mne zbytečné.
Včelstvo jsme vyrušili nepoměrně méně, než kdybychom ho rozebírali. Zásoby byly dodány tam, kam patří, nad hlavu včelstva. Ujišťuji vás, že i kdyby včelstvo chtělo tento plást využít později k plodování, učiní tak a ani vodorovná poloha mu v tom nijak nezabrání. Pochopitelně můžete přidávaný plást i nařezat na několik cm vysoké proučky a těmi nastavit plásty směrem nahoru nad loučky. To je ale poněkud časově náročnější. To je již ale jen věc vkusu, kreativitě se meze nekladou.
Lidi, učte se anatomii, morfologii, fyziologii, prostě biologii včely, včelstva, protože jinak vás toho moc nenapadne a budete se muset spoléhat na blouzenění různých rychlokvašek. Přemýšlejte a řiďte se vlastním rozumem, protože jen hlupák se řídí veřejným míněním, prezentovaných na různých fórech.
Tímto se všem omlouvám, že jsem si myslel, že by se tento příspěvek snad mohl někoho z účastníků ŠPV týkat. Ale jen pro jistou jsem jej napsal.
Vše dobré.
ld]]> Dát nyní včelám těsto může skutečně jen naprostý ignorant nebo šílenec. Jeden včelař mi včera ukázal fotografii včelstva (oddělku). Asi ho zarazilo, když jsem řekl, že je to slaboch co se počtu týče. Vyjářil jsem jen skutečný stav věcí a nemusí to být špatně. Špatný může být jen další přístup a lhaní si do kapsy. Záleží i na dalších okolnostech. Ale o tom psát nechci. Včelstvo mělo rozpuštěný chomáče téměř přes celý půdorys nástavku.
To může mít asi dvě příčiny.
1) včelstvo zahajuje plodování a hledá zásoby pylu a přenáší okrjové zásoby. To může mít důvod v nevhodné genetice nebo v nevhodném způsobu zazimování, za což může samozřejmě jen včelař.
2) může hledat a přenášet jen zásoby glycidové. Nejspíš ale budou příčinou obě varianty. U slabého včelstva by to mohl být v další vlně chladna problém.
V přírodě by se to nyní včelstvu nestalo. Bylo by plně připravené a přizpůsobené prostoru s ohledem na spočetní sílu a nic by se nedělo. Pokud by tomu tak nebylo, nebylo by ani to včelstvo.
Na nynější situaci má ale "zásluhu" člověk, který prostě včelám neporozuměl a uvažoval jako člověk a ne jako včela. Má takové včelstvo smysl napravovat?
Pokud je na vině člověk, tak by to také on měl napravit už jen pro klid své duše. Víděl jsem i různá videa, kde se dotyční předhánějí, jak to udělat a stav napravit. To nebucu vůbec komentovat.
Trochu tomu podlehl i ten kolega. Hold dopamin získávaný z internetu udělá zřejmě své.
Navrhl jsem mu toto:
1) žádné rozebírání, přehazování plástů se zásobami nebo dodávání nových zásobních plástů a už vůbec ne je rozškrábat.
2)¨Proč? Protože není rozhodně dobře, abychom včelstvo nutili zvyšovat teplotu a zrychloovat metabolismu i kdyby to mělo znamenat v důsledku jeho záchranu.
3) To by ale mělo i nepříznivé dopady, protože včelstva neměla žádný prolet a výkalové váčky začínají být u takových včelstev přeplněné. Nelze to riskovat. V každém případě by došlo k porušení rovnováhy a včelstvo by ztrácelo svou imunitu.
4) Mnohem správnější a nepoměrně rychlejší je níže uvedený postup.
5) Připravíme si folii o velikosti nástavku, spíše o něco větší.
6) Připravíme si prázdný nástavek a nějaké noviny na utepleni nebo uteplivky.
7) Hlavní však bude plný plást zásob, který včelstvu musíme přidat. Pokud by měl teplotu chomáče, bylo by to ideální ale i bez hoho to jde.
8) Plást vyřízneme z rámku a udělám z něj 2 nebo 3 části.
9) Rychle sejmeme stříšku a strůpek. Žádný plást z úlu nevytahujeme!
10) Na plásty, dáme zmíněný zásobní plást a položíme na rámky nad chomáč.
11) Přibližně uprostřed necháme mezeru mezi těmi dvěma díly plástu mezeru cca 1 cm, aby včely mohly i nahoru na přidávaný plást.
12)Pokud bychom na obu čátech plástu u mezery trochu odvíčkovali zásoby, jen by to včelám prospělo. Ale skutečně jen trochu.
13) Na takovýto plást volně položíme folii, ne tu která se dá dává místo strůpku, ale slabou, pružnou, která se dá kdekoliv koupit.
14) Přidáme prázdný nástavek a na folii dáme uteplivky, dáme strůpek, stříšku a je hotovo.

Tato operace trvá cca 1 minutu. Nikdy v zimě nepoužívejte kouř, ale když tak jen mlhovku s vlažnou vodou. Ale i to je podle mne zbytečné.
Včelstvo jsme vyrušili nepoměrně méně, než kdybychom ho rozebírali. Zásoby byly dodány tam, kam patří, nad hlavu včelstva. Ujišťuji vás, že i kdyby včelstvo chtělo tento plást využít později k plodování, učiní tak a ani vodorovná poloha mu v tom nijak nezabrání. Pochopitelně můžete přidávaný plást i nařezat na několik cm vysoké proučky a těmi nastavit plásty směrem nahoru nad loučky. To je ale poněkud časově náročnější. To je již ale jen věc vkusu, kreativitě se meze nekladou.
Lidi, učte se anatomii, morfologii, fyziologii, prostě biologii včely, včelstva, protože jinak vás toho moc nenapadne a budete se muset spoléhat na blouzenění různých rychlokvašek. Přemýšlejte a řiďte se vlastním rozumem, protože jen hlupák se řídí veřejným míněním, prezentovaných na různých fórech.
Tímto se všem omlouvám, že jsem si myslel, že by se tento příspěvek snad mohl někoho z účastníků ŠPV týkat. Ale jen pro jistou jsem jej napsal.
Vše dobré.
ld]]> https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-se-deje-v-ulech-ted?pid=16716#pid16716 Sat, 07 Feb 2026 17:08:15 +0100 https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Co-se-deje-v-ulech-ted?pid=16716#pid16716