+- Forum Šance pro včely (https://forum.sanceprovcely.cz)
+-- Fórum: Chov a ošetřování včelstev (/forum-Chov-a-osetrovani-vcelstev)
+--- Fórum: Rojení (/forum-Rojeni)
+--- Téma: Rojení (/tema-Rojeni)
Všechny stránky
Rojení - Aleš Molčík - 11.12.2012 05:34 PM
Posunul jsem se z tématu Vlastnosti včelstva určujů...... o rojení sem.
Nevím jak moc mají včely vyvynutou dlouhodobou pamět na rojení, ale jeden kočovník po asi tří měšičním návratu na zimní stanoviště mi říkal, že se postavil s vozem o několik metrů dál, než většinou stával a včely se vracely na původní místo stání a potom až letěly do vozu. Nebudu tvrdit, že to je předávaná pamět, mohlo jít také o to, že po dlouholetém stání na jednom místě bylo pod česny nějaká hromádka zbytků co včely vymetly z česen a včely se orientovaly podle podle vůně. Teď je například období, že když potřebuji přesunout úly na trvalém stanovišti o několik metrů, tak to s pomocníkem ručně přesouvám, protože včely při proletu v lednu se už orientují na nové místo a nestalo se mi, že bych pozoroval problém s orientací. Takže jak by si včely pamatovaly místo s dutinou na rok dopředu mi není jasné, když jim dovedu změnit přesnou pozici jejich úlu a holky neříkají nic.
Mě se včely zas až tak nerojí, ale byl rok, kdy v květnu bylo chladno, pršelo, téměř žádná snůška a tak 90%rojení. Rojilo se i to co bych neřek, že by se rojit mělo. Tady si myslím, že bylo impulzem v tom roce špatné počasí a včely se rojily v pudu sebezáchovy odletět někam kde je lépe. Jó kdyby to dokázaly i s varoázou a nastražit nové prázdné úly, kde by se usadily
. To by se nemuselo spekulovat o vyřezávání a byla by to příroda
.
RE: Rojení - Jaro Stoklasa - 31.12.2012 07:35 PM
"Nevím jak moc mají včely vyvynutou dlouhodobou pamět na rojení, ale jeden kočovník po asi tří měšičním návratu na zimní stanoviště mi říkal, že se postavil s vozem o několik metrů dál, než většinou stával a včely se vracely na původní místo stání a potom až letěly do vozu. Nebudu tvrdit, že to je předávaná pamět, mohlo jít také o to, že po dlouholetém stání na jednom místě bylo pod česny nějaká hromádka zbytků co včely vymetly z česen a včely se orientovaly podle podle vůně."
Podľa literatúry sa včely pri ceste do úľa orientujú najmä vizuálne (vizuálna pamäť), pričom vzdialenosť určujú okrem iného aj približným počtom rušivých vplyvov (v zmysle počtu objektov na trase). V blízkosti úľov sa orientujú aj pachom úľa (niekedy to vidieť pri prílete včiel, majú vysunuté jazýčky, nasávajú pachy okolia). Obdobne je to u včiel samotárok alebo aj kutaviek. Ak nájdete miesto, kde kutavka pripravuje hniezdo a zmeníte jej to, napr. prehodíte niekoľko kameňov alebo konárov, bude mať problém trafiť do hniezda. Tento spôsob (vizuálna pamäť) je asi blízky všetkým blanokrídlovcom
RE: Rojení - Evžen Babík - 21.05.2013 10:11 PM
Na Zlínsku řepka odkvétá, včely v plné síle, maličko se ochladilo a přeprchá.
Dnes odpoledne jsem uviděl čilý ruch okolo pastí na roje. Zájem je veliký a včelky zkoumají zda kategorie nového bytu je vyhovující.
Přírodní včelaři těšte se brzo budou roje a hojně.
Hodně zdaru E. Babík.
RE: Rojení - Tomáš Palata - 28.05.2013 01:58 PM
Včera mi bylo dovoleno vzít si z jednoho vitálního včelstva plemenivo a při té příležitosti jsem našel na jednom plástu 2 čerstvě vyběhlé matečníky a další 3 zavíčkované. Obojí v 1N. Vhodné larvičky byly, vajíčka nevím (tolik adrenalinu nemusím), před týdnem bylo včelstvo rozšířeno z 3 N 39x24 na 4N stavebním nástavkem prozebrováním 2N a 3N. Mateří mřížka mezi 2N a 3N. V plodišti 5 stavebních rámků před dokončením (vše trubčina). Včelstvo zřejmě ještě "nebylo na větvi". Z 4N jsou 3N načerno a včely visí do podmetu. A tak mě napadla otázka. Co udělá včelstvo, když mu počasí nedovolí "jít ven"? Vzdá to? Za jak dlouho to vzdá a přejde třeba k tiché výměně?
RE: Rojení - Evžen Babík - 29.05.2013 06:05 PM
Zažil jsem, kdy roj vylétl, sedl si poblíž na jabloň.
Čekal na mě, než jsem si podělal práci v lese.
Při mém návratu v podvečer se poslušně vracel domů do úlu. Asi reagoval na hřmění a blížící se bouřku.
Dostal 5. vysoký nástavek, na nic jiného nebyl čas a vše bylo v pohodě.
Včelstvo zrušilo matečníky a nechalo si starou matku.
Jindy, opět včely ztísněné v prostoru,
jsem poškrábal matečníky rozpěrákem při naklopení nástavku, opět přidání nástavku a za pár dní dalšího a vše bylo OK.
Na tvém místě bych z plástu s matečníky udělal oddělek
a zkusil dohledat vylíhlé matky a přidal je naostro do sousedních včelstev nebo opět vytvořil oddělek.
Vylíhlé matky najdeš poblíž matečníku nebo podle týtání při vcholu rámku. Jsou většinou velmi hbité a pohyblivé - lépe použít výchytku.
Rozšíříš-li prostor v zóně mezi plodem a zásobami, přednostně soušemi, máš velkou šanci místo roje mít med.
Hodně zdaru.
RE: Rojení - schützmeister - 30.05.2013 03:05 PM
(29.05.2013 06:05 PM)Evžen Babík napsal(a): Včelstvo zrušilo matečníky a nechalo si starou matku.Evžene, byla značená? Je to na tuty? Už jsem to párkrát taky viděl, ale spíš se špatnou matkou, kterou pak opustili / zastřižený křídla /. Letos jsem těsně před deštěm / a po týdnu neletovém / viděl roj který začínal vyletovat, ale hned začalo pršet, tak po čase zalezli, druhý den jsem viděl vyběhlé matečníky, ale nevím, kterou si nechali.
Letos vůbec je nerojivý rok / což mě dost štve - množím rojovýma matečníkama a letos mám zatím utrum /. Asi by ale stejně nemohli vyletět, protože prší téměř neustále.
RE: Rojení - Crha Karel - 04.06.2013 06:36 PM
Tak jsem se dočkal. Po 14 dnech zasvitlo kolem poledního slunce a ve 14h se opět zatahlo. Ovšem i to málo stačilo aby, když jsem kolem 16h uslyšel charakteristický hukot, věděl která bije. Opět se potvrdila už ověřená hypotéza, že první se vyrojí rojové včelstvo a přesně to jsem měl v medné krávě.
Přestože obsedaly sotva čtvrtinu vnitřního prostoru (asi prostor u ležanu vnímají jinak), byl roj ve vzduchu. Natahnul jsem hadici a trochu do mraku nasimuloval rozptylovačem deštivo. Brzy se hlavní voj umístil na okraji starého záhonu a další valná část vytvořila mnoho drobných frakcí po okolních keřích a kdejaké vzrostlé trávě.
Hledat zdroj kolem matky dle přiložených snímků bylo obtížné, tak jsem donesl nástavek a začal do něj smetat co šlo, s předpokladem, že tam smetu i matku a drobné frakce se buď přidají nebo vrátí do původního místa.
Co mne překvapilo, že ještě hodinu poté na přední stěně MK nad česnem byla plocha včel, které se zvednutými zadečky intenzivně mávaly křídly jako při ochlazování i když bylo pod mrakem a teplota pouze na 13°C. Víte někdo, čeho jiného by to mohl být projev?
Na závěr jedno varování, pokud smetáte roj zády k el.ohradníku, nepředklánějte se. Když jsem těch 10000V koupil do zadku myslel jsem, že mně bodla nějaká zmutovaná supervčela. I když přiznám, že v té chvilce jsem nemyslel vůbec (-:
Zítra má svítit slunce, a protože víme, že "...exempla trahunt", mám zřejmě na co těšit.
RE: Rojení - Martin Nezbeda - 04.06.2013 10:24 PM
To je hezký rozptyl roje...
Ty zvednuté zadečky a mávání... Toto jsem viděl dělat osiřelé včely u kamaráda. Něco podobného také sleduji (ale v menším množství), když se zalétávají mladé včely. Předpokládám, že je tak ty starší navigují nějakým feromonem na vlastní úl. Zkušenější, nechť mě případně opraví.
RE: Rojení - Leoš Dvorský - 05.06.2013 09:38 AM
No Karle, ty včely na úle zanechávají pachovou stopu. Může to mít souvislost s rojem, orientačním proletem mladé matky a nebo to jsou jen včely, které se vracejí do úlu, mladušky. Ten roj může mít totiž více matek. Takhle rozlezlé bývají roje, které vylétly s neoplozenou matkou, matkami a včely si to teprve rovnají. Po té době dešťů je ale možné ledascos. Ve svých začátcích si vzpomínám, že jsme s tátou měli roj na drátěném pletivu, taky zábava.
RE: Rojení - Debora - 05.06.2013 11:28 AM
Zajímavé by bylo vedet, kolik matek máme v úlu?
To vrnení u letáku je normální, vcelstvo pripravuje ranvej. Skláním se k tomu, ze si letos nekterá vcelstva drzí více matek, které jen cekají na lepsí pocasí a pak se spolecne vyrojí. Po tech rozsáhlých destech vyklouzlo 28.5. slunícko a kranka toho okamzite vyuzila. Byl to sice relativne malý roj, který si tak blbe sednul na konec vetve s desítkou malých výhonkú, ze jsi se tam se smetáckem marne ohánel. Tak jsem nakonec pritáhla retezovou pilu a odrízla celý konec vetve i s vceslstvem. K mému údivu to vcelstvo vzalo sportovne a vúbec se nad tím rabiátním zásahem nevzrusovalo. Vetev s vcelstvem jsem strcila do rojácku a sup pod warre. V noci zase zaclo prset, vcelstva vytvorily tri kolonie a ta nejvetsí z nich se po dvou dnech hladu a destivé nálady hned po snídani znovu vyrojila. Ale ctvrtek 30.5. byl ve Frankfurtu rojový den, pozárníci me honily po celém meste, ze uz jsem jen koordinovala.
RE: Rojení - Milan Bencúr † - 05.06.2013 05:44 PM
Včera to začalo u kamaráta a dnes to začalo aj u mňa.
https://plus.google.com/photos/105185356993193787697/albums/5885621005179488257?banner=pwa
https://plus.google.com/photos/105185356993193787697/albums/5885984419926533697?banner=pwa
RE: Rojení - Debora - 07.06.2013 03:24 AM
Chytání rojú ve Frankfurtu 1.6.2013
![[Obrázky: Blockupy_2013_Chytani_roju_1400.jpg]](http://s7.postimg.org/gp725s413/Blockupy_2013_Chytani_roju_1400.jpg)
![[Obrázky: roj_kranka_28_05_2013.jpg]](http://s12.postimg.org/50ff75iyh/roj_kranka_28_05_2013.jpg)
RE: Rojení - Milan Bencúr † - 07.06.2013 04:44 AM
(05.06.2013 11:50 PM)Miroslav Jaroš napsal(a): ... , tak na otázku původu včel odpověděl , že to má včely od roku 1947 od místní paní učitelky , náruživé včelařky .
Úžasné. Výber ako má byť. Presne podľa U.Kramera a jeho metodiky z roku 1902 "O plemennom chove včiel". Tak to má fungovať na každej včelnici.
RE: Rojení - Crha Karel - 07.06.2013 01:24 PM
Rojení, medná kráva, dějství druhé. Prvoroj 4.6., dnes druhák. Sedí na jostě ve dvou hroznech, už jsem volal do Krušlova by si přijeli, aby nebyl Machův včelín tak osiřelý.
RE: Rojení - kurik - 11.05.2014 01:10 PM
Chtěl bych se zeptat zkušenějších. Včera jsem kontroloval včely, zda se nechystají na rojení. Matečníků naražených minimálně 20, ale všechny suché, žádný zavíčkovaný. Nicméně dneska jsem přišel k úlu a vidím, že včely jsou namačkané v česnu, jako by chtěly ven, ale neodlítají (mírně dnes prší). Včely jsou živé, normální aktivity, jen se všechny tlačí kolem česna. Může to být tím, že jsem nějaký matečník přehlíd a chtějí se rojit, nebo je v tom nějaký problém ?
Včely v česnu 1
Včely v česnu 2
RE: Rojení - Debora - 11.05.2014 01:47 PM
Pokud prší, nic by se dít nemělo a příští týden to počasí nebude lepší. Jedině až se oteplí. Před rojením doslova obalí čelní stěnu, stáhnou se spátky do úlu a pak je hukot
RE: Rojení - Aleš Molčík - 11.05.2014 03:27 PM
Pokud takhle visí v 10 cm podmetu tak bych jim podsadil další nástavek.
RE: Rojení - kurik - 11.05.2014 04:47 PM
(11.05.2014 03:27 PM)Aleš Molčík napsal(a): Pokud takhle visí v 10 cm podmetu tak bych jim podsadil další nástavek.
No já to mám jako dřevěnou košnici dle Vašeka Smolíka. Tak spíše počkám jak se vyprší počasí a zkusím smetenec (stejně jsem chtěl osadit warréčko).
Jsem se jenom obával aby mi zatím neuletěly.
RE: Rojení - Milan Bencúr † - 11.05.2014 04:57 PM
Jan, tie včely hladujú. Daj im aspoň 4 litre sirupu 1:1. Ak to dáš z fľaše cez presakovacie viečko s malým počtom dierok, nemusíš mať obavy, že by z toho urobili zásoby. Bude to len podnecovanie, budú to brať 4 - 5 dní a spotrebujú to. Potom sa snáď už oteplí a bude aj nejaká znáška. Ale to ty musíš lepšie posúdiť, ako ja. Pozri či sú plásty suché. U nás kvitnú jablone a váha už dlhšiu dobu každým dňom klesá.
RE: Rojení - kurik - 11.05.2014 05:52 PM
To mne nenapadlo. Ale je pravda, že jabloně odkvetly asi před týdnem a teď zrovna v okolí nic moc rozkvetlého není. Jsou to loňské oddělky a ze zimy jim skoro žádné zásoby nezůstaly. Můžu jim dát flašku a uvidím, zda budou odebírat. Díky za tip.
RE: Rojení - Aleš Molčík - 11.05.2014 06:09 PM
Odebírat budou. Pokud jde o smetenec z tohoto malého úlu na loučkách, asi bych se vydal cestou přeletáku. To jde udělat i za takového mírně deštivého počasí, zabere to méně času, stresu pro včely a je jasné, kde je původní matka.
RE: Rojení - Milan Bencúr † - 11.05.2014 09:33 PM
Tie fotografie drevenej košnice môžu vypovadať aj o tom, že včelstvo má postavené dielo len na jednej polovici nadstavku a druhú polovicu nemá ešte postavenú. Ďalej sa dá predpokladať, že včelstvo ploduje len v jednej polovici a včely tam regulujú teplotu hniezda. Ďalšia možnosť je, že včely postavili trúdie dielo v polovici vysokého dna. Z fotografie sa ťažko radí.
RE: Rojení - kurik - 11.05.2014 10:11 PM
Včely mají vystavěnou polovinu nástavku na šířku a dva nástavky na výšku. V druhé polovině (na šířku) teprve začaly stavět.
Dal jsem jim flašku se sirupem, bylo to jak jsi říkal. Neměly skoro žádné zásoby medu. Většina těch včel se vylíhla během poslední doby (počet včel se za poslední asi tři týdny ztroj, nebo zečtyřnásobil), ale to zrovna končila snůška z jabloní. Takže to odpovídá tomu, že byly hladové.
Dá se to nějak poznat z provozu na česně, nebo z chování včel ? Včely mi přišly takové apatické a vyháněly trubce.
RE: Rojení - Aleš Molčík - 11.05.2014 10:34 PM
Jak to jde poznat na česně to jsi si Honzo odpověděl sám, ale mě by zajímalo, jak to včelmistr Bencůr poznal z fotky
.
RE: Rojení - schützmeister - 12.05.2014 01:34 PM
(11.05.2014 10:34 PM)Aleš Molčík napsal(a): Jak to jde poznat na česně to jsi si Honzo odpověděl sám, ale mě by zajímalo, jak to včelmistr Bencůr poznal z fotkyTak na to bych taky rád přišel, není to spíš náhoda ?
Mám letos taky včelstvo, co se takhle chová. U nás nic divnýho. Před týdnem jsem ho rozdělil na dvě, dávám bokem staré plodiště jako oddělek, matečníky už krásně zavíčkované, leč u zbytku včelstva v tom nehrabu, sázím na to, že to nějak dopadne a matečníky bývají spíše na starých plástech. Včelky v podmetu i včesně, nenosí pyl, počasí střídavé, chování o dost jiné, než u všech okolo. Ale - mají tak 40kg nového medu. Takže o hlad rozhodně nejde. Můj typ ze zkušenosti minulých let - holt tam matečník zůstal, co naplat, takže jak se oteplý, odlétají.
Tím neříkám ani tak, ani tak, jen to, že takhle vypadají, aspoň u nás, včely v rojové náladě a taky to, že když vidím 20 suchých misek, nemusí, ale může to znamenat, že někde už mají 1-2 pěkné víčkované a už se jim nevyplatí zbytek zaklást.
Hladové včely v květnu jsem upřímně nikdy neviděl - ale může to být lokalitou ? To je spíš otázka ?
RE: Rojení - kurik - 12.05.2014 02:00 PM
Jsem jak ve včelaření tak ve fenologii začátečník, takže se mi těžko posuzují včelařské vlastnosti lokality. Ale jak jsem psal výše, ty včely se několikanásobně nafoukly během posledních 2-3 týdnů a vzhledem k tomu, že cca před týdnem odkvetly poslední ovocné stromy, tak je možné, že se prudký rozvoj včelstva setkal s nárazovým nedostatkem pastvy. Plásty byly, kam jsem dohlédl bez velkého rozebírání, bez medu. Nicméně ve vedlejších dvou včelstvech (taky dřevěné košnice) mají zásob dostatek, Tyto dvoje včelstva jsou ale slabší, asi poloviční.
Prozatím jsem toto včelstvo přikrmil a vedle postavil prázdné waréčko, vystříkané tinktůrou z citronové trávy jako lapač na roj, kdyby náhodou...
Ve středu má být pěkně, tak se pokusím o smetenec abych rojení předešel.
RE: Rojení - Aleš Molčík - 12.05.2014 03:10 PM
(12.05.2014 01:34 PM)schützmeister napsal(a):(11.05.2014 10:34 PM)Aleš Molčík napsal(a): Jak to jde poznat na česně to jsi si Honzo odpověděl sám, ale mě by zajímalo, jak to včelmistr Bencůr poznal z fotkyTak na to bych taky rád přišel, není to spíš náhoda ?
Hladové včely v květnu jsem upřímně nikdy neviděl - ale může to být lokalitou ? To je spíš otázka
Nebo předpoklad situace, letos u některých ve vyšších polohách žádná velká snůška ještě nebyla.
Jednou jsem v květnu krmil, bylo takové chladno, že řepka v doletu nemedovala a ten rok se rojilo všechno, silný nebo slabý, všechno šlo ven na větev a nebyl jsem sám.
RE: Rojení - Miroslav Mareš - 21.05.2014 08:44 PM
Zdravím tak dnes vylétl náš první roj a to jsme se snažily najít matečníky ,zebrovali i pár oddělků a stejně si vylítli ,naštěstí jen pár metrů od úlu na jabloň . Zdárně jsme ho odchytli a už je v nové dutině je to další Japonec tak snad se jim tam bude líbit .
RE: Rojení - Rasťo 71 - 21.05.2014 10:30 PM
Mirko, ak si zebroval , tak úúúúrčite neskoro, ja zebrujem vždy od času , keď mi váha ukazuje prínos aspoň 5-7 dní za sebou, držím sa Leibikovej rady, že nikdy viac ako 2 zaplodované plásty nemajú biť vedľa seba, lebo inak sa začnú včelstvá prehrievať a vzniká rojová nálada,a podľa dobrej rady jedného skúseného včelára ...citujem,,ak včelstvo prejde do rojovej nálady, už im ho z hlavy nevytlčeš!", radšej zebrujem hneď, síce pomali ale isto, zatiaľ som roje nemal.
RE: Rojení - Miroslav Mareš - 22.05.2014 12:00 AM
(21.05.2014 10:30 PM)Rasťo 71 napsal(a): Mirko, ak si zebroval , tak úúúúrčite neskoro, ja zebrujem vždy od času , keď mi váha ukazuje prínos aspoň 5-7 dní za sebou, držím sa Leibikovej rady, že nikdy viac ako 2 zaplodované plásty nemajú biť vedľa seba, lebo inak sa začnú včelstvá prehrievať a vzniká rojová nálada,a podľa dobrej rady jedného skúseného včelára ...citujem,,ak včelstvo prejde do rojovej nálady, už im ho z hlavy nevytlčeš!", radšej zebrujem hneď, síce pomali ale isto, zatiaľ som roje nemal.
Zdravím určitě máš pravdu začaly jsme pozdě ,jenže letos je vše hrozně brzy nikdo s tím nepočítal a je to náš první rok .Tak snad příští rok začneme v tu pravou chvíli, chybami se stále učíme.
RE: Rojení - Leoš Dvorský - 22.05.2014 12:11 PM
(21.05.2014 10:30 PM)Rasťo 71 napsal(a): Mirko, ak si zebroval , tak úúúúrčite neskoro, ja zebrujem vždy od času , keď mi váha ukazuje prínos aspoň 5-7 dní za sebou, držím sa Leibikovej rady, že nikdy viac ako 2 zaplodované plásty nemajú biť vedľa seba, lebo inak sa začnú včelstvá prehrievať a vzniká rojová nálada,a podľa dobrej rady jedného skúseného včelára ...citujem,,ak včelstvo prejde do rojovej nálady, už im ho z hlavy nevytlčeš!", radšej zebrujem hneď, síce pomali ale isto, zatiaľ som roje nemal.
Tak z tohodle příspěvku jsem hodně, hodně smutný . Ne kvůli tomu vyrojení,to se stát může, ale právě kvůli tomu Rosťovu systémovému zebrování a odkazu na pana Liebika. Technika opět vítězí nad biologií a v přírodě to takto skutečně nefunguje nebo resp. jen v některých zvláštních příkladech. To už snad radši plastové rámky než systémové zebrování. Rosťo, takto včelstvo rovnováhu s V.d. nenalezne NIKDY a hlavně, nikdy se ani náznakem nepřiblížíš k napodobení přírodní selekce, což je jeden z hlavních bodů kodexu (body 1,5,6,9). Krátkodobý cíl je upřednostňován před cílem dlouhodobým, resp. ten se vytratil z obzoru. To je právě ten náš největší včelařský hřích minulosti a také důvod, proč ŠPV vznikla.
Rosťo promiň ale pan Liebig má k přírodním přístupum tak daleko, jak moje tělo k tělu B. Bardoth v dobách její největší slávy. Ta poučka je přímo úděsná. LD
RE: Rojení - Rasťo 71 - 22.05.2014 06:29 PM
Leoši, já mám včielky na záhrade z pôdorisom 12x25 metrov, nie vždy som doma, a kvôli susedom tu nechcem nahánať roje, hoci veľmi rád by som aspoň jeden prijal, včelnicu hodlám rozšíriť ale nie u seba na záhrade, máme rodinný lesík cca 1ha, tam chcem mať svoju veľkú včelnicu ,,raz" ak dožijem,doma zatial len určite takto, lebo inak by tu bola,,kuca paca"
RE: Rojení - Leoš Dvorský - 22.05.2014 08:06 PM
(22.05.2014 06:29 PM)Rasťo 71 napsal(a): Leoši, já mám včielky na záhrade z pôdorisom 12x25 metrov, nie vždy som doma, a kvôli susedom tu nechcem nahánať roje, hoci veľmi rád by som aspoň jeden prijal, včelnicu hodlám rozšíriť ale nie u seba na záhrade, máme rodinný lesík cca 1ha, tam chcem mať svoju veľkú včelnicu ,,raz" ak dožijem,doma zatial len určite takto, lebo inak by tu bola,,kuca paca"
Rosťo roje nahánět nemusíš. Rozhoující je jaký mají včely prostor v době květu jívy. Tam se o mnohém rozhoduje, tam je třeba včas rozšířit a dát prostot třeba dospodu nástavkem i kdyby měl být zcela prázdný. Představ si ,že včelstvo má nastavené nějaké hodiny , představu o prostoru a ty jim to neustále měníš. Jak se v tom mají vyznat? Je to pro ně i stres. Neber to na sebe, myslím včelaře obeně. Na a to zebrování. Tak tomu jsme říkávali v60 tých létech min. století, rozřezání plodového tělesa. Co se stane? No pro včely je důležité dát to tepelně dohromady, proto to matka zaploduje a zcelí, ale není to přirozené, resp. ve včelstvu se to v přírodě děje jen když se třeba zhroutí dílo, rozbije jej škůdce , zvýšíš tím množství plodu a pod. Vezmi si, že takto bude mít včelstvo třeba vedle sebe plást se zavíčkovaným plodem a zcela mladým a td. Oba plásty mají jiný tepelný režim, harmonie se vytrácí. U včelstev, která přetívají je ale typické právě velmi uzavřené a včelami dobře kontrolované, organizované plodové hnízdo. Včely nedělají rády nic, co je pro ně energeticky náročné (to je mimochotem i VSH chování). To se tímto neděje. Napiš v jakých úlech včelařích ať nefilozofujem a metodiku upravíme tak, aby to bylo ke spokojenosti tvé i včel. Co ty na to? Klidně to může být soukromou poštou. LD
RE: Rojení - Rasťo 71 - 22.05.2014 10:57 PM
Leoš , ďakujem za podanú ruku:
Ja včelárim cca. 400 dní, úle si vyrábam sám, RM 464(420) slov. ,,E" 170 mm, skúšam ,,B"275mm a aj ,,A"220mm Zender,problém som mal dostať včely z A na B, teraz som skúsil vložiť B medzi dve E, spodný plne zaplodovaný vrchný medník cca 75%med ostatné plod, druhý úl mám kombináciu E a A, tiež chcem čisto len A,to pôjde lebo minulý rok to išlo,ostatné mám len E-teda 170mm všetko uteplené , včely som kúpil od včelára zo susednej obce, matky vigor F1 -2 úle a jeden jeho domáce.
Tento rok som prešiel na volnú stavbu, aj minulí rok som skúsil pár kusov rámkov, teraz všetko volná stavba ,včely stavajú pekne, medné výnosy su fajn, chovám aj matky,v lani som dochoval cca 15 matiek, tento rok mám všetko nové matky .
Včely pekne sedia na plástoch,nebodavé,(teda pokial som neni spotený), aj to len sem tam sa nejaká obetuje,liečim KM, spády sledujem.
Fenológia- vŕba, javor, čerešne , jablone,repka , agát,baza, lúčne kvety,slnečnica a v auguste býva aspoň polovica medovice oproti slnečnice.
teraz mám včely na 3-5 nádstavkoch, každé včelstvo má aspoň 1 plný E nádstavok medu +zásoby okolo plodu, začínajú výčkovať , teraz je znáška z agátu.
RE: Rojení - Milan Bencúr † - 23.05.2014 09:36 AM
Poznanie každého včelára, aby sa včelám darilo v ktoromkoľvek úli, by malo vyplývať z experimentálnej fotografie, ktorú prikladám. Včely cestujú za zásobami medu vždy do kopuly úľa, nie nadol. Pod povalou úľa je teplo, plásty sú tam zohriate, čo včelám umožňuje bezproblémové odoberanie zásob. Na stavbu nového diela potrebujú okrem znášky aj teplo, ktorého je vždy najviac pod povalou úľa. Na jar trvá každý cyklus plodovania 21 dní kým sa narodí nové potomstvo. Na jar trvá dva mesiace kým včelí chumáč a s ním aj plodisko začne rásť. Ľudovo povedané, je to obdobie od Mateja do Juraja. Hniezdo sa v tomto období nachádza na mieste kde včelstvo prezimovalo. Zvyčajne je to v hornom nadstavku dvojdielneho plodiska alebo v dvoch horných nadstavkoch trojdielneho plodiska. V spodnom nadstavku sú plásty s prázdnymi bunkami, čiže to je miesto, kde včely ukladajú prvý peľ a tež prvý nektár, ktorý postupne spotrebujú. Postupne časť plodového hniezda zasahuje do spodných nadstavkov.
Množstvo peľu vo včasnej jari nemôže byť včelstvom okamžite spotrebované ako nektár. Čiže, začína blokovať bunky pre nové potomstvo. To je dôvod pre včasné rozšírenie úľového priestoru v čase kvitnutia vŕby rakyty, kedy začína aj stabilnejšia znáška nektáru. Matka sa snaží klásť vajíčka v celom priestore úľa. Smer krúženia na kladenie vajíčok je horizontálne do priemeru asi 30 cm, čo je približne 8 plástov a vertikálne je hniezdo vysoké asi 50 cm. Ak špirála pre kladenie vajíčok matkou je obmedzená peľom a nektárom, tak vzniká rojová nálada. Výsledkom je vyrojenie včelstva. Takže optimálnym riešením musí byť správna veľkosť úľa v čase kvitnutia vŕby rakyty, kedy už začína v prírode stabilnejšia znáška.
Na fotografii vidíme tri centrá každého nadstavku v plodisku úľovej zostavy. Vidíme, že prázdne bunky sú upchaté peľom. Je to stratený priestor pre rast plodového hniezda, pretože toľko peľu včely naraz nespotrebujú. A ak nasleduje väčší prínos nektáru, tak pri takto nastavenom priestore v čase kvitnutia vŕby rakyty to povedie k rojeniu. Preto je dôležité naprogramovať včely už vo včasnej jari na určitú veľkosť úľa a máte hotovo. Dôležité tiež je, určiť veľkosť plodiska pri zazimovaní včelstva už v prvom roku, kedy stanovíte včelstvu veľkosť jeho hniezda.
[attachment=532]
RE: Rojení - Petr Pokorný - 23.05.2014 11:43 AM
(22.05.2014 12:11 PM)Leoš Dvorský napsal(a):(21.05.2014 10:30 PM)Rasťo 71 napsal(a): Mirko, ak si zebroval , tak úúúúrčite neskoro, ja zebrujem vždy od času , keď mi váha ukazuje prínos aspoň 5-7 dní za sebou, držím sa Leibikovej rady, že nikdy viac ako 2 zaplodované plásty nemajú biť vedľa seba, lebo inak sa začnú včelstvá prehrievať a vzniká rojová nálada,a podľa dobrej rady jedného skúseného včelára ...citujem,,ak včelstvo prejde do rojovej nálady, už im ho z hlavy nevytlčeš!", radšej zebrujem hneď, síce pomali ale isto, zatiaľ som roje nemal.
Tak z tohodle příspěvku jsem hodně, hodně smutný . Ne kvůli tomu vyrojení,to se stát může, ale právě kvůli tomu Rosťovu systémovému zebrování a odkazu na pana Liebika. Technika opět vítězí nad biologií a v přírodě to takto skutečně nefunguje nebo resp. jen v některých zvláštních příkladech. To už snad radši plastové rámky než systémové zebrování. Rosťo, takto včelstvo rovnováhu s V.d. nenalezne NIKDY a hlavně, nikdy se ani náznakem nepřiblížíš k napodobení přírodní selekce, což je jeden z hlavních bodů kodexu (body 1,5,6,9). Krátkodobý cíl je upřednostňován před cílem dlouhodobým, resp. ten se vytratil z obzoru. To je právě ten náš největší včelařský hřích minulosti a také důvod, proč ŠPV vznikla.
Jsem rad, ze to Leos napsal. Ja s tim zebrovanim taky na 2 ulech zkusil a myslim, ze jsem holky akorát dost nas... Vysledek po 4 týdnech srovnatelny s nežebrovanými nástavky.[/i]
RE: Rojení - Milan Bencúr † - 23.05.2014 12:30 PM
Zebrovanie a rozvoj včelstva, a zebrovanie a rozvoj klieštika sú dve rozdielne roviny. Ak chcem obmedzovať počty roztočov vo včelstve, tak nebudem zebrovať plodisko. Ak rozširujem úľový priestor nadstavkami a nemám dostatok diela, tak pridávaný nadstavok nazebrujem prázdnymi plástami a prázdnymi rámikmi alebo trámikmi.
RE: Rojení - Milan Urík - 23.05.2014 12:41 PM
Když jsou včely dostatečně silné, je zebrování zbytečné, já 2. sezonu rozšiřuji pouze o celé stavební nástavky a včely i matka do nich v pohodě přelezou, při zhoršení počasí jej třeba nevystaví hned celý ale jenom středové plásty, ale to vůbec nevadí a mají dostatek místa. Lesto zatím opět bez rojové nálady.
RE: Rojení - Petr Pokorný - 23.05.2014 12:53 PM
(23.05.2014 12:41 PM)Milan Urík napsal(a): Když jsou včely dostatečně silné, je zebrování zbytečné, já 2. sezonu rozšiřuji pouze o celé stavební nástavky a včely i matka do nich v pohodě přelezou, při zhoršení počasí jej třeba nevystaví hned celý ale jenom středové plásty, ale to vůbec nevadí a mají dostatek místa. Lesto zatím opět bez rojové nálady.
No, u me 3 roky zadny roj a letos uz treti (z 11 ti včelstev), z toho ten treti včera jsem "doloval" z pul metru vysoky travy...
RE: Rojení - Stanislav Rataj - 23.05.2014 02:10 PM
K tomu pokud mohu nějaké otázky:
1. Fungují lapače rojů na stanovišti? Jak by měl takový správný funkční lapač vlastně vypadat?
2. Milan píše, že "Na stavbu nového diela potrebujú okrem znášky aj teplo, ktorého je vždy najviac pod povalou úľa." S tím mám zkušenost stejnou, totiž když podstavím prázdný nástavek, tak snaha o stavbu v něm nulová, když nadstavím nástavek nahoru, staví celkem ochotně a rády. A jak to jde dohromady třeba s tou metodikou japonského úlu, kde prázdné nástavky primárně podstavuji a shora odebírám jen plné? Staví v takovém případě stejně ochotně dole, když nahoře nemají kde? Ale asi si na to odpovím sám - protože jde o souvislý plást, tak jim to podle všeho tolik nevadí a pokračují i dolů. Protože mě dole s oblibou "prodlužují" existující plástve, ale nestaví nové trámky/rámky v podstaveném nástavku.
RE: Rojení - schützmeister - 23.05.2014 02:34 PM
(23.05.2014 12:53 PM)Petr Pokorný napsal(a): No, u me 3 roky zadny roj a letos uz treti (z 11 ti včelstev), z toho ten treti včera jsem "doloval" z pul metru vysoky travy...Na zem opřít dva plásty o sebe a krásně na to nalezou.
(23.05.2014 12:41 PM)Milan Urík napsal(a): Když jsou včely dostatečně silné, je zebrování zbytečné,O síle včelstva a rojení neí vše černobílé. Největší podíl na rojení má stanoviště, všecko ostatní je podřadné. Pokud se vám včely nerojí, stojí stanoviště za bačkoru.
Když je stanoviště super a nerojí se, jsou to chcípáci.
Na mém extrovním stanovišti, včely které se při fakt dobré technice nerojí při květu třešní, dají půlku medu, oproti těm, co se rojí. Tím myslím, mají matečníky, uletět je nenechám.
Takže rady a porady odkudkoli jinad jsou hezké, ale většinou nepoužitelné.
Trhat plodiště je nesmysl, ač vliv na roztoče bych viděl taky dost diskutabilně, mělo by to spíše být zápor, než plus. To, že to funguje Leošovi, je spíš včelama a stanovištěm, než zebrováním.
Proti rojení je hlavní místo do boku a již vystavěné prázdné plásty, ale to zase zvětšuje množství plodu.
Zebrování je fajn pro mor a zvápenatění.
(23.05.2014 02:10 PM)Lucínek napsal(a): K tomu pokud mohu nějaké otázky:Lapače jsem zkoušel a výsledek nic moc. Záleží to asi taky na okolní nabídce dutin. Nejlíp se mě včely chytli na uskladněné staré zásoby.
1. Fungují lapače rojů na stanovišti? Jak by měl takový správný funkční lapač vlastně vypadat?
2. Milan píše, že "Na stavbu nového diela potrebujú okrem znášky aj teplo, ktorého je vždy najviac pod povalou úľa." S tím mám zkušenost stejnou, totiž když podstavím prázdný nástavek, tak snaha o stavbu v něm nulová, když nadstavím nástavek nahoru, staví celkem ochotně a rády. A jak to jde dohromady třeba s tou metodikou japonského úlu, kde prázdné nástavky primárně podstavuji a shora odebírám jen plné? Staví v takovém případě stejně ochotně dole, když nahoře nemají kde? Ale asi si na to odpovím sám - protože jde o souvislý plást, tak jim to podle všeho tolik nevadí a pokračují i dolů. Protože mě dole s oblibou "prodlužují" existující plástve, ale nestaví nové trámky/rámky v podstaveném nástavku.
U toho japonce je podle mě podstata malý průřez úlu, je to propstě něco jiného a daleko přirozenějšího.
RE: Rojení - Miroslav Macek - 24.05.2014 12:39 AM
Včera ráno pred odchodom do práce som počul z jedného úľa matky tíítať a kvákať takže som očakával z domu telefonát že sa roja. Tak sa aj stalo. Skončili tesne za úľom na jabloni. Na rojenie som pripravený. Mám urobené lieskové palice ktoré sa dajú nadpojiť spojkami z rúrok až na dĺžku asi 10 metrov. Roj som striasol do rojnice ktorá má dno z ktoré sa dá vytiahnuť a má presieťovaný otvor. Mal 4,3 kg. Keďže ide o roj z včelstva – vlaňajšieho roja ktorý som doposiaľ vôbec neliečil , večer som ho zadymil avartínom a dal nocovať do pivnice. Ráno som narátal cca 100 klieštikov. Dnes som ho vsypal do nového obydlia. Po jeho pravici skončí v úli ďalší - dnešný roj. Momentálne je v pivnici a čaká ho to zajtra.
RE: Rojení - Milan Bencúr † - 28.05.2014 12:47 PM
Čo s ním, keď aj košnica je malá?
[attachment=554]
RE: Rojení - Debora - 28.05.2014 01:23 PM
dobrý pro nástavkové včelaření s košnicí.
RE: Rojení - Petr Pokorný - 30.05.2014 12:41 PM
Na sletu ve Vilémově u "Člověka plnýho včel" radil Evžen Babík tzv. past na roje : Bedýnku se starýma soušema (šrotem) umístit v blízkosti úlů a nechat jí pootevřenou. Už jí tam mám postavenou, tak uvidíme
RE: Rojení - Ladislav Kohout - 30.05.2014 02:25 PM
Ideálně šrot po zavíječi.
RE: Rojení - Debora - 03.06.2014 02:41 AM
tady se to rojí, že nestíhám šroubovat nástavky. Co den, to roj, jest-li to tak půjde dále, nedoženou to ani roztoči.
RE: Rojení - Leoš Dvorský - 03.06.2014 10:06 AM
(03.06.2014 02:41 AM)Debora napsal(a): tady se to rojí, že nestíhám šroubovat nástavky. Co den, to roj, jest-li to tak půjde dále, nedoženou to ani roztoči.
Deboro, tady mají roje jen někteří. Jinak, alespoň z našeho VS, to moc nelítá. Voda k nám ale chodí od vás, tak třeba ještě.... .Zítra máme setkání s důvěrníky, tak budu mít nejčerstvější info. S roztoči máš ale pravdu, letošní rok je zvláštní. Na to jaké byly a jsou prognózy, je situace téměř skvělá. Kéž by to tak bylo i jinde! Některá včelstva to ale vyřešila dost originálně, přestala plodovat a nyní to znovu rozjíždějí. On ten časový posun může na něco ukazovat. Včely asi vědí víc než my.
Po dlouhé době jsem měl možnost vidět téměř všechny roztoče v úle na jednom místě už v květnu, fakt zajímavé a mohl jsem tak začít bez námahy určité testy. Časný chov u mně končí a připravuji pozdní. LD
RE: Rojení - Tomáš Palata - 03.06.2014 11:46 AM
(03.06.2014 02:41 AM)Debora napsal(a): tady se to rojí, že nestíhám...U nás na severu taky. Vše minulý týden po konci ochlazení. Jedna kolegyně nám svůj letošní 4.roj dala, ženě na včelnici přiletěl roj odjinud, já cca 30 m od své včelnice taky roj... Ale od nás nic. Vše své jsme prohlédli, rojové matečníky nebo stopy po nich nikde.
[attachment=557]
Už je ve warré.
Jinak u ženy to bylo zajímavé. Ve středu jsme našli padlé včelstvo. Nechal jsem ho otevřené. V pátek okolo úlu provoz, pohledem pod fólii včely "jezdily" v úlu. Nechal jsem to být (jak se později ukázalo, zřejmě pátračky). V neděli k večeru jsme úl odstranili (žádné živé včely) a vymetli. V pondělí v poledne přiletěl roj, úl nenašel. Pověsil to na lísku vedle. Škoda že jsme byli tak aktivní. Bylo by zajímavé sledovat, jak si roj poradí s předchozími obyvateli.
RE: Rojení - Petr Pokorný - 03.06.2014 04:22 PM
Nechci vypadat jako blbec (fakt se to všechno teprve ucim), ale roju jsem mel cca z 50% včelstev (letos muj první "rojovy rok", jinak jsem 3 roky nevedel, co je roj), ale při odtaceni medu jsem do nich i kouknul a většinou jsem nasel jen 1 matecnik a zadny rojovy kvantum... Taky usazovani roje je divny - chteji furt pryc. Myslite, ze to muze byt seismickou aktivitou, která tu zrovna probiha ?
RE: Rojení - tondabh - 03.06.2014 08:45 PM
(03.06.2014 04:22 PM)Petr Pokorný napsal(a): Nechci vypadat jako blbec (fakt se to všechno teprve ucim), ale roju jsem mel cca z 50% včelstev (letos muj první "rojovy rok", jinak jsem 3 roky nevedel, co je roj), ale při odtaceni medu jsem do nich i kouknul a většinou jsem nasel jen 1 matecnik a zadny rojovy kvantum... Taky usazovani roje je divny - chteji furt pryc. Myslite, ze to muze byt seismickou aktivitou, která tu zrovna probiha ?
Napiš podrobnosti, zda je dáš v rojáku na noc do chladna(sklepa), a když ano tak potom už je to zvláštní že nechtějí přijmouti nový domov...Pak je dobré jim tam dát plást s otevřeným plodem...
Mějte se všichni krásně medíkově, Tonda.
(03.06.2014 02:41 AM)Debora napsal(a): tady se to rojí, že nestíhám šroubovat nástavky. Co den, to roj, jest-li to tak půjde dále, nedoženou to ani roztoči.
Haribol Deboro (napiš jak se píše Tvé jméno Cher, Čér ap...)proč jsi neřekla, když jsi byla tady na sletu, každý by sešrouboval dva nástavky a bylo hotovo...Prima práce spolupráce...
Měj se krásně nástavkově, Tonda a Vilémovčata.
RE: Rojení - Petr Pokorný - 03.06.2014 11:27 PM
Díky Toníku, ano spěchal jsem na ně. Ty, který jsem nechal vystydnout nastoupili do novych nastavku ochotneji. Ale proc se roji při tak malo matecnikach ?
RE: Rojení - tondabh - 03.06.2014 11:43 PM
(03.06.2014 11:27 PM)Petr Pokorný napsal(a): Díky Toníku, ano spěchal jsem na ně. Ty, který jsem nechal vystydnout nastoupili do novych nastavku ochotneji. Ale proc se roji při tak malo matecnikach ?
Haribol Péťo, když nebudeš mít čas, tak jim tam dej jeden plást s otevřeným plodem a musíš je sklepnout do úlu, né přez náběh, to můžeš ty schlazené.
Co se týče počtu matečníků tak jsi mohl nějaké přehlídnouti a nebo když je naráželi v tom chladném počasí, tak byli tak rozumné a narazili jen nejnutnější, jsou to holky nejšikovnější v různých profesích a v ekonomice obvzláště, měj se krásně rojově, Tonda.
RE: Rojení - Debora - 04.06.2014 03:28 AM
(03.06.2014 08:45 PM)tondabh napsal(a): Haribol Deboro (napiš jak se píše Tvé jméno Cher, Čér ap...)proč jsi neřekla, když jsi byla tady na sletu, každý by sešrouboval dva nástavky a bylo hotovo...Prima práce spolupráce...
Měj se krásně nástavkově, Tonda a Vilémovčata.
Haribol Toníku,
všechna včelstva se u mně rojila před Vilémovem, tak jsem doufala, že budu mít chvíli klídek. Ale po týdnu pochmurné nálady, která konec sletu doprovázela, opouští nyní úly mnoho porojů. Jen mně udivuje mně ten počet trubců, která některá včelstva doprovázejí.
Přeji zdravá včelstva
Cher
RE: Rojení - Aleš Molčík - 04.06.2014 08:01 AM
(03.06.2014 11:43 PM)tondabh napsal(a):(03.06.2014 11:27 PM)Petr Pokorný napsal(a): Díky Toníku, ano spěchal jsem na ně. Ty, který jsem nechal vystydnout nastoupili do novych nastavku ochotneji. Ale proc se roji při tak malo matecnikach ?
Haribol Péťo, když nebudeš mít čas, tak jim tam dej jeden plást s otevřeným plodem a musíš je sklepnout do úlu, né přez náběh, to můžeš ty schlazené.
Tonda.
Od doby co se mi roj ve sklepě, který jsem smetl do úlu se sítem přes celý půdorys, sám uvařil, včely přesvědčuji úplatkem medocukrového těsta (bez věznění ve sklepě) a zatím úspěšně. Klidně to těsto položím někam na dno do rohu. Těsto se mi také osvědčilo na podněcování stavby, nemusím tak často doplňovat jako roztok.
Počet matečníků není podstatný, prakticky jim stačí jeden a ty ostatní jsou jen větší jistotou včelstva, že se aspoň nějaká matka vylíhne.
RE: Rojení - Debora - 04.06.2014 11:43 AM
Silné roje musí mít zaručeny přístup vzduchu. Nejlepší jsou rojáky se zasítovanou boční stěnou. Pokud uložíme roj do košnice, je nutné natáhnout přes dno košnice pytlovinu, nebo jinou produšnou látku a položit ji na bok. Krmení rojů, které ješte nezačali stavět, je z mého pohledu nabýdka k odletu.
RE: Rojení - Aleš Molčík - 04.06.2014 02:40 PM
Minulý rok jsem si udělal roják na smetence s bočním a spodním sítem a to se mi po letošním zkoušení zdá jako ideální. Včely se natáhnou na boční síto a spodní je volné na přístup vzduchu.
Proč by Deboro bylo podání krmiva roji pozvánka k odletu? To je jedna ze základních věcí, podat roji krmivo, které je zdrojem energie pro stavbu. Kus těsta a plod mi nikdy neopustily, a nemusí jít o podání obou lákadel současně, na rozdíl od prázdných souší.
RE: Rojení - Debora - 05.06.2014 03:24 AM
můžeme usadit včelstvo v úlu, který zaručuje dobré životní podmínky a respektovat včelstvu přirozené výhrady pro stavbu svého hnízda. Přijde jen na to, kolik času věnujem dlabání stromů a hledáním radiačních míst? Pokud se nemílýme, můžeme včelstvo okamžitě podněcovat. Ale kolik vajíček musíme naklást pro 20 rojů?
RE: Rojení - Aleš Molčík - 05.06.2014 11:16 AM
Tak v tomhle jsem přízemní technokrat. Kdysi se mi snažily prodat nějakou tu antiradonovou izolaci na domek, tak mi tady běhaly po domě a zahradě s měřidlem radiace, aby mě přesvědčily, že tu izolaci potřebuji. A nakonec jsem jim na to řekl, že když ta radiace je všude, i na zahradě kde radiaci izolovat určitě nebudu, tak nemá smysl ji použít ani na ten dům.
Ale tedy samozřejmě nevím, jestli ta radiace je pro včely dobře nebo špatně, ale patrně se ji stejně nevyhnou, ale přizpůsobí.
RE: Rojení - Miroslav Macek - 06.06.2014 01:25 AM
(24.05.2014 12:39 AM)Macek napsal(a): Po jeho pravici skončí v úli ďalší - dnešný roj. Momentálne je v pivnici a čaká ho to zajtra.
Pokračovanie príspevku 89.
Roj bol menší 2,7kg . Vyletel z Warré úľa ktorý bol vlani raz preliečený avartínom. Teraz mal po zadymení len cca 20 klieštikov. Osadil som ho do takéhoto obydlia. Minulý výkend ma zavolal priateľ včelár k roju ktorý mi chcel dať.
Pokračovanie viď Japonský úľ.
RE: Rojení - Debora - 07.06.2014 02:48 AM
![[Obrázky: Schwarm_Thorsten_01.jpg]](http://s12.postimg.org/cgvglwemh/Schwarm_Thorsten_01.jpg)
![[Obrázky: Schwarm_Thorsten_04.jpg]](http://s30.postimg.org/krtkwbtml/Schwarm_Thorsten_04.jpg)
![[Obrázky: DSC_0850.jpg]](http://s7.postimg.org/w8bhmm7qv/DSC_0850.jpg)
Co nejblíž Bohu
RE: Rojení - Stanislav Rataj - 09.06.2014 01:28 AM
Uf uf ... to byl drahý roj, ne? U nás by se za přistavení takovéhle plošiny zaplatilo alespoň 5kKč, takhle drahý včely by tu nikdo nechtěl
Ale pěknej roj ... a pěkněj japoneček, kam jsi je usadila.
RE: Rojení - Debora - 10.06.2014 12:19 AM
Ahojky Stando, přistavění plošiny zaplatila církev.
Včeličky ted' sedí u mně na zahradě.
RE: Rojení - Rasťo 71 - 22.06.2014 10:47 PM
No tak dnes som mal na záhrade svoj prvý roj, bóže celé poobedie som sa sním mordoval, až na večer som ho skamátom spacifikoval, zajtra sem hodím foto.
RE: Rojení - Martin Smutný - 01.07.2014 01:52 AM
Jedna perlička - kamarádovi uletěl asi před 5 týdny roj (bydlí u lesa - bory tam šumí po skalinách) a objevil ho až nyní - ochladilo se, včely se stáhly a obnažily bílé dílo svítící na skále pod převisem, asi 10 m nad zemí.
Jeho záměrem bylo včelstvo sundat a usadit do připraveného úlu.
Leč dílo bylo prostavěné asi 35 cm do zužující se štěrbiny, bez šance na vyjmutí.
Co ukázal první průzkum:
- včely založily 11 plástů (les byl velmi suchý, kuřák jsme na lano z důvodu bezpečnosti raději nebrali. Obnažit okraje díla se podařilo foukáním - viz poslední foto).
- mezi obsazené plásty zalétávaly létavky jedním místem, jakoby "česnem" vytvořeným ze včel
- místo si nevybraly dle mého nijak příznivě - dost větrné, orientace k severu, ochrana před větším lijákem nejistá
Budeme je dále sledovat. Nevím, zda mají šanci na přezimování....
Martin
RE: Rojení - Leoš Dvorský - 01.07.2014 05:46 AM
(01.07.2014 01:52 AM)Martin Smutný napsal(a): Jedna perlička - kamarádovi uletěl asi před 5 týdny roj (bydlí u lesa - bory tam šumí po skalinách) a objevil ho až nyní - ochladilo se, včely se stáhly a obnažily bílé dílo svítící na skále pod převisem, asi 10 m nad zemí.
Jeho záměrem bylo včelstvo sundat a usadit do připraveného úlu.
Leč dílo bylo prostavěné asi 35 cm do zužující se štěrbiny, bez šance na vyjmutí.
Co ukázal první průzkum:
- včely založily 11 plástů (les byl velmi suchý, kuřák jsme na lano z důvodu bezpečnosti raději nebrali. Obnažit okraje díla se podařilo foukáním - viz poslední foto).
- mezi obsazené plásty zalétávaly létavky jedním místem, jakoby "česnem" vytvořeným ze včel
- místo si nevybraly dle mého nijak příznivě - dost větrné, orientace k severu, ochrana před větším lijákem nejistá
Budeme je dále sledovat. Nevím, zda mají šanci na přezimování....
Martin
Martie, prosím tě změřte rozteče mezi plásty, zaznamenejte kde je trubčina.
Já osobně bych se jim snažil nějak doplnit zásoby, třeba lahve těsně vedle a na zimu bych přikryl síťovinou jako ochranu proti ptákům a pozoroval, fotil, psal..... LD
RE: Rojení - Crha Karel - 01.07.2014 01:04 PM
Co sleduješ Leoši? nNebylo by lepší sledovat je v přírodních podmínkách bez pomoci a zdokumentovat bezzásahový vývoj?
RE: Rojení - Debora - 01.07.2014 01:16 PM
Na pozorování úplně kouzelné, ale nejlepší výklenek ve skále si včelstvo zrovna nenašlo. Byla by možnost ze strany díla upevnit malou dutinu stromu, do které by se včelstvo mohlo stáhnout, takhle má malou šanci přežít. Nechcete-li včelstvo ponechat osudu na študování, je možné plást po plástu vyříznout a napíchnout na vodící lištu do rojáčku.
RE: Rojení - Martin Smutný - 01.07.2014 11:37 PM
(01.07.2014 01:16 PM)Debora napsal(a): Na pozorování úplně kouzelné, ale nejlepší výklenek ve skále si včelstvo zrovna nenašlo. Byla by možnost ze strany díla upevnit malou dutinu stromu, do které by se včelstvo mohlo stáhnout, takhle má malou šanci přežít. Nechcete-li včelstvo ponechat osudu na študování, je možné plást po plástu vyříznout a napíchnout na vodící lištu do rojáčku.
O celkové vyřezání plástů a umístění na loučky jsme se snažili, ale právě tvar do zužující se štěrbiny to vyloučil. Jen bychom dílo rozprasili a zahnali matku kamsi dozadu. A přitom úl měly holky připravený hned nad převisem, krásný výhled....
Já vidím 2 možnosti (ale roj není můj):
1) zkoumat, fotit, studovat (a asi nechat zemřít)
2) zkusit vedle nich či nad ně přidělat navrhovanou dutinu, do ní přesunout alespoň části plodových plástů a čekat, zda se jim to bude líbit a postupně přelezou. Samozřejmě je v dutině krmit.
Třeba někoho z Vás ještě napadnou další možnosti či fígle.
Martin
(01.07.2014 05:46 AM)Leoš Dvorský napsal(a):(01.07.2014 01:52 AM)Martin Smutný napsal(a): Jedna perlička - kamarádovi uletěl asi před 5 týdny roj (bydlí u lesa - bory tam šumí po skalinách) a objevil ho až nyní - ochladilo se, včely se stáhly a obnažily bílé dílo svítící na skále pod převisem, asi 10 m nad zemí.
Jeho záměrem bylo včelstvo sundat a usadit do připraveného úlu.
Leč dílo bylo prostavěné asi 35 cm do zužující se štěrbiny, bez šance na vyjmutí.
Co ukázal první průzkum:
- včely založily 11 plástů (les byl velmi suchý, kuřák jsme na lano z důvodu bezpečnosti raději nebrali. Obnažit okraje díla se podařilo foukáním - viz poslední foto).
- mezi obsazené plásty zalétávaly létavky jedním místem, jakoby "česnem" vytvořeným ze včel
- místo si nevybraly dle mého nijak příznivě - dost větrné, orientace k severu, ochrana před větším lijákem nejistá
Budeme je dále sledovat. Nevím, zda mají šanci na přezimování....
Martin
Martie, prosím tě změřte rozteče mezi plásty, zaznamenejte kde je trubčina.
Já osobně bych se jim snažil nějak doplnit zásoby, třeba lahve těsně vedle a na zimu bych přikryl síťovinou jako ochranu proti ptákům a pozoroval, fotil, psal..... LD
Příště si vezmeme kuřák či rosičku, abychom dílo obnažili a prozkoumali. Změřím, nafotím...
Martin
RE: Rojení - Leoš Dvorský - 02.07.2014 07:35 AM
(01.07.2014 01:04 PM)Crha Karel napsal(a): Co sleduješ Leoši? nNebylo by lepší sledovat je v přírodních podmínkách bez pomoci a zdokumentovat bezzásahový vývoj?
Karle, je to letošní roj, v prvním roce jich hyne nejvíce. Tento asi nemá dost zásob .
Aby ho bylo možno sledovat co nejdéle, navrhoval bych toto. Jinak máš pravdu. Mne zajímá právě ten tvar jako v ležanu a 11 plástů, to je jiné než ve svislé dutině.
V téhle výšce to ale bude všechno těžké a pro kluky je to i nebezpečné. LD
RE: Rojení - Crha Karel - 02.07.2014 08:56 AM
Dík za vysvětlenou, pro dokumentaci by záchrana za to stála, ale z mého pohledu pouze v přísunu krmení. Zajímavé by bylo právě to, jak obstojí jejich venkovní stavba. Abychom stále mohli tvrdit, že včely to ví přece nejlépe....
A co se nebezpečnosti týče, z dřívější osobní zkušenosti vím, že na laně, když to umíš, je bezpečněji než na zemi, tam tě žádný auto nepřejede
Tiše jim závidím......
RE: Rojení - Aleš Molčík - 02.07.2014 02:48 PM
Nevím jak to včely mají s tím co ví nejlépe, já spíš pozoruji, že se snaží dělat všechno proto, aby přežily. Tak z nedostatku dutin postaví dílo volně i pod skalním převisem.
K něčemu podobnému jsem byl přizván, ale včelstvo se nacházelo pod střechou na půdě. Tam ta šance na přežití byla větší, ale nakonec jsme plásty odřezaly a naskládaly do rojáku a v zimě si roják majitel půdy přesunul na zahradu a začal včelařit.
RE: Rojení - Martin Smutný - 03.07.2014 02:45 PM
(02.07.2014 02:48 PM)Aleš Molčík napsal(a): Nevím jak to včely mají s tím co ví nejlépe, já spíš pozoruji, že se snaží dělat všechno proto, aby přežily. Tak z nedostatku dutin postaví dílo volně i pod skalním převisem.
Přesně tak, myslím, že místo bylo vybráno spíš z nouze, než s přírodní moudrostí. Ta skála k severu se bude ještě v dubnu chovat jako mrazák....
Můžeme tu moudrost po našich včelách ještě vůbec chtít? Pes domácí by asi v lese taky jako šelma nepřežil.
Prý šly ven současně 2 roje - ten druhý měl ještě horší volbu - usadil se asi 15 m nad zemí těsně pod vrškem borovice. Polehčující okolností mu je, že zrovna v nejlepším víření nad místní silničkou do něj vlétli 2 cyklisti a hned na to ho prořízl autobus. Kdo by nezazmatkoval.... Cyklisti prý řvali něco jako "Co to kurva je?" a autobusák pustil stěrače.
Tomuto roji dávám naději tak do první letní bouřky (plošinu na sundání u nás asi církev nezaplatí)
Karel má pravdu, že na laně je vcelku bezpečno, ale na borovici nejdeme.
Martin
RE: Rojení - Leoš Dvorský - 04.07.2014 10:39 AM
Tak hlásím roj. Předevčírem jsem kontroloval kladení matiček v oddělcích a oplodňáčcích. Jeden oplodňáček byl celý obalen včelami už týden, protože se jeho sousedka ztratila. Matičku jsem viděl a očividně byla lehká ačkoli její sestry kladly. Tak jsem doufal, že u toho budu. No nebyl. Tak ta radost byla jen poloviční. Včera odpoledne volala dcera, že u sousedky na jabloni je roj. Byl to tenhle rojík. Mám tedy dalšího japonce. Ještě jsem jim na mřížku přilepil kousek plástu s otevřeným plodem, aby nevzaly čáru a usadil. Sice sotva obsedají jeden nástavek, ale nevadí oni dospějí a já je občas posílím včelami, aby to šlo rychleji. LD
RE: Rojení - Miroslav Matucha - 04.07.2014 08:10 PM
(04.07.2014 10:39 AM)Leoš Dvorský napsal(a): Byl to tenhle rojík. Mám tedy dalšího japonce.... Sice sotva obsedají jeden nástavek, ale nevadí oni dospějí a já je občas posílím včelami, aby to šlo rychleji. LD
Prosím Tě Leoši, jak toho japonce posílíš. Přelétákem ( poznají včely z Langů, že japonec je taky úl? ), nebo tam jen nameteš včely z jiných úlů? Plodový plást se tam těžko přidává. Budu to muset taky nějak řešit.
Mám jeden slabej oddělek v Langu, ale chtěl bych posílit japonce.M.M.
RE: Rojení - Leoš Dvorský - 04.07.2014 08:18 PM
(04.07.2014 08:10 PM)MirekMatucha napsal(a):(04.07.2014 10:39 AM)Leoš Dvorský napsal(a): Byl to tenhle rojík. Mám tedy dalšího japonce.... Sice sotva obsedají jeden nástavek, ale nevadí oni dospějí a já je občas posílím včelami, aby to šlo rychleji. LD
Prosím Tě Leoši, jak toho japonce posílíš. Přelétákem ( poznají včely z Langů, že japonec je taky úl? ), nebo tam jen nameteš včely z jiných úlů? Plodový plást se tam těžko přidává. Budu to muset taky nějak řešit.
Mám jeden slabej oddělek v Langu, ale chtěl bych posílit japonce.M.M.
Zdravím tě, prosím tě, já tomu říkám brigáda. PRostě smetu včely z otevřeného plodu (pochopitelně bez matky) a když hodně "brečí", což´je tak do hodiny, je postříkám vodou, promíchám (několikrát protřepu, pootočím roják) a dám vžebrat česnem, to je stará praktika a funguje dobře. Hoj LD
RE: Rojení - Martin Smutný - 09.07.2014 11:45 AM
(01.07.2014 05:46 AM)Leoš Dvorský napsal(a):(01.07.2014 01:52 AM)Martin Smutný napsal(a): Jedna perlička - kamarádovi uletěl asi před 5 týdny roj (bydlí u lesa - bory tam šumí po skalinách) a objevil ho až nyní - ochladilo se, včely se stáhly a obnažily bílé dílo svítící na skále pod převisem, asi 10 m nad zemí.
Jeho záměrem bylo včelstvo sundat a usadit do připraveného úlu.
Leč dílo bylo prostavěné asi 35 cm do zužující se štěrbiny, bez šance na vyjmutí.
Co ukázal první průzkum:
- včely založily 11 plástů (les byl velmi suchý, kuřák jsme na lano z důvodu bezpečnosti raději nebrali. Obnažit okraje díla se podařilo foukáním - viz poslední foto).
- mezi obsazené plásty zalétávaly létavky jedním místem, jakoby "česnem" vytvořeným ze včel
- místo si nevybraly dle mého nijak příznivě - dost větrné, orientace k severu, ochrana před větším lijákem nejistá
Budeme je dále sledovat. Nevím, zda mají šanci na přezimování....
Martin
Martie, prosím tě změřte rozteče mezi plásty, zaznamenejte kde je trubčina.
Já osobně bych se jim snažil nějak doplnit zásoby, třeba lahve těsně vedle a na zimu bych přikryl síťovinou jako ochranu proti ptákům a pozoroval, fotil, psal..... LD
Pokračování ze dne 3.7.2014 večer:
Kamarád, jemuž roj patří, se chystal na 2 týdny dovolené. Snůška je zde téměř nulová, rozhodl se pro druhý pokus přemístění včelstva do klátu. Prostě snaha o jeho záchranu.
Tentokrát už nebylo tak sucho, vzali jsme kuřák. Snažil jsem se pro Leoše vzít roji míry a co nejvíc nafotit. Zde je výběr:
- první foto má přiložený metr, plásty očíslovány zleva 1-11.
Č. 10 a 11 byly krycí, zcela prázdné a obsazené jen při hezkém počasí. Byly odříznuty při první návštěvě, nyní zůstaly jen přiloženy, nepřitmeleny. Roj na pohled lehce zeslábnul.
Od č. 9 (na metru cca 5. centimetr) do č. 2 plod, vždy s několika buňkami trubčiny. Zásoby skutečně téměř žádné. Celkem asi 2 nezakladené matečníkové misky.
Č. 9 zajímavé tím, že nedosahuje na úroveň ostatních, jakoby uschováno mezi většími 8 a 10 (k vidění na druhé fotce)
Další zajímavost je na třetí fotce - plásty č. 4 a 5 měly společný "kořen" ve štěrbině, směrem ven došlo k rozdvojení.
Roják s odebraným dílem byl umístěn na vedlejší římsu. Mysleli jsme, že pokud je v rojáku matka, malý zbytek včel ze štěrbiny za ní zaletí. Pro čerstvě vyrojená včelstva to platí, ale pro takto usídlená?
Druhý den bylo jasno - včely byly zpět na skále. Buď se do štěrbiny schovala matka a včely šly za ní nebo se rozhodly pro smrt, ale na svobodě.....
Po návratu kamaráda z dovolené chci nafotit opuštěné dílo podrobně.
Martin
RE: Rojení - tondabh - 09.07.2014 01:18 PM
(04.07.2014 08:10 PM)MirekMatucha napsal(a): Plodový plást se tam těžko přidává. Budu to muset taky nějak řešit.
Mám jeden slabej oddělek v Langu, ale chtěl bych posílit japonce.M.M.
Haribol Mirdo, divil by ses jak je to naopak jednoduché, takže pokud máš z čeho posilovati, tak si udělej na svůj japonec vrchní loučky o něco delší než máš dutinu a spodní loučky o něco kratší než je dutina. Z plástu vyřízni plochu o něco menší jak na výšku tak na šířku Tvé dutiny, vlož tento plásteček mezi loučky a přivaž provázkem či nerez drátkem na drátkování rámků, tento plásteček může být i s plodem nebo zásobami, takto můžeš posilovat libovolné rozměry dutin, měj se krásně posilovně, Tonda.
RE: Rojení - Miroslav Matucha - 10.07.2014 12:08 AM
Ahoj Tondo,
dnes pršelo, tak jsem měl konečně, po dnech sušení sena, čas pohrabat se v úlech. Tak jsem použil Leošovo "brigádnický" způsob - smést, postříkat, promíchat,nechat napochodovat. Šlo to prima. Včely jsou hrozně "tvárná hmota". Jen jestli toho člověk nezneužívá.
Tvůj způsob ale použiju asi ve druhém kroku. Mám ještě malinký poroj, který sedí v Langu v rohu na třech loučkách. Tak je taky přidám do toho japonce a asi nebudu muset řezat plásty a ani možná ometat včely. Uříznu rozbruškou loučku na správnou délku, šoupnu to do japonskýho nástavku a postavím nahoru. To je teorie. Praxe možná bude trochu jiná. M.M.
RE: Rojení - Martin Smutný - 20.09.2014 09:34 PM
(09.07.2014 11:45 AM)Martin Smutný napsal(a):(01.07.2014 05:46 AM)Leoš Dvorský napsal(a):(01.07.2014 01:52 AM)Martin Smutný napsal(a): Jedna perlička - kamarádovi uletěl asi před 5 týdny roj (bydlí u lesa - bory tam šumí po skalinách) a objevil ho až nyní - ochladilo se, včely se stáhly a obnažily bílé dílo svítící na skále pod převisem, asi 10 m nad zemí.
Jeho záměrem bylo včelstvo sundat a usadit do připraveného úlu.
Leč dílo bylo prostavěné asi 35 cm do zužující se štěrbiny, bez šance na vyjmutí.
Co ukázal první průzkum:
- včely založily 11 plástů (les byl velmi suchý, kuřák jsme na lano z důvodu bezpečnosti raději nebrali. Obnažit okraje díla se podařilo foukáním - viz poslední foto).
- mezi obsazené plásty zalétávaly létavky jedním místem, jakoby "česnem" vytvořeným ze včel
- místo si nevybraly dle mého nijak příznivě - dost větrné, orientace k severu, ochrana před větším lijákem nejistá
Budeme je dále sledovat. Nevím, zda mají šanci na přezimování....
Martin
Martie, prosím tě změřte rozteče mezi plásty, zaznamenejte kde je trubčina.
Já osobně bych se jim snažil nějak doplnit zásoby, třeba lahve těsně vedle a na zimu bych přikryl síťovinou jako ochranu proti ptákům a pozoroval, fotil, psal..... LD
Pokračování ze dne 3.7.2014 večer:
Kamarád, jemuž roj patří, se chystal na 2 týdny dovolené. Snůška je zde téměř nulová, rozhodl se pro druhý pokus přemístění včelstva do klátu. Prostě snaha o jeho záchranu.
Tentokrát už nebylo tak sucho, vzali jsme kuřák. Snažil jsem se pro Leoše vzít roji míry a co nejvíc nafotit. Zde je výběr:
- první foto má přiložený metr, plásty očíslovány zleva 1-11.
Č. 10 a 11 byly krycí, zcela prázdné a obsazené jen při hezkém počasí. Byly odříznuty při první návštěvě, nyní zůstaly jen přiloženy, nepřitmeleny. Roj na pohled lehce zeslábnul.
Od č. 9 (na metru cca 5. centimetr) do č. 2 plod, vždy s několika buňkami trubčiny. Zásoby skutečně téměř žádné. Celkem asi 2 nezakladené matečníkové misky.
Č. 9 zajímavé tím, že nedosahuje na úroveň ostatních, jakoby uschováno mezi většími 8 a 10 (k vidění na druhé fotce)
Další zajímavost je na třetí fotce - plásty č. 4 a 5 měly společný "kořen" ve štěrbině, směrem ven došlo k rozdvojení.
Roják s odebraným dílem byl umístěn na vedlejší římsu. Mysleli jsme, že pokud je v rojáku matka, malý zbytek včel ze štěrbiny za ní zaletí. Pro čerstvě vyrojená včelstva to platí, ale pro takto usídlená?
Druhý den bylo jasno - včely byly zpět na skále. Buď se do štěrbiny schovala matka a včely šly za ní nebo se rozhodly pro smrt, ale na svobodě.....
Po návratu kamaráda z dovolené chci nafotit opuštěné dílo podrobně.
Martin
Závěrečný report z kauzy Roj na skále:
po návratu z dovolené (koncem července) se majitel roje rozhodl pro poslední pokus sundání včelstva ze skály. Tentokrát převezl včelstvo na jiné stanoviště a po zklidnění mu nabídl nový domov (viz foto). Včely jej přijaly, nyní jsou již zakrmené a vypadají zdravě a spokojeně....
MS
RE: Rojení - Crha Karel - 11.10.2014 12:41 PM
(11.10.2014 11:48 AM)schützmeister napsal(a):Díky, ale ona to byla jen řečnická otázka, pokud bych je nechal dostatečně dlouho jen v prostoru, kde jsou zazimované tak se nejspíše vyrojí všechny, že.(10.10.2014 10:15 PM)Crha Karel napsal(a): Jen vymyslet jak je donutit každý rok rojitMůžu poskytnout matku z kmene, co se mě rojí 100% každý rok už 10 let. Při dělící metodě úplně bezproblémové, jen s tím medem je to horší. Trubců mají většinou dva nízké nástavky, takže na to něco padne.
Zatím jsou v pohodě a nejsou to ty, co už ode mne máš.
Mě ta Milanova metoda zaujala, ale na příští rok mám už jiné plány. jakýkoliv roj jde šupem do nových japonců.
Navíc tady mám nyní nově čtyři linie a nevím jak přesně zjistit, ze které roj vylétl a zajistit jeho vrácení vždy do mateřského, nechci to mixovat.
RE: Rojení - Miroslav Macek - 11.10.2014 10:18 PM
(11.10.2014 12:41 PM)Crha Karel napsal(a): nevím jak přesně zjistit, ze které roj vylétl a zajistit jeho vrácení vždy do mateřského, nechci to mixovat.
metódu "včely mlynárky" poznáš?
Pomocou nich som tento rok identifikoval že sa mi vyrojil nástavkový klát.
RE: Rojení - Debora - 11.10.2014 11:05 PM
(11.10.2014 12:41 PM)Crha Karel napsal(a): Navíc tady mám nyní nově čtyři linie a nevím jak přesně zjistit, ze které roj vylétl a zajistit jeho vrácení vždy do mateřského, nechci to mixovat.
nebo to vysedíš
RE: Rojení - schützmeister - 12.10.2014 08:22 PM
(11.10.2014 11:05 PM)Debora napsal(a):Co značená matka a síto na roj ?(11.10.2014 12:41 PM)Crha Karel napsal(a): Navíc tady mám nyní nově čtyři linie a nevím jak přesně zjistit, ze které roj vylétl a zajistit jeho vrácení vždy do mateřského, nechci to mixovat.
nebo to vysedíš
RE: Rojení - Crha Karel - 12.10.2014 10:24 PM
Matky neznačím (hlavně proto, že je nemohu najít
). A sítem na roj máš na mysli přesně co?
RE: Rojení - Debora - 13.10.2014 03:26 AM
(12.10.2014 10:24 PM)Crha Karel napsal(a): Matky neznačím (hlavně proto, že je nemohu najít
nejlépe procedit mezi prsty, ty musíš nahmatat. Když ani to nepomůže: smetrojáček
RE: Rojení - schützmeister - 13.10.2014 12:02 PM
(12.10.2014 10:24 PM)Crha Karel napsal(a): Matky neznačím (hlavně proto, že je nemohu najítZkušenost to je vyčtená, ale myslím, že funkční.
Lapneš roj / tio je u mě největší problém /.
Nachystáš úl, do kterého vložíš plást s plodem otevřeným, stačí kousek, to už znám.
No a na to mřížka a prázdný nástavek a do toho nasypeš roj. Zavřeš a za nějakou donu číhneš jak to jde. Včely by se měly prosít k plodu a matka a pár trubců zůstat nahoře. Když se jim nechce, dýmáš. No a v tom zbytku najdeš i neznačenou, to se už nechá.
Což ovšem neřeší to značení, aspoň ne v prvním roce. Pak už by to mělo jít. A nebo holt je nerojit a přesypávat oddělky.
RE: Rojení - Crha Karel - 04.11.2014 10:44 PM
(03.11.2014 08:07 PM)Crha Karel napsal(a): Za čtyři roky 6 rojů, pokaždé na jiném stromě. Že by se ty energetické body přemisťovaly?
(04.11.2014 04:44 AM)Debora napsal(a): Kájo, to jen napovídá, že máš nehomogení genetiku. Enregerické body se většinou vyskytují bifilarně. Tak že, najdeš-li jeden, v jeho okruhu najdeš desítky dalších.Co máš na mysli ... máš nehomogenní genetiku...? Precizuj?
RE: Rojení - Debora - 05.11.2014 09:08 AM
Kájo, nemáš jednoznačný fenotyp. Rojová místa se zpravidla předávaji z generace na generaci.
RE: Rojení - Crha Karel - 05.11.2014 10:21 AM
(05.11.2014 09:08 AM)Debora napsal(a): ...nemáš jednoznačný fenotyp...Fenotyp čeho? Zkus se mnou komunikovat jako s pětiletým dítětem. Třeba se pak někam doberem.
RE: Rojení - Jiří Marx - 05.11.2014 11:55 AM
Karle sám říkáš, že máš na včelnici 4 linie matek, to znamená , že každá ta linie má lehce rozdílné genetické vlastnosti. Každá má jiný geny. Proto se Ti asi každý včelstvo rojí na jiný strom.
Fenotyp vzniká po čase působením prostředí na genotyp, jsou to vlastně znaky a vlastnosti viditelné navenek. Kdybys tu svoji včelnici nechal at se kříží jak je libo, po čase by se materiál stabilizoval s nějakými vlastnostmi.
To jsou ty pozorování, že se včely už 20 let rojí na jeden jediný strom (třeba)
RE: Rojení - Crha Karel - 05.11.2014 12:53 PM
Co je fenotyp vím (a co nevím si zjistím) a právě protože vzniká až po nějakém čase, nemůže to platit pro moji situaci. Protože čtyři linie mám až letos a z nich se nerojilo nic. Roje byly z předchozích let, (letošní nepočítám, ten byl cizí) kdy jsem měl jen vigorky a přesto usedaly na různé jabloně které jsou od sebe cca 20 až 50 metrů.
Takže na fakt, že roje sedají někomu konkrétně na jeden strom nemusí být poplatný jinde a nelze jím dovodit ani energetický zdroj toho místa. Ledaže by jsme se třeba v další diskuzi dobrali k tomu, že onen zdroj energie může být i na ploše třeba aru či hektaru.
PS: My jsme takovýhle debat s Cher na společné dovolené vedly spoustu a vždy bylo potřeba zjistit co přesně myslí abychom si porozuměli.
RE: Rojení - Jiří Marx - 05.11.2014 12:59 PM
No vidíš Vigorky a nemají jednotný genotyp
ach ten Čermák
RE: Rojení - Jindřich Šafránek - 05.11.2014 02:36 PM
(01.07.2014 01:52 AM)Martin Smutný napsal(a): Jedna perlička - kamarádovi uletěl asi před 5 týdny roj (bydlí u lesa - bory tam šumí po skalinách) a objevil ho až nyní - ochladilo se, včely se stáhly a obnažily bílé dílo svítící na skále pod převisem, asi 10 m nad zemí.
Jeho záměrem bylo včelstvo sundat a usadit do připraveného úlu.
Leč dílo bylo prostavěné asi 35 cm do zužující se štěrbiny, bez šance na vyjmutí.
Co ukázal první průzkum:
- včely založily 11 plástů (les byl velmi suchý, kuřák jsme na lano z důvodu bezpečnosti raději nebrali. Obnažit okraje díla se podařilo foukáním - viz poslední foto).
- mezi obsazené plásty zalétávaly létavky jedním místem, jakoby "česnem" vytvořeným ze včel
- místo si nevybraly dle mého nijak příznivě - dost větrné, orientace k severu, ochrana před větším lijákem nejistá
Budeme je dále sledovat. Nevím, zda mají šanci na přezimování....
Martin
Martine , jak prolejzám příspěvky narazil jsem na : výše
Při hromadném mizení včelstev z úlů, jak se daří hrdinkám na skále ?
RE: Rojení - Debora - 05.11.2014 09:01 PM
Kájo, při příští navštěvě Ti ukážu místa, kde můžeš sklízet roje.
RE: Rojení - Aleš Molčík - 05.11.2014 09:10 PM
Já jsem rozhodnutý konečně už příští rok vyzkoušet rozestavit prázdné úly a rozvěsit rojáčky na větve ať se ty roje sklidí beze mě.
RE: Rojení - Jindřich Šafránek - 06.11.2014 12:52 PM
(05.11.2014 09:01 PM)Debora napsal(a): Kájo, při příští navštěvě Ti ukážu místa, kde můžeš sklízet roje.
Deboro , dokáže to najít i normální chlap . Proutkem najdu vodní pramen, ty zdroje energie se hledají jak? Sráží se tam rosa , sedají tam ptáci, nerostou tam kopřivy ?
Díky
RE: Rojení - Debora - 06.11.2014 04:18 PM
Určitě to dokáže najít i normální chlap.
Setkáme-li se, pomůžu. Odpověd' jsem přesunula na světlo, aby jsme to tu nezaplevenily.
RE: Rojení - Martin Smutný - 07.11.2014 01:36 PM
(05.11.2014 02:36 PM)Jindřich napsal(a):(01.07.2014 01:52 AM)Martin Smutný napsal(a): Jedna perlička - kamarádovi uletěl asi před 5 týdny roj (bydlí u lesa - bory tam šumí po skalinách) a objevil ho až nyní - ochladilo se, včely se stáhly a obnažily bílé dílo svítící na skále pod převisem, asi 10 m nad zemí.
Jeho záměrem bylo včelstvo sundat a usadit do připraveného úlu.
Leč dílo bylo prostavěné asi 35 cm do zužující se štěrbiny, bez šance na vyjmutí.
Co ukázal první průzkum:
- včely založily 11 plástů (les byl velmi suchý, kuřák jsme na lano z důvodu bezpečnosti raději nebrali. Obnažit okraje díla se podařilo foukáním - viz poslední foto).
- mezi obsazené plásty zalétávaly létavky jedním místem, jakoby "česnem" vytvořeným ze včel
- místo si nevybraly dle mého nijak příznivě - dost větrné, orientace k severu, ochrana před větším lijákem nejistá
Budeme je dále sledovat. Nevím, zda mají šanci na přezimování....
Martin
Martine , jak prolejzám příspěvky narazil jsem na : výše
Při hromadném mizení včelstev z úlů, jak se daří hrdinkám na skále ?
Jindřichu, odpověď se dočteš ve vlákně dál (příspěvek č. 80). Zkráceně - roj byl sundán majitelem. Polehčující okolností je tamtéž vyobrazený krásný nový příbytek.....
RE: Rojení - Jindřich Šafránek - 08.11.2014 12:49 PM
lijákem nejistá
Budeme je dále sledovat. Nevím, zda mají šanci na přezimování....
Martin
[/quote]
Martine , jak prolejzám příspěvky narazil jsem na : výše
Při hromadném mizení včelstev z úlů, jak se daří hrdinkám na skále ?
[/quote]
Jindřichu, odpověď se dočteš ve vlákně dál (příspěvek č. 80). Zkráceně - roj byl sundán majitelem. Polehčující okolností je tamtéž vyobrazený krásný nový příbytek.....
[/quote]
Za tu výdrž na skále si ten nádherný úl zasloužily
RE: Rojení - Debora - 21.11.2014 02:04 PM
(06.11.2014 12:52 PM)Jindřich napsal(a):(05.11.2014 09:01 PM)Debora napsal(a): Kájo, při příští navštěvě Ti ukážu místa, kde můžeš sklízet roje.
Deboro , dokáže to najít i normální chlap . Proutkem najdu vodní pramen, ty zdroje energie se hledají jak? Sráží se tam rosa , sedají tam ptáci, nerostou tam kopřivy ?
Díky
(06.11.2014 04:18 PM)Debora napsal(a): Určitě to dokáže najít i normální chlap.
Guru dev namo Jindřichu a Vážení přátelé a přítelkyně alternativního včelaření,
včera jsem toto téma rozebírala s kolegou Davidem, opravdu dušemilovným šamanem, a došli jsme k závěru, že každý, kdo se nebojí "odhalit" svou spiritualitu a má dostatek sebevědomí, pro vnímání světa smyslem JÁ, který udržuje k okolnímu světu velmi intimní vztah, se může naladit na jakoukoliv hledanou frekvenci, a nebo se napojit na vědomí jiné bytosti. Smysl JÁ, nám umožnuje cítit s jinou bytostí, jako se sebou samým. Je to okamžik, v kterém vnímáme včelstva skrze myšlenku, kterou nám věnuje, kdy včelstvo odhalí podstatu své bytosti, jako by bylo v nás. I metafyzický svět má své zákony, které je nutno dodržovat. V rámci Tondova roje můžu na toto téma napsat něco jako skripta "chov včelstev, co nejblíže podstatě včelstva" a v praxi jen sebevědomým a otevřeným duším umožnit nadzvednout roušku reality.
šamansky
cher
P.S. kdo z Vás se s tímto příspěvkem nedokáže identifikovat, nebo s ním duševně nesouhlasí, prosím o upřímný palec dolů. Věřím, že si Vaši upřímnost zasloužím.
.
RE: Rojení - Miroslav Macek - 21.11.2014 04:44 PM
(21.11.2014 02:04 PM)Debora napsal(a): P.S. kdo z Vás se s tímto příspěvkem nedokáže identifikovat, nebo s ním duševně nesouhlasí, prosím o upřímný palec dolů. Věřím, že si Vaši upřímnost zasloužím.
Úprimne. S príspevkom sa nedokážem identifikovať ani s ním nesúhlasím pretože mu nerozumiem. Prepáč, ale tvoj spôsob myslenia a vyjadrovania je pre mňa vo všeobecnosti ťažko pochopiteľný aj po opakovanom prečítaní. Možno je problém v mojej schopnosti vnímať niektoré veci a preto nie je dôvod dávať palec dole.
RE: Rojení - Debora - 21.11.2014 05:02 PM
Míro, děkuji za upřímnost a feedback
cher
RE: Rojení - Aleš Molčík - 21.11.2014 08:50 PM
Ale žádný palec dolů ono se říká, věř a víra tvá Tě uzdraví. Síla myšlenky je neskutečná a proto přeji Vašim včelstvům v Tondově roji, aby to, že jste se na jejich frekvenci myšlenkou napojily zjistily a byly v pohodě. Protože ono to také může být tak, že síla myšlenky je nepřenositelná pokud ta druhá bytost v ni nezačne sama věřit.
RE: Rojení - terez.c - 21.11.2014 11:35 PM
Deboro, skripta rozhodně napiš, takové informace na mně hrň lopatou
.Aleši, ono je to jednodušší, než si myslíš, dostáváš přesně to co vysíláš...v praxi to znamená, že když někoho upřímně miluješ, cítí ten dotyčný totéž. Pokud někoho upřímně obdivuješ, obdivuje i on tebe. A pokud někoho upřímně nechápeš, nechápe ani on tebe. A buď si jistý, že cokoliv cítíš ty, cítí i ten druhý.
PS: síla myšlenky je skutečná
RE: Rojení - Aleš Molčík - 21.11.2014 11:53 PM
Kéž by to bylo tak jednoduché jak si myslíš, to by se mě vyhnuli všechny pokusy těch co se mě snaží podvést, ohrozit na silnici........ale jak už jsem napsal věř a víra tvá tě uzdraví. Jen kdyby ti věřící uměli být i tolerantní k těm nevěřícím.
RE: Rojení - Debora - 22.11.2014 02:59 AM
(21.11.2014 08:50 PM)Aleš Molčík napsal(a): ono se říká, věř a víra tvá Tě uzdraví. Síla myšlenky je neskutečná a proto přeji Vašim včelstvům v Tondově roji, aby to, že jste se na jejich frekvenci myšlenkou napojily zjistily a byly v pohodě. Protože ono to také může být tak, že síla myšlenky je nepřenositelná pokud ta druhá bytost v ni nezačne sama věřit.
Aleši, bud' upřímný, toto téma není Tvá síla.
Na světě nenajdeš nevěřícího člověka. Jen osvícený člověk nepotřebuje víru.
Jsou lidé, kteří kladou otázku, jest-li je možné včelařit bez léčby? Většinou tuto otázku kladou lidé, kteří věří, že léčba včelstvo uzdraví. Lidé si nekladou úmyslně špatné otázky, ale jsou št'astný, když mají na otázku odpověd'.
Otázka teda nezní, jest-li je možné včelařit bez léčby, ale jest-li se včelstvu opravdu chce u nás žít?
P.S. S vírou je to jako s vílou, člověk k ní nesmí být nevraživí.
RE: Rojení - Aleš Molčík - 22.11.2014 09:34 AM
Včelstva se dovedou samo uzdravovat, principy jsou známy a pokud se včelstvo rozhodne, že u mě nebude chtít žít tak to také umí dát najevo zvýšeným rojením. Ony ty včely jsou materialisticky založeny docela hodně a tomu všemu materialistickému přizpůsobují své chování. Tady je síla víry včelaře naprosto k ničemu, tady musí být síla selského rozumu.
RE: Rojení - Jiří Marx - 22.11.2014 11:24 AM
Zajímavé.....právě jsi řekl, že včelstvo, kterému se něco nelíbí se vyrojí ( možná tam patří to ve zvýšené míře)......myslím si , že máš pravdu
Ovšem to trošku staví na hlavu tezi o rojení jako o určitém vyvrcholení.
RE: Rojení - Aleš Molčík - 22.11.2014 05:19 PM
Rojení při dosažení nějakého maxima staví na hlavu pouze ten fakt, že jsou včelaři co se jim včely nerojí po dlouhá léta. A nemyslím si, že by to bylo tím, že jejich včely maxima nedosáhnou.
Jinak včely se rojí nejen za účelem rozmnožování, ale i z pudu sebezáchovy v případě ohrožení. Může to být i nedostatek snůšky a nevhodné počasí, zima a déšť v době rozvoje. Já jsem tohle zažil jednou a to se rojilo všechno ať to bylo silné nebo slabé. Ty silné se rojili i vícekrát a utnul jsem to rojení jen podněcovacím krmením a to byl květen. Má to i včelařský termín "hladové roje". Včely se prostě vyrojí, aby si našly lepší podmínky pro život. Naprosto stejně to dělá i Včela východní, která také migruje za snůškou a nechává za sebou dílo i s roztoči.
Další takový příklad kdy včely jsou schopny se vyrojit je požár. Tohle může pozorovat každý po zakouření kuřákem do úlu. Včely sají med, protože se cítí ohroženy a připravují se na opuštění hnízda. Viděl jsem to při požáru kočovné maringotky. Včely vyletovaly a shlukovaly se v rojové hrozny na větvích okolních stromů a jak přestalo hořet, tak se vracely na původní místo. Takže včelař na místo před spáleniště postavil prázdné úly a včely se do nich nastěhovaly a v některých byly dokonce i původní matky.
RE: Rojení - Debora - 23.11.2014 11:31 PM
(22.11.2014 09:34 AM)Aleš Molčík napsal(a): Včelstva se dovedou samo uzdravovat, principy jsou známy a pokud se včelstvo rozhodne, že u mě nebude chtít žít tak to také umí dát najevo zvýšeným rojením. Ony ty včely jsou materialisticky založeny docela hodně a tomu všemu materialistickému přizpůsobují své chování.
Materie je život, duchovno je gravitace. Jakákoliv myšlenka okamžitě opouští svět hmoty, aby mohla rozkvést, nabýt zkušenosti (gravitace), než se vrátí zpět do světa života, který modeluje. Tímto způsobem nám odhaluje čirý pohled na všechno, co nás obklopuje. To je to, co nazívám nahlédnout za roušku reality smyslem JÁ.
(21.11.2014 08:50 PM)Aleš Molčík napsal(a): Síla myšlenky je neskutečná..., ono to také může být tak, že síla myšlenky je nepřenositelná pokud ta druhá bytost v ni nezačne sama věřit.
Když řekneš, že síla myšlenky je neskutečná a nepřenositelná, hodnotíš něco, co je mimo tebe. Tento pohled na svět nazívám pohromou. Pohroma je ale naprostá nezbytnost, dává zkušenost, nutí přemýšlet a objevit sama sebe v sobě.
(22.11.2014 09:34 AM)Aleš Molčík napsal(a): Tady je síla víry včelaře naprosto k ničemu, tady musí být síla selského rozumu.
To je správné vnímání smyslem Já. Díváš se do hloubky své duše, testuješ ji a potvrzuješ ji. Zapřel jsi pohromu a modeluješ hmotu. Rojení je obdobný proces.
Vítej v gravitaci roje
cher
RE: Rojení - Milan Bencúr † - 20.01.2015 06:49 PM
Na slovenskom fóre som našiel túto informáciu. V časopise Včelár, asi pred dvadsiatimi rokmi, bol uverejnený návod, ktorý si môže každý vyskúšať a skutočne sa osvedčil a zabráni rojeniu. Podstatou návodu je zámena polovice plodových plástov medzi dvomi, tromi včelstvami, ktoré sa chcú vyrojiť, tak, že matky musia zostať v pôvodnom plodisku na svojich plodových plástoch. Rojová nálada okamžite skončí a včelstvá v tom roku sa nevyroja. Autor tejto metódy vtedy napísal, že prítomnosť cudzích včiel vo včelstve naruší harmóniu včelstva, čo má za následok zaniknutie rojovej nálady.
RE: Rojení - Crha Karel - 20.01.2015 07:42 PM
Tomu bych věřil, ale zkoušet se mi to nechce, riziko rozšíření potencionální skryté nemoci je vysoké. Lepší ať se rojí.
RE: Rojení - Miroslav Macek - 27.03.2015 11:10 AM
Prvý tohoročný roj. Neveríte? Kolega sa včera vrátil zo služobky z Mexika
RE: Rojení - Debora - 10.05.2015 12:01 AM
u nás kvetou včely, zde působí čirá sluneční entita.
![[Obrázky: DSC_2540.jpg]](http://s10.postimg.org/ymsszajb9/DSC_2540.jpg)
![[Obrázky: DSC_2548.jpg]](http://s18.postimg.org/o0qvuyb05/DSC_2548.jpg)
![[Obrázky: DSC_2556.jpg]](http://s14.postimg.org/nc63bybh9/DSC_2556.jpg)
Roj pracuje výlučně s tím, co k nám přichází od Slunce. Máme-li před sebou roj, pak jsou to sluneční síly, které se osvobodily pro duši včelstva. To je opravdové tajemství v pohledu na vývoj včelstva, že jako princezna v době mezi vajíčkem a pohlavní zralostí, když si vytváří svou duši, pracuje celé včelstvo výhradně se slunečními silami. Každému musí plesat srdce nad poznáním, jak je duše včelstva příbuzná s tím, co žije ve sluneční bytosti. Nyní můžeme vnímat ten intimní vztah mezi včelstvem a vesmírem.
RE: Rojení - Jiří Marx - 15.05.2015 11:02 AM
Zkusím se na rojení podívat malinko jinak. Včelstvo se geniálně přizpůsobuje prostředí. Má na to strategii částečné genetické výměny. Geny po matce zůstávají, nové geny dodávají trubci z přeživších a životaschopných včelstev z relativně širokého okolí. A to navíc trubci s poloviční genetickou výbavou procházejí tvrdým sítem přírodního výběru i u těch přeživších včelstev. Nemají to hoši jednoduché a zůstávají jen ti nejlepší z nejlepších .
Zabydlené včelstvo má dvě možnosti jak obměnit genetiku.
1) Rojení
2) TV to jest tichá výměna matky
Rojení může probíhat de facto každý rok a musíme si uvědomit, že genetiku nemění prvoroj se starou matkou, ale to včelstvo, které zůstalo.
TV je naproti tomu opatření, kdy včelstvo mění matku jednou za čas, z důvodu jejího zestárnutí, popřípadě jim nějak přestane vyhovovat z jiných důvodů. ( Loni mi jedno včelstvo udělalo TV , protože jsem ho neustále obíral o zavíčkovaný plod na oddělky, tak včelky usoudily, že s matkou není něco v pořádku a elegantně ji, ač roční, vyměnily pomocí TV)
Rojí-li se včelstvo každý rok, má evidentně potřebu měnit genetiku, něco jim nevyhovuje. Původní genetika odlétá hledat jinou dutinu, ve stávající dutině se genetika mění ...
Co je příčinou rojení? Rozmnožovací pud, šíření včelstev po krajině?? To jistě, ale proč se rojí i ta včelstvíčka, které na to evidentně nemají. Proč se tak málo rojů ve volné přírodě dožívá příštího jara? Proč byl loňský rok rojový, i když pak nebyla žádná snůška?
Přítel Nymsa říká, že většina rojení je de facto útěkovou reakcí na něco, co jim nevyhovuje. Docela mu v tomhle věřím a myslím si, že rojení každý rok není úplně přirozené.
Proč by nemělo být normální, že včelstvo obývá jednu vyhovující dutinu po několik let, či desítek let.
RE: Rojení - schützmeister - 15.05.2015 01:31 PM
(15.05.2015 11:02 AM)jirka.marx napsal(a): Rojí-li se včelstvo každý rok, má evidentně potřebu měnit genetiku, něco jim nevyhovuje. Původní genetika odlétá hledat jinou dutinu, ve stávající dutině se genetika mění ...Všecko dobrý, ale todle je das ist nesmysl.
Podle toho, co pozoruju já, je to přesně naopak. Každoročně se rojí včelstva nejstabilnější genově a nejodolnější v čase - když jsem dělal podrobné záznamy a na stanovišti nevozil novou krev, za pár let máš většinu včelstev od té nejlepší matky - ty špatné se selektují a ty dobré se rojením množí a množí. Sice je nerojím, ale dělím s matečníky, to je ale geneticky stejný.
Taky ty nejlepší se rojí první, tzn. zase chytí jen ty nejlepší trubce, protože ty chcípaci trubce ještě nemaj.
Tím celým se genetika upevňuje - matky od těchhle včelstev jsou skoro věrná kopie po mnoho let - takže žádná zásadní změna trubci není.
To může být jenom u F2, dyž je dovezu někam jinam.
V tom je právě naše šlechtění proti přírodě - v chovech se množí pozdě - špatní trubci, a od včelstev nerojivých - geneticky by se tyto časem vyselektovali.
Mimochodem, od tědlech největších "rojivek" co by každý chovatel dávno zamáznul,
mám letos už teď v úle tak 30kg medu + bude jeden či dva oddělky, který asi dají v pohodě i medovicový med.
Ty horší sou na půlce, oddělek daj v nejlepším jeden a to nepočítám těch 70% které ani nepřečkali zimu. Tydle sou bezproblémový - jen se musí včas rozdělit. Jinak nic.
Leta páně jsou to ty samý včely i v těch oddělkách. Stejně se rojí, stejně bodaj, stejně životaschopný. 6ádný nemoce, skvěle staví.
A Nymsa - má je v lese. V LESE. Tam se vše rojí méně a když, tak to nikdo neuvidí.
Dobrý včely v lese na stinném stanovišti ani nepoznám, jestli se rojili. Prostě jsou furt skvělý. To dělá ten les, žádný tichý výměny. Tichá výměna je nouze. Včelstvo který to nechá na poslední chvíli. Kolikrát se to podaří ? V zimě dost těžko. A v létě zase nejsou dobrý trubci. Je to ptákovina. Selekčně.
(15.05.2015 11:02 AM)jirka.marx napsal(a): Docela mu v tomhle věřím a myslím si, že rojení každý rok není úplně přirozené.Docela bych věřil informaci, že normálně bez člověka přežívá tak 20% včelstev.
Kdyby se nerojili každý rok - kdepak by se vzali ?
Ty dobrý se naopak vyrojí opakovaně.
RE: Rojení - Debora - 16.05.2015 06:19 AM
Jak to pro Boha nejlépe odmystifikovat? Včelstvo dokáže mnohem jemněji vnímat vůli přírody. Jen ta zkutečnost, že některé procese v přírodě jsou smyslům člověka utajené, propůjčuje včelstvu jakousi výhodu, že včelař nikdy přesně neví, kdy a proč se včelstvo rojí. Tato zdánlivě bezvýznamná výhoda umožňuje každému včelstvu zachovat své plemeno v úlech predátora včelaře. Včela nemá vůbec žádný vztah k minulosti a nemá starostí budoucnosti. Rojí-li se včelstvo každý rok, má evidentní úlohu, své plemeno rozšiřovat. Pak se může rojit až do kompletního vyčerpání mateřského úlu. Rojení je vždy ve shodě s vůlí přírody. Čas je jen koncert podle přání, odmystifikovaný otisk naší mysli.
RE: Rojení - Debora - 17.05.2015 01:58 PM
(15.05.2015 11:02 AM)jirka.marx napsal(a): Proč by nemělo být normální, že včelstvo obývá jednu vyhovující dutinu po několik let, či desítek let.
Je sice pravdou, že silná včelstva v prostorových úlech v oblastech bohatého zdroje výživy se méně rojí, ale to je v našich oblastech včelaření opravdu vyjímečné.
Jak na to tak koukám, domnívám se, že se každé včelstvo už v podletí připravuje na časné rojení, bez ohledu na počasí a rozměry dutiny úlu. Pro včelstvo plánující rojení je tudíž rozměr dutiny takový, jaký nalezla v podletí. Proto je včelařův čas jen koncert podle přání. Včelstvo je ale už o krůček dále. Časné rojení charakterizuje chytrá a zdravá včelstva. Na jedné straně může včelstvo lépe šířit své plemeno tím, že princezny z porojů mají velmi dobrou šanci zakopnout o opravdu božského ženicha, nebot' ještě nelítají sousedovi frajeři z těch ospalých včelstev chovných stanic. Další výhodou časného rojení je, že ty nejlepší apartmá v dutinách stromů jsou ještě k mání. No, a když se sousedovy včelstva konečně probudí, je po snůšce. Pak musí z nouze flanýrovat před kamerou mobilů, aby je včelař nakrmil.
To, že se včelstvo rojí, je tedy z mého pohledu zcela opačně, než se domnívá pan Nymsa. Totiž, že se nerojí proto, že někdo nebo něco jeho představu základně narušilo.
Muhehe
RE: Rojení - Jiří Marx - 17.05.2015 11:29 PM
Dobře, my to rojení nějakými zásahy ovlivnit můžeme, (zužování , rozšiřování atd) Ale co pan Nymsa, ten do nich nijak nezasahuje, prostor mají pořád stejný , čímpak ten je ruší. ??
RE: Rojení - Debora - 18.05.2015 01:07 AM
Hmm, bude se muset na to fakt podívat. Je-li tomu tak, kde ty roje jsou, co se s nimi mohlo stát?
RE: Rojení - Jiří Marx - 18.05.2015 09:14 AM
Deboro, ty nám tu podsouváš, že každoroční rojení včelstva je tak zásadní věc, že když se nevyrojí, je to včelařova chyba. Buď jim to nevhodným zásahem zkazil nebo si nevšiml prvoroje o váze 2 kg.
Nezlob se, ale jsi malinko mimo.
Co chudák Leoš, kdypak měl roj naposledy???
RE: Rojení - Debora - 19.05.2015 12:35 AM
![[Obrázky: DSC_2598.jpg]](http://s11.postimg.org/f0ud73nmn/DSC_2598.jpg)
Novoluní poroj. Bee Happy!
RE: Rojení - Debora - 19.05.2015 11:36 PM
Máš na mysli, že pan Nymsa má tak šťastná a zdravím oplývající včelstva, že zapomněla šířit své plemeno?
P.S. A co máš na mysli, že pan Nymsa včelstva neruší?
RE: Rojení - Aleš Molčík - 20.05.2015 07:29 AM
Deboro, rojení je o zachování druhu podmíněné nevyhovujícím prostorem nebo prostředím z něhož se včelstva snaží uniknout. Není to žádní idylka je to riziko.
RE: Rojení - Miroslav Macek - 20.05.2015 09:44 AM
Včera o 12 hod. mi volali že sa mi roja včely a na hruške ma čaká obrovský roj. Pretože doposiaľ ma roj doma vždy počkal nerobil som paniku a neutekal som z práce domov hneď . Pre istotu však o dve hodiny skôr ako bežne. Tentokrát roj nečakal kým ho sklepnem do rojnice a našiel si nový domov voľajako rýchlo, o tretej bol už fuč. Doposiaľ sa mi nestalo že by takto rýchlo zmizli. A možno aj stalo ale tak že sme to nepostrehli , čo je asi lepšie pretože to vie celkom pekne naštvať. Už chápem prečo sa hovorí " tváriš sa akoby ti uleteli včely"
RE: Rojení - Jiří Marx - 20.05.2015 12:40 PM
(19.05.2015 11:36 PM)Debora napsal(a): Máš na mysli, že pan Nymsa má tak šťastná a zdravím oplývající včelstva, že zapomněla šířit své plemeno?
P.S. A co máš na mysli, že pan Nymsa včelstva neruší?
Jde zajisté i o genetiku, jsou včelstva, která mají rojení jako určitý způsob obrany i např při napadení roztočem. Ale to se dá pořád vysvětlit jako útěk před nepříznivými podmínkami. Je to jejich strategie.
Jiná vyhází plod . Taky strategie.
Co jsem viděl ( a byl jsem tam loni na samém začátku srpna) tak měl pan Nymsa evidentně šťastná a zdravím oplývající včelstva.
To proč se nerojí Ti neřeknu, moje se taky nerojí ( ale já jsem je poprosil
)Víš, ty jeho úly se prostě osadí a pak se jen kouká , prostě nic nerozšiřuješ, nezužuješ, nepřevěšuješ....prostě nic...vše si dělají samy, tak jak samy uznají za vhodné. Když nevytočíš med a mají ho dost, nemusíš krmit.
Já se na ně chodím dívat tak po týdnu, zprvu se totálně zahustlily v to jednom nástavku, ve kterém jsem je přidával a ted už staví ty velké plásty , rostou a mohutní.
Když otevřu vzadu dole okénko, krásně je slyšíš jak šumí.
Proto říkám, že je pan Nymsa neruší, ono to opravdu není třeba. Jedním pohledem vidíš jak na tom jsou. Když jsou takhle nahusto, je to dobré.
Nezapomeň dát ten úl do stínu.....
nebudou se mu trhat megaplásty volné stavby ( což je mimochodem jeden z důvodů k vyrojení)
RE: Rojení - Debora - 20.05.2015 02:47 PM
(20.05.2015 07:29 AM)Aleš Molčík napsal(a): Deboro, rojení je o zachování druhu podmíněné nevyhovujícím prostorem nebo prostředím z něhož se včelstva snaží uniknout. Není to žádní idylka je to riziko.
v tom případě šlechtíte šťastná včelstva, která už neslaví vítězství genů, která jen tiše naslouchají inteligenci přírody. Jsme prostě utvořeni tak, že nás nic neuspokojuje. O ničem se nám nezdá, že to má svůj cíl v sobě samém, že to prostě existuje bez další skryté myšlenky. Odhodláme-li se někdy sledovat v rojení nepochopitelný jev a činnost duchovních sil na hmotu, máme stále ještě k dispozici nesčetné množství bohů a vskutku si dokážeme každý den vymyslet nového, jen aby jsme mohli najít tisícero důvodů mimo sebe sama, aby jsme pak bez lítosti a bez údivu znovu přijali tu původní formu, totiž nevědomou, neznámou, spící.
Vrátíme-li se k roji, kde včelstvo pozbývá trpělivosti a přechází do deliria štěstí, která se rodí z tepla a žije v slunečních paprscích. Učí nás rozumět nejintimnějšímu hlasu přirozených sil. Tomu, kdo včely zná a miluje je, připadá léto bez rojů stejně nešťastné a nedokonalé, jako léto bez květů. Med je krev včelstva a den rojení je slavnost krve, vítězství plemena a jeho genů, jediný den štěstí a jediný Šabat v roce. Není třeba inteligence, aby bylo včelstvo schopno provést takové šílenství? Není inteligence nejtěkavější stav hmoty? V roji je však štěstí tak vznešené, než aby mohla omlouvat kolísání inteligence. Jakou útěchu má národ, kterému sebereš jediný svátek celého roku?
RE: Rojení - Crha Karel - 20.05.2015 03:01 PM
Toť mystérium!
RE: Rojení - Leoš Dvorský - 20.05.2015 04:57 PM
Každé genotyp má svou strategii přežití, ať se nám to líbí nebo ne, ať to vidíme nebo ne. Z toho vyplývá i vše ostatní, třeba schopnost vyrovnat se s problémy (ke kterým včely často nutíme jednoduchými náhledy a návody), nemocemi.
Naše původní včela se téměř nerojila. Je to něco jiného než mají třeba kluci na Šumavě, kde se po tisíce let stýkala tmavá s kraňkou a křížením vzniklo něco, co tam je dodnes. Michal to nazývá kraňkou ale stejně tak by mohl nazývat tmavou, ale byl by pravdě vzdálen jako v předchozím případě. Je to pododnož obou ras. Tzv. naše včela se rojila 1x za 3-5 let, kraňka, vřesovka i více než 5x za rok. Křížením se rojivost zvyšuje (tedy zpravidla, je tu výjimky a to je buckfastští trubci, ale i jiné rasy, které pro jistotu nebudu jmenovat) Měla jinou strategii.
Ty strategie vyplývají z prostředí, kde se daný genotyp utvářel. U nás byly prostě podmínky takové, že ideální stav byl jednu za čas. Proto ta včela byla nerojivá, tedy téměř, správné by bylo říkat s nízkým sklonem k rojení než nerojivá.
Protože včelaři tehdy včelaři neuměli uměle matky rozchovávat, začali dovážet kraňku, které se rojila často a kříženci to ještě zvyšovali.
Tohle se dá dohledat už z doby před 200 lety např. u hraběte Haracha, měl jsem možnost s jedním z potomků studovat. Také u br. Adama, Ruttnera, Sklenara a dalších najdete zajímavé informace. Dokonce jsem četl starý článek z dob CK Rakouska, kde si včelař v 19-tém století stěžoval nebo vychvaloval své včely, které se nerojily 50 let!!! To by ale znamenalo, že se výměny matek děli jen tichými výměnami. Tehdy to nebylo nic divného. Jen ty červi, kdyby se mu prý do nich nedali. Oni tehdy ani nevěděli, jak se včely množí a proto je vždy spolu s medem vyřezával /ty červi/.Zajímavé opatření, že?
Rojením se včely nejen množí, ale včely si tím i řeší problémy, jak napsal Aleš , ale také aklimatizují na prostředí (proto to chce ihned odchovat F1 gen, když si něco přivezete od jinud).
Je velmi nepřesné říkat, mírně řečeno, že rojení je jen výrazem rozmnožovacího pudu.
Nelze vždy z atomizovaného problému zevšeobecňovat. U nás je spoustu analytiků, ale metodu syntézy ovládá málo kdo. To je pozůstatek toho tzv. vědeckého materialismu, který ovládl svět vědy, ale přitom postihuje jen část problému.
Krom naší původní včely tu jsou další příklady, A.m. makedonika, cecropia , monticola, a další plemena, které jsou považována za nerojivá. Jen pro zajímavost . Včely A.m. cecropia ukusují matkám i křídla a teprve, když si je časem vymění, je zabijí a ponechají si mladou. To ale neznamená, že se nerojí, ale ne tak často, jako třeba jiným u nás, kde jsem si to pěkně zbastardizovali a bude asi hůře, prootže včelařů ubývá a přibývají držitelé včel a je jedno, jestli mají včely v košnici, japončíkovi nebo Langstrothu.
Aleš to napsal naprosto exaktně. Roj je riziko a to jak pro roj samotný, tak i pro mateřák, ale i to může být strategie a to nemluvím o rojích z blahobytu a nebo z hladu.
Včela tu přežívá právě proto, že je velmi variabilní, tak prosím nehlásejme své názory, zkušenosti jako náboženství, jedinou pravdu. Buďme také variabilní a chápaví pro názory a podmínky druhých. LD
RE: Rojení - Debora - 20.05.2015 09:14 PM
(20.05.2015 04:57 PM)Leoš Dvorský napsal(a): Aleš to napsal naprosto exaktně. Roj je riziko a to jak pro roj samotný, tak i pro mateřák, ale i to může být strategie a to nemluvím o rojích z blahobytu a nebo z hladu.
Včela tu přežívá právě proto, že je velmi variabilní, tak prosím nehlásejme své názory, zkušenosti jako náboženství, jedinou pravdu. Buďme také variabilní a chápaví pro názory a podmínky druhých. LD
Vidíte přátelé, přišli jste na to sami: Právě to risiko je ona podstatná variabilita umožnující včelstvu kromě množení a přesunu genů ještě řadu jiných výhod, jako je například adaptace, hygiena, ale i právo zemřít. Nikdy jsem nepsala, že rojení je jen výrazem rozmnožovacího pudu. Leoš sám píše, že Kraňka je rojivá, nebo přesněji, oproti původní Tmavé včele má zřetelně vyšší sklon k rojení. Odnaučit Kraňku rojení, to už je hrubý zásah do vůle a strategie včelstva, která ji prvotně přežití v přírodě teprve umožňuje. Je dost pravděpodobné, že naše představy o Kraňce jsou velmi skromné, ale tato včela potřebuje rojení. Jen se podívejte do úlu, na ty smutné mouchy, které se nikdo neostýchá několikrát za rok nahnat do plynové komory a pak nestoudně obhajuje blaho včelstva. Na to padají včelstva a celá ta pohádka o démonu varroa je bubáček pro strašení těch přibývajících držitelů včelstev. Samozřejmě, že nám tyto mouchy bez ošetření budou dále kolabovat, o to se již přičiní vyškolení organizátoři chemoterapeutických kroužků, na tom se ze začátku nic moc nezmění. Krůček za krůčkem si musíme ohmatávat cestičku k pochopení inteligence včelstva. Naštěstí však máme docela alternativního Boha, tak že můžeme jen doufat, že ti přibývající držitelé včelstev se nebudou zuby nehty držet programu samozvaných vědců a budou se více soustředit na přirozenost a podstatu včelstva a snad jednou nahradí právě ty sebe zvolený včelaře, kteří nás se svou vírou do tohoto šlamazlu teprve přivedli a kterou se nám neustále snaží násilně vnucovat. Všeobecně však zůstává platnost výroku "Buďme také variabilní a chápaví pro názory a podmínky druhých"
RE: Rojení - Jindřich Šafránek - 21.05.2015 08:30 PM
Dnes 21.5.4 se vyrojilo u mne nejsilnější včelstvo ale nevím proč , 6.5.2015 jsem z něj udělal oddělek. 11.5.2015 přidal nástavek 39x24 deset rámků z toho 4x stavební jinak souše. Je pravda že uvnitř bylo velké množství zavíčkovaného plodu V úterý byly živější ve středu lilo, tak si vylétly dnes. Nevím co do nich vjelo.
RE: Rojení - tondabh - 21.05.2015 10:44 PM
(21.05.2015 08:30 PM)Jindřich napsal(a): Dnes 21.5.4 se vyrojilo u mne nejsilnější včelstvo ale nevím proč , 6.5.2015 jsem z něj udělal oddělek. 11.5.2015 přidal nástavek 39x24 deset rámků z toho 4x stavební jinak souše. Je pravda že uvnitř bylo velké množství zavíčkovaného plodu V úterý byly živější ve středu lilo, tak si vylétly dnes. Nevím co do nich vjelo.
Jindřichu jen důkaz toho, že různé teorie Matku Přírodu neovládnou, měj se krásně rojivě Tonda.
P.S. Roj jsi chytil?
RE: Rojení - Leoš Dvorský - 22.05.2015 10:00 AM
(21.05.2015 08:30 PM)Jindřich napsal(a): Dnes 21.5.4 se vyrojilo u mne nejsilnější včelstvo ale nevím proč , 6.5.2015 jsem z něj udělal oddělek. 11.5.2015 přidal nástavek 39x24 deset rámků z toho 4x stavební jinak souše. Je pravda že uvnitř bylo velké množství zavíčkovaného plodu V úterý byly živější ve středu lilo, tak si vylétly dnes. Nevím co do nich vjelo.
Jindřichu pokusím se ti to vysvětlit. Nejsem sektář, tak to bude trochu obšírnější.
Tedy co vím.
1) na jaře jsi spojil to toho jednoho včelstva dvě slabší včelstva.
2) 6.5. jsi z něj udělal oddělek se starou matkou, to stáří neznáš.
3) 11.5. jsi mu přidal nástavek souší
4) 21.5 se ti vyrojily
5) pokud vím, v tvém okolí byly větší úhyny.
Je to naprosto logické a očekávané. Prostě jsi jim urychlil jen podmínky potřebné pro rojení protože:
1) tím že jsi je spojil na jaře jsi spojil dvě nesourodé jednotky. Ta včelstva měla každá svou vizi využití prostoru (malého, s malým množstvím včel, možná i nemocných, to já nevím). Představ si, že by jsi dal dohromady dvě montážní party. Jedu z Francie a druhou z Čech, také to nějakou dobu trvá, než najdou harmonii a o tu jde v přírodě především. Tedy disharmonie pokud jde o množství plodu, mateřího feromonu, prostoru..... To po řešení formou roje přímo volá. Ano včely se rojí i proto, že si řeší nějaký svůj problém (migrují). Tenhle případ mám velmi dobře zachycený fotodokumentací u včelstev přímo z přírody.
2) U spojených včelstev se hůře odhaduje potřebný prostor. V době květu jív musíš mít u kraňky (nebo spíše většiny kmenů) více prostoru. Obsedá-li kraňka 2/3 prostoru, jsou vytvořeny podmínky pro rojení . Odkud by měly ty včely vědět, že jim tam hodíš bednu souší navíc? Ony s tebou nekalkulují, zkus se do nich vcítit.
3) Tzv. rojové včely jsou velice podobné těm, které zimují. Mají komplexní vybavení, jsou dlouhověké. No a ty jsi jejich tvorbě i výše uvedeným napomohl aniž si včelstvu daleko před jejich intenzivnější tvorbou (dlouhověké a středněvěké skupiny se ve včelstvu nacházejí vždy) nabídl možnost úpravy vize přizpůsobení se třeba prostoru.
4) Tím, že jsi udělal oddělek se starou matkou jsi tendenci k rojení nijak neomezil, naopak. Jednak jsi neodebral létavky, které mají vyšší hladinu JH (juvenilní hormon), ty se vrátily a původní stanoviště, tedy pokud jsi oddělek nepřevezl 2-3 km jinam. Původní včelstvo bylo se spousty plodu, včel a létavek a bez matky, téměř jako by se nic nestalo.
Tak okamžitě nasadily náhradní matečníky. No a to, že se vyrojily, je důsledek toho, že se na něj již připravovaly, připravené byly. V tvém případě daleko intenzivněji než by to bylo jen s jednou matkou (cizí mateří látka provokuje matku k daleko intenzivnějšímu kladení vajíček no a společně s tou prostorovou disharmonií to přípravy krojení jen urychlilo).
Prostě jsi ty přípravy urychlil. To včelstvo by se určitě vyrojili i tak, ale není jedno, zda je to 1x za 3-5 let nebo několikrát do roka.
Já bych na tvém místě očekával roje další právě z tohoto včelstva. Budou s neoplozenými matkami, tak mohou letět vysoko i daleko, ale to není zdaleka nevyhnutelně nutné.
Když pominu to spojování já bych na tvém místě postupoval následovně:
1) více prostoru v době květu jívy (klidně bych podstavil i prázdný nástavek, tím bys tepelný režim moc nepozměnil.
2) 6.5. bych včelstvo odstavil někam stranou.
3) na původní místo bych dal nástavek souší, plást s matkou (je možné i jen otevřený plod, v tom případě by v odstaveném včelstvu zůstalo daleko více včel mladších generací- třeba tenhle poznatek někdy využiješ).
Co by se stalo: létavky by se vrátily na původní místo ( s nimi i dost mladušek, které již byly na proletu) a to včelstvo (rozhodně silnější než oddělek) by dál pokračovalo, jen by bylo vrhnuto do stadia rozvoje. Určitě by ti přineslo slušný výnos.
Odstavené včelstvo by přišlo o létavky, tedy i o JH, to by je motivovalo k nahrazení a tím by došlo k oslabení počtu dlouhověkých /tzv. rojových/ včel. Zda by to stačilo k oddálení rojení nevím, ale zpravidla ano. No a tak bys měl dvě včelstva a v konečné fázi daleko více létavek. To by se mohlo projevit ve vyšším využití snůšky.
To je můj náhled na věc. Neber toe jako dogma, neznám vše a ani ne všechny tvé zákroky, okolnosti. Snažil jsem se také vcítit do tvého pohledu a to se mi bezpochyby nepodařilo.
Je dobře věřit přírodě, ale je rozdíl jestli jen slepě věříš a nebo se snažíš přijít na kloub tomu, proč se tak v přírodě děje, prostě snažit se pochopit a naslouchat jí. Člověk se pak alespoň nemusí pohybovat jako prvok, tedy od nikud nikam. To je ale spíše filozofický pohled na věc. Někdo ví prostě vše hned a někdo hledá, variabilně pravdu celý život. Já patřím spíš k těm hledačům (konečný soud, nade mnou , jak tomu skutečně je, ale vyřknou, jen ti tam nahoře). LD
RE: Rojení - Debora - 22.05.2015 11:16 AM
(20.05.2015 04:57 PM)Leoš Dvorský napsal(a): Buďme také variabilní a chápaví pro názory a podmínky druhých. LD
RE: Rojení - Jindřich Šafránek - 22.05.2015 03:30 PM
(22.05.2015 10:00 AM)Leoš Dvorský napsal(a):(21.05.2015 08:30 PM)Jindřich napsal(a): Dnes 21.5.4 se vyrojilo u mne nejsilnější včelstvo ale nevím proč , 6.5.2015 jsem z něj udělal oddělek. 11.5.2015 přidal nástavek 39x24 deset rámků z toho 4x stavební jinak souše. Je pravda že uvnitř bylo velké množství zavíčkovaného plodu V úterý byly živější ve středu lilo, tak si vylétly dnes. Nevím co do nich vjelo.
Jindřichu pokusím se ti to vysvětlit. Nejsem sektář, tak to bude trochu obšírnější.
Tedy co vím.
1) na jaře jsi spojil to toho jednoho včelstva dvě slabší včelstva.
2) 6.5. jsi z něj udělal oddělek se starou matkou, to stáří neznáš.
3) 11.5. jsi mu přidal nástavek souší
4) 21.5 se ti vyrojily
5) pokud vím, v tvém okolí byly větší úhyny.
Je to naprosto logické a očekávané. Prostě jsi jim urychlil jen podmínky potřebné pro rojení protože:
1) tím že jsi je spojil na jaře jsi spojil dvě nesourodé jednotky. Ta včelstva měla každá svou vizi využití prostoru (malého, s malým množstvím včel, možná i nemocných, to já nevím). Představ si, že by jsi dal dohromady dvě montážní party. Jedu z Francie a druhou z Čech, také to nějakou dobu trvá, než najdou harmonii a o tu jde v přírodě především. Tedy disharmonie pokud jde o množství plodu, mateřího feromonu, prostoru..... To po řešení formou roje přímo volá. Ano včely se rojí i proto, že si řeší nějaký svůj problém (migrují). Tenhle případ mám velmi dobře zachycený fotodokumentací u včelstev přímo z přírody.
2) U spojených včelstev se hůře odhaduje potřebný prostor. V době květu jív musíš mít u kraňky (nebo spíše většiny kmenů) více prostoru. Obsedá-li kraňka 2/3 prostoru, jsou vytvořeny podmínky pro rojení . Odkud by měly ty včely vědět, že jim tam hodíš bednu souší navíc? Ony s tebou nekalkulují, zkus se do nich vcítit.
3) Tzv. rojové včely jsou velice podobné těm, které zimují. Mají komplexní vybavení, jsou dlouhověké. No a ty jsi jejich tvorbě i výše uvedeným napomohl aniž si včelstvu daleko před jejich intenzivnější tvorbou (dlouhověké a středněvěké skupiny se ve včelstvu nacházejí vždy) nabídl možnost úpravy vize přizpůsobení se třeba prostoru.
4) Tím, že jsi udělal oddělek se starou matkou jsi tendenci k rojení nijak neomezil, naopak. Jednak jsi neodebral létavky, které mají vyšší hladinu JH (juvenilní hormon), ty se vrátily a původní stanoviště, tedy pokud jsi oddělek nepřevezl 2-3 km jinam. Původní včelstvo bylo se spousty plodu, včel a létavek a bez matky, téměř jako by se nic nestalo.
Tak okamžitě nasadily náhradní matečníky. No a to, že se vyrojily, je důsledek toho, že se na něj již připravovaly, připravené byly. V tvém případě daleko intenzivněji než by to bylo jen s jednou matkou (cizí mateří látka provokuje matku k daleko intenzivnějšímu kladení vajíček no a společně s tou prostorovou disharmonií to přípravy krojení jen urychlilo).
Prostě jsi ty přípravy urychlil. To včelstvo by se určitě vyrojili i tak, ale není jedno, zda je to 1x za 3-5 let nebo několikrát do roka.
Já bych na tvém místě očekával roje další právě z tohoto včelstva. Budou s neoplozenými matkami, tak mohou letět vysoko i daleko, ale to není zdaleka nevyhnutelně nutné.
Když pominu to spojování já bych na tvém místě postupoval následovně:
1) více prostoru v době květu jívy (klidně bych podstavil i prázdný nástavek, tím bys tepelný režim moc nepozměnil.
2) 6.5. bych včelstvo odstavil někam stranou.
3) na původní místo bych dal nástavek souší, plást s matkou (je možné i jen otevřený plod, v tom případě by v odstaveném včelstvu zůstalo daleko více včel mladších generací- třeba tenhle poznatek někdy využiješ).
Co by se stalo: létavky by se vrátily na původní místo ( s nimi i dost mladušek, které již byly na proletu) a to včelstvo (rozhodně silnější než oddělek) by dál pokračovalo, jen by bylo vrhnuto do stadia rozvoje. Určitě by ti přineslo slušný výnos.
Odstavené včelstvo by přišlo o létavky, tedy i o JH, to by je motivovalo k nahrazení a tím by došlo k oslabení počtu dlouhověkých /tzv. rojových/ včel. Zda by to stačilo k oddálení rojení nevím, ale zpravidla ano. No a tak bys měl dvě včelstva a v konečné fázi daleko více létavek. To by se mohlo projevit ve vyšším využití snůšky.
To je můj náhled na věc. Neber toe jako dogma, neznám vše a ani ne všechny tvé zákroky, okolnosti. Snažil jsem se také vcítit do tvého pohledu a to se mi bezpochyby nepodařilo.
Je dobře věřit přírodě, ale je rozdíl jestli jen slepě věříš a nebo se snažíš přijít na kloub tomu, proč se tak v přírodě děje, prostě snažit se pochopit a naslouchat jí. Člověk se pak alespoň nemusí pohybovat jako prvok, tedy od nikud nikam. To je ale spíše filozofický pohled na věc. Někdo ví prostě vše hned a někdo hledá, variabilně pravdu celý život. Já patřím spíš k těm hledačům (konečný soud, nade mnou , jak tomu skutečně je, ale vyřknou, jen ti tam nahoře). LD
Leoši chápu , jsem hledač cest, nic mimo knížek a to co tam najdu nevím,
Jen jsem nenapsal, já je spojil v listopadu 2014, ale je možné že jako dvoumatečné přezimovaly. Budu je hlídat a uvidím, ale jsou to včely které vylétají již při +8 stupních jako prvé ráno a vrací se za tmy. myslím že přibrzdit " asi " ten sklon k rojení budou nadějné.
Díky za rozbor stavu, použít přelétáku mne nenapadlo.
Ale jako poučení dopadu svých zásahů je to neocenitelné.
RE: Rojení - Milan Bencúr † - 23.05.2015 03:12 PM
Z mojej skúsenosti len môžem potvrdiť, že je dôležité to rozšírenie úľového priestoru o 100% v čase kvitnutia vŕby rakyty.
[attachment=1095] [attachment=1096] [attachment=1097] [attachment=1098]
RE: Rojení - Aleš Molčík - 24.05.2015 08:06 AM
(22.05.2015 03:30 PM)Jindřich napsal(a): Jen jsem nenapsal, já je spojil v listopadu 2014[/b], ale je možné že jako dvoumatečné přezimovaly.
Mám několikrát vyzkoušeno, že po spojení v podletí dvou slabších oddělků, jsou tyto včelstvíčka schopna jako dvoumatečné zimovat a na jaře se i tak rozvíjet a ke spojení dojde až během první větší snůšky.
RE: Rojení - Jindřich Šafránek - 26.05.2015 01:40 PM
Jindro více matečníků je při rojení normální, podporují konkurenci. Já pamatuji, že v provopočátcích jsem jich napočítal i přes 20 .Proto jsem se pídil po méněrojivých včelách a dnes nevidím ani misku a ani při přehuštění se jim nechce ven. Při pohledu na to počasí se jim ani nedivím. Ony ty méně rojivé včely mají i svoji nevýhodu, odchovávají v serii málo matečníků, člověk se více nadře. LD
Leoši,
já myslel že "jak píší odborníci" , prvá vylíhlá matka zlikviduje ostatní matečníky.
jak vidím není to vždy. Dále pozoruji že plodování přichází v nějakých vlnách a ne nepřetržitě.Při kontrole nacházím buďto vše zavíčkované nebo většinu ve vajíčkách a červíkách. Na tom mém jediném stanovišti se to děje většinou stejně u všech včelstvev.
Ještě dotaz, jedno včelstvo je tak přeplněné včelami že téměř nestačí leták, večer dělají bradu. jsou čerstvě vytočeny a stále je leták přeplněn. Mám raději přidat pátý nástavek ( 39x24) ?
Foto je dnes z 12,30 hod
Díky Jindra[attachment=1106]
RE: Rojení - Leoš Dvorský - 26.05.2015 02:56 PM
(26.05.2015 01:40 PM)Jindřich napsal(a): Jindro více matečníků je při rojení normální, podporují konkurenci. Já pamatuji, že v provopočátcích jsem jich napočítal i přes 20 .Proto jsem se pídil po méněrojivých včelách a dnes nevidím ani misku a ani při přehuštění se jim nechce ven. Při pohledu na to počasí se jim ani nedivím. Ony ty méně rojivé včely mají i svoji nevýhodu, odchovávají v serii málo matečníků, člověk se více nadře. LD
Leoši,
já myslel že "jak píší odborníci" , prvá vylíhlá matka zlikviduje ostatní matečníky.
jak vidím není to vždy. Dále pozoruji že plodování přichází v nějakých vlnách a ne nepřetržitě.Při kontrole nacházím buďto vše zavíčkované nebo většinu ve vajíčkách a červíkách. Na tom mém jediném stanovišti se to děje většinou stejně u všech včelstvev.
Ještě dotaz, jedno včelstvo je tak přeplněné včelami že téměř nestačí leták, večer dělají bradu. jsou čerstvě vytočeny a stále je leták přeplněn. Mám raději přidat pátý nástavek ( 39x24) ?
Foto je dnes z 12,30 hod
Díky Jindra
No jestli máš souše tak jo, pokud staví i mezistěny nejsou problém. Možná by bylo jednodušší udělat další včelstvo nebo to dopadne podobně jako s tím vyrojeným.
Jakmile se dostanou do rojovky, stejně je od toho neodradíš a spíš bych toho využil. LD
RE: Rojení - tondabh - 26.05.2015 03:39 PM
Haribol přátelé, takový rojíček bych na zahrádce uvítal...
http://www.novinky.cz/koktejl/370523-muz-se-nechal-obalit-109-kilogramy-vcel.html
RE: Rojení - Jan Brunclík - 26.05.2015 08:27 PM
Mě by stačil i 2-3 kilový ze sto kilo bych se rozdělil s hodně včelařema. To by bylo radosti.
Jenda
RE: Rojení - Jaro Stoklasa - 27.05.2015 09:30 PM
Dá sa spoznať príprava na rojenie (alebo že sa včelstvo zakrátko vyrojí) bez otvárania včelstva? V čase, keď sa do neho nedá vojsť (dažde, zima). Napr. podľa zvuku a podobne.
RE: Rojení - Debora - 28.05.2015 12:28 AM
Když je zima, tak se nerojí. Za dobrého počasí kolem polední hodiny, chomáče včel se doslova vlní a teplota v úlu může přesáhnout 45°C. Stetoskop, teploměr a trpělivost.
RE: Rojení - Roman Víšek - 31.05.2015 09:27 PM
Prosím zkušené včelaře o radu:
dostal jsem od souseda včelaře před 14 dny roj (začínám se včelami). Měl asi 2 kg, nocoval v rojáku ve sklepě. Druhý den zrána předpisově napochodoval do nabídnutého úlu. Langstroth 2/3, rámky Hofmann, bez mezistěn. Celkem 2 nástavky, s nízkým plným dnem. Za 2 dny jsem jim dal krmení - cca 2 kg těsta Apivital.
Stavěly pěkně, po dnešku mají cca 7 horních rámků zastavěných půdorysně asi do 60%.
Na několika plástech byl již zavíčkovaný med, ale plod žádný! Kontroloval jsem, jestli je přítomná matka, myslím. že jsem ji spatřil (trubec to nebyl, toho jsem tam viděl včera) Pobíhala po plástu sem a tam, ke kladení se ale nemá.
Měl bych jim nějak pomoci?
Je to matka mladá , neoplozená?
Bude teprve snubní let?
Může se při něm ztratit?
Co pak?
Dnes jsem jim dal pro jistotu další 1 kg těsta nad rámky.
RE: Rojení - Rasťo 71 - 31.05.2015 09:57 PM
Ak to bol poroj, tak matka je panuška, a na prelet ešte len pôjde.
RE: Rojení - Petr Smrčka - 31.05.2015 10:56 PM
Mám jednu otázku k tématu rojení, před 19 dny jsem udělal dva megaosiřelce - řešilo se to tady http://forum.sanceprovcely.cz/tema-Zaciname-vcelarit-s-SPV?pid=8905#pid8905 ve vláknu Začínáme včelařit s ŠPV a dnes se mi ten jeden megaosiřelec vyrojil.
Je to běžný jev? Nebo nemohl jsem si spést rojení se snubním proletem - nikdy jsem snubní prolet neviděl, tak nevím jako moc podobné to je rojení. Každopádně včelky udělaly klasický hrozen a chování bylo stejné jako když se rojí (to už jsem viděl několikrát
). Roj jsem odchytil (2.6kg) a navečer ho usadil. Měl jsem za to, že když tam bude jen mladá čerstvě vylíhnutá matka, tak nebudou mít důvod se rojit. Jinak kromě oddělku se starou matkou jsem z toho včelstva pak udělal ještě jeden oddělek jen s náhradními matečníky. A prostoru mají taky dost, celkem 4 VN.
A pak ještě bych měl ještě jeden dotaz, na letošek už mám včelstev dost a nechtěl bych zakládat další, takže mám v plánu tenhle roj zase vrátit k původnímu včelstvu. Kdy je na to nejvhodnější doba a jak bych měl podle vás postupovat? Byl bych rád, kdyby tohle včelstvo šlo do zimy na 3 VN s mednou komorou.
RE: Rojení - Petr Smrčka - 01.06.2015 02:19 PM
ještě na doplnění, v sobotu se mi asi "vyrojil" i ten druhý osiřelec, klasický šrumec u úlu, lítaly v mraku jak zběsilí a když pak mrak zmizel, šel jsem hledat roj a nikde ho nenašel, takže buď klasicky pláchnul, aniž by se vyvěsil poblíž úlu (zatím všech pět rojů, co jsem chytal, se vždycky vyvěsili do pár metrů od úlu) anebo to mohl být ten snubní prolet a všechno se to vrátilo zpátky.
Fakt jsem z toho divák, ale jelikož právě nepoznám, co jak vypadá snubní prolet, tak nevím.
RE: Rojení - STAVO - 01.06.2015 04:12 PM
Tak snubní prolet to dle mého asi nebyl.
Zkus prohlédnout jak ten odchycený roj, nebo co to bylo, případně i úl. Možná tam bylo ponecháno naživu více matek a jsou to poroje s neoplozenou matkou. A v úlu bude další mladá matka.
RE: Rojení - Jindřich Šafránek - 01.06.2015 08:51 PM
(01.06.2015 02:19 PM)Smrk napsal(a): ještě na doplnění, v sobotu se mi asi "vyrojil" i ten druhý osiřelec, klasický šrumec u úlu, lítaly v mraku jak zběsilí a když pak mrak zmizel, šel jsem hledat roj a nikde ho nenašel, takže buď klasicky pláchnul, aniž by se vyvěsil poblíž úlu (zatím všech pět rojů, co jsem chytal, se vždycky vyvěsili do pár metrů od úlu) anebo to mohl být ten snubní prolet a všechno se to vrátilo zpátky.
Fakt jsem z toho divák, ale jelikož právě nepoznám, co jak vypadá snubní prolet, tak nevím.
Po druhém vyrojení během čtyřech dní jsem našel ještě 8 matečíků!
rozeber to a prohlédni, jinak se mohou rojit dokud v úle nějaká včela zbude .
Sedm jsem vylámal a nechal pouze jeden ( pro jistotu ), pak byl pokoj.
RE: Rojení - Petr Smrčka - 01.06.2015 11:19 PM
(01.06.2015 04:12 PM)STAVO napsal(a): Tak snubní prolet to dle mého asi nebyl.
Zkus prohlédnout jak ten odchycený roj, nebo co to bylo, případně i úl. Možná tam bylo ponecháno naživu více matek a jsou to poroje s neoplozenou matkou. A v úlu bude další mladá matka.
upřímně teď si nějak nedokážu představit, jak v čerstvě usazeném roji hledat matku? Vystavěno ještě mít nebudou a v tom chumlu ji asi težko najdu. Nebo je nějaká finta. A dá se poznat, jestli je už oplozená nebo ne?
(01.06.2015 08:51 PM)Jindřich napsal(a): Po druhém vyrojení během čtyřech dní jsem našel ještě 8 matečíků!
rozeber to a prohlédni, jinak se mohou rojit dokud v úle nějaká včela zbude .
Sedm jsem vylámal a nechal pouze jeden ( pro jistotu ), pak byl pokoj.
ok, rozeberu a zjistím jak se věci mají, ale začínám nabývat dojmu, ze ta metoda osiřelců není úplně štastná, pokud je tohle bežný průběh, že si po osiření vychovají novou matku a pak stejně jdou do rojeni. Anebo je problém někde jinde (kdybych si mel tipnout, tak ve mě). Jinak nechávat jen jeden matečník je asi na jistotu, ale zase jim dělám selekci já a naslepo. A jak se znám, tak šáhnu zrovna po tom, ze kterýho bude nejslabší matička
RE: Rojení - Martin Smutný - 01.06.2015 11:53 PM
Myslím, že se dá vypozorovat více "druhů" rojů.
1) přirozené, šťastné, euforické
To jsou roje, kdy se vše sejde, jak má (viz Leoš - jednou za 3-5 let). Síla včelstva, stáří matky, snůškové podmínky, počasí atd. Jsou silné, důstojné, nemají poroje
2) genetické
Roje, které vzniknou, protože včelstvo má v genech dané, že se musí každý rok vyrojit (viz Debora). Snaží se strefit do dobrých podmínek. Jsou také euforické, ale už tak trochu z povinnosti....
3) evakuační
Příčin je více - od ředění virů, roztočů, přes nespokojenost s příbytkem či s péčí včelaře až po hlad. O nich píše asi Jindřich. Nefunguje jasný řád, líhne se mnoho matek a poroje mohou oslabit původní včelstvo až ke zkáze. Chybí tam euforie a radost.....
Patrně všem rojům se dá předejít správnými zásahy. Ale:
Když jsem v sobotu ležel na matraci a všude kolem mě se rojily včely z japonce, říkal jsem si, zda by to nebyla škoda. Tak to zvláštně vonělo a vibrovalo....
MS
RE: Rojení - tondabh - 02.06.2015 12:13 AM
(01.06.2015 11:53 PM)Martin Smutný napsal(a): Patrně všem rojům se dá předejít správnými zásahy. Ale:
Když jsem v sobotu ležel na matraci a všude kolem mě se rojily včely z japonce, říkal jsem si, zda by to nebyla škoda. Tak to zvláštně vonělo a vibrovalo....
MS
Příteli přesně jsi to vystihl, podobně jako když Cher napsala že nerojící se včelstva jsou jako louky bez květů...Měj se krásně rojivě a ať Ti roje přinášejí mnoho energie a radosti, Tonda.
RE: Rojení - Jaro Stoklasa - 02.06.2015 08:38 AM
Roje majú obrovské čaro. Už od mala so ich obdivoval. Aj v nedeľu som jeden zbieral. Malinký, na 4 rámiky. Z rojového smreku (smrek na hranici pozemkov kde mám včelnicu, sadajú tam každý rok roje zovšadiaľ) z 10 metrovej výšky. Večer som ho osadil do nového úľa na novej včelnici. Pri západe slnka, spokojný a plný radosti ako malé dieťa. Roje sú okúzľujúce. Je dobré, že im nevieme rojenie zamedziť na 100%.
RE: Rojení - lyn_x - 02.06.2015 11:47 AM
Ahoj. Usadil se mi roj u souseda v baráku .. včely vlézají kamsi štěrbinou mezi cihlami. Zřejmě našly dutinu ve zdi.
Nemá někdo nějakou radu, jak je dostat ven? Zatím mě napadlo jen zkusit je vykouřit, resp. donutit k evakuaci kouřem. Je to možné? Alternativou je zkusit nějak tu zeď vysekat, ale bůhví jak hluboko jsou a sousedovi by se to asi moc nelíbilo.
RE: Rojení - Petr Smrčka - 02.06.2015 12:27 PM
můj učitel v těhle případech popřeje včelkám hodně zdaru a nechá je svému osudu, ale to jsi asi nechtěl slyšet
RE: Rojení - lyn_x - 02.06.2015 01:39 PM
No to jsem navrhoval. Ale ačkoli je soused takovej alkopunkáč, tak včelek ve zdi se nějak bojí. :/
RE: Rojení - Petr Smrčka - 02.06.2015 02:04 PM
tak jestli jde o to se jich zbavit, tak asi vykouřit anebo nabídnout lepší bydleníčko, jestli by se třeba nechali ukecat, kdyby se jim před tu díru udělal nějaký imporvizovaný úl se soušema příp. s krmítkem
anebo zjistit, kam to vede a jak to tam vypadá, onehdá jsem měl půjčenou USB kamerku na asi 6m kabelu - kamerka měla LED nasvícení a průmer stejný jako kabel - takový čínský nástroj na kolonoskopii pro domácí kutily
RE: Rojení - lyn_x - 02.06.2015 02:19 PM
No, nerad bych je zlikvidoval. Navíc podle letovýho provozu to bude slušnej macek. Už jsou tam několik dní a nosej pyl atd, takže odlákat je na nějaký souše asi moc nepůjde, hádám. Zkusím mrknout po tom čínským kolonoskopu.
)
RE: Rojení - Petr Smrčka - 02.06.2015 02:52 PM
kolega ji kupoval tady - http://www.dx.com/s/endoscope+camera - dodání bez problému a bez poštovného (za ty ceny nechápu jak to dělají)
RE: Rojení - STAVO - 02.06.2015 05:17 PM
Tak pokud je nechcete zlikvidovat, tak to bude těžký.
Dle mého jsou dvě možnosti :
1) Vybourat kus zdi a zkusit je násilně přestěhovat, nebo
2) Jestli máte dost času a trpělivosti tak bych zkusil níže popsaný postup - ale nemám to vyzkoušený jen jsem o tom četl, že se někdy povede.
Vezme se úl či roják a přidělá se před otvor kudy včely vlétají do toho místa kde se usadili, tak aby z toho otvoru museli projít tím rojákem a pak normálně česnem ven.
Do něj se dá jeden rámek s otevřeným plodem a nějaké rámky s mezistěnama, nebo jen s proužkem aby měli kde stavět. Pak se nechají nějakou dobu, aby si na toto uspořádání zvykly a prý s velkou pravděpodobností se i s matkou přesunou sem.
Pak už bych je jen za nějakou dobu prohlédl, zda se opravdu sem stáhly a to i s matkou, pokud ji tam najdu, je pravděpodobně vyhráno a stačí je jen odnést a měli by již zůstat v rojáku.
Dle mého se to může povést pokud tam jsou jen chvilku, jestli už postavili dost díla a matka to zakladla, pak se jim asi moct stěhovat nebude chtít.
Dej vědět, zda to zkusíte takhle nebo jinak, a jestli se to povedlo.
RE: Rojení - lyn_x - 03.06.2015 12:35 PM
Obávám se, že budou slušně zabydlený. Podezření je na (prvo)roj z nejsilnějšího včelstva. Na něm to není moc vidět (nosí a je pořád slušně silné), ale našel jsem tam vyběhnutý matečník a chybí vajíčka.
Rozhodně je to silnej roj a pilně nosí a já se k tomu dostanu asi až v sobotu, tuhle neděli jsem řešil psí seznamku se zmijí (veterina atd..), takže v sobotu tam budou nejmíň 10 dní.
Proto mě napadlo využít toho "reflexu" na kouř .. nechat jim pod nosem třeba celý dopoledne dýmat nějakej kýbl s pilinama apod. a někde v "dohledu" mimo kouř nechat úl třeba i s vytočenýma soušema a/nebo krmítkem. Myslíte, že se nerozhodnou k přestěhování?
RE: Rojení - lyn_x - 09.06.2015 11:07 AM
Ahoj ahoj.
Tak jsem se s kamarádem v sobotu pustil do vypouzení roje. Nakonec jsem zkusil ten kouř. Šaškovali jsme tam s dvěma dýmáky několik hodin, posléze jsem vyrobil improvizovanou "udírnu" z plechové konve a kusu okapu. Po nějaké době to začlo vypadat nadějně a včely se shlukovaly v chomáči nedaleko výlezu ze zdi pod trámem.Bohužel po nějaké době se otočil vítr a pár závanů kouře chomáč zcela rozehnalo. Řekl bych, že nashromážděné létavky se rozhodly i s nákladem emigrovat a zkusit štěstí jinde, letová aktivita poklesla na minimum. Trochu jsme se báli, že jsme včely "přizabili" a už jsme se na to vykašlali.
Výsledek:
včely:člověk 1:0
i přes jisté oslabení o část létavek jde o asi nejsilnější včelstvo, které nyní mám
.. pokusím se majitele nemovitosti přemluvit, aby si je tam nechal, i když vlastně nevím, jestli to je dobrý nápad, ale nechce se mi je zabíjet 
RE: Rojení - Debora - 09.06.2015 05:32 PM
budeš mít torfovaný med, teda pokud se k němu dostaneš.
RE: Rojení - lyn_x - 09.06.2015 11:06 PM
Torfovaný? Jestli myslíš, že bude smrdět kouřem, tak nemyslím (a asi se k němu nedostanu) .. když si to tak zpětně promítnu, tak ten chomáček byly asi z velký části létavky, který se vracely z terénu. Hlouběji do úlu se nemusel dostat skoro žádnej kouř, kdyby jo, asi by se po tý době vyhnaly ven. Taky můžou mít zdroj vzduchu ještě jinde. Pokud je včelstvo směrem dolů, tedy v cihlové zdi (což zatím předpokládám), tak asi ani nepotřebuje chladit větráním. Včely si dokážou kouř docela inteligentně ventilovat ven, předloni jsem si trochu "hrál" s dýmákem a bylo zajímavý pozorovat jejich reakce. Potom jsem si nadával, protože jsem je dost extrémě rozrušil - určitě na zbylou půlku dne.
RE: Rojení - Debora - 01.05.2016 02:05 AM
Za podivného šustotu se v prostoru nad včelínem vlní sít' průsvitných křídel. Vlní se jako závoj rozkoše, odtrhly se od statku, který by ještě před okamžikem bránili svým životem, a nepoznávají nepřátel. Je slyšet píseň lásky, dělnice mají náladu sváteční a důvěřivou, jsou šťastný a plní zákon: odhalují duši včelstva. Tak milé srdce mají v tělíčku.
RE: Rojení - Rasťo 71 - 04.05.2016 09:50 PM
Dnes , o 14,30 sa mi prvý krát v živote v rojilo včelstvo do prázdneho úľa, fantastické predstavenie, videl som to na vlastné oči
RE: Rojení - tondabh - 04.05.2016 11:23 PM
(04.05.2016 09:50 PM)Rasťo 71 napsal(a): Dnes , o 14,30 sa mi prvý krát v živote v rojilo včelstvo do prázdneho úľa, fantastické predstavenie, videl som to na vlastné oči
Tak to Ti teda přeju Rasťo, sám jsi zrealizoval že štěstí přeje PŘIPRAVENÝM, další krásné vrojování přeje Tonda.
RE: Rojení - terez.c - 11.05.2016 11:24 AM
Máte někdo zkušenosti s vábením rojů do úlů na citronovou trávu? Tedy spíš na esenciální olej
. Prý tu vůni včely milují.
RE: Rojení - Jaro Stoklasa - 11.05.2016 12:29 PM
U nás sa dáva do "rojochytov" malinové lístie. Tiež ho vraj včely milujú. Ale najlepšie sa mi osvedčil kúsok starého (v minulosti už zakladeného) plástu v rámiku či trámiku.
RE: Rojení - Miroslav Macek - 11.05.2016 02:02 PM
Áno , veľmi tmavé dielo. U švagra v záhrade mám stále umiestnenú drevenú škatuľu s troma starými rámikmi. Vlani som takto chytil dva roje. O tom druhom som ani nevedel lebo po prvom odobratom roji som to už nechodil kontrolovať. Nečakal som že sa podarí za rok chytiť dva. Bol to asi nejaký neskorší roj a keď som ho prekladal do úľa v rámikoch bol už liahnuci sa plod a tri plásty "divočiny" som musel odrezať od vrchnáka škatule a povkladať do rámikov. Predvlani sa mi tam tiež vrojil jeden roj. Asi tam bude nejaká dobrá "geopatogénna zóna" alebo ako by to Debora nazvala.
RE: Rojení - Rasťo 71 - 11.05.2016 09:44 PM
Tak , a dnes druhý vrojený roj! Mal som na sebe po 1 nástavku 10 a 12 rámikové, tak sa mi v rojili do oboch, premietol som ich na 12 rámikové nástavky, dal som na seba 3 E a štvrté B, som zvedavý ako to matka zakladie, ten prvý je v 4 E, dva vrchné majú na 75% nanosenej čerstvej sladiny, krásne sa začína sezóna
.V ,,B"-čku som nechal 4 rámiky nevystavené, len holé vydrátkované z vrchnou delta latkou.
RE: Rojení - Milan Bencúr † - 13.05.2016 07:34 AM
Vlaňajšie včelstvá boli zazimované vo výbornej kondícii, mali až prebytok zimných zásob a stavy klieštika vo včelstvách boli veľmi nízke. Zima bola mierna ako v stredomorí. V takom prípade proti rojeniu nefunguje nič. Hádam iba tvorba odložencov. Všetky moje včelstvá, 100 %, vo warrečkach aj čechoslovákoch, v ležanoch aj zadovákoch, v nadstavkových úľoch aj kolenáčoch, v dvojpriestorových aj viacnadstavkových úľových zostavách, sa túto jar rojili. Mám tretiu sezónu matku od Leoša a on tvrdí, že už veľmi dávno nevidel roj. Minulú sezónu sa včelstvo s Leošovou matkou rojilo 6. mája ako prvé na včelnici aj v dedine. V tomto roku sa tá istá matka od Leoša "rojila" o deň skôr, 5.mája, opäť prvá v dedine a za ňou, v ďalších dňoch, postupne aj jej dcéry. Protirojové opatrenia tejto jari nezabrali. S mojou filozofiou prírodného včelárenia som zároveň rojom rád, pretože moje včelstvá sú prirodzeným spôsobom zmladené. Roje považujem pre zdravie mojich včelstiev za požehnanie od matky prírody.
Roje som osadil na medzistienky v nadstavku na základni pôvodného úľa odkiaľ vyletel. Na nadstavok s rojom som položil medzidno a naň som nadstavil dve debničky s plodom a včelami, čo roj zanechal v úli. Takto postupujem v úľoch Warre už 13 rokov a ešte som neprišiel o výťažok medu. Roj postaví nové dielo v celom nadstavku a nadstavený odloženec, zostatok z roja, vychová mladú matku. Aby mladá matka zo snubného letu trafila domov, označil som farebne nadstavok odloženca. Asi o mesiac, čo bude v mojej lokalite pred hlavnou letnou znáškou, včelstvá spojím.
V ležanoch budem asi o tri týždne pokračovať metódou dvojmatkového včelárenia so spoločným federálnym medníkom na materskej mriežke, čo je tiež jedna z možností spájanie včelstiev v období letného slnovratu.
[attachment=1422] [attachment=1423]
RE: Rojení - Debora - 13.05.2016 08:42 AM
Ahoj Milan, kterou matku necháš včelstvu po spojení?
RE: Rojení - Milan Bencúr † - 13.05.2016 09:25 AM
Mladú, nultého veku. Roje som vrátil späť do úľa z ktorého vyleteli. Z včelstva s Leošovou matkou som daroval primárny roj kamarátovi, Mirovi Macekovi, aj s Leošovou matkou, ktorú mi poslal v roku 2014, a z vyrojeného včelstva som urobil tri menšie odložence s rojovými materskými bunkami, dcérami po Leošovej matke. Vlani som tiež urobil tri odložence s rojovými bunkami po Leošovej matke. Teraz u mňa prevládajú matky s "génmi" od Leošových včiel. Aspoň si to myslím. Leošova včelnica je o 300 m nižšie ako moja a práve teraz kvitnú u nás jablone a v predchádzajúcich rokoch sa u nás včelstvá s našími dedinskými matkami zvykli rojiť asi týždeň až dva po odkvitnutí ovocných stromov. Ale to sú len domnienky z mojích pozorovaní.
[attachment=1424]
Teraz mám šesť dcér od Leošovej matky. Tri sú z minulého roka a tri z tohtoročnej sezóny. Plus k tomu sú tri dcéry od dcér Leošovej matky. Musím si zopakovať Leošovu metodiku prechodu na jeden materiál a zvážiť, ako postupovať ďalej v mojom "usmerňovaní" cesty prirodzeného výberu. Zároveň sa nechcem vzdať našej dediskej včely, ktorú mám tiež na včelnici a ani nejakej žltosfarbenej vlašky, ktorá sa pred pár rokmi s niektorým cudzím rojom zatúlala do mojej záhrady.
RE: Rojení - Leoš Dvorský - 13.05.2016 02:31 PM
Když už vám to lítá z úlů, nezapomeňte na možnost využít tzv. biotechnického opatření a tím je odstranění prvního zavíčkovaného plodu roje nebo utvoření z něho oddělku. U roje je to brnkačka a výnos to nesníží. Samozřejmě když je to třeba, lze to ale využít i jako prevenci, kdo je zvyklý na paušální přístup. Takovéto ředění populace V.d. je v tuto dobu pro včely přirozené. ld
RE: Rojení - Debora - 13.05.2016 04:02 PM
Milan, kontroluješ nějak páření s Leošáky, nebo to necháváš volně?
RE: Rojení - luban - 14.05.2016 06:43 AM
Zdravím všechny coby nový člen,
v podstatě jsem v nevědomí, mám 2 úly a z jednoho se mi 11.5. vyojily včely, pomocí kamaráda byly sklepnuty do rojáčku kde vydržely možná minuty , následně znova po asi 5h sklepnuty a nakonec navečír si nechaly říci.Po noci ve sklepě byly kamarádem přesunuty do nástavku kde druhý den zjištěno že chybí matka, při kontrole kamarádem úlu co se vyrojily se v tu chvíly vylíhlá včeela přemístila do nástavku s rojem kde druhý den byly zahájeny práce na plástu.Kamarád přemístil roj do rojáčku kde se mají uchytit.
12.5 se z toho samého úlu vyrojil další roj , tento jsem se synem v rychlosti dodělaném japoském úlu o 2 nástavkcíh v cca 19h skleply roj do něj.
V 22h včely byly asi z necelé poloviny vevnitř a zbytek venku na kůlu a kmenu stromku a zbytek na úlu.
13.5 jsem přidal další 2 nástavky a kamarád je později odstranil , že stačí ty dva, navečer jsem přidával strop a mřížku a po 24h už začaly stavět plást min na jednom místě na kříži což mi udělalo radost, ale včely jsou stále z části venku na dvou stranách úlu kamarád mi také otevřel vyndávací zadní část spodního dílu, že tam nemají vzduc.
Otázka mám přidat nástavky? A co ten otevřený zadek já bych raději zavřel, můj kmarád není nakloněn k tomuto včekaření.A co krmení?
Prominte nečetl jsem celé téma a dnes jdu na svatbu tak vůbec v dohlednu nepřečtu.
RE: Rojení - schützmeister - 14.05.2016 11:46 AM
Roj se znova rojí, když ho chytneš bez matky, nebo nemůže dýchat, většinou.
Proč má být roj v rojáku a ne v úle ? Malý kousek plástu s plodem do úlu a netřeba dělat nic jinýho.
Znova se to rojí, dokad jsou matečníky a moc včel - zmenšíš prostor a bude se tě to rojit ještě dlouho. Nejlepší strategií je původní úl dát jinam a na jeho místo roj - teda matečníky jsou fuč. Na jiném fleku jsou zase fuč létavky = konec rojení.
Když včely sedí na úlu - maj málo místo a nebo sedí na úlu druhý roj - to ale jen do druhého dne, pak odlétá. Jedou mě jich takhle sedělo asi 5 - ale po anomálii počasí - oteplilo se po zimě a pak začalo zase lejt . Po úlu zvenku se utvořilo několik samostatných rojíků.
Jedou se mě takhle i zahnízdil rojík pod stříškou nad česnem. Normálně stavěl plásty.Včera jsem pár úlů prohlídl a zatím dobrý. Už jsem to balil, ale říkám si, ještě jeden stihnu - a co myslíte ? Měl ho tam ! Pěkně vytažené, před zavíčkováním. Tak šel na náhradní dno. Jsem zvědavej, jak se to vyvine.
RE: Rojení - Debora - 14.05.2016 02:22 PM
Lubo, tomu scénáři moc nerozumím. Porovnám-li to stou fotkou, dala bych jim 4 nástavky a ponechala otevřený pouze česno. Za předpokladu, že mají v úlu prostor, nemusí sedět na prahu. Dnes je čtvrtý den po rojení, pokud se usadili, staví a mají zajištěné samozásobování (v závislosti na snůšce a počasí), nemusíš krmit. Položili-li základní voskový kámen, pohybuj se kolem úlu po špičkách a žádné unáhlené zásahy, které by mohli narušit stavbu. Klidně se spolehni na svou vlastní intuici, která právě pod časovým tlakem převezme úlohu Tvého vědomí. Tušení je možné chápat jako komunikaci vlastních genů s okolním světem a pomáhá právě tam, kam racionální myšlení nechodí.
RE: Rojení - Jan Brunclík - 14.05.2016 10:11 PM
Tak už bydlí holky naše zlatý ... Ambrožky se vyrojili a usadili u souseda Rosti na černém bezu. Už bydlí a jmenují se Rosťovky.
Radostné a milé uvítání v novém úlu přijali.Jenda
RE: Rojení - luban - 14.05.2016 11:02 PM
schützmeister
asi špatně popisuji ten rojáček je na 4 nástavky a kamaraád je včelař a dal tam 2 rámečky s potravou a jednu zrovna vylíhlou matku.Dal to takhle proto, že je tam málo včel a že ten úl je pro ně moc velký. Jedná se o první roj, druhý je níže.
Debora a schützmeister
druhý roj jsme skleply 12. dnes tedy v 19h to bylo 2 dny od vyrojení, evidentně jsem to špatně popslal když se domníváte že tam jsou 4 den, do poledne byly včely na přední a pootevřené zadní śtěně úlu, před 20h jsem přijel a šel se podívat a včely byly jen na zadní pootevřené stěně jenom u něj tedy nezabraly celou stěnu, chtěl jsem to uzavřít, ale je jich moc a přiskřípl bych je nechám to na zítřek.
Děkuji za odpovědi, sám cítím přidat nástavky na 4 jak jsem měl než mi je kamarád včelař snížil.A jak jsem psal už včera dělaly plást.
Zítra udělám na ty nástavky ůchyty na zvedák a přidám ze spoda akorát se obávám , že přimáčknu vícero včel při tom množství včel.
Ještě jednou díky za odpovědi.
RE: Rojení - Debora - 14.05.2016 11:03 PM
Jendo, naprosto okouzlující. Dobrý člověk je včelstvu nejvyšší květ.
RE: Rojení - Pavel Cirman - 16.05.2016 10:27 AM
Můžete mi prosím někdo objasnit,jak to probíhá před vyrojením se starou matkou a kladením.Konkrétně kdy přestane matka klást aby se připravila na let?A ještě jedna otázka,s jakým předstihem vylétne roj z úlu před líhnutím mladé matky?O víkendu jsem našel v jednom úlu zavíčkované matečníky,uvnitř byly ještě celé bílé matky,ale zároveň jsem našel i mladý plod včetně jednodenních larviček.Znamená to,že se včelstvo ještě nevyrojilo?Dík za odpověd.
RE: Rojení - Leoš Dvorský - 16.05.2016 11:04 AM
Pavle to je různé. Na to, aby matky byla schopná letu stačí, aby ji včely pár hodin nekrmily a je o mnoho lehčí a je schopna letu. Tak je klidně možné, že vidíš i vajíčka a roj je na stromě. Obecně ale včelaří věří, že když jsou v úle vajíčka, je v úle i matka (asi bych se tím také řídil, pravděpodobnost je vysoká). Nemusí to být pravda, záleží ale i na množství a struktuře plodu v úle celkem. U tebe je jedna jistota, před 4 dny tam matka byla. Pokud nevidíš 1 denní vajíčka, tak bych řekl, že vzaly čáru nebo brzo vezmou. To jestli roj už vylétl, mohl poznat i podle množství včel v úle. Nyní, kdy se jich líhnou stovky a tisíce denně, je to někdy obtížné.
Hodně to ovlivňuje i počasí jako asi letos. Může se stát, že počasí je takové, že není možné aby roj vyletěl z úlu a tak se klidně vylíhne mladá matka a pak vyletí s ní a starou včely zabijí už v úle. Takovému roji se říká také zpěvavý roj (je v něm více neoplozených matek a ty o sobě dávají vědět týtáním, zpíváním). Někdy to zase počasí urychlí.Záleží také hodně na genetice, někdy se včely vyrojí krátce po zavíčkování matečníků a jindy matka klade až do doby těsně před vyrojením (tak 1 den). ld
RE: Rojení - Pavel Cirman - 16.05.2016 11:31 AM
Pokud tedy nechci hledat matku,stačí když při další prohlídce zkontroluji jestli je zakladený mladý plod?Vyřízl jsem snad všechny matečníky a nalarvil jsem tři matečníky,ze kterých přijaly jeden.původně jsem ten matečník chtěl zužitkovat pro oddělek,ale to rojení(pokud tedy proběhlo)mi udělalo čáru přes rozpočet.Tak pokud bych nenašel při prohlídce vajíčka nebo mladý plod,nechal bych jim ten přidaný matečník.Matečník je v horním nástavku nad mřížkou,plánoval jsem chov při matce.Pavel
RE: Rojení - Leoš Dvorský - 16.05.2016 12:16 PM
Pavle musíš to spočítat. Nevím kdy budeš dělat prohlídku a v jakém stavu je plod nyní. 1-3 den stadia= vajíčko, 4-9 den, larvičky,9 den víčkování plodu, 10 až do 21 dne zavíčkovaný plod (může to být i jen 19. den). ld
RE: Rojení - Pavel Cirman - 16.05.2016 12:40 PM
Poslední prohlídku jsem dělal v sobotu,to tam byly ještě jednodenní larvičky tzn.že s jistotou kladla ještě ve středu.Jestli bude čas tak udělám další prohlídku tuto sředu,tak uvidím co tam najdu.Díky,Pavel
RE: Rojení - schützmeister - 16.05.2016 01:08 PM
(16.05.2016 11:04 AM)Leoš Dvorský napsal(a): Může se stát, že počasí je takové, že není možné aby roj vyletěl z úlu a tak se klidně vylíhne mladá matka ). ldNašel jsem jednou v úle starou matku, vajíčka, pět nových matek a cca 20 matečníků
v různém stadiu víčkování. Někdy je to těžký.
RE: Rojení - Rasťo 71 - 20.05.2016 07:03 PM
Ci pána, v stredu sme mali pod mrakom, včera som nebol doma , a dnes tretí úľ obsadení rojom ! Tak toto tu ešte nebolo
, tuším mám v rojový -rojivý rok! Máte niekto podobné skúsenosti????
RE: Rojení - Víťa - 20.05.2016 10:10 PM
(16.05.2016 01:08 PM)schützmeister napsal(a): Našel jsem jednou v úle starou matku, vajíčka, pět nových matek a cca 20 matečníkůMěl jsem letos v úle částečně trubcokladnou starou matku, narazily jeden matečník - čekal jsem tichou výměnu. Jenže roj na stromě, v něm panenská (!) matka, v úle zůstala stará. Nechápu vůbec nic. Možná je ten roj odjinud, ale podle zeslábnutí včelstva bych se vsadil, že se rojilo tohle. Možná je to ale jinak, třeba to nakonec je tichá, (ale proč zeslábly?) no uvidíme
v různém stadiu víčkování. Někdy je to těžký.
.
RE: Rojení - tondabh - 20.05.2016 10:42 PM
(20.05.2016 07:03 PM)Rasťo 71 napsal(a): Ci pána, v stredu sme mali pod mrakom, včera som nebol doma , a dnes tretí úľ obsadení rojom ! Tak toto tu ešte nebolo
Tak příteli, to Ti přeju, mám letos stejnou zkušenost a řeknu Ti, že v tuto dobu 27.5. jsem nikdy neměl čtyři vrojené včelstva jako letos a to se blíží první teplý víkend a zeměměřičky jak jim říkám, zaměřují většinu připravených lapačů, takže už se těším na další přírůstky, měj se krásně vrojivě Tonda.
RE: Rojení - Milan Bencúr † - 24.05.2016 06:11 AM
Pred rokom, na jar 2015, som začínal sezónu s troma včelstvami, pretože sa mi cez zimu 2014/2015 vytratili včely z ostatných úľov. Príčinou úhynu včelstiev bolo, podľa mňa, vírusové ochorenie. Prežil len odolný včelí superorganizmus. Rozmnožil som v roku 2015 tento odolný materiál na sedem včelstiev, ktoré všetky v zdraví a sile prežili zimu 2015/2016. Teraz práve skončilo obdobie rojenia sezóny 2016 a ja mám na včelnici momentálne pätnásť mladých a vitálnych včelích rodín.
Kto rád číta, tak som moje jarné poznámky zo zošita zverejnil na blogu našapravda.
[attachment=1446]
Prvoroje zvyknem osadiť do úľa na pôvodné miesto, odkiaľ včely primárny roj vyslali a zvyšok včiel s plodom a rojovými materskými bunkami, ktoré roj zanechal v materskom úli, presuniem vedľa roja, za priehradku v ležane alebo nad roj, na medzidno v nadstavkovom úli. Najskôr po desiatioch dňoch, ale najčastejšie po troch týždňoch, včelstvá spojím. Roje treba asi desať dní po ich osadení skontrolovať. Z fotografie sa dá usúdiť, že mladé včelstvo je v poriadku, roj postavil nové dielo, matka kladie, včelstvo už má kruh zaviečkovaného plodu, chová plod všetkého druhu a včely už urobili nad plodom veniec so zásobami medu.
RE: Rojení - lyn_x - 25.05.2016 11:34 AM
Vrojení roje do prázdného úlu: ... příště snad budu lépe připraven a podaří se mi to zachytit od začátku do konce.
RE: Rojení - lyn_x - 26.05.2016 10:46 AM
A dotaz.. značí něco, pokud se včelstvo, které ma myslím dost prostoru, již třikrát vyrojilo? Poprvé normální roj.. to chápu. Asi jsem rozšířil pozdě, nebo se jim prostě chtělo.. Druhý roj ale sedl na větev sousedovy jedle a utvořil dva chomáče. Znamená to, že tam byly dvě mladé matky? Sesypal jsem vše do jednoho úlu a když jsem zpozoroval snahu o znovuvyrojeni, tak jsem přidal plást se zavíčkovanou dělničinou z matečného včelstva .. a rozmyslely si to. Teď se ale to samé matečné včelstvo vyrojilo potřetí a na blízké jabloni utvořilo asi 5-6 chomáčů. To je tam 5-6 matek? Může to být nouzová reakce na virózu (pozoruji před česnem DWV trubce, ale chtěl jsem ještě nějaký med, než se pokusím o léčbu..)?
RE: Rojení - Skaly - 26.05.2016 11:18 AM
25.5. Manželka mi kolem poledne volala, že se mi rojí včely. Přitom měly prázdný spodní nástavek. nakonec se vrátily do úlu. Kontrolou v úlu jsem zjistil, že v úle není žádný otevřený plod. Jen zavíčkovaný a zásoby. Ani matku jsem nenašel. Našel jsem několik (asi 4) uzavřených matečníků a jeden vylíhnutý. Matku jsem nenašel. Včely se zatím chovají normálně – lítají a nosí pyl i vyrábí med. Co bych měl zkusit udělat? Případně nevíte, jak tomu předejít?
RE: Rojení - schützmeister - 26.05.2016 01:00 PM
(26.05.2016 10:46 AM)lyn_x napsal(a): vyrojilo potřetí a na blízké jabloni utvořilo asi 5-6 chomáčů. To je tam 5-6 matek?Dost možná. Nebo víc. Už jsem to párkrát zažil. Je to poroj, kdy mezi prvním rojem a tímto bylo špatné počasí - tím se matky nalíhnou a když jsou včely dost silný vyletí pak najednou, aspoň si to tak vysvětluju. Můžeš udělat víc rojů, nebo spojit, oni se už v úle pobijou.
(26.05.2016 11:18 AM)Skaly napsal(a): Našel jsem několik (asi 4) uzavřených matečníků a jeden vylíhnutý. Matku jsem nenašel.Myslím, že se ti nevrátilo nic, jsou vyrojený a chystá se pravděpodobně další akce. Příště to chce nechat jen jeden matečník, ikdyž to ani tak nezaručí, že půjdou znovu, když byl jeden vylíhlý.
Nadruhou stranu, když je jeden vylíhlý a aspoň jeden další vykousaný - je to z boku, jako od myši - pak už to je v suchu, ta první zabije ty zbylé sama. To ale dělají, jen když jsou slabé.
Druhá možnost, když se ti roj zadaří chytit, je původní úl dát jinam a na jeho místo roj. Pak ani nemusíš v tom hrabat a je to nejen O.K., a roj tě ještě donese med. V tvém případu to už moc slavný nebude.
RE: Rojení - lyn_x - 26.05.2016 03:53 PM
PS. nevím, jestli někdo něco podobného nepoužívá, ale objevil jsem způsob, jak určit ze kterého včelstva roj pochází, i pokud to na včelstvu nejde na první pohled vidět. Do malého kbelíku hodím malou hrst moučkového cukru, sklepnu malou část roje, opatrně "protřepu", aby se všechny včelky v kbelíku pěkně obarvily a nechám je odlétnout. Část včel se vrací do roje, část ale do mateřského včelstva, kde lze během pár minut pozorovat bílé včelky..
RE: Rojení - Miroslav Macek - 26.05.2016 04:09 PM
Robí sa to z hladkou múkou ale na základe mojich skúseností sa to včelám moc nepáči. Ak budem potrebovať a predpokladám že áno tak vyskúšam.
RE: Rojení - Debora - 26.05.2016 05:15 PM
(26.05.2016 10:46 AM)lyn_x napsal(a): Teď se ale to samé matečné včelstvo vyrojilo potřetí a na blízké jabloni utvořilo asi 5-6 chomáčů. To je tam 5-6 matek? Může to být nouzová reakce na virózu (pozoruji před česnem DWV trubce, ale chtěl jsem ještě nějaký med, než se pokusím o léčbu..)?1. může a může.
2. co má pro Tebe vyšší prioritu?
RE: Rojení - lyn_x - 26.05.2016 05:37 PM
Debora: no, zatím se mi ten rok rýsuje tak, že budu možná zas bez medu.
Už jedno včelstvo jsem začal léčit KM. To nejsilnější.. Teď asi budu muset začít tohle a ještě jeho mateřské z loňska .. ale tohle vyrojené možná léčit nebudu a rovnou ho zruším, resp. spojím bez díla s jedním z jeho rojů. Je to trapný, kupovat si pořád med (navíc budu muset koupit i něco pro "adoptivní rodiče" některých mých včelstev, ale asi lepší nakoupit než riskovat včelstva no.. Dobrý je, že loňský poroj od místního dlouholetého včelaře zatím nejeví známky viróz, resp. jsem je nezporozoval, přestože sousedí s dvěma nemocnými. Zrovna teď usazuji druhý roj z tohoto včelstva a chystám se poprosit ještě o nějaké larvičky na odchov matek z pár dalších včelstev tohoto včelaře (bohužel se chystá letos ze zdravotních důvodů včelaření ukončit ).
RE: Rojení - terez.c - 26.05.2016 06:03 PM
Nechce nekdo adoptovat roj? Jedna pani sdilela na FB, zatim se k nemu nikdo nehlasi, vsichni osloveni (i vcelari) z okoli radi roj zahubit.
ted jsem mluvila se známou.. pry ma před domem roj včel a jela pro biolity, pokusila jsem se jí zastavit, že si včeličky určitě někdo rád vezme.. Kostelec nad Labem.. nejaky tip, kdo by to mohl byt ?
RE: Rojení - Debora - 26.05.2016 11:50 PM
Petře, pokud nemáš na vlastním včelíně ustálenou genetiku, byla bych s tím přesouváním medu i mezi jednotlivými včelstvy opatrná. To raději to krmení dle možnosti bio cukrem. Trubci s DVW poukazují na to, že jsou patogeny na trubčím plodu a tak by to mělo být. Léčit v tuto dobu asi nemá vůbec smysl. Ty slabé poroje s mladými matkami jsou dost plachý a při první příležitosti to vezmou rohem, zkus je spojit a udržet. Sousedovi můžeš nenápadně navrhnout, že se o jeho včelstva postaráš, nebo že je převezmeš.
RE: Rojení - Miroslav Matucha - 27.05.2016 01:33 AM
(26.05.2016 06:03 PM)terez.c napsal(a): Nechce nekdo adoptovat roj? ...pry ma před domem roj včel a jela pro biolity, pokusila jsem se jí zastavit, že si včeličky určitě někdo rád vezme.. Kostelec nad Labem.. nejaky tip, kdo by to mohl byt ?Až si najdou dutinu, určitě se o sebe dokážou postarat samy. M.M.
RE: Rojení - Milan Bencúr † - 27.05.2016 04:50 AM
Moje postupy pri vedení včelstiev v sezóne sú v súlade s prirodzeným rastom včelieho superorganizmu. Rojenie včiel sa stalo súčasťou môjho ošetrovania včelstiev. Keď sa moje včely roja, tak tie príbehy sú vždy rovnaké. Mám tu pár pohyblivých obrázkov.
RE: Rojení - Pavel Cirman - 27.05.2016 10:20 AM
Milane,čím si potíráš ruce na tom videu?A ten plodový plást byl vystavěný volnou stavbou?Pavel
RE: Rojení - lyn_x - 27.05.2016 10:20 AM
Milan: hezký.
Otázka je, do kolika včelstev se to dá dělat s rojením, aniž by to bylo na plnej úvazek?ps. včera večer jsem se pokoušel lapit jeden roj a nakonec jsem to vzdal, protože se dost vehementně bránil. Dnes ráno jsem to chtěl zkusit znovu a to samé - jak jsem se přiblížil smetáčkem nebo čímkoliv, tak po mě šly. Dostal jsem pár žihadel i přes svetr a byly by jich jinak desítky. Nakonec jsem si musel vzít bundu a rukavice a jít na ně ve skafandru.. To je poprvé, co jsem tohle u roje pozoroval. Je to asi roj s mladou matkou, ale kmenové včelstvo je docela normální, mírné. Čím to?
RE: Rojení - Milan Bencúr † - 27.05.2016 11:06 AM
Ruky si potieram octom. Do úľa pre roj nazebrujem medzistienky s prázdnymi rámikmi. Potom je všetko dielo postavené v rámiku rovno. Roj stavia vo veľkej prevahe len robotníčie bunky. Roj na videu je primárny. To sekundárne roje s mladými matkami zvyknú byť neposlušné. V Luneburgu majú včelári aj tisícku včelstiev v košniciach, na plný úväzok. Komentár k videám o včelárení v košniciach hovorí, že včelár od začiatku marca do konca júna strávi každý deň na včelnici, aby zvládol rozvoj včelstiev aj obdobie ich rojenia. Luneburgská košnica sa stala pre moju techniku včelárenia v konvenčných úľoch základom. Začal som to praktizovať vo warréčkach a pokračujem v tom aj v čechoslovákoch. Som penzista a volný čas venujem včelám.
RE: Rojení - Debora - 27.05.2016 11:08 AM
může to být tím, že jsi narazil na roj s prázdným žaludkem. Roje, které visí na stromě delší dobu jak jeden den, si také občas píchnou.
RE: Rojení - lyn_x - 27.05.2016 11:42 AM
Debora: vylítl ten den před polednem. Ale podle prohlídky původního včelstva se nezdálo, že by si toho na cestu vzal moc. Tak možná to bude opravdu ono.
Jen tedy nechápu, proč si na cestu nevzal.. jsou to záhady s těma včelama. Milan: tisícovka je slušná
) ... mám na to teď docela hodně času a doufám, že to tak zůstane, ale leckdy otevřu včelstvo nebo dvě a zaseknu se na nich celý dopoledne .. dumám, bloumám co to zas vyváděj. Takže se snažím vybírat postupy, které nejsou časově náročné. Rád bych to příští rok vytáhl asi na 30 "produkčních" včelstev a u toho počtu asi zůstal (jeví se mi to jako počet, pro který lze na 4-5 ha půdy připravit docela pěkné přilepšení pastvy, víc nevím, jestli takový pozemek "utáhne").
RE: Rojení - schützmeister - 27.05.2016 01:03 PM
(27.05.2016 11:42 AM)lyn_x napsal(a): Rád bych to příští rok vytáhl asi na 30 "produkčních" včelstev a u toho počtu asi zůstalA to jsi bez medu ?
Postupy asi nebudou úplně o.k.Zkusil bych místo KM, ta je podle mě dost medo-odpudivá, možná vyřezat trubce a pak aspoň zkusmo zkusit Thymovar - pro roje a vyrojený, co už nedaj med, myslím ideální, kam se hrabe KM. Dáš a můžeš vybrat až z jara, bez problému. Nemusíš v nich do jara hrabat, když nejni jinej problém. Jen je třeba ohlídat, aby med zůstal jen včelám - smrdí to dlouho. Podle mýho naprosto exkluzivní prostředek na všechno.
RE: Rojení - lyn_x - 27.05.2016 03:34 PM
shutzmeister: no, teď jsem vyzimoval osmery, momentálně jsem na patnácti .. blbě jsem to napsal, příští rok to bude těch +- patnáct a do zimy třicet, tedy těch třicet produkčních o sezónu později .. ale to je teorie
Bez medu jsem, protože se mi to dost rojilo, něco jsem začal léčit atd. V některých je medu docela dost, ale tak nějak rozfrcanej všude možně a tedy asi i promíchanej s cukrem - i když toho tam touhle dobou už moc není, řekl bych. Snad jen u jedněch jsem, co se medu týče, docela spokojenej, mají nacpanej nástavek bez plodu - ale pořád ne a ne zavíčkovat, přitom téměř zastavily plodování a cpou med do nástavků pod tím. Tak nevím.
Teď u mě pokvetou ve velkém jestřábníky, tak snad z toho něco natahají a dozavíčkují to, než se taky rozhodnou mi s tím odletět. Thymovar i apiguard jsem si vloni pořídil, ale zatím nepoužil .. zkusím to, dík za tip.
Jestli máš zkušenost s oběma, můžeš porovnat?
RE: Rojení - Martin Smutný - 28.05.2016 10:39 AM
Lze nějak na česně rozeznat, ze kterého úlu odešel roj, který již pokojně visí na stromě? Já to včera sledoval v přímém přenosu, ale po chvíli od vyrojení jsem nic zvláštního nepozoroval. Přehlédl jsem něco?
RE: Rojení - lyn_x - 28.05.2016 11:28 AM
Martin: jak jsem psal výše, docela se mi v posledních dnech osvědčilo sklepnout hrstičku včel z roje do kbelíčku s hrstičkou moučkového cukru (někdo psal, že se to dělává s hladkou moukou) a trochu protřepat. Část obílených včel se potom vrací do svého původního úlu a prozradí ho.
RE: Rojení - schützmeister - 28.05.2016 12:07 PM
(27.05.2016 03:34 PM)lyn_x napsal(a): Thymovar i apiguard jsem si vloni pořídil, ale zatím nepoužil .. zkusím to, dík za tip.Apiquard jsem nezkusil, nevejde se mě do úlů.
RE: Rojení - Martin Smutný - 28.05.2016 06:01 PM
(28.05.2016 11:28 AM)lyn_x napsal(a): Martin: jak jsem psal výše, docela se mi v posledních dnech osvědčilo sklepnout hrstičku včel z roje do kbelíčku s hrstičkou moučkového cukru (někdo psal, že se to dělává s hladkou moukou) a trochu protřepat. Část obílených včel se potom vrací do svého původního úlu a prozradí ho.
Ano, to jsem si přečetl a líbí se mi to. Ale jde mi spíš o to, zda někdo z praktiků nemá nějaké pozorování na česně, z chování včel, z nějakých stop (roj může být pryč a já nemám koho cukrovat.....
).To pozorování jsem provedl, věděl jsem, odkud se vyrojili - a nic zajímavého na česně jsem neviděl. Třeba jsem něco přehlédl.
RE: Rojení - Tomáš Palata - 29.05.2016 09:32 PM
(28.05.2016 06:01 PM)Martin Smutný napsal(a): ...z chování včel, z nějakých stop...No jéje. Teď jsem se vrátil od včel a ještě to rozdýchávám. Slabší provoz na česně než vedlejší včelstvo (včera to bylo opačně), pohled pod fólii - uličky už zdaleka nejsou načerno, zvážení mincířem - oproti včerejšku mínus 3,6 kg. Hlavně že jsem si 25.5. napsal, že přestaly stavět. To byl majstrštyk....
RE: Rojení - Jaro Stoklasa - 29.05.2016 11:13 PM
Tento rok sa mi to chce strašne rojiť. Vlani som na včely kvôli stavbe domu kašľal, letelo skoro všetko. Tento rok som zo 7 včelstiev urobil urobil už 18 odložencov, niektorým pridal kúpenú matku, niektorým dal vajíčka, niektoré so starou matkou. A aj dnes na včelnici zase túžba rojiť sa. Medníky vytočené nedávno a zase do tretiny plné (to je tá dobrá správa). Jedno včelstvo mi už ubziklo dnes doobeda, žiaľ prehliadol som matečník, moja chyba. Ďalšie dva mrte matečníkov vlhké, zakladené... Už nemám do čoho dávať odložence, nemám nadstavky. Zobral som im všetky zásoby aj zaviečkovaný plod (do medníkov som im dával zaviečkovaný plod a ten sa ešte nevyliahol, tak bol pomiešaný so zásobami), nechal len otvorený plod (toho tam bolo veľmi málo) so starou matkou a nedostavanými rámikmi, nad to mriežka a prázdne súše pôvodne už na vyradenie, ale museli poslúžiť, matečníky som vylámal samozrejme, nemal som ich kde dať. Ostatné včelstvá "milión" misiek, no vajíčko som zatiaľ ani v jednej nenašiel. Ak som neprehliadol, pre istotu som ich porušil (tie,čo som našiel). Tie dva nadstavky zásob a zaviečkovaného plodu som bez včiel (tie som striasol do pôvodných včelstiev, kde ostal len ten otvorený plod (veľmi málo) a staré matky + prázdne súše nad mriežkou a minimum zásob) pridal dvom najsilnejším včelstvám (každému jeden VN nadstavok), u ktorých som zatiaľ nezbadal túžbu rojiť sa a ktoré by mohli plod bez problémov obsadnúť (čo aj zakrátko urobili). Akurát rozmýšľam, že keď sa v tých najsilnejších včelstvách všetko vyliahne, budú to maxi včelstvá, ktoré už nemám ako rozšíriť, no zase začína kvitnúť pichliač potočný (jedna z hlavných medonosných rastlín na mojej lokalite) a do týždňa začne malina. Takže by to mohlo dopadnúť tak, že ak do týždňa budú mať čo robiť, možno ich snaha rojiť sa prejde. Či som urobil dobre neviem, budem rád za každé konštruktívne poznámky, rady, návrhy, kritiku. Tento rok ma riadne vyškolil, myslel som si, že to už ako tak ovládam (včelárenie), ale asi ešte nie dostatočne dobre. Zvláštny rok.
RE: Rojení - Radka Nývltová - 29.05.2016 11:30 PM
Mám jedny včely v dřevěné košnici, předevčírem večer jsem z úlu slyšela "vrnění" nové matky, mají uvnitř pěkně "napucnuto", mám je naproti vchodu, prakticky pod stálým dozorem, za jak dlouho se dá asi očekávat vyrojení?
RE: Rojení - Milan Bencúr † - 30.05.2016 08:02 AM
Vyrojenie sa dá len očakávať, ale čas vyrojenia sa určiť nedá. Preto včelári v Luneburgu sedia celé dni pred úľmi a čakajú kedy pôjdu z úľov roje.
Jedno moje včelstvo vyslalo 19. mája prvoroj. Ten krúžil nad včelnicou asi 20 minút a potom sa vrátil do úľa. Ešte kým chumáč vyrojených včiel sedel na letáči som včelstvo rozobral, všetky rámiky s plodom aj materskými bunkami som preložil na nový letáč, za priehradku v ležane a pôvodné miesto som vyplnil medzistienkami. Všetky materské bunky som na preložených rámikoch s plodom nechal, nezrušil som ich, nevylomil som ani jednu materskú bunku. "Roj" postavil nové dielo a na štvrtý deň som mu nadstavil medník, pretože včely mali málo miesta. Dnes mám dve včelstvá vedľa seba, ktoré budú znášať do spoločného medníka. Mám v úli dve matky, z ktorých jedna je ako rezerva. V odloženci je mladá matka a včely so starou matkou postavili nové dielo. Môžem priehradku medzi včelstvami zrušiť, včelstvá spojiť a pokračovať ako v kolenáči alebo v ležane.
V nadstavkovom úli mám scénár spájania včelstiev podobný. Ak chcem jednu matku držať v sezóne čo najdlhšie v rezerve, tak pri spájaní včelstiev ju preložím na medzidno do top nadstavka. Včely v spodných nadstavkoch pokračujú v práci, znášajú nektár a pripravujú sa na zimu.
![[Obrázky: IMG_6591.JPG]](https://lh3.googleusercontent.com/-diJ0n5k_GZk/V0snoDvwCRI/AAAAAAAAMZc/RSrBIJpJRIEpWeeByb8a6a4H-nvfuzf4ACCo/s640/IMG_6591.JPG)
![[Obrázky: IMG_6600.JPG]](https://lh3.googleusercontent.com/-4nkumXOv26I/V0soXCvbXaI/AAAAAAAAMZk/LV5ICAwBj3o6aUFutmwzJtnu-DoiFNuVgCCo/s640/IMG_6600.JPG)
![[Obrázky: IMG_6581.JPG]](https://lh3.googleusercontent.com/-5M79VUgVGsU/VzZslVh30CI/AAAAAAAAMVM/Q_n93vjY12cdhknlbTIvmvFxo6nOveNAgCCo/s512/IMG_6581.JPG)
RE: Rojení - Debora - 30.05.2016 12:47 PM
to samé jsem letos pozorovala 8.5. u košnice, po 10 minutách se roj vrátil zpět do úlu. Přidala jsem nástavek a od té doby čekám.
RE: Rojení - Víťa - 13.06.2016 10:00 PM
Letos poprvé jsem zkusil rozvěsit po stromech bedýnky pro roje s plánem je pak posbírat a usadit (ještě nejsem tak daleko jako Debora, abych vyráběl příbytky pro divoké včely - to ale určitě brzy přijde
).Výroba jednoduchá - bedna od banánů, přelepené větrací otvory až na jeden, na to kus lina jako střecha. Uvnitř jedna souš a prázdné rámečky. A pověsit jak nejvýš to jde
.Úspěšnost zatím slušná - do 11 připravených bedýnek se do této chvíle chytli 4 roje. Všechny už bydlí v normálních úlech.
RE: Rojení - Debora - 14.06.2016 11:38 AM
to je paráda Víťo
Vidíš jak nám včelky pomáhají, ukážou nám ty správné stromy. Nyní můžeš upevnit na inspekční plošinu libovolný úl a porovnávat, jaký energetický šup dostane včelstvo v korunách stromů oproti včelstvu sedícím na zemi. I'm lovin' it
RE: Rojení - schützmeister - 14.06.2016 12:23 PM
Taky moc díky za inspiraci. SUPER
RE: Rojení - Aleš Molčík - 15.06.2016 12:04 AM
(13.06.2016 10:00 PM)Víťa napsal(a): Letos poprvé jsem zkusil rozvěsit po stromech bedýnky pro roje
Tohle dělám už třetí sezónu a opravdu to funguje dobře. Já mám na to klasický palubkový roják s plech stříškou kvůli dešti. Nahoru na stromy nelozím, mám provázek na jeden jeho konec uvážu kámen a prohodím ho korunou stromu a potom pomoci toho provázku vytáhnu roják nahoru a uvážu dole kolem kmenu. Takže i kontrolu mohu dělat ze země bez žebříku nebo rizika, že bych odněkud spadl.
RE: Rojení - Víťa - 15.06.2016 11:18 AM
(14.06.2016 11:38 AM)Debora napsal(a): jaký energetický šup dostane včelstvo v korunách stromů oproti včelstvu sedícím na zemi.Zajímalo by mě, jak si včely svoje obydlí vybírají. Kromě těch papírových beden na stromech jsem měl i prázdné úly přímo na stanovišti a tedy skoro na zemi (dohromady se sousedem stejný počet úlů jako těch beden tedy 11) a do nich se chytli 3 roje. Takže skoro stejný počet jako do papundeklu. Možná zde hraje roli, že to není papundekl, ale pořádný úl? Soused má baterii starých úlů - takové ty z 50. let, 10 cm silná stěna vyplněná hoblinami, plodiště a na tom medník - mezi nimi měl rojáček na 8 plástů 39x24. K mému překvapení se docela slušný prvoroj usadil právě do toho rojáčku. Proč si vybral tak malou dutinu, když vedle měl větší? Spekuluju správně, že včelí instikty jsou stejné jako před 100 a více lety, kdy včelstva byla výrazně menší než dnešní šlechtěná? Jiný důvod mě nenapadá...
RE: Rojení - Debora - 15.06.2016 12:48 PM
Asi v tom hraje roli především genetika okořeněná "socializací" a prostředím. Tom Seeley se zaměřil na toto téma a po dlouhodobém zkoumání volně žijících včelstev došel k závěru, že roje preferují dutiny ve výšce okolo 3 metrů nad zemí s velikostí česna 30cm2, směrem na jih a o obsahu 20 - 80l. Vlhkost nebo průvan není pro včelstvo rozhodující faktor. Tak že asi ta velikost dutiny v Tvém případě nebude rozhodující parametr při volbě rojáčku (jiní obyvatelé?). V časově-prostorové nouzi se bude včelstvo snažit vylomit dveře zavřeného úlu, narvat do dutiny, do které se nevejde, nebo dokonce začne stavět úl pod širým nebem.
RE: Rojení - Milan Bencúr † - 16.06.2016 02:43 AM
Včely, teda roj, uprednostňujú staré dielo. Tmavé plásty zničené víjačkou voštinovou a vyhryzené myšami sú pre včelí roj tým najideálnejším lákadlom. Staré úle a staré čierne dielo sú pre roj najmocnejším magnetom. Včely staré nevhodné dielo vyhryzú a prestavajú na nové.
RE: Rojení - Rasťo 71 - 16.06.2016 08:47 PM
Môžem potvrdiť , 3 roje , všetko išlo na staré dielo , po 4 týždňoch kontrola , a bolo vidieť čo presne opravovali!
RE: Rojení - Martina - 18.06.2016 10:47 PM
V blízkém lese se ubytoval roj - bohužel si vybral strom přímo u cesty. Česno v horní části praskliny asi 1metr nad zemí, orientace na západ a přímo na cestu.
[attachment=1474][attachment=1475]
RE: Rojení - straka - 20.06.2016 10:52 AM
1) Jen mě na tom zajímá, že česno si vybraly v horní části praskliny. (náhoda nebo ne )
2) co takhle na prasklinu přidělat odchyt. rojáček s plásty, třeba si přelezou, když se nevejdou do praskliny
3) ted bych potreboval ukázat na mapu, kde se nalezáte? (ale bude to daleko)
4) není to tak daleko 31,4 km 34 minut
5) také by šel postup zjistit rychle v nahlížení do kn vlastníka lesa, koupit od něj jeden strom, večer obalit prasklinu a strom uříznout nad prasklinou, potom uříznout nad pařezem a vzniklý klát
odvézt a udělat z něj další včelstvo , mřížku s izolepou s sebou( včely při převozu neudusit), při koupi stromu zbytek stromu odklidit po domluvě s vlastníkem toho lesa kam ?.
6) Včelstvo v žádném případě nelikvidovat
.
diskuse: strako starej se sám o sebe !
Straka Dehtín
RE: Rojení - Debora - 20.06.2016 12:32 PM
1. jaká náhoda, proč by měli bydlet na pavlači, když mají nad česnem parádní obývák? Z pohledu včelstva je česno dole.
2. dobrovolně své kojence a špejchárek neopustí
5. nenič lesy! Len informovat návštěvníky lesa například cedulkou u stromu, že se jedná o první brt' na Domažlicku chráněnou účastníky ŠPV
7. můžeš Martině nabídnout pomocnou ruku
8. tento strom nikoho neohrožuje, spíše mám pocit, že je ohrožen
diskuse: Tvoje malá pomoc pre nás znamená všetko
RE: Rojení - straka - 20.06.2016 01:26 PM
V tom je právě ta alternativa,
10) co když prasklina nemusí stačit a může to být konečná pro to včelstvo
11) když řeším problém, vždy zvažuji první přístup: a to je neřešit problém , automaticky totéž předpokládám jako 1. alternativu u jiných a ne se hned pustit do prvního, druhého, třetího..atd nápadu
12) zvážit velikost praskliny pro včelstvo, když nepřežije do Jara- nebude to dobře,
na druhé straně při neodborném přesunu klátu také nemusí přežít.
14) O ničení lesa nejde les nedělá jeden strom
15) pokud Martina vybere variantu neřešit, je to také varianta.
16) záleží hodně na včelařích okolo a také stavu toho stromu(velikost dutiny pro včelstvo)
17) potom včelstvo neoznačovat to láká vandaly po cestě jdoucí ! (možná lépe zamaskovat)
18) asi by se měl příspěvek s fotografií smazat dokud to jde.
Straka Dehtín
RE: Rojení - Debora - 20.06.2016 02:52 PM
Je to o šňůrách, ty tvoří naší realitu.
RE: Rojení - Aleš Molčík - 20.06.2016 05:33 PM
Nevěřím výzkumům a výzkumníkům, kteří tvrdí co včelstva upřednostní. Jak velkou dutinu nebo jestli je česno nahoře nebo dole, velké, malé.................včely chtějí jen přežít a žádnou filozofii ani pravidelnost v tom nemají. Využívají jen příležitost, ale někdy ani tu ne a zahubí sami sebe z nevědomosti. Neliší se tolik od lidí.
RE: Rojení - Víťa - 20.06.2016 07:04 PM
Aleši když vidím kolik úsilí včelky výběru věnují, tak nevěřím, že by jim to bylo jedno. Často prozkoumávají dutinu několik dní a pak si stejně vyberou jinou. Samozřejmě se mohou zmýlit, ale nějaká kritéria výběru mít musí. Jinak by ten průzkum neměl smysl.
RE: Rojení - Aleš Molčík - 20.06.2016 08:10 PM
A jdou ty jejich kritéria seřadit do nějaké tabulky, aby z toho bylo možné vyvodit jednoznačný závěr? Viděl jsem včely v dutinách tak malých, že nepřežila zimu, nebo jsem viděl včely usazené v dehtem smradlavém komínu. Viděl jsem včely usazené na půdě mezi krokvemi. Viděl jsem připravené, voskem a medem navoněné úly nebo lapače v korunách a přesto se jich některé roje vyhnuly, zdržely se den poblíž a stejně nakonec odletěly do neznáma.
RE: Rojení - Debora - 20.06.2016 11:04 PM
jasně, že to jde a také existují.
RE: Rojení - Aleš Molčík - 21.06.2016 06:55 AM
Takže existuje 100% návod na lapač rojů? Sem s ním, jestli mohu požádat.
RE: Rojení - straka - 21.06.2016 07:47 AM
1) zlehčím to "dobře vybavený připravený úl" s nápisem Zimmer frei
láká je vůně vosku, pak přijde kolaudační komise !
Takhle přiletěl květnový roj, sedl si na keř 1 m vysoko asi 6 metrů od "označeného" úlu, se stěhováním jsem jim pomohl, aby nešly jinam!
Dříve sedláci říkali, že květnový roj je leší než fůra sena do stodoly ! hodně se postará sám o sebe
Straka Dehtín
RE: Rojení - Aleš Molčík - 21.06.2016 07:53 AM
Funguje dobře, ale dobře je za tři
.
RE: Rojení - Víťa - 21.06.2016 01:16 PM
Historicky nejvíc rojů se mi nejspíš vrojilo do starého úlu - 13 plástů 39x24, teplá stavba, asi 10 cm silné stěny vyplněné zřejmě hoblinami. Malé spodní česno. Tenhle úl roje prostě milují. Proč? Netuším. Tvrdohlavě je vždycky přendavám do jiného, protože v tomhle se prostě včelařit nedá. Medník neuzvednu ani prázdný
.
RE: Rojení - Debora - 21.06.2016 02:20 PM
(21.06.2016 06:55 AM)Aleš Molčík napsal(a): Takže existuje 100% návod na lapač rojů? Sem s ním, jestli mohu požádat.
v tomto fóru máme dostatek návodů, jak zaopatřit včelstvo svému druhu přiměřeným hnízdem. Ale oproti včelám, udržují lidé mnoho předsudků nejen vůči jiným druhům, ale především mezi sebou samými, dále preferují lidé pro dosažení svého cíle tu nejpohodlnější cestu, zatím co včelstvo jako společenství hledá přímou cestu k udržení svého druhu. A to právě někdy i na úkor jistoty jednotlivých včelích rodin a rojů, kterou hned rádi zneužíváme pro naše rozhodování. Ale není právě tato inteligence milosrdná? Včelstvu umožnila život na jejich planetě už 30 miliónů let.
Někteří se snaží chránit včely v přírodě utajením nebo přesídlením včelího hnízda z veřejnosti dostupných míst, vyřešením otázky úlu, jiní vidí šanci v přímé konfrontaci veřejnosti s včelou v přírodě, jako by nikdy jinde, než v dutinách stromů nežila.
Problémy, které tu už pár let řešíme, dokáže včelí demokracie vyřešit během několika hodin. Nebylo by pro nás jednoduší si vybrat tu realitu, ve které včelstvo žije, než plýtvat energií na vyloučení včelí inteligence?
RE: Rojení - Leoš Dvorský - 21.06.2016 02:51 PM
Myslím si, že by pro začátek stačilo, kdybychom se dokázali zbavit toho různého posuzování a souzení druhých i sebe a začali se scházet a rozcházet, jak se říká, v míru a pokoji.
Byl by to první krok k respektu k sobě samým a pak potažmo třeba i včelám. Včelí náhled na svět je jiný než náš. Např. otázku rámkových měr a úlů již dávno vyřešily za nás a přesto se stále lidmi probírá. Dokáží žít a prosperovat ve všem. Stačí jen to, co nám říkají a ukazují včely, prostě respektovat. Možná každý po svém, ale respektovat. Cesty jsou různé, dlouhé i zkratky, ale která je pro koho ta pravá? To je zase na vůli každého z nás a je to tak dobře. ld
RE: Rojení - lyn_x - 23.06.2016 11:43 AM
Tak čekám čekám, až mi donosej lípu, že si kousek ukradnu .. a dneska na jedli roj jako kráva, soused nepříčetnej. Jedu to sklepnout. Prostoru dost, nástavek-medník nedostavěnej, nad nima ještě jeden prázdnej. 23. června .. je to možný tohlecto?
Aha. Tak vše je jinak, vyrojil se květnový roj. Prostor má, ale nechtěl za loučky..
RE: Rojení - Debora - 23.06.2016 01:35 PM
právě proto seděj na jedli
a to ještě netušíš, kolik se letos vyrojí
RE: Rojení - Miroslav Macek - 23.06.2016 01:48 PM
(23.06.2016 11:43 AM)lyn_x napsal(a): Prostor má, ale nechtěl za loučky..
Za či pod?
U mňa roj raz vystavali jeden Warré nastavok a trámiky v spodnom fungovali ako stavebná zábrana ... a boli na jabloni
RE: Rojení - lyn_x - 23.06.2016 01:52 PM
Jojo, pod loučky. Přesně jak píšeš. Dal jsem jim tam sice jeden rozestavěnej rámeček, ale buď už bylo v ten moment rozhodnuto, nebo je to neuspokojilo. A to mám loučky hodně zůžený.. ale stejně to chce zjevně převěsit plodový plást.
RE: Rojení - Crha Karel - 23.06.2016 03:14 PM
Asi budu muset zase přejít na nízké nástavky, když budu chtít roj. U mně mají plodiště vysoké 120cm, prostoru dost, takže se nerojí a nerojí.
RE: Rojení - Miroslav Macek - 23.06.2016 03:19 PM
Karol , nedráždi nás - nedobrovoľných chytačov rojov
RE: Rojení - Aleš Molčík - 23.06.2016 04:03 PM
Mě zajímají včely, jak já jim říkám samostatné, tzn. že je nechávám bez všelijakých těch pomůcek jako je podněcování, spojování popř. oslabování na oddělky apod. A z těch samostatných se mi rojí tak cca 10%. To je asi 3-4 roje za rok. Letos zatím tři a dva se usadily doma a jeden to po devíti dnech na větvi vzal někam do neznáma.
RE: Rojení - Crha Karel - 23.06.2016 04:09 PM
(23.06.2016 03:19 PM)Macek napsal(a): Karol , nedráždi nás - nedobrovoľných chytačov rojov
Nedráždím, závidím. Být uprostřed energie roje je úchvatný zážitek srovnatelný s orgasmem.
RE: Rojení - Milan Urík - 23.06.2016 09:51 PM
Letos se to na Zlínsku rojilo neuvěřitelně, ale u mně pouze 1x a to jsem si byl vědom své chyby u rozšiřování, co je ale zajímavé, tak roj je silný a sám si již dost nanosil a původní včelstvo po vyrojení je ve výborné kondici, jakoby se ani nic nestalo a od rojení jsem z nich už 2x točil plný nástavek medu. Jinak jsou to Vigorky.
RE: Rojení - Milan Bencúr † - 24.06.2016 06:15 AM
(23.06.2016 11:43 AM)lyn_x napsal(a): Tak čekám čekám, až mi donosej lípu, že si kousek ukradnu .. a dneska na jedli roj jako kráva, soused nepříčetnej. Jedu to sklepnout. Prostoru dost, nástavek-medník nedostavěnej, nad nima ještě jeden prázdnej. 23. června .. je to možný tohlecto?
Aha. Tak vše je jinak, vyrojil se květnový roj. Prostor má, ale nechtěl za loučky..
Každý roj postaví najskôr hniezdo a až po troch týždňoch, keď sa narodia mladé včely, bude roj pokračovať v stavbe diela. Ak nestavia, jedna z príčin múže byť, že nie je znáška, nemá zásoby, hladuje, vyrojí sa, hovoríme tomu hladový roj.
RE: Rojení - lyn_x - 24.06.2016 10:39 AM
Karel: zážitek to je super, zvlášť když to člověk nepropásne.. to se mi letos povedlo dvakrát. Jeden roj jsem sledoval při přesunu a usazování-se do dutiny lípy, která ani nevypadala moc staře.
Ale přeci jen praktické to asi moc není. Asi záleží na počtu včelstev a na stanovišti. Ty mám dvě, na jednom jsem pochytal všechno, na druhém mi až na jeden všechno pláchlo.Milan: tomu rozumím. V tomhle případě to bylo jednoznačně prostorem, zásob měly hromadu a průběžně jsem krmil. Podstavil jsem jim, řekl bych včas, druhý nástavek. Když jsem se díval, tak visely na loučkách a říkal jsem si, že se snad brzy pustí do stavby, ale zjevně se tam jen hromadily a čekaly na vhodný okamžik.. Převěsil jsem tam nějaké srdíčko, ale to už asi měly naražený matečník. Loučky zafungovaly jako stavební zábrana.
Dokonce tyhle ani nedostavují ke spodní loučce rámku, takže tam je pak ta mezera dost velká, možná to je ta příčina..
Nemáte někdo nějaké tipy na úpravu těch spodních louček? Zkusil jsem některé zmenšit na profil 8x8mm, ale je to už až moc tenké na manipulaci. Chci zkusit ještě vyfrézovat 60° hrot.. aspoň teď mám další roj, na kterým to můžu testnout.
RE: Rojení - Debora - 24.06.2016 01:13 PM
Petře, myslím si, že o prostoru a loučkách to není. Když chtějí stavět, přilepí stavbu na cokoliv. Pokud si někdo přeje, aby to včelám vonělo, může ponořit štětec do vosku a natáhnout na loučku čáru. Pokud včely nestaví, mají jiný plán a ten jim jen tak nevymluvíme a musíme hledat důvody na včelíně. Někdy pomůže poptat se u sousedních včelstev, nebo přestěhování úlu na vzdálenější místo. Co se rozšiřování týče, netlačím, čekám než natáhnou stavbu až ke spodní hraně nástavku. Jedná se o roj, jak mladý, kolik zásob zůstalo v úlu?
RE: Rojení - lyn_x - 24.06.2016 02:02 PM
Rozšířil jsem, když už byly dole. Ale s tím, že se jim nechce přes horní loučky podstaveného nástavku mám zkušenost i z jiných včel. Pokud tam nechám prázdný nástavek bez rámků, tak staví, ale je to pak hodně nepraktické na manipulaci. Mám na takové stavbě tak půlku včelstev a je to docela opruz.
Nechaly tam zásob dost .. bohužel nejsou na váze a nevybavuju si, kolik vážily, odhadem ale má teď nástavek tak 10 kilo. Je to NN optimal, 42x17. Roj je silnej prvoroj z 12. května .. kdyby chtěl, už měl ten drujej nástavek vystavěnej.
Dal jsem novej roj nad mezidno nad ně. Dochází mi tady na stanovišti prostor. Asi to nebylo ideální, nebo se jim nelíbilo, že na ně zrovna praží slunce a mezidno má dost malé česínko, velká část se vrátila, nebo to na mě dělá takový dojem. (na druhým stanovišti jsem na tom líp .. to je vznikající březový hájek a je tam lepší klima, pro lidi i pro včely). Teď ale už vypadají zabydleně..
RE: Rojení - Tomáš Palata - 24.06.2016 03:44 PM
Tak u mě je to s tím přechodem loučky při stavbě to samé. Dojedou zeshora stavbu, na loučce se zastaví a dál nepokračují. Dělají mi to všechny. Ne, že by na to nebylo množství včel. Zespoda to vypadá asi takto.
[attachment=1482]
A nad tím je jako plodiště devět plástů 44,8x32. Ale dál dolů nestaví. Když je snůška, "balík" zmizí a večer se zas vyvěsí.
K tématu - za posledních 14 dní si připadám jak rojová záchytná stanice. Mně teda zmizel ze včelnice jeden roj - byl to "macík". Druhý den včelstvo -3kg. Ale byl jsem obdarován třemi roji od známých, co nechtějí rozšiřovat a pak dvěma již méně známými roji, které jsem po městě odchytil. Všechny jsem nasypal na loučky. A bude co pozorovat a možná časem i porovnávat.
RE: Rojení - Debora - 24.06.2016 05:42 PM
(24.06.2016 02:02 PM)lyn_x napsal(a): Roj je silnej prvoroj z 12. května .. kdyby chtěl, už měl ten drujej nástavek vystavěnej.
Dal jsem novej roj nad mezidno nad ně. Dochází mi tady na stanovišti prostor.
Prostor, to je to, co mám namysli hledat důvody na včelíně. Jakmile se zastaví, mají narýsováno. Loučky jsou bariéra a prostor v úlu může vývoj roje ovlivnit. Proto lépe rovnou dva NN a spodní bez louček, tedy do té doby, než horní prostaví. Většinou nestaví všechny plásty paralelně, v tom případě přidávat loučky jen pod ten plást, který výšku nástavku vyplnil, zbytek prostoru nechat volný. Tak pokračovat se všemi ostatními plásty. Podobné to bude u Tomášova Langstrothu, včelstvo asi už neplánuje letos něco řešit a jen aby usnadnily klimatizaci, sedí ve sklepě, to je pohodlnější, než na čelní stěně úlu.
RE: Rojení - schützmeister - 25.06.2016 02:25 PM
(24.06.2016 03:44 PM)Tomáš Palata napsal(a): A nad tím je jako plodiště devět plástů 44,8x32. Ale dál dolů nestaví. Když je snůška, "balík" zmizí a večer se zas vyvěsí.Myslím, že to je prostě tím, že jsou na další stavbu slabé. Staví jen ty, co jsou dole i přes den - tedy opravdu nahuštěné, to tyhle nejsou. Loučky s tím moc nesouvisí.
Pravda taky je, že teď už na stavbu není doba. Čili, stačí jim to a o nic nejde. Nebo je ještě chceš trochu rozjet, pak je třeba přikrmit těstem / roztokem je naopak úplně odploduješ, ale to bych radil jen v případě nevelkého napadení roztoči - čili, přeléčit, nebo vyřezat trubčinu a mezerovitý plod / nebo všechen / a pak krmit. Na to je doba ideální.
RE: Rojení - Tomáš Palata - 25.06.2016 08:36 PM
Ten nástavek dole pod plodištěm jsem nechal mj. proto, že pan Langstroth ve své knížce "Včela a úl" píše, že když mají včely dolu prostor, nevyrojí se. No jedno moje včelstvo z šesti tuhle poučku nečetlo.
RE: Rojení - Milan Bencúr † - 03.10.2016 03:48 AM
Letáčová rojolapka je vhodná pomôcka pre moju techniku včelárenia s rojmi. Roj má obrovské množstvo energie. Rojmi vitalizujem moje včelstvá. Keď roj osadím do nového nadstavka, na pôvodnom mieste odkiaľ vyletel, a po dvoch, troch týždňoch ho spojím s materským včelstvom (odložencom), neprídem v sezóne o výnos medu z vyrojeného včelstva. Z plodových plástov vyrojeného (materského) včelstva, robím veľký odloženec, ktorý má mladú rojovú matku nulového veku.
[attachment=1587]
RE: Rojení - miro - 03.10.2016 09:51 AM
Ďakujem za "letáčovú rojolapku", to je dobrý nápad. Kedže som si ani doposiaľ nevedel predstaviť, kde po záhradách budem naháňať roj z úľa, mám otázočku. Asi si aj sám odpoviem
ale predsa: .... to znamená sledovať kedy a v akom stave je matečník (nechať povedzme len dva) a hned na začiatku pre istotu nasadiť rojolapku? No a keď si zoberiem veľkosť takého roja, nie je táto rojolapka malá? Teda úzká? Tak ja keby som na tento nápad došieľ z mojej hlavy, asi by som to urobil vo veľkosti polovičného nádstavku, aby som to mal hneď usadené. Aj keď dáko nie som stále za to "zašlapávanie" starej matky .... si to nezaslúži No podľa fotiek na webu to ale musím vyrobiť presne na úľ, teda si musím prerobiť komplet dná No to Vám teda priasteľ Bencúr ďakuje ... alespoň budem mať nové dná
RE: Rojení - Milan Bencúr † - 03.10.2016 12:41 PM
Letáčové rojolapky sú rôznych konštrukcií. Google nájde množstvo fotografií. Je aj riešenie v polovičnom nadstavku, ako uvádzaš. Ja mám úľ čechoslovák, rámik 37X30 a vybral som si rojolapku s tým najmenším riešením. Včely mám vo včelíne, aj tomu som rojolapku prispôsobil. Na blogu píšem, že rojace sa včely sa vrátia a vytvoria chumáč na letáči. Potom len za rojolapku položím na odoberateľné dno nadstavok s rámikmi, matku z rojolapky tam s hŕstkou včiel nasypem, úľ uzavriem a včely z chumáča na letáči samé vôjdu do nového domova. Materské vyrojené včelstvo preložím ako veľký odloženec niekde vedľa alebo ho položím na medzidno, na úľ s rojom. To je všetko.
RE: Rojení - Milan Bencúr † - 05.10.2016 11:22 AM
Tu je možné riešenie letáčovej rojolapky s polovičným nadstavkom.
[attachment=1588]
RE: Rojení - Milan Bencúr † - 17.11.2016 09:29 AM
Zariadenie na zabránenie rojacim sa včelám odletie spred úľa je protirojový box opísaný v OVP 2/2009. Je to zariadenie, ktoré použil škótsky včelár McArthur. Je na fotografii v predchádzajúcom mojom príspevku. Včelstvo sa nevyrojí na strom, nezadusí sa upchatím letáča a v nasledujúcej znáške údajne nestráca na výnose. Trúdy sa vypúšťajú pri kontrolách dočasným podložením nadstavku latkami.
Je to tak. Vyrojené včelstvo nestráca na výnose. Mám to odskúšané. Spájam roje s materským vyrojeným včelstvom už niekoľko rokov. Kolega, Karel Crha, zo "Šance pre včely", môj postup výstižne nazval vitalizáciou včelstiev rojmi. Treba doplniť metódu používanú v Škótsku o informáciu, že včelár musí osadiť roj na pôvodné miesto odkiaľ vyletel. Aby som mal istotu, ktoré včelstvo sa rojilo, tak k tomu slúži letáčový rojochyt, alebo, ak chcete, na letáči umiestnený izolátor, ktorý oddelí matku od rojacich sa včiel. Nemusím včely striasať zo stromu. Stačí k vyrojeným včelám sediacim na letáči postaviť nový nadstavok s medzistienkami a uväznenú matku doň nasypať. Chumáč vyrojených včiel sa z rojolapky na letáči do nadstavka s matkou stiahne.
![[Obrázky: oRRVnIXitoBgdsOYqJ8qBxm0_uTfOpDEj86kb3y9...h900-rw-no]](https://lh3.googleusercontent.com/oRRVnIXitoBgdsOYqJ8qBxm0_uTfOpDEj86kb3y9_z230VdoJvcLXOgYMepwp51nfnLiM2-gk4ggrQ=w1440-h900-rw-no)
RE: Rojení - Milan Bencúr † - 19.11.2016 02:57 AM
Citace:Dobrý deň,
chcel by som sa opýtať či by ste mi na jar nepredali roj. Včelárim 3. sezónu, ale nemal som šťastie na nákup rojov. Rád by som mal včely zvyknuté na prírodné včelárenie.
Tak to nefunguje. Je mi ľúto, ale roje nepredávam. Roje sú súčasťou môjho postupu včelárenia. Každé včelstvo sa dá takým postupom viesť. Aj naši dedovia včelárili s rojmi, čo bolo v súlade s prírodou. Roj spájam s materským včelstvom, z ktorého včely vyleteli. Roj má obrovské množstvo energie a dokáže prežiť zimu bez liečenia. Ak ho spojím s vyrojeným materským včelstvom, túto energiu získa celý novovytvorený a rojom posilnený úľ. Roj môžem v prípade potreby preliečiť mimo úľa fumigáciou, teda aj tvrdou chémiou. Alebo v termopráčke ošetriť bez chémie. Vyrojené včelstvo je zas aj na dva týždne obmedzené v množstve zaviečkovaného plodu, ktorý sa postupne narodí a ja môžem včely bez plodu pod viečkom ošetriť bee vitalom. Samozrejme, že to automaticky takto nefunguje. K tomu treba doplniť ešte ďalšie zootechnické opatrenia. Prirodzené menšie bunky, ktoré poskytujú plodu pod viečkom viac tepla a urýchlujú jeho vývoj aj o viac ako 24 hodín, sú len zlomkom z toho množstva opatrení proti roztočom Varroa. Pri včelárení na medzistienkach až do letného slnovratu pravidelne odstraňujem zaviečkovaný trúdí plod. Trúdí plod sa rodí až o tri dni neskoršie ako robotníčí a dáva možnosť viacerým mladým samičkám Varroa páriť sa. To znamená, že trúdí plod výrazne zvyšuje počty reprodukcie schopných samičiek vo včelstve. Vyhýbam sa chovu väčšieho počtu trúdov. Nevenujem sa protirojovému chovu trúdov, známemu ako metóda LBV. Moje včely, žijúce na prírodnom diele, chovajú dostatok trúdov a predsa sa roja. Navyše, trúdy zalietavajú aj do úľov na včelnici v susednej dedine alebo zo susednej dediny na moju včelnicu a tak sa šíria vírusové ochorenia a Nosema ceranae. Tých zootechnických opatrení je veľa. Píšem o nich na mojom blogu. Nedá sa o nich napísať v jednej reakcii. To si treba naštudovať a spojiť dohromady, pretože všetky zootechnické opatrenia spolu súvisia. Každý má možnosť zaradiť si ich do včelieho kalendára. Pri prírodnom včelárení musí byť včelár každý deň pri svojich včelách. Ak chce mať slušný výnos medu a finančný zisk zo včiel.
RE: Rojení - Debora - 22.12.2016 03:09 PM
Happy Solstice.
Čas oprášit rojáčky, včely už myslí na prahu.
RE: Rojení - Rasťa - 10.05.2017 02:17 PM
Na včelaření mě baví i to, že postupně získávám zručnost v kutilství. Včera jsem si dokončil rojáček podle vlastních představ. Akorát včas, teď už jen polapit nějaký ten roj.
Využil jsem odřezky sololitu. Do rojáku se vejde 5 louček langstrothovy míry a vnitřní hloubka je cca 25 cm, takže po připevnění redukce do něj mohu přeložit 5-ti rámkový oddělek na míře 39x24. Dno rojáčku se dá snadno odebrat, je síťované a je možné do něj vložit monitorovací podložku.
RE: Rojení - Tomáš Jelínek - 11.05.2017 09:48 AM
Nádherná práce, příteli. Vnímám to velice podobně. Také jsem o víkendu kutil, ale spokojil jsem se s povýšením nástavku na rojolap. A pak zavzpomínal na dětství, vysápal se do koruny dubu, a tam jej asi v osmi metrech osadil.
Kromě kutilství na sobě ještě pozoruji výraznou změnu ve vztahu k flóře a přírodě obecně. Vždy byl pozitivní, ale prohlubuje se. Přibývá znalostí co kdy kvete, co nekvete, jak to vypadá, a není mi zatěžko občas někde všudemožně něco přisadit nebo rozset.
RE: Rojení - Rasťa - 18.05.2017 02:47 PM
Jak se chová roj cca 24 hodin od obsazení nástavku? Je možné, že vyvíjí jen malou letovou aktivitu a hlavně uvnitř staví? Tzn. občas vylétne / přilétne včelka, sem tam se tři čtyři včely promenádují u očka? Nastražil jsem totiž před pár dny nástavek na příhodné místo a tento stav u očka jsem dnes kolem 9:30 pozoroval. Přičemž předevčírem tam bylo pusto. Ale nechtěl jsem nástavek ze zvědavosti otvírat, abych případné nové obyvatelky nevylekal. Navíc budu potřebovat žebřík. Musím vydržet do večera / brzkého rána. Pak uvidím. Ale jsem zvědav už teď.
Doplnění:
Takže žádný roj se mi v nastraženém nástavku neusadil. Šlo pouze o včely, které asi zajímaly zbytky pylových zásob v umístěné staré souši. Ňo..
RE: Rojení - Rastislav Rosa - 22.05.2017 11:38 PM
Mam dva mini roje s mladymi matkami. Jeden vyrojeny dnes, dotycny vcelar ho nechcel, tak som si ho zobral. A druhy moj, vyrojeny minulu stredu (17.5). Oba su teraz osadene na jednej vcelnici. Uvazujem spojit ich. Ako je to najlepsie urobit.
RE: Rojení - schützmeister - 23.05.2017 12:04 PM
Nech je, až jak se to vyvine.
Jak bude matka klást, nebo nebude, nebo budeš mít dvě. Když je dáš teď do kopy, nemusíš taky mít nic. Roje, zvláště cizí, se většinou rvou jako koně.
Krmit. !
RE: Rojení - coral - 24.05.2017 12:48 AM
Roj chyceny deset dni zpet byl nakonec bez matky.Dala jsem mu v nedeli dva zavickovane matecniky ze vcelstva,z ktereho se vyrojilo.Dneska byl jeden vylihnuty,tak uz holky necham v klidu.Znamy mel s rojem bez matky problem s trubcicema.Hrozi vznik trubcic,kdyz maji neoplozenou matku deset dni po vyrojeni?
RE: Rojení - Rasťa - 24.05.2017 02:29 PM
V neděli se mi vyrojilo včelstvo s loňskou matkou. Měl jsem kliku, že jsem byl zrovna na chatě a všechno od začátku viděl. Tolik síly a vzruchu a hluku, spousta energie z jediného úlu. V čem jsem kliku neměl - roj si sedl relativně vysoko v trnkovém remízku, nemohl jsem se k němu dostat. Trochu jsem si prostříhal cestičku, abych mohl zkusit aspoň setřásat. Několikrát jsem roj "shodil" aniž bych něčeho docílil, ale asi napořtvrté, napopáté se mi povedlo najít na zemi matku (kdyby nebyla označená, nejspíš bych ji přehlédl). Přemístil jsem ji do rojáku a pak se mi ještě povedlo setřást k ní část roje. Jenže zbytek se usadil opět nahoru, kam jsem neměl šanci usadit roják. Nechal jsem tedy roják do druhého dne tak blízko, jak to šlo. Druhý den již roj na trnce neseděl, ale do rojáku se přestěhoval jen zčásti. Kam zmizel zbytek včel nevím, pár jich poletovalo nahoře, ale ne moc. Teď už mám matku i s částí roje v jednom NN, bohužel mednou krávu s prosklením mám tesně před dokončením. Tož uvidím, co bude dál. Všechno je zajímavé a nekonečné moře poznání vůkol.
RE: Rojení - Aleš Molčík - 27.05.2017 11:10 PM
Je docela možné, že zbytek roje se vrátil do původního úlu.
Jinak mám v lese vytáhnuté v korunách čtyři rojáčky na chytání rojů a u jednoho už týden pozoruji přes den docela rušný provoz na česně, dokonce se tam objevují i známky obrany, ale roj uvnitř zatím není. Vypadá to, jako by včely si vyhlídly dutinu a teď si ji střeží a zkoumají, než dojde k samotnému vyrojení.
RE: Rojení - Martina - 30.05.2017 10:06 PM
Tak mi taky přiletěly včely
. Po nepříliš úspěšné zimě jsem v lese rozmístila několik rojochytů a na zahradě volné japončíky. V sobotu, po 2 dnech obhlížení a přeměřování dorazil roj. Obsadil téměř celou zahradu a zkusil se nasoukat do 4 nástavkového japončíka (loni roj obsadil sotva 2 nástavky, tak jsem myslela že 4 by pro začátek mohly stačit). Po 2 hodinách to vzdaly a posadily se na vedlejší jabloň - téměř na špici - pro mě v nedosažitelné výšce. Vyběhla jsem a začala přidávat nástavky - 2 úly jsem zvedla na 7, jeden na 6, jeden jsem nechala na 5. Po třech hodinách, když už jsem ztrácela naději, se rozhodly vrátit a obsadily 2! 7mi nástavkové úlky.Zatím tak zůstaly, oba úly se chovají klidně, začínají nosit, dovnitř jsem tedy zatím nekoukala aby měly klid, je možné že v roji byly 2 matky?
RE: Rojení - Aleš Molčík - 31.05.2017 06:48 AM
Tak to budeš asi první kdo zjistí, jestli můžou být v roji dvě matky. Já mám zatím vyzkoušeno jak fungují dvě matky v jednom úlu bez mřížek. A nebyl v jejich soužití problém.
RE: Rojení - Milan Bencúr † - 31.05.2017 09:19 AM
V roji môže byť aj niekoľko matiek. Včely si vyberú tú správnu.
RE: Rojení - Aleš Molčík - 31.05.2017 10:48 AM
Pokud je to tak, tak jsou i včely schopny vnímat prostor a neobsadí s více matkami malou dutinu, protože k tomu, aby mohly existovat přirozeně dvě matky, je zapotřebí větší dutina jelikož barierou mezi jednotlivými matkami v jedné dutině jsou zásoby. A pokud se rozdělily a obsadily dutiny dvě, jak píše Martina a budou tam skutečně obě matky, tak je to důkaz skvělé organizace včel.
RE: Rojení - Rasťa - 21.06.2017 05:08 PM
(18.05.2017 02:47 PM)Rasťa napsal(a): Jak se chová roj cca 24 hodin od obsazení nástavku? Je možné, že vyvíjí jen malou letovou aktivitu a hlavně uvnitř staví? Tzn. občas vylétne / přilétne včelka, sem tam se tři čtyři včely promenádují u očka? Nastražil jsem totiž před pár dny nástavek na příhodné místo a tento stav u očka jsem dnes kolem 9:30 pozoroval. Přičemž předevčírem tam bylo pusto. Ale nechtěl jsem nástavek ze zvědavosti otvírat, abych případné nové obyvatelky nevylekal. Navíc budu potřebovat žebřík. Musím vydržet do večera / brzkého rána. Pak uvidím. Ale jsem zvědav už teď.
Doplnění:
Takže žádný roj se mi v nastraženém nástavku neusadil. Šlo pouze o včely, které asi zajímaly zbytky pylových zásob v umístěné staré souši. Ňo..
Zapomněl jsem doplnit, že roje jsem se zde nakonec dočkal. Ke vrojení došlo 27.5. Jak psal výše Aleš o známkách obrany na česně budoucího domova - pozoroval jsem nejspíš totéž.
RE: Rojení - straka - 22.06.2017 07:53 AM
dle mého pozorování šlo o včely průzkumnice, vybírají několik dní několik míst a
když přilétne roj, ten si potom vybere, kdo rozhodne, kde se usadí nevím...
straka dehtín
RE: Rojení - Leoš Dvorský - 22.06.2017 10:10 AM
(21.06.2017 05:08 PM)Rasťa napsal(a):(18.05.2017 02:47 PM)Rasťa napsal(a): Jak se chová roj cca 24 hodin od obsazení nástavku? Je možné, že vyvíjí jen malou letovou aktivitu a hlavně uvnitř staví? Tzn. občas vylétne / přilétne včelka, sem tam se tři čtyři včely promenádují u očka? Nastražil jsem totiž před pár dny nástavek na příhodné místo a tento stav u očka jsem dnes kolem 9:30 pozoroval. Přičemž předevčírem tam bylo pusto. Ale nechtěl jsem nástavek ze zvědavosti otvírat, abych případné nové obyvatelky nevylekal. Navíc budu potřebovat žebřík. Musím vydržet do večera / brzkého rána. Pak uvidím. Ale jsem zvědav už teď.
Doplnění:
Takže žádný roj se mi v nastraženém nástavku neusadil. Šlo pouze o včely, které asi zajímaly zbytky pylových zásob v umístěné staré souši. Ňo..
Zapomněl jsem doplnit, že roje jsem se zde nakonec dočkal. Ke vrojení došlo 27.5. Jak psal výše Aleš o známkách obrany na česně budoucího domova - pozoroval jsem nejspíš totéž.
Tak ony si včely hlídají i vylupované včelstvo. Není to zas až tak nic neobvyklého, zvláště když je včelstvo v kolapsu. Doba rojení se pozná právě podle toho "slídění" je to o řád vyšší intenzita než včely vyhledávají potravu. Je to hezky poznat z krátkých rychlých pohybů, včely vlezou do každé mezery, jako-by vyměřují, je to zajímavé a spolehlivé. ld
RE: Rojení - schützmeister - 07.05.2018 07:34 PM
Tak už je to těsně před náma.
Dneska první víčkovaný matečník.
Nejsilnější včely, normální let.
Pár dalších jsem omrknul a zatím dobrý.
RE: Rojení - schützmeister - 11.05.2018 12:14 PM
Jo, už to jede.
Jen jsou ty matečníky letos dost malý.
Po rozebrání mají silný včely s matečníky prakticky celý spodní VN plný pylu - cca 8 kompaktních desek s jen bodovým plodem / ten je ve druhém /.
Takže přidušenost plodování je evidentní - kdo málo rozšířil, má tam jenom pyl.
Bych řekl. Aspoň u nás.
Nosí stále slušně, řepka v půlce, ale moc jí neberou.
RE: Rojení - Centisi - 14.05.2018 08:13 AM
(22.06.2017 07:53 AM)straka napsal(a): dle mého pozorování šlo o včely průzkumnice, vybírají několik dní několik míst a
když přilétne roj, ten si potom vybere, kdo rozhodne, kde se usadí nevím...
straka dehtín
Kdyz sem pozoroval prazdny ul ponechany po padlem vcelstvu na svem miste tak cca 14 dni pred rojem tam vcely litaly uklizet(obcas vynesli nejakou vcelku a vyhazovaly hodne vosku ) a chystat nove misto pro domov a rekl bych ze ke konci i branili cesno aby jim to jiny roj nezabral.vzdycky pres den,k veceru a brzo rano klid..loupit nebylo co..pak sem jedno odpiledne slysel poradnej hukot po zahrade a roj sedl hnedka na úl na predni stranu a po chvilce uz v zastupu pochodovaly cesnem do úlu...jestli hrozen sedel predtim jinde nevim,ale roj sel na jistotu na misto co si predem pripravil....bihuzel asi mlada matka co se nevratila z proletu takze po par tydnech roj vyloupen...
RE: Rojení - Antonín Hyžík - 14.05.2018 08:41 AM
Tak jsem musel v neděli udělat přeleták u jedněch. Včely nenosily a po rozdělání téměř žádné zásoby a naražené matečníky.
Ostatní nosí a plní medníky.
RE: Rojení - Leoš Dvorský - 12.05.2019 11:43 AM
Jen pro připomenutí rojení takový příběh, který bude asi letos k vidění častěji. V pátek jsem mluvil s kolegnou. Probíhal asi takto:
ON: Tak koukám na zahradu a najednou mrak. Vyrojily se mi včely. Při mým štěstí se usadil asi 4m vysoko. Asi se na něj vykašlu.
Já: To by bylo škoda. Máš 5m dlouhé bidlo?
ON:_ To jako že bych ho shodil jo? Díky, to nechci.
Já: Ne, upevníš na konec plást s otevřeným plodem, nejlépe s trubčím, přisuneš a ony si na něj přelezou. Máš je bez námahy.
ON. No to je nápad. To abych si na to pořídíl nějakou teleskopickou tyč. Nojó ale co s tím pak budu dělat?
Já: Při tvým štěstí ji budeš letos potřebovat ještě 5x.
On: ???!!!!!!!!!
V sobotu jsem mu volal, jak to dopadlo. Pomáhali mu ho sundávat další 2 kolegové. Roj vážil 8 kg.
Nebylo by to škoda nechat ho zničit hasičům?? Takto má zcela zdravý roj, včelstlvo a pokud ho dobře povede i medu bude mít plný necky. ld
RE: Rojení - Jan Brunclík - 12.05.2019 03:58 PM
Vyčkávám a mám i políčeno, no uvidíme já zahálet nebudu
Hasiči si neškrtnou Zničit vyrojené včelstvo je barbařina!Jenda
RE: Rojení - Faneka - 13.05.2019 03:02 PM
Ja jsem take rozhodila site, je skoda, aby roje prisly nazmar.
RE: Rojení - Aleš Molčík - 13.05.2019 10:59 PM
Já jsem za včelnicí v lese v korunách stromů rozhodil rojáčky. Zatím je zima, ale očekávám, že ta doba rojová teprve přijde.
RE: Rojení - Ondřej Hercík - 14.05.2019 06:54 PM
9.5. jsem objevil první zakladené misky, letos mě to určitě taky nemine.
O víkendu se chystám na oddělky. Ačkoliv s hledáním matky mám vcelku problém. Chtěl bych i nějaké matečníky zužitkovat do oplodňáčku. Sice nevím co pak s nima ale zkušenosti navíc beru.
Tak uvidím jestli budu lovit holky po stromech.
RE: Rojení - Zdeněk - 19.05.2019 09:41 PM
Tak u nás první roj. Mám radost.
RE: Rojení - Oldřich Šlegr - 22.05.2019 06:56 PM
V sobotu před polednem se nám vyrojil z jednoho ležanu ten slabší odělek, který jsme nedělili připadal nám, že na dělení nemá ještě sílu, usadil se na trnku hned před úly a rozdělil se na dva rojové hrozny slabší dole a cca 40 cm nad ním o trochu větší, říkali jsme si asi dvě matky, dáme je do 3 ležanu který už byl připravený, a odělíme přepážkou, ze štaflí jsem spodní rojový hrozen odstříhl i s větvičkou do bedny a vysypal do ležanu, během této manipulace vzlétl horní roj. hrozen, po chvíli si začal sedat na původní místo zpět, když si sedl zpátky na 70 % říkám půjdeme se najíst ( na stole byl upečený pekáč masa) a za 20 min. ho sundáme do druhé 1/2 ležanu, za dvacet min. jsme přišli a druhý roj. hrozen fuč, zato v ležanu nám připadalo, že přibyly včely a taky se udělali opět 2 hrozny včel na rozdělovací přepážce, každý v protilehlém rohu, pak se včelky začaly zalítávat v na nový domov, pondělí ráno stále byly v hroznu a jen část začala stavět, odpoledne polovina včel pryč, TAK ŽE ZŘEJMĚ TAM BYLY OPRAVDU 2 MATKY, zbytek nastěhován na stavebních rámkách a pilně staví, nakrmili jsme sirupem a troškou apivitalu, zůžily je na 4 st rámky a jednu souši, zbyl z nich malinký rojík, ale je hezké vidět ten stavební elán, NEROZEBÍRALI JSME JE DVAKRÁT DENNĚ, UDĚLAL JSEM V LEŽANECH POZOROVACÍ OKNA PŘES CELOU ZADNÍ STĚNU.
Na vyrojené včelstvo, jsme použily Milanovu metodiku, co nám tady zanechal, t.j. rozdělili z jednoho na dvě v každém nechali 1 lepší matečník a ostatní horší zrušili. Když s nezadaří s oplodněním nových matek, tak je za měsíc opět spojíme s rojem.
U 2 silnějšího oddělku ktrý jme přepážkou před 14 dny rozdělili, si v části bez matky nic nenarazily, žádný pocit osiřelosti pokračovali jako jedno včelstvo vesele dál, narostly v ležanu do síly v přepočtu 4 nástavků 39x24, ale mají ještě nedostavěné stavební rámky v plodišti a všechny rámky v medníku, vyjmuli jsme přepážku aby mohla matka znovu zaklást, musíme to z zkusit ještě jednou nějak, čas letí, jo a je tam 3 letá matka z Dolu.
Tak, že tolik naše první dělení a množení, na vždy se podaří co jsme včelkám naplánovali, sbíráme zkušenosti, neboť jak říká Leoš zkušenosti jsou nepřenositelné, je to nutno zažít na vlastní kůži
Olda a vnuk Pepa
RE: Rojení - Tomáš Palata - 29.05.2019 08:56 AM
(28.05.2019 10:38 PM)Martin Smutný napsal(a): ... osadím do úlu přes náběh (deska mírně šikmo k česnu), na který je z rojáku vysypu....Vypadá to zhruba takhle. První fotka - vysypáno. Druhá je asi po deseti minutách, poslední cca půl hodiny po vysypání na náběh.
[attachment=1868][attachment=1869][attachment=1870]
RE: Rojení - Tomáš Palata - 13.06.2019 10:38 PM
Tak dnes telefonát mojí ženě: Hasiči mi nechtějí pomoct, sundejte mi prosím roj z římsy...! Odpověď: Jak bych ho odtamtud dostala? To je na zabití! Musíte přemluvit hasiče. Nejlépe osobně. Jeli jsme se tedy do těch míst podívat a už slyšíme houkačku hasičů. , jako by hořelo Národní divadlo nebo někdo chtěl skočit z okna. Přerušená doprava. Za chvíli se nachystalo trestné komando v plné zbroji. Ruce plné - v pravé zbraň pneumechanická, v levé chemická. Roj je těžký nepřítel...
[attachment=1875]
A do boje. Exekutoři na to.
Asi za tři hodiny jdu na poštu a nepovedlo se. Roj tam je stále, ale značně pochroumaný. Tohle nerozchodí.
[attachment=1876]
RE: Rojení - Leoš Dvorský - 14.06.2019 12:42 PM
Už se nedivím, že ty afrikanizovaný včely jsou schopny ubodat člověka.
RE: Rojení - Oldřich Šlegr - 01.05.2020 10:26 PM
Máte někdo zkušenosti s letáčovou rojolapkou jak o ní psal Milan Bencur, letos jsme s vnukem připravily před týdnem na rovné střeše na sobě 3 nízké nástavky 39x17 se 2 starýma černýma plástama, tak jsme zvědaví jestli tuto nabídku nějaký roj přijme, u nás za týden budou dokvétat ovocné stromy, pak to asi přijde.
Olda a vnuk Pepa
RE: Rojení - Petr Smrčka - 19.05.2020 09:42 AM
Tak jsem včera odchytil svůj letošní první roj. Přišel jsem k úlům (před 3T týdny jsem si dovezl dvoje na 2N 39x24) a pod jedním prakticky přímo pod česnem visel chomáč. Před 2T jsem přidával medníky a při tom jsem prohlížel oba spodní nástavky a vylámal naražené matečníky, ale to už asi bylo stejně pozdě je zastavit, že? A zase nechci do nich lézt každý týden abych je za každou cenu udržel doma
Měl bych ale dva dotazy:1. že se vyvěsili přímo po česno, znamená to něco, nebo si prostě vyberou místo, které jim zrovna přijde vhod a nic se z toho usuzovat nedá?
2. příští rok bych chtěl zkusit protirojovou metodu tak jak o ní píše p.Linhart v knihách Myslet jako včela/Včelařit jako včela - zjednodušeně jde o to, že v každém nástavku je potřeba nechat včelstvu cca dva celé rámky s trubčinou - máte s tím někdo podobné zkušenosti jako on? říká, že když se dodrží přesně, tak je to sichr, že se nevyrojí? (pro hnidopichy: sichr není nikdy nic, zvlášť u včel, ale oproti jiným metodám je podle něj tato velmi spolehlivá).
RE: Rojení - Martin Smutný - 19.05.2020 12:37 PM
K té metodě - abych mohl nechat včelám 2 rámky trubčiny, tak to znamená, že ostatní mám dělničinu patrně s pomocí mezistěn. Nebo že jim musím furt něco přerovnávat (dobré pro množení VD). Není lepší volná stavba? V té si včely nechají trubčiny, kolik potřebují (a u každého je to jinak). A do rojení se pustí:
1) když mají málo prostoru (říká se už v době květu jívy!)
2) když není něco v pořádku (nemoci, VD, nespokojenost se stanovištěm nebo včelařem)
3) když je k tomu nutí geny
Třeba někdo doplní další.
Apropó - na tom česně, byl to opravdu roj?? A pokud ano, neměl zmrzačenou matku např. přistřižením křídel? To je taky jedna fajn metoda proti rojení uznávaná klasiky...
Martin
RE: Rojení - Petr Smrčka - 19.05.2020 01:25 PM
(19.05.2020 12:37 PM)Martin Smutný napsal(a): K té metodě - abych mohl nechat včelám 2 rámky trubčiny, tak to znamená, že ostatní mám dělničinu patrně s pomocí mezistěn. Nebo že jim musím furt něco přerovnávat (dobré pro množení VD). Není lepší volná stavba? V té si včely nechají trubčiny, kolik potřebují (a u každého je to jinak). A do rojení se pustí:
1) když mají málo prostoru (říká se už v době květu jívy!)
2) když není něco v pořádku (nemoci, VD, nespokojenost se stanovištěm nebo včelařem)
3) když je k tomu nutí geny
Třeba někdo doplní další.
K té metodě - když to necháš na volné stavbě, tak si myslím, že přirozenost včel je taková, že se chtějí množit-rojit - a já proti tomu v zásadě nic nemám, ale pak přece jen ten medný užitek z toho asi nebude moc velký a hlavně ne vždy to člověk má šanci uhlídat a pak mu zbytečně mizí roje někde za rohem. Ta metoda staví na terorii sobeckého genu - zjednodušeně na tom, že za normálních okolností (tj. když jim do toho včelař nezasahuje) je z pohledu šíření vlastních genů pro dělnice výhodnější se množit rojením. Když ale "donutíš" včelstvo mít poměr dělnic vs trubců resp. poměr genů (ne jednotlivců) někde kolem 3:1 nebo 4:1 (z hlavy teď přesně nevím), tak se včelky nemají potřebu rojit, protože jejich geny se skrz ty trubce šíří stejně-lépe než vyrojením a nemají tedy tendenci jít ven.
S těmi mezistěnami máš asi recht, že s nimi se tam nějak u p.Linharta počítá
ale musím se na to ještě mrknout příp. se ho doptat. Myslím, že se využívá i toho, že se jim tam vrazí z loňského roku prázdný rámek s trubčinou. Ale teď nemám ani jednu souš, začínám (znovu - po 4leté pauze)Citace:Apropó - na tom česně, byl to opravdu roj?? A pokud ano, neměl zmrzačenou matku např. přistřižením křídel? To je taky jedna fajn metoda proti rojení uznávaná klasiky...
Martin
No taky jsem nad tím uvažoval, hrozen nebyl úplně největší. Jsem zvyklý na větší macíky
A matku jsem při sklepávání neviděl. Obvykle ji najdu, až když je vpouštím přes česno do úlu. Jinak jestli ten chlapík, co jsem od něj včelky koupil přistřihoval křídla nebo ne, tak na to jsem se neptal. Možné je všechno, ale nevím, jestli si tuhle metodu může dovolit při cca 100 včelstvech, které říkal, že má. Uvidíme navečer, to bych je chtěl už usadit. Ale myslím si, že matka tam byla, protože včelky se ochotně stáhli do rojáčku. Když jsem jednou sklepnul roj a matka spadla mimo, tak po chvíli byli zase všechny venku.
RE: Rojení - Martin Smutný - 19.05.2020 05:18 PM
(19.05.2020 01:25 PM)Petr Smrčka napsal(a): Když ale "donutíš" včelstvo mít poměr dělnic vs trubců resp. poměr genů (ne jednotlivců) někde kolem 3:1 nebo 4:1 (z hlavy teď přesně nevím), tak se včelky nemají potřebu rojit, protože jejich geny se skrz ty trubce šíří stejně-lépe než vyrojením a nemají tedy tendenci jít ven.Inu jde to dělat i složitě, proč ne. Musím do nich pak častěji lézt, kontrolovat nějaký poměr, dávat mezistěny, vkládat trubčí souše, přerovnávat dílo.... Je to ale ještě o ŠPV? To si musí odpovědět každý sám.
RE: Rojení - Petr Smrčka - 20.05.2020 04:04 PM
Citace:Citace:Apropó - na tom česně, byl to opravdu roj?? A pokud ano, neměl zmrzačenou matku např. přistřižením křídel? To je taky jedna fajn metoda proti rojení uznávaná klasiky...
Martin
No taky jsem nad tím uvažoval, hrozen nebyl úplně největší. Jsem zvyklý na větší macíky
tak matičku s sebou měli a roj byl takový řekl bych mrzáček - jenom 0.7kg. Vůbec se ten roj chová divně, oproti tomu, co jsem zažil s roji dřív
Včera cca kolem sedmé večer jsem je usadil do nástavku s prázdnými rámečky (souše nemám a mezistěny jsou fuj) a přidal jsem jim jeden rámek s kapsovým krmítkem s cukerným roztokem. Pořád visí v chomáči na spodku rámečků, krmítka si nevšímají. Buď se chystají ještě změnit místo nebo nevím. Matičku jsem natočil, jak pochoduje do úlu k vidění tady https://photos.app.goo.gl/SaJfXj41BPpYdbfX9 , křidýlka vypadala ok a celkově se mi na ní nezdálo nic divného. Tak si říkám, jestli to nebyl poroj
- pro úplnost: stavím tedy na předpokladu, že to je roj z mého úlu, pod kterým byly pověšené. Je taky možný, že ani nejsou moje ale pokud jo, tak v tom původním úlu je docela čilý provoz. Včel ubylo, to se dalo poznat, ale nezdá se mi, že by ubylo těch včel zas tak moc, že by prvroj zmizel a já odchyt až ten poroj. Pod strůpkem v medníku je docela čilo a na česnu je taky slušný provoz. Nevím, jestli jim nepřidat tu "Leošovu brigádu" - přidat jim včelky z druhého úlu, kde jsou v síle a možná bych tím i předešel dalšímu roji. Případně jim přidat rovnou celý rámek otevřeného plodu. Co myslíte?
(19.05.2020 05:18 PM)Martin Smutný napsal(a):(19.05.2020 01:25 PM)Petr Smrčka napsal(a): Když ale "donutíš" včelstvo mít poměr dělnic vs trubců resp. poměr genů (ne jednotlivců) někde kolem 3:1 nebo 4:1 (z hlavy teď přesně nevím), tak se včelky nemají potřebu rojit, protože jejich geny se skrz ty trubce šíří stejně-lépe než vyrojením a nemají tedy tendenci jít ven.Inu jde to dělat i složitě, proč ne. Musím do nich pak častěji lézt, kontrolovat nějaký poměr, dávat mezistěny, vkládat trubčí souše, přerovnávat dílo.... Je to ale ještě o ŠPV? To si musí odpovědět každý sám.
Poměr se určitě nekontroluje, je to jen vodítko, v jakém poměru by měli být trubci vůči dělnicím, aby k rojení nedocházelo. Jak je to s mezistěnama, jestli když je nebudu používat (a taky že je nepoužívám), tak toho poměru nikdy nedosáhnu, to netuším. No a pracnost se nezdála být nějaká velká, ale musím si to ještě jednou pročíst a zkusím shrnout, co to obnáší (už jen abych si v tom sám udělal jasno
) Jaký je tvůj přístup, aby se včely nerojily resp. k rojení obecně? Čistě jenom volná stavba a včas rozšiřovat a zbytek už necháš na nich, jestli se rozhodnou nebo ne? Jinak raději znovu zopakuji, nic proti rojům nemám, mě fascinujou a vůbec mi nevadí je chytat. Ale přece jen musím přiznat, že bych nějaký ten med z nich taky rád měl
dost možná jen pořádně nevím, jak s těmi roji hospodařit
RE: Rojení - Oldřich Šlegr - 09.07.2020 01:15 PM
Koncem dubna jsme na střechu umístili s vnukem 3 nízké nástavky se starou souší jako nabídka ubytování, pro případný roj bez nového domova, v květnu nic,
v první polovině června nic, domluvili jsme se s Pepou, že to tam necháme pro příští rok, vnuk se ještě podíval minulý pátek před odjezdem na tábor v přírodě,
já mu říkám Pepo roje až, příští rok, v úterý najednou vnuknutí "běž se podívat na střechu!" no a byli tam už vrojený, obsedají na plno jeden nízký nástavec 39x17,
museli se vrojit v neděli, pyl zatím nenosí, tak to vypadá, že mají mladou neoplodněnou matku, přidal jsem rámky pro volnou stavbu a začal přikrmovat.
No uvidíme, jestli pozdní roj ze začátku července, bude schopný přežít zimu do jara.
Olda a vnuk Pepa
RE: Rojení - Tomáš Kudoláni - 09.07.2020 11:07 PM
No mne sa vyrojil roj z roja. Začiatkom mája som osadil roj do dvoch nadstavkov warre. Do dvoch týždňov maly skoro celý nádstavok postavený. Postavily jeden a druhý sa im nechcelo, len ho tak trocha začali. V polovici júna ich boli plné dva nádstavky, jeden na plástoch a jeden len tak v strapci. Pridal som im tretí. Nijako dramaticky sa nezvetšovali. Minulý týžde v nedelu som bol pozrieť ako sa im darí (mam tam okienka) a lietali silno ako vždy. Pondelok pršalo, utorok bolo pekne to som bol na cestách v stredu cca 10:00 som bol pozrieť niečo na dome a vybehol som aj k včelám na letáku podozrivo kľud. Pozriem do okienka a bola ich tam polovica. Museli vyletieť v útorok. V sobotu som ich rozobral a našiel som 3 otvorené matečníky a jeden zaviečkovaný a hromadu misiek. Povedal som si že ten jeden im tam nechám že asi nemajú ani jednu matku. Dnes som bol pozrieť čo sa deje a matečník bol vykúsaný ale z boku tak si myslí že matka tam bola a zakusla tu novú.
Nemajú žiadne zásoby ďalšie tri roje majú nanosené. Pridal som im cesto uvidím čo bude po týždni. Rozoberiem ich poriadne a pozriem či matka kladie, zatial som nevidel nosiť peľ.
Myslel som že roj sa v tom istom roku nevirojí, očividne áno.
RE: Rojení - Leoš Dvorský - 10.07.2020 07:29 AM
Klasické včelaření se odlišuje od toho ŠPV tím, že se včely nechává programově (mimo jiné) hladovět. Tohle byl klasický hladový roj. Doba rojů z blahobytu už dávno pominula. Máš poučení do budocuna. Školné ve včelařině je hodně drahé. ld
RE: Rojení - Oldřich Šlegr - 10.07.2020 01:04 PM
"pyl zatím nenosí, tak to vypadá, že mají mladou neoplodněnou matku" Pozdní adoptovaný roj-pokračování, tak začaly nosit pyl, matka bude v pořádku, tak jim
začíná závod s časem, běh o život, postavit dílo a připravit se na zimu, mi je můžeme podpořit jenom krmením, ale ani to by v přírodě neměly.
Leoš by nad ně řachnul plný nástavek zpracovaných zásob a byly by holky vysmátý.
Olda a vnuk Pepa
RE: Rojení - Leoš Dvorský - 11.07.2020 08:37 AM
Oldo ono to tak jednoduchá u mně rozhodně nemají. Ten nástavek si "zaslouží" jen některé, které projdou testy. O těch psát nebudu, ale možná je dobré vnímat pár zkušeností (pravidel) z praxe a vlastně nejen mojí (třeba T. Seely). Květnový roj přežívá (dnes) v přírodě cca z 50%, červnový z 10%, no a červencový má prakticky nulovou šanci. Tak drsné to je. No a pro začátečníky je dobré si zapamatovat pravidlo, které s tím předchozím tak trochu souvisí. Má-li oddělek dosáhnout určité síly.... a mít šanci na přeití zimy, tak musí mít v květnu 1 zavíčkovaný plodový plást se včelami (+2 krycí plásty), červnový už 2 a červencový 4 (teda zas ty 2 krycí zásobní se včelami, samozřejmě). Pokud se člověk rozhodne vstoupit do přírodních procesů, měl by to dělat při plném vědomí (záměrně nepíši znalostí, protože to je zavádějící termín). Vím, že lidé vnímají obecně vzato realitu tak jen ze 3% a spíše mají tendenci se od ní vzdalovat, ale přesto jsem si dovolil ta dvě "pravidla" uvést. Třeba to přeci jen někomu, kdo to dokáže zpracovat, pomůže. ld
RE: Rojení - Miroslav Matucha - 12.07.2020 10:05 AM
Když máš doma ovečku a narodí se jí tři jehňata, tak je pipláš a dokrmuješ a nekoukáš na čas s tím strávený.
Když jich máš dva tisíce, pak se třetí jehně odebírá a buď za symbolický peníz prodá, nebo rozdá. Víš, že ekonomicky se nevyplatí investovat do náhradního krmiva a času, natož nechat ji pod matkou. Nevyrostou pak ani sourozenci.
S tím rojíkem je to stejné. Když máš pět včelstev a i když všichni říkají, že to nemá smysl, že zimu nepřežije, tak to stejně musíš zkusit. Jinak by jsi nemohl říkat: "Z vlastní zkušenosti vím....". M.M.
RE: Rojení - Oldřich Šlegr - 12.07.2020 11:11 AM
Jo, jo tak nějak to je a nejspíš je k tomu zoufalému vyrojení donutil "pečující člověk - včelař" mě se zdá, že tomu ten roj věří, že to dá a mi ho jen podpoříme a
uvidíme jak dopadne, přinejhorším zůstane po nich dílo pro snaží rozjezd dalšího roje, tak nějak to probíhá i v přírodě.
Olda a vnuk Pepa
RE: Rojení - Miroslav Matucha - 13.07.2020 09:15 AM
Když mluvíme o rojení tak jsem se letos setkal s porojem, který mi dvakrát překvapil. Nejprve tím, že jsem mu dal při usazování do levého zadního rohu v úlu otevřený plod a on ho ignoroval a sedl si do pravého rohu. Podruhé mi překvapil, že v tom rohu seděl 5 dní a vůbec nemakal. Ani srdíčko. Pátý den jsem dopředu nad česno dal těsto a celý rojík se přesunul z pravého zadního rohu pod pytlík a opět nic. Začal stavět až za další 3 dny!
Dnes už má 5 kg těsta za sebou a dalších pět nad sebou. Viz "životopisné" video. Pro jasnější zobrazení mého "videopokusu" zapni v nastavení videa nejvyšší kvalitu. S úrovní kameramana to sice nic neudělá, ale včely jsou lépe vidět
M.M.RE: Rojení - Tomáš Fuit - 13.05.2021 10:37 AM
Včera jsem nakukoval do svých čtyř loňských oddělků a všude na spodních loučkách zatím nezakladené matečníkové misky. Rozšiřoval jsem ze dvou NN Optimal na pět podle Leoše Dvorského se soušovým jádrem při květu jívy. V úlech je samozřejmě spousty zavíčkovaného plodu a podstavené souše jsou vesměs zanesené sladinou. Včely zatím staví, ale myslím, že se asi vyrojí - jedině, že by je teď zastavilo to deštivé počasí.
Asi podstavím roj - pokud ho tedy chytím - pod vyrojené včelstvo a potom spojím - chtěl jsem se zeptat - kdy spojovat a jestli spojit přes noviny?
Připadá mi, že to letošní kolísavé počasí s nárazovou obří snůškou asi k rojové náladě taky může přispívat..
RE: Rojení - Jan Sochor - 13.05.2021 10:18 PM
A kolik nástavků ti teď obsedají? Ja se naivně domníval, že ten chladný duben roje trochu posune a plánoval jsem oddělek na konec května. Taky mám loňské oddělky zimované na 2NN a rozšiřoval stejně jako ty.
RE: Rojení - Tomáš Fuit - 14.05.2021 09:05 AM
Zimu končily celkem slušně - 5-6 uliček přes dva nástavky, všechny čtyři vypadaly dost životaschopně. Březen a duben jsme měli vyloženě zimu s deštěm - oproti loňsku je všechno posunuté alespoň o tři týdny a chladné bezletové počasí střídají krátká období tepla s masivní snůškou - teď tu kvete řepka. V současnosti jsou na tom různě - nejlepší včelstvo dostavuje pátý nástavek a rozestavěl druhý. Ostatní mají pátý rozestavěný tak napůl a těch podstavených si moc nevšímají. To soušové jádro jsem vytvořil ze tří souší - asi by bylo lepší jich tam dát víc.. Rojit se ale nejspíš budou všechny. Určitě to bude i genetikou - všechno jsou potomci místní matky z poroje..
RE: Rojení - Jan Sochor - 14.05.2021 09:13 PM
Jsme začátečník, takže praxi s tím nemám, ale pokud nehceš chytat roj, až ty matečníky budou zakladané, tak můžeš zkusit přeléták. V podstatě přesně co jsi popsal ty, akorát je předběhneš.
RE: Rojení - Jiří Marx - 14.05.2021 10:02 PM
Hoši misky nejsou matecniky. O rojove náladě mluvme až to budou matecniky s larvickou
RE: Rojení - Tomáš Fuit - 14.05.2021 10:24 PM
Už mám zakladeno, příští týden to poletí... Přelétáky a oddělky zkusím vytvořit v neděli nebo v pondělí. Jedno nebo dvě včelstva nechám asi vyrojit z cvičných důvodů
RE: Rojení - Jan Sochor - 18.05.2021 10:43 PM
Přátelé, tak mě se už vyrojily
Manželka mě dnes odpoledne přívitala se slovy, že u souseda máme roj a ať si to prý jdeme sundat V blízkém okolí nikdo další není a v jednom silnějším úle včel ubylo. Oddělek jsem chtěl dělat příští týden, tak mě holky předběhly, ale jsem za to rád. tento úl měl větší spady i DWV u trubců. Děkuji Markovi, který nemeškal a přispěchal na pomoc Úžasný zážitek, jen mě trochu mrzí, že jsem je neviděl odlétat z úlu, ale ze sousedova popisu to byl hukot. Nejdříve vytvořily 2 hrozny, tak nám říkal, že roje jsou 2, tak šla manželka do kolen, ale následně se spojily V souvislosti s vysokým počtem roztočů (spad cca 30ks/den a také DWV) se chci zeptat na Leošem doporučované odstranění plodu u nové matičky, po odeznění rojovky nebo na jejím konci. Kdy to tak je? Vyřezat skoro všechen plod?
Je třeba nějak řešit odstranění plodu u roje? Souše holky nedostaly, jsou v prázdném úle, pouze jednu častečně vystavenou plástev jsem jim tam dal, jako vodítko.
RE: Rojení - Tomáš Fuit - 20.05.2021 09:01 PM
Já jsem vytvořil dva přelétáky a dva oddělky - u jednoho včelstva čekám rojení, další si to asi rozmyslelo a nezakladlo matečníkové misky. Připadá mi, že z hlediska přirozeného vedení včelstev je tvorba oddělků i přelétáků s nutným odebíráním jednotlivých plodových plástů dost hrubým zásahem do plodiště připomínajícím zavrhované zebrování. Asi by bylo ideální nechat vyrojit, chytit roj a potom možná vylámat matečníky ve vyrojeném včelstvu kromě jednoho - pak by se asi dala líp hodnotit přirozená odolnost včelstva. Takhle se taky chystám na vyřezání prvního zavíčkovaného plodu..
RE: Rojení - Martin Smutný - 20.05.2021 11:18 PM
(18.05.2021 10:43 PM)Jan Sochor napsal(a): ....
V souvislosti s vysokým počtem roztočů (spad cca 30ks/den a také DWV) se chci zeptat na Leošem doporučované odstranění plodu u nové matičky, po odeznění rojovky nebo na jejím konci. Kdy to tak je? Vyřezat skoro všechen plod?
Je třeba nějak řešit odstranění plodu u roje? Souše holky nedostaly, jsou v prázdném úle, pouze jednu častečně vystavenou plástev jsem jim tam dal, jako vodítko.
Pokud včelstvo mělo větší spad, tak bych odstranil první zavíčkovaný plod u roje i u mateřáku (když je velký cca jako tenisák). Bacha, u roje to bude dřív!
RE: Rojení - Miroslav Matucha - 23.05.2021 09:25 AM
(20.05.2021 09:01 PM)Tomáš Fuit napsal(a): Já jsem vytvořil dva přelétáky a dva oddělky -...... Připadá mi, že z hlediska přirozeného vedení včelstev je tvorba oddělků i přelétáků s nutným odebíráním jednotlivých plodových plástů dost hrubým zásahem do plodiště připomínajícím zavrhované zebrování.... Takhle se taky chystám na vyřezání prvního zavíčkovaného plodu..
Proč zebrovat, vyhledávat matečníky, vyřezávat plod, otáčet úly nebo přelétáky. Když je jednodušší udělat jedním zásahem z každého včelstva oddělek - vzít celý nástavek a zároveň včelstvo zbavit hromady virů a kleštíků. Leoš to tady psal stokrát. Tak jsem se podle těch rad snažil natočit postup. Snad to koresponduje s praxí hnutí ŠPV a je to úkon na pár minut. A v nízkých nástavcích ještě jednodušší. Má-li k videím někdo nějaké připomínky, budu rád, když je napíše. Chtěl bych v natáčení zásahů do tohoto včelstva pokračovat a přidat ještě nějaké nízkonástavkové a tak se mi každá rada, připomínka či zjednodušení hodí. M.M.
RE: Rojení - Tomáš Fuit - 23.05.2021 11:53 AM
Dík za návod, tvořil jsem to vlastně podobně, příště to ale udělám s celým nástavkem, ne s jednotlivými plásty..
RE: Rojení - Tomáš Kudoláni - 26.05.2021 11:04 PM
Minulý týždeň sa mi jedna rodinka vyrojila. Chytil so ho u suseda na jabloni asi 1m nad zemou. Počasie je aké je tak som do nich nechcel chodiť no a tak išli von.
Chystalo sa na dážt tak som ich asi o 18:00 vysipal do nového úla do dvoch nádstavkov, je z nich strapec cez 1,5 nádstavku. Rozobral som aj materské včelstvo a našiel asi 15 matečníkov, včiel hromada takže by išli von ešte raz.
Povedal som si že spravim z nich ešte oddelok. Našiel som pekný plást s dvoma matečníkmi, jeden zásobný a jeden so zaviečkovaným plodom a šupol som ich do ďalšieho úla. Zúžil som im priestor na štyri latky.
V hlavnom včelstve som nechal dva matečníky ostatné som vylámal.
Oddelku som dal krmítko a roju na druhý deň.
Dnes po týždni som bol pozrieť ako sa im darí a roj už má postavený skoro celý nádstavok. Samozrejme cez okienko bez rozoberania.
Uvidím ako sa vrátia matky, tak po týždni pozriem či už začali klásť. Je to moj prvý oddelok som na to zvedavý.
U nás je furt kosa krásne kvitla repka a aj gaštany ktorých tu máme hromdu ale zásob maly tak max 5kg. Snáď to Agát spraví, možno trochu Lipa, potom je u nás sucho.
RE: Rojení - Leoš Dvorský - 02.06.2021 10:25 PM
Je rozhodně lepší dát včelstvu možnost se normálně rozšiřovat v souladu s jeho tendencemi rozvoje, než-li honit včely zbytečně po stromech.
1) o rojové náladě se rozhoduje v době květu jívy
2) obsedá-li kraňka 2/3 prostotu, cítí se stísněná a omezená v rozvoji.
3) obsedá-li včelstvo na černo alespoň 2 NN, je dobře dát pod něj 2 stavební NN se soušovým jádrem a je klid. Další zákroky nejsou třeba snad krom dalšího rozšíření, tentokrát to může být i nahoru. Opět je to popsáno zde: Odpověď najdeš zde: http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/Moje_provozni_metoda_a_jak_se_vyvijela.pdf
4) pokud včelstvo staví matečníky na spodní straně horního plodového nástavku, budou pravděpodobně i jinde. Pokud ne, nejsou nikde!
5) Když už jsou ve včelstvu matečníky, nemá smysl je vyřezávat a pod. K nastolení jisté rovnováhy napomůže bez ztráty výnosu jen radikální zásah jakým je například přeléták, distancování plodu, Demareho plán..... princim je vlastně stejný, jen pracnost různá.
Uměle vyvolaná rojová nálada a roje vyplývá v drtivé věšině případů nerespektováním právě výše uvedených bodů.
Samozřejmě existují genotypy, které mají větší sklon k rojení. To ale není katastrofa, jen je přeba tuto strategii poznat a využívat jinak, tedy nebránit jí, ale včas využít třeba rozdělením a využít tak ohromnou aktivitu včelstva.
Roj, včelstvo po tiché výměně matky, nově obsednutý prostor směrem k česnu a určitý stav před plodovám vrcholem, vykazují nejvyšší připravenost pro snůšku.
Vše se dá samozřejmě nasimulovat, tedy využívat přirozené instinkty včel, jak to děláme podle tezí ŠPV.
Včelaření je poezií, tak se toho držte. ld
RE: Rojení - Jiří Sláma - 30.05.2023 12:03 AM
Manželka v sobotu po poledni jen tak mezi řečí zmínila, že dole pod vsí se to nějak hemží včelami tak jsem tam hned vyrazil a našel krásný roj. Bylo to trochu zapeklité - jabloň zarostlá ve starém trnkoví ve svahu ale nakonec jsem si pro něj dolezl a odřízl i s větví:
[attachment=2074]
[attachment=2075]
už se stahují za matičkou...
[attachment=2076]
o 2 dny později při přendavání do úlu:
[attachment=2077]
za tu chvilku krásně postavili velký kus díla...
[attachment=2078]
[attachment=2079]
I matičku jsem našel, tmavá, neoznačená...
[attachment=2080]
Vloni chycený roj byl menší a neměl takovou energii, toto je hukot, poprvé vidím, jakou takové včely disponují chutí do života.
RE: Rojení - Jiří Marx - 05.06.2023 09:41 AM
[attachment=2086]Roj 14 dni po usazení. Zatím nakrmeno je snůška