Odpovědět 
 
Hodnocení tématu:
  • 0 Hlasů - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Bez jedu to nejde? (I)
30.04.2018, 10:44 PM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 30.04.2018 10:47 PM od Kocidzin.)
Příspěvek: #1
Bez jedu to nejde? (I)
Po volných večerech předjaří jsem pozorně (snad) pročítal Leošuv text Bez jedu to nejde? (I).
Rád bych tedy za nás začatečníky položil několik otázek, omlouvám se pokud je toto téma diskutováno jinde, pak prosím o přesunutí tohoto vlákna.

Grooming - schopnost včel poškozovat kleštíka. Je zde srovnávána Apis cerana a Apis mellifera. V jednom dokumentu (snad Cena medu, takže snad A.cerana) je scéna, kdy do úlu vletí sršeň, včely se na sršeň vrhnou, díky medu zvyší svoji tělesnou teplotu a sršeň "uvaří". Zajímavé pro mne je toto zvýšení tělesné teploty, které jsem si hned spojil s u nás prezentovanými tzv. termosolárnímy úly, kde by mělo zvyšení teploty omezovat (hubit) kleštíka.
Ptám se tedy, pokud dokáže někde na světě včela krátkodobě a řízeně zvýšit svoji tělesnou teplotu, aby se ubránila sršni, není vedlejším produktem likvidování (omezování) populace kleštíka?
Tady bych se také zeptal na Svítkovu metodu omezování kleštíka, opravdu to funguje jak je to popisováno?
Doba rojení je doba, kdy se kleštík "stěhuje" na včely s touhou migrovat se včelami. Bylo někým někdy někde vyzkoušeno aplikovat v této době (když kleštík rajtuje na včelách) umístit dlouhodobě (měsíc - květen) KM před očka nebo před česno, aby těmito výpary musely včely proletet, ale KM zůstala venku?
Dál mě není zcela jasné (asi protože začínám) jak mohu mohu omezit zaletávání včel rozmístěním včestev na stanovišti. Musím říct, že tuším, ale prosím, aby to bylo řečeno vice polopaticky. Počítá se do tohoto třeba to, že svých 15 včestev (které plánuji jednou mít kolem domu) rozdělím po 5 na tři stanoviště, řekněme kolem domu? Co třeba bujné keře růží nebo malin, aby se jednotlivé úly vzájemně "neviděli"?
To je vše, těď prosím, poučte mne... HuhSmile
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
03.05.2018, 10:56 AM
Příspěvek: #2
RE: Bez jedu to nejde? (I)
Františku, jen bleskově:
On existuje i druhý díl, ale k pochopení první bohatě stačí. On je to vlastně jen přepis mé přednášky staré 7 let.
1) v článku nejde ani tak o srovnání dvou druhů včel Apis cerana a Apis mellifera, jako spíš o ukázání toho,že oba druhy mají stejné mechanizmy omezování kleštíka i když vždy zasazené do trochu jiného rámu. Oba druhy si jsou velmi příbuzné a jeden vychází z druhého, proto ty téměř stejné dispozice. Když se argumentuje proti chemii, uvádí její zastánci, že "naše" včela to neumí. Není to ale pravda, dipozice má, jen v jiné míře a my jinak včelaříme než třeba v oblasti s druhem cerana. Příbuznost prokázal to pan Sokagami už před více než 25-tio roky. Před cca 8-10000 roky to byl jeden druh.
2) teplota má samozřejmě vliv. Pro představu. Kleštíkovi se nejlépe daří při teplotách na plodu 33,4C , optimální teplota plodu je 35C, při teplotách 37C kleštík sice nehyne,ale snižuje se jeho kondice. Při teplotách 40C (chce to nějaký čas) hyne nebo je výrazně poškozen. No a dále při stavbě vyvíjejí včely teplotu 37-40C. Při snůšce nebo rojení je teplota zadečku včely až 40C. Dál asi pokračovat nemusím.
Pokud ale vím, solární úl funguje snad jen panu Linhartovi. Škoda, pro mnohé řešení. Pro toho, kdo ale přijal teze ŠPV rozhodně ne.
3) grooming není primárně o teplotě, ale poškození V.d. včelami. Např. mu ukousnou nohu - V.d. vykrvácí. Navíc jsou touto vlastností nadány všechna včelstva, samozřejmě v různých úrovních. Není to o teplotách, ale především sociálním chování. To se u nás naprosto ignoruje.
4) "Cukrování" prvně publikovali zase před cca 25-ti roky Finové a Norové. Já tuto metodu používal od r, 2004 k chytání živých roztočů, dnes to dělám jinak. Luděk se zasloužil o propagaci u nás. Je to spíše doplňková metoda. Hodí se do bezplodového období protože na živých včelách má účinnost cca 50%. To zase tak málo není. Na plodu nefunguje vůbec. Nejvhodnější je tedy do období 9-10 a březen. Nebo do období, kdy v sezoně vytvoříš uměle plodovou pauze a není ve včelstvu plod. Třeba i ve smetenci, roji a pod. Zrovna u posledně jmenovaných případů lépe fungují jiná biotechnická opatření.
5) KM před česna. No to naráží na fyziku. Víc to rozvádět nemá smysl.
6) zalétávání- drž se své intuice. Polopaticky to sice jde, ale bylo by to snad 100 případů. V zásadě, čím vyšší vzdálenost úlů od sebe tím, menší pravděpodobnost zalétávání, totéž s výlety na různé strany, menší skupiny včelstev na stanovišti. V zásadě jde o to, aby se nespojovaly proudy včel, které se vrací. Je to tedy také hodně o příletových trasách. Pochopitelně i zabránit slídění a loupežím Nejvíce ale včely zalétávají nyní ve snůšce.
7) Podotýkám není to jedné vlastnosti, opatření, ale celém algoritmu. U včel ale vše začíná a také končí na česně. Myslet si, že zamezím zalétávání a budu mít klid, by bylo naivní.
8) ještě jsem si vzpomněl. Nevím zda to tak bylo myšleno, ale pro jistotu. Kleštík má období, kdy je více na včelách. Normálně nyní to je až 17 dní. V létě ale jen 2-4 dny. S tím je třeba počítat při případných opatřeních. Třeba ten cukr by v létě zasáhl V.d. jen na cca 1/3 včel (a to jen z cca 50%), 2/3 na plodu by se nedotkl vůbec. Jenže to není zase dogma. Poměr výskytu V.d. na včelách a plodu ovlivňuje spousta věcí (řeba délka bezplodového období, zima, počasí......). A to ještě nekalkulujeme s tím, že i kleštík má zřejmě různé kategorie, podobně jako včely. Ovlivňuje to spousta věcí a např. letos ta dlouhá zima způsobila, že přechází na plod ve větší míře už letos. Jedno mám ale za prokázané, kleštík upřednostňuje v určité době určitý plod a to ovlivňuje naše metodika ošetřování velmi výrazně.
9) stále opakuji, není to zdaleka o kleštíkovi. Když k nám byl zavlečen, včelstvo uhynulo za cca 3-5 let. Nyní???? Je to především o ztrátě imunity organizmu a tu lze sice ztrácet ,ale i nabývat!!!
Spouštěčem úhynů můžete spoustu věcí a dochází k němu při ztrátě vnitřního ustáleného prostředí ve včelstvu. To ovlivňují více včelaři než jen kleštík. Chemie by neměla být dlouhodobým řešením, ale jen v době nutnosti. To si ale dovoluju moc. Čekám jen, kdy naši zemědělci budou protestovat v Bruselu, aby znovu povolil ty nedávno zakázané neonikotinoidyHuh

Včelařit bez chemie je normální!
Včely jsou přírodním bohatstvím a partnerkami, ne pouhým výrobním prostředkem!
Hlasování: Aleš Molčík (+1), Ali (+1), Miroslav Matucha (+1)
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
04.05.2018, 05:48 AM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 04.05.2018 06:38 AM od straka.)
Příspěvek: #3
RE: Bez jedu to nejde? (I)
1)Na Leoše nemám, proto jen poznámky
2)Metoda cukrování se musí opakovat asi 7x s ohledem na nižší účinnost
3)Metoda cukrování vyšla z poznatku velkého snížení výskytu kleštíka tam, kde jsou
v okolí lesy jehličnanů a jejich kvetení s výskytem pylu
4)Letos 2018 právě nyní je všude ve vzduchu pyl jehličnanů, mělo by to znamenat
prudké snížení výskytu kleštíka, sledujte to na svých včelách, do
kterých moc nevrtáte, ne každý výzkumník je LEOŠ
5)termosolární úl p. Linharta je dle mě moc drahý, ale myšlenka je správná
6)je tu naděje zatím neověřená včelami-
a to beznástavkový úl DEHTIN č. 2 je dokončen!!!
byl patentován u mě a SPV změna na termosolární je možná za několik vteřin
a to beznákladově, nevýhoda obsluha včelařem na těch několik vteřin a sledování počasí během dne
7)nemám však v úlu DEHTIN č. 2 kleštíka, neboť tam zatím nemám včely
8)včera jsem pozoroval u úlu DEHTIN č.2 několik průzkumnic, takže čekám na roj z
úlu DEHTIN č.0(původní úl TACHOVAK vzdálený 50m)

9)poradte, prosím, jak chránit polystyren úlu DEHTIN č. 2 proti okusu
zevnitř včelami
mám nápad postříkat stěny silikonovým zředěným roztokem, který jsem
již zakoupil, ale nevím kde je plechovka uložena !!!, třeba to včely odradí,
současně to impregnuje celý úl proti vodě !!! až se k tomu dostanu
vyzkouším, jmenuje se to:LUKOFOB pokud by to po zaschnutí bylo škodlivé pro včely uvnitř , potom jinak,
použít to jen venku proti UV a vodě?
jiný způsob natáhnout cementové lepidlo v tenoučké vrstvě jsem ověřoval, snad jen na něco...(dost pracné)
jiné způsoby uvítám k ověření (co nejmenší pracnost)
nejvíce by se mi zamlouval uvnitř úlu ochranný nátěr na bázi včelího vosku(nemám zkušenosti-postup)
dehtín/straka/4/5/2018
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
04.05.2018, 12:55 PM
Příspěvek: #4
RE: Bez jedu to nejde? (I)
(04.05.2018 05:48 AM)straka napsal(a):  9)poradte, prosím, jak chránit polystyren úlu DEHTIN č. 2 proti okusu
zevnitř včelami
Teoreticky by měl fungovat nátěr silným roztokem propolisu.
Mám zastamdací přepážky z tvrzeného PS - kousají je jen do chvíle, než to zcela potáhnou oranžovou vrstvou propolisu, pak už je to stabilní. Tedy koušou to asi s důvodu plísní - když je to naipregnováno, nechají to na pokoji.
Jo, zlatý dřevo.
A to nemluvíme o okusu mravenci, ptactvem a domácím zvířectvem. Big Grin
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
04.05.2018, 07:41 PM
Příspěvek: #5
RE: Bez jedu to nejde? (I)
(04.05.2018 05:48 AM)straka napsal(a):  9)poradte, prosím, jak chránit polystyren úlu DEHTIN č. 2 proti okusu
zevnitř včelami

jiný způsob natáhnout cementové lepidlo v tenoučké vrstvě jsem ověřoval, snad jen
dehtín/straka/4/5/2018

A co na to omítku a břizolit, jako na zateplený barákWink

Jindřich
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
04.05.2018, 10:01 PM
Příspěvek: #6
RE: Bez jedu to nejde? (I)
(04.05.2018 07:41 PM)Jindřich napsal(a):  A co na to omítku a břizolit, jako na zateplený barákWink

Jasne a nezapomente na hromosvod pod zaklady... Big GrinBig GrinBig GrinBlush
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
04.05.2018, 11:45 PM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 04.05.2018 11:50 PM od Kocidzin.)
Příspěvek: #7
RE: Bez jedu to nejde? (I)
Děkuju za reakce.

Pro Leoše:
Pokud existuje i druhý díl Bez jedu to nejde, rád bych si ho přečetl, budu hledat, snad najdu...

1, Grooming samozřejmě vychazí z toho, co jsi Leoši napsal už v původním článku, já jsem jen chtěl poukázat na to, že pokud včela (je jedno jaká to je včela) dokáže cíleně zvýšit teplotu, aby zabila sršně a přitom zabije roztoče kleštíka, který je k ní přisátý, pak je to sice vedlejší "produkt", ale stejně se musí počítat jako cílené. Otazka jenom je, jestli jsou naše včely schopny používat tuto metodu "sebeohřevu" proti kleštíkovi (mebo do jaké míry) a jestli to zaradime do groomingu je celkem jedno.

4, K "cukrování", napadá mne ještě, že v popisu Svítkovy metody je uvedeno, že je možná souvislost s kvetením smrků apod., kdy kleštíka shazuje ze včel smrkový a jiný lesní pyl. Máš Leoši (nebo nekdo jiný) vyzkoušeno i toto? Letos kvetou právě lesy dost razantně, měl by tedy (v oblastech s lesy) kleštík dostávat pekne na hubu, ale nejsem si jistý, protože se včelky spíše líhnou, mám hodne plodu a kde je ted klestik nevim, ale odhaduju, že na trubčině. Rozhodně mám víc včel v úle než letavek, musí stavet aby meli kam dávat med. Ve čtvrtem nastavku (Medné komoře) dávají včelky med i do nedostaveneho dila (není vystaveno až k okrajím rámků). Dokonce začali v MK stavet i trubcinu, ale není zakladena, takže tam nakonec asi daji med. Nicméně, lesy kvetou, ale protože mám venku málo včel, asi to letos bohužel moc ucinné nebude. Dodgy

Pro Josefa:
Nemám nic proti panu Linhartovi, ale sami venku vidime, že je vyrazně tepleji než je u nas zvykem. Zima je víceméne jen období deštů. Začínají se u nás vyskytovat druhy ptaků a hmyzu, které jsem nikdy predtim nevidel. Klima u nas se pomalu, ale jiste otepluje. Termosolární uly jsou tedy možna zbytečné, myslím především co se týká použitých materialu. Včelařím trochu výše, kde jsou teploty o trosku (cca 2°C) nižší než v nižších okolních oblastech, ale slunce hřeje stejně dobře jako všude, stačí tedy volit stanovistě, kde je ul malinko více vystaven slunicku a nemám sice termosolární úl, ale tepleji mít můžu i ve dřevěném úle. Odbočka. Před nedávnem nám po 20 letech doslouzila lednička (s mrazákem). Řikal jsem si, že bych z toho mohl udelat ležan něco na zpusob medné krávy. Pohrával jsem si s touto myšlenkou, protoze me asi bylo lito lednici jen tak vyhodit. Rekl jsem svuj zámer i pred manželkou, její reakce mě vrátila zpatky do reality: "Ty chceš dát včely do staryho, plastovýho hnusu?! Ten med jist nebudu!!" Lednice skončila ve sbernem dvoře, nechal jsem si jen kabel a dva kompresory. Je to jen muj nazor, ale moderní včalařeni není o tom davat vcely do plastu (polysterenu), kdyz je pro včely přirozené bydlet v přirodních materiálech: dřevo, kámen, hlína. Moderní včelaření je možná bublina. Včelí úl je pořád včelí úl, včely jsou pořád včely, med je pořád med. Je na každém, aby zvolil svou cestu v čem a za jakých podmínek bude včelařit. Včelaření nepotřebuje přívlastky, moje včelaření nepotřebuje polystyren. Rád se dívám na včely, rád pracuju se dřevem, rád jím med. Včely, dřevo i med mě voní, mám radost, když se dílo podaří. Jak voní polystyren? Už mlčím, nemlatte me. Smile

Na nater vnitrku polystyrenového úlu bych pouzil vcelý vosk rozpusteny v oleji... treba zde je diskuze jak na to: https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Zprac...ni-nabytku Princip je, že se vosk smicha s olejem a tim ztekuti.
Ale nemám vyzkoušeno. Propolis se rozpouští v lihobenzinu (lih s cca 1% benzinu, prodají v lékarne nebo na netu) muzes vyzkouset rovnez. Osobne bych vic veril propolisu, ale vosk je podle me zase dostupnejsi.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
05.05.2018, 12:04 PM
Příspěvek: #8
RE: Bez jedu to nejde? (I)
Kocidzin: Ten druhý díl je myslím zatím v trezoru.. Sad

LD: K těm neonikotinoidům.. Viděl jsem nedávno po měsíci zprávy na ČT a tam se tématu pár minut věnovali .. mluvil tam zasvěceně zemědělec, pěstitel cukrové řepy, který naříkal, že to je krok zpátky a že to je bezmála konec řepy v Čechách. Pokles výnosů atd.
Dokonce i nějaký kolega včelař se tam pousmíval nad tím, že včela přeci létá na květ, ne na mořené semínko v zemi.
Nebýt to na ČT, tak se taky pousmívám, ale takhle je to spíš smutný, absolutně jednostranná reportáž.

ostatně, je to online: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/...id-boji-se
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
Odpovědět 


Skok na fórum:


Uživatel(é) prohlížející si toto téma: 1 Host(é)