Forum Šance pro včely
Rojení - Verze k tisku

+- Forum Šance pro včely (https://forum.sanceprovcely.cz)
+-- Fórum: Chov a ošetřování včelstev (/forum-Chov-a-osetrovani-vcelstev)
+--- Fórum: Rojení (/forum-Rojeni)
+--- Téma: Rojení (/tema-Rojeni)

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
Všechny stránky


RE: Rojení - Debora - 18.05.2015 01:07 AM

Hmm, bude se muset na to fakt podívat. Je-li tomu tak, kde ty roje jsou, co se s nimi mohlo stát? Wink


RE: Rojení - jirka.marx - 18.05.2015 09:14 AM

Deboro, ty nám tu podsouváš, že každoroční rojení včelstva je tak zásadní věc, že když se nevyrojí, je to včelařova chyba. Buď jim to nevhodným zásahem zkazil nebo si nevšiml prvoroje o váze 2 kg. Big Grin
Nezlob se, ale jsi malinko mimo.
Co chudák Leoš, kdypak měl roj naposledy???


RE: Rojení - Debora - 19.05.2015 12:35 AM

[Obrázky: DSC_2598.jpg]

Novoluní poroj. Bee Happy!


RE: Rojení - Debora - 19.05.2015 11:36 PM

Máš na mysli, že pan Nymsa má tak šťastná a zdravím oplývající včelstva, že zapomněla šířit své plemeno?

P.S. A co máš na mysli, že pan Nymsa včelstva neruší?


RE: Rojení - Aleš Molčík - 20.05.2015 07:29 AM

Deboro, rojení je o zachování druhu podmíněné nevyhovujícím prostorem nebo prostředím z něhož se včelstva snaží uniknout. Není to žádní idylka je to riziko.


RE: Rojení - Macek - 20.05.2015 09:44 AM

Včera o 12 hod. mi volali že sa mi roja včely a na hruške ma čaká obrovský roj. Pretože doposiaľ ma roj doma vždy počkal nerobil som paniku a neutekal som z práce domov hneď . Pre istotu však o dve hodiny skôr ako bežne. Tentokrát roj nečakal kým ho sklepnem do rojnice a našiel si nový domov voľajako rýchlo, o tretej bol už fuč. Doposiaľ sa mi nestalo že by takto rýchlo zmizli. A možno aj stalo ale tak že sme to nepostrehli , čo je asi lepšie pretože to vie celkom pekne naštvať. Už chápem prečo sa hovorí " tváriš sa akoby ti uleteli včely" Confused


RE: Rojení - jirka.marx - 20.05.2015 12:40 PM

(19.05.2015 11:36 PM)Debora napsal(a):  Máš na mysli, že pan Nymsa má tak šťastná a zdravím oplývající včelstva, že zapomněla šířit své plemeno?

P.S. A co máš na mysli, že pan Nymsa včelstva neruší?

Jde zajisté i o genetiku, jsou včelstva, která mají rojení jako určitý způsob obrany i např při napadení roztočem. Ale to se dá pořád vysvětlit jako útěk před nepříznivými podmínkami. Je to jejich strategie.
Jiná vyhází plod . Taky strategie.
Co jsem viděl ( a byl jsem tam loni na samém začátku srpna) tak měl pan Nymsa evidentně šťastná a zdravím oplývající včelstva.
To proč se nerojí Ti neřeknu, moje se taky nerojí ( ale já jsem je poprosilBig Grin )

Víš, ty jeho úly se prostě osadí a pak se jen kouká , prostě nic nerozšiřuješ, nezužuješ, nepřevěšuješ....prostě nic...vše si dělají samy, tak jak samy uznají za vhodné. Když nevytočíš med a mají ho dost, nemusíš krmit.
Já se na ně chodím dívat tak po týdnu, zprvu se totálně zahustlily v to jednom nástavku, ve kterém jsem je přidával a ted už staví ty velké plásty , rostou a mohutní.
Když otevřu vzadu dole okénko, krásně je slyšíš jak šumí.
Proto říkám, že je pan Nymsa neruší, ono to opravdu není třeba. Jedním pohledem vidíš jak na tom jsou. Když jsou takhle nahusto, je to dobré.
Nezapomeň dát ten úl do stínu.....SmileSmile nebudou se mu trhat megaplásty volné stavby ( což je mimochodem jeden z důvodů k vyrojení)


RE: Rojení - Debora - 20.05.2015 02:47 PM

(20.05.2015 07:29 AM)Aleš Molčík napsal(a):  Deboro, rojení je o zachování druhu podmíněné nevyhovujícím prostorem nebo prostředím z něhož se včelstva snaží uniknout. Není to žádní idylka je to riziko.

v tom případě šlechtíte šťastná včelstva, která už neslaví vítězství genů, která jen tiše naslouchají inteligenci přírody. Jsme prostě utvořeni tak, že nás nic neuspokojuje. O ničem se nám nezdá, že to má svůj cíl v sobě samém, že to prostě existuje bez další skryté myšlenky. Odhodláme-li se někdy sledovat v rojení nepochopitelný jev a činnost duchovních sil na hmotu, máme stále ještě k dispozici nesčetné množství bohů a vskutku si dokážeme každý den vymyslet nového, jen aby jsme mohli najít tisícero důvodů mimo sebe sama, aby jsme pak bez lítosti a bez údivu znovu přijali tu původní formu, totiž nevědomou, neznámou, spící.

Vrátíme-li se k roji, kde včelstvo pozbývá trpělivosti a přechází do deliria štěstí, která se rodí z tepla a žije v slunečních paprscích. Učí nás rozumět nejintimnějšímu hlasu přirozených sil. Tomu, kdo včely zná a miluje je, připadá léto bez rojů stejně nešťastné a nedokonalé, jako léto bez květů. Med je krev včelstva a den rojení je slavnost krve, vítězství plemena a jeho genů, jediný den štěstí a jediný Šabat v roce. Není třeba inteligence, aby bylo včelstvo schopno provést takové šílenství? Není inteligence nejtěkavější stav hmoty? V roji je však štěstí tak vznešené, než aby mohla omlouvat kolísání inteligence. Jakou útěchu má národ, kterému sebereš jediný svátek celého roku?


RE: Rojení - Crha Karel - 20.05.2015 03:01 PM

Toť mystérium!


RE: Rojení - Leoš Dvorský - 20.05.2015 04:57 PM

Každé genotyp má svou strategii přežití, ať se nám to líbí nebo ne, ať to vidíme nebo ne. Z toho vyplývá i vše ostatní, třeba schopnost vyrovnat se s problémy (ke kterým včely často nutíme jednoduchými náhledy a návody), nemocemi.

Naše původní včela se téměř nerojila. Je to něco jiného než mají třeba kluci na Šumavě, kde se po tisíce let stýkala tmavá s kraňkou a křížením vzniklo něco, co tam je dodnes. Michal to nazývá kraňkou ale stejně tak by mohl nazývat tmavou, ale byl by pravdě vzdálen jako v předchozím případě. Je to pododnož obou ras. Tzv. naše včela se rojila 1x za 3-5 let, kraňka, vřesovka i více než 5x za rok. Křížením se rojivost zvyšuje (tedy zpravidla, je tu výjimky a to je buckfastští trubci, ale i jiné rasy, které pro jistotu nebudu jmenovat) Měla jinou strategii.
Ty strategie vyplývají z prostředí, kde se daný genotyp utvářel. U nás byly prostě podmínky takové, že ideální stav byl jednu za čas. Proto ta včela byla nerojivá, tedy téměř, správné by bylo říkat s nízkým sklonem k rojení než nerojivá.
Protože včelaři tehdy včelaři neuměli uměle matky rozchovávat, začali dovážet kraňku, které se rojila často a kříženci to ještě zvyšovali.
Tohle se dá dohledat už z doby před 200 lety např. u hraběte Haracha, měl jsem možnost s jedním z potomků studovat. Také u br. Adama, Ruttnera, Sklenara a dalších najdete zajímavé informace. Dokonce jsem četl starý článek z dob CK Rakouska, kde si včelař v 19-tém století stěžoval nebo vychvaloval své včely, které se nerojily 50 let!!! To by ale znamenalo, že se výměny matek děli jen tichými výměnami. Tehdy to nebylo nic divného. Jen ty červi, kdyby se mu prý do nich nedali. Oni tehdy ani nevěděli, jak se včely množí a proto je vždy spolu s medem vyřezával /ty červi/.Zajímavé opatření, že?
Rojením se včely nejen množí, ale včely si tím i řeší problémy, jak napsal Aleš , ale také aklimatizují na prostředí (proto to chce ihned odchovat F1 gen, když si něco přivezete od jinud).
Je velmi nepřesné říkat, mírně řečeno, že rojení je jen výrazem rozmnožovacího pudu.
Nelze vždy z atomizovaného problému zevšeobecňovat. U nás je spoustu analytiků, ale metodu syntézy ovládá málo kdo. To je pozůstatek toho tzv. vědeckého materialismu, který ovládl svět vědy, ale přitom postihuje jen část problému.
Krom naší původní včely tu jsou další příklady, A.m. makedonika, cecropia , monticola, a další plemena, které jsou považována za nerojivá. Jen pro zajímavost . Včely A.m. cecropia ukusují matkám i křídla a teprve, když si je časem vymění, je zabijí a ponechají si mladou. To ale neznamená, že se nerojí, ale ne tak často, jako třeba jiným u nás, kde jsem si to pěkně zbastardizovali a bude asi hůře, prootže včelařů ubývá a přibývají držitelé včel a je jedno, jestli mají včely v košnici, japončíkovi nebo Langstrothu.

Aleš to napsal naprosto exaktně. Roj je riziko a to jak pro roj samotný, tak i pro mateřák, ale i to může být strategie a to nemluvím o rojích z blahobytu a nebo z hladu.
Včela tu přežívá právě proto, že je velmi variabilní, tak prosím nehlásejme své názory, zkušenosti jako náboženství, jedinou pravdu. Buďme také variabilní a chápaví pro názory a podmínky druhých. LD