+- Forum Šance pro včely (https://forum.sanceprovcely.cz)
+-- Fórum: Chov a ošetřování včelstev (/forum-Chov-a-osetrovani-vcelstev)
+--- Fórum: Vedení včelstev alternativně (/forum-Vedeni-vcelstev-alternativne)
+--- Téma: Průměrná sklizeň medu dříve a dnes (/tema-Prumerna-sklizen-medu-drive-a-dnes)
Všechny stránky
RE: Průměrná sklizeň medu dříve a dnes - stefanos689 - 26.02.2015 07:02 PM
Reseni je to moc pekne. Mit doma jeden takovy mednik na vyzkouseni by mohlo byt zajimave.
RE: Průměrná sklizeň medu dříve a dnes - Jaro Stoklasa - 26.02.2015 09:12 PM
Ak sa to rozšíri,t ak som zvedavý na vedľajšie účinky na včelstvo a rentabilitu tohoto systému. Osobne predpokladám, že to bude nápad, ktorý zostane iba nápadom.
RE: Průměrná sklizeň medu dříve a dnes - Debora - 26.02.2015 09:14 PM
víte přátelé, včela v principu v úlu simuluje jen to, co se děje normálně v přírodě. Včela může "zdravý" med zpracovávat jen tehdy, pokud celí její systém, zdokonalení nektaru a vosku, správně funguje. Včela a rostlina, to je velmi komplexní uzavřený systém, který se neustále navzájem zušlechťuje. Nyní si představte, že v naší snaze zjednodušit včelstvu život, okořeněné duchem pokroku, snížíme výrobu voštiny. Jaký to bude mít dopad na naší šlechtitelskou práci? Tu nikdy nesmíme ztratit ze střehu pozornosti, i když nás vždy spousta okouzlujících nápadů bude rozptylovat. Uvědomte si přátelé, že včela nesbírá nektar jen tak proto, že jej sama pro sebe potřebuje, i když je to její zámysl, ale i proto, že příroda tak naplánovala součinnost včely a rostliny, aby ji včela zušlechťovala, což ji zaručuje zdravou pastvu. S nektarem je to podobné jako s pylem, včela ho přenáší od květiny ke květině a obstarává tak kvalitu vosku. Rostliny, které jsou voskochudé, pak nemají dostatek výživného nektaru. Tomu včela zabraňuje tím, že podobně jako pyl, přenáší z květiny na květinu špetku nektaru a zušlechťuje tak rostlinku, které na oplátku obhospodařuje včelstvo zdravou a vydatnou pastvou, která je pro rozvoj včelstva tak nezbytná. To je zase ona živost, systém udržující včelu a rostlinu v neustálé rovnováze. Poškození tohoto samoudržujícího a samouzdravujícího systému povede k tomu, že včelstvo na nektaru doslova vyhladoví. O vosku, to je na dlouhou přednášku...
RE: Průměrná sklizeň medu dříve a dnes - Milan Bencúr † - 27.02.2015 03:38 AM
Mám včelársku literatúru starú viac ako sto rokov. V každej tej knižke sa píše o nutnosti vrátiť sa vo včelárstve späť k prírode. Ale nič z toho sa nedeje. Honba za mamonou pripravuje včelárov o čas, ktorý by mali venovať svojim včielkam. To je úkaz veľmi smutný. Urobia svojich synov dedičmi veľkých fariem, stavieb, technického vybavenia aj kapitálu, ale zabúdajú ich urobiť dedičmi myšlienok, ktoré prechovávali. Včela toho, počas tisícročí, s človekom vydržala veľmi veľa. Človek jej zničil jej pôvodný domov, vypálil lesy, vyklčoval ich, aby získal pôdu a včelu domestikoval. Včela určite vydrží aj súčasný technický pokrok vo včelárskych technológiách. Ak sa ľudia chcú naučiť vážiť si prirodzený svet, potom sa musia správať k prírode s rešpektom. Bez ohľadu na nástroje, ktoré používajú. Technická revolúcia ovplyvňuje správanie ľudstva od objavenia naklonenej roviny, páky či kolesa. V 20.storočí však technická revolúcia zničila ľudské vnútro a tento trend pokračuje aj dnes. Ak chceme zachrániť prírodu, musíme si vážiť tradičné prirodzené postupy vo včelárskych technikách.
Jedná sa o nástroj, ktorý je užitočný pre včelára. Rieši včelárove problémy. Umožňuje jednoduché medobranie, bez toho, aby včelár posúdil stav včelstva v úli. Problémom pre konvenčných včelárov je cena rámika s pohyblivými bunkami. Čím je cena nástroja vyššia, tým viac medu musíte predať, aby ste kompenzovali náklady. Meradlom úspechu je množstvo vyťaženého medu a nie zdravie včiel.
Včelárstvo má vo svete mnoho rôznych foriem a nikto nemôže tvrdiť, že jeho štýl včelárenia je pre ostatných ten správny postup.
RE: Průměrná sklizeň medu dříve a dnes - Martin Nezbeda - 27.02.2015 01:29 PM
Líp než Debora a Milan bych to asi nenapsal. Byť to ve svém omezeném pohledu nejsme schopni pojmout, příroda je dokonale fungující a vzájemně propojený "organismus". Když zpřetrháme nitky těchto jemných vazeb ve svůj prospěch, projeví se to časem jinde a zpravidla ztratíme víc, než jsme získali. Nevnímám tento úl jako svou cestu...
RE: Průměrná sklizeň medu dříve a dnes - Milan Bencúr † - 27.02.2015 10:31 PM
Život včiel nie je o hardvéri, úli a manažérskych technikách, ale je v konečnom dôsledku o prežití Života na Zemi. V posledných dňoch sa médiá na celom svete zbláznili s informáciou o nejakom novom vynáleze vo včelárstve, ktorý je silným lákadlom pre včelárov, pretože sa dá s ním jednoducho ťažiť med z úľa. Dokonca je možné rámiky s pohyblivými bunkami aktivovať na diaľku cez počitač alebo telefón. To len dokazuje aký sme leniví, neschopní a sebeckí. Vynález zaujíma včelárov, ktorí chcú med, ale nechcú mať so včelami žiadne starosti. Patrí ku všeobecnému vzdelaniu vedieť o tomto vynáleze čo najviac informácií. Pre nových včelárov, a pre ľudí, ktorí nie sú včelári, včelárstvo je o mede a o finančnom efekte z jeho predaja. Ale v myslení prírodného včelára med nie je na prvom mieste. To, čo my považujeme za vzácnosť je zdravie včiel žijúcich na prirodzemej stavbe včelieho diela a med používaný na sladenie ako medicína.
Voskový plást je oveľa viac ako plastové pohyblivé bunky. Plást z vosku je tkanivo superorganizmu a ako taký tvorí viac funkcií. Voskové dielo je doslova postavené z tela včiel. Plastový rámik je ako umelá oblička. Voskové bunky majú hrúbku steny len 0,07 mm a sú včelami vyrobené z viac ako 300 rôznych chemických zložiek. Vosk odstraňuje toxíny z medu. Rezonančný kmitočet vosku je 230 - 270 Hz a je snímačom vibrácií včiel. Funguje na prenos informácií včiel, ktoré sedia na pláste na jeho protiľahlých stranách. Včely udržujú teplotu v bunkách na základe prenosu týchto správ. Vosk má pamäť a pamätá si svoju históriu, ktorú pomocou chemických signálov do neho vložili včely. Jeho vôňa je podmienkou pre úspešné riadenie úľa včelami. Pomáha pri zrení medu a podieľa sa v prvej línii na obrane proti patogénom. Včely sú schopné rozpoznať aj tie najmenšie rozdiely v chemickom zložení vosku. Vosk nie je polypropylén. Za posledných 100 rokov je overené, že zdravie včiel pokleslo s každou novou inováciou vo včelárstve. Dôvodom je, že každá nová inovácia je zameraná na zber medu a potláča priority včiel. Med je požehnaním i prekliatím pre včely. V skutočnosti táto diskusia nie je len o Flow úli, ale o priemyselných ziskoch vo včelárstve, ktoré sú pre mnohých dôležitejšie ako etika a dlhodobé zdravie včiel.
RE: Průměrná sklizeň medu dříve a dnes - goro - 27.02.2015 11:21 PM
(27.02.2015 10:31 PM)MilanBencúr napsal(a): Vosk má pamäť a pamätá si svoju históriu, ktorú pomocou chemických signálov do neho vložili včely. Jeho vôňa je podmienkou pre úspešné riadenie úľa včelami. Pomáha pri zrení medu a podieľa sa v prvej línii na obrane proti patogénom. Včely sú schopné rozpoznať aj tie najmenšie rozdiely v chemickom zložení vosku....krásne slová, medailu tomuto človeku! Milan toto sú správne argumenty nielen proti Flow úľu, ale aj proti plastovým rámikom, ale hlavne sú za včely!!!
RE: Průměrná sklizeň medu dříve a dnes - Jaro Stoklasa - 27.02.2015 11:27 PM
Ja by som ešte doplnil, že voskový plást je komunikačná linka včelstva. Včelstvo komunikuje okrem chemických a vizuálnych spôsobov aj mechanickými, napr. vybrovaním na plástoch a tieto vibrácie sa potom nesú plástami tam, kde treba. Pri zmene plástov z včelieho vosku za iné, napr. z umelej hmoty, sa táto komunikácia výrazne skomplikuje. Nehovoriac o tepelných vlastnostiach vosku a umelej hmoty...
RE: Průměrná sklizeň medu dříve a dnes - Milan Bencúr † - 28.02.2015 05:43 AM
Nie som proti flow úľu, ani proti plastovým rámikom. Vývoj technológií, technický pokrok sa nedá zastaviť. Máme umelé kĺby, umelé srdcové chlopne, stále dokonalejšie prístroje v zdravotníctve. Dokonca sa miešame stvoriteľovi do remesla a vieme vyklonovať človeka. Misionári zničili a ešte aj dnes ničia kultúru primitívnych kmeňov v pralesoch. Vo firmách sa osobné oddelenia zmenili na oddelenia ľudských zdrojov. Je určite ťažké doložiť, že ktorékoľvek oslavované riešenie je bezproblémové. Len zdôrazňujem význam včelárenia na prírodnom diele pre včelí superorganizmus, pretože úľ je živý tvor, nie stroj pre naše využívanie. Včelárstvo je posvätné povolanie. Brtníci na Urale zbierajú úrodu medu s najväčšou opatrnosťou a rešpektom. My sa v našej praxi zas stretávame s výkonnými inplantátmi v úľoch, ktoré nahradili pôvodné tkanivo v štruktúre úľa ako živej bytosti. Protézy v úľoch sú prostriedkami vývoja vo včelárstve a my sa musíme naučiť rozumieť jazyku včiel bez toho, aby sme hrubo zasahovali do včelieho superorganizmu. Včely sú vysoko inteligentné a majú navyše neuveriteľne vysoké porozumenie pre stále meniaci sa svet okolo seba. Voskový plást je centrálny orgán včelstva. Je jeho maternicou aj špajzou so zásobami.
Často spolupracujem so včelami bez závoja a rukavíc. Keď otvorím úľ bez včelárskeho obleku, v skutočnosti zisťujem to, ako sa včely cítia momentálne dnes. Ak sa včely na mňa vyrútia s ohromujúcou silou, tak niečo nie je v poriadku so mnou alebo s úľom. Včely prostredníctvom voskového diela okamžite zachytia aj tú najjemnejšiu správu. Ak je mojim cieľom vidina zárobku peňazí alebo šetrenie časom, tak takýto prístup včelára je pre včely určite nepohodlný. Ak je mojim cieľom pracovať so včelami tak, aby som zistil či sú v poriadku, či majú zásoby medu navyše a ja ten prebytok zásob odstránim bez žihadiel, aj keď som bez závoja a úplne bezbranný, cítim sa spokojný zo spolupráce rovného s rovným.
RE: Průměrná sklizeň medu dříve a dnes - Debora - 28.02.2015 12:43 PM
Jo ty dojivé úly se ženou veřejností jako tsunami, hned mi volal brácha z Prahy, který je sice mlsný, ale s včelami nikdy nic společného mít nechtěl, jest-li bych u něj nechtěla postavit pár takových úlů. Možná že začnou včelařit lidi, kteří k včelstvu vůbec žádný srdečný stav nemají.
Samozřejmě ten pokrok nezastavíme, to ani není smysl vývoje lidstva. Inteligence je však umění balancovat na špagátu metafyzického a fyzického světa, první svět je podřízen zákonu absolutní lásky, můžeme si jej představit jako svět nepolarizované energie, druhý je podřízen zákonu polarity. Nic nezůstane bez ozvěny, s tím se musíme smířit. Někteří z nás se zuby nehty tomuto špagátu vyhýbají, no, dokonce jeho existenci zpochybňují. Polarita je vliv samoregulující se energie, je to jev, který je sám schopen všechny naše činy v energetickém systému harmonizovat. To je to, co kloudně nazýváme spravedlivou krutostí přírody. Dalo by se říci, že polarita je naše bezplatná energetická pojišťovna, která nám zaručuje nesmrtelnost ve vesmíru. Z tohoto pohledu je naprosto fuk, kolik sobectví a bídy v našem světě připustíme, nemám pochyby, že lidstvo nepřežije, ale otázkou zůstává, jestli v tomto harmonizovaném (osiřelém) světě opravdu chceme žít?