Únor

[Leoš Dvorský]

Únor

Klimatické podmínky:

Únor bílý, pole sílí, říká stará pranostika. Měsíc únor bývá v první polovině ještě mrazivý. V odpoledních hodinách se ale dostavují vyšší teploty a tání. Sněhový krunýř pomalu povoluje. Den se začíná znatelně prodlužovat. Na Hromnice o hodinu více. Průměrná teplota v únoru činí -1,1C, průměrné srážky 60 mm.

Vegetace:

Prvním zdrojem pylu bývá v polovině února líska, olše šedá, olše lepkavá a také dřín. Na zahrádkách to jsou krokusy, sněženky, bledule.

Co se děje ve včelstvech:

Maximální teploty, byť krátkodobé, způsobují zahájení plodování. To je zpočátku jara a na jaře cyklické. Nejde však již o několik desítek buněk, ale o jednotky decimetrů. Nejprve začíná v jedné uličce a s blížícím se jarem se rozšiřuje i do ostatních uliček. Včelstvo stoupá za zásobami. Teploty uvnitř chomáče stoupají na ty, které jsou pro odchov plodu potřebné. Včely pomalu rozšiřují chomáč ve snaze využít pylové zásoby. Glycidové zásoby ubývají. Podle mých měření je únorový úbytek na váze podobný těm, které měřím pravidelně v říjnu. V říjnu se však na úbytcích váhy podílí i úbytek krátkověkých včel z cca 50%. Nyní je úbytek zapříčiněn především spotřebou medných zásob. Jakmile to dovolí teploty, včely přenášejí zásoby z periferií do míst, které mohou lépe využít. Teploty na povrchu chumáče začínají být vyšší i přesto, že v neosazených částech úlu se příliš neliší od těch venkovních. I díky vyšším teplotám uvnitř chumáče se na stěnách dutin tvoří metabolická voda, kterou včely využívají k odchovu plodu a ředění zásob. V některých oblastech mohou včely provést při příznivějších teplotách první jarní prolet. Na většině našeho území se tak však spolehlivě děje v polovině března.

Co včelstvo potřebuje:

Dostatečné glycidové a pylové zásoby jsou naprosto nezbytné k tomu, aby včelstvo mohlo založit první větší plochy plodu. Gutační voda na stěnách úlů je pro potřeby včelstva zpravidla dostatečná.

Včelařova práce:

Ta spočívá především v tom, zajistit včelstvu to, co včelstvo potřebuje. V únoru je již jasně vidět jak včelstvo přezimovalo a v jaké je kondici a zdravotním stavu. Prodyšné strůpky můžeme na konci února nahradit neprodyšnou folií, čímž včelstvům zajistíme dostatek vody. Koncem měsíce můžeme také provést biotechnický zásah odstraněním prvního zavíčkovaného plodu. To neznamená, že jej musíme nutně z plástů vyříznout. Stačí zavíčkovaný plod rozškrábat. POZOR a to velice důrazně upozorňuji, že takový zákrok provádíme zásadně jen tehdy, je-li to potřeba. Nikdy ne tzv. preventivně. Jde tedy o bodové opatření u některých včelstev, cílené, nikoliv plošné. Plošné zásahy do rozumného vedení včelstev nepatří a uchylují se k nim pouze ti, kteří včelám příliš nerozumí nebo o to ani neusilují. Podle mých dlouholetých zkušeností bývá takový zásah prospěšný u silných včelstev s dvou nebo tříletou matkou. Pro slabší včelstva a včelstva s mladými matkami tento zákrok tolik vhodný není, je zpravidla zbytečný. To ale usuzuji podle stavu na mých včelnicích. Jinde tomu může být jinak. V únoru bychom měli mít pomalu připraveny stavební nástavky, kterými v dubnu nahradíme ty, které budeme odebírat s loňským medem nebo ty, které jsou určeny k obměně díla.
Leoš Dvorský