Volná stavba v rámečkách

[Tomáš Palata]

No jo, volná stavba v medníku. Kdo ví, na základě čeho se rozhodují, co stavět? Jestli dělničinu nebo jiný typ. Těch parametrů je mnoho a ne všechny známe. Určitě je to množství plástové plochy dělničiny v úlu a od určitého množství dělničiny nějaký poměr mezi dělničinou a trubčinou. Pak i poloha budoucího plástu v úle. Nějak si nemohu vybavit, jestli mi někdy stavěly dělničinu u stěny úlu. Akorát jsem to viděl u roje, pokud začínal v rohu u stěny. Tak první plást ano (i když ne 100% čistá dělničina). Jinak tedy u stěny vždy trubčina nebo zásobní. Pak taky stavba je závislá na feromonu matky. Nějak. Když feromon není, nestaví dělničinu. Proto taky nemá smysl nutit stavět včelstvo, když má jen matečník. Pak taky nějak kvalita feromonu – když se včelám něco nezdá, změní poměr plástových ploch mezi dělničinou a trubčinou ve větší podík trubčiny než běžně. A to i oddělek, který ještě nemá nezbytně nutnou plástovou plochu dělničiny. Kolik to je? Nevím. A dost možná to závisí i na genetice a klimatu stanoviště a snůškových poměrech. U mě se to láme na nějakých 10-12 plástů 2/3 L159. Pro roj a oddělek, pokud začínají z nuly (oddělek skoro z nuly). Do toho počtu plástů téměř nebo zcela čistá dělničina. Ale zase s podmínkou, že matka je OK. Pokud ne, pak tam třeba oddělek hvízdá mix buněk skoro od začátku. A trubčinu matka v oddělku nezakládá, jen dělničinu. Pokud ji teda včely nedonutí. Takže z mixu buněk je méně včel, slabší oddělek na zimu. Plodové těleso je roztažené přes ostrovy dělničiny na více plástů, ale včel je v lepším případě stejně. Z toho vyplývá horší teplotní komfort při výchově plodu. Zřejmě i s nějakými důsledky. Jak už to u včel bývá, všechno souvisí se vším. Kde tedy vzít dělničinu na rozšiřování dle schématu, který byl v nějakém příspěvku výš uveden? Je jí hodně… Dva nástavky dolů po třech plástech dělničiny a jeden nástavek nahoru se třemi plásty, tj. 9 plástů dělničiny. Celý nástavek. Napadá mě jediné – prázdné plásty po úhynech. Ještě bych se vrátil k množství dělničiny v úle, který si včely udržují na nějaké hodnotě. Včely potřebují dělničinu životně důležitě pro plod. Pokud tuto hodnotu mají, dělničinu nestaví. Pokud poklesne pod tuto hodnotu třeba tím, že ji zanesou medem, včely ji začnou stavět, aby vychovaly dostatečné množství včel a přežily. Když jsem se nad tím zamyslel, vzpomněl jsem si na našeho zkušeného včelaře, který mě a mou ženu před lety uváděl „do řemesla“. Tenkrát jsme chtěli koupit čtvrtý nástavek 39x24 do sestavy. Shovívavě se na nás podíval a příště přinesl papír s nadpisem „Několik suchých čísel“. Tam nám spočítal na základě velikosti dělničí buňky, velikosti rámků, počtu rámků v nástavku, že pokud matka bude klást až 3000 vajíček denně (ve špičce sezóny to umí), pak jí pro plod stačí bohatě cca 15 plástů 39x24. Víc nepotřebuje. Když necháme včelám volnou ruku, pak dělničiny je někde mezi 70-90%, tj.cca 11-13 plástů. Takže dve nástavky 39x24 jako plodiště je OK a k tomu jeden nástavek jako medník. Pro upřesnění – v naší lokalitě je, když se daří, průměrně 20 kg ze včelstva (akorát na 1N). Samozřejmě sestava 3N je málo. Ne co do plástové plochy. To je v pořádku. Ale co do objemu. Tam se včely v sezóně prostě nevejdou… Chce to kompenzační prostor pod sestavou (1NN). Vysoký podmet nestačí. To nám došlo po pár rojích.
Vypadá to, že podobný výpočet umí i včely a drží si množství dělničiny pro plod na konstatním množství a to zhruba na této hodnotě plástové plochy. Rozšiřováním na 5, 6, 7 NN stavebními nástavky – podle mě dělničinu stavět nebudou. V lepším případě mix. Ale mohu se mýlit. Proto je důležité při rozšiřování to soušové jádro z dělničiny. Jinak by tam nebyla. Kacířská otázka: Je to v souladu s ŠPV? Z hlediska čistoty asi ne, včely by to takhle nedělaly, ale z hlediska kompromisu minimalizace stresu, možnosti rozvoje, využití snůšky (zejména nárazové) s následnou možností čerpat medné zásoby k vlastní potřebě zejména v bezsnůškovém období asi ano. Otázek k volné stavbě je hodně… a odpovědí se v knížkách nedostává. Oficiální republikové včelařské autority k tomu (a nejen k tomu) krčí rameny (Leoš je neoficiální) a max.řeknou – dej tam mezistěnu a máš po problému.