Kvitnutie

[Leoš Dvorský]

(04.02.2014 02:49 PM)Tomáš Svoboda napsal(a):  Akát, vzhledem ke své invazivní schopnosti, je svým způsobem problémová dřevina. Podobně jako např. rostlina netýkavka žláznatá a křídlatka japonská. Vše jsou to nektarodárné rostliny, ale jejich výskyt by rozhodně neměl být podporován jejich cílenou výsadbou, ve volné krajině to platí dvojnásobně.
Naše původní dřeviny a trvalky nabízejí včelám dostatek nektaru a pylu po celý snůškový rok. Navíc jsou to rostliny nenáročné, přizpůsobené našemu klimatu, ale hlavně jsou živnými rostlinami pro stovky druhů hmyzu. Např. vrba jíva je živnou rostlinou pro 213 druhů hmyzu.
I tak mi přijde plošně zakázat akát v celé EU jako hloupost. Co bychom ale od politiků mohli čekat dobrého...

Myslím si ,že tomu tak docela není. Jednak akát je zde už 200 let a doba, za jakou vyroste je mnohem delší než netýkavka a pod.
No a zkusme porovnat strukturu a množství lesů, stepí dříve a nyní. To je zcela něco jiného. Také proto se tu prosazuje více včela, která je schopna využít snůšku z ovocných stromů. To tmavá včela neuměla a v době, kdy nyní je snůška se ta včelstva krčila v hloučku a využívala pozdnější snůšku, která byla skoro vždy a ještě dlouho. Lesní podrost, vřes, malina, krušina také skoro nejsou nebo jen někde nebo málo. Dříve to bylo skoro všude. Jště si pamatuji, jak to vypadalo, když zamedovala krušina nebo i borůvky, či malina a to už byla labutí píseň toho všeho.
Také nebyly kyselé děště a pod. Prostě svět se mění a jednározovými kroky, spíše propagandistickými, napácháme mnohem větší ekologické škody. Jíva, no bezva, ale vytáčel jste z ní jako z akátů nebo vůbec ? Jsem přesvědčen, že nějakou jívu nebo vrbu nemá většina včelařů ani na svém stanovišti, to je chyba. Zvykli jsme si brát a občasné záchtěvy lítosti způsobí větší škodu a běžíme tzv. kdysí závod. Jeden problém vyřešíme nebo doměle vyřešíme a vytvoříme 10 dalších. To je tento příklad. Proto zanikaly civilizace. Z toho jsme se nějak nepoučili. Věřte neuvítal bych nic víc, jak přírodu, jaká tu byla třeba ve 13 století. Najednou se prostě nejde vrátit o několik století zpět jen v něčem. Proto to kritizují, tu nekompexnost, neprovázanost, nepromyšlenost. Protože v našich úvahách nejsme schopni kvůli jednomu stromu vidět les. Atomizujeme problémy a nejsme schopni syntetického přístupu a vlastně ani toho analytického. Proto také 30 let přistupujeme k varroáze tak jak přistupujeme. Proto má nad včealaři moc chovatelský kartel (a jiné), který v zájmu jejich kapes devastuje genofond včely medonosné. Nic ve zlém,Tomáši, ale tohle je můj názor a ve své podstatě s vámi nekoliduje, jen jsem to přibrousil, aby to bylo protě vidět. Víte ona je ekologie a EKOLOGIE. Jsou ekoligická sdružení ,která jsou proti všemu. Jenže postraními cestičkami pak naoknec třeba souhlasí s dálnicí, ale žádají za to nějaký ten meloun pro sebe. To není prosím pomluva, ale právně doložitelý a obhajitelný fakt (už jste mohli poznat, že neříkám nic, co nejsem schopen obhájit nebo nedělám). Jde tedy o ekologii nebo vlastní kapsy? Tak tomu bude i v případě akátů. Možná už je vybrána certivikovaná firma, která je schopna rozeznat akát od smrku a je sechopna jej ekologicky porazit a zužitkovat. LD