Rojení

[Leoš Dvorský]

Je rozhodně lepší dát včelstvu možnost se normálně rozšiřovat v souladu s jeho tendencemi rozvoje, než-li honit včely zbytečně po stromech.
1) o rojové náladě se rozhoduje v době květu jívy
2) obsedá-li kraňka 2/3 prostotu, cítí se stísněná a omezená v rozvoji.
3) obsedá-li včelstvo na černo alespoň 2 NN, je dobře dát pod něj 2 stavební NN se soušovým jádrem a je klid. Další zákroky nejsou třeba snad krom dalšího rozšíření, tentokrát to může být i nahoru. Opět je to popsáno zde: Odpověď najdeš zde: http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/Moje_...vijela.pdf

4) pokud včelstvo staví matečníky na spodní straně horního plodového nástavku, budou pravděpodobně i jinde. Pokud ne, nejsou nikde!
5) Když už jsou ve včelstvu matečníky, nemá smysl je vyřezávat a pod. K nastolení jisté rovnováhy napomůže bez ztráty výnosu jen radikální zásah jakým je například přeléták, distancování plodu, Demareho plán..... princim je vlastně stejný, jen pracnost různá.

Uměle vyvolaná rojová nálada a roje vyplývá v drtivé věšině případů nerespektováním právě výše uvedených bodů.
Samozřejmě existují genotypy, které mají větší sklon k rojení. To ale není katastrofa, jen je přeba tuto strategii poznat a využívat jinak, tedy nebránit jí, ale včas využít třeba rozdělením a využít tak ohromnou aktivitu včelstva.
Roj, včelstvo po tiché výměně matky, nově obsednutý prostor směrem k česnu a určitý stav před plodovám vrcholem, vykazují nejvyšší připravenost pro snůšku.
Vše se dá samozřejmě nasimulovat, tedy využívat přirozené instinkty včel, jak to děláme podle tezí ŠPV.
Včelaření je poezií, tak se toho držte. ld