+- Forum Šance pro včely (https://forum.sanceprovcely.cz)
+-- Fórum: Chov a ošetřování včelstev (/forum-Chov-a-osetrovani-vcelstev)
+--- Fórum: Pro začátečníky (/forum-Pro-zacatecniky)
+--- Téma: Úhyn včel (/tema-Uhyn-vcel)
Všechny stránky
Úhyn včel - Radka Nývltová - 17.09.2015 09:08 PM
Zdravím, již dva dny pozoruji úhyn včel u jednoho z úlů. Není to nijak početné cca 20 včel během dvou dnů. Něco mi na tom ale přijde divné. Včely hynou a jeví se jakoby jim bylo zle..., nakonec leží na zádech nebo boku se sosákem venku a drobnými záchvěvy těla. V úlu se líhly ke konci srpna nové matky. V těhle teplých a slunných dnech je tam čilý ruch, vypadá to, že matky stále vyletují na snubní prolety. Jedinou změnu, co jsem udělala před dvěma dny, bylo že jsem zúžila vlet z 10 cm cca na 2 cm a ráno jsem našla pár těch hynoucích včel. Zúžení jsem zas vyndala, ale pár takhle hynoucích včel tam zas přes den přibylo. Vypadají jinak normálně, nijak opotřebovaně ani deformovaně. Mám je v medné krávě od poloviny července, ale nikdy předtím tam takhle hynoucí včely nebyly. Může to něco znamenat? R
RE: Úhyn včel - Jiří Marx - 18.09.2015 11:00 AM
To co popisujete je zvláštní, hlavně to s těmi matkami.....opravdu je tomu tak?? Mají dost zásob. ??? Mají vodu?? Nosí pyl??? A kde se hromadí ty uhynulé včely?? česno bych nechal na 10 pokud tam není loupež.
RE: Úhyn včel - schützmeister - 18.09.2015 12:52 PM
(17.09.2015 09:08 PM)Radka Nývltová napsal(a): Včely hynou a jeví se jakoby jim bylo zle..., nakonec leží na zádech nebo boku se sosákem venku a drobnými záchvěvy těla.Nedala jsi jim KM teď někdy ?
Virová paralýza ? To bych asi nastudoval.
RE: Úhyn včel - Radka Nývltová - 18.09.2015 01:05 PM
17.8. jsem našla torzo před úlem, již jen trup matky se značkou
21.8. prohlídka se včelařem - 5 zavíčkovaných matečníků - odvozeno líhnutí matek na konci srpna
21.8. odebráno rámkové krmítko s tím, že mají dost překrmeno, krmila jsem od 15.7. nepřetržitě
- během září v teplých dnech po poledni vždy čilý ruch vč. vyletujících trubců a vždy několika včel co na přední straně úlu rozvívaly feromon, naposledy viděla teď ve čtvrtek.
30-31.8. bylo česno a jeho okolí přes noc nacpané včelami, nikdo by se nedostal ven ani dovnitř....
- zásob dost, voda v blízkosti,
- pyl nosí, česno hlídají, chomáč uvnitř pěkně naducaný včelami
- včely jsou popadané pod úlem, když kouknu dovnitř, přes sklo občas tam nějaká na dně je, včely ji vyhodí ven kde během dne uhyne
vložím ještě fotku
Vložila jsem odkaz na fotku včel pod úlem.
https://mail.google.com/mail/u/0/?ui=2&ik=b880c9ac97&view=att&th=14fdff2b6c4d8643&attid=0.2&disp=safe&zw
Kouknu na tu virovou paralýzu....
KM jsem nedávala.
RE: Úhyn včel - Leoš Dvorský - 18.09.2015 02:07 PM
Virová, paralýza, těch je několik a často se vyskytují v mixu. Ty tvoje fotky nemohu otevřít. Klidně to může být i otrava gutační vodou nebo glyfosáty. Docel abych ty tvoje mrtvé včely využil. Nemůžeš je vzdušně zabalit a poslat mi je? Nějak mi ubývá infekční materiál pro selekci. Můžeš se obrátit i na MVDr. M. Kamlera, který by ti mohl zařídit rozbor na viry a měl by jasno. LD
RE: Úhyn včel - Leoš Dvorský - 20.09.2015 12:29 PM
Radko, ještě jak jsi mi včera říkala, že je možná otrava od souseda, napadlo mne, že ani ten břečťan , ze kterého nosí včely pyl a nektar ,nemusí být zcela bez viny. Používá se sice i jako lék (rozdíl je v koncentraci i citlivosti), ale má spousty toxínů a někdy jsou lidé citliví i jen na dotek. Jsme různí a u včel je to také tak. To ale jen tak na okraj. Za včely moc děkuji, manžel je dovezl v pořádku. Kdybych nevěděl, že je to oddělek, který jsi si přivezla od jinud a nemohu posoudit zdravotní stav předchozího plodu a včel, skoro bych si na to přiotrávení vsadil. Jinak ale v tuto dobu se vizory začínajuí projevovat důrazněji. Jsem zvědav na případný rozbor na viry od Martina Kamlera. LD
RE: Úhyn včel - Radka Nývltová - 29.09.2015 05:11 PM
Zdravím,
od 28.9. se denní úhyn cca 20 včel zastavil. V uhynulých včelách nebyl žádný trubec.
Včely stále létají i při nízkých teplotách a stále nosí pyl. Výsledky z rozboru ještě nemám.
R
RE: Úhyn včel - Zdeněk - 29.12.2015 07:38 PM
Dobrý den,
dnes po návratu domů a vizuální kontrole včel zkrz česno zjištěn masivní úhyn včel. Je to po posledním oteplení.
Včely maji jazýčky venku drátěné dno rovnoměrně poseté mrtvolkami. Po poklepu na úl je slyšet ještě spousta včel, lehce zabzučí . Nevím jaká je příčina. Nechci včelstvo otvírat je 7 stupňů a zároveň nic zanedbat.
Dík za radu. Zdeněk
RE: Úhyn včel - schützmeister - 29.12.2015 08:36 PM
Tipoval bych běžný opad.
Ideální to nejni, ale kdyby o něco šlo, je vrstva vyšší a už nehučí.
Já to zatím měl letos jen u jedněch, před tím několik let všude.
Dobrý je to uklidit, jinak plesnivějí.
RE: Úhyn včel - Zdeněk - 29.12.2015 10:17 PM
Ok. Budu to sledovat mrtvolky uklidím.
Dík.
RE: Úhyn včel - Zdeněk - 31.12.2015 12:49 PM
Tak dnes další čerstvé mrtvolky a mezi nimi nějaký druh brouka. Nejspíš zdroj problémů. Mezi škůdci na wikipedii jsem takový hmyz nenašel. Nechápu jak se protáhl česnem.
RE: Úhyn včel - schützmeister - 31.12.2015 02:06 PM
Spad bývá někdy velmi kreativní - vosy, sršni, čmeláci, mouchy, myši, slimáci, motýly.
Ze škůdců jen varoa a včelomorky - to jsou takový malinký tlustí jako pavoučci - letos jsem našel extrémně vykrmený exemplář. Je to v míře cca do 2-3 mm.
Velký brouci budou jen podnájemníci.
RE: Úhyn včel - Zdeněk - 31.12.2015 03:16 PM
Dobrá jsem ze všeho vyplašenej
první sezóna přede mnou..
RE: Úhyn včel - straka - 22.05.2016 12:22 AM
Dotaz:
Je možné, že včelstvo(menší oddělek) chytil Nosemu(velký spad až
cca 200 včel denně a také příznaky pro Nosemu, mohl
jsem to do úlu zavléci při studených dnech přikrmováním medem
s vodou, ale ten med byl bohužel ze supermarketu(jméno neuvádím),
vypadá to, že oddělek spěje ke konci,
může se takto Nosema šířit?
(med se tepelně neupravuje, jak dlouho v medu viry vydrží?)
Straka Dehtín
RE: Úhyn včel - Debora - 22.05.2016 01:50 AM
(22.05.2016 12:22 AM)straka napsal(a): med byl bohužel
Bohužel?
Dříve než tepelně neupravený med ze supermarketu najdeš v úlu skřítka. Ale v komerčně upravovaném medu se skrývají horší bytosti. Například šotci, popraskaná nebo perforovaná, tmavě zbarvená víčka a svinstvo v buňkách jde na jejich konto.(22.05.2016 12:22 AM)straka napsal(a): ( jak dlouho v medu viry vydrží?)
Buď musíš počkat než je éterový vodík rozpustí, to může být i délka života jedné galaxie, nebo než je mentálně rozebereš na atomární strukturu, a pomocí gravitační a mentální energie dynamizuješ jejich elektrony na vnější sestupné dráze atomu.
RE: Úhyn včel - Leoš Dvorský - 22.05.2016 09:00 AM
(22.05.2016 12:22 AM)straka napsal(a): Dotaz:
Je možné, že včelstvo(menší oddělek) chytil Nosemu(velký spad až
cca 200 včel denně a také příznaky pro Nosemu, mohl
jsem to do úlu zavléci při studených dnech přikrmováním medem
s vodou, ale ten med byl bohužel ze supermarketu(jméno neuvádím),
vypadá to, že oddělek spěje ke konci,
může se takto Nosema šířit?
(med se tepelně neupravuje, jak dlouho v medu viry vydrží?)
Straka Dehtín
Josefe, jsem momentalne v zahranici, tak to bude bez hacku.....
I medem se nemoci samozrejme prenaseji, viry, bakterie......
Pokud jde o viry zustavaji v medu i nekolik let. Urcite to nebude sejne a take to zalezi na jiste odolnosti vcel, ktere chovame. Znam pripad, kdy si takto jeden vcelar pekne zavaril, kdyz po 2 letech pouzil platy z padlych vcelstev - virozy ako tava.
To co popisujes muze byt Nosema ceranae i viry nebo v kombinaci. N.c.se siri oralne a viry take. Sleduj nektere prispevky na forech a uvidis. Pri krmeni nadherne vcely, po krmeni za par tydnu prazdno v ulech. To je klasika. N.a. tak rychly prubeh nema. Nenapsal jsi jak stary ten oddelek nebo vcelstvo je. Skoda, ze nejsi bliz, takoveto pripady mne eminentne zajimaji a takhle ti ani nedokazu rict, co s tim udelat i kdyz by asi slo. Jinak ke krmeni bych med z marketu nepouzil snad ani omylem, to radeji cukr. Je to sice nahrazka, ale mas tu nejaku jistotu...... Pokud ten oddelek uhyne, nelituj, nezaslouzil si to. Je to ale dusledek toho, ze vcelari v minulosti opustili zasady prirodni selekce. Napsal jsi 200 poskozenych vcel za 24 hodin? Rozumim tomu spravne? ld
RE: Úhyn včel - Debora - 22.05.2016 02:22 PM
Nosema ceranae (NC) se stále častěji projevuje jako následující nemoc nějakého primárního onemocnění. V mnoha případech likviduje nejen nemocné včelstvo, ale především celou kolonii včelstev, která se v přímé blízkosti nemocného včelstva vyskytují. Rozmístění jednotlivých úlů ve vzdálenosti minimálně 50 metrů od sebe může značně pomoc šíření nemoci na včelíně zabránit. Nejpravděpodobnější dlouhodobý spouštěč onemocnění jsou především jedy, přednostně na bázi nikotinů, a slabá snůška.
První pomoc: odstranit všechny zásoby, a přidat medové plásty z jarní snůšky jiného včelstva na včelíně. Nasbírat brzy ráno ca. deset až dvacet kopřiv (Urtica dioica L.) a ponořit je do dřevěné kádě (hlavně žádný kov) s 10 litry vody, na kád' poklop a nechat bylinu 12 hodin vylouhovat v blízkosti česna. Navečer, nebo brzy ráno rozprášit získanou tinkturu přímo na nemocné včelstvo, pokud možno, vynechat nezavíčkované plodové plásty. Přirozené účinné látky: kopřivový jed, kyselina křemičitá, mravenčí, octová, histamin, acetylcholin, éter tattva. Účinnost dle stavu onemocnění, tudíž bez záruky.
Prevence: zajistit včelstvu bohatou snůšku po celý rok, ale především na podzim. Nevytáčet jarní snůšku, ponechat ji včelstvu a přebytečné plásty využít pouze pro krmení vlastních včelstev. Úly dle možnosti rozmístit od sebe ve vzdálenosti 50 metrů. Na včelíně udržovat rozmanitou snůšku bylin a v přímé blízkosti úlů chovat žíhavky.
Dokumentuj průběh onemocnění a informuj nás. Wahe Guru
RE: Úhyn včel - straka - 22.05.2016 06:52 PM
Než došlo na nějaké zásahy včely převzaly velení !!! viz interní záležitosti sci-fi
Straka Dehtín
RE: Úhyn včel - Leoš Dvorský - 23.05.2016 01:46 PM
Josefe, jsem zpět doma a tak malé doplnění. Ta N.C. , pokud to je tvůj případ, není jen tak nějaká chřipka, jak si mnozí myslí. Původce najdeš ve všech orgánech včely ne jen v trávícím traktu, jak je tomu u N.A. Je to takový včelí aids. Co, podle posledních výsledků funguje jako "dezinfekce", je uchování plástů se zásobami při minus 18C a více po dobu několika hodin. Nebo, a to je docela překvapivé, "převaření" tam je ale zase nebezpečí HMF (jak napsal v jiném vlákně Michal). N.C. u nás je jen slabým odvarem toho, co bylo v původní domovině tohoto patogena. Nikde ale není psáno, že nás to ještě nečeká. Procento přežití včelstev bylo jen kolem 10%. Tady žádné čajíčky nepomůžou, na to vem jed nehledě na to, že by to byla vlastně inverzní cesta k našim milým chemikům, tedy i v rozporu s tezemi ŠPV. Já se N.C a viry docela poslední roky zabývám ve vztahu k varroáze. Ne akademickými nebo knížecími radami a přístupy, ale pěkně na tvrdo, prakticky. Proto jsem vždy překvapen, že ti, co o varroáze a dalším mluví, mlčí v době, kdy je to nejaktuálnější. Mohu ti říci, že jsou cesty, kterými se to dá urychlit nebo zpomalit. Smysl to má ale jen pro testování a rychlejšímu odhalení citlivosti na ten který patogen. Jediná správná cesta je ta, kterou ukázala sama příroda a včely, tedy selekce. Na štěstí se na N.C. dá docela dobře selektovat, zvláště v našich podmínkách. Tohle je také má cesta. Třeba nás jednou bude víc a bude i tvoje. Pokud ale ne, bylo by to také dobře. Jaká hrůza, kdybychom byli všichni stejní.
Vše dobré
ld
RE: Úhyn včel - Debora - 24.05.2016 01:50 PM
(23.05.2016 01:46 PM)Leoš Dvorský napsal(a): Na štěstí se na N.C. dá docela dobře selektovat, zvláště v našich podmínkách.
můžeš to Leoši prosím Tě upřesnit? Zatím mám zkušenost, že dokonce silná včelstva jdou rychle hopem.
RE: Úhyn včel - Leoš Dvorský - 25.05.2016 08:35 PM
Pokud ale není člověk schopen vyprodukovat mnohem více matek (a oddělků.....), než potřebuje, těžko se někam dostane. Zákon velkých a malých čísel je neúprosný. To , že silná včelstva jsou náchylná má svojí logiku. Jednak je zde ten orální přenos. No a pak to může znamenat i to, že nemají ani minimální sklony k rezistenci. Bezpochyby proto, že se v minulosti jejich geny s patogenem nesetkaly. Z čehož plyne i nesprávná metodika VEDENÍ včelstev, kdy nejsme schopni je přiměřenému infekčnímu tlaku vystavit a také to, že včelstva posuzujeme v námi jim vnuceném biorytmu, který není prostě ten "jejich". . To máš jako s V.d. můžeš je počítat, přehazovat z hromádky na hromádku, logaritmovat atd, ale pokud nebudeš schopna provádět polní pokusy, otaxovat je, a dále umět výsledky uplatnit, je to jen práce pro práci. Nechci se tě dotknout osobně, ale s kláty a brtěmi moc nepochodíš. je to sice úžasná práce,ale..... má to svá omezení. CHce to úly s rozběrným nebo částečně rozběrným dílem (třeba v modulech), kde se vše dá lépe posoudit. Ty to můžeš zkusit s nižším infekčním tlakem a pak dále zesilovat. Nemá smysl myslet, že najdeš odolný materiál, ale je možné se k němu propracovat. I když dnes již vím, že štěstí i přeje odvážnému, ale ne bezhlavě ! Podíval bych se do bezprostředního okolí a k těm, kde alespoň něco přežilo a pak začal. Snad nejdůležitější: nepotřebuješ určitý genofond, ale ten, který do tvé oblasti patří.
ld
RE: Úhyn včel - schützmeister - 26.05.2016 01:36 PM
(25.05.2016 08:35 PM)Leoš Dvorský napsal(a): To máš jako s V.d. můžeš je počítat, přehazovat z hromádky na hromádku, logaritmovat atd, ale pokud nebudeš schopna provádět polní pokusy, otaxovat je, a dále umět výsledky uplatnit, je to jen práce pro práci.Ale dobře dotovaná.
Leoši, k tý nosemě, co říkáš na vliv starých zásob ? Mě tam pořád vychází, že čím víc mají z jara v úle zásob od předloňska, tím hůř. Může to s tím souviset ? Mě to dává výsledek, že proto jsou ty starší včely horší, nový oddělek, nejlépe roj, s novýma zásobama je O.K. do chvíle, než mu na jaře strčím na přilepšenou plást od průběžného včelstva / a nemám je černé ani trochu /. Ale zase je to ten infekční tlak, některý to daj, jiný ne.
RE: Úhyn včel - Leoš Dvorský - 26.05.2016 02:05 PM
(26.05.2016 01:36 PM)schützmeister napsal(a):(25.05.2016 08:35 PM)Leoš Dvorský napsal(a): To máš jako s V.d. můžeš je počítat, přehazovat z hromádky na hromádku, logaritmovat atd, ale pokud nebudeš schopna provádět polní pokusy, otaxovat je, a dále umět výsledky uplatnit, je to jen práce pro práci.Ale dobře dotovaná.
Leoši, k tý nosemě, co říkáš na vliv starých zásob ? Mě tam pořád vychází, že čím víc mají z jara v úle zásob od předloňska, tím hůř. Může to s tím souviset ? Mě to dává výsledek, že proto jsou ty starší včely horší, nový oddělek, nejlépe roj, s novýma zásobama je O.K. do chvíle, než mu na jaře strčím na přilepšenou plást od průběžného včelstva / a nemám je černé ani trochu /. Ale zase je to ten infekční tlak, některý to daj, jiný ne.
Michale já to nemyslel na někoho konkkrétně (ani bych nevěděl na koho), to mám jen tak naučenou frázičku. Nikomu tu dotaci nezávidím a vážím si moc své nezávislosti. Za dotaci bych ji nevyměnil. Myslím, že to popisuješ přesně. N.C v zásobách i viry zůstávají. Právě ten příklad s tím včelařem to dokazuje. Je z našeho spolku, tak jsme to měli v přímém přenosu.
Před časem se mne někdo ptal, co dělám s plásty po padlých včelstev třeba na viry, nosemu..... těch já si moc vážím
Ono v přírodě to probíhá podobně a když zajistíš včelám ideální podmínky, nemají z dlouhodobého pohledu šanci. Jsou to takové vlnovky ale podstatné je, že to má pozitivní směr. Ono to asi platí na všechny tvory, nakonec i to nejhorší zvíře, člověka :- D ld
RE: Úhyn včel - Debora - 26.05.2016 03:10 PM
Leoši, děkuji za upřímnost, kterou se pokusím využít. Je mi zcela jasné, že jako každý, kdo začíná včelařit, nemohu disponovat se zkušenostmi, které už máš prostě v krvi. Nevím jak je to u Tebe, Ty se konkrétními údaji o mortalitě moc nezmiňuješ. Možná proto, aby Tvá včelstva nebyla obětí Belenova ohně, nebo že produkuješ více včelstev, než přirozená selekce dokáže redukovat. Otázka, proč můžete u Vás na nosemu ceranae dobře selektovat, nepovažuji za zcela jednoznačně zodpovězenou, pokud nemáš na mysli fitness (předání genů) skrze nadprodukci včelstev.
Přirozená selekce a biorytmus nejdou ruka v ruce, jsou to dva nezávislé cykli (frekvence), které se sice zajisté vzájemně doplňují, ale to je nad naše vědomí, jelikož nepodléhají nám dobře známým zákonům a představám o prostoru a času. Biorytmus nám udává pouze specifickou pravidelnost cyklů, kterým organismus v závislosti na roční době, ale i kosmických rytmech a fázích měsíce podléhá.
Samozřejmě je rozběrný modul pro práci s včelstvem a pro pochopení jeho stavu a probíhajících procesů absolutně nezbytný a nemám v úmyslu rozebíratelné úly zrušit. Z mého pohledu je důležité vystavit včelstvo procesům, s kterými se v přírodě zcela běžně konfrontovalo. Hustota včelstev a intenzita vzájemných vztahů zde hraje úlohu, kterou není možné jen tak zanedbávat a bude asi také definovat tu "správnou" míru infekčního tlaku, kterou na konvenčním včelíně neumíme zcela jistě dávkovat. Když totiž přirozená selekce zakopne o kritický den v biorytmu jednoho včelstva a půl včelína padne, nejedná se o přirozenou selekci, ale o nedodržení základních zákonů selekce: Hodně včelstev na malém prostoru vyvolá logicky vyšší mortalitu, než stejný počet včelstev rozmístěných do rozsáhlého prostoru.
RE: Úhyn včel - straka - 26.05.2016 03:37 PM
pozitivní zpráva včely převzaly vedení!
1) úl DEHTIN č. 3 malý oddělek nakažený v chladném období nosemou od
šikmookého medu ze supermarketu byl zakončen samotnými včelami
ze sousedního roje, který přiletěl na pomoc do úlu DEHTIN č. 2.
2) malou část roje jsem přidal k nemocnému včelstvu a postříkal
nějakými bylinami, aby se nepovraždili(včelař magor)
druhý den matka z nemocného úlu č.2 s dvěma hrstmi včel a
asi i s těmi přidanými pochytila rojovou náladu a s nimi byla na
úlu zvenku v malém chomáči a než jsem stačil nějak zareagovat
zmizela asi do úlu č. 2 s tím minirojem , takže je možné, že tam mám
dvě modré matky, nebo ulétla někam jinam, což není
z hlediska výsledku tak podstatné, nechám to na včelách, co zatím
provedly bylo správné na rozdíl od technicky zaměřeného včelaře
3) sledoval jsem spad do podmetu
úl č. 2 v podmetu asi padlých 50 včel, ale divné také pod rojem zhruba také tak, tak a ted mám
zřejmě nakažený ten roj?.
4) další den úl č. 3 prázdný- logicky spad včel na nule
úl č. 2 pod rojem čisto spad prakticky nula???
5) další den úl č. 2 roj zahajuje mohutnou ofenzivu na snůšku
v úlu má jeden rámek vystavěný plus 43 mezistěn
(řepka po deštích, duby, javory, byliny, dále brzo budou kvést akáty, lípa ..)
6) další den úl č. 2 spad v podmetu opět nula. Roj dává přednost hornímu česnu,
spodních česen si moc nevšímá(horní česno plánuji po dořešení
"klimatizace "na zimu uzavřít, ponechat regulované dva komínky...)
7)roj, který přiletěl ode mně ke mně z TACHOVAKU (moje nulté včelstvo)
neměl a nemá VAROAZU a ted jsem navíc "přišel i o NOSEMU"
i když úl č. 2 a úl č. 3 jsou od sebe jen 1,5 metru a i se nějak pomíchaly.
8) Zpětně se dění velmi špatně rekonstruuje s ohledem na mnoho parametrů
procesů, ale podstatné pro mě je, že mám dvě silná včelstva a
bez nosemy, vytáhnout jeden parametr a prohlásit ho za stěžejní
k potření NOSEMY by neodpovídalo skutečnosti(což se často děje v diskusích)
Něco je plus něco minus a je třeba podporovat parametry plus a nedostat se mimo hranice přežití
-dostatečný přísun kyslíku ke včelstvu+ a přitom neprochladnout+!
(zvláště u oddělku!)
- odvod spodem CO2 přiměřeně velikosti přívodu vzduchu+( v řešení DEHTIN)
- na jaře nekrmit šikmookým medem ze supermarketu---!!! když tak cukrem
- obměňovat souše aspoň 1x za 3 roky+
- vyšší teploty+ i v úlu+
- silná včelstva+(místo oddělků lépe přejít na roje+)
- kolem úlu pěstovat byliny+(zatím nevím, které působí velké plus......)
- v hledáčku dobromysl(oregano)+ možná akát+ hledejte na SPV,
pyl ze smrků+, borovic?+, práškování cukrem+, KM+- asi co nejméně,
- vyloučit pesticidy, herbicidy, chemii ---
- Nosema možná také desinfekce? v mrazáku -18°C bez včel a plodu..
- čím méně se o včely " starám" tím lepší výsledky+ !
- čistota pomůcek(smetáčku atd.......)+
- v úlu docílit relativní vlhkost kolem 60%, voda se dá dodat jinak!+
- na "klimatizaci" pracuji přívod vzduchu o něco větší než nezbytně nutný k dýchání zima/ léto
včely neudusit !
z přívodu odvodit minimálně nutný odvod hlavně nasycených par a CO2,
průvan ne! zbytečné ztráty teola!
- v úlu nesmí být prádelna !
Něco pro přátele:
Upřít pozornost na byliny pro detox určitě pro včelaře ověřeno a možná i v slabší koncentraci pro včely.... kopřivy i přeslička - obsahují křemík
nutno testovat na včelnici SPV a také na včelařích a podat zprávu
recept s návodem na účinný sirup z kopřiv, citronu a cukru dodatečně vyvěsím
citron i když je to divné způsobuje v organizmu zásaditost, stejně jako med.
Straka Dehtín
.
RE: Úhyn včel - Debora - 27.05.2016 12:00 AM
tvá Nosema tu skáče mezi vlákny jak trubec mezi úly
RE: Úhyn včel - schützmeister - 27.05.2016 01:16 PM
Nejni to nějakej vir ? Počítačovej ?
RE: Úhyn včel - Jiří Marx - 27.05.2016 04:44 PM
Pane Bože je to určitě zavirovano. Nerozumim ani slovo
RE: Úhyn včel - Leoš Dvorský - 29.05.2016 10:04 AM
(26.05.2016 03:10 PM)Debora napsal(a): Leoši, děkuji za upřímnost, kterou se pokusím využít. Je mi zcela jasné, že jako každý, kdo začíná včelařit, nemohu disponovat se zkušenostmi, které už máš prostě v krvi. Nevím jak je to u Tebe, Ty se konkrétními údaji o mortalitě moc nezmiňuješ. Možná proto, aby Tvá včelstva nebyla obětí Belenova ohně, nebo že produkuješ více včelstev, než přirozená selekce dokáže redukovat. Otázka, proč můžete u Vás na nosemu ceranae dobře selektovat, nepovažuji za zcela jednoznačně zodpovězenou, pokud nemáš na mysli fitness (předání genů) skrze nadprodukci včelstev.
Přirozená selekce a biorytmus nejdou ruka v ruce, jsou to dva nezávislé cykli (frekvence), které se sice zajisté vzájemně doplňují, ale to je nad naše vědomí, jelikož nepodléhají nám dobře známým zákonům a představám o prostoru a času. Biorytmus nám udává pouze specifickou pravidelnost cyklů, kterým organismus v závislosti na roční době, ale i kosmických rytmech a fázích měsíce podléhá.
Samozřejmě je rozběrný modul pro práci s včelstvem a pro pochopení jeho stavu a probíhajících procesů absolutně nezbytný a nemám v úmyslu rozebíratelné úly zrušit. Z mého pohledu je důležité vystavit včelstvo procesům, s kterými se v přírodě zcela běžně konfrontovalo. Hustota včelstev a intenzita vzájemných vztahů zde hraje úlohu, kterou není možné jen tak zanedbávat a bude asi také definovat tu "správnou" míru infekčního tlaku, kterou na konvenčním včelíně neumíme zcela jistě dávkovat. Když totiž přirozená selekce zakopne o kritický den v biorytmu jednoho včelstva a půl včelína padne, nejedná se o přirozenou selekci, ale o nedodržení základních zákonů selekce: Hodně včelstev na malém prostoru vyvolá logicky vyšší mortalitu, než stejný počet včelstev rozmístěných do rozsáhlého prostoru.
Tak jinak. Pokud nemáš nadbytek, nemůžeš se chovat normálně. Pouze v relativně neomezeném prostoru, nadbytku svých zásob, bez stresujících zásahů..... můžu poznat, jaké má včelstvo skutečné dispozice, strategii přežití (ty jsou skutečně i diametrálně odlišné), slabá a silná místa, biorytmus...... a tohle všechno ovlivňuje selekce, tedy i ta přírodní. Tedy naopak, přírodní selekce velmi úzce na toto váže a nejde vůbec o oddělené nádoby, naopak propojené.
Naše současná metodika, která včelám vnucuje zcela obrácený biorytmus, než je přirozený nebo spíš bych měl napsat než je ten nejčastěji a dlouhodobě se v přírodě vyskytující.... Tedy i nastoluje jiný přístup k selekci, nastoluje jiná selekční kritéria. Tento přístup vše deformuje, tedy i naše znalosti a schopnosti.
Jaký je rozdíl mezi včelstvy ošetřovanými tak, že jim v zimních měsících pereme do obydlí, amitraz, šťavelku....? Z pohledu včelstva v přírodě absolutně žádný, neboť upřednostňujeme ten materiál, kterému toto i biorytmem "vyhovuje" (přežijí to).
Prostě, když začneme určitý způsobem včelařit, začneme k tomu vybírat i genetický materiál.
V přírodě selekce probíhá mnohem kreativněji, komplexněji. Bez zásahů člověka se pro každou oblast vyselektovávají určité gnotypy i ve vazbě na strategie přežití. V přírodě je nabídka genů daleko pestřejší a nevhodné pro tu, kterou oblast jsou ihned eliminovány.
Jen lehce připomenu, původní kraňka vysílala do prostoru i 10 rojů ročně v naději, že se přeci jen něco uchytí. Totéž tzv. včela vřesová. Naopak naše původní včela se rojila jen zcela výjimečně a rojila se téměř výhradně v době, kdy přežití bylo téměř 100pro. Život včel je velice úzce spjat s vnějším prostředí, prostorem..., proto tedy přírodní selekce jde ruku v ruce i s biorytmem včely medonosné. Tohle je dobře (třeba) pochopit a zařídit se dle toho..... Tedy zase to není nad naše chápání, možnosti, tedy pokud chceme. Nevím, proč lidé stále všechno démonizují. Když mám z něčeho strach, tak jdu a sáhnu si na to a pak již vím a jde o to také umět. Jenže ani tenhle práh lidé nechtějí překročit.
Když jdu ke včelám, jdu k nim s pokorou a plným ztotožněním se s nimi, beru je jako partnera s dobrým i zlým. K tomu nepotřebuji přeci žádná zaklínadla, pomocné berličky v podobě neustále opisovaných dogmat. Svět je plný lidí, kteří se včelami ve skutečnosti bojují a je jedno, zda je mají v Langstrothu nebo klátu.
Neustále hledají nějaký zlatý grál, kámen mudrců, supervčelu. Jenže ten kámen mudrců je právě v tom porozumění a schopnosti nebo ochotě tou cestou skutečně jít. Tedy ne supervčela, ale chápající včelař, člověk.
Podívejte se na VF. Je to k smíchu, jak se někteří přetahují o to, co je lepší. Tmavá, buckfast, kraňka???? Je to pochopení??? Mimochodem Br. Adam (který buckfastsku včelu vyšelchtil) říkal:"Ne buckfast nebo kraňka, ale buckfast a kraňka. Tohle je pochopení. Proto také nikomu neuškodil.
Myslím, že jsem zodpověděl vše, co bylo dotazováno. Ach ano, mortalita. No přeci smrt k životu patří a její pochopení jako části života, začátek něčeho nového, můžeme využít. Konkrétně třeba loni 8,5%.To ale vůbec není důležité a vlastně to nic nevyjadřuje nevíme-li další. Protože pochopení algorytmu, který k ní (smrti) nezadržitelně vede, můžu využít i pro selekci a nemusím čekat až skutečně zaklepe na dveře.
Neoddělovat, ale pochopit v celistvosti a využít pro další život. Totéž se týká té snadnosti selekce na N.C.
Pokud jde o větší konkrétnosti, které mají spíš smysl pro začínající myslím, že hodně (krom toho co je v mém laboratorním sešitu) z toho jsem již řekl, napsal. Nyní jde o to pochopit a případně se podle toho zařídit....
Není to dogma, pouze alternativní cesta.
Pokud jde o selekci, varroázu, N.c..... základ je v článku Bez jedu to nejde? na našem webu ŠPV. Mám připraven druhý díl, ale jak vidím, čas pro jeho zveřejnění ještě nenastal, protože by lidé jen kopírovali a nehledali cestu a vlastní pochopení (to je proces učení). Právě ta snaha po pochopení a ukázání jiného, komplexnějšího úhlu pohledu na včelaření, to byl hlavní motiv K.Crhy. V. Sciskaly a mé maličkosti, když jsme vydali první prohlášení a ŠPV zakládali.
ld
RE: Úhyn včel - lyn_x - 29.05.2016 02:03 PM
Leoš: možná za to můžu i já se svými hloupými dotazy.. ale přimlouvám se za zveřejnění
RE: Úhyn včel - Stanislav Rataj - 23.04.2018 08:16 AM
Pěkný den, sice to teď není už tak aktuální, ale zeptám se: loňský roj, krásně prostavěl dva LG nástavky, do zimy šel poměrně silný, nad hlavou plný LG nástavek zásob, ve "svém" nástavku také plno. Celou zimu bez problémů vegetoval. Potom přišly ke konci zimy ty velké mrazy - a celé včelstvo uhynulo, vypadá to, jako když "hlady" - včela zalezlé do buněk, vprostřed toho nástavku chumáč včel, všechno pomřelé. Přitom v tomtéž nástavku po stranách ještě jeden nebo dva rámky zásob a nad hlavou nedotčený plný nástavek.
Čím se něco takového může stát? Že by nepřelezly o nástavek výše, pokud jim zásoby dojdou?
Mrtvolky jsem vysypal, zásoby odložil stranou, ale teď když jsem začal uvažovat o využití těch zásobních pláství, tak si nejsem po přečtení předchozích příspěvků tak jistý, jestli je to dobrý nápad ...
RE: Úhyn včel - Centisi - 23.04.2018 07:58 PM
Jednoduse se nepresenuly na zasoby...bohuzel...pricin je nekolik..slabe vcelsvo..zustali na plodu..velka mezera mezi nastavky atd...ja letos oteviral vcely i v tech mrazech jestli dosahnou na zasoby.kdyby kolem chumace nebyly tak bych pristrcil ramky...nemusel sem...ale letosni zima byla takova...zacali plodovat a pak ejhle...20 pod nulou a vcela se ti z plodu nepohne i kdyby mela.sama padnout....
RE: Úhyn včel - Stanislav Rataj - 23.04.2018 11:32 PM
Byl to loňský roj, takže nebylo to nějak extra silné včelstvo, ale právě na to, jak bylo staré, vypadalo na podzim a i v zimě podle měli na podložce celkem dobře. No pro příště ...
RE: Úhyn včel - Jindřich Šafránek - 24.04.2018 11:45 AM
(23.04.2018 07:58 PM)Centisi napsal(a): Jednoduse se nepresenuly na zasoby...bohuzel...pricin je nekolik..slabe vcelsvo..zustali na plodu..velka mezera mezi nastavky atd...ja letos oteviral vcely i v tech mrazech jestli dosahnou na zasoby.kdyby kolem chumace nebyly tak bych pristrcil ramky...nemusel sem...ale letosni zima byla takova...zacali plodovat a pak ejhle...20 pod nulou a vcela se ti z plodu nepohne i kdyby mela.sama padnout....
Zimu 17-18 jsem zimoval na medu .
U dvou včelstev začala matka chaoticky klást tu či tam na plástech . Problem byl že v místech " cementového " medu na části plástu , nebyly včely schopny udělat plošně volný prostor na kladení. Naštěstí putovaly za stravitelnými zásobami a přežily . Výsledek u nich je pomalý rozvoj pro roztroušená plodiště takových včelstev. Množství či váha zásob na zimování nemusí být vždy správným ukatzatelem jde i o stravitelnost.
Pokud tedy Medná komora , nesmí být z cementu!