Odpovědět 
 
Hodnocení tématu:
  • 0 Hlasů - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Červen
01.06.2021, 08:00 AM
Příspěvek: #1
Červen
Červen

Klimatické podmínky:

Průměrné teploty dosahují v červnu 16 stupňů. Průměrné měsíční srážky 127 mm. Červen patří mezi nejteplejší měsíce v roce. Denní teploty vystupují často vysoko nad dvacet stupňů.

Vegetace:

Na polích jsou zdrojem snůšky především hořčice, jeteloviny a někde svazenka. Dobrou pylovou pastvu dává mák setý.
Na lukách sadech i lesích jsou dobrým zdrojem nektaru hluchavka skvrnitá (kvete 4-10) , kostival, jetel luční (6-10), jetel plazivý (5-10), vrbka úzkolistá (6-8), vrbovka horská (6-8).Velmi dobrým zdrojem snůšky bývá v některých pohraniční oblastech bolševník, jinde je to malina, ostružina. V druhé polovině června začíná kvést lípa malolistá a velkolistá a pajasan žláznatý.

Výbornými zdroji medovice v červnu je medovnice smrková, medovnice zelenavá, medovnice borová, medovnice leská (borovice), medovnice černoskvrnná (modřín), medovnice modřínová, medovnice dubová, zdobnatka lipová, brvnatka javorová, stmovnice javorová, stromovnice buková a puklice poloskrytá.

Co se děje včelstvech:

Včelstva dosahují vrcholu rozvoje. V období kolem rovnodennosti se začíná u plodu vše měnit. Včelstva začínají odchovávat ve větší míře dlouhověké a středověké skupiny včel. To se samozřejmě odráží i v odlišné výživě larev ( bílkoviny…). Stále mluvím o stabilním včelstvu v přírodě nebo včelstvu tak vedeném. Je to jeden z kritických momentů v životě včelstva. Právě zde může dojít k razantnímu narušení vnitřní rovnováhy včelstva s fatálními následky. Ač se to nám lidem nezdá, včelstvům se již pomalu ozývá zima.

Včelařská sezona je z 80% duben, květen, červen zima.

Na všechno mají včelstva v červnu najednou málo času. Včelstva v rovnovážném stavu mají zpravidla již vyměněny matky ( tichou výměnou nebo vyrojením) . Roje mají vystavěno dílo, které stačily obsednout. Ta včelstva a roje, která nemají dostatečné zásoby, budou do konce roku bojovat o své přežití, kterému zpravidla , z nejrůznějších důvodů , podlehnou. Opačně jsou na tom ale včelstva, která vše stihla včas. Pomalu se z tzv. „ letního“ včelstva stává včelstvo „zimní“ s převahou středověkých a dlouhověkých včel, které se v mnohém podobají včelám rojovým. Jsou připraveny na všechno. Včela narozená koncem června jako dlouhověká je v říjnu biologicky tak stará, jako by se právě narodila (nebo může být). Dlouhověké včely podle mých sledování žijí i 10-11 měsíců a nikoliv jen 8-9 jak se často uvádí. Mluvím ale o včelstvech a včelách, která nejsou vedena klasickým způsobem, tedy nejsou člověkem stresována těmi nejvynalézavějšími způsob .


Co včelstvo potřebuje:

K tomu, aby včelstvo obnovilo svou energii na zimu, je potřeba především dostatek tepla, prostoru a zásob. Nejde zdaleka jen o glycidové zásoby, ale také pylové. Krátkověké včely byly doposud krmeny často pylem kontaminovaným různými chemikáliemi z technických plodin, jako je řepka. Dnes se často používá chemie, především glyfosáty, i v lesním hospodářství. To často negativně ovlivňuje kvalitu pylu a výživu včelstev umístěných v lesích. Doslova devastující účinky má pyl z kukuřice a někdy i slunečnice. I tyto plodiny jsou ošetřovány již ve stadiu semen neonikotinoidy. Důsledkem toho všeho je narušená ustálená rovnováha, oslabená imunita včelstev, která je hlavní příčinou zvýšené citlivosti včelstev na různé negativní vlivy a patogeny. Jeden z pokusů ukázal zcela jasně, že zatímco v medu se stopy po prostředcích pro ochranu rostlin nenacházejí, u pylu je tomu zcela opačně. Je s podivem, že zatímco v zahraničí je vliv chemie na včelstva pozorován již dlouho, u nás se vše svádí jen na kleštíka. Zřejmě i zde platí „Cui bono“.

Včelařova práce:

Měsíc červen a začátek července je měsíc, kdy lze ještě napravit naše hříchy z dob předchozích. Později je to již neefektivní. V červnu odebíráme NADBYTEČNÉ ZÁSOBY. Zde chybují včelaři nejvíce a odebírají včelstvům prakticky vše, co mohou zpeněžit. Důsledky jsou známé. Nutnost dalšího krmení včelstev na zimu později (srpen, září). Tímto však včelstva klameme protože jim simulujeme zcela odlišné období roku (jaro a období snůšky). Výsledkem je zvýšená slídivost a loupeže, rychlé přenosy nemocí a parazitů, nedostatečné množství středověkých a dlouhověkých skupin včel ve včelstvech. Toto se obzvláště projevuje při šíření kleštíka a virových onemocnění a také houby Nosema ceranae, která je nejčastějším faktorem u CCD (hromadných kolapsů včelstev). Je dobré vědět, že virová onemocnění i nosematóza se šíří především orálním způsobem, což kolapsy včelstev v podletí značně urychluje.
V červnu máme na včelnicích zpravidla nadbytek záložních matek. Dokončujeme tvorbu nových včelstev především umělými roji . Začátkem června nebo koncem května je vhodná doba (je ještě snůška) na biotechnická ozdravná opatření (tedy zásadně bez chemie)jako jsou ozdravné oddělky, odebrání infikovaného plodu, odebrání prvního zavíčkovaného plodu (zpravidla 1 plást) mladé matky v oddělcích, rojích, umělých rojích. Další možností je využití , či simulaci plodové pauzy…………... Do včelstev přidáváme pokud možno takové matičky, které prošly určitými zátěžovými testy. U nových včelstev (oddělků, rojů, umělých rojů) již po dvou generacích nových včel vidíme, zda je potomstvo schopné dalšího zdárného rozvoje nebo ne. To je třeba se naučit hodnotit včelstva komplexně a neposuzovat jen to, zda matka klade a je-li plod mezerovitý nebo ne. Jedině pak můžeme začít mluvit o jakési selekci. Hlavním kriteriem by měla být kvalita a ne jen kvantita. Máme-li však mít možnost skutečně vybírat, musíme mít k dispozici více testovaných mladých matek, než ve skutečnosti potřebujeme. Není-li tomu tak, budeme si často jen něco nalhávat.

Jedno doporučení týkající se odběru medu dát začátečníkům mohu. Včelstva v tuto dobu mají zpravidla velká množství zásob (někdy i nad 100 kg). Spočítáme si kolik včelstvu necháme na zimu. Např. 45 kg. To znamená 2NN zásobní nástavky + 15 kg kolem plodu (vše pravděpodobně ve 4NN 2/3 Langstroth). Co je nad, můžeme oddělit folií, kterou nedorazíme na česnové stěně úlu o cca 5 cm. Tím dosáhneme toho, že pro plod bude k dispozici prostor s dostatečnou teplotou (viz část, co včelstvo potřebuje) i prostorem se zásobami jak pro zimování, tak i pro včelaře. Při takovém postupu celkový prostor nesnížíme a případné doplnění zásob z nástavků nad touto sestavou je pro včelstvo možné. Nadbytečné zásoby můžeme odebrat třeba v měsíci září, říjnu nebo až na jaře na Velikonoce. Případně můžeme tyto možnosti kombinovat. Nezapomeňme na česna a očka, upravíme je co nejdříve na zimní konfiguraci již nyní.
Od konce června již na stanovištích musí být vše připraveno na zimu, nechceme-li mít zbytečnou práci v podletí. Ty tzv. zimní ztráty musíme umět přijmout již nyní.
Leoš Dvorský

Včelařit bez chemie je normální!
Včely jsou přírodním bohatstvím a partnerkami, ne pouhým výrobním prostředkem!
Hlasování: Martin Smutný (+1)
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
Odpovědět 


Skok na fórum:


Uživatel(é) prohlížející si toto téma: 1 Host(é)