Forum Šance pro včely
Co se děje v úlech teď - Verze k tisku

+- Forum Šance pro včely (https://forum.sanceprovcely.cz)
+-- Fórum: Chov a ošetřování včelstev (/forum-Chov-a-osetrovani-vcelstev)
+--- Fórum: Včelařský rok (/forum-Vcelarsky-rok)
+--- Téma: Co se děje v úlech teď (/tema-Co-se-deje-v-ulech-ted)

Všechny stránky


RE: Co se děje v úlech teď - schützmeister - 17.01.2015 02:03 PM

(16.01.2015 02:53 PM)Aleš Molčík napsal(a):  Včely útočí na tmavou barvu a oči jsou na obličeji nejtmavší a vlasy, holohlaví mají výhodu. Proto také oblečení ke včelám by mělo být světlé barvy.
To se tak říká, ale barvou to nebude. Jednak do vlasů mne nebodla, co pamatuju / což o oku, uchu a nosu nemohu říct /, ale hlavně mým nejolíbenějším oblečením ku včelám je krátký tričko, převážně v černé, tmavě hnědé či modré barvě a do toho teda nebodají nikdy. Ve většině případů je to oko a oblíbený je taky vnitřek nosu, to se tě úplně rozsvítí v hlavě. Big Grin

(16.01.2015 04:40 PM)Debora napsal(a):  to můžu potvrdit, některá zvířata nesnesou, když je fokusuješ, většinou když sklopíš zrak, necítí se být ohroženi. Tento jev se dá dobře pozorovat i u lidí. Big Grin
Tahle úvaha mne nenapadla, ale možné by to bylo, rozhodně to ale myslím jako vážné pozorování, ač se to zdá přitažený za vlasy. Čím to opravdu je, to fakt nevím, ale vopravdu to funguje, úplně průkazně, aspoň teda u včel.


RE: Co se děje v úlech teď - tondabh - 17.01.2015 02:58 PM

/quote='Debora' pid='7641' dateline='1421415606']
to můžu potvrdit, některá zvířata nesnesou, když je fokusuješ, většinou když sklopíš zrak, necítí se být ohroženi. Tento jev se dá dobře pozorovat i u lidí. Big Grin
[/quote]
Tahle úvaha mne nenapadla, ale možné by to bylo, rozhodně to ale myslím jako vážné pozorování, ač se to zdá přitažený za vlasy. Čím to opravdu je, to fakt nevím, ale vopravdu to funguje, úplně průkazně, aspoň teda u včel.
[/quote]

Tak z vlastního pozorování jsem kdysi udělal závěr, že naše oči vysílají, ale opravdu dost silnou energii, kterou včelky i ostatní zvířata silně vnímají. Dám příklad, když se učí mladý koník v kruhovce na lonži a ještě se mu nechce moc poslouchat a běhat, stačí se mu po povelu zaměřit pohledem na jeho šíji a ten upaluje jak by mu šlo o život. Z jeho pohledu je to jakoby mu nějaký predátor okukoval jeho zranitelné místo pro zakousnutí se, tudíž je jasné že vnímá mimosmyslově energii našich očí.

Mějte se všici krásně mimosmyslově, Tonda.



RE: Co se děje v úlech teď - Aleš Molčík - 17.01.2015 04:35 PM

(17.01.2015 02:03 PM)schützmeister napsal(a):  To se tak říká, ale barvou to nebude.

Byly na to dělány pokusy , v souvislosti s afrikanizovanou včelou a černá schytala nejvíc žihadel.


RE: Co se děje v úlech teď - schützmeister - 17.01.2015 08:26 PM

(17.01.2015 04:35 PM)Aleš Molčík napsal(a):  
(17.01.2015 02:03 PM)schützmeister napsal(a):  To se tak říká, ale barvou to nebude.

Byly na to dělány pokusy , v souvislosti s afrikanizovanou včelou a černá schytala nejvíc žihadel.
Asi ty moje nebudou dost zafrikanizovanýBig Grin
Maj vůbec v africe medvědy ?Huh


RE: Co se děje v úlech teď - Leoš Dvorský - 17.01.2015 09:21 PM

Jestli tam maj medvědy nevím, ale černejch tam maj dost. Tím se vysvětluje ta agresivita.Big Grin


RE: Co se děje v úlech teď - Aleš Molčík - 17.01.2015 09:35 PM

Tak mě jen napadlo když už to sklouzlo k bodavosti afrikanizovaných včel a černochům, není náhodou i Radek Hubač černoch.Big GrinBig Grin


RE: Co se děje v úlech teď - Debora - 17.01.2015 11:22 PM

(16.01.2015 02:53 PM)Aleš Molčík napsal(a):  Včely útočí na tmavou barvu a oči jsou na obličeji nejtmavší a vlasy..., Proto také oblečení ke včelám by mělo být světlé barvy.

(17.01.2015 04:35 PM)Aleš Molčík napsal(a):  
(17.01.2015 02:03 PM)schützmeister napsal(a):  To se tak říká, ale barvou to nebude.

Byly na to dělány pokusy , v souvislosti s afrikanizovanou včelou a černá schytala nejvíc žihadel.


Svět, jak jej vidíme, není fyzický nebo reálný. To že něco vidíme bílí, je ve fyzikálním smyslu část všech vlnových délek viditelného spektra rovnající se energii smíšeného světla. Černá barva je fyzicky téměř kompletní absorpce všech frekvencí světla. Včely nevnímají barvy našeho viditelného spektra, to znamená, že u bílé, černé a červené barvy vidí jen ultrafialové reflexe, tedy světlo, které látka nebo organismus odráží. Zde je rozhodující subatomární struktura. Bílý oblek vidí včela jako modro-černou polarizaci světla. Wink

[Obrázky: Mimulus_nectar_guide_UV_VIS.jpg]
v pravo Kejklířka z pohledu včely


RE: Co se děje v úlech teď - michalvanek - 18.01.2015 01:39 PM

Přátelé, omlouvám se za pozdní reakci, byl jsem příliš pracovně zaneprázdněn.

(14.01.2015 02:23 AM)Debora napsal(a):  Míšo, to mě moc mrzí, že jsi musel začít včelařit s nosemou a viry. Podle toho, co píšeš, jsi si přivezl včelstva, která se fakt hodí jen na testování alternativní léčby.

Deboro, díky moc za soustrast Smile Snažím se to brát tak, že padlo to, co padnout mělo, co by stejně nemělo potenciál pro budoucnost. Včelstva zřejmě nebyla do dnešní doby a do dané lokality dost odolná. A značné ztráty letos mají i někteří zkušení včelaři.
Přece jen mě to ale trochu mrzí, protože jsem se těšil, jak budu na jaře trávit celé hodiny u česna, budu svědkem obrození včelstva po zimě a budu moci sledovat jarní rozvoj a proměny včelstva na pozadí proměňující se přírody. A chtěl jsem si ze včelstva, které by případně takový selekční tlak přežilo, odchovat své vlastní matky.

(14.01.2015 11:53 AM)Jindřich napsal(a):  
(14.01.2015 11:05 AM)jirka.marx napsal(a):  Při veškeré péči šla včelstva pryč to je hodně hodně smutný a ukazuje to (ne poprvé), že Vigorky asi nebudou to pravé do současných poměrů.
Jirko, smutný to je , dokonce smutnější ,protože každý kdo začíná a nemá včelaření v rodině musí koupit co trh nabízí = nevíš o nakoupeném vůbec nic. Začínáš s minimálními znalostmi z knih a přednášek různé úrovně . Pereš se s problémy buďto dle vlastní hlavy a nebo přes rady které možná v dobré víře ti byly poskytnuty, ale jako zkušenosti na jiném stanovišti a s jiným kmenem či linií. Proto jsem myslel, že " Šancaři " mají mít vlastní systém vzdělávání ( setkávání ) ne jen o včelách ale i o morálce , disciplině / kázni a zodpovědnosti. Pokud by na to navazovaly regionální ( třeba i testovací ) stanoviště, které by poskytly možnost získat místně přizpůsobené linie jak formou oddělku nebo matky, hneme se o krok dál.
Musíme začít měnit sebe, pokud chceme změnit naše okolí.

Jindřichu, naprosto souhlasím. Začátečníkovi chybí praktické zkušenosti, takže to, co si přečte, velmi často nedokáže správně interpretovat, správně odhadnout prioritu zásahů, má zmatek v protichůdných tvrzeních mnohdy velmi zkušených včelařů.
Poté, co jsem se seznámil s několika konvenčními včelaři a přečetl si řadu negativních zkušeností s většinovými včelaři, kteří často pod různými výhrůžkami tlačí jinak smýšlející k metodice vedoucí do slepé uličky, dávají jim nálepky nezodpovědných včelařů a zdrojů nákazy a odmítají akceptovat jiné názory, neměl jsem vůbec chuť se organizovat v místní organizaci ČSV. Raději jsem chtěl včelařit tak, aby o mně moc nevěděli, a k vlastním zkušenostem si klopotně dojít sám s přispěním literatury a informací od včelařů, jejichž vidění je mi bližší. Sice jsem mohl získat praktické zkušenosti dříve, ale nechtěl jsem se nechat vyškolit na konvenční, na výnos orientovaný chemický chov včel.

Následuje podrobnější popis mé sezóny, která skončila úhynem všech tří včelstev, pokud by to někoho zajímalo.

Vigorky nechci zatím nijak obecně zatracovat, na to mám příliš málo zkušeností s nimi i se včelami vůbec. Ale i když třeba někde mohou prosperovat, nemusí se jim dařit v jiném prostředí a v kontaktu s jinými patogeny. Kromě toho je extrémní rok (i když jejich deklarované přednosti by se měly právě v takovém roce projevit) a hlavně nejsem schopen odhadnout, nakolik byl problém ve včelách a nakolik v mém začátečnickém ošetřování. Pro tenhle kmen jsem se rozhodl na základě pozitivních ohlasů na internetu, argumentem pro byla i erudice šlechtitele a dobré zkušenosti chovatele, od kterého jsem oddělky kupoval. Jemu osobně vinu za úhyn nepřipisuji a nemyslím si, že patří k těm, kdo prodej matek a oddělků mají primárně jako byznys. A v jeho vlastním zájmu je, aby na svých včelnicích choval a pak i prodával to, co se mu osvědčilo a co prospívá. Odchovy dle vlastních slov testuje, ale je jasné, že pro ustálení určitých vlastností u volně pářených matek je nutné mít kontrolu i nad svými a okolními trubci (pokud nejsme v krajině prosté včel). Z rozhovoru s chovatelem, mým vrstevníkem, i z jeho příspěvků na VF nemám nejmenší důvod pochybovat o jeho znalostech a zkušenostech, mluví na rovinu, má přehled o současných poznatcích a je kritický k zažitému centrálně řízenému ošetřování včelstev. Oddělky byly na volné stavbě (na Hoffmannech), prodejce je zastáncem chovu včel na volné stavbě a včely neošetřuje syntetickými akaricidy, z chemie používá jen organické kyseliny (mléčnou, mravenčí a šťavelovou). To mě velmi potěšilo, popravdě jsem to u komerčních prodejců oddělků nečekal.

Konkrétního dodavatele jsem si z logistických i chovatelských důvodů vybíral pokud možno z nepříliš vzdáleného okolí a podobných nebo mírně náročnějších podmínek, zvolil jsem si Vigor a chtěl jsem oddělky na Langstrothu 2/3. Viry a nosemu (?) si už včely nejspíš přinesly v sobě, když se příznaky projevily tak brzy po převozu.

K rozšiřování: Dávno předem jsem měl v úmyslu se co nejvíce držet Leošových postupů pro rozšiřování oddělků (s přihlédnutím k aktuálním podmínkám). V zásadě jsem z nich nakonec vycházel, ale se značným časovým posunem oproti uváděným datům. Už jsem myslel, že se oddělků ani nedočkám, nakonec byly až v druhé polovině července.

Jako včelař bez vlastních praktických zkušeností jsem měl velké obavy, zda oddělky vůbec stihnou vystavět dost díla, dostat se do síly nutné pro vyzimování (na to jsem si také přečetl množství názorů a byl jsem zmaten - kolik min. nástavků atd.) a uložit si dostatek zásob. Neměl jsem moc představu, jak dlouho vše trvá. Po obsednutí jednoho nástavku (cca po 3-4 týdnech) jsem přesunul dva plásty s plodem do nového nástavku a doplnil rámky mezistěnami. Původně jsem s nimi vůbec nepočítal, dokonce jsem rámky ani neměl připraveny, jen horní loučky s vodicím břitem. Prodejce mi ale řekl, abych udělal vzhledem k pozdnímu datu kompromis a použil mezistěny, že by při slušném počasí a přikrmování měly oddělky vytáhnout na dva, ale spíš i na tři nízké nástavky. Než jsem v červenci připravil rámky, včely ve dvou úlech během několika dnů postavily krásný plást jen na horní loučce. Nakonec bylo docela hezky a teplý začátek podzimu, tak včely do září vystavěly ještě jeden nástavek (na mezistěnách). Zpětně si ale říkám, že jsem měl asi zůstat jen u dvou NN, že by včelám dva plné nástavky stačily a zbytečně by se nezatěžovaly stavěním.

Protože jsem dost silně pociťoval, že podletí brzy skončí a času není nazbyt, řídil jsem se praktickými doporučeními začátečníkům od Rostislava Peška z tématu VF Péče o oddělek. Vím, že přehazování plástů nebo zebrování není zrovna přirozené, ale to není ani tvorba oddělků, jejich vyrušování při krmení a kontrole každých pár dní a nutnost krmit (a chovat tak i VD...) až do podzimu. Říkal jsem si ale, že nejprve musí vzniknout včelstvo, aby vůbec přežilo zimu, a pak najedu na mednou komoru, čistě volnou stavbu a minimum zásahů. Občasné prohození plástů (byť s ohledem na potřeby plodu a podle rad na VF) a zebrování v zájmu urychlení výstavby díla vidím teď jako další možnou příčinu oslabení včelstev. Možná by oddělky nepostavily tolik plástů, ale byly by životaschopnější. Nejméně dva ze tří zachovaných oddělků jsem ale vůbec nepovažoval za slabochy, včel se zdálo hodně (nemám však moc srovnání, jen subjektivní pocit a srovnání v rámci včelnice) a prolety mladušek byly intenzivní.
V podletí jsem musel hodně zúžit česna (na 1–2 včely), protože jsem měl nejméně u jednoho úlu podezření na loupež. Pak se situace zklidnila.

Dost jsem se potýkal s krmením. Zaprvé s krmítky – příliš se mi neosvědčila americká plastová rámková krmítka (s různými plováky) – některé včely se topily, jiné odebíraly příliš pomalu a cukerný roztok začal kvasit. Lepších výsledků jsem dosáhl se sklenicemi s děrovaným víčkem a nižšími širšími nádobami s plovákem (keramzit/sláma/větvičky), zkoušel jsem různé způsoby dle doporučení na VF. Při krmení byly mezi oddělky velké rozdíly, a to jak v množství odebraného roztoku, tak v „šikovnosti“ včel a souvisejícím počtem utopenců při krmení z nádob s plováky.

Kromě toho jsem vzhledem k nutnosti ošetření dlouhodobým nosičem KM z důvodu výskytu virů (na doporučení v Leošových materiálech) musel ještě skloubit aplikaci KM s krmením, po dobu umístění odpařovačů MiteGone jsem tedy dával invertní těsto Apivital, ale u toho odběr byl spíš podněcující, než aby si jím doplnily zásoby na zimu. Když jsem odstranil MiteGone, musel jsem ještě dodat dostatek zásob na zimu, nektarová snůška byla mizerná, pylu ale na mém stanovišti nanosily včely docela dost, v okolí neustále něco kvetlo a včely do pozdního podzimu nosily pyl mnoha barev. V září jsem ještě musel doplnit zbytek zásob na zimu. Už jsem nechtěl opotřebovávat zimní generaci zpracováváním sacharózy, tak jsem použil tekutý Apivital. Věřil jsem, že je to pro včely šetrné a poměrně čisté náhražkové krmení, i když jsem pochopitelně četl i radikální odsudky invertů. Každopádně jsem nepoužil nějaké levné pochybné inverty z obilovin apod. Nedokážu posoudit, zda by třeba včely přežily lépe, kdyby dostaly jen cukr, zda nemohlo vadit, že měly zásoby jak z cukru, tak invertu. Medu bylo jen maličko, co si stačily nanosit v podletí.

Kleštíci padali přibližně takto:

1. úl – na začátku srpna před ošetřením KM v MiteGone: cca 1–3 VD/24 h, cca 4 týdny po ošetření spady cca 10–15 VD/24 h.
2. úl (početně nejsilnější) – na začátku srpna před ošetřením KM v MiteGone: cca 10–15 VD/24 h, cca 4 týdny po ošetření spady cca 60–80 VD/24 h
3. úl – na začátku srpna před ošetřením KM v MiteGone: cca 1–3 VD/24 h, cca 4 týdny po ošetření spady cca 5–15 VD/24 h.

Na konci září začal počet VD opět stoupat a dosahovat v horších případech až desítek VD denně. Nacházel jsem i dost světlých roztočů, což svědčilo o jejich reprodukci při plodování včel. Aplikoval jsem Formidol dospod a spady se ještě zvýšily.

V letošním roce bych rád sehnal nějaké včely z co nejbližšího okolí, určitě ale chci zkusit minimálně dvojí genetiku a umístit včely alespoň na dvě, ale spíš na tři stanoviště (na každé jen včely z jednoho zdroje, abych geny příliš nemísil). Chci chov více diverzifikovat, už před začátkem jsem měl v plánu mít více stanovišť, ale nakonec jsem z důvodu pozdních oddělků zvolil z praktických hledisek jen jedno stanoviště na naší zahradě. To mi umožnilo časté pozorování česna v různých obdobích a poskytlo zázemí pro první včelařské krůčky. Letos chci dát včely i mimo intravilán obce a pokud možno i o trochu dál od ostatních včelařů, což je do cca 10–15 km dost obtížné, včelařů je tu hodně. Na druhou stranu ale nevím o žádném velkochovateli.


RE: Co se děje v úlech teď - Jiří Marx - 18.01.2015 07:43 PM

Krásně jsi to popsal, z tohohle se dá leccos vydumat.
Máš pravdu docela jsi je honil v tom možná trošku problém je, dva nástavky by asi stačily....
Invert je v pořádku, oddělky dělám jen na invertu (těsto a roztok) a nemají problémy.

Letos jsem dělal asi 15 oddělků, ale žádný z nich nepotřeboval léčebný zásah během sezony, prostě neměly spady, který by to vyžadovaly.
Vlastně jediný oddělek, který měl větší spady...15 denně byl ten, který jsem přesně tak jako Ty vyhnal během necelých 2 měsíců z jednoho na tři nástavky (jenže já skončil na konci srpna). U ostatních jsem rámky v nástavku nepřehazoval a byly celkem v pohodě. Možná za to může i jiný původ matky, ale i tak je to podezřelé. Smile

Protože jak říkáš, skloubit krmení a léčení nejde, myslím si že ten Mitegone moc nezabral.

Americká rámková krmítka jsou skvělá na to invertní těsto. Tekutinu nejlepší s velkou hrstí slámy.

Máš načteno, jsi na dobré cestě, tohle prostě byla smůla na genetiku včel. (nezvládaly ani VD ani viry) Příští rok bude lepší určitě.


RE: Co se děje v úlech teď - Jindřich Šafránek - 18.01.2015 07:53 PM

(18.01.2015 07:43 PM)jirka.marx napsal(a):  Krásně jsi to popsal, z tohohle se dá leccos vydumat.
Máš pravdu docela jsi je honil v tom možná trošku problém je, dva nástavky by asi stačily....
Invert je v pořádku, oddělky dělám jen na invertu (těsto a roztok) a nemají problémy.

Letos jsem dělal asi 15 oddělků, ale žádný z nich nepotřeboval léčebný zásah během sezony, prostě neměly spady, který by to vyžadovaly.
Vlastně jediný oddělek, který měl větší spady...15 denně byl ten, který jsem přesně tak jako Ty vyhnal během necelých 2 měsíců z jednoho na tři nástavky (jenže já skončil na konci srpna). U ostatních jsem rámky v nástavku nepřehazoval a byly celkem v pohodě. Možná za to může i jiný původ matky, ale i tak je to podezřelé. Smile

Protože jak říkáš, skloubit krmení a léčení nejde, myslím si že ten Mitegone moc nezabral.

Americká rámková krmítka jsou skvělá na to invertní těsto. Tekutinu nejlepší s velkou hrstí slámy.

Máš načteno, jsi na dobré cestě, tohle prostě byla smůla na genetiku včel. (nezvládaly ani VD ani viry) Příští rok bude lepší určitě.
Jirko jistě máš pravdu , všichni co začínají slyší od starších " musíte mít silná včelstva " tak je slepě tlačíme do stavby dalších a dalších nástavků a ono je to asi vlastně podtrhává, nemáme cit to je ten problém, ale jinak než zkušenostmi a časem je myslím nejde získat. Snad nám to násilí včelky odpustí.