+- Forum Šance pro včely (https://forum.sanceprovcely.cz)
+-- Fórum: Chov a ošetřování včelstev (/forum-Chov-a-osetrovani-vcelstev)
+--- Fórum: Včela tmavá aneb původní včela na území ČR (/forum-Vcela-tmava-aneb-puvodni-vcela-na-uzemi-CR)
+--- Téma: Tmavá včela (/tema-Tmava-vcela)
Všechny stránky
Tmavá včela - Miroslav Jaroš - 23.01.2013 03:56 AM
Fajn demagogie. Není nadto něco slyšet pěkně jim to osolit. Neděláš to jako všichni, táhni / do německa, do svazu, do číny ... /.
Takže, jelikož jsem to alespoň máálinko prozkoumal a nejsem členem Chovatelů černé včely, pár relevantních skutečností.
Černá včela je původní místní druh a ač se to nezdá, v horách a neobydlených oblastech republiky stále je. Ano, není čistá. To ale ani kraňka, je li to vůbec kraňka. A co. Také ony zmiňované dovozy nejsou čisté - čistou rasu znal jen onehdá pan Hitler a jemu podobní.
Důvod chovu / mimochodem taky důvod mého zájmu / : každý ekotyp se kupodivu jinak chová, kdo by to byl řekl, a, protože někteří z nás máme včely ve vyšších lesnatých oblastech, černá včela by byla fajn.
Takže její cenné vlastnosti : pomalý jarní rozjezd, z toho plynoucí odolnost chladu,
to je v horách, kde sněží ještě koncem května, dost fajn. Dále typ snůšky - měla by být mistrem na medovici, tam kde je 80% lesnatost mě to rozhodně zajímá víc, než jarní rozvoj. Taky má dlouhý zimní klid - zase fajn, pokud mráz dosahuje i 40stupňů a trvá poměrně dlouho.
Důvodem vzniku "organizace" nejsou dovozy, nýbrž možnost zákonného založení několika chovných stanic na neobydlených místech v horách, kde se budou hodnotit
vlastnosti jak místních pochytaných včel, tak "dovezených" - u nás "dovoz" může znamenat taky jen třeba 40km, jen pro info. To bohužel zatím oficiálně nebylo možné.
Takže až uzraje čas, rozhodně do toho jdu / mám stanoviště v 800m.n.m. a zdá se super, na starnu druhou, někoho, kdo má včely ve 300m.n.m. do toho nelákám. Taky proč ?
[/quote]
Za svůj včelařský život jsem vyzpovídal opravdu spoustu starých zkušených dědů včelařů co už měli něco za sebou , co třeba včelařili úplně od -co mají paměť a převzali zkušenosti od svého otce a dědy co včelařili zase celý život , co si i na vojnu vzali včely , ty největší legendy co třeba v šedesátých létech vysypal v létě z poza košile doma na stůl tři čtvrtě milionu ze včel a do podzimu měli postaveno na klíč , atd. (Samozřejmě že nevěděl, že to vím ) . Dělal jsem to a intenzívě jsem se zajímal mnohem dříve , než kdokoliv z té společnosti chovatelů tmavé včely začel vůbec včelařit .
A proto říkám , že původí česká včela nebyla černá včela .
To není žádný náš původní český druh .
Původní včela byla hnědá .
To opravdu černé bylo jen na Šumavě , v Beskydech , části Jeseníků a něco bodově kolem hranic .
A i na tu Šumavu byla navíc dovezená vřesovka. Aby byly roje .
Já ty moudré knížky taky mám prostudované zrovna tak jak jiní , tak že dobře znám tu mylnou zkreslenou oficiální verzi .
Dále , Ivan mi na podzim na výstavě tvrdil , že už mají účastníky a zájemce i v Tatrách . A tam žádná černá včela nikdy nebyla a není původní druh .
Taky se mluví o Brdech .
Tak že pohádky o 40 km mi prosím nevyprávěj . Na to nejsem ten pravý .
To že původní česká včela tady ještě je , to mi nemusí nikdo vysvětlovat , to je nošení dříví do lesa . Snažím se něco dělat , aby se zachovala .
To že i tmavá včela - ta opravdu původní , tady taky ještě pořád je , to mi taky nemusí nikdo říkat . Ještě před 6 lety byly včelstva za Horní Bečvou .
Mám i jiný zdroj z Beskyd .
Naše původní včela je většinou ještě občas v nadmořských výškách nad 500 m n.m. v okrajových oblastech , kde se více prosadila oproti kraňce . A přesně tam se začne chovat tmavá včela , protože jim to nikde jinde zřejmě nedovolí .
Dopadne to tak , že zbytky naší opravdu původní nenahraditelné české včely , která už je dnes navázána na kraňku a dá by se s ní pořád ještě něco vytáhnout , budou prostě nekompromisně převálcovány černou včelou , bude do toho vnesena bodavost a už se s ní nebude dát solidně včelařit -- bude už napořád znehodnocena bodavostí .
Pod záminkou chovu ,,původní černé včely " .
Jak se jednou tyto dveře zavřou , tak už nikdy nepůjdou otevřít .
A zavře je společnost chovatelů černé včely .
Tmavá včela - schützmeister - 23.01.2013 02:03 PM
[quote='Miroslav Jaroš' pid='490' dateline='1358902593']
A proto říkám , že původí česká včela nebyla černá včela .Původní včela byla hnědá .
To opravdu černé bylo jen na Šumavě , v Beskydech , části Jeseníků a něco bodově kolem hranic .
A i na tu Šumavu byla navíc dovezená vřesovka. Tak že pohádky o 40 km mi prosím nevyprávěj . To že původní česká včela tady ještě je , to mi nemusí nikdo vysvětlovat. Snažím se něco dělat , aby se zachovala .
To že i tmavá včela - ta opravdu původní , tady taky ještě pořád je , to mi taky nemusí nikdo říkat . Ještě před 6 lety byly včelstva za Horní Bečvou .
S tou hnědou včelou je to velmi zajímavé - přiznám se, že jsem o ni nic neslyšel. Je tím myšleno původní plemeno či rakouská směs po prvním dovozu kraňky ? Nebo už jde o karpatský poddruh ?
Přiznám se, že naše nestejné naladění k černé včele dozajista vyplývá ze zeměpisné polohy. Jsem ze Sušice. Na Šumavě. Pokud vím o zvažovaném chovu, uvažuje se o Prášilech. Vezmete-li do ruky mapu, leží cca 30km od první chovatelské stanice černé včely v Německu, teď jsem to nenašel, je to někde na stránkách http://www.nordbiene.de , kde je dle mého názoru i velmi pěkně zhodnoceno pro a proti
i popis různých linií. Vámi zmiňovaná "vřesovka" je nejspíše severoněmecká černá včela - vhodná právě na vřes. U nás jsou kupodivu stále rozsáhlé plochy vřesovišť,
je to taky jeden z důvodů, proč mě to zajímá. K bodavosti - co jsem zatím slyšel, původní místní typ je méně bodavý, než kraňka z vnitrozemí. Já myslím, že je vše o oblasti. Vaše rozladění po mísení druhů je jistě oprávněné, jenže má 150 let zpoždění.
Tmavá včela - Aleš Molčík - 23.01.2013 03:28 PM
To, že není slyšet o včele hnědé, znamená jediné, že jedna strana bude do krve propagovat kraňku a druhá strana se popere o včelu černou a skutečná pravda je uprostřed. To byla naše původní včela. Někde bych snad i našel popis naší Včely domácí v podání učitele z Dědic na Vyškovsku p. Fialy z r. kolem 1900 mmj. zakladatele chovné stanice na záchranu Včely domácí.
A to by mě zajímalo, jestli je možné dokázat, že ty geny na Šumavě jsou skutečně původní? A ne z Německa.
Tmavá včela - Miroslav Jaroš - 24.01.2013 02:17 AM
S tou hnědou včelou je to velmi zajímavé - přiznám se, že jsem o ni nic neslyšel. Je tím myšleno původní plemeno či rakouská směs po prvním dovozu kraňky ? Nebo už jde o karpatský poddruh ?
Přiznám se, že naše nestejné naladění k černé včele dozajista vyplývá ze zeměpisné polohy. Jsem ze Sušice. Na Šumavě. Pokud vím o zvažovaném chovu, uvažuje se o Prášilech. Vezmete-li do ruky mapu, leží cca 30km od první chovatelské stanice černé včely v Německu, teď jsem to nenašel, je to někde na stránkách http://www.nordbiene.de , kde je dle mého názoru i velmi pěkně zhodnoceno pro a proti
i popis různých linií. Vámi zmiňovaná "vřesovka" je nejspíše severoněmecká černá včela - vhodná právě na vřes. U nás jsou kupodivu stále rozsáhlé plochy vřesovišť,
je to taky jeden z důvodů, proč mě to zajímá. K bodavosti - co jsem zatím slyšel, původní místní typ je méně bodavý, než kraňka z vnitrozemí. Já myslím, že je vše o oblasti. Vaše rozladění po mísení druhů je jistě oprávněné, jenže má 150 let zpoždění.
[/quote]
Je tím myšlená opravdu původní nerojivá naše včela . Někde dosahující síly průměr dutiny metr , délka myslím přez 5 metrů . ( nález u Třebíče )
Kraňka má jiné sklony , ta tancuje jiný čardáš .
Ale třeba i dovezená ,,Kraňka" Sklenáka 47 je kříženec s naší včelou .
A nebodá - což v kombinaci s opravdu tmavou včelou by byl zázrak (L.D., Z.Ž.), nerojí se , pěkně hodně stavěla (Žídek st. ) .
Ta příroda to opravdu dovede ty dovozy dost vyčistit . Ale má to své meze .
Já , jestli bych se do něčeho takového pouštěl , tak bych si zálohoval současný plemenný materiál .
Rozdal bych ho dobrým kamarádům , ke kterým si pro něj za 10 let zase můžu prijít .
To zpoždění není 150 let . Pořád je to aktuální , něco o tom vím .
Tmavá včela - Míra.H. - 24.01.2013 01:52 PM
Chci se zapojit do debaty o tmavé včele a informovat, jaká byla situace v našem místě včelaření.V 50.letech dovezl jeden včelař v Semilech několik matek ze Švýcarska říkali jí Nigra.Barva matky a trubců byla nádherně černá a i včely byly tmavší.Musím ale říct,že dokud se nezkřížila s kraňkou, tak včelaři vůbec netočili nektarový med,čekalo se na medovici která byla slušná asi 2kr. za deset let,pak asi 4kr.průměr a ostatní léta se také netočilo nic! Situace se změnila dovozem a následným pěstováním kraňky.U nás není v doletu řepka a přesto nektarového medu točíme 20 a více kg. zaleží hodně na včelaři jak dovede včelařit.Např.loni nebyla vůbec medovice a přesto to hodilo 21kg.v prům.jenom světlého medu.S černou včelou by nebylo nic! Od r.1995 v naší oblasti selhává medovicová snůška,asi změna klimatu.
Tmavá včela - schützmeister - 24.01.2013 02:05 PM
(23.01.2013 03:28 PM)Aleš Molčík napsal(a): A to by mě zajímalo, jestli je možné dokázat, že ty geny na Šumavě jsou skutečně původní? A ne z Německa.Tahle otázka myslím vystihuje vtipnost debaty o "pravé české včele" . Zeměpisně Šumava je pohoří protnuté hranicí po vrcholcích hor - tedy je půl německé a púl české. Pomineme-li debatu, zda kdy vůbec bylo české - je otázka, zda včela pozná hranici a u nás je česká a v německu německá.
Stejná otázka je o tom, nakolik jedna dovezená matka ovlivní místní populaci. Například v naší vsi z cca 80 včelstvy se každý rok dovezou tak 3-5 F1 matek. Osobně ale nepozoruju, že by se mě včely nějak měnili. Dokonce mohu jasně po leta pozorovat asi cca 4 dost odlišné linie.
Myslím, že pokud člověk nevymění matky všude, stejně převládne místní ekotyp a někde je víc černý, někde šedý a jinde jiný. Něco rasově čistého není nikde a je vůbec otázka, zda kdy bylo.
Tmavá včela - Aleš Molčík - 24.01.2013 03:18 PM
Takže nejsou na Šumavě původní geny Včely domácí. Pro mě nic co bych nevěděl, tak v čem bude společnost chovatelů Včely tmavé užitečná i s nějakou chovnou stanicí
??Můj soukromý názor je ten, že naše původní Včela domácí je po xxxx generací kříženec melifery s carnicou do takové míry, že to dalo samostatné plemeno, které bohužel není uznáno(chovatelsky) a nepodařilo se jej zachovat ve větší míře jako oblastní druh. Podobně jako mám na zahradě Křečky polní, žijí prý jen na Hané.
Proto mě víc zajímá včela co popisuje Miroslav Jaroš než nějaká šumavanka co přelétla kopec, kde se vzala čert ví odkud.
Tmavá včela - schützmeister - 24.01.2013 07:22 PM
(24.01.2013 03:18 PM)Aleš Molčík napsal(a): Můj soukromý názor je ten, že naše původní Včela domácí je po xxxx generací kříženec melifery s carnicou do takové míry, že to dalo samostatné plemeno, které bohužel není uznáno(chovatelsky) a nepodařilo se jej zachovat ve větší míře jako oblastní druh. Podobně jako mám na zahradě Křečky polní, žijí prý jen na Hané.No jo, no. O tom to právě celé je. Stejně jako já nemám nic proti nížinným včelám na Moravě / které se taky vzali bůhví odkud / - těžko rozumím tomu, že někdo má problém s černou včelou, která je zase domácí u nás.
Proto mě víc zajímá včela co popisuje Miroslav Jaroš než nějaká šumavanka co přelétla kopec, kde se vzala čert ví odkud.
A tím se vracíme zpět - to co někde po generace funguje je třeba chránit - ikdyž to bude asi na Hané zcela jiný ekotyp než na Šumavě.
Tmavá včela - Aleš Molčík - 24.01.2013 11:34 PM
Hledal a našel jsem:
L. Fiala z Dědic na Vyškovsku
Jak poznáme naši Včelu domácí
Není zcela černá, spíše tmavohnědá bez lesku, velikosti prostřední, s chloupky na zádech a kroužcích zadečku rezavými. Je málo rojivá, brzy na podzim ustává a pozdě na jaře začíná, ale pak předhoní všecky skoré ptáčky, není příliš silná ve včelstvu, za to ale mednatá-spořivka, ač je značně popudlivá.
Takže na našem území se vyskytovala Včela tmavá, ale místní ekotyp, první snůška byla hlavně z lip. To co sem leze z Německa je pro nás nepůvodní Včela tmavá a to moje "čert ví odkud" není o nepochopení chovat Včelu tmavou, ale o tom, že také sleduji nordbiene nějaký ten pátek a převoz a dovoz chov. materiálu není u Německých sousedů nic neobvyklého. A na uzemí Německa je/bylo několik ekotypů Včely tmavé např. ona "vřesovka" je ze severu a prý dlouho do podzimu ploduje(výhoda pro roztoče). Takže pánové ze Svazu chov. Včely tmavé co na prvním místě mají uvedeno záchranu místních genů jsou vedle jak ta jedle a natáhnou sem něco co tu nikdy nebylo. A nebylo to ani na Šumavě, protože co mám možnost si dohledat tak i odtud včelaři popisovaly stav výskytu Včely domácí. Nebo spíš si stěžovaly na to, že tato včela se už téměř na Šumavě nevyskytuje, ale mají křížence kraňky a vlašky. To čerpám z článků z dob, kdy se záchrana Včely domácí považovala za vlasteneckou povinost.
P.S. Na Hané je původní ekotyp Včela domácí a se změnou zemědělství se přešlo na Kraňku, ale pořád jsou pamětníci co včelaření s Včelou domácí popisují a přesně to sedí na to co napsal L. Fiala před víc jak 100lety.
Tmavá včela - Miroslav Jaroš - 25.01.2013 02:50 PM
(24.01.2013 02:05 PM)schützmeister napsal(a): Přiznám se, že naše nestejné naladění k černé včele dozajista vyplývá ze zeměpisné polohy. Jsem ze Sušice. Na Šumavě.
Stejná otázka je o tom, nakolik jedna dovezená matka ovlivní místní populaci. Například v naší vsi z cca 80 včelstvy se každý rok dovezou tak 3-5 F1 matek. Osobně ale nepozoruju, že by se mě včely nějak měnili. Dokonce mohu jasně po leta pozorovat asi cca 4 dost odlišné linie.
Myslím, že pokud člověk nevymění matky všude, stejně převládne místní ekotyp a někde je víc černý, někde šedý a jinde jiný. Něco rasově čistého není nikde a je vůbec otázka, zda kdy bylo.
No ono to s tím nalazení je trochu jinak . Na mne tmavá včela působí velmi dobře , jsem z oblasti kde ty její geny nějaké byly , zbyly a sám je v chovu preferuji , když jsem schopen to poznat .
Ale vídím zřetelně tu manipulaci , která je do té kampaně vložena a taky tu zaslepenost a zkreslenost .A taky ten výsledek . Mají nalinkované zjednodušené uvažování , které je umožněno jejich některými menšími zkušenostmi .
Taky ,,Proč bychom tu tmavou včelu nedělali , když na ni dostaneme peníze . "
Tmavá včela není všelék . Ti co jim to jde a výsledky mají , ti preferují nerojivou vhodnou směs kraňky s původní včelou (víc původního ) , místy třebas občas jemně pocukrovanou do černa . Důvody nemá význam rozebírat . Je to o něčem jiném .
Také není pravda , že tmavá včela je vždy odolnější než kraňka . Tato informace samostatně odděleně je vymývání mozků .
Jsou typy ,, kraňky" , které jsou tvrdší než tmavá včela .
Co to třeba byla ta šprudl ? Ta ještě byla trochu v jedné větvi pekařovské krve a vysloveně ráda nosila les . Není to o plemeni .
Třeba Macura měl svou jednu líniji ( Oravská hvězda ) , která mu uměla zimovat na medovicovém medu .
Ale jestli potřebuješ srovnání , no proč ne ? Určitě ti ti něco dá .
Dej si je na plastové mezistěny , třeba ty s menším rozměrem buňky , nenech je dělat své vlastní trubce , dej do česna mřížku proti vyrojení (jak má Sedláček ) a nemusíš mít výčitky svědomí , že jsi v okolí zničil něco původního a hodnotného sobě i jiným .
Ty koupené matky F1 u vás v obci nepoznáš až do doby , než se to přehoupne přez určitou hranici . Potom to poznáš .
Pokud jim tam dodáš černé trubce , tak je vlastně donutíš , aby nakupovali mírné matky a celé to urychlíš .
To měnění včel někdy platí , někdy vůbec ne a ony třeba drží svůj ráz 30 let bez ohledu na okolí .
Jinak heterogezní efekt trošku zvyšuje rojivost a navyšuje všechny vlastnosti .
Zkušenost jenoho praktika co byl taky s námi na podzim v Boleslavi -- z roku 1959 s kříženkami ( taky trochu do žluta) . ,,Přišel jsi domů na zahradu a ta byla plná rojů na stromech jak trošku větší jablka a to jak velikostí , tak množstvím."
Tmavá včela - Leoš Dvorský - 25.01.2013 06:09 PM
Dovolím si trochu reagovat na části některých příspěvků, takto nevztahujte, prosím, na jeden, třeba ten VÁŠ.
Pokud jde o naší původní včelu, je třeba si uvědomit, že její bastardizace nenastala v posledních 20-30-ti létech, jak se někdy dočítáme a ani nešlo o cílenou genocidu. Sice se to mnohým může líbit, ale pravdě to má hodně daleko. Již od 18-tého století se k nám začaly dovážet včely z Turecka, Kypru, Itálie a samozřejmě ze Slovinska. Původním motivem byla odstranění té její nerojivosti a také, světe podrž se, modernost, barva.
Co zde začalo vznikat není třeba více rozšiřovat. Např. zde http://issuu.com/ivris/docs/a4-almanach-vnitrek-tisk?mode=window se dočtete, jak naši předkové před téměř 100 lety vyplepšovali naší původní včelu. Známé jsou např. snahy Živanského, který preferoval A.m. ligustica. Jenže to byl takový formát, že se za svůj velký omyl včelařům dokázal omluvit. Podobný projet byl v Německu v padesátých létech. Také vsázeli na křížence tmavé včely a ligustiky, zase bez žádaného výsledku.
Myslím, že kdo rozezná krychli od koule ví, kde se které plemena stýkala a co tam mohlo být. Ona totiž existují pak taková nárazníková pásma oběma směry, kde jsou kříženci (a to po několik tisíc let). Mezi takové na naší straně rozhodně patřila Šumava a v Rakousku oblast až po Linec, možná ještě dále. A to, prosím ,bez přispění nás lidí. My jsme to dokázali ještě ZPESTŘIT. Viděl jsem spousty mapek, kde byla hranice kraňky až u našich severních i západních hranic (a nebyly to ty z Dolu), stejně tak, kdy hranice tmavé včely byly na Dunaji.
O tmavé včele (okrajově) jsem psal již v době, kdy si její dnešní propagátoři hráli ,obrazně řečeno, v uhláku na horníka a mám s ní i osobní zkušenost. Např. době, kdy jsem začínal včelařit v naší ZO bylo spousty chovatelů a mezi nimi i př. Martínek. Ten jí na Karlově Vrchu choval. Byla tmavá, velká, nerojivá, pomalá v rozvoji a v Dolním Pojizeří tudíž s malým výnosem medu proti Sklenarkám. Cca 80% medu v Čechách a na Moravě pochází z ranných snůšek, co bych víc vykládal. Na medovicovou, vřesovou, pozdější snůšku se i ta proklatá kraňka (nebo spíš její kříženci) dá dobře připravit.
Chovatelé si své dokázali uhlídat , ale ti ostatní měli směsku. V živé paměti mám včely př. Tomana. Ten když šel do včel, tak celé Maroko na půl dne bylo mimo život. Maroko je oddělená čtvrť u Ml.Boleslavi, dnes vlastně zahrádkářská kolonie o velikosti menší vesnice. Mohl bych uvést mnoho dalších a také i pozitivnějších i čerstvějších zkušeností.
Nakonec i zahraniční propagátoři její větší agresivitu (právě u kříženek) neskrývají, jen ji omlouvají třeba tím, že jsou hrdi na to jak se dokáže bránit vosám (to byl téměř doslovný překlad z němčiny). Nakonec není tajemstvím, že např. tmavá včela z Belgie nedokázala u Německu přežít bez velkých zimních ztrát. Při té obnově tmavé včely se tam používají ty“ PŮVODNÍ „ větve z Litvy, Norska, Polska….. a i u nás se ta původní jistě našla nebo najde/nejspíš někomu v kapse a čirou náhodou v klícce/.
Navíc je třeba prostudovat dostupné odborné materiály. Oblasti s kraňkou se od našich zemí odlišovaly výrazně i tím, že tam nebyl mor včelího plodu. Osobně jsem vždy kritizoval různá stará včelařská dogmata. Ta nová jsou ale často mnohem horší a dnes se ,často i vlivem chybných přepisů, překladů, chápáním, vyrábějí jak na běžícím pásu.
Myslím si ale, že se s tím nedá nic dělat a bude to časem tak, že se zase začne objevovat větší počet chovatelů, protože to bude nutnost. Jen doufám, že to bude bez dodací, ale o to s větší znalostí a zájmem. V tom já vidím největší přínos při „hledání“ původní včely.
Dříve v naší ZO byla na 140 lidí cca 15-20 chovatelů, u kterých by se mohli učit ti, kteří se tím dnes živí. To , že někdo založil svaz je jeho právo a motiv dotací a grandů je dostatečný k tomu, abychom jej chápali. Přátelé, nenaříkat, zařídit se podle toho, to je cesta. Každý jednou dospěje, jen někdo dříve a někdo později, jak by řekl klasik. ŠANCE PRO VČELY JE ALE JINDE než v dotacích a budování dalších včelařských občanských sdružení.
Kříženci tmavé včely s kraňkou budou vždy jen agresivní, to není můj výmysl ale ověřená skutečnost velkých chovatelů Sklenara a Br. Adama a dalších. Jsou prostě určité zkušenosti a zákonitosti, které je dobré využívat . Agresivita těchto kříženců je, ve srovnání s jinými důsledky, jen nepodstatná prkotina.
Pro mne je ale velkým ponaučením, že při cestách po republice nacházím lokality, kde tamní včelaři říkají, že mají naší kraňku a chovají ji třeba 80 let. Ano naší kraňku. Samozřejmě nevím, zda to tak je, ale já ji považuji za naší, stejně tak jako dotyční. Mladí asi nebudou znát domácí kmen kraňky Meluzinku od př. Pernici, ale my staří kozlové ano. Jistě nebyla jediná. Možná, že ta naše původní včela byla právě ustálená kříženka těchto dvou ras , o čem svědčí mnohé stejně tak, jako jsou nepřímé důkazy o příbuznosti dvou druhů, tedy A.m. a A.c.
Tím bych odbyl tmavou včelu. Uvedu ale jinou zkušenost. Minulý týden mi volal včelař, zda nevím, kde sehnat buckfastkou včelu. Motivoval jej MV. Odpověděl jsem, že ano a proč ji chce.
Prý je nerojivá a také výnos jsou lepší. Tak jsem se ho zeptal na zkušenost a zda má s rojením problém. To prý ne, ale chce vyzkoušet. Hm. Na dotaz, zda ví, že je to včela momentálně jedna z nejnáchylnějších včel na kleštíka jen zarytě mlčel, asi nevěři l a připomínal mi situaci na Krušlově, kdy jsem tamní dva včelaře v půli července 2011 upozorňoval na to, že přijdou o včely, když okamžitě nezasahnou. Věřili těm, kdo přednáší o varroatoleranci a týden přede mnou je učili něco jiného. Kdo chce kam………... Dnes se to dotyčným již nestane, o ty včely skutečně přišli. Dobrá, ale zbytečná zkušenost. Doufám jen, že nejen pro postižené včelaře.
Ani zde jsem zájemci nic nerozmlouval, je přeci dlouhodobě nadprodukce medu, tak proč si neodbourat konkurenci,že (to je prosím pokus o vtip). Doporučil jsem mu Z. Žáka, který ji chová přes 20 let pro pokusné účely. Vždy ale jen pár včelstev, tak do 5ti. Ten mu jí ale prý nechce prodat. Dál nevím.Tak jsem nadhodil, ať využije inzerátu z MV. Pak jsem se Zdenkem mluvil a dost jsme se povabili. Upozornil jsem ho na tu náchylnost na roztoče. Jen se smál a říkal , že je to samozřejmě pravda (a to také potvrzuji z vlastní zkušenosti) ,ale že to neříká. No asi chce vážně tu konkurenci odrovnat. Já osobně nic tak špatného v tomto směru nezažil (on taky ne) a ty včely se daly držet jen v prostoru 7km od ostatních. Při styku s jinými jim např. v údolí Jizery nepomohlo prostě nic. Dá se tomuto dovozu také zabránit? Já myslím, že ne ,ani to nebudu dělat. CHOVATEL pochopí a moderní včelař si to časem najde na Googlu nebo Vikipedii, když bude mít štěstí na relevantní informace. Znovu mne napadá ten Ježek (vlastně jeho parafráze): „Každý jednou dospěje, někdo dříve a někdo později „. V tom vidím naději a pak, je tu ta sakramenská nadprodukce medu…... Víte ona modernost toho všeho tkví v naší neskutečné lenosti . Je lépe něco od někoho převzit a myslet si, že se to hodí. To je ale povrchní přístup (invence a rozum prostě bolí). Ti staří, nemoderní praktici to dávno vědí, škoda je že je neposloucháme. Samozřejmě ,když něco v nějakém materiálu něco není, musí se tam dostat zvenku,ale nic víc. To udělá chovatel.
I já jsem před cca 12-ti roky málem přišel o materiál po př. Šrámovi. Když jsem ale pochopil,, pelášil jsem zpět, tedy dopředu a dnes si zase se včelami hraju a zase mívám pětileté matky.
Víte, ona ta naše včela, kdyby se nezbastardizovala v minulých 100-200 létech, by i dnes byla jiná než tehdy.
V GENETICE JE TOTIŽ 100% NĚ DĚDIČNÁ JEN NEUSTÁLÁ ZMĚNA!
Takže přátelé, hledejte,ale važte si toho, co již máte a funguje vám, na tom je třeba stavět svůj chov.
Jak by řekl zase klasik: „Kde se kdo zrodí, tam se i hodí“. Ona je to vlastně i chovatelská metoda.
RE: Tmavá včela - Evžen Babík - 01.02.2013 02:25 AM
Přítel Bajza z Lidečka u nás na Valachoch dává k dobru historku - když káceli největší jedli široko daleko na Vsetínsku.
V 10 m vysoko byl otvor jako pěst po vyhnilé větvi a od ní až dolů byla dutina metr v průměru. V ní přebývalo včelstvo.
7 plástů od shora dolů a uličky široké jako Václavák, vedle plástů byl prázdný prostor.
Obrovské horní česno a pod ním plodiště, které po pokácení jedle, nařezání na metrové špalky a vyřezání díla naplnilo prostor 5 úlů. Do každého přidal matku a měl 5 včelstev.
Ing. Čermák ukazuje na přednáškách tabulku objemů dutiny volně žijících včelstev od Američanů Seeley&Morse 1976, kdy největší dutina byla u 1 včelstva 450 litrů. Ostatních 20 zkoumaných včelstev mělo většinou 30-60 litrů.
RE: Tmavá včela - Miroslav Jaroš - 02.02.2013 10:21 PM
(01.02.2013 02:25 AM)Evžen Babík napsal(a): V 10 m vysoko byl otvor jako pěst po vyhnilé větvi a od ní až dolů byla dutina metr v průměru. V ní přebývalo včelstvo.
7 plástů od shora dolů a uličky široké jako Václavák, vedle plástů byl prázdný prostor.
Obrovské horní česno a pod ním plodiště,
Toto je cenná informace , za kterou dík , lecos mi ujasňuje .
Jinak dnes jsem byl na odborně dost kvalitní přednášce , byť zaměřené jinak než tento směr a bylo tam zmíněno , že němečtí biovčelaři jsou podle zkušeností přednášejícího v medu a odborných znalostech o jeho vyprodukování úplní břídilové , tak že naštěstí nejsou konkurencí , tak že může med produkovat a prodávat on a jeho kolegové .
Zajímavá informace .
Nemůžu si nevspomenout na jednoho švýcarského přednášejícího loni v červenci , který se zmínil , že s normálními včelaři se vůbec nestýká a nestýkal , nezná je a neví co a jak dělají .
(Mimo jiné také tvrdil něco o tom , že roje musí 3 dny viset , že až potom jdou do dutiny . Mi ale často vyletí a usadí se přímo z úlu do úlu , nebo jen z minimální prodlevou , bez čekání . )
Taky zajímavý pohled na věc.
RE: Tmavá včela - Leoš Dvorský - 12.02.2013 09:43 PM
[informace .
Nemůžu si nevspomenout na jednoho švýcarského přednášejícího loni v červenci , který se zmínil , že s normálními včelaři se vůbec nestýká a nestýkal , nezná je a neví co a jak dělají .
Taky zajímavý pohled na věc.
Zajímavý, ale naprosto správný. Nemohu nevzpomenout S. Jobse, který říkal, že když se chtěl něco naučit, musel opustit školu. Nebo prof. A. Holého. Ten tvrdil něco obdobného. Technokratické a byrokratické včelaření se u nás tak rozšířilo, že je to až k nevíře a dokonce se vyučuje. To je ale výhoda pro všechny "Šancaře".
LD
RE: Tmavá včela - Martin Nezbeda - 13.02.2013 01:45 PM
V tomto kontextu začínám Leoši chápat, proč závidíš začátečníkům, jako já
RE: Tmavá včela - schützmeister - 26.02.2013 01:52 PM
[quote='Evžen Babík' pid='541' dateline='1359674735']
Přítel Bajza z Lidečka u nás na Valachoch dává k dobru historku - když káceli největší jedli široko daleko na Vsetínsku.
V 10 m vysoko byl otvor jako pěst po vyhnilé větvi a od ní až dolů byla dutina metr v průměru. V ní přebývalo včelstvo.
7 plástů od shora dolů a uličky široké jako Václavák, vedle plástů byl prázdný prostor.
Obrovské horní česno a pod ním plodiště, které po pokácení jedle, nařezání na metrové špalky a vyřezání díla naplnilo prostor 5 úlů. Do každého přidal matku a měl 5 včelstev.
Na tomhle pořád dumám - že by už počínající včelařská " latina " ? Ani ne tak ty včely, ale jsem dřevař, lecos už jsem viděl, tady na Šumavě taky nerostou žádné zákrsky, celkem pravidelně jsme řezali na pile kmeny průměru 1,5 metru - ale ve
dvou, třech metrech výšky. Král smrků měl cca 1,5 metru v asi 6 metrech. Takže jedle s metrovou dutinou v 10 metrech musela mít u paty aspoň 3 metry, to bych řekl, že je víc jak duby v Bělověžském pralese. Mimo to si nevzpomínám, že bych kdy viděl jedli dutou - voni nějak nehnijou, nebo co, a ani mravenec to nežere. Největší dutinu jsem viděl v Boubínském pralese - ale na smrku a asi tak metr, ale u pařezu. Tak neříkám, že to není možné, Honza Welzl popisuje, že narazil na Sibiři na domorodce, který v dutém kmenu bydlel, to je ale víc jak 100 let. Někdy v 90 letech jsem četl o pokousaném ruském dřevorubci - vyskočili na něj 3 medvědi z dutého kmenu, když ho zrovna kácel. To je ale taky ve stylu, že ve Svazu maj největšího trpaslíka / měl 3 metry /. Ale jak říkám, možný je všechno, jenom bych to rád viděl.
RE: Tmavá včela - Debora - 26.03.2013 11:29 PM
Berme to sportovne, Tmavá vcela chrání Kranku pred depresivní náladou. Lehzeni (vresovka) reagovala nepríznive jen na Ligustiku.
RE: Tmavá včela - Leoš Dvorský - 30.03.2013 10:33 AM
Berme to sportovne, Tmavá vcela chrání Kranku pred depresivní náladou. Lehzeni (vresovka) reagovala nepríznive jen na Ligustiku.
Zdravím tě Deboro. Jak jsi vyzimovala? Tuším, ž to byla tvoje první nebo druhá zima? LD
RE: Tmavá včela - Martin Nezbeda - 30.03.2013 02:48 PM
Když už je tu povídání o těch dutých stromech - před jety jsme na jedné historickovojenské akci našli pokácený strom, mám pocit, že to byly olše. Nalezený med jsme pochopitelně zkonzumovali
O velikosti si uděláte obrázek z fotek:http://galerie.orthank.net/Vitana/Sedmileta_valka_a_pod/2006_02_19_-_Fort_Beaver_-_Cviceni_French_Marine/P2190068.JPG?width=640
http://galerie.orthank.net/Vitana/Sedmileta_valka_a_pod/2006_02_19_-_Fort_Beaver_-_Cviceni_French_Marine/P2190075.JPG?width=640
http://galerie.orthank.net/Vitana/Sedmileta_valka_a_pod/2006_02_19_-_Fort_Beaver_-_Cviceni_French_Marine/P2190078.JPG
Komplet zde:
http://galerie.orthank.net/Vitana/Sedmileta_valka_a_pod/2006_02_19_-_Fort_Beaver_-_Cviceni_French_Marine/
RE: Tmavá včela - Debora - 01.04.2013 08:15 PM
(30.03.2013 10:33 AM)Leoš Dvorský napsal(a): Zdravím tě Deboro. Jak jsi vyzimovala? Tuším, ž to byla tvoje první nebo druhá zima? LD
Zdravím Leoši,
no já uz mám zasebou trochu více zim, letos jsem si vsak na snowboardu zlomila ruku, tak ze se mi dost blbe "vcelarí".
Kranka je nejaktivnejsí, lítá co slunícko vykoukne, Tmavá vcela si vzdy pocká, az se venku kvalitne oteplí a je navecer první, která zaleze za krb.
Dve vcelstva plodí a sbírají pyl. Jedno vcelstvo, uz kulhalo loni, zazimované na 7 rámcích, nás ale mozná opustí, jeste nevím co se deje, v magazínu je dost vlhko a na dno padají mrtvé vcelky. Maticka sice klade vajícka, ale chybí lítacky na tahání pylu.
Preji hezké jaro
Debora
RE: Tmavá včela - Leoš Dvorský - 05.04.2013 07:30 PM
Zdravím Leoši,
no já uz mám zasebou trochu více zim, letos jsem si vsak na snowboardu zlomila ruku, tak ze se mi dost blbe "vcelarí".
Tak to se opravdu včelaří blbě. No tak my ti asi můžeme závidět ten pyl, ale vše má svůj čas. Uzdrav se brzo. LD
RE: Tmavá včela - Evžen Babík - 09.04.2013 10:21 AM
Zdravím,
detaily k volně žijícímu včelstvu v duté jedli
doplněné při osobním hovoru u p.Bajzy 18.2.2013 Martinem Kamlerem:
Bylo to asi v roce 1989, v lesích nad Lidečkem se kácela obrovská uschlá jedle, kde bylo objeveno divoké včelstvo. Včely žily v dutině dlouhé 5,6 metrů. Přivolaný pan Bajza si ho převzal a "udělal" z něj 6 včelstev a ještě vytočil 150 kg medu.
Na VÚ Dol poslal oddělek z těchto včelstev.
Pan Veselý, kterého tyto informace hodně zajímaly a tehdy byl ředitelem. si o tomto včelstvu však nic nepamatuje a i díky střídajícím se včelmistrům na Dole se zde určitě žádná linie z tohoto včelstva nenachází a nikdo už vůbec o tom neví.
Jestli v 10 metrech měla jedle 1 m v průměru (což bude reálnější) nebo zde byla dutina v průměru metr se poptám.
Historičtí vojáci pojídají med z duté lípy,
oranžově zbarvené dřevo olše leží opodál.
Omlouvám se příznivcům včely tmavé, že se mi můj příspěvek k volně žijícím včelstvům zatoulal sem.
Prosluněné jaro všem.
RE: Tmavá včela - Debora - 27.04.2013 01:21 PM
O tmavé vcele v Bretagni - ARTE TV - 360° Geo Reportage
27. April 2013, v 19.30
Bretagne, von Bienen und Leuchttürmen
porad bude opakován 28.04.2013 v 13.25 a 04.05.2013 v 10.00 hodin
RE: Tmavá včela - Debora - 30.04.2013 01:30 PM
Tmavá vcela v dadantu
trocha hrboplodu, múze poukazovat na lehký sklon k rojení.
_________________________________________
pekný plod, mladusky se vylíhnou asi v prvním kvetnovým týdnu. Pak bude cas pridat rámecky. Doufám, ze pri dobré snúsce to devcata rozjedou.
RE: Tmavá včela - Martin Nezbeda - 30.04.2013 04:03 PM
Koukám jak hezky sedí na rámcích - čekal jsem větší "hukot" vzhledem k tomu, jak se často píše o bodavosti včely tmavé.
RE: Tmavá včela - Aleš Molčík - 01.05.2013 12:07 AM
Byly doby, kdy se dělily včely na rasy. Rasa světlá, šedá a tmavá. A jediným vodítkem pro rozdělení byla barva a tak byla naše Včela domácí zařazena k rase tmavé. A od těch dob se neustále opisuje, že naše původní včela je včela tmavá. Ale co když to je jinak a naše původní včela by se podle současných možností zjištění příslušnosti k rase zařadila někde jinde??
RE: Tmavá včela - schützmeister - 02.05.2013 01:35 PM
(30.04.2013 01:30 PM)Debora napsal(a): Moc hezké, ty máš taky melifery ?jsou to kraviny , stejně jako že kraňka nebodá. To záleží ještě na mnoha dalších genetických dispozicích. A hodně taky na místě, snůšce, ošetřování.
[quote='Martin Nezbeda' pid='839' dateline='1367326992']
, jak se často píše o bodavosti včely tmavé.
(01.05.2013 12:07 AM)Aleš Molčík napsal(a): Byly doby, kdy se dělily včely na rasy. Rasa světlá, šedá a tmavá. A jediným vodítkem pro rozdělení byla barva a tak byla naše Včela domácí zařazena k rase tmavé. A od těch dob se neustále opisuje, že naše původní včela je včela tmavá. Ale co když to je jinak a naše původní včela by se podle současných možností zjištění příslušnosti k rase zařadila někde jinde??Je to jednoduchý a netuším, proč o se o tom vede diskuze - ano dřív to byla barva. Dnes ale rozbor DNA , který si můžete nechat udělat. A kupodivu, stejně jako u lidí, mají černoši tu DNa trochu jinou a podle toho se poznají. Je to jednoduchý - barva napovídá o příslušnosti , respektive % zkřížení. Zajímavé je i to, že jsem objevil na stránce VÚ Dol povinné měření chovatelů matek, a někteří chovatelé kraňky v loňském roce měli kraňku ze 45% - copak asi bylo těch zbylých 55% ? Až bude včela červená a zelená, můžeme diskutovat o dalších druzích. Jenže zatím máme jen žlutou a černou a směsku.
RE: Tmavá včela - Aleš Molčík - 03.05.2013 01:08 AM
Ta zmínka o naší původní včele a přiřazením k rase tmavé souvisí s těmi řečmi o bodavosti včely tmavé, přesněji se zkušenostmi těch co si tuto včelu pamatují a nebo z dochovaných písemností a proto to že včely tmavé jsou víc bodavé je zažito.
Přiřazení barvy k příslušnému plemenu zas tak úplně jasné není. Ono kdyby byly věci pouze jednoduché, tak není ani o čem diskutovat.
Před několika lety jsem si vybíral odchované matky podle barvy, ty světlejší byly vždy větší, včelstva byly silnější, mírné a donesly víc medu. Typické od těchto matek bylo to, že se ve včelstvu vyskytovaly dělnice se dvěma světlými proužky, nějak tak podobné jako mají vlašky. Podle staršího označení by mělo jít o rasu světlou, ale v loketním indexu byly tyto včely přiřazeny ke kraňce z 94% a víc. Ovšem po několika letech se mi u této světlé rasy opakovaně začala vyskytovat mutace v podobě trubců s bílýma očima.
U tmavých matek tato mutace se neprojevila, dělnice jsou bez světlých kroužků, typická rasa šedá a v loketním indexu vyšly stejně jako včely od světlých matek.
Ze světa lidí a barvy pleti znám jeden pár, oba od narození světlovlasí a narodila se jim černošská holčička. Vysvětlení prosté, jeden z dědečků je černoch.
S barvou a přiřazení k rase/plemenu to nemusí být vždy jasné, aspoň si to myslím.
RE: Tmavá včela - schützmeister - 03.05.2013 10:43 AM
(03.05.2013 01:08 AM)Aleš Molčík napsal(a): Před několika lety jsem si vybíral odchované matky podle barvy, ty světlejší byly vždy větší, včelstva byly silnější, mírné a donesly víc medu. Typické od těchto matek bylo to, že se ve včelstvu vyskytovaly dělnice se dvěma světlými proužky, nějak tak podobné jako mají vlašky. Podle staršího označení by mělo jít o rasu světlou, ale v loketním indexu byly tyto včely přiřazeny ke kraňce z 94% a víc. Ovšem po několika letech se mi u této světlé rasy opakovaně začala vyskytovat mutace v podobě trubců s bílýma očima.To je zajímavé, ale neřekl bych nečekané. Důvodem je křížení v několika generacích.
S barvou a přiřazení k rase/plemenu to nemusí být vždy jasné, aspoň si to myslím.
Je zajímavé, že i jistý chovatel matek MM ze Švýcar uvádí jistý poměr žlutých matek.
Z toho všeho vidíme prokříženost v evropských chovech. Je to dáno stěhováním matek a jejich prodejem, otázka je , zda to je dobrý jev.
Pokud mluvíme o barvě a příslušnosti, platí to jen o letitých chovech, nebo místech bez vlivu křížení. V čechách bude všechno " kraňka ", protože má dominantní vliv. Ve skutečnosti to budou více či méně bastardi se vším možným. Ani to nemusí být na škodu. Jen to pak je velmi variabilní.
Ještě k chování černé včely : já sám ji samozřejmě nezažil, leč máme v obci pamětníky. Některé byly bodavé, některé ne. Ty předválečné měly prý jeden jednotný a od dnešních včel odlišný rys. Nebyli na jarní snůšku. Zimovaly velmi slabé a skutečný rozvoj začínal koncem května. Na druhou stranu prý měly téměř pravidelně lesní med. Co do celkového množství bída, ale téměř 100% přezimování.
Je třeba si ale uvědomit, že nebyla varoáza.
Moji " kraňští" bastardi jsou spíše tmavší / světlí blbě zimují /, bodavější až velmi bodavý, leč ti nejbodavější jsou v tuhle doba zhruba dvakrát početnější jak u kolegy co si zakládá na mírnosti / a můj "rojový" chov moc nechápe /.
K loketnímu indexu - možná by to mohlo vysvětlovat vliv bukfestky, i ty žluté pruhy,
chtě nechtě v evropě je rozšířená a index má mnohem variabilnější, čili dohromady to může dávat bezva kraňku. I myslím, že ji i u nás dost chovatelů používá pro chov.
Jinak to prostě nedá žlutou / s vlaškou jsem neslyšel, že by někdo experimentoval /.
RE: Tmavá včela - Debora - 03.05.2013 01:32 PM
Moje tmavé matky jsou nakopnuté krankou, která se urcite stretla s trubcem buckfastky. V Nemecku jsou skoro vsechny kranky bastardizované buckfastkou a divila bych se, kdyby to v Cechách bylo jinak.
Já tu výmenu genú vsak nepovazuji za problém, coz "chovatelé" neradi chápou. Nejsem prítelkyne iseminace pro udrzení "cistokrevnosti". Bastardizace je prirozená cesta pro vývoj vcelstev a snad jediná pro potlacení varroázy. Pokud se na této ceste vivine extréme bodavé vcelstvo, musí se zavcas zrusit. Co se týce bodavosti mellifery, tu nemohu potvrdit. Kdyz se vcelstvu dobre vede a vcelar není na hlavu padlý otrokár, nemá dúvod nekoho píchat. Pokud me mellifera pýchla, byla to vzdy moje chyba. Neznám v Nemecku nikoho, kdo by mel problémi s bodavostí mellifery, jen proto, ze soused vcelarí s krankou. Kdo holt nemá na vcelnici vlasku, nemusí se bát zihadla.
Trochu jinak se chová napríklad "zdivocelá" mellifera na Korsice, ale tam také nikdo do úlu neleze, pokud nemusí. Ty cítech cloveka na pet metrú a kdyz jse více priblízis k úlu, vybehnou na leták a uz te nepustej z ocí. Ale pro me jsou to velmi sympatická vcelstva, ale pro taková vcelstava jsme uz moc zhýckaný
.
RE: Tmavá včela - schützmeister - 04.05.2013 12:14 PM
(03.05.2013 01:32 PM)Debora napsal(a): Moje tmavé matky jsou nakopnuté krankou, která se urcite stretla s trubcem buckfastky. V Nemecku jsou skoro vsechny kranky bastardizované buckfastkou a divila bych se, kdyby to v Cechách bylo jinak.Rozumím tomu správně, že svá včelstva považuješ za MM ? Velmi kvituju úvahu o prokříženosti, tady u nás je stále kult " kraňky " ač v úlech je ve skutečnosti vše možné. A té buckfestky jsem si všiml při nákupu matek od velmi známého šlechtitele / tachov / který rozchovává německý materiál.
Pokud me mellifera pýchla, byla to vzdy moje chyba. Neznám v Nemecku nikoho, kdo by mel problémi s bodavostí mellifery, jen proto, ze soused vcelarí s krankou. Kdo holt nemá na vcelnici vlasku, nemusí se bát zihadla.
Trochu jinak se chová napríklad "zdivocelá" mellifera na Korsice, ale tam také nikdo do úlu neleze, pokud nemusí. Ty cítech cloveka na pet metrú a kdyz jse více priblízis k úlu, vybehnou na leták a uz te nepustej z ocí. Ale pro me jsou to velmi sympatická vcelstva, ale pro taková vcelstava jsme uz moc zhýckaný
Zajímavá je též úvaha o bodavosti, to by stálo zato rozvést. Já osobně bodavá včelstva považuju za slušná, někde jsem četl test na množství medu v závislosti na vzdálenosti z které tě ženou - čím delší, tím víc medu, což teda potvrdit nemohu. Jisté je, že bodavé jsou jinak bezproblémové. A teď je otázka stupně bodavosti, protože, jak říkám moje trochu bodají - teď jsem byl jinde na návštěvě a co si mohl včelař dovolit, to mě ani nanapadne. Záleží sice na počasí, ale mám něěkteré, které když vybírám měl v lednu a je pěkně, ženou mě ještě v pěti metrech od úlu. A v zásadě přiblížit se včelnici v srpnu víc jak na 3 metry, žihadlo je zaručeno. Jsou hodně bodavé, nebo ne ? Je nějaká stupnice ? A proč by to měla být záporná vlastnost ? Když bodají, vezmu si kuklu a nebo do nich nelezu. Trochu, pravda, někdy honí souseda se sekačkou, to nesnáší. No tak seká za deště .
RE: Tmavá včela - Jaro Stoklasa - 04.05.2013 12:59 PM
U starších včelárov sa často stretávam s tvrdením, že čím väčšia bodavosť, tým viac medu. Neplatí to asi vždy a všade, ale v mnohých prípadoch to naozaj sedí. U mňa najsilnejšie a najlepšie včelstvo je aj najbodavejšie a má vždy najviac medu a najlepšie so zásobami aj hospodária. Budem to ďalej pozorovať aj u iných včelstiev a som zvedavý, či táto závislosť bude prítomná na mojej včelnici. Inak má to aj výhody. Keď pasieme ovce, často si líhajú poza úle a jahňatá sa naháňajú popred ne. Už niekoľko krát úle posunuli. Odkedy je tam to bodavé včelstvo, ovce sa úľom vyhýbajú.
RE: Tmavá včela - Debora - 04.05.2013 03:04 PM
Polská Kampinoska je MM. Matky jsou odchovalci od vcelare ze Spessartu, který je osobne privezl z Polska. Má okolo 24 vcelstev, rozsiruje o stosest, chová si trubce a jede v rezimu "Mondscheinbegattung". Ac to nemá 100% záruku, poznás snadno rozdíl mezi Kranským vcelstvem a Kampinoskou. A pokud si MM matka cvrkla strubcem Kranky, nebo Buckfastky, vidís to vetsinou na dcerách. Ale domnívám se, ze i bastardizovaná MM má sklony spíse hospodarit v rezimu MM, nez Kranky. Momentálne mám dve MM vcelstava, ale snaha, v mé oblasi je udrzet cistokrevne, je momentálne utopistická myslenka. Co delat, premluvit sousedy, aby chovali MM? To bych jim MM musela darovat, ale ani tak kazdého neokouzlís. Z tohoto dúvodu kupují fanousci AMM iseminované matky. Ale vem to cert, co múzes od iseminované matky ocekávat, jetli se chovatel trefil s pipetou, nebo jestli vysáknul statecného trubce? Tak ze se tesím z toho co mám. Jedno MM vcelstvo, jede velmi sporive, vsechno co mu nevoní zakytuje propolisí. Loni jsem jim vnucovala kelísek thymolu, tak ho parádne zakytovali, aby to nesmrdelo a v úlu byla zase pohoda. Já na to pak musela dlátem, abych to strhla z rámkú. Nekdy se devcata chovají jako beránek, ale jsou i doby, kdy nemají náladu, a to se jeste vetsinou zavcas podívám do kalendáre, jestli je kostalace hvezd a mesíce pro návstevu v úlu príznivá. Musím vsak priznat, ze pokud se nezvrkne pocasí, vetsinou to u me s tím kalendárem funguje. Ale mozná, ze si to jen namlouvám. Kazdopádne to nikomu neuskodí.
No co je vlastne bodavé vcelstvo? Kdyz se na me vrhne po otevrení poklopu? Takové vcelstva nemám. V porovnání s tím, co píses, je má Kampinoska velmi trpelivá. Trávu sekám elektrickou sekackou, to je nevzrusuje na tolik, aby me honily po zahrade. Jeste loni jsem behala na vcelnici nahá a zihadlo jsem si vykoledovala jen dvakrát na podzim a letos na jare. Ta bodavost je taky trochu zálezitost akceptance. Lidé jsou casto bodavejsí, nez leckteré vcelstvo a já vcelarím ve meste. Pokud zacnou má vcelstva nekoho honit se sekackou, tak me sousedi pozenou svinským krokem
. prílohou včelí kalendář 2013 podle M. Thun
RE: Tmavá včela - schützmeister - 06.05.2013 07:46 PM
[quote='Debora' pid='860' dateline='1367669067']
Momentálne mám dve MM vcelstava, ale snaha, v mé oblasi je udrzet cistokrevne, je momentálne utopistická myslenka. Co delat, premluvit sousedy, aby chovali MM?
No co je vlastne bodavé vcelstvo? Kdyz se na me vrhne po otevrení poklopu? Takové vcelstva nemám. V porovnání s tím, co píses, je má Kampinoska velmi trpelivá. Trávu sekám elektrickou sekackou, to je nevzrusuje na tolik, aby me honily po zahrade.
. quote]
Pozoruješ v něčem rozdíl mezi tvými MM a sousedovic rasou ?
Pokud tě včelstva nehoní při sekání, máš je mírné, je vidět, že strach z AMM je v tomto ohledu zbytečný. Já mám něco mezi a sekat, to je zajímavé, nemohu ani elektrikou / tu má soused a ač je za zdí a víc jak 20m od úlu, může sekat jen za deště. Já seču kosou a tu tedy nesnáší - pokud seknu do 5m od úlu, koupím první žihadlo, ještě než se stačím napřáhnout ke druhému seku. Honí mne tak do 50m od úlu. Seču v kukle a připadám si jak v africe. Měl jsem i takové / a ty už se mi tedy nelíbily / co jsem otevřel a okamžitě jsem jich měl zabodlých tak 50 v klobouku.
Ty už mě přišli tedy celkem dost divoké. Miluju jaro a snůšku, to si mne / téměř / nevšimnou.
RE: Tmavá včela - Jaro Stoklasa - 12.05.2013 04:35 PM
Keď som bol na služobnej ceste v KRG, bol som pozrieť u pár včelárov na včelniciach. Našiel som tam aj jedného domorodca učiteľa, čo bol v 68 na Slovensku ako vojak. Nevedel, aké včely choval (vravel, že to tam majú kadejako dokrížené), ale boli neskutočne bodavé. Už pri príchode k včelnici, asi 30m od úľov ma napádali obrovské množstvá včiel. Dovtedy som nič také nezažil. Bol som celý doštípaný, nohy, ruky, išli všade, pod tričko, do vlasov... Po piatich minútach na včelnici si ma už nevšimla ani jedna. Iný včelár zase mal včely také mierne, že som vložil celú ruku do letáča a ani si to nevšimli. Ten prvý včelár, s tými bodavými včelami, si bodavosť pochvaľoval, vraj nemá problém s medveďmi, ako jeho sused. Ten mal na včelnici psy, aby úle pred medveďmi ochránili.
RE: Tmavá včela - Aleš Molčík - 22.05.2013 06:59 PM
(24.01.2013 02:17 AM)Miroslav Jaroš napsal(a): Je tím myšlená opravdu původní nerojivá naše včela . Někde dosahující síly průměr dutiny metr , délka myslím přez 5 metrů . ( nález u Třebíče )
Kraňka má jiné sklony , ta tancuje jiný čardáš .
Nad touhle velikostí včelstva, jsem se v aktuální době psaní příspěvku od M. Jaroše pozastavil a položil si otázku, "jak je možné, aby naše původní včela která podle písemných zdrojů nedosahovala velké síly, vytvořila a obsadila a udržela tak velký prostor". Tak mi z toho vyplynulo, že takovou dutinu muselo obsadit několik rojů a existovaly jako kolonie s několika matkami.
Před cca 3 týdny jsem udělal dva oddělky se starými matkami, každý dostal 1NN se zásobami a trochou plodu a 1NN souší a posadil jsem je nad sebe a neoddělil mřížkou. Dnes jsem se byl na tyto oddělky podívat a každý si hospodaří ve svém prostoru a matky jsem viděl také obě. Tyto oddělky se zatím nespojily, ale jak se začne líhnout více plodu tak k tomu nejspíš dojde. Takže každý dostane co nejdřív další NN a pokusím se je nespojené a bez mřížky přivést do zimy. A nebo jsem zvědav v jaké fázi dojde ke spojení a odstranění jedné matky.
RE: Tmavá včela - schützmeister - 23.05.2013 02:18 PM
(22.05.2013 06:59 PM)Aleš Molčík napsal(a): [quote='Miroslav Jaroš' pid='498' dateline='1358983038']Tohle je velmi zajímavý postřeh, moc bych se přimlouval za speciální téma, sem to stejně nepatří a další pozorování. Jak byly včelstava silné ? Dostali mezi prázdný rámek, nebo byly rovnou na sobě ? Byly to potomci jedné matky, nebo různé linie ?
Před cca 3 týdny jsem udělal dva oddělky se starými matkami, každý dostal 1NN se zásobami a trochou plodu a 1NN souší a posadil jsem je nad sebe a neoddělil mřížkou. Dnes jsem se byl na tyto oddělky podívat a každý si hospodaří ve svém prostoru a matky jsem viděl také obě.
Něco už jsem takto taky zažil, ale nikdy to nesledoval, tohle by bylo super pro jarní urychlení, otázka je kdy a koho lze spojit. Moc se těším na další info.
RE: Tmavá včela - Aleš Molčík - 23.05.2013 11:33 PM
Dělával jsem oddělky do jednoho vysokého nástavku a doprostřed jsem vkládal přepážku z mateří mřížky a do každé poloviny jsem vkládal matečník a používal tohle na oplození matek. Tam kde se jedna matka neoplodnila se osiřelé osazenstvo přesunulo k matce která zůstala a podpořili ji v péči. A u těch oddělků které na začátku dostaly více zavíčkovaného plodu a obě matky se oplodnily jsem na lípu na horní nástavek položil další mřížku a po dvou NN jako medník a s výnosem medu na lípě nijak takové oddělky nezaostávaly za produkčními včelstvy. Ale nikdy jsem dvoumatečné nezimoval.
S dvoumatečnými včelstvy je možné si za použití mřížek a přepážek docela vyhrát a zvýšit si výnos medu na úl, ale mě jde o to vyzkoušet vícematečné včelaření v přírodní podobě bez mřížek, tak jak by mohlo probíhat volně v dutině. V podstatě půjde o to kolik prostoru na jedno včelstvo vymezit a pozorovat kde budou začínat s ukládáním sladiny a jak rychle budou stavět volné dílo ve srovnání s jednomatečnými včelstvy, samozřejmě celkový výnos medu, kde jednotlivá včelstva zimují a pracnost to celé udržet ve fungující kolonii aj. otázky. Takový malý pokus ve kterém není co ztratit.
P.S. o přesunutí na nové téma bych také admina poprosil děkuji.
RE: Tmavá včela - Debora - 24.05.2013 12:35 PM
Ahoj Alesi, más zajímavé postrehy, ale na to soupání nepotrebujes admina, zacni nové téma.
RE: Tmavá včela - Miroslav Jaroš - 25.05.2013 10:21 PM
(22.05.2013 06:59 PM)Aleš Molčík napsal(a):(24.01.2013 02:17 AM)Miroslav Jaroš napsal(a): Je tím myšlená opravdu původní nerojivá naše včela . Někde dosahující síly průměr dutiny metr , délka myslím přez 5 metrů . ( nález u Třebíče )
Kraňka má jiné sklony , ta tancuje jiný čardáš .
Nad touhle velikostí včelstva, jsem se v aktuální době psaní příspěvku od M. Jaroše pozastavil a položil si otázku, "jak je možné, aby naše původní včela která podle písemných zdrojů nedosahovala velké síly, vytvořila a obsadila a udržela tak velký prostor". Tak mi z toho vyplynulo, že takovou dutinu muselo obsadit několik rojů a existovaly jako kolonie s několika matkami.
Před cca 3 týdny jsem udělal dva oddělky se starými matkami, každý dostal 1NN se zásobami a trochou plodu a 1NN souší a posadil jsem je nad sebe a neoddělil mřížkou. Dnes jsem se byl na tyto oddělky podívat a každý si hospodaří ve svém prostoru a matky jsem viděl také obě. Tyto oddělky se zatím nespojily, ale jak se začne líhnout více plodu tak k tomu nejspíš dojde. Takže každý dostane co nejdřív další NN a pokusím se je nespojené a bez mřížky přivést do zimy. A nebo jsem zvědav v jaké fázi dojde ke spojení a odstranění jedné matky.
Písemné zdroje o naší původní včele jsou různé .
Včela Moravská 1942 J.Piller v úlové otázce a jejím řešení na str. 26 uvádí :
,,Viděl jsem v polohách nad 700 m od nepaměti používané koše přímo obrovských rozměrů a bylo třeba na vlastní oči vidět jak mohutná včelstva se v nich vyvinou , abych uvěřil ."
To že se v takové dutině mohlo být spojené včelstvo s více matkami , to mne pochopitelně taky napadlo .
Jen že takových velkých to včelstev tam v tom lese bylo více . Nevím
zda stejné velikosti . Všechny měly více matek? To je jeden zádrhel .
V praktickém včelaření není běžné , když kladou 2 matky třeba při tiché výměně . Výjimečně . Spíše jedna skončí a druhá začne . Nebo ještě častěji stará matka se stane trubcokladná . To člověk musí tuto vlastnost a schopnost vybírat a mít při tom silné nervy , protože včelstvo občas i hodně zeslábne a až potom matku mění . Ale vím o chovu a případech co při podzimním spojení oddělku se včelstvem si včely nechají obě matky do jara a někdy i do června .
Další zádrhel je ten , že když jsem si přepočítal obsah dutiny na nástavky , tak jsem si myslel , že jsem se musel splést . I kdyby tam byly 3-4 matky , tak to v žádném případě neodpovídá slabšímu včelstvu na jednu matku .
V USA svého času proběhl výzkum a zjistilo se , že určité množství včelstev mělo 2 matky a další mnohem menší % 3 matky .
Milan Průcha měl a má 2 příbuzné velmi pěkně silné medné včelstva , obě se 3 matkami . Ale aby to byly mrakodrapy , to ne . Výrazný nadprůměr ano , a když je rozdělil po jedné matce , tak průměrné včely .
František Kašpar , protože je v okolí Pekařova mor , tak má čas zkoumat a věnovat se různým věcem . Dozvěděl jsem se minulý týden , že před časem proběhla jeho přednáška , ve které se zmínil o svých závěrech .
Českou kotlinu obývala smíšená včela , dole na jihu více kraňky , na severu více tmavé včely .
Když se mixnou nepříbuzné druhy a dobře se to rozstřelí , tak někdy ze zákoutí jejich genů vyskočí věci , které by nikdo nečekal , které nejsou nikde ani v jedné rodičovské větvi .
Například : Zdeněk Žák zkřížil zkusmo kraňku Vučko se včelou buckfastkou .
Vyskočilo mu tam mimořádně úsporné zimování , daleko mnohem více úsporné než u Vučka a dále zajímavá vlastnost -- včelstvo vždy na jaře vykousalo svoje staré dílo a vystavělo nové panenské , které matka zhned zakladla . Ani na jedné straně to tam u rodičů nikde nebylo a najednou se to potkalo a vynořilo někde ze zákoutí možná minulosti .( Linhart by byl rád . )
Dál to nemnožil , protože měl obavy , co by mu tam ti kříženci trubci udělali za paseku .
Každopádně mi není jasné jak si někdo může myslet , že průbojná kraňka končila za Brnem.
Co by ji zabránilo se rozlít do celé te roviny ? Do karpatského oblouku se vyšplhala a na Vysočinu ne ?
Já si sice dovedu představit jaký výrazný filrt ji ztvaroval, zředil a změnil do jiné podoby , i do jaké - to je otázka praxe v různých nestandartních metodách , pokusech , přístupech a z toho vyplývajících zkušeností , ale je nelogické, aby ji něco zastavilo za Brnem . To je něco jako zastavit tanky před Berlínem .
M.J.
RE: Tmavá včela - Debora - 11.10.2013 01:24 PM
Chovné stanice tmavé vcely EU:
Svédsko:
Ingvar Arvidsson,
Homepage: http://www.nordbi.nu
E-mail: ingvar.arvidsson@telia.com
Håkan Rönnberg
Homepage: http://www.nordbi.nu
E-mail: hakan.ronnberg@mandator.com
Patrik Berg, Jämtland
Homepage: http://www.jamtbi.se
E-mail: patrik.berg@jamtbi.se
Per Ruth
Homepage: http://www.nordbi.nu
E-mail: per.ruth@sofiehem.ac
Norsko:
Bjørn Dahle,
E-mail: bjorn.dahle@norbi.no
Norges Birøkterlag
Homepage: http://www.norges-birokterlag.no/
E-mail: post@norbi.no
Nils & Ilona Drivdal,
Kvelland, N-4400 Flekkefjord
E-mail: drivdal@online.no
Finsko:
Lassi Kauko,
E-mail: lkauko@netti.fi
Aimo Nurminen
E-mail: aimo.nurminen@pp.inet.fi
Kari Pirhonen,
E-mail: mail@pirhonenpatent.fi
Polsko:
Pasieka Colmena, Szymon Naruszewicz
Homepage: http://pasieka.colmena.fm.interia.pl/
E-mail: pasieka.colmena@gmail.com
SHiUZ Olecko
Pasieka Zarodowa w Olecku,
Homepage: http://www.shiuz.pl
Email: pasieka.olecko@shiuz.pl
SHiUZ Pruszków
Stacja Hodowli i Unasieniania Zwierząt Sp. z o.o.
Pasieka Hodowlana Olecko
Sekcja Hodowlana Parzniew
ul. Przyszłości 1, 05-800 Pruszków
tel. 022-7281599 tel. kom. 600528832
Homepage: http://www.shiuz.pl
Pasieka Krzemienica
http://www.pasieka-krzemienica.pl/
Henryk Marszalek,
Homepage: http://www.ekomars.pl
E-mail: ekomars@wp.pl
David Lutz
0048666520271
Litva:
Dr. Jonas Balzekas,
Email: balzekas@lzi.lt
Belgie:
Hubert Guerriat
E-mail: hubert.guerriat@mellifica.be
Homepage: http://www.mellifica.be
Dánsko:
Carl-Johan Junge
Læsø Biavlerforening
Homepage: http://www.brunbi.dk
E-mail: http://brunbi.dk/?&mailform
Ole Hertz
E-mail: o_hertz@post12.dk
Francie:
Ruchers du Boulonnais, Nordfrankreich
E-mail: infodor@infos-fr.com
Vincent Bondois, Nordwestfrankreich
eMail: vbondois@cegetel.net
Yves Layec, Westfrankreich, Bretagne
Homepage: Auf Französisch
E-mail: yves.layec@wanadoo.fr
Bernard Nicollet, Zentralfrankreich
Homepage: http://www.abeille-et-nature.com
E-mail: http://www.abeille-et-nature.com/tele.htm
LA MIELLERIE Vincent Pericard, Südfrankreich
Homepage: http://vincent.pericard.free.fr/
E-mail: vincent.pericard@free.fr
Marc Gatineau, Südfrankreich
Homepage: http://www.apiculturegatineau.fr/
Email: gatineau.marc@orange.fr
Le Rucher D'oc, John Kefuss, Südfrankreich
eMail: jkefussbees@wanadoo.fr
Homepage: Le Rucher d'Oc
Gilles Fert, Südwestfrankreich
Homepage: http://apiculture.com/fert/
E-mail: Gilles.Fert@wanadoo.fr
Anglie:
David Campbell
Homepage: http://www.bees.me.uk
mailto: d.campbell@me.com
Roger Patterson
Homepage: http://www.bibba.com
E-mail: patterson@bibba.com
Dark Galtee Queens,
Micheal MacGiolla Coda,
Homepage: http://www.gbbg.net/link.html
Svýcarsko:
Imkerei Soland
Homepage: http://www.honigbiene.ch
Email: soland@honigbiene.ch
Bienenfarm Seeland
Ernst Hämmerli
Homepage: http://www.bienenfarm.ch
E-mail: ernsthaemmerli@bluewin.ch
Mellifera Schweiz
Verein Schweizerischer Mellifera Bienenfreunde
Balser Fried
E-mail: fried@mellifera.ch
Homepage: http://www.mellifera.ch
Walter von Allmen
E-mail: w.von-allmen@bluewin.ch
Roland Hanselmann
E-mail: info@schweizer-bienenhonig.ch
Homepage: http://www.schweizer-bienenhonig.ch/
Andrea Groll und Roland Eugster
E-mail: andrea@appenzellerbienenhonig.ch
Homepage: http://www.appenzellerbienenhonig.ch
Rakousko:
Imkerschule Imst in Tirol
Homepage: Imkerschule Imst
Email: lla-imst@tsn.at
Hermann Habel
Belegstellenleiter Hinterautal
Kreith 5
A-6162 Mutters
Tel.Nr. 0043 512 546161
Landesverband für Bienenzucht in Tirol,
Email: tir.imker.ibk@utanet.at
Imkerei Hölzl
Homepage: http://www.imkerei-hoelzl.at
Email: apis-hoelzl@aon.at
Nemecko:
Mellifera Reinzüchter
Roland Wörsching
Amselstr. 10
74199 Untergruppenbach
Tel. 07131-701540
Email: roland.woersching@gmx.de
Homepage: http://www.dunkle-biene.de
Gerhard Glock
Gerhard Glock, Baden-Württemberg
Homepage: http://www.dunklebienen.de
Email: Schreinerei_Glock@t-online.de
RE: Tmavá včela - schützmeister - 12.10.2013 02:33 PM
Jo, ještě chybí http://www.vcelatmava.cz, ale není to o chovu a koupi.
A potom, s evropským chovem je třeba zacházet velmi obezřetně. Jde o několik dost odlišných ekotypů a různých přístupů chovů. Co jsem to zkoumal, Severské země, Francie a částečně Švýcarsko chovají svou původní, ve Francii se chová dost běžně, příkladně, typově to ale není česká včela. Německo je jeden velký chovatelský děs, vlastní populaci nemají, dováží a kříží vše možné, severské, polské a já nevím co. Je to asi jako u nás s Kraňkou. Severská u nás nikdy nebyla, na Šumavě se zkoušela co já vím fríská vřesovka s bídným výsledkem. Takže bych asi spíše šel do Bavorska a Rakouska, to je takového něco mezi kraňkou a černou a dost odpovídající našim poměrům. Jinak ideální je nachytat si je na Šumavě. Anebo sledovat poměry uznaných chovů na Dolském vebu - jednou za čas kontrolují čistotu chovu a zveřejňují to, v západních čechách je stále dost chovů s indexem pod 50% kraňky, takže půl na půl černá, ač to prodávají jako kraňky.
RE: Tmavá včela - Leoš Dvorský - 30.10.2013 12:37 AM
No myslím, že nemáte úplnně pravdu. ČSV podal registraci na chovatelské sdružení pro včelu tmavou. Z toho vyplývá, že ji považuje za perspektivní a bude ji propagovat. Vzhledem k tomu, že iniciátorem je chovatel matek linie tuším , Pradědeček , Bystřina (nebo tak nějak se jmenují) doposud horlivý chovatel a propagátor kraňky a současný člen chovatelské komise, člen RV ČSV , ví zřejmě své. Možná, že je to z jeho strany obchodní tah, nevím. Doposud choval kraňku horských podmínkách ,ale také na JIŽNÍ MORAVĚ. Čili prodával včelařům nejspíš bastardy. Přídáním krve tmavé včely do svých linií se pravděpodobně jeho včely budou tmavé včele velmi přibližovat, asi má dobrý domácí , či zahraniční zdroj. I když nevím, jestli je už sdružení zaregistrováno, obracejte se s požadavky na včelu tmavou na ČSV, nejlépe na předsedu , ten byl údajně druhým iniciátorem. No a pak že ČSV je proti "tmavé včele", opak je pravdou. Tím se i vysvětluje to, proč ČSV, resp. předseda nepozval na tzv. kulatý stůl zástupce Svazu chovatelů tmavé včely, jak je uvedeno v předchozím příspěvku. Považoval je asi za své konkurenty. Zřejmě ČSV dospěl k názoru, že po 50-ti létech šlechtění kraňky u nás tady stejně máme křížence 50 ku 50 ti kraňka/ tmavá včela, viz. chovatelský řád a zdůvodnění na srpnovém zasedání ČSV. Když už vedoucí funkcionáři svazu dospěli k názoru, že je třeba tmavou včelu propagovat a rozchovávat (jinak by si sdružení nenechali registrovat), má to jistě své opodstatněné důvody. Telefonické spojení si jistě každý opatří sám. LD
RE: Tmavá včela - Aleš Molčík - 30.10.2013 08:57 AM
Linie Praděd. Otužilá, ale oproti Dolce nebo Sklenárce bodavější a mírně rozbíhavější, i když i mírné a pěkně sedící se našly. Výnosově o trošku slabší. Měl jsem 10 kusů a celkově bych hodnotil jako průměr.
RE: Tmavá včela - schützmeister - 30.10.2013 01:40 PM
(30.10.2013 12:37 AM)Leoš Dvorský napsal(a): Když už vedoucí funkcionáři svazu dospěli k názoru, že je třeba tmavou včelu propagovat a rozchovávat (jinak by si sdružení nenechali registrovat), má to jistě své opodstatněné důvody.Dá se tomu rozumět tak, že mám-li tak nějak tmavší kraňku, už jí nemusím říkat kraňka ? Nebo si zase musím Dark Bee od někoho koupit ?
V zahraničí fungují chovatelské okrsky, jak tohle chce ČSV zajistit ? Nebo je to zatím jen nápad ?
Stejně si myslím, že podstatné jsou místní geny a jestli přivezu kraňku nebo co jinýho, je to stejně od jinad. Na druhou stranu, pokud je u nás / myslím jako na Šumavě / geneticky víc AMM, nevím, proč bych tomu měl říkat kraňka, jenom proto, že o tom někdo nahoře rozhodl.
Není to náhodou následek Apimondie, kde jak se zdá, úplně padá iluze evropského šlechtění ?
Koneckonců, byli jsme asi taky už poslední zemí v Evropě, kde žila jen " čistá Kraňka ". No možná ještě Slovinsko.
Takže najednu stranu, paráda, na druhou o to větší bastardi nás čekají, až se sem ty Nigry a Kampinosky a já nevím co začnou vozit.
RE: Tmavá včela - Petr Mirovský - 30.10.2013 03:05 PM
(30.10.2013 12:37 AM)Leoš Dvorský napsal(a): ČSV podal registraci na chovatelské sdružení pro včelu tmavou. Z toho vyplývá, že ji považuje za perspektivní a bude ji propagovat.
A není to spíš proto, aby ČSV měl chovy s AMM pod kontrolou? Myslím, že kontrola nad něčím jim je bližší, než propagace.
RE: Tmavá včela - Debora - 30.10.2013 03:11 PM
Do té doby, než budeš někomu oficiálně nabízet apis mellifera mellifera, je úplně jedno jak své včelstvo tituluješ.
Nigra by se Ti pro osvežení genú na Sumavě určite blejskla. Z hlediska biodiversity jsem pro pestrost. V okolí Mnichova máme Nigri, ve středu Německa (Franken, Hessen, Thüringen, Porýní) Kampinosku a na severu Německa Nordbiene. Ale jak již někde Leoš psal, Kampinoska určitě není robustní včela.
Trochu mně udivuje, že sdruzení "Tmavá vcela.cz" se snaží nekontrolovanému rozsiřování Tmavé včely "zabránit". O to více mně udivuje Leošova informace, že "ČSV podal registraci na chovatelské sdružení pro včelu tmavou". Kde ji chtějí najít a kde pářit?
RE: Tmavá včela - Leoš Dvorský - 30.10.2013 03:46 PM
A není to spíš proto, aby ČSV měl chovy s AMM pod kontrolou? Myslím, že kontrola nad něčím jim je bližší, než propagace.
Samozřejmě toto je správně. Sice nevím jak toho chtějí dosáhnout, ale najivitě se meze nekladou. Však to také vymysleli myslitelé. Dokonce jsem slyšel, že něco podobného chytají včelaříci s buckfastkou. No tak to ještě přidáme další plemena, která v té "naší: původní byla a máme tu ZOO. Je to hezký příklad systematického přístupu k chovu.
Mně spíš to uvažování připadá jako dohadování malých kluků před školou, kdo dočůrá dále.
Je také otázka, zda jim to zaregistrují i když vůle bude. Kde jsou chovná včelstva, stanice a pod, jak to uvedle Debora? Na takové hlouposti mají čas, ale na práci ani omylem. Ach ti dvojití agenti.
Já to uvedl spíše pro odlehčení aby bylo vidět, jak zarytí propagátoři kraňky nakonec budou chovat tmavou včelu. Prostě to tak má být. já si jedu po své linii a je mi to celkem jedno. Včelař si poradí, začátečník a držitel včel zapláče. Prostě je tu dlouhodobě nadbytek včel a včelařů, tak se s tím asi muselo něco udělat. Nebo jestli ono nepůjde zase o to přebrat někomu ty miliony.Sice smutné, ale třeba pravdivé . LD
RE: Tmavá včela - Crha Karel - 30.10.2013 08:06 PM
(30.10.2013 03:11 PM)Debora napsal(a): Z hlediska biodiversity jsem pro pestrost.Tak se podívejte jak jsou Ti "kiwíci" přísní. Viz příloha bod č.5. A teď se zamysleme, jestli třeba, a určitě ne jen náhodou, moc dobře ví, proč jsou tak přísní.
Biodiverzita? Ano. Určitě. Ale nikdy za přispění druhu tzv. "homo sapiens". Jen matka Gaia ví, co je pro ni dobré, není-liž pravda, Dí?
RE: Tmavá včela - Aleš Molčík - 30.10.2013 08:35 PM
(30.10.2013 12:37 AM)Leoš Dvorský napsal(a): ČSV podal registraci na chovatelské sdružení pro včelu tmavou.
Je možné tohle někde v něčem dohledat?
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
pro Karel Crha: Takže do letadla žádné konopíčko a počkat až na tamní produkci a nazpět žádnou královnu, jak mají Češi z dovolených zvykem vozit suvenýry
RE: Tmavá včela - Leoš Dvorský - 30.10.2013 09:18 PM
(30.10.2013 08:35 PM)Aleš Molčík napsal(a):(30.10.2013 12:37 AM)Leoš Dvorský napsal(a): ČSV podal registraci na chovatelské sdružení pro včelu tmavou.
Je možné tohle někde v něčem dohledat?
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
pro Karel Crha: Takže do letadla žádné konopíčko a počkat až na tamní produkci a nazpět žádnou královnu, jak mají Češi z dovolených zvykem vozit suvenýry
Jednalo o tom v srpnu PRV a údajne i RV, to jsem tam již nebyl. Tak by to mělo být v zápise. Jenže s těmi je potíž. Jsou oficielní a pak ty rozšířené. LD
RE: Tmavá včela - Debora - 30.10.2013 09:40 PM
no vidís, ve Svýcarsku se Buckfastky stahují do blízkosti oplozovacích stanicí Nigri, aby si obohatily genetiku vcely. Jak múze Tmavé vcela negativne ovlivnit genetiku ceské vcely?
RE: Tmavá včela - Aleš Molčík - 31.10.2013 08:45 AM
O genetiku(připařování) u včel jsem se podrobně ještě nezajímal, ale co vím z chovu jiných zvířat, tak jde vždy jen o jedno připáření, tzv. osvěžení krve a není jedno jestli pro připáření se vybere samec nebo samice. Vždy jde o účel konečného výsledku a podle toho se dělá výběr. A se včelami si myslím, že to je to samé. Že výsledek bude rozdílný pokud se spáří AMM trubec+ AMC matka nebo AMM matka+ AMC trubec.
Ještě pořád žijí pamětníci, kteří si výsledky nekontrolovaného páření pamatují a dnes jsou rádi za kraňku. Zrovna jeden letos mi tak při řeči říkal ( věkem přes 80 let), že když přišel před 60ti lety z Jeseníků na Hanou, tak na Hané, se nedalo se včelami vůbec pracovat jak byly bodavé a rozbíhavé. A je tu jedna věc, fakt, že na Hané byla převážně v té době naše původní AMM max. kříženci a v Jeseníkách, kde byl majitelem rozsáhlého území Rakušan, se v té době vyskytovala ve většině kraňka, protože ten Rakušan (jeho zaměstnanci) si tyto včely vozily sebou, když tam jezdily za prací, tzn. méně volných kříženců.
RE: Tmavá včela - Aleš Molčík - 31.10.2013 01:33 PM
(30.10.2013 09:18 PM)Leoš Dvorský napsal(a):(30.10.2013 08:35 PM)Aleš Molčík napsal(a):(30.10.2013 12:37 AM)Leoš Dvorský napsal(a): ČSV podal registraci na chovatelské sdružení pro včelu tmavou.
Je možné tohle někde v něčem dohledat?
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Jednalo o tom v srpnu PRV a údajne i RV, to jsem tam již nebyl. Tak by to mělo být v zápise. Jenže s těmi je potíž. Jsou oficielní a pak ty rozšířené. LD
Potkal jsem se s členem RV a ten o žádné snaze registrovat chov AMM ze strany ČSV neví. Teď v blízké době má být zasedání RV, tak třeba to bude novinka až tam, pokud to ovšem nebude hra několika jedinců, jak to bývá zvykem a nebo fáma. Počkáme a on čas ukáže.
RE: Tmavá včela - schützmeister - 31.10.2013 02:45 PM
(31.10.2013 08:45 AM)Aleš Molčík napsal(a): O genetiku(připařování) u včel jsem se podrobně ještě nezajímal,Myslím, že úplná bomba pro toto téma je shrnutí článku Per Krygera uvedeného na Apimondii a publikovaného jak v moderním včelaři 5/2013 tak Včelařství 2013 a pojednávající o důležitosti místního ekotypu a škodlivosti nekontrolovaného křížení.
Mám obdobný článek z roku 1970 z francouzkého časopisu přeloženého v VP.
Domnívám se, že toto téma je klíč pro Šance pro včely, nám by v prvé řadě nemělo jít o med kdoví co. Je to i to, co dost zdůrazňuje Leoš, ač myslím jde vůbec o liniový chov a produkci matek na objednávku.
Dávám tomu nové téma " K čemu místní ekotyp ? " a až budu mít chvilku, vycucnu tam ty 40 let staré francouzké závěry, stojí to za to.
RE: Tmavá včela - Leoš Dvorský - 10.11.2013 08:18 PM
(30.10.2013 12:37 AM)Leoš Dvorský napsal(a): No myslím, že nemáte úplnně pravdu. ČSV podal registraci na chovatelské sdružení pro včelu tmavou. Z toho vyplývá, že ji považuje za perspektivní a bude ji propagovat. Vzhledem k tomu, že iniciátorem je chovatel matek linie tuším , Pradědeček , Bystřina (nebo tak nějak se jmenují) doposud horlivý chovatel a propagátor kraňky a současný člen chovatelské komise, člen RV ČSV , ví zřejmě své. Možná, že je to z jeho strany obchodní tah, nevím. Doposud choval kraňku horských podmínkách ,ale také na JIŽNÍ MORAVĚ. Čili prodával včelařům nejspíš bastardy. Přídáním krve tmavé včely do svých linií se pravděpodobně jeho včely budou tmavé včele velmi přibližovat, asi má dobrý domácí , či zahraniční zdroj. I když nevím, jestli je už sdružení zaregistrováno, obracejte se s požadavky na včelu tmavou na ČSV, nejlépe na předsedu , ten byl údajně druhým iniciátorem.
Před chvílí jsem se vrátil s RV ČSV. Setal jsem se tam s výše nejmenovaným členem chovatelské komise ČSV. Ujistil mne, že nebyl iniciátorem registrace ČSV tmavé včely jako chov. sdružení a ani ji nehodlá chovat, jak na SM, tak JM. Redakční radu MV opustil proto, že ten nekriticky informoval (podle jeho názoru) o jejích vlastnostech a on, že chová a bude chovat jen kraňku. Vzhledem že tento údaj je dohledatelný, nemám důvod ani tomuto jeho tvrzení nevěřit a tímto se mu samozřejmě omlouvám.
Jinak jsme spolu mluvili o smyslu té registrace. Já, i když se sdružením včelařů chovající tmavou včelu, nemám žádné styky si myslím, že když někdo podá takový návrh měl by to myslet vážně, což asi tak u ČSV není. Pak by se nemělo takto uměle bránit tomu, kdo to vážně myslí a je to smyslem jeho činnosti. Spíš by se měl hledat rozumný koncenzus. To je ale už jen můj soukromý názor. LD
RE: Tmavá včela - Debora - 13.02.2014 09:47 PM
Info o aktuální ceně matek Tmavé včely Norské:
Matka: ca. 71,00 €
Poštovné: ca. 12,00 €
Rodný list: ca. 58,00 €
Švédská matka od Ingvar Arvidsson stojí: 45,00 €
Pramen únor 2014: Nordbiene.de
RE: Tmavá včela - ondrej - 19.06.2014 09:33 AM
(26.02.2013 01:52 PM)schützmeister napsal(a): [quote='Evžen Babík' pid='541' dateline='1359674735']
Přítel Bajza z Lidečka u nás na Valachoch dává k dobru historku - když káceli největší jedli široko daleko na Vsetínsku.
V 10 m vysoko byl otvor jako pěst po vyhnilé větvi a od ní až dolů byla dutina metr v průměru. V ní přebývalo včelstvo.
7 plástů od shora dolů a uličky široké jako Václavák, vedle plástů byl prázdný prostor.
Obrovské horní česno a pod ním plodiště, které po pokácení jedle, nařezání na metrové špalky a vyřezání díla naplnilo prostor 5 úlů. Do každého přidal matku a měl 5 včelstev.
Na tomhle pořád dumám - že by už počínající včelařská " latina " ? Ani ne tak ty včely, ale jsem dřevař, lecos už jsem viděl, tady na Šumavě taky nerostou žádné zákrsky, celkem pravidelně jsme řezali na pile kmeny průměru 1,5 metru - ale ve
dvou, třech metrech výšky. Král smrků měl cca 1,5 metru v asi 6 metrech. Takže jedle s metrovou dutinou v 10 metrech musela mít u paty aspoň 3 metry, to bych řekl, že je víc jak duby v Bělověžském pralese. Mimo to si nevzpomínám, že bych kdy viděl jedli dutou - voni nějak nehnijou, nebo co, a ani mravenec to nežere. Největší dutinu jsem viděl v Boubínském pralese - ale na smrku a asi tak metr, ale u pařezu. Tak neříkám, že to není možné, Honza Welzl popisuje, že narazil na Sibiři na domorodce, který v dutém kmenu bydlel, to je ale víc jak 100 let. Někdy v 90 letech jsem četl o pokousaném ruském dřevorubci - vyskočili na něj 3 medvědi z dutého kmenu, když ho zrovna kácel. To je ale taky ve stylu, že ve Svazu maj největšího trpaslíka / měl 3 metry /. Ale jak říkám, možný je všechno, jenom bych to rád viděl.
To ze ste dute jede nevidel neznamena ze niesu,)
Vonku na slnku mi tu lezia dva jedlove klaty s prirodzenou dutinou ktore cakaju na osadenie vcelami..
V prirodzenom lese je dostatok dutin,aj jedli
RE: Tmavá včela - schützmeister - 19.06.2014 02:02 PM
(19.06.2014 09:33 AM)ondrej napsal(a): To ze ste dute jede nevidel neznamena ze niesu,)Bude to jak říkáte. V čechách přirozené lesy nejsou, aspoň jsem je nikde nezahlídl,
Vonku na slnku mi tu lezia dva jedlove klaty s prirodzenou dutinou ktore cakaju na osadenie vcelami..
V prirodzenom lese je dostatok dutin,aj jedli
je to škoda, ale tak to je. Vůbec dutina v lese je problém najít, všechno hned podřežou, ač na to jsou nějaké kvóty. Nikdy jsem ale neviděl, že by se toho někdo držel. Je to smůla nejen pro včely, ale i mravence, veverky, ptáky a fůru dalších zvířátek.
A s používáním biomasy bude stále hůř. Co dřív nestálo za to shodit, dnes rozšmelcuje sekačka a spálí v elektrárně.
RE: Tmavá včela - Debora - 18.11.2014 07:58 PM
.
Přátelé tmavé včely, získáme tmavší oblohu.
Nordstrandischmoor je první oplozovací stanici Tmavé včely na německém ostrově. Sdružení Tmavé včely Schleswig Holstein testovala bezpečnosti páření Tmavé včely na fríských ostrovech (Nordstrandischmoor) pomocí DNA testů. Vzorky byli zaslány na test do Švýcarska. Výsledky testu byli zveřejněny v sobotu 15.11.2014 na setkání chovatelů Tmavé včely v Bad Segeberg. Oplozovací stanice Tmavé včely na Nordstrandischmoor je 100% jistá. K zaletování trubců ze sousedních ostrovů nedošlo.
Stačí jen, když se pár lidí vydá společnou cestou. Ještě před dvěma lety byla tato myšlenka jen sen a byla považováná za zcela nereální.
RE: Tmavá včela - Milan Bencúr † - 28.01.2017 09:07 AM
Posledné dva roky som zanedbal zbieranie informácií o prírodnom včelárení na včelárskych fórach vo svete. Viac sa venujem vedeniu včelstiev v konvenčných úľoch. Používam medzistienky aj prirodzenú stavbu. Chcem získať vlastné skúsenosti z vedenia včelstiev v konvenčných úľoch bez používania chemických prípravkov alebo používam prípravky vyrábané na báze prírodných materiálov.
Náhodne som objavil dokument o včele tmavej. Zaujal ma, pretože úľ sa nápadne podobá na mednú kravu, ktorú som zostrojil pred pár rokmi s tým, že má zasieťovanú len 2,5 cm úzku štrbinu po celej dĺžke na dne úľa. Fotografie som vtedy zavesil na Natural Beekeeping Forum. Pozeraním toho dokumentu som si potešil dušu pri prehliadke dvoch včelstiev pred zazimovaním.
V priebehu konferencie Bibby v septembri 2016 na ostrove Man, miestne včelár Johnny Kipps ukázal Philip Chandlerovi svoje hornej lište úle, veril byť prvý na ostrove. Prešli sme obom kolóniami bez použitia dym.
RE: Tmavá včela - Borówka - 03.02.2018 04:12 PM
Zapraszam do przeczytania wywiadu z ostatnim hodowcą ciemnej pszczoły AMM Kampinoskiej.
I invite you to read the interview with the last breeder of the dark bee AMM Kampinoska.
http://wolnepszczoly.org/rozmowa-z-panem-davidem-lutzem-o-hodowli-czarnej-pszczoly-kampinoskiej/