Forum Šance pro včely
Maďarský šestiboký úl - Verze k tisku

+- Forum Šance pro včely (https://forum.sanceprovcely.cz)
+-- Fórum: Pomůcky k chovu včel (/forum-Pomucky-k-chovu-vcel)
+--- Fórum: Úlové sestavy (/forum-Ulove-sestavy)
+--- Téma: Maďarský šestiboký úl (/tema-Madarsky-sestiboky-ul)

Stránky: 1 2
Všechny stránky


Maďarský šestiboký úl - Stanislav Rataj - 03.12.2013 12:24 AM

Tak přesně v duchu tohohle odkazu: http://warre.biobees.com/hexagon.htm už pracujeme s kolegou na prototypu šestiúhelníkového japonce ze střešních latí.
Až bude hmatatelný výsledek, dodám nějakou fotodokumentaci Smile


RE: Maďarský šestiboký úl - schützmeister - 03.12.2013 01:46 PM

(03.12.2013 12:24 AM)Lucínek napsal(a):  pracujeme s kolegou na prototypu šestiúhelníkového japonce ze střešních latí.
Zaveď na to samostatný téma - je to dost zajímavý - sám jsem zvědav, jak to bude držet. Stloukáte to ? Nebo se to lepí ? Normálně z nehoblovaných latí 6x4 ?


RE: Maďarský šestiboký úl - Stanislav Rataj - 03.12.2013 01:56 PM

Tak chceme zkusit oboje, jak hoblované, tak nehoblované latě. Předpokládali jsme jen kolíkování ve spojích jedním kolíkem skrz celou výšku nástavku, pokud se to ukáže jako málo pevné nebo moc děravé, tak zkusit třeba zpevnit kolíkem i středy těch stěn nebo zvážit nějaké lepení. Uvidíme, sám jsem na to velmi zvědavý Smile
Jinak by to měly být latě 6x4, výška nástavku bude 16cm - dvě latě na výšku a jedna na šířku, která bude jako prstenec sloužit zároveň jako "madlo" pro zdvihání (ručně či heverem). Samozřejmě latě neimpregnované, to zelené svinstvo by se včelám asi moc nelíbilo Angel


RE: Maďarský šestiboký úl - Jaro Stoklasa - 03.12.2013 06:14 PM

A nemal by sa volať maďarský šesťboký úľ namiesto japonského?


RE: Maďarský šestiboký úl - tondabh - 03.12.2013 06:29 PM

(03.12.2013 06:14 PM)Jaro Stoklasa napsal(a):  A nemal by sa volať maďarský šesťboký úľ namiesto japonského?

Haribol Jaro, vyprdni se na název, hlavně že klucí mají chuť přes zimu nadělat pro včeličky dutiny, a věř že včelkám bude úplně jedno jak jejich úl bude nazýván, hlavně že si budou moci stavět podle svých představ a potřeb, Tonda.


RE: Maďarský šestiboký úl - Milan Bencúr † - 03.12.2013 08:49 PM

Správne má byť ako píše Jaro. Vo svete sa mu hovorí, že podľa počtu trámikv je to maďarská obdoba Warre. To nemožno upierať autorovi toho úľa Csuja László. Všetka česť aktivitám, ale zakladateľ tohoto vlákna si mal najskôr tému naštudovať. Treba si zachovať aj hrdosť a profesionálny prehľad prírodného včelára.


RE: Maďarský šestiboký úl - Stanislav Rataj - 04.12.2013 11:10 AM

Big Grin Milane, já rozhodně nikomu nechci nic upírat, do samostatného vlákna to přesunul Petr Mirovský (tímto mu za to děkuji), já jsem to psal původně jako příspěvek k japonskému úlu, protože nechceme tvořit to samé, co je na tom odkazu (prostudoval jsem pozorně včetně plánů a včetně jména pana Lászla), chceme udělat de facto japonce (místo louček kříž, malé a nízké nástavky apod), z tohoto odkazu jsme se inspirovali využitím latí jako stavebního materiálu a tvarem, resp. způsobem skládání těch jednotlivých latěk do toho oku lahodícího hexagonálního tvaru. To je celé. Momentálně přemýšlím nad konstrukcí varroa dna. Ono se to prostě bude v mnoha ohledech lišit, ale klidně se vlákno může přejmenovat na Maďarský šestiboký, nebo třeba Maďarsko japonský a nebo prostě šestiboký Big Grin "Co je po jméně? Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně."


RE: Maďarský šestiboký úl - Petr Mirovský - 04.12.2013 01:31 PM

Přejmenováno Wink


RE: Maďarský šestiboký úl - Milan Bencúr † - 05.12.2013 03:37 AM

Všetky moje úľové zostavy Warre s malým pôdorysom majú spoločný vnútorný rozmer 30x30 cm. To preto, aby som mohol všetky nadstavky použiť v ktorejkoľvek úľovej zostave. Nadstavky mám vysoké 11 cm, 21 cm, 28,5 cm a sú kompatibilné, čo považujem pri mojom spôsobe včelárenia na prírodnom diele bez rámikov za veľmi dôležité. V japonskom tradičnom včelárení je tiež viac úľových zostáv. Ich spoločným znakom pravdepodobne bude výška nadstavkov, ktorá je vždy 15 cm. Je aj tradičná japonská úľová zostava, ktorá pripomína Warre a má vnútorný rozmer 24 x 24 cm a steny nadstavkov sú hrubé 25 mm.
Podobne fungovalo včelárenie v kruhových slamených úľoch v Krkonošiach. Výška týchto slamených nadstavkov je len 10 cm a vnútorný priemer 30 cm.
Aj na Slovensku, v Nemecku, Rusku ... a iných kútoch Zeme nájdeme podobné úľové zostavy s malým pôdorysom.


RE: Maďarský šestiboký úl - xaon - 04.02.2014 11:51 PM

Jsem netušil, že se tady někdo bude také pokoušet o šestiboký úl.
Za dlouhých zimních večerů jsem si slepil 4 nástavky z latí 3x3,5cm. Měl jsem dojem, že stavba bude hračka,ale opak byl pravdou.
Dodržení úhlu řezu nebylo snadné a drobné nepřesnosti pří řezání, vedou při lepení celku k fatálním odchylkám. Kdyby to mělo být ve větším počtu, bez několika přípravků a šablon to nepůjde.Tuhost konstrukce se zdá být dobrá,když jsem frézoval drážky pro loučky, tak to drželo fest. Dno jsem udělal jednoduché nezasíťované. Bude to spíš designový úl.
[Obrázky: watch?v=LHRaRavDzNQ]


RE: Maďarský šestiboký úl - Petr Jezowicz - 05.02.2014 05:00 PM

Zajímá mě jak se dá najít a vyměnit matka v takových úlech,pokud budou včely pouze na přírodním nerozběrném díle. Máte někdo s tímto zkušenost?


RE: Maďarský šestiboký úl - Aleš Molčík - 05.02.2014 07:48 PM

Vyfoukat všechny včely do rojáku a potom je vrátit přes mateří mřížku a jeden prázdný nástavek zpětBig Grin.


RE: Maďarský šestiboký úl - Stanislav Rataj - 05.02.2014 11:43 PM

To je rozběrné dílo - rozebírá se po nástavcích Smile


RE: Maďarský šestiboký úl - Stanislav Rataj - 17.02.2014 12:20 AM

Tak dneska jsem se konečně dokopal k tomu, abych sebral děti a společnými silami jsme vytvořili nějaké ty šestiboké nástavky. Dřevo na ten účel bylo nachystané v garáži už déle než měsíc, teď jsem se konečně dokopal k tomu něco z toho udělat.
Výsledek nevypadá úplně nejhůře, zatím 12 nástavků ze 16, ještě zbývají 4 a pak dvě dna a dvě stříšky.

Materiál na všech 16ks jsme ve dvou na pokosové cirkulárce nařezali asi tak za půl hodinky, potom těch dvanáct kousků jsem sám s dětma (6 a 8 let) dával dohromady něco mezi jednou a dvěma hodinami - takže výrobně je to celkem v pohodě i pro nás, co zručností připomínáme spíše Mata a Pata.

Pro výrobu vytvořil kolega jednoduché udělátko - formičku, do které naskládám všech 6 dílků, předvrtám a vezmu prvním vrutem. Pak vyndám nástavek z formičky a svrtám i druhou stranu. Hotovo, jde se na další nástavek. Polotovary z cirkulárky jsou vidět na dalším snímku.

Ještě zbývá dodat ucha na zvedání heverem (vnější rozměr je stejný, jako u warré, takže je využitelný i stejný hever) a vnitřní kříž, kde uvažuji o dřevěném kříži místo obvyklých drátů, přeci jen zlámaných šípů mám dost a dost Smile

[attachment=387] [attachment=388] [attachment=389] [attachment=390] [attachment=391]


RE: Maďarský šestiboký úl - Stanislav Rataj - 24.02.2014 10:51 AM

Tak další pokrok, už jsem vymyslel, jak nějak rozumně snadno realizovat vnitřní kříž.
Takže vezmu horní loučku, kterých mám dost a jsou levné, říznu ji podélně na polovinu a začistím. Potom zadlabu do okrajů nástavku, aby byl kříž +- v pravém úhlu.
Viz. obrázek. Takže uvnitř není drát, nevznikají tepelné mosty apod.
[attachment=392]


RE: Maďarský šestiboký úl - Stanislav Rataj - 09.06.2014 01:59 AM

Dlouho jsem nevkládal žádnou aktuální fotku. Takže tady je vidět, jak se holky snažily - roj usazen 22.5., dneska mají kompletní 4 nástavky a draly se ven, tak jsem musel přidávat dva nástavky. Zkusil jsem jeden nahoru a jeden dolů, zajímá mne, jak se poperou s tím nahoře Smile

Jinak je vidno, že i náš malý včelař má z pilných včelek radost Smile
[attachment=581][attachment=582][attachment=583]


RE: Maďarský šestiboký úl - Tomáš Růžička - 15.01.2020 09:58 PM

Dobrý den, dlouho zde není žádné pokračování šestibokého úlu ? Osvědčily se ? Máte je pořád ?


RE: Maďarský šestiboký úl - Stanislav Rataj - 17.01.2020 09:33 AM

Jak se to vezme - je to pěkné, pro ty včely zřejmě i přirozené. To, jak tam staví, je úchvatné.
Na druhou stranu:
- člověk do toho vůbec nevidí, pokud jim to nebourá tím, že to řeže strunou a sundává nástavek po nástavku, což je někdy trochu masakr (přeřezané včely a modlíte se, aby jedna z nich nebyla třeba i matka)
- špatně se kontrolují zásoby
- med lze skutečně pouze vylisovat, takže jim zničíte dílo. To je z pohledu obnovy sice OK, na druhou stranu se musí pořád jet stylem, aby měly po jakémkoli medobraní dost vlastních zásob. Protože když jim je vezmete a dáte cukr, ani ho nemají pořádně kam dát, pokud si nedostaví
- zkušenost byla taková, že mi v tom roj / včelstvo vydrželo vždy tak 2 roky ... a bylo pryč.

Takže úplně jsem to nezatratil, ale mám je teď na včelnici spíše jako "rojochyty", když se bude někomu líbit, že si ho obsadí. Osazen není ani jeden, všechny postupně osiřely.


RE: Maďarský šestiboký úl - Aleš Molčík - 18.01.2020 10:43 AM

Ono je to v podstatě nástavkový klát, stejně jako Japonský úl a podobné je to i se slaměnou košnicí. Ale co jsem zjistil, že do takových úlů je potřeba mít vhodné včely, vhodné geneticky, aby měly schopnost samostatného života. Od schopnosti přežít je přímá cesta i ke schopnosti odolávat nemocem a parazitům. Principy přírodní selekce mají na tohle všechno zásadní vliv.


RE: Maďarský šestiboký úl - Leoš Dvorský - 21.01.2020 09:21 PM

Využiji pouze Alešova příspěvku, abych ukázal pár souvislostí. Není to tedy odpověď na jeho příspěvek.

Přírodní selekce. No to je hezké. Ale co to vlastně je?
V přírodě je včelstvo trvale vystaveno tlaku nepřátel všech druhů, hmyzu, savců, ptáků, plazů, měkkýšů, plžů, mlžů……., dále různých patogenů, tedy virů, hub, plísní a bakterií a také povětrnostních podmínek, klimatu i mikroklimatu, pastevních podmínek a v neposlední řadě i nadměrné chemie, kterou do přírody „moudře“ dodává nejhorší predátor a tím je člověk.
To vše působí v různých mixech.
Nevím jestli si vůbec někdo dokáže představit, co to znamená v praxi pro chovatele, který chce touto cestou jít. Je to denní testování včelstev. Kdo si může dovolit třeba vyřadit každoročně z provozu 70% odchovaných (a otestovaných) matek??? Vsadím se s kýmkoliv, že v ČR mi na to budou stačit prsty jedné ruky.
Rozhodně to nebude žádný profi chovatel matek nebo profík vůbec, protože by umřel hlady. No a o akademicích nemá smysl vůbec mluvit, ti ani netuší, že netuší a bez dotace neudělají ani háček nad Ň. Jsou to takové leklé ryby v rozbouřené řece.
Současná věda je někdy definována jako chytání černé kočky v černé místnosti. Naši akademici to ale povýšili na zcela jinou úroveň. Oni tvrdí, že tu černou kočku v černé místnosti jich chytili a přitom netuší, že ta kočka v místnosti vůbec není. Skutečně smutná ukázka intelektu člověka.
Má-li někdo pocit, že stačí, když včelstva nechá jen tak a pak chovat z toho, co přežije ,je tak trochu na omylu. Jistě nějaká cesta to je, ale je to cesta prvoka, tedy ve většině případů od nikud nikam. Proč? No protože těch důvodů proč včelstvo přežije může být spousty. Pokud se ale včelstvo záměrně infikuje určitým patogenem (y) a včelstvo to zvládne, už to něco znamená a důvod je zpravidla jen ten jeden (jistá schopnost) a dá se na tom stavět. Ano jde o tzv. využívání principu očkování. Sám jej využívám téměř 20 let. Žádný organzmus si nemůže vytvořit obranné mechanizmy na patogen, není-li s ním ve styku. Nemohou se ani aktivovat spící geny, které za ty miliony let evoluce mají včelstva ve své DNA zakotveny.
Včelaři dušičkáři si myslí, že ponechat včelstva osudu, je cesta . Někteří si dokonce myslí, že úl nebo rámek, jsou to nejdůležitější. Není to tak. Je to cesta provoka od nikud nikam. Přesto to je alespoň něco a mám ty dušičkáře 100 krát raději než ty různé fabulátory, kteří čerpají dotace a vlastně ani netuší, co dělají.
Zase proč. Protože nedokáží rozpoznat a definovat problém oč vlastně jde. Tvrdím neustále . Tak 2-3 lidé z 1000 si uvědomuje, že umět rozpoznávat je to nejdůležitější a že to oni neumí a proto se to učí. A také proto jsou několik dimenzí dále. Ti ostatní si myslí, že to umí a proto jsou tam kde jsou, na věčném začátku. Aby svou neschopnost rehabilitovali, klamou ve velkém ostatní, včetně hloupých úředníků na ministerstvech ve jménu dotací, případně úplatků. Zde nemohu nevzpomenout Sokrata a jeho“ „Vím, že nic nevím“. A JAK DOPADL?
Když bychom vzali jen tu tzv. varroázu, tak se hledají a zdůrazňují vlastnosti včel, které ji sice trochu omezují, ale v zásadě jsou to okrajové, byť speciální mechanizmy.
Patří mezi ně třeba VSH, grooming, ale mohl bych pokračovat.
Tyto vlastnosti, pokud se je podaří zesílit tak, že jsou významné mají na zdravotní stav včelstev dopad tak max. z 20%. Navíc zde působí zákon rovnováhy a každá výhoda je kompenzována nevýhodou (třeba nižší počet V.d. v důsledku vysokého VSH je kompenzován vyšší náchylností na viry,alespoň v počátku ).
Využití těchto vlastností je pro včely okrajové, doplňkové, protože má omezenou účinnost.
To ostatní se pomíjí, a přitom to na nás včely přímo řvou. Jen je vyslyšet. Jenže je tu zase ten zatracenej lidskej faktor s tím uměním rozpoznat a navíc touhou mít ze všeho profit (dotaci, vyšší cenu matek a pod). To je ten problém.
Jenže tam to začíná. Vymyslet pak testy (ať už přímé nebo nepřímé) je celkem jednoduché.

No a určitý chovatelský postup už je to nejjednodušší. Jenže u nás se to bere obráceně a už jen to ukazuje jak bídně na tom naše tzv. odborná včelařská veřejnost je. Proto je 99,9999% včelařů tam, kde je a jsou zcela závislí na používání chemie a je zcela jedno o jakou se jedná. Proto to eustálé fňukání a hledání příčin všude kolem (SVS, VÚD....), jen ne v sobě a na svých včelnicích.
Nelze vymétat čerta Ďáblem.
V celé Evropě je navíc díky chovatelům a různým aktivistům takový genetický mumraj, že oddělit zrno od plev je skoro nemožné. Navíc chovatelské postupy jsou tak nesmyslné, že poznání skutečné reality brání.
Kdo se dnes zabývá různými plodovými křivkami, strategiemi přežití jednotivých genotypů? Používaná chemie a také zcela reálné a ze strany "včelařů" záměrné hladovění včelstev po většinu roku jakákoliv porovnávání a hodnocení včelstev prakticky znemožňují. A tak si lžeme do kapsy . Tak tam jsme to dopracovali. Ministrovi zemědělství a jeho úředníkům to ale zjevně vyhovuje.
Tento pohled, kdy se na včely díváme jako na jednotný materiál je snad ještě horší hřích, než nepochopení a nedodržování zákonitostí přírodní selekce.
Dnes ale vím, že včelařit bez chemie lze s každým chovaným genetickým materiálem chovaným u nás. Je třeba ale využívat těch 80% vlastností včel, které naši držitelé včel ani nevidí.

Chce to ale umět poznat, pochopit strategie přežití a tedy toho, co je pro daný materiál v dané oblasti při dané metodice vedení včelstev normální. Odpovědností včelaře ale je, aby materiál, který do dané lokality nepatří nebo mu nesedí daná metodika ošetřování, ze svého chovu vyřadil nebo jej předal tam, kde je pro něj přirozenější prostředí.

To ale předpokládá brát včelaření jako poslání a ne jen jako výdělečnou činnost. Důsledkem by pak byla zcela jiná metodika vedení včelstev. To je ale pro drtivou včelařů a jejich funkcionářů naprosto nepředstavitelné.

Dívat se na včely jako na výrobní prostředek je zločin.

Včely jsou přírodní bohatství a proto bychom je měly jako takové respektovat.

To jsou všechno věci, které jsem se lehce snažil účastníkům semináře ukázat a také ukázat něco z těch 80% mechanizmů, které včely používají v divoké přírodě a které jim včelaři mohou umožnit provádět. BYLY TO VŠE MOJE ZKUŠENOSTI, KTERÉ FUNGUJÍ A NE ŽÁDNÉ VYČTENINKY.
Z trochu jiného pohledu to budeme rozebírat v druhé části semináře, který bude pokračovat tuto sobotu 25.1.2020. Pro ty, kteří absolvují obě části máme připraveno malé překvapení. ld