Forum Šance pro včely
Co se děje v úlech teď - Verze k tisku

+- Forum Šance pro včely (https://forum.sanceprovcely.cz)
+-- Fórum: Chov a ošetřování včelstev (/forum-Chov-a-osetrovani-vcelstev)
+--- Fórum: Včelařský rok (/forum-Vcelarsky-rok)
+--- Téma: Co se děje v úlech teď (/tema-Co-se-deje-v-ulech-ted)

Všechny stránky


RE: Co se děje v úlech teď - Leoš Dvorský - 20.02.2014 05:50 PM

(20.02.2014 05:11 PM)Lucínek napsal(a):  
(19.02.2014 10:24 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  Tak určitě nečekají, ale roztoč je na včelách, ne plodu, tak se dá pocukrovat pár uliček a za týden třeba zopakovat. Na viry, nosemu to samo s sebou nefunguje. LD

Jak se to realizuje technicky - prostě odklopíte strůpkovou folii a mezi rámky do uliček poházíte moučkového cukru, který mezi včelkami bude postupně propadávat ke dnu? Nebo je tím myšleno vyjmout rámek, na plocho pocukrovat včely na něm a vrátit zpět do úlu? A jaké množství použít?
Díky za info.

Doporučuji cukřenku (ale není bezpodmínečně nutná, stačí i lžička, ruka) a kolik? Přiměřeně, včelstva nejsou stejně silná, stejně aktivní. Vyzkoušet, sněhové koule ze včel nedělejte. 1-2 kávové lžičky na uličku stačí bohatě, zase záleží na období a pod. začněte menším množštvím. Musíte získat cit, proto začněte, zkušenosti jsou nepřenositelné. LD


RE: Co se děje v úlech teď - Stanislav Rataj - 20.02.2014 09:10 PM

Tak jsem je zkusil pocukrovat, moc se jim to nelíbilo Smile No budu muset začít používat kuřák, nějak se jim ty moje vpády nezdají a absolvovat každou návštěvu včelnice s několika žihadly není nic příjemného Smile


RE: Co se děje v úlech teď - Leoš Dvorský - 20.02.2014 09:59 PM

(17.02.2014 11:00 PM)schützmeister napsal(a):  
(17.02.2014 09:43 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  Kapinoska asi tolik nestaví trubčinu, ale i zde je vidět architekturu i když mám pocit, že jsi nějaký plást zaměnila, asi ty na pravé straně nástavku
Dotaz trochu mimo - když se bavíme o té architektuře a tady je to hezky vidět na filmu - nemělo by správně být trubčina z boku a odshora ? Respektive, když mám celý prázdný plást je trubčina většinou nahoře, né jako tady dole jako oprava po vyříznutí, což mi celkem taky přijde zvláštní, mě opravují většinou dělničinou, trubčinu mám většinou celistvě od shora, někdy i uprostřed a kolem dělničinu ? Ale u mě většinou jedou celé prázdné plásty, takže to je asi jiný ?

Tak to je ode mne klasika. Něco si přečtu až za čas a než na to zareaguji, zapomenu.
Michale, omlouvám se, ale tohle je doba, kdy nevím skoro ani co je za den.

Pokud vycházím z toho, co napsala Debora a budu i abstrahovat od těch záměn, je stuktura toho díla zase typická. Vememe to zleva. č. 1,2 až 12 (zcela vpravo) i když to je z pohledu chonologie opačně, ale to nevadí.
1) je vidět, že česno je bílže k nám, proto i zásoby jsou tak jak jsou a vlastně i ten zbytek plodu.
2) na prvních plástech, na kerých byl asi oddělek (nevím zda to bylo všech 6 zprava, asi ne) je více dělničina trubčina je dole, i pod spodní loučku rámku.
3) č 7 je dělničina, možná je to mezistěna, nezkoumal jsem to.
4) pak na č. 6 je dole trubčina, asi to byl plást, který dala Debora přirozšíření a včely, protože ještě neměly trubčiny dost, ji tam vysekly, samozřejmě dole. Odhadoval bych, že možná i v prvním roce nebo za rok na jaře.
5) pak dále je trubčina vždy dole a spíše na protilehlé straně česna, tedy krom č. 2 i to je OK. Je to zase v souladu se zákonem česna.
6) trábčina je na okrajích, tedy kde je nejvíce vzduchu, u česna je zpravidla na protilehlé straně česna a pak co nejblíže k přévodu vzduchu (česnu, nikdy ne přímo u něj).
Tak to je základní struktura, trubčina ohraničuje hnízdo.
Jenže včely neví, že tento plást není celistvý, resp. že přijde něco nad něj. Když tam dáš nástavek a ony vzhledem k protoru nemají trubčiny dost, vyseknou ji i tam. Doporučuji proto doprostřed každého nástavku dát souše s dělničinou nejlépe volná stavby (jde to nahoru i dolu, je ale více variant), ale když nemáš, tak hold mezistěny a po krajích "stavení rámky". Ony postaví, zase to co potřebují,tedy dělničinu. Kombinované plásty, kde bude trubčina zase na protilehlé straně česna a trubčinu. Čili staví 3 základní kategorie plástů, delničinu, trubčinu a kombinované (neuvádím ty, do kterých by dávaly med nahoře, tedy větší buňky s větším sklone, včely tohle nedoržují vždy, jsou v tomto prostoru dost pružné, tolerantní).
Pokud rozšiřuji, pak v této struktuře, tím se udělá nejméně škod, které dnes ani nedokážeme popsat . Prosím tě ,je to zjednodušení a ve stojanech, to není dogma, třeba u ležanu to je trochu jinak a pod. Záleží na více faktrech, třeba kdy roj začně v jakých snůškových podmínkách a také části roku. Tedy to ,co píšeš je celkem zase logické, jako vše u včel. Při rozšiřování bychom tedy měli dbát na to, jak by vypadalo hnízdo a struktura díla (architektura) kdyby to byl pevný prostor. To se dá nasimulovat a dodržet stření plásty a zbytek nechat na včelách a jejich potřebách, pocitu prostoru a síly ve vztahu k prostoru a také (to není nepodstatné) poloze česna.
Včely jsou ale dost tolerantní (hlavně v horních částech plástů,to jsem vlastně už napsal), ale je vhodné doržet alespoň ty středy nástavků /třeba 3 střední dělničina, zbytek stavební rámy a pod. Varian te více. Tak krom varroázy můžeme probrat u Tondy i toto.
Neber to jako dogma, je to jen základní schéma. LD


RE: Co se děje v úlech teď - schützmeister - 20.02.2014 11:22 PM

(20.02.2014 09:59 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  Tak to je ode mne klasika. Něco si přečtu až za čas a než na to zareaguji, zapomenu.
Michale, omlouvám se, ale tohle je doba, kdy nevím skoro ani co je za den.
--
Kombinované plásty, kde bude trubčina zase na protilehlé straně česna a trubčinu. Čili staví 3 základní kategorie plástů, delničinu, trubčinu a kombinované
--
Včely jsou ale dost tolerantní , ale je vhodné doržet alespoň ty středy nástavků /třeba 3 střední dělničina, zbytek stavební rámy a pod.
Začíná frmol, takže omluva přijata Shy
Pokud tomu rozumím, jde o to, strkat trubčinu ke kraji a na druhou stranu česna v případě kombinovaných.
Je to tak jednoduchý ? Nebo to zjednodušuju ? Wink
Popravdě trubčnu dole či uprostřed mi staví jen když jim tam řežu a to nemám moc rád. Kombinované dobrovolně taky nestaví - jen třeba od loňska nedostavěný, na špatný místo znovudaný.
Ty, jak říkáš, stavební / ale jsou všechny stavební, ne ? / mě většinou staví celistvě, nic neflikujou - takže bu%d mám od shora dolu trubčinu, nebo dělničinu, někdy je plást nahoře či ukrajů medový - větší dělničina.
Takže to spíše bude o tom, správně dávat prázdné rámky - tedy na kraj nebo nahoru ? A ne různě dovnitř ?
Možná, že mi neflekují taky proto, že je nijak nešetřím - na jaře musí postavit celý nový plodiště 39x30 + medník 39x15 - takže mají volnou ruku, nemusí nikde přistavovat trubčinu po pár buňkách. Mohlo by to být tím ?


RE: Co se děje v úlech teď - Leoš Dvorský - 21.02.2014 01:25 AM

(20.02.2014 11:22 PM)schützmeister napsal(a):  
(20.02.2014 09:59 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  Tak to je ode mne klasika. Něco si přečtu až za čas a než na to zareaguji, zapomenu.
Michale, omlouvám se, ale tohle je doba, kdy nevím skoro ani co je za den.
--
Kombinované plásty, kde bude trubčina zase na protilehlé straně česna a trubčinu. Čili staví 3 základní kategorie plástů, delničinu, trubčinu a kombinované
--
Včely jsou ale dost tolerantní , ale je vhodné doržet alespoň ty středy nástavků /třeba 3 střední dělničina, zbytek stavební rámy a pod.
Začíná frmol, takže omluva přijata Shy
Pokud tomu rozumím, jde o to, strkat trubčinu ke kraji a na druhou stranu česna v případě kombinovaných.
Je to tak jednoduchý ? Nebo to zjednodušuju ? Wink
Popravdě trubčnu dole či uprostřed mi staví jen když jim tam řežu a to nemám moc rád. Kombinované dobrovolně taky nestaví - jen třeba od loňska nedostavěný, na špatný místo znovudaný.
Ty, jak říkáš, stavební / ale jsou všechny stavební, ne ? / mě většinou staví celistvě, nic neflikujou - takže bu%d mám od shora dolu trubčinu, nebo dělničinu, někdy je plást nahoře či ukrajů medový - větší dělničina.
Takže to spíše bude o tom, správně dávat prázdné rámky - tedy na kraj nebo nahoru ? A ne různě dovnitř ?
Možná, že mi neflekují taky proto, že je nijak nešetřím - na jaře musí postavit celý nový plodiště 39x30 + medník 39x15 - takže mají volnou ruku, nemusí nikde přistavovat trubčinu po pár buňkách. Mohlo by to být tím ?

Samozřejmě je to možné ,jak píšeš. Trubčinu na kraje, pokud možno. V přírodě to tak také zpravidla je, jen včely dopředu vědí, jak dílo mohou stavět, bude vypadat. To u nás v NÚ není. Rozšiřování tohle neumožňuje,navíc je dost běžná praxe záměny nástavků a tím se to komplikuje, třeba i s varroázou. To já už nedělám. Když tak metoda posunu.
Je samozřejmě možné, co píšeš, že máš převážně jen čisté pláty. I já mám linii, které trubčinu skoro nestaví ani v podmetu. Je to dáno geneticky a také tím, jak vystihneme vhodnou dobu pro stavbu a případné rozšíření.
Stavební rámky, jasně, je jedno, jestli je to proužek mezistěn (to nedělám) nebo vosková hrana, špejle, upravená horní loučka....Ale někdy je vhodný jiný způsob rozšíření než jsem uvedl s těmi středy.
Já mívám trubčiny od 5-30%, to jsou extrémy. Ty včelaříš v dadantu a určitě máš i jiný genofon...... Na vyšším rámku je to zase pro včely jasnější. I já jsem měl zkusmo dadant a když jsem si jim dal stavět trubčinu tam, kam normálně nepatří, vykašlali se na to, a byla to nádherná dělničina. Jiné včelsto by ale v tom samém místě vystěvělo trubčinu a odchovalo trubce. U stojanu je střední osa plástů velmi důležitá, mustí to být dělničina, pokud náhodou ne, je třeba se zamyslet proč, nemusíto být špatně. Nakonec i v trubčině včely odchovají dělnice, když je to třeba.
To, jestli je to tak jednoduché nebo není, těžko říci. Pro někoho ano, pro někoho ne. Někdy koncem roku se zde rozvinula diskuze, když jeden velice dobrý včelař vyzkoušel volnou stavbu a neuspěl, protože si namnožil roztoče. No jasně o to jde, ale nezaregistroval to, že taková včelstva nemůže krmit v srpnu, ale včelstva již musí být na zimu dávno připravena. Je to taková posloupnost. Dočkej času...... Včely prostě používají také něco, čemu my říkáme biotechnická opatření.
Jo trubci, to je takový včelí projekt. Vlastně je to skoro jako u lidí (tedy někdy mám ten pocit). LD


RE: Co se děje v úlech teď - Milan Bencúr † - 21.02.2014 06:44 AM

(20.02.2014 11:22 PM)schützmeister napsal(a):  Takže to spíše bude o tom, správně dávat prázdné rámky - tedy na kraj nebo nahoru ? A ne různě dovnitř ?
Možná, že mi neflekují taky proto, že je nijak nešetřím - na jaře musí postavit celý nový plodiště 39x30 + medník 39x15 - takže mají volnou ruku, nemusí nikde přistavovat trubčinu po pár buňkách. Mohlo by to být tím ?
Michale, prosím Ťa, zaujímal by ma Tvoj jarný postup. Ako konkrétne postupuješ, aby postavili celé plodisko aj polovičný medník?

Leoši, pri mojej metóde práce s rojmi a vyrojenými včelstvami pozorujem, že roj postaví vždy jeden plást s trudím dielom až niekde na okraji plodiska. Vo Warre s "nerozoberateľným" dielom a ôsmimi plástami je to na pozícii sedem a v Jednotnom úli s desiatimi rámikmi je to na pozícii osem alebo deväť. Z toho usudzujem, že vyrojené včely si už rok dopredu pripravia dielo s trúdími bunkami tak, aby sa matka pri kladení vajíčok na jar postupne dostala k trúdím bunkám a zakládla ich práve v čase, kedy včelstvo trúdov začne potrebovať.

Sledujem aj Linda blog v Amerike. Linda začala používať osemrámikové Lang originál. Osem rámikov medzi prírodnými včelármi je tam bežná prax. Myslím, že v plodisku s ôsmimi plástami je dodržanie štruktúry diela pri rozširovaní úľového priestoru jednoduchšie pre včely aj pre včelára.


RE: Co se děje v úlech teď - schützmeister - 21.02.2014 02:54 PM

(21.02.2014 06:44 AM)MilanBencúr napsal(a):  Michale, prosím Ťa, zaujímal by ma Tvoj jarný postup. Ako konkrétne postupuješ, aby postavili celé plodisko aj polovičný medník?
Nevím, asi to nebude úplně přenositelné, vcelku nejde jen o postup.
1. Angry předně se musím přiznat, že nejsem 100% bio. Zatím se to nedaří, problém s roztoči je příliš velký, bez zimní chemie se neobejdu, ač se snažím Confused, kamenujte.
To samozřejmě znamená jinou hodnotu včelstva.
2. Klíčový pro stavbu jsou ale podle mne snůškový podmínky. To je to nepřenosný. Mám to ve včelím ráji - údolní niva s mnoha hektary vrb, to je podle mne klíč.
Na horském stanovišti 800 mnm to je slabší - ale loni, to je zajímavé, v melecitoze stavbu hravě dohnali, což jen potvrzuje vliv snůškových podmínek.
3. Co už se trochu ovlivnit dá - genetika, to mouhu porovnávat i ze sousedy - vliv na životaschopnost a tedy stavbu má můj v podstatě přírodní chov, dělám jen oddělky bez matek, přírodní výběr mrazem a , pravda, mám taky 100let starý materiál,
hýčkaný několika generacema.
4. Podstatná a ovlivnitelná je ale možnost - dát jim šanci. To jsem vysledoval vcelku nedávno. Prostě - když nemají důvod nestaví, jak jim nechám loňský plásty, tak se nehnou. Takže v časném jaru, tedy teď, všechny neobsednuté plásty vyndávám - průměrně tam zbydou tak 4-5, je jedno jestli jsou z medem nebo bez. A jak začnou stavět divočinu, přidávám pokud možno prázdný rámky, celkově je to složitější, už jsem to asi popisoval někde ve volné stavbě, záleží taky na úlu a tak, ale to podstatné je zřejmé a bude fungovat všude - do jarního rozvoje musí přijít jen s plásty, které obsedají a, kupodivu, navzdory všem škarohlídům, že to pro ně je náročné, tyhle včelstva jedou o 50% lépe, než ty, kde, z nějakého důvodu, tenhle vybírací zásah nestihnu a jsou na starém díle. Prostě né že jen roj staví, když nemají staví a je to pro jejich dobro. Ale jde o to nezaspat, ve snůšce už je tohle špatně.
Je to na dlouhý povídání.


RE: Co se děje v úlech teď - schützmeister - 21.02.2014 07:09 PM

(21.02.2014 01:25 AM)Leoš Dvorský napsal(a):  Někdy koncem roku se zde rozvinula diskuze, když jeden velice dobrý včelař vyzkoušel volnou stavbu a neuspěl, protože si namnožil roztoče. No jasně o to jde, ale nezaregistroval to, že taková včelstva nemůže krmit v srpnu, ale včelstva již musí být na zimu dávno připravena. Je to taková posloupnost. Dočkej času...... Včely prostě používají také něco, čemu my říkáme biotechnická opatření.
LD
Popravdě, že je volná stavba pro včely plus, je neoddiskutovatelný. To, že se pozdním krmením množí roztoči, rozhodně.
Ale stejně mě nějak nevychází, že správná architektura díla pomáhá redukovat roztoče. Přímou vazbu v tom nevidím.
Zjevně to dělám správně, protože jim nic nepřehazuju a trubce mám nakraji. Taky trubce už začátkem července většinou žádné nemají. Jenže do té doby jich většinou chovají dost a v červenci začíná velký tlak ať dělám, co dělám.
Spíš bych to fakt viděl v genetice - zodpovědně můžu za sebe říct, že nepozoruju jakýkoli účinek správné stavby na redukci roztoče.
Ale jinak to má jasně pozitivní vliv na životaschopnost.
Co má ale jednoznačný vliv je snůška - když je, nebo krmení, roztoči se množí, jak můžou. Takže, čím delší čas bez snůšky, tím líp. Jenže tím zase míň medu.
Nerad bych, aby to vyznívalo jako kritika - spíš hledám souvislosti a mě vychází tohle : snůška=trubci=roztoč , což ale není nic novýho.
Zkusim se letos zaměřit na včasnou likvidaci trubčiny, sice jsem to zkoušel, ale ne plošně, tedy myslím vystihnout dobu těsně před podletím, kdyby ještě měli být na trubcích. Myslíš, že by to mohlo mít smysl ?


RE: Co se děje v úlech teď - Debora - 21.02.2014 09:44 PM

já to sice nemám ověřený, ale obávám se, že tak bude Tvůj úl atraktivnější pro vagabundující trubce, kteří Ti možná přinesou agresivnější roztoče, než ty včelstvu vlastní.


RE: Co se děje v úlech teď - Leoš Dvorský - 22.02.2014 11:47 AM

LD
[/quote]
.
Spíš bych to fakt viděl v genetice - zodpovědně můžu za sebe říct, že nepozoruju jakýkoli účinek správné stavby na redukci roztoče.
Ale jinak to má jasně pozitivní vliv na životaschopnost.
Co má ale jednoznačný vliv je snůška - když je, nebo krmení, roztoči se množí, jak můžou. Takže, čím delší čas bez snůšky, tím líp. Jenže tím zase míň medu.
Nerad bych, aby to vyznívalo jako kritika - spíš hledám souvislosti a mě vychází tohle : snůška=trubci=roztoč , což ale není nic novýho.
Zkusim se letos zaměřit na včasnou likvidaci trubčiny, sice jsem to zkoušel, ale ne plošně, tedy myslím vystihnout dobu těsně před podletím, kdyby ještě měli být na trubcích. Myslíš, že by to mohlo mít smysl ?
[/quote]

Michale, odpovím jen na něco, protože je to na dlouho, příležitost se třeba najde.
Odstraňování turbčiny, tedy tzv. varroapasti smysl mají z hlediska tlumení roztoče. Z chovatelského hlediska je to chyba, protože likviduješ i to co by přežilo a neslo dál geny odolnosti. Už jsem někde napsal, že trubcí jsou takový včelí projekt.Kdysi jsem je i propagoval, ale před cca 12 ti roky jsem se za to včelařům veřejně omluvil.
Největší smysl by to mělo těsně před tím, než začnou roztoči masivně přecházet na dělničí plod a to je gumový termnín. Já tomu říkám bod zvratu. Teoreticky je to slunovrat, ale ve skutečnosti může být posunut i o 14 dní před i po. Spíše ale je to první polovina černa, první dekáda. Je to právě období rojů. Já je sice nemám, ale vnímám okolí a i jsem v tom smyslu dělal nějaké testy. Tady by to mělo smysl případně i s odstraněním zavíčkované dělničiny (třeba týden, dva po odstranění trubčiny). V tu dobu jí bývá zpravidla minimum. To ale říkám, jak je to v mých podmínkách. Např. v r. 2011 to bylo 14 dní i více po a proto ta překvápka v září. Loni to byl už konec května, proto i květnové oddělky byly postižené V.d. více než jindy.
Pokud je trubčina ve včelstech kde má ,tedy na okrajích, množí se tam roztoč a dělničina je více méně čistá, dlouhověké generace nejsou zasaženy a včely jsou schopny přežít zimu. To v případě, že se poslední dělničina (tedy skoro, pak to přechází do cykličného plodování) líhne společně v trubčinou. Tak tomu bývá v přírodě u těch včelstev, která přežijí. No a nebo odstranit, jak píšeš. Včelstva ale musí být buď ve stejném vývojovém stadiu a nebo musíš vědět, kde ta infekce začíná, u kterých včelstev. Pak se to dá tam.Tady je to věc monitoringu. U mně to loni bylo 1:14. tedy jedno infikované na 14 OK. O genech to je vždycky, jen záleží o jakých. Je to třeba vidět v souvislostech, tady na to vážně není prostor. Jedině snad to, že i když je ve včelstvu třeba 5000 V.d v srpnu a včely jsou bez virů, není to pro normální včelstvo bez plodu velký problém a drtivou většinu jich do jara zlikvidují. Čili přeživší včelstva kombinují tzv. biotechnická opatření (ta jejich, které ale můžeme napodobit) s aktivními mechanizmy včel (grooming, VSH a pod). S tím už se dá žít, ne? LD