Včelaření s Lüneburskou košnicí

Včelaření s Lüneburskou košnicí - Verze k tisku

+- Forum Šance pro včely (https://forum.sanceprovcely.cz)
+-- Fórum: Pomůcky k chovu včel (/forum-Pomucky-k-chovu-vcel)
+--- Fórum: Úlové sestavy (/forum-Ulove-sestavy)
+--- Téma: Včelaření s Lüneburskou košnicí (/tema-Vcelareni-s-Luneburskou-kosnici)

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7

Všechny stránky

Včelaření s Lüneburskou košnicí - Debora - 23.07.2013 02:28 PM

Pro případ, že nedorazím do Brna (5000 kaček za naftu, to je pálka), hodím sem něco ze zkušeností pana Lehzena o včelarení v Lüneburském vřesovisti.

Jak na to? Kdo má pole, je ve výhodě, múze zasít žito na výrobu košnic a hóglú. Prima je, kdo vlastní výheň na kování nožú, skob, hřebíkú a bodákú, případně motyku na vykopávání kořínkú. Pár dubú na stavbu lágu pro košnice. Nezapoměla jsem na něco?

Výroba košnic:

Kosnice se pletou nejlépe ze zitné slámy, pokud není zito dá se v nouzi pouzít ovesná sláma. Jako pletivo slouzí trtina kerú nebo koreny jedle, pricemz kazdý Lüneburský vcelar dá prednost korenúm jedle.

Nejlepsí sláma na výrobu kosnic pochází z chudé zeme, která hodí tenká a tvrdá stébla, z kterých se dá uplést tak pevná kosnice, ze vydrzí i kdyz se prejede autem. Zito se rucne mlátí pres drevenou kládu, nebo na stole, aby se zbavylo zrna. Pritom se dbá, aby se jednotlivá stébla nepolámala. Zbavit stébla klasú a zrna je dúlezité aby byl svazek slámy (vulc) hladký, a aby nelákal mysi a jiné skúdce. Poté se vezme upravený svazek slámy do jedné ruky a prsty druhé ruky se procesává smerem k zemi, aby se odloucila krátká stébla a zbývající necistoty. Zacátek uhlazeného svazku slámy se zarovná klepáním na stúl, címz se upraví vsechna stébla do jedné rovine.

Na pletivo pouzívá Lüneburský vcelar nejradeji korínky jedle, které se dají snadno vytáhnout z piskovcovité zeme o délce 2 az 3 metrú. Jednotlivá vlákna pletiva se vyrábí rozstípnutím jednoho konce korenu na jednotlivé tenké pásky o tlousce okolo 2 mm. Krátký rez nozem stací pro rozstípnutí korínku a odlupování jednotlivých vláken. Rezat nozíkem jednotlivá vlákna korínkú se nedoporucuje, protoze by taková vlákna mela rúznou tloustku a navíc hrozí nebezpecí vlákno od dlouhého korínku odríznout. Ohýbat a rozlupovat, ohýbat a rozlupovat, a to po celé délce korenu. Odloupená vlákna se se na chvíly ukládají do nádrze s vodou, aby byli pri pletení vlacnejsí a nepraskali. Pri pouzití trtiny z kerú se dává hladká strana vlákna vzdy zvencí kosnice. Jen poslední slamený kruh na dne kosnice se múze plést hrubou stranou pletiva.

Na pletení se pouzívá jehla o délce 15 az 18 cm, která je na tlustém konci rozstípnutá pro uchycení vlákna. Na propíchnutí svazku slámy pro snadnejsí vpich jehly se pouzívá takzvaný “prýmen” (bodák).

Jednotlivé pruhy slámy mají tloustku 4 az 5 cm. Tato tloustka steny kosnice se v nasich klimatických podmínkách dobre osvedcila. Aby se tloustka jednotlivých pruhú slámy udrzela, pouzívá se 4 az 5 cm tlustý krouzek, který je z jedné strany trochu otevrený, coz usnadnuje nasunování nové slámy.

Zacátek pletení kosnice je nejtezsí; do krouzku se nasadí tolik slámi, kolik je jen mozné, presahující stébla se na zacátku svazku slámy seríznou do roviny a celý svazek slámy se zlomí do formy sneccí budky a pevne se prosije vláknem. Zbytek pletení jde uz snadno od ruky. Krouzek se stále posouvá dále a nove vzniklý svazek slámy se proplétá vláknem na jehle. Cím pevneji se svazek slámy propletá, tím stabilnejsí bude kosnice. Behem pletení se stále pridává tolik slámy, kolik se do krouzku vejde. Na míste, kde prechází kosnice z vrchního púlkruhu do roviny se vytvorí 6 az 7 cm siroké cesno. Na míste cesna se velmi pevne prisije jen polovicní dávka svazku ke spodnímu svazku slámy. Horní polovina svazku slámy se pozdeji nozíkem odrízne. Kdyz vlákno pletiva koncí, ohne se konec vlákna v pravém úhlu a zapíchne se do svazku slámy. Stejným zpúsobem se v pravém úhlu ohne zacátek nového pletiva a zachytí ve zlomu starého koncejícího pletiva. Tak vznikne pevný spoj. Stejný zpúsob se pouzívá pri oprave prasklého pletiva u starých kosnic. Vlákna se spojují ve vnitrku kosnice, aby zvenku kosnice zústala hladká. Pozdeji vcelstvo zatmelí spoj propolisí, coz pevnost spoje zvýsí a zapecetí. Konecná cást pletiva na spodku kosnice se sije obzvlást tesne a peclive, protoze zde je pletivo pri pouzívání kosnice nejvíce namáháno.

No jasně, že zapoměla, kravku, dává prima trus.

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Petr Jezowicz - 23.07.2013 02:58 PM

Velice zajímavé a inspirativní,nebyly by k tomu Deboro fotečky? Měl bych o takový úl zájem,je ten úl na prodej?

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Aleš Molčík - 23.07.2013 05:37 PM

Ten kroužek na udržení tloušťky stěny se nazývá toulec a je vyrobený buď ze dřeva nebo kůže, kdo by se do pletení košnic chtěl pustit doporučuji napřed vyzkoušet na slabších stěnách a vyrobit si jen ošatku na stůl nebo něco podobného. Když mě to strýc učil tak nejtěžší pro mě bylo udržet tvar, je to o naučené zručnosti.

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Milan Bencúr † - 23.07.2013 06:25 PM

(23.07.2013 02:58 PM)Petr jezowicz napsal(a): Velice zajímavé a inspirativní,nebyly by k tomu Deboro fotečky? Měl bych o takový úl zájem,je ten úl na prodej?

http://www.youtube.com/user/pxsloot07/videos

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Petr Jezowicz - 23.07.2013 09:07 PM

Děkuji pane Bencúr za odkaz toto je pro mě voda na mlýn.

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Václav Smolík - 23.07.2013 09:43 PM

Super Deboro. Už mám hektar a zítra jedu pro první slámu lesního žita. Za měsíc oseju vlastní. Výheň dlí v garáži. Jsem nadšenej.

Děkuju

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Debora - 24.07.2013 12:54 AM

no já taky Wink

Tady jsou všechna videa na téma Heathland Beekeeping

a nátěr košnice kravským trusem:

Ahoj Petře,
Lüneburské košnice se v Německu občas objeví na izerátu. Pokud máš zájem, mohu ňákou obstarat.

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Jaro Stoklasa - 24.07.2013 09:24 AM

Premýšľal som vyskúšať košnicu. Ale keď som sa venoval čítaniu a pozeraniu všetkého k tomuto systému, vyšlo mi, že časovo by som to asi nezvládol, lebo som často preč. Ale je to krásny spôsob včelárenia. Asi najkrajší a najsympatickejší.

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - tondabh - 24.07.2013 02:07 PM

(24.07.2013 09:24 AM)Jaro Stoklasa napsal(a): Premýšľal som vyskúšať košnicu. Ale keď som sa venoval čítaniu a pozeraniu všetkého k tomuto systému, vyšlo mi, že časovo by som to asi nezvládol, lebo som často preč. Ale je to krásny spôsob včelárenia. Asi najkrajší a najsympatickejší.

Haribol příteli, pokud časově nestíháš včelaření v košnici, tak je zde krásná alternativa, která naopak nepotřebuje tolik času, a stavba v těchto úlech je čistě přírodní jako v košnicích, Tonda.

https://picasaweb.google.com/11106244232...9480166002

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Jaro Stoklasa - 24.07.2013 02:26 PM

Nechce mi ten odkaz zobraziť. Alternatívy sú, viem. Nejaké mám. Ale košnica zo slamy, klasická... ktorý úľ má také čaro, hm?

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - tondabh - 24.07.2013 02:34 PM

(24.07.2013 02:26 PM)Jaro Stoklasa napsal(a): Nechce mi ten odkaz zobraziť. Alternatívy sú, viem. Nejaké mám. Ale košnica zo slamy, klasická... ktorý úľ má také čaro, hm?

Jasně rozumím Ti, ale pokud na to nemáš čas? Loni jsem osadil tento typ úlů a je to krása v nich včelařit, podívej na tu nádheru...

https://picasaweb.google.com/111062442329276875468/PrirodniVcelareni02?noredirect=1#5902750404328353586

https://picasaweb.google.com/111062442329276875468/PrirodniVcelareni02?noredirect=1#5902749489480166002

https://picasaweb.google.com/111062442329276875468/PrirodniVcelareni02?noredirect=1#5902750081853862818

https://picasaweb.google.com/111062442329276875468/PrirodniVcelareni02?noredirect=1#5902750472310292946

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Jan Hucko - 24.07.2013 08:03 PM

Nevím jak na Slovensku, ale měl jsem zato, že v ČR musí být dílo rozběrné.

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Aleš Molčík - 24.07.2013 08:07 PM

psst :angel:

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Debora - 24.07.2013 08:25 PM

Kapitola druhá - Lüneburká Lagd

Lüneburská kosnice je relativne velká, vnitrní rozmery se pohybujou okolo 35 az 40 cm v prúmeru a 40 az 48 cm na výsku, o osahu 28260 cbcm. V takovém úlu múzou bydlet i silná vcelstva.

Nez se Lüneburská kosnice osadí vcelstvem, vypaluje se zevnitr slámou, aby se veskeré hrubosti a necistoty vypálila. Pálení má zároven desinkfekcní úcinek, proto se doporucuje i staré, znovu do provozu vzaté kosnice vypalovat. Behem pálení kosnice se musí dbát na rychlé otácení úlu, aby se nezpálil. Vypalováním kosnice usetríme vcelstvu spoustu práce s cistením, vyhlazováním a náterem sten propolisí. Z venku se kosnice potírají kravským trusem, který chrání v zimním období kosnici pred vlhkostí z venku a presto umoznuje propustnost prebytecné vlhkosti z úlu ven.

Lüneburská kosnice má cesno v horní cásti úlu, pod polokruhovém zaoblení stropu, coz se prokázalo vcelstvu velmi príjemné. V dobe mrazu se vcelstvo stáhne do kulatého hroznu k zásobám nad cesnem a je ze vsech stran dobre tepelne chráneno stenou úlu. Nikde se nenachází nevyuzité chladné rohy, které by vcelstvo muselo vytápet. Úhyn vcelstva hladem pres dostatek medu je v Lüneburské kosnici prakticky nemozný. Ale i v horkých letních dnech umoznuje poloha cesna perfektní klimatizaci a odvetrání prebytecné teploty. Nedostatek vzduchu a zízen se v Lüneburské kosnici nevyskytuje.

Ale predevsím pro odchov rojú se Lüneburská kosnice nejlépe osvedcila. Drevené úly sice hodí stejné mnozství rojú, jako slamená kosnice, ale na úkor zásob a vetsinou o neco pozdeji. Práve v breznu, kdyz zacne matka klást vajícka a vcelstvo potrebuje v úlu udrzet vyssí teplotu, se znatelne projeví výhody slamené kosnice, která se nemusí tolik vytápet, jako drevený úl, coz umozní vcelstvu na jare setrit cenné zásoby medu a rychleji se presunout do rojové náldy, pro odchov rojú a casné vyuzítí snúsky.

Vcelarení s kosnicemi vyzaduje polootevrený vcelín (lágd), který dobre chrání úly pred destem a vetry. Lágd je dvoupatrová stavba, která zaslouzí vcelarskou pozornost. Pro dobrý rozvoj vcelstva, je nutné umístit vcelín na suchém, slunecném a tichém miste, které je chráneno pred vetry. Pri plánování stavby vcelína se hledá místo, které okolo 9 hodiny ranní rozmazluje úly slunecními paprsky a umoznuje vcelstvu volný výlet z cesna. Kdo nemá velkou moznost výberu, staví vcelín ve vetrném zátisí, které i v zimním obdobý okolo 12 hodiny zarucuje dopad slunecných paprskú na úly. V dobe mrazú se nad cesno pripichuje prkýnko, které zabranuje slunecným paprskúm lákat vcely k proletu a chrání je pred ledovou húlkou dedy Mráze.

Predevsím pri jarní snúsce se nachází pred úlem spousta odpocívajících vcel, které uz únavou spadly pred cesnem na práh lágdu. Ale v ochraném prostoru vcelína je teplota vzduchu o pár stupnú vissí, nez ve volném terénu, coz uz stací, aby si vcelky mohli odpocinout a vrátit se zpet do úlu.

Nouze vsak nezná prikázání, volne zijící vcelstva musí hledat své pribytky ve vysokých stromech a vezích. Vcelari ve meste musí chovat svá vcelstva na balkóne nebo na strechách. Ostatní vcelari múzou svému vcelstvu poskytnout úly umístené nízko nad zemí. Je výse nad zemí vcelstvo musí zít, o to více vcel musí zahynout. Leckterá vcelicka, která na konci svých syl doletí az k úlu, spadne unavená na zem a plazí se k cesnu. Bylo by cesno o 10 metrú výse, musela by zemrít.

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Milan Bencúr † - 24.07.2013 08:45 PM

(24.07.2013 08:03 PM)Jan Hucko napsal(a): Nevím jak na Slovensku, ale měl jsem zato, že v ČR musí být dílo rozběrné.

Ktorá právna norma to zakazuje? Ak niečo také napíšem, musím to nejakým argumentom podložiť!

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - tondabh - 24.07.2013 09:15 PM

(24.07.2013 08:03 PM)Jan Hucko napsal(a): Nevím jak na Slovensku, ale měl jsem zato, že v ČR musí být dílo rozběrné.

Haribol příteli, jelikož chci v budoucnu včelařit většinou jen v nízkých nástavcích bez rámků nebo louček, zajímal jsem se i o předpisy s tím související. myslím že dobře srozumitelný je tento příspěvek z jiného fóra, kde je popsáno co musí včelař splňovat.

Příspěvek: #29RE: Rozebiratelné dílo
Jelikož jsem neměl chuť se prohledávat předpisy o tomto problému,oslovil jsem raději přímo odborníka a to paní Mgr.J.Machovou,která byla tak ochotná a odpověděla mi.Snad nebude vadit,když její odpověď tu zveřejním: " žádný obecně závazný právní předpis, který by upravoval rozběrné dílo, rámkovou míru apod. neexistuje. Je ale nutné včelařit tak, aby v zájmu zdraví a pohody včel bylo možno plnit povinnosti chovatele podle veterinárního zákona a aby pracovník veterinární správy mohl dílo kontrolovat."
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 24.03.2013 11:14 od miko.)

Včelaření v tomto systému plně splňuje požadavky veterinárního zákona, jelikož lze lehce a jednoduše nástavky od sebe oddělit a provést požadované zákroky, neboť nástavky mají výšku pouze 15 centimetrů, Tonda.

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Aleš Molčík - 24.07.2013 10:51 PM

Číslo vyhlášky z hlavy neřeknu, ale ve vyhlášce se nepíše o rozběrném díle, ale něco ve smyslu .....provede se kontrola rozebráním díla....... Dílo na trámkách projde, protože lze jej vyjmout a vrátit, ale kříž v košnici ??? I když pokud si vybavuji starší nákresy košnic, tak i tam jsou dva typy vnitřního vybavení, kromě kříže jsem viděl i loučky, každá jinak dlouhá, ale byly tam.

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - renttip - 24.07.2013 11:55 PM

snad i ti kontroloři, když uvidí, že máte vše ok, tak snad nebudou dělat problém. Tedy to je pouze moje doměnka

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Milan Bencúr † - 25.07.2013 04:56 AM

Včelstvá v košoch (v sezóne osadené roje aj produkčné včelstvá) zimujú vždy na novom diele. Kto pozná technológie včelárenia v koši, tak ten s tým problém nemôže mať. Včelstvo žijúce v koši včelár každý rok po skončení znášky strasie do druhého, prázdneho koša, aby mohol odobrať med. Týmto krokom donúti včelstvo zimovať "fínskym spôsobom". Pri medobraní včelár dielo z koša vyberie, nožíkom oddelí (odreže) zásoby medu od plodu (medová časť plástov ide do lisu a druhá časť odrezaných plástov, s plodom, do voskotopky) a to je čas vhodný na veterinárnu kontrolu zdravia včelieho plodu. Preto sú v prípade nepriaznivého stavu v epizootologickej situácii robené prehhliadky zdravia včelieho plodu počas sezóny v jednom z dvoch termínov, ktoré právna norma uvádza na Slovensku takto: "klinické prehliadky vykonajú úradní veterinárni lekári z príslušnej RVPS alebo poverení súkromní veterinárni lekári v termíne od 1. apríla do 10. mája príslušného kalendárneho roka alebo od 1. júna do 30. augusta príslušného kalendárneho roka". Myslím, že v Čechách je tomu tiež tak.
Technika včelárenia v košoch je zo zdravotného hľadiska na pozícii TOP kvality. Umožňuje včelárovi viesť svoje včelstvá úplne bez chémie, pretože všade na svete sú rovnocenné všetky metódy ošetrovania včelstiev, zootechnicko-chovateľské (ktoré sú vždy na prvom mieste), termické aj chemické, a zootechnicko-chovateľské postupy včelára dávajú najväčšiu šancu organizovať životný štýl včelstiev udržateľným spôsobom..

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Aleš Molčík - 25.07.2013 07:25 AM

(24.07.2013 11:55 PM)renttip napsal(a): snad i ti kontroloři, když uvidí, že máte vše ok, tak snad nebudou dělat problém. Tedy to je pouze moje doměnka

U nás se to týká hlavně moru a kontroly v ochranném pásmu, kdy veterinář chce vidět plod a hledá kliniku. Mít všechno v pořádku a klidně i nové v čistotě včetně 100% nového díla, ještě neznamená, že včely mor nedostanou. Tady to hodně záleží i na okolních včelařích jak ti jsou na tom.

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - renttip - 25.07.2013 09:03 AM

(25.07.2013 04:56 AM)MilanBencúr napsal(a): Včelstvá v košoch (v sezóne osadené roje aj produkčné včelstvá) zimujú vždy na novom diele. Kto pozná technológie včelárenia v koši, tak ten s tým problém nemôže mať. Včelstvo žijúce v koši včelár každý rok po skončení znášky strasie do druhého, prázdneho koša, aby mohol odobrať med. Týmto krokom donúti včelstvo zimovať "fínskym spôsobom". Pri medobraní včelár dielo z koša vyberie, nožíkom oddelí (odreže) zásoby medu od plodu (medová časť plástov ide do lisu a druhá časť odrezaných plástov, s plodom, do voskotopky) a to je čas vhodný na veterinárnu kontrolu zdravia včelieho plodu. Preto sú v prípade nepriaznivého stavu v epizootologickej situácii robené prehhliadky zdravia včelieho plodu počas sezóny v jednom z dvoch termínov, ktoré právna norma uvádza na Slovensku takto: "klinické prehliadky vykonajú úradní veterinárni lekári z príslušnej RVPS alebo poverení súkromní veterinárni lekári v termíne od 1. apríla do 10. mája príslušného kalendárneho roka alebo od 1. júna do 30. augusta príslušného kalendárneho roka". Myslím, že v Čechách je tomu tiež tak.
Technika včelárenia v košoch je zo zdravotného hľadiska na pozícii TOP kvality. Umožňuje včelárovi viesť svoje včelstvá úplne bez chémie, pretože všade na svete sú rovnocenné všetky metódy ošetrovania včelstiev, zootechnicko-chovateľské (ktoré sú vždy na prvom mieste), termické aj chemické, a zootechnicko-chovateľské postupy včelára dávajú najväčšiu šancu organizovať životný štýl včelstiev udržateľným spôsobom..

Já když to tak tady všechno čtu, tak se začínám sám sebe ptát, proč zkouším něco nového,když to NOVÉ již přede mnou už kdysi dávno fungovalo.Moderní včelaření je hodně o pohodlí a když čtu články Milana Bencúra, Leoše Dvorského a dalších zkušených,to mi dost dává směr kam moje včelaření směrovat.

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Petr Jezowicz - 25.07.2013 11:07 AM

(24.07.2013 12:54 AM)Debora napsal(a): no já taky

Tady jsou všechna videa na téma Heathland Beekeeping

a nátěr košnice kravským trusem:

Ahoj Petře,
Lüneburské košnice se v Německu občas objeví na izerátu. Pokud máš zájem, mohu ňákou obstarat.

Zájem mám jaká je cena?

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Milan Bencúr † - 25.07.2013 12:41 PM

(25.07.2013 11:07 AM)Petr jezowicz napsal(a): Zájem mám jaká je cena?

http://www.holtermann-shop.de/index.php/cPath/281_31/category/koerbe.html
http://www.holtermann-shop.de/popup_image.php/pID/938/XTCsid/dc68edb5c950e4b459a6aafd1eefeff7&imgID=1

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Petr Jezowicz - 25.07.2013 02:04 PM

(25.07.2013 12:41 PM)MilanBencúr napsal(a):
(25.07.2013 11:07 AM)Petr jezowicz napsal(a): Zájem mám jaká je cena?

http://www.holtermann-shop.de/index.php/cPath/281_31/category/koerbe.html

Zase trefa do černého děkuji pane Bencúr.

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Debora - 25.07.2013 02:40 PM

Péto, ty pomúcky od Holtermanna, Öhrstifte 8 cm, Minken's Schwarmfangbeutel, Korbtuch a Lüneburger Korbmesser jsou dobré kvality, stí se dá vcelarit, ale ta sláma,
to nejsou kosnice, vcelarit se v tom nedá, jedná se o lacinou výrobu z Asie. Ty se hodí jen tak jako rojácky, nebo pro parádu.

Slusné staré kosnice stojí okolo 80-90 Euro, s trochou stestí se dají najít v inzerátech, nebo na eBay za 40 - 60 Euro, podle stavu. Podívám se, co mám, poslu Ti fotky a prípadne Ti mohu jednu za mou nákupní cenu prenechat.

tady jsou kosnice na vcelarení

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Milan Bencúr † - 25.07.2013 03:55 PM

http://www.immenfreunde.de/forum/viewtopic.php?f=68&t=532
http://www.immenfreunde.de/forum/viewtopic.php?f=68&t=537
http://www.immenfreunde.de/forum/viewtopic.php?f=68&t=536
http://www.immenfreunde.de/forum/viewtopic.php?f=68&t=538
http://www.immenfreunde.de/forum/viewtopic.php?f=68&t=543
http://www.immenfreunde.de/forum/viewtopic.php?f=68&t=539
http://www.immenfreunde.de/forum/viewtopic.php?f=68&t=221
http://www.imkerverein-villingen.de/pdf/Bienen,Honig%20und%20Wachs.pdf
http://www.holtermann-shop.de/popup_image.php/pID/938/XTCsid/dc68edb5c950e4b459a6aafd1eefeff7&imgID=1

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Petr Jezowicz - 25.07.2013 04:30 PM

(25.07.2013 02:40 PM)Debora napsal(a): Péto, ty pomúcky od Holtermanna, Öhrstifte 8 cm, Minken's Schwarmfangbeutel, Korbtuch a Lüneburger Korbmesser jsou dobré kvality, stí se dá vcelarit, ale ta sláma,
to nejsou kosnice, vcelarit se v tom nedá, jedná se o lacinou výrobu z Asie. Ty se hodí jen tak jako rojácky, nebo pro parádu.

Slusné staré kosnice stojí okolo 80-90 Euro, s trochou stestí se dají najít v inzerátech, nebo na eBay za 40 - 60 Euro, podle stavu. Podívám se, co mám, poslu Ti fotky a prípadne Ti mohu jednu za mou nákupní cenu prenechat.

tady jsou kosnice na vcelarení

Tak to budu velice rád,jste zlatá,děkuji Shy

Zajímá mě ještě,proč nejsou ty košnice po namazání kravincema a po zaschnutí ještě přetřena lněným olejem,tak jak se dělá u slaměnohliněných domů k odolnosti proti vodě.

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Debora - 25.07.2013 06:11 PM

abych nekecala, to nevím. Wink

Ale domnívám se, ze pri té poréznosti kravincú by to proti vlhlosti asi moc nepomohlo. Obávám se, ze by jen zbytecne zalepil póry a navíc zanechává lepkavou vrstvu.

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Jan Hucko - 25.07.2013 10:28 PM

to video na první straně je bomba, jen nevím kde by se dala sehnat taková pěkná sláma... nebo aspoň z čeho ta sláma je ( pole mám, tak bych to prubnul ) Big Grin

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Aleš Molčík - 25.07.2013 11:20 PM

Sláma musí být ručně kosená, nesmí projít přes kombajn, protože ten ji rozmačká. Nejlepší je sláma z chudých nehnojených půd, aby měla menší průměr stvolu, protože se do svazku vleze víc stvolů a to je víc dutinek na lepší izolaci. Klasicky se používá žitná sláma, ale nejsem si jistý jestli jarní nebo podzimní výsev, myslím si, že jarní. Žito má také nejdelší stvol. Potom by snad šla použít i sláma ovesná a z ječmene. Pšeničná sláma je tvrdší.

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Jan Hucko - 26.07.2013 12:16 AM

pšenici a ječmen mám na poli, výška cca 30cm plus klas. nic té velikosti na videu Big Grin

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Jan Hucko - 29.07.2013 09:53 PM

(25.07.2013 04:56 AM)MilanBencúr napsal(a): Včelstvá v košoch (v sezóne osadené roje aj produkčné včelstvá) zimujú vždy na novom diele. Kto pozná technológie včelárenia v koši, tak ten s tým problém nemôže mať. Včelstvo žijúce v koši včelár každý rok po skončení znášky strasie do druhého, prázdneho koša, aby mohol odobrať med. Týmto krokom donúti včelstvo zimovať "fínskym spôsobom". Pri medobraní včelár dielo z koša vyberie, nožíkom oddelí (odreže) zásoby medu od plodu (medová časť plástov ide do lisu a druhá časť odrezaných plástov, s plodom, do voskotopky) a to je čas vhodný na veterinárnu kontrolu zdravia včelieho plodu. Preto sú v prípade nepriaznivého stavu v epizootologickej situácii robené prehhliadky zdravia včelieho plodu počas sezóny v jednom z dvoch termínov, ktoré právna norma uvádza na Slovensku takto: "klinické prehliadky vykonajú úradní veterinárni lekári z príslušnej RVPS alebo poverení súkromní veterinárni lekári v termíne od 1. apríla do 10. mája príslušného kalendárneho roka alebo od 1. júna do 30. augusta príslušného kalendárneho roka". Myslím, že v Čechách je tomu tiež tak.
Technika včelárenia v košoch je zo zdravotného hľadiska na pozícii TOP kvality. Umožňuje včelárovi viesť svoje včelstvá úplne bez chémie, pretože všade na svete sú rovnocenné všetky metódy ošetrovania včelstiev, zootechnicko-chovateľské (ktoré sú vždy na prvom mieste), termické aj chemické, a zootechnicko-chovateľské postupy včelára dávajú najväčšiu šancu organizovať životný štýl včelstiev udržateľným spôsobom..

Jestli to chápu dobře pane Bencúre, včelky si stihnou postavit nové dílo do konce zimy. Stihnou si ale nanosit i zásoby na zimu? Tedy takové aby přežily?
Fungovalo by to například i na dvou nástavcích lang.? Tak jako to má Vašek na webu.

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Milan Bencúr † - 29.07.2013 11:09 PM

Nepoznám aké sú Vaše vedomosti o fínskom zimovaní, ktoré je základom tohto technologického postupu. Myslím, že ten postup nájdete v 5. a 6. dieli metodiky včelárenia v košniciach tu http://www.youtube.com/user/pxsloot07/videos .

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Václav Smolík - 30.07.2013 12:05 AM

Jestli to chápu dobře pane Bencúre, včelky si stihnou postavit nové dílo do konce zimy. Stihnou si ale nanosit i zásoby na zimu? Tedy takové aby přežily?
Fungovalo by to například i na dvou nástavcích lang.? Tak jako to má Vašek na webu.
[/quote]

Fungovalo by to. Smile

(26.07.2013 12:16 AM)Jan Hucko napsal(a): pšenici a ječmen mám na poli, výška cca 30cm plus klas. nic té velikosti na videu

Musí to být SVATOJÁNSKÉ ŽITO. Osivo je ke koupi na netu a seje jako ozima v září a říjnu.

Teď se právě sklízí mám ho z Brna a zlomil jsem tam kosu. Dnes jsme ho vyčesali hráběma a je to moc zábava taková práce se slámou 2m dlouhou.

Na hektar je třeba 100 kilo osiva. A výnos je 12.1 tuny/ha.

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Debora - 30.07.2013 01:28 AM

(29.07.2013 09:53 PM)Jan Hucko napsal(a):
(25.07.2013 04:56 AM)MilanBencúr napsal(a): Včelstvá v košoch (v sezóne osadené roje aj produkčné včelstvá) zimujú vždy na novom diele. Kto pozná technológie včelárenia v koši, tak ten s tým problém nemôže mať. Včelstvo žijúce v koši včelár každý rok po skončení znášky strasie do druhého, prázdneho koša, aby mohol odobrať med...

Jestli to chápu dobře pane Bencúre, včelky si stihnou postavit nové dílo do konce zimy. Stihnou si ale nanosit i zásoby na zimu? Tedy takové aby přežily?

Za dobré snúsky ano, jinak se musí dokrmovat. Zároven musí mít dostatek vcel. Nemá li vcelstvo dostatek vcel, musí se posílit. Zpravidla je vcelstvo, které osedne celý plod, aspon 3 plásty, dostatecne silné. Takové vcelstvo musí mýt minimálne 10 az 15kg medu. Pokud má medu méne, musí se dokrmovat.

(29.07.2013 09:53 PM)Jan Hucko napsal(a): Fungovalo by to například i na dvou nástavcích lang.? Tak jako to má Vašek na webu.

néé...

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Václav Smolík - 30.07.2013 02:06 AM

(30.07.2013 01:28 AM)Debora napsal(a):
(29.07.2013 09:53 PM)Jan Hucko napsal(a):
(25.07.2013 04:56 AM)MilanBencúr napsal(a): Včelstvá v košoch (v sezóne osadené roje aj produkčné včelstvá) zimujú vždy na novom diele. Kto pozná technológie včelárenia v koši, tak ten s tým problém nemôže mať. Včelstvo žijúce v koši včelár každý rok po skončení znášky strasie do druhého, prázdneho koša, aby mohol odobrať med...

Jestli to chápu dobře pane Bencúre, včelky si stihnou postavit nové dílo do konce zimy. Stihnou si ale nanosit i zásoby na zimu? Tedy takové aby přežily?

Za dobré snúsky ano, jinak se musí dokrmovat. Zároven musí mít dostatek vcel. Nemá li vcelstvo dostatek vcel, musí se posílit. Zpravidla je vcelstvo, které osedne celý plod, aspon 3 plásty, dostatecne silné. Takové vcelstvo musí mýt minimálne 10 az 15kg medu. Pokud má medu méne, musí se dokrmovat.

(29.07.2013 09:53 PM)Jan Hucko napsal(a): Fungovalo by to například i na dvou nástavcích lang.? Tak jako to má Vašek na webu.

néé...

Jóó....

)

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Debora - 30.07.2013 02:16 AM

Kapitola tretí - zimování vcelstev

Dobré zimování vcelstev je fundamentem pro zdravý rozvoj vcelstev. Po ukoncení snúsky jde o výber materských (chovných) vcelstev. Uz behem léta myslí kazdý dobrý vcelar na zimování a obcas slysíme jak si leckterý vcelar pochvaluje svá vcelstva: "To bude výborné vcelstvo na odchov". Ale jak uz to v prírode chodí, casto se vyplní príslový: "Lidé myslí, Bůh řídí."

Na konci snúsky musí kazdý vcelar sám rozhodnout, která vcelstva budou chovná. Vseobecne vzato hodí poroje nejlepsí materská (chovná) vcelstva. Ta mají mladou matku, která zalozí v prvním roce silný plod. Navíc staví mladé vcelstvo prakticky jen delnicinu a jediným úkolem vcelare je, zavcas rozsírit a dát vcelstvu dostatek prostoru (hogel).

Vcelar, který je pozehnán dostatkem porojú, si nemusí delat zádné starosti s výberem materských vcelstev. Pokud vsak nemá dostatek porojú, musí vybýrat z prvákú nebo z primárního roje. Nekterá vcelstva drzí prváky az do doby pohanky. Taková vcelstva se výborne hodí na posilování slabsích prvákú a porojú. Nez toto vcelstvo pustí roj, musí se setrást a vzniklým rojem se dobre posílý slabsí prváci a poroje. Tato mladá vcelstva dokázou snést výbornou snúsku a patrí mezi nejlepsí chovná vcelstva.

Pri výberu produkcních vcelstev se musí dbát na následující body:

1. Matka:

Vcelar dbá, aby kazdé vcelstvo melo matku. Dokud má vcelstvo v bunkách vajícka, múze si být jistý, ze vcelstvo matku má. U vcelstev, která jiz koncem zárí péci o plod ukoncila, se dá prítomnost matky overit následující metodou:
Kosnice se obrátí vzhúru nohama, pokud vcely vylézají na okraj kosnice v klidném plynulém davu bez hukotu, za teplého dne jednotlivé vcely odlétají a vrací se, strázkyne chrání úl pred vetrelci, má vcelstvo urcite matku. Ale jen pouhá prítomnost matky pro produktivní vcelstvo nestací. Kvalitu matky lze dobre odecíst ze stavu plodu. Jednotný, dobre vyplnený plod je znakem dobré matky. Mezery nebo trubcina v plodu poukazuje na nedokonalou matku.

Nekdy se múze stát, ze na podzim dobrá matka zahyne a vcelstvo si ze zbývajícího plodu odchová nouzovou matku. Je li ve vcelstvu dostatek trubcú a venku je pekné a teplé pocasí, má vcelstvo dobrou sanci, ze matka bude oplozena. Pokud se uz ale ochladilo a vcelnici zachvátila destivá nálada, zústane matka neoploznená. Takové vcelstvo se musí nechat zachynout.

Pro lüneburského vcelare jsou nejvzácnejsí mladé matky z porojú, ale nikdy není na skodu, mít vcelstva se starsí matkou.
Síla vcelstva není vzdy rozhodující. Nekteré matky to s kladením vajec prehánejí, na podzim mají spostu vcel a málo medu, jiné kladou málo, mají na podzim málo vcel, ale velké zásoby medu.

2. Vcelstvo:

Vcelstva musí mít na prezimování dostatek vcel. Spotreba medu behem zimní doby se u silného vcelstva prakticky nelisí od spotreby slabého vcelstava, ale na jare se rozdíl obou vcelstev znatelne projeví. Nez se slabé vcelstvo rozjede, musí se rádne nakrmit. Rojová nálada se opozdí a pokud pozdní snúska neprinese dostatek nektaru, nemá vcelstvo na podzim více, nez na jare.
Vcelstvo, které pred stáhnutím do hroznu osedne celý plod, je dostatecne silné.

3. Zásoby:

Kosnice preplnená medem není vhodná na zimování, nebot vcelstvo na medu rychle prochladne a matka nemá na jare kam klást. Takové vcelstvo hodí jen malé roje. Optimální hrubá váha Lüneburské kosnice, ve které vcelstvo zimuje, se pohybuje mezi 15 az 20kg. Takové vcelstvo má pod strechou ulozeno 10 az 12,5kg medu. Pritom je nutné zvázit, ze staré materské kosnice jsou tezsí, nez kosnice s mladým vcelstvem z prvorojú a porojú, nebot obsahují spostu pylu a staré plásty jsou tezsí nez nové.

V obdobý spatné snúsky je obtízné najít dostatek kosnic, které mají tolik zásob, aby uzivily vcelstva az do kvetna. Z tohoto dúvodu skladuje Lüneburský vcelar takzvané “héncher”. Jedná se o kosnice s dlouhou stavbou plnou zásob, které zbyli ze setresených vcelstev. Kdyz vcelstvu na zacátku února, nebo v breznu hrozí hlad, setrese vcelar vcelstvo do héncher.

Kosnice plná medu je zároven plná pylu. Vcely ho skladují vzdy v blízkosti místa, na kterém zimují. Jen ojedinele se najdou zásoby pylu v okrajových plástech.
Tvrzení nekterých vcelarú, ze nosemóza je dúsledkem výzivy vcelstva pylem je naprosto nesmyslné, nebot podle tohoto výroku by lüneburká vcelstva musela mít stále nosemózu.

Nosemóza múze vzniknout, kdyz vcelstvo na konci podzimu jeste sedí na plodu, a mladusky uz nemají prílezitost si pred zimou odlehcit, nebo kdyz vcely na podzim nestací zavíckovat vodnatý med z brusinek nebo smrckú. Vseobecne vzato vzniká nosematóza dlouhodobým sezením, chladem, vlhkým místem a vyrusováním vcelstva.

4. Stavba:

Krátká stavba, která nedosáhne tretí loucky, nebo není v rovine, starsí dvou let, se nehodí na zimování vcelstva. Dobrá stavba má 9 rovných plástú natazených skoro az k podlaze. Bunky starých plástú jsou mensí a obsahují velké mnozství pylu. V dúsledku prinesou kosnice se starými plásty jen slabé roje.

Nejlépe se zimuje na plástech, které uz odchovali jednu generaci mladusek.
Lüneburský vcelar zimuje na studeno.
Behem zimy smeruje cesno kosnice na jih.
Posledním úkolem vcelare je zjistit hrubou váhu kazdého vcelstva a podle potreby dokrmit. Lüneburská kosnice vází podle náteru mezi 5,9 az 6,5kg, vcelstvo prinese na váhu v prúmeru 3 az 3,5kg.
Zimování na vlastním medu je vzdy nejoptimálnejsí.
Pokud nemá vcelstvo dostatek vlastního medu, musí se v zárí dokrmovat. Cistý med se pro dokrmování nehodí, nebot múze zpúsobit nosematózu. Repný cukr v pomeru 3:2 se pro dokrmování vcelstev dobre osvedcil. Roztok cukru s vodou se lehce povarí a podává se vcelstvu vlazný. Silné vcelstvo spracuje behem noci 5kg cukrového roztoku.

5. Klídek a ubytování:

Vcelar musí dbát, aby zimující vcelstvo nebylo nijak ruseno, ani slunecními paprsky, které by lákaly vcely k proletúm, ze kterých by se uz nikdy nevrátily. Za tím úcelem pripichuje pred cesno prkénko. Dále musí dbát, aby se do úlu nedostali mysi nebo zluna. Sovy a kocky jsou na vcelnici vzdy oblýbení hosté.

Nikdy se nedoporucovalo úly zateplovat. Zateplené vcelstvo se snadneji rozrusí a vcely pak vylézají z úlu, coz je vetsinou stojí zivot. Kosnice se zateplují az v únoru, kdy vcelstvo zacne osetrovat plod. Za tím úcelem se omotává u podlahy spodní cást kosnice pytlovinou, nebo konopným provazem. Ted uz jen vcelari nezbývá nic jiného, nez si dlouhé zimní vecery skrátit opravou a pletením kosnic.

_________________________________

P.S. ted uz jen prosím Vás omluvte mou pres 30 let zanedbanou cestinu...

Wink

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Milan Bencúr † - 30.07.2013 07:18 AM

Vo Warre to funguje výborne. Dva nadstavky Warre sú veľké ako Lüneburská košnica. Dva hlboké nadstavky originál Lang budú mať tiež výšku ako Lüneburská košnica, ale dutina vnútorného priestoru tohto úľa je určite asi o 100% väčšia ako objem dutiny v Lüneburskej košnici. Aby to fínske zimovanie fungovalo (v každom úli) musí včelár včelstvá veľa kŕmiť cukrovým sirupom. Včely sa striasajú v období po letnom slnovrate kedy prínos sladiny z prírody je už len podnecovacou znáškou. Včely nebudú dielo stavať okamžite. V období plného leta trvá straseným včelám asi päť dní aby im telo začalo produkovať vosk. Pri tejto technike včelstvo zimuje na zásobách z cukru. V košnici so štvorcovým pôdorysom je možné odoberať med z nadstaveného medníka a pri tomto štýle včelárenia bude prvoroj zimovať na čerstvo postavenom diele a na mede, ktorý včely uložili aj v plodisku. Preto sa vraví, že májový roj má hodnotu ako voz sena, pretože ešte do letného slnovratu donesie medu aj pre včelára.

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Jan Hucko - 30.07.2013 11:27 PM

(30.07.2013 07:18 AM)MilanBencúr napsal(a): Aby to fínske zimovanie fungovalo (v každom úli) musí včelár včelstvá veľa kŕmiť cukrovým sirupom.

TAK... a teď už se mi tahle technika tolik nelíbí... Smile

Vašku vyřezáváš všechny plástve?

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Milan Bencúr † - 31.07.2013 02:05 AM

Vytrhol si vetu z kontextu. Necitoval si aj to moje B. To sa nerobí! Aby včely stavali voskové dielo v bezznáškovom období musí včelár znášku predstierať. Tú znášku, ktorá je nutná na stavanie diela, včelár predstiera spomínaným cukrovým sirupom. Ten sirup a minimálne 5 kg uložených zásob v novom postavenom diele je ďalšou podmienkou na reštart plodovania straseného včelstva. Dôležitý je aj dátum kedy tento zásah do života včelstva včelár urobí... Prírodné včelárenie nemôže byť len o vyrezaní plodu zo všetkých plástov. Ani svätojánska metóda nefunguje tak jednoducho a zdanlivo ideálne ako je prezentovaná v pár bodoch s obrázkami. Včelárenie nikdy nebude fungovať automaticky, bez problémov a podľa predstáv včelára. Okrem fínskeho zimovania sú aj iné techniky včelárenia v košoch. Kto chce poznať postupy včelárenia v košoch, tak ten si musí naštudovať metodiku (nestačí len prečítať), ktorá má asi 200 strán a k tomu pár hodín videomateriálu. Zaujímavejší postup pri včelárení v košniciach spočíva v spájaní včelstiev. Kto včelári v úľoch, tak sa tejto metóde odborne hovorí "včelárenie v rotácii". Jednou vetou jednoducho povedané to funguje tak, že roj nechá roztočov v materskej košnici (úli), postaví panenské dielo v košnici na novom stanovišti, donesie a spracuje zásoby medu na zimu a po sezóne ho včelár posilní včelami, ktoré striasol z vyrojeného včelstva. Je to v tom postupe preto tak, pretože staronovým objavom prírodného včelára je aj poznatok našich dedov, ktorí hovorili, že prvák a tretiak neprežijú zimu, ale druhák je vždy zdravým pokračovateľom rodu. Howgh.
Niekde na inom mieste tohto fóra sa bavíme o citrónovej šťave, o odvaroch z prasličky a dubovej kôry, o srvátke a prevarenom mlieku a o vylisovanej šťave zo žihľavy. To sú všetko produkty prírody, ktoré podporujú vitalitu včiel a ktorými treba obohacovať včelám podávanú stravu z cukru.
Najdôležitejšia časť včelárenia bez medzistienok je malá bunka. Ostatné, to sú len múdre reči okolo prírodného včelárenia.

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Jan Hucko - 31.07.2013 07:12 PM

(31.07.2013 02:05 AM)MilanBencúr napsal(a): Vytrhol si vetu z kontextu. Necitoval si aj to moje B. To sa nerobí! Aby včely stavali voskové dielo v bezznáškovom období musí včelár znášku predstierať. Tú znášku, ktorá je nutná na stavanie diela, včelár predstiera spomínaným cukrovým sirupom. Ten sirup a minimálne 5 kg uložených zásob v novom postavenom diele je ďalšou podmienkou na reštart plodovania straseného včelstva. Dôležitý je aj dátum kedy tento zásah do života včelstva včelár urobí... Prírodné včelárenie nemôže byť len o vyrezaní plodu zo všetkých plástov. Ani svätojánska metóda nefunguje tak jednoducho a zdanlivo ideálne ako je prezentovaná v pár bodoch s obrázkami. Včelárenie nikdy nebude fungovať automaticky, bez problémov a podľa predstáv včelára. Okrem fínskeho zimovania sú aj iné techniky včelárenia v košoch. Kto chce poznať postupy včelárenia v košoch, tak ten si musí naštudovať metodiku (nestačí len prečítať), ktorá má asi 200 strán a k tomu pár hodín videomateriálu. Zaujímavejší postup pri včelárení v košniciach spočíva v spájaní včelstiev. Kto včelári v úľoch, tak sa tejto metóde odborne hovorí "včelárenie v rotácii". Jednou vetou jednoducho povedané to funguje tak, že roj nechá roztočov v materskej košnici (úli), postaví panenské dielo v košnici na novom stanovišti, donesie a spracuje zásoby medu na zimu a po sezóne ho včelár posilní včelami, ktoré striasol z vyrojeného včelstva. Je to v tom postupe preto tak, pretože staronovým objavom prírodného včelára je aj poznatok našich dedov, ktorí hovorili, že prvák a tretiak neprežijú zimu, ale druhák je vždy zdravým pokračovateľom rodu. Howgh.
Niekde na inom mieste tohto fóra sa bavíme o citrónovej šťave, o odvaroch z prasličky a dubovej kôry, o srvátke a prevarenom mlieku a o vylisovanej šťave zo žihľavy. To sú všetko produkty prírody, ktoré podporujú vitalitu včiel a ktorými treba obohacovať včelám podávanú stravu z cukru.
Najdôležitejšia časť včelárenia bez medzistienok je malá bunka. Ostatné, to sú len múdre reči okolo prírodného včelárenia.

Chápu Vás, jen se mi nelíbí že bych je musel přikrmit cukrem ( i kdyby s přidaným výluhem z kopřivy, dubové kůry, nebo něčeho jinýho..) prostě mi to není sympatické. Nijak tuto techniku nekritizuju ale pravděpodobně se tímhle směrem nevydám.

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Aleš Molčík - 31.07.2013 07:43 PM

Přikrmovat můžeš i medovou vodou a nebo si metodiku zatím teoreticky připrav jinou tak, aby jsi nemusel řešit přikrmování, Košnice je jen typ úlu, takže včelařit půjde i jinak než metodou norského zimování.

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Jan Hucko - 01.08.2013 08:53 PM

Teď si hraji s myšlenkou že vytvořím úl o něco menší (délka a hloubka) a o to vyšší než je Lang, tak aby odpovídal cca rozměrům košnice. Osadím ho včelkama a v červnu si vyřežu polovinu medu a všechen zavíčkovaný plod (ZAVÍČKOVANÝ) , to snad nebude taková ztráta pro ty moje holky.

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Debora - 01.09.2013 12:48 AM

vcelarení v kosnicích

Korbimkerei, Treffen 07.-08.September 2013 in Schneverdingen

info (Nordbiene) / Wolfgang, der Heidjer

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Aleš Molčík - 08.10.2013 10:31 PM

Inspirace pro případné zájemce výroby košnic. Je tam docela skvělý nápad výroby toulce z hrdla PET láhve.

http://www.martinatnewton.com/page6.htm

http://www.martinatnewton.com/page2.htm

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Milan Bencúr † - 17.10.2013 10:41 PM

Chce ešte niekto tvrdiť, že v košniciach nevidieť plod a nedá sa urobiť prehliadka včelstva s nerozoberateľným dielom? Tu sú krátke videá, ktoré som mal v Brne:

http://www.ruche-warre.com/animations/p1000391.flv
http://www.ruche-warre.com/animations/p1000408.flv
http://www.ruche-warre.com/animations/p1000387.flv
http://www.ruche-warre.com/animations/p1000386.flv
http://www.ruche-warre.com/animations/p1000393.flv
http://www.ruche-warre.com/animations/p1000388.flv

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Debora - 07.04.2014 02:35 AM

Jarní prohlídka košnice 5 dní po rojení. Zavíčkovaná trubčina na druhém plástu, matečník na třetím plástu, zásoby medu na 7. až 9. plástu

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Aleš Molčík - 07.04.2014 12:30 PM

Z těch fotografií je krásně vidět, že není potřeba kvůli kontrole na rojovku včelstvo rozebírat, že klasická "naklápěcí kontrola" jednoduše funguje. Před léty jsem sledoval časový rozdíl mezi zakladenou trubčinou a prvním zakladeným rojovým matečníkem a vycházelo mi cca 16 dní rozdíl. To by se také dalo použít jako odhad toho, kdy se bude včelstvo prvně rojit, ale časový rozdíl bude muset každý odpozorovat sám, protože rozdíly budou v genech a podmínkách.

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Leoš Dvorský - 07.04.2014 12:50 PM

(07.04.2014 12:30 PM)Aleš Molčík napsal(a): Z těch fotografií je krásně vidět, že není potřeba kvůli kontrole na rojovku včelstvo rozebírat, že klasická "naklápěcí kontrola" jednoduše funguje. Před léty jsem sledoval časový rozdíl mezi zakladenou trubčinou a prvním zakladeným rojovým matečníkem a vycházelo mi cca 16 dní rozdíl. To by se také dalo použít jako odhad toho, kdy se bude včelstvo prvně rojit, ale časový rozdíl bude muset každý odpozorovat sám, protože rozdíly budou v genech a podmínkách.

Nevím, které včelstvo se Deboře vyrojilo, zda kraňka nebo tmavá. U tmavé včely je typické i to, že matečníky bývají shluknuty do hroznu, je jich třeba 5 pohromadě na okraji plástu. A.m m. je ale hodně různorodé plemeno, podobně jako kraňka. Popisuje to tak Ruttner, Br. Adam a tak si to pamatuji i já ze svých začátcích mého včelaření, kdy jsme převážně s kříženci tmavé včelařili. Možná, že se ale ten materiál dnes někam posunul jinam. Vše je ve vývoji. Jinak Aleši, já už mám trubce venku týdem a po matečnících ani miskách není vidu ani slechu. Upřímně řečeno já těm diskuzím o rojích moc nerozumím, nemám je a ani v okolí moc nejsou. Tím ale neříkám, že bych nějaký nepřivítal, jenže já když nerozšířím včely, tak oni se prostě jen přizpůsobí. Na něco dobré, na něco špatné. Jinak je poro mne zajímavé to dílo, je až neobvykle pravidelné, hold asi nějaký dobrý oddíl. :-DLD

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Debora - 07.04.2014 01:22 PM

Leoši, jedná se o kranku a staví nádhernou teplou stavbu. Dej svému včelstvu pár košnic a budeš mít zaručeně št'astné roje. Wink

Zpravidla pokud není zavíčkovaná trubčina, budem v úlu marně hledat matečníky. Když vidíš u košnice zavíčkovanou trubčinu, dělničinu protaženou až ke konci plástů, které jsou na koncích tupé, tedy už se nezužují, můžem počítat s tím, že včelstvo má matečníky a brzy na to následuje prvoroj. V principu to odpovídá časovému vývoji matky. Někdy se Ti může rojit i včelstvo u kterého ve spodní části nevidíš trubčinu. Takové včelstvo nemělo prostor a postavilo si trubčinu v horní části košnice a matečníky někde u špajlů. Pokud je počasí příznivé, odchází v sedmém až devátem dní po prvoroji další roje v intervalu jednoho až tří dnů. Po odchodu prvoroje odebere lueneburský včelař včelstvu trubčinu, aby ušetřil včelstvu zásoby medu.

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Debora - 08.04.2014 12:59 PM

Prohlídka trubčího díla z košnice na varroa

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Debora - 02.08.2015 10:11 PM

novoluní roj v košnici

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Leoš Dvorský - 03.08.2015 12:19 PM

(02.08.2015 10:11 PM)Debora napsal(a): novoluní roj v košnici

I když jsou spad a přirozený spad jen doplňující ukazatele při diagnostikování V.d., je takto vložená podložka jen na propagaci, protože včely ty V.d. hodně vynášejí jako smetí. Když už tak ji tam dát zasíťovanou v rámečku. Ideální by bylo mít dvojité dno, což by nemusel být velký problém udělat místo té fošny pod košnicí. LD

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Petr Smrčka - 04.08.2015 12:19 AM

a když už dvojité dno, tak mravencotěsné Wink

já mám sice dvojitá dna, ale mravenci si tam vždycky někde cestu najdou a asi razí heslo "co oko včelřovo nevidí, to srdce nebolí" a leccos vyčistí

takže asi přejdu na nějaké podložky zasíťované v rámečku - ty koupený dna jsou naprd

nebo máte nějakou osvědčenou konstrukci dna, kterou by průměrně nešikovný člověk zvládnul udělat?

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Miroslav Matucha - 04.08.2015 12:50 AM

Když vidím jak jsou ty včely na některých videích trpělivý, připadá mi, že chovám nějaký kmen africké včely. Denně krmím 4 oddělky 0,7l sklenicema uvnitř úlu v třetím nástavku a denně si odnáším do 10ti žihadel. Pofoukat je jako Debora, tak mám hned obličej jak polštářek na jehly. Jestli nedělám v tom "šlechtění" někde chybu. M.M.

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Leoš Dvorský - 04.08.2015 08:36 AM

(04.08.2015 12:19 AM)Smrk napsal(a): a když už dvojité dno, tak mravencotěsné já mám sice dvojitá dna, ale mravenci si tam vždycky někde cestu najdou a asi razí heslo "co oko včelřovo nevidí, to srdce nebolí" a leccos vyčistí

takže asi přejdu na nějaké podložky zasíťované v rámečku - ty koupený dna jsou naprd

nebo máte nějakou osvědčenou konstrukci dna, kterou by průměrně nešikovný člověk zvládnul udělat?

Buď dát nohy stojanů do plechovek s olejem, nebo natírat podložky olejem na smažení, stačí pár kapek a stěrka na okna, po odečtu zase, stěrkou setřít a dát nový.
Hlavně je ale dobré dát pod mikroskop a podívat se, kolik jich je poškozených včelami. Někdy stačí natřít olejem okraje podložek. Zajímavé je, že po natírání mravenci na nějakou dobu zmizí zcela. LD

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Rasťo 71 - 04.08.2015 11:09 AM

Mravce neriešim,v prírode si žijú ruka v ruke zo včelami a bez následkov!

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Petr Smrčka - 04.08.2015 11:34 AM

no já jim taky zatím nijak nebráním, na zahradě jich je všude plno a zdá se mi, že se včely se s nima dokážou domluvit
problém je akorát v tom, že asi hodně zkreslujou odečty spadlých roztočů a když chce jeden vědět, jak na tom včelstvo je, tak je potřeba ty mravence resp. jejich vliv na nějakou dobu eliminovat - nebo řešíš kleštíka jiným způsobem? bez odečtu z podložky např. jenom oklepáváním vzorku včel v cukru?

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Aleš Molčík - 04.08.2015 12:24 PM

Pokud jde o měl a kontrolu spadu, používá někdo dvojité zasítované podložky z polynet sítě nebo se na tento způsob pozapomnělo. To by mohla mít Debora i pod košnicí a nemusela by nic složitého vytvářet.

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - terez.c - 04.08.2015 02:29 PM

(04.08.2015 12:50 AM)MirekMatucha napsal(a): Když vidím jak jsou ty včely na některých videích trpělivý, připadá mi, že chovám nějaký kmen africké včely. Denně krmím 4 oddělky 0,7l sklenicema uvnitř úlu v třetím nástavku a denně si odnáším do 10ti žihadel. Pofoukat je jako Debora, tak mám hned obličej jak polštářek na jehly. Jestli nedělám v tom "šlechtění" někde chybu. M.M.

Mirku, jak jsem viděla video, tak mě napadlo totéž, ale tuším, že v tom bude jiný fígl než šlechtění Big Grin

RE: Včelaření s Lüneburskou košnicí - Oldřich Šlegr - 30.12.2019 08:29 PM

Přátelé Němci upravili 40 let starý, několika dílný super dokument o včelaření v koštnicích,

Heideimkerei

Olda a vnuk Pepa