+- Forum Šance pro včely (https://forum.sanceprovcely.cz)
+-- Fórum: Chov a ošetřování včelstev (/forum-Chov-a-osetrovani-vcelstev)
+--- Fórum: Pro začátečníky (/forum-Pro-zacatecniky)
+--- Téma: Včelí úl a vítr k testování (/tema-Vceli-ul-a-vitr-k-testovani)
Všechny stránky
Včelí úl a vítr k testování - straka - 04.04.2016 12:59 PM
včelí úl a vítr k testování
při ověřování nového beznástavkového úlu DEHTIN jsem narazil na problém
proč uhynul oddělek velmi vysokou vlhkostí a potom plísní a vypadá to,
že velmi záleží na otvorech(česnech nebo větracích očkách...) na čelní stěně úlu.
dle umístění úlu a větru působícího na čelní stěnu úlu s větracími otvory
pokud ledový vzduch vnikne do úlu nahoře začne srážet v teplejším a vlhkém vzduchu
páru do "do deště" a voda-vlhkost v úle stále přibývá a to dokonce čím více nahoře
větráme, problém není jednoduchý, za bezvětří se neobjeví.
při odstranování vlhkého úlu a plísní vzít do úvahy tento problém.
(vlhkost by měla být asi kolem 60%, když tak mě opravte, nevím jakou potřebuje plod,
ale jako v prádelně tam být nesmí, potom zelená plíseň)
Straka Dehtín
RE: Včelí úl a vítr k testování - straka - 04.04.2016 10:31 PM
1) Když moc děr a škvír v úlu v zimě a při větru potom včely při menším chomáči
prochladnou a je problém
2) Když málo otevřené otvory nebezpečí vlhka, potom zelená plíseň a je problém.
3) Jak jednoduše uvést do rovnováhy?
4) Kdo nemáte pod střechou vlhko a plíseň atd-orientace větracích otvorů
vliv větru?, prodyšné víko pro páru?, jak zateplit střechu a neutěsnit??
hodˇte po mě i byť jen částečné zkušenosti,
Jak odstranit "prádelnu a plíseň " v úlu a neudělat z toho včelkám v zimě mrazák?.
Straka Dehtín
Nikdo tak rychle nereaguje tak musím sám se sebou, možná že řešení usnadní
to, že mám-li bednu a ve stěně proti větru menší a větší otvor potom
tlak by měl být stejný, ale pozor na nějaké "lopatky" u otvoru "česna"
které dynamicky ledový vzduch zavedou dovnitř...
Straka Dehtín
hodně příspěvků k plísni v úle je na sousedním včelařském foru jdu tam
"lovit" částečné nápady a zkušenosti.
Straka Dehtíni
RE: Včelí úl a vítr k testování - schützmeister - 05.04.2016 01:39 PM
(04.04.2016 10:31 PM)straka napsal(a): 4) Kdo nemáte pod střechou vlhko a plíseň atd-orientace větracích otvorůDle mých dlouhodobých testů v různých podmínkách závisí vlhkost v úle na poměru objemu úlu a včel v něm - respektive, čím máš úl víc obsazenější, tím máš menší problém s vlhkostí. I slabý oddělek v malém úlku nezplesnivý - naopak silné včelstvo v nezmenšeném nástavkovém ůle ano. To je zásadní výhoda nástavků, když s nima umíš hospodařit.
vliv větru?, prodyšné víko pro páru?, jak zateplit střechu a neutěsnit??
hodˇte po mě i byť jen částečné zkušenosti,
Jak odstranit "prádelnu a plíseň " v úlu a neudělat z toho včelkám v zimě
Větrání má vliv zanedbatelný, když ho není moc, plesnivění zhoršují dlouhodobé mrazy, otevřené medové zásoby a naopak zlepšují větrné stanoviště a správný genetický materiál - některé lépe klimatizují, než jiné, poznám to podle podletního stavu dna - ty co moc neuklízí a dno jim z krajů plesnivý, budou mít v zimě problém.
Otvrory, střecha, orientace plástů mají vliv minimální.
Jo a no, starý plásty, samozřejmě, to zhoršují, o tom žádná. Minimálně nesmí být jako krajní a od stěny musí být mezera - krajní plást na zimu vyndat, ikdyby byl v podletí v mezeře chuchvalec.
RE: Včelí úl a vítr k testování - straka - 05.04.2016 03:54 PM
Zřejmě pro menší oddělky nutno obsazený prostor přiměřeně zmenšit a neuzavírat větrací otvory na minimum...
pod střechou je místo asi 4 cm, tam dám trvale krmítko z PS, bednička s keramzitem na hladině, je uložená na rámcích- ta změní také poměry pod
střechou(snažím se vyhnout jak folii tak kobercům),
pokud by tam nebylo krmítko trvale dá se tam možná místo něj polystyren stejných rozměrů, zatím je to v řešení, ale včely v úlu č. 3 nosí pyl a " nadávají"!!!
Zkušebně tam mohu v zimě dát vlhkoměr a vlhkost měřit a držet kolem 60% a dle toho měnit konstrukci pod střechou, aby tam nebyla "prádelna pro plísen"
pozn. prostor v úlu DEHTIN mohu zmenšovat až na 1/4 celkového objemu(pro oddělky).
díky za info.
Straka dehtín
RE: Včelí úl a vítr k testování - tondabh - 06.04.2016 12:15 AM
Haribol Pepčo, prosím Tě nekmoplikuj život včeličkám ani sobě vymýšlením měření vlhkosti a dodatečným vychytáváním větracího systému a snaž se chovat "včelstva" taková, aby to korigovala sama u Tebe mají na zimu moc velký prostor, nebo myslíš že v přírodě včelstva potřebují pomáhati s větráním? Věř mi že ne, ale co je podstatné je zazimovat silná včelstva v kondici jak Ti doporučuje Michal, na to se nyní již od jara musíš zaměřit, protože moudro "kdo nemnoží živoří" říká vše co chovatel potřebuje a když namnožíš víc než spotřebuješ, můžeš obdarovat kamarády, měj se krásně včeličkově Tonda.
RE: Včelí úl a vítr k testování - Víťa - 06.04.2016 12:45 AM
Jak píše Michal, poměr síly včelstva k velikosti prostoru je nejdůležitější. Ale difúzní strop pomáhá velice též. Tedy filce všeho druhu, konopí, hobra... Odpovídá to přírodě. Strop v klátu je buď trouchnivé dřevo (difúzně otevřené) nebo dřevo zdravé, ale dřevo má podél vláken (strop!) mnohem větší difúzní propustnost než napříč (boky úlu).
RE: Včelí úl a vítr k testování - straka - 06.04.2016 04:58 AM
cenné zkušenosti beru do úvahy při ověřování experimentálního úlu DEHTIN
Pozn : konec příspěvku k životnosti dřeva
byl do 24 hodin odstraněn
Straka Dehtín
RE: Včelí úl a vítr k testování - schützmeister - 06.04.2016 12:26 PM
(06.04.2016 04:58 AM)straka napsal(a): Shrnu to životnost trámů v hradech 200 a více letTady jsi tedy vyvodil špatný závěr.
a životnost nových trámců u mně minus 2roky !!!.
Do dřeva dělám už 30 let, trochu o tom vím. Celý problém je v tom, že ho musíš nejdřív usušit - tedy proložit a vyhnat vlhkost pod 20%. Když tomu netopíš, trvá to u tvého rozměru minimálně 2-3 roky. Pak to teprve můžeš natírat nebo zabudovávat. Suché dřevo, ač zabudované, se natírat proti houbě nemusí, jen proti broukům, pokud plánuješ delší životnost než 100 let. Rozměr, co jsi zvolil, taky není O.K. , 4 cm fošna není zralá pro rozteč 60cm. chce to aspoň 6cm, ideálně 8cm. Nebo dvě stlučený do vazníku.
Kdyby jsi chtěl zkouknout, jak vypadá krov po 400 letech provozu, mám takový na půdě / barokní přestavba /. Vypadá fakt jetě, červotoč kam se podíváš a tesařík krovový - to je takový šikula, co tě sežere i támy 20x20cm až do středu a úplně suché. Je to spojovaný jen takovýma dřevěnejma klínama, ale stále to drží. Oni i ti brouci žerou jen to měkký mezi léty, takže to pevný zůstává.
Krom toho, dřevo je pevnější než ocel, aspoň v tom směru, co potřebuješ na krov.
RE: Včelí úl a vítr k testování - Víťa - 06.04.2016 08:30 PM
Straka: mám pocit, že máte nějakou fóbii z čerstvého povětří
. Nebojte se toho tolik .
RE: Včelí úl a vítr k testování - straka - 06.04.2016 10:07 PM
poznatky vlastní(dle Debory z kosmu) i vytažené z diskuse
1)čím silnější větší chomáč k zazimování tím snáze udrží teplotu uvnitř chomáče
2)u oddělku nebývá chomáč dost velký, problém udržení vnitřní teploty chomáče
3)u oddělku bude dobré zmenšit prostor přiměřeně velikosti chomáče ke
snížení celkových tepelných ztrát
zateplení kolem chomáče větší, zvláště stropu nad chomáčem
přiměřeně větrat, (Víta ví kolik to bude "nebát se povětří"? )
4)nenechat trvale hromadit vodní páru pod střechou k rosnému bodu
5)pokusit se konstrukcí úlu jednoduše udržet relativní vlhkost v úlu okolo 60%
při překračování udělat nějaká jednoduchá opatření?
6)oddělky pozdě v červenci nekupovat, nestihnou snůšku a může být málo
dlouhověkých včel pro přežití do Jara
7)malé větrání stoupá vlhkost v úlu, zelenomodrá plíseň
8)velké větrání, vlhkost jako venku, velké ztráty tepla, úhyn zimou(u oddělku)
9)dostatečné nakrmení včel ihned po vytočení (16 kg na včelstvo)
10)nakrmení oddělku dokud roztok odebírá?
11)v zimě a na jaře přikrmení oddělku roztokem medu ředěným vodou
12)asi musím na zimu sehnat vhodný vlhkoměr, dotykový teploměr se sondou mám,
p. Víta rád měří nebo chovat dle přítele silná včelstva?
další bod ne, jsem pověrčivý!
14)hledám poslední úpravy experimentálního úlu DEHTIN č. 3, jsou tam už včely a
nosí pyl, radí mi, ale Google to neumí přeložit.
Upravy se vyzkouší až zase v zimě.
15)Radu odvézt včelstva na kraj lesa a opatrně se vzdálit je jako
přivázat pejska ke stromu.
16)...
17)...
18)...
Straka Dehtín
RE: Včelí úl a vítr k testování - Debora - 07.04.2016 10:42 AM
2-3) šít dehtiny na míru, tlouštka materiálu min. 5 cm, nad chomáčem 20 cm.
4) souhlasím
5) česno v horní třetině úlu, umožnit včelstvu regulaci vlhkosti (viz body 2-3)
9) musím-li krmit nevytáčet
10) oddělky ve snůšce
11) to je jako zalévat květinu v mrazu
15) postav v včelstvu u lesa rodový statek, půjdou dobrovolně
RE: Včelí úl a vítr k testování - straka - 07.04.2016 08:55 PM
2-3) šít dehtiny na míru, tlouštka materiálu min. 5 cm, nad chomáčem 20 cm.
je možné - trochu se to prodraží-přidat střechu 5 cm zvážíme souhlasím nenechat vodní páru hromadit pod střechou
vyřešit přímo na úlu(materiál úlu umožnuje změny za provozu...)
5) česno v horní třetině úlu, umožnit včelstvu regulaci vlhkosti (viz body 2-3)
česna všechna 10x1cm jsou uzavíratelná destičkou 10x1x5cm celkem 6 ks na přední stěně úlu
úl zepředu vlevo při kraji svisle nahoru 2 kusy
úl zepředu nahoře pod víkem 2 kusy
úl zepředu vpravo při kraji svisle dolů 2 kusy
vzniklo co nejkratší cesta pro včely také souměrnost v úlu
snaha vyzkoušet,kterým dají včely přednost až budou při síle
v létě to bude asi jedno a v zimě mohu ucpat ty nahoře a otevřít ta svislá nad polovinou úlu zdola
nemáme očka jen "pohyblivá" česna 10x1cm s možností po dohodě se včelami některá zavřít(asi budu muset tu vlhkost změřit)i
9) musím-li krmit nevytáčet....
myšleno opačně vezmu-li včelám zásoby,
pokud není snůška doplnit včas krmítky v horní části úlu
10) oddělky ve snůšce přikrmit....
myšleno včas před koncem snůšky(v září bude pozdě?)
11) to je jako zalévat květinu v mrazu....
když bylo v zimě 15 stupnů a létaly venku silně tak jsem jim dal
trochu medu na základě věty předsedy JZD
"když nedáme kravám nažrat tak nám chcípnou"
nebyly dost nakrmené, konzultoval jsem to s jedním velkovčelařem
a ten nebyl v předjaří proti jen mám med naředit vodou
15) postav včelstvu u lesa rodový statek, půjdou dobrovolně.....
splněno stanoviště úlú 300 metrů od vsi u lesíka a dále lesa, to bylo to
nejmenší, rodový statek jinde jsem vyměnil za novostavbu,
a pozemky okolo, stavím již 20 let, chybí rovná střecha(jako u včel),
a postavit meší stodolu(ve středu).
Straka Dehtín
RE: Včelí úl a vítr k testování - Debora - 08.04.2016 01:16 PM
5) Tolika lásky příroda nemrhá. Láska je jako bylina, mnoho lásky působí toxicky.
9) ano, myšleno opačně. Pokud (už) není snůška, zaspali jsme, na oddělky je pozdě
10) včelstava nerozmazlovat
11) pokud včelstvo nemá co žrát, tak děláme něco špatně, nebo včelstvo něco nepochopilo
RE: Včelí úl a vítr k testování - Víťa - 08.04.2016 04:00 PM
(07.04.2016 10:42 AM)Debora napsal(a): 2-3) šít dehtiny na míru, tlouštka materiálu nad chomáčem 20 cm.Proč tolik?
RE: Včelí úl a vítr k testování - Debora - 08.04.2016 09:19 PM
Skrze nevhodně koncipovaný úl proudí suchý chladný vzduch do zahřátého úlu a ochladí vyhřátý vzduch v úlu. Ochlazením relativně vlhkého teplého vzduchu uvnitř úlu vznikne pára, která se usadí na stěnách úlu a velmi rychle pronikne do vnitřku dřeva a ucpe jeho póry. Dřevo je schopné absorbovat a filtrovat ze vzduchu skoro všechny škodlivé látky a plyny. Pokládáme-li si otázku koncepce úlu, měli by jsme chápat úl jako jakýsi externí orgán včelstva, který se svou funkcí podobá ledvinám.
Za optimálních podmínek je včelstvo schopné do určité míry vlhkost v úle samo regulovat, ale jen za předpokladu, že nejsou stěny úlu nasyceny vodou. Pracujeme-li s materiálem o tloušťce minimálně 50 mm a 200mm nad chomáčem, můžeme snížit zhroucení vegetativního systému. Úly s tloušťkou dřeva mezi 20-25 mm nemůžou tato kritéria nikdy splnit.
RE: Včelí úl a vítr k testování - Víťa - 09.04.2016 10:52 AM
No já nevím. Dřevo saje přebytečnou vlhkost, což je pozitivní, o tom žádná, ale ta vlhkost v něm zůstává po velmi dlouhou dobu, špatně vysychá. Pokud ho bude 20 cm, nevyschne nikdy
. To si nejsem jist, že je dobře. V přirozené dutině je asi vždy trouchnivé dřevo a to má jiné vlastnosti - není tak savé, ale zato je difúzně otevřené - vlhkost odvádí někam pryč. Volil bych spíš nějaký takový materiál. Sám používám na strůpky filc, dřevovláknitou či konopnou izolaci a nepřipadá mi to jako chyba. A většinu úlů mám z dřevovláknitých desek (hobry), ta hodně připomíná trochnivé dřevo. Včetně toho, že to včely (a mravenci) koušou .
RE: Včelí úl a vítr k testování - schützmeister - 09.04.2016 12:17 PM
Jo, a pak další věc je to, že včely stěnu impregnujou propolisem - může každý zkusit, že je značně vodoodpudivá. Čím starší úl, tím míň plesnivý, protože ta vlhkost do něj nejde - takže jo, dřevo saje, ale myslím že ne, nereguluje se tím vlhkost vnitřní - to by to jinak tím propolisem neimregnovaly.
Čímž ale zase z tohodle pohledu ztrácí efekt silná stěna. Osobně myslím, že síla význam má, ale z důvodu umístění rosného bodu - což je i efekt polystyreňáků. Nikoli savosti dřeva.
RE: Včelí úl a vítr k testování - straka - 09.04.2016 12:59 PM
1)pozor na " konspirační teorie" týká se i p. Straky Dehtín S T O P STAV
2) Z technického hlediska i včelaře experimentální úl DEHTIN vyřešen na 90%,
pozor z hlediska organismu včel zatím ne!!
3) Čím jdeme hlouběji do problému tím méně se stává řešitelným,
obdoba problému kvantové fyziky
4) Po přečtení článku Leoše Dvorského "Jak dýchá včelstvo v zimě" se zastavuji
v konstrukčních změnách na experimentálním úlu, snad to do podzimu
oddělek v úle jsoucí přežije(léto je snazším obdobím)
5) O co jde? Dýchání organismu včel(zvláště v zimě) a udržení podmínek
pro přežití musí probíhat v určitých mezích daných zákonem přežití,
parametrů je mnoho a jdou i chaoticky proti sobě,
sdílení tepla, výměna plynů a par, průvan, živiny, potřebná vlhkost,...
v závislosti na teplotách v průběhu dne, měsíce, roku,
zásah včel do regulace¨... je toho daleko více do analýzy problému
Jednotlivý parametr mohu úspěšně? vyřešit, ale co ostatní (závislé)???
nedostanu se mimo meze přežití pro včelstvo? , ani to nemusím vědět.
Přitom jde o energie velmi malé(vytápění včelami) až po velké
(topení a chlazení venkovním vzduchem, vítr, oslunění...)
6) Z důvodu mnoha parametrů tedy ani diskuse nemusí mít
výsledek a "pravd" bude více, což není příjemné zjištění.
7) Tedy dočasně PAUSA stav.
8)Částečné nápady jsou vítány a sbírají se pořád
Straka Dehtín
RE: Včelí úl a vítr k testování - Víťa - 09.04.2016 03:57 PM
(09.04.2016 12:17 PM)schützmeister napsal(a): takže jo, dřevo saje, ale myslím že ne, nereguluje se tím vlhkost vnitřní - to by to jinak tím propolisem neimregnovaly.Na druhou stranu mezi úlem s difúzním strůpkem (dřevo, filc) a úlem s fólií je diametrální rozdíl v plesnivění neobsazeného prostoru. A to i když mám některé filcové uteplivky na úlech už několik (mnoho) let. Jsou teda důkladně popropolisované.
A některé dřevěné laťky mám ještě po dědovi
.
RE: Včelí úl a vítr k testování - Debora - 09.04.2016 10:45 PM
(09.04.2016 10:52 AM)Víťa napsal(a): A většinu úlů mám z dřevovláknitých desek (hobry), ta hodně připomíná trochnivé dřevo. Včetně toho, že to včely (a mravenci) koušou.
mně ty hobry moc nevoní, protože nevím jak jsou zpracované. Vzhledem k cenovému tlaku musí dřevní průmysl často zpracovávat i tvrdé listnaté dřeviny a pak se neobejde bez chemikálií a tvrdidel. Například v suchém výrobním procesu se dřevní vlákna obalují pryskyřicí. Dále se používají močovinoformaldehydová, melaminformaldehydová, fenolformaldehydová lepidla a různá tvrdidla, například chlorid amonný, síran hlinitý, chlorid železitý, fosforečnan amonný. Často se přidává hydrofobizační parafín a biocidní prostředky, fungicidy, fluoridy, kyselina boritá, směsi solí arsenu, mědi, chromu, bromu nebo zinku. A to nemluvíme o neonikotinech z nedřevěných surovin, které se do dřevovláknitých desek přidávají. Včetně toho, že to včely (a mravenci) koušou.
RE: Včelí úl a vítr k testování - Víťa - 10.04.2016 12:27 AM
Já té hobře věřím
. Mám staré zásoby z hofatexu, ten už ale zřejmě zkrachoval. Tvrdili, že nepoužívají absolutně žádné přídavky a podle vůně bych řekl, že to tak skutečně je.
RE: Včelí úl a vítr k testování - Miroslav Matucha - 10.04.2016 02:41 AM
(09.04.2016 10:52 AM)Víťa napsal(a): V přirozené dutině je asi vždy trouchnivé dřevo a to má jiné vlastnosti - není tak savé, ale zato je difúzně otevřené - vlhkost odvádí někam pryč. Volil bych spíš nějaký takový materiál.
No nevím jak se dívat na to odvádění vlhkosti. Letos jsem celou zimu měl vlhkoměry a teploměry ve dvou dutinách stromů. Jedna dutina byla nahoře trochu otevřená, ale druhá byla dešti a sněhu nepřístupná. Přesto uvnitř obou dutin byla celou dobu stálá vlhkost 99% ( vyšší vlhkost tyto vlhkoměry neměří ) Za celou zimu neklesla níž než 97%. Ani když venku byla 30%ní a nižší vlhkost při mrazech.
Teplota se uvnitř měnila, ale jen nepatrně. Ale celou zimu tam byla teplota nižší, než venkovní denní teploty. V průměru se pohybovala od -2 do +2 stupňů C. I při celodenním slunci a venkovní teplotě +8 stupňů se vnitřní teploty zvedali jen nepatrně o desetinky stupně.
Na jaře mě teploměry z dutiny několikrát vyhodili ptáci, takže budu pokračovat s "výzkumem" až v létě po hnízdění.
M.M.
RE: Včelí úl a vítr k testování - schützmeister - 10.04.2016 01:19 PM
To jsi tam ale neměl včely, to funguje jinak.
Ale vliv dřeva je i tak zjevný.
RE: Včelí úl a vítr k testování - Miroslav Matucha - 10.04.2016 08:50 PM
Takový prázdný japonec o síle stěny 3,5 cm se už chová jinak než dutina stromu. Tam teplota a hlavně vlhkost lítá ve větších rozmezích. Vlhkost od 80 - 99% a teplota se rychleji přizpůsobuje venkovním teplotám. V dutinách asi drží stabilnější prostředí trouchnivějící dřevo. M.M.
RE: Včelí úl a vítr k testování - Martin Smutný - 10.04.2016 10:16 PM
(10.04.2016 12:27 AM)Víťa napsal(a): Já té hobře věřímSlovenský Hofatex dělal hobru tak, že rozvláknil syrovou dřevní hmotu a pod parou se spojila (v tl. max 2 cm). Je to tzv. mokrý proces, energeticky náročný, ale vskutku bez chemie. Materiál je paropropustný (koef. µ=5), mám z něj dům i uteplívky strůpků již pár let.
Suchý proces dělá třeba německé STEICO - rozšmelcované suché dřevo se musí spojit pojivem, např. BiCo (polyester s polyethylenem) o objemu okolo 12%. To se týká i všech konopných, lněných a dalších tzv. "přírodních" materiálů.
Není hobra jako hobra...
Na druhou stranu mezi úlem s difúzním strůpkem (dřevo, filc) a úlem s fólií je diametrální rozdíl v plesnivění neobsazeného prostoru.
[/quote]
Odvod páry je klíčový směrem vzhůru, kam se často dává folie, právě z důvodu kondenzace páry a využití vody v předjaří. Čili souboj voda plus a plíseň minus. Vzpomínám na mistrovskou přednášku pana Volejníka - nedává folii a místo uteplívky má celý nástavek plný hoblin (svrchu i zespodu je myslím sololit). Masa hoblin si poradí s vlhkostí. A ještě má vynechán půdorysně vprostředku otvor, který je vycpán ovčí vlnou a do kterého brzy zjara dodá láhev s vodou (a opět ji utěsní vlnou). Voda nezmrzne, teplo ze včel to nedovolí a včely nemusí ven, kde jsou jejich ztráty veliké. Voda naopak pomůže prudkému rozvoji. Přijde mi to velmi chytré (ale ještě jsem nenašel čas to vyzkoušet....).
RE: Včelí úl a vítr k testování - Víťa - 11.04.2016 09:17 AM
Nejhorší s čím se se setkal je ovčí vlna ošetřená permethrinem, tedy pyrethroidem. Vím minimálně o jednom českém výrobci úlů, který takovou vlnu používá
.Napáječku v úlu jsem taky ještě nevyzkoušel, přitom je celá řada návodů
. Jako nejzajímavější mi vždycky přišli kondenzační napáječky (tedy nějaká kovová tyč procházející stěnou nebo strúpkem a pod ní miska na zachytávání zkondenzované vody).
RE: Včelí úl a vítr k testování - straka - 11.04.2016 10:20 AM
vyňato z příspěvku #12
původní část textu týká se beznástavkového úlu DEHTIN
česna všechna 10x1cm jsou uzavíratelná destičkou 10x1x5cm celkem 6 ks na přední stěně úlu
úl zepředu vlevo při kraji svisle nahoru 2 kusy
úl zepředu nahoře pod víkem 2 kusy
úl zepředu vpravo při kraji svisle dolů 2 kusy
oprava:
Vlivem včel a jejich požadavků se mění na čelní stěně úlu jak počet tak umístění "česen" a u tohoto příspěvku #12 to nejde již opravit editací
Sice mám dočasný STOP stav na vývoj experimentálního úlu, ale zde je zásadní změna:
na čelní stěně nebude 6 kusů "česen" budou ucpána za provozu včelstva
a po "diskusi se včelami, Deborou a článkem Leoše D. a dalších příspěvků přátel do burzy nápadů"
to vypadá jen na dvě česna 10x1cm uprostřed čelní stěny úlu výškově asi několik cm nad spodkem rámků(39nastojatox24)
v každém ze dvou pater a dva malé protilehlé větrací otvory(sítka) na bocích úlu pod střechou pro odvod nadměrných par
vniknutí mrazivého větru se dá zabránit dynamicky odkloněním nějakou překážkou v cestě větru před otvůrky(vývoj)
Včely jsou konzervativní a používají dlouho česno na něž si zvykly, ale
"pěšky" uvnitř úlu nesmí nachodit denně velké vzdálenosti než se dostanou k cíli své cesty.
Změna "česen-otvorů" bude provedena fyzicky přímo na experimentálním úlu DEHTIN č.3 již se včelami!
"To bude zase nadávek až včela narazí čelem do místa, když česno bude jinde !!!"
"potvrzuje se mi dlouhodobé pravidlo vývoj = 3 kroky dopředu 2 kroky zpět....
3x2česna=6 kusů minus 2x2česna=4kusy zbyde správně 2 kusy...
"a to musím také opravit zatím volné úly DEHTÍN č. 1 a DEHTíN č. 2, nové matky jsou objednané u včelí farmy HAVLIN"
"abych nakonec neskončil u klátu..."
Straka Dehtín
RE: Včelí úl a vítr k testování - straka - 14.04.2016 06:07 AM
Dobrá zpráva(doufám)
"Vidím světlo na konci tunelu v problému klimatizace úlu".
Snažím se vynechat folii, koberce, jutu, hobliny atd přitom nezplesnivět.
Řešení bude pod strop dát min. 2 cm polystyren upravený proti vyhryzávání
těsně pod tím vloženým polystyrenem na bocích úlu dva otvůrky
průměr max asi 1/2 coule plast trubka(přehradit síťkou) a vloženou
plast trubkou s kolínkem vyvést venkem nadbytečné páry nad střechu úlu.
Částečně ověřeno, nevadí mrazivý vítr, nevnikne do úlu, kde by
srazil páry do "deště", pořád se jen nadbytečná pára(plyn) komínovým
prouděním nebo i větrem vysává. Průměr trubek pokud se netrefíme
upravit dle velikosti včelstva, relativní vlhkosti pod střechou úlu kolem 60%,
(do úvahy vzít i okamžitou relativní vlhkost venku mimo úl a bylo by dobré
změřit oboje vlhkoměrem)
Ostatní regulace na zimu přivřením česna a dobré jsou nějaké
mikroventilace malými netěsnostmi v konstrukci úlu
(aby při uplném i náhodném uzavření česna(oček)
nedošlo k zastavení minimálního proudění a úhynu oddělku nebo včelstva.
úprava experimentálního úlu je to minimální.
Hned to ověřuji za provozu na beznástavkovém experimentálním úlu DEHTIN č.3
Někdo to zná a nikdy problém s plísní neměl, ostatní to mohou
kdo chce, včetně mě, vyzkoušet a dát na SPV , dozvíme se
"zda světlo na konci tunelu nebyl protijedoucí vlak"
Nesmím zapomenout cukrovat sítkem , varoázu nemám a těžko
ji někde seženu k pokusům, také vysévám preventivně před úly
DOBROMYSL(OREGANO), prý je to jed pro varoázu, hledám další podobné byliny,
vadit to nemůže tak to vyzkoušet, při neúspěchu bude koření do kuchyně.
Straka Dehtín
RE: Včelí úl a vítr k testování - Debora - 14.04.2016 12:56 PM
Budou muset více topit. Proto nezapomen ten komín uzavřít, aby úlem netáhlo.
RE: Včelí úl a vítr k testování - straka - 14.04.2016 11:50 PM
průměr komínků(dvou) je poměrně malý( 1/2 coule plast)
ale vím o tom, koupím vlhkoměr,
a budu měřit uvnitř i venku, a tím se dostaneme na
správnou velikost trubiček, možná, že nebude ani třeba regulovat,
Jak se větrá v klátu ? Co praskliny ve dřevě?
Straka Dehtín
RE: Včelí úl a vítr k testování - Víťa - 15.04.2016 01:13 AM
(14.04.2016 06:07 AM)straka napsal(a): Snažím se vynechat koberce, jutu, hobliny atd přitom nezplesnivět.Proč?? Odvést vlhkost sorpcí, difúzí je nejelegantnější možnost. Zmenšuje tepelné ztráty, nehrozí průvan...
RE: Včelí úl a vítr k testování - Debora - 15.04.2016 03:10 AM
Jedno jest-li v úlu s prodyšným strůpkem, nebo v dutině stromu, propolisem dokáže včelstvo vyřešit klimatizaci úlu samo.
RE: Včelí úl a vítr k testování - straka - 15.04.2016 04:07 PM
(15.04.2016 01:13 AM)Víťa napsal(a):(14.04.2016 06:07 AM)straka napsal(a): Snažím se vynechat koberce, jutu, hobliny atd přitom nezplesnivět.Proč?? Odvést vlhkost sorpcí, difúzí je nejelegantnější možnost. Zmenšuje tepelné ztráty, nehrozí průvan...
Nutno prověřit pokusem i s měřením relativní vlhkosti !
"Nebojte se povětří , někde tuším napsal Víťa "
dle návrhu trubiček se dá průvan minimalizovat,
možná to ani nebude třeba,
malé otvory se síťkou pod střechou pod polystyrenem na bocích
však již byly ověřeny, jen chybělo omezení vnikání ledového větru
horem a tím obrácení komínového tahu od včel ,
v návrhu by vliv studeného větru shora do úlu měl být vyloučen.
Straka Dehtín
RE: Včelí úl a vítr k testování - Víťa - 15.04.2016 09:29 PM
(09.04.2016 10:45 PM)Debora napsal(a): Často se přidává hydrofobizační parafínDeboro je nějaký závažný důvod proč vyloučit z úlů parafín? Nástavkáři ho běžně používají - je s tím nějaký problém (kromě toho, že uzavře dřevo pro vodu i vodní páru)?
RE: Včelí úl a vítr k testování - goro - 15.04.2016 10:38 PM
Víťa a nestačilo by na vylúčenie z úľa to z čoho sa parafín vyraba ?
Parafín se získává při destilaci ropy nebo krystalizačním odparafínováním hnědouhelného dehtu..."
ktorý parafín preferujú tvoje včely, ten z dehtu????
RE: Včelí úl a vítr k testování - Víťa - 15.04.2016 11:05 PM
Ne, to mi rozhodně nestačí, obojí je přírodního původu, žádná syntetika
. Dehet je ostatně mezi "přírodními" včelaři dost oblíbený pro ošetření úlů .
RE: Včelí úl a vítr k testování - Leoš Dvorský - 16.04.2016 10:18 PM
(15.04.2016 04:07 PM)straka napsal(a):(15.04.2016 01:13 AM)Víťa napsal(a): [quote='straka' pid='10544' dateline='1460603272']Proč?? Odvést vlhkost sorpcí, difúzí je nejelegantnější možnost. Zmenšuje tepelné ztráty, nehrozí průvan...
Snažím se vynechat koberce, jutu, hobliny atd přitom nezplesnivět.
Josefe, možná ani tolik nejde o konstrukci, ale o to jak s úlem budeš včelařit. Důležité je včas nechat včelám se přizpůsobit a vše uspořádat na zimu (duben, květen, červen, zima).
Vyzimoval jsem nař. perfektně i oddělek na 5, resp. 4 2/3 L v kartonovém plemenáči z plastu s minimálním česnem (tedy neprodyšný). Stěny i strop 3mm. Nad plásty byl ale luft 3cm. žádná plíseň. O difuzi jsi něco psal, tak asi víš. Jistě to je něco i o genetice. V dutině stromů, ale mají včely zpravidla, hodně, hodně izolovaný a neprodyšný strop. Zkus se podívat na článek, Jak dýchá včelstvo v zimě. Je to ale o tom, že ten prostor je stálý a včely svou vizi prostoru tomu přizpůsobí .Ne každé včelstvo stejně, je to o strategiích přežití i vnějších podmínkách. To se v tzv. moderních úlech neděje. Ne kvůli těm úlům, jejich konstrukci, ale kvůli nepochopení určitých zákonitostí včelařem. Však ty si poradíš. O úlech to ale určitě není. Také jsem kdysi zkoušel úly bez včelí mezery, dbal na to, aby nad plásty včely neměly prostor, uličky byly uzavřené. Pak jsem začal měřit třeba teploty i v košnici a porovnávat a došlo mi to. Včely jsou schopny přezimovat, žít a prosperovat ve všem i ve volném prostou. Musí mít ale šanci se pořizpůsobit. Někdy to trvá i déle než rok. Někdy to nestihnou. Úlovou otázku a otázku rámkových měr včely dávno vyřešily za nás. To jen včelaři to chtějí přizpůsobit k obrazu svému. Jenže ten "náš" obraz včelám zpravidla nevyhovuje. Proto jsme jako hnutí vznikli, abychom ten přístup trochu změnili. Ber to ale jen jako názor staříka, který včelaří jen 52 let. ld
RE: Včelí úl a vítr k testování - Debora - 17.04.2016 01:48 AM
(15.04.2016 09:29 PM)Víťa napsal(a): Deboro je nějaký závažný důvod proč vyloučit z úlů parafín?
Nejde o to vyloučit tu, nebo onu látku. Jde o množství a interakce různých látek, se kterými se včelstvo v přírodě v průběhu své evoluce nekonfrontovalo. Naše včelstvo nemá problémy s různými úly, ale především s důsledky nepochopení souvztažnosti lásky a evoluce. Některé zásahy do životního prostředí můžeme jen těžko ovlivnit. Sem spadá například těch 8,6 miliónů tun glyfosátu a nedohledné množství neonikotinoidů, kterými naší rodovou Zemi impregnujeme, ale i chemické pesticidy pro ochranu ozónové vrstvy ve stratosféře, nebo nezbytné elektromagnetické vlny. Ale příroda trpělivě opomíjí všechny naše chyby, jelikož ví, že jsme avantgardní banda splašených bohů modelujících evoluci. Kdo tudíž pro výrobu úlu chce použít parafín, elektromagnetické kovy, syntetické roztoky a látky, nebo pro potlačování epidemie využít oblíbené látky, ten může. Čím více seků naděláme, tím více urychlíme evoluční proces. Rozdíl mezi lékem a jedem tvoří dávka. (Paracelsus) V tomto smyslu jsou parafíne naprosto přirozené, mohou se hromadit v tukových buňkách a aktivně ovlivňovat vývoj orgánů a jeho mechanismy.