Říjen

[Leoš Dvorský]

Říjen

Klimatické podmínky:

Říjen patří srážkově k nadprůměrným měsícům, zvláště v jeho druhé polovině jsou deště časté. Ranní teploty dosahují běžně po deset stupňů. V některých létech se občas objeví i sníh a ranní mrazíky. Odpolední teploty nad dvacet stupňů jsou výjimečné. Dlouhodobá průměrná teplota je 7,9C, průměrné srážky 50 mm. Charakteristické pro tento měsíc jsou ranní mlhy. Pro mnohé oblasti jsou dny v polovině měsíce těmi posledními, které včelstva využijí k proletům. V přírodě je vše připraveno na zimu. Opozdilci mají jednu z posledních šancí ještě dohnat to, co nestihli doposud. Sršní hnízda se rozpadají. Myši jsou již trvalými členy lidských příbytků. Říjen je také poslední z měsíců pravdy (srpen, září, říjen). Po jeho uplynutí je jasné, co má šanci přežít nejvýznamnější test přežití, zimu.

Vegetace:

Nejvýznamnějším zdrojem nektaru a pylu v tomto období je především vřes obecný (8-10) a bolševník obecný (6-10). Bolševník je invazní rostlinou, se kterou ekologové marně bojují. Na lukách je dobrým zdrojem nektaru i pylu jetel plazivý a jetel luční (vegetační doba 6-10). Na polích poslední pyl i nektar poskytuje hořčice a svazenka nebo různé krmné směsi. Mezi určité zdroje nektaru patří i břečťan popínavý (9-10), celík zlatobýl (7-10), hluchavka skvrnitá (4-10), jeřábník lesní (5-10).

Co se děje ve včelstvech:

Ve včelstvech v přírodě a přírodně vedených včelstvech ji není žádný plod a včelstva jedou tak říkajíc na volnoběh. Výdej energie je minimální. Na rozdíl od včelstev vedených klasicky jsou již ve včelstvech prakticky jen dlouhověké a středověké skupiny včel. Krátkověké včely dožívají a dělají ještě pro včelstvo poslední práce. Vše co nenašlo v průběhu roku dostatek energie a vůle k přežití, je již dávno mimo hru. To je další výrazný rozdíl proti včelstvům klasicky vedeným. Biorytmus včelstev v přírodě je zcela jiný, než se včelaři domnívají. Včelstva přírodně vedená jsou již v celkem pevných chomáčích, které rozvolňují jen při vyšších teplotách. Zajímavé je, že zdravá včelstva nejsou prakticky vůbec napadána predátory.

Co včelstvo potřebuje:

Včelstvo potřebuje především klid. Na přezimování zralá včelstva již téměř nelétají ani při slunečných dnech a šetří životní energii. Případná pylová pastva je jen bonusem navíc. Věnují se jí jen krátkověké včely. Dospělé včely dlouhověkých generací vyžírají pylové zásoby v oblasti česna až do zámrazu. Minimum plodu se objevuje v cyklech 3-4 týdny. Jde zpravidla o několik desítek, či stovek buněk. Stane–li se to, může být napaden kleštíkem. V tuto dobu to však již včelstvu vůbec nevadí. Naopak vitalita kleštíka se tím vyčerpává. Včely takové buňky zpravidla odstraní i s roztočem. To je další významný rozdíl přírodně vedeným včelstvům proti těm vedeným tzv. klasicky (průmyslově apokalypticky). Na taková včelstva je radost pohledět.

Včelařova práce:

Měsíc říjen je velmi vhodný k výměnám matek celými oddělky. Ty máme připraveny již nad vybranými včelstvy. Oddělku odebereme dno, hlavnímu včelstvu strůpek. Styčné plochy stačí nastříkat studenu vodou a oddělek na hlavní včelstvo jen položit. Samozřejmě můžeme použít proděravěné noviny, záleží na okolnostech a také naší odvaze nebo často jen zvyku. Očko v oddělku zůstává otevřeno, protože při spojování dochází ke zvýšení teplot. To ustane v polovině listopadu. Tehdy, kdy již včely nevyletují, očko v oddělku uzavřeme. Vše ostatní je již na včelách. Podle mých šeností si vyberu z desíti případů 7-8 x letošní matku. Nestane-li se tak, je velmi pravděpodobné, že původní matky byla pro včely atraktivnější. Vyvarujeme se tomu, abychom takto měnili matky stejného stáří. V říjnu zajistíme česna proti hlodavcům mateří mřížkou, která má vždy ob jeden vytažený drátek. Osobně raději používám síťovinu o velikosti oček 8x8 mm. Koncem října obalíme úly síťovinou proti ptákům a můžeme v klidu očekávat jaro nebo se věnovat prodeji medu, vytavení vosku….. od r. 2005 v měsíci říjnu používám také jeden ze způsobů imunizace včelstev. Tím je tzv. očkování. Princip je stejný jako při očkování u lidí.
Leoš Dvorský