+- Forum Šance pro včely (https://forum.sanceprovcely.cz)
+-- Fórum: Chov a ošetřování včelstev (/forum-Chov-a-osetrovani-vcelstev)
+--- Fórum: Vedení včelstev alternativně (/forum-Vedeni-vcelstev-alternativne)
+--- Téma: Včely v horách (/tema-Vcely-v-horach)
Všechny stránky
Včely v horách - schützmeister - 10.07.2013 01:49 PM
Protože je nás pár, co mají včely poněkud výše a protože je tam vše " poněkud jinak ", zkusme probrat oblíbená témata - velikost úlu, vlhkost, kvalitu včel a jiné s ohledem na horské podmínky. A taky prosím, aby přátelé, kteří mají své úly pod magickou hranicí 600m.n.m. tento námět pouze četli.
RE: Včely v horách - Crha Karel - 10.07.2013 02:48 PM
Bingo. To přesně jsem měl na mysli "...bylo by fajn, kdyby se účastníci včelařící nad 600m více dělili o svá pozorování. ..." Ale i já, jež má úly na 635 budu spíše jen číst, zkušeností mám zatím pomálu. Ale mohu přispět slepými uličkami. Vytvořil jsem další stanoviště na 650m.n. s třemi letošními oddělky na L2/3 pro test "svatojanské metody", přestože některé indicie hovoří proti. Inu, někdo to ale prošlápnout musí, že. O to víc bych přivítal dlouhodobější Michalovy zkušenosti, abych aspoň z něčeho měl med. Rád bych někdy přijel osobně, když to máme k sobě kousek.
RE: Včely v horách - renttip - 10.07.2013 04:44 PM
včely mám v nadm. výšce 680m a včelařím tři roky, takže k základním neznalostem je i handicap v podobě nadm. výšky.
Včely mám ve vlhkém prostředí a to je můj největší problém ve včelařství. Varroa není až tak problém, protože v okolí nemám jiného včelaře a tak moje problémy jsou trochu jinde.
Moje včely bojují s malou nektarovou snůškou. Po odkvetení pampelišek je na loukách tráva která nekvete a co kvete tak, tak je v předstihu posekána. Sekání trávy podléhá termínům určených EU. Podíl medovice je zatím celkem nevýznamný.
Nezanedbatelným faktorem je pozdnější jarní rozvoj ( min. týden oproti podhůří) a časnější příchod podletí. V daleké minulosti ale v mojí oblasti včelaři působili, tak věřím , že i já v budoucnu budu nějak prosperovat. Zkouším různé úlové sestavy,ale zatím tu optimální vyzkoušenu nemám. Příští rok chci vyzkoušet úly typu Brenner (30X15) pouze na horních loučkách se střechou warré.
RE: Včely v horách - Jaro Stoklasa - 10.07.2013 06:19 PM
(10.07.2013 02:48 PM)Crha Karel napsal(a): Bingo. To přesně jsem měl na mysli "...bylo by fajn, kdyby se účastníci včelařící nad 600m více dělili o svá pozorování. ..." Ale i já, jež má úly na 635 budu spíše jen číst, zkušeností mám zatím pomálu. Ale mohu přispět slepými uličkami. Vytvořil jsem další stanoviště na 650m.n. s třemi letošními oddělky na L2/3 pro test "svatojanské metody", přestože některé indicie hovoří proti. Inu, někdo to ale prošlápnout musí, že. O to víc bych přivítal dlouhodobější Michalovy zkušenosti, abych aspoň z něčeho měl med. Rád bych někdy přijel osobně, když to máme k sobě kousek.
Ktoré indície hovoria proti? Ja túto metodiku práve testujem na jednom včelstve v 800 metroch.
RE: Včely v horách - Petr Pokorný - 10.07.2013 11:58 PM
Včelařím teprve 3tím rokem, spíš druhým- první rok to bylo jen zoufalé tápání a trápení včel. Nadmořská výška cca 650 m, pohoří Smrčina, oblast Větrov, západní hranice, schytáme téměř všechny deště co táhnou do republiky, zimy poslední dobou tuhé až od druhé poloviny ledna (Vánoce na blátě, ale zato ještě na Velikonoce si zalyžujeme). Matky dlouho do podzimu plodují a když se mají začátkem roku rozklást, tak jsou tu mrazy až praští. Pořádně hodnotit můžu zatím loňské podletí a letošní rok, kdy se jaro řádně prodloužilo a byl plný vrtkavých změn. Moje poznatky:
1/ Celou situaci během prudkých změn počasí částečně "komplikuje" volná stavba a čekání na její dokončení, její zanesení sladinou a když náhodou počasí přeje a snůška trvá dál, i zavíčkování a alespoň trochy vytočení medu. Nepíšu to proto, že se k volné stavbě stavím negativně - je to naopak, neodejdu od tohoto způsobu, jen je prostě třeba počítat s nižším výnosem. Nevím ani pořádně co je vyšší a co nižší výnos, jen co tak slyším od okolních včelařů, nemůžu se s nimi vůbec rovnat. Možná je to ale ovlivněno tím, že moje včelstva jsou dosud ve vývoji - nemám rezervní souše s volnou stavbou na rychlejší rozšiřování a nedosáhla ještě té správné síly. Předpokládám, že do plné síly 5 a více nástavků 2/3 Lang. se včelstva na volné stavbě bez rezervních souší dostanou ve nejdříve koncem druhého roku, spíše ale až ve třetím roce.
2/ O medné komoře zatím jenom sním, počasí a snůška jsou tak vrtkavé a já nechci být třetí rok bez medu, proto si pro sebe alespoň postupně "ulizuju". Obávám se, že letos to bude podobné jako vloni a budu muset v podletí přikrmit...
3/ O čem jsem rozhodně přesvědčen - nemůžu u mě používat matky odchované v nížinách. Mnohé mají sice skvělé vlastnosti (mírnost, držení na plástech, čistota), ale (podle loňského a prozatím letošního roku) jsou náchylné k dost pomalému jarnímu rozvoji a častým plodovým přestávkám při častých změnách počasí. To je hodně omezující pro tvorbu jarních oddělků, smetenců apod. Také jsem si všiml, že matičky "z doliny" si na rozdíl od horalek libují v zakladení nejvyšších a tedy nejteplejších pater, a to až v medníku (nepoužívám mateří mřížku). Rozhodně se pro mě vyplatí shánět matičky s prudkým jarním rozvojem a odolné chladnu a změnám počasí (Jeseníky, Krušné Hory, Vysočina apod.).
4/ Rozhodující je tady konec dubna - první polovina června. Nejvyšší podíl jarní snůšky má pampeliška, pak stromy a louky, občas řepka. Akáty se zde nevyskytují. Lípa tu ještě teď (10.7.) nekvete a když rozkvete, tak téměř každý rok proprší. O medovici tady včelaři léta jen sní. Trochu to zachraňuje všude přítomný jetel na (podle termínů EU) posekaných loukách
. Nutná prevence u slabších včelstev v této době - omezit vstup do úlů, protože hrozí loupež.
RE: Včely v horách - Crha Karel - 11.07.2013 07:01 AM
(10.07.2013 06:19 PM)Jaro Stoklasa napsal(a): Ktoré indície hovoria proti? Ja túto metodiku práve testujem na jednom včelstve v 800 metroch.Ono je to propojené, ale zásadní bude snůška v závislosti na stavbu v dané lokalitě, a v té mojí to není žádná sláva (velmi podobné bodu 1 ve příspěvku Petra P. výše). Oddělky o kterých mluvím jsem vytvářel v první dekádě května ze tří plástů, už se v nich vylíhla druhá generace a zatím postavily jen 3-4 plásty, byť metodiku převěšování nahoru k podu dodržuji a permanentně je přikrmuji.
Vyjdu-li z faktu, že tato metodika obsahuje vyřezání plástů pro med a navíc ještě plodu, tak jsou brzy na prázdných loučkách. Nu, uvidíme co ještě zvládnou postavit, zda přežijou zimu a jak se budou rozvíjet příští rok.
RE: Včely v horách - Jaro Stoklasa - 11.07.2013 07:31 AM
Ja som vyrezal začiatkom júla všetok zaviečkovaný plod jednému včelstvu, ostali len zásoby s medom a nezaviečkovaný plod (cca 1,5 NN LG 2/3, t. j. 15 plástov na trámikoch). 10 plástov ostalo v hornom NN, 5 plovičných v druhom NN. Znáška je zatiaľ u nás slabá, v inom vlákne som sa zmienil, že včely takmer nič alebo len málo tento rok postavili. No po tom, ako som vyrezal tomuto včelstvu plod, na rozdiel od iných včelstiev, donieslo od toho času doteraz cca 2x viac nektáru ako iné, aj silnejšie včelstvá, a má už postavené takmer všetky 3NN, chýba už iba kúsok v spodnom nadstavku po krajoch. Pravdepodobne došlo k imitácii rojenia, akési umelé odrojenie, čo asi spôsobilo prebudenie "po-rojového" inštinktu, čiže extrémne efektívne využitie aj slabšej znášky a raketová rýchlosť stavby diela. Do zimy však pravdepodobne nepôjdu na 6 plástoch v 2NN (teda 12 trámikov), ale inak: horný NN 8 plástov, stredný 6 a dolný 6 a dokŕmenie cukrom. Aspoň tak mi to vychádza podľa sily včelstva. Ak zoslabne omnoho viac, tak to vyriešim menším počtom plástov.
Zhrniem svoje poznatky k tomuto vláknu z mojich doterajších skúseností. Včelárim v nadmorskej výške 800 metrov a viac. Priemerné výnosy v tejto oblasti pre rôzne typy úľov sú podľa dlhoročných skúseností kolegov cca 20kg na včelstvo, v dobrých rokoch 30kg. Prvé prelety tu bývajú cca koncom marca. Zima je dlhá a tuhá (do -30C a snehom pokojne zásobíme aj olympiádu v Soči, ak bude treba, vraj tam majú so snehom problémy). Začal som v 2010 s jedným včelstvom, potom som počet pomaly zväčšoval. Začínal som s LG 2/3 a rámikmi. V súčasnosti sa učím na týchto včelstvách:
1.) roj 2013, Jumbo, trámiky
2.) včelstvo LG 2/3, 3NN, svätojánska metodika
3.) včelstvo LG 2/3, 4NN, rámiky, ale bez medzistienok
4.) včelstvo Warre, 3vN, trámiky
5.) včelstvo Jumbo + 1NN LG 2/3, trámiky
6.) odloženec 2013, LG 2/3, 3NN, rámiky, ale bez medzistienok
7.) roj 2013 Warre, 2vN, trámiky
8.) roj 2013 Jumbo, trámiky
9.) včelstvo B10 izolovaný, plodisko + medník, rámiky s medzistienkami
10.) včelstvo B10 izolovaný, plodisko + medník, rámiky s medzistienkami
Moje doterajšie skúsenosti v bodoch:
a) Zasieťované dná sú skôr na škodu, ako na osoh, prechádzam na odnímateľné celodrevené nízké dná. Dno má na včelstvo v horách obrovský vplyv.
b) Očká je lepšie nepoužívať. Jedine ak včelstvo zimuje v zostave dno + 1NN a na ňom 1VN (Jumbo), tak je možno nechať v NN otvorené očko, ale nie je to nutnosť. Očká majú na rozvoj menší vplyv, ako typ dna.
c) Priedyšný strop je výhodnejší oproti fólii. V kombinácii s celodreveným dnom je dokonca nutnosťou.
d) Neuteplené úle postačujú, nie je treba zateplené, no je potrebné, aby nadstavky boli kvalitné a nepokrútené, nepopraskané a aby na seba čo najlepšie prisadali (aby medzi nimi neboli medzery!!!). Je lepšie kvalitný nadstavok s rybinovým spojom a stenou 1,5cm hrubou, ako nekvalitný nadstavok so stenou 3cm hrubou. Hrúbka steny, pokiaľ nadstavky dobre "sedia", nehrá rolu. Ak dobre "nesedia", hrubá stena to nezachráni.
e) Snažiť sa o silné včelstvá (cca 5NN a viac) je utópia. Nepomáhajú žiadne rotácie ani iné metodiky. Znáškové pomery nepustia, ani chladné noci po celý rok. Noci nad 10C sú skôr výnimkou ako pravidlom.
f) Spotreba zásob na trámikoch je omnoho nižšia, ako na rámikoch.
g) Na vyšších rámikoch sa včelstvám darí viac, ako na nižších, no treba prísť na správnu metodiku.
h) Každá chyba sa tu vypomstí dvakrát (najmä pri vysokých nadstavkoch, pri unáhlenom rozširovaní a podobne).
i) LG sú zbytočne veľké úle a do horských podmienok sú nie celkom vhodné. Ak by som začínal znovu, LG by som si už pravdepodobne nezvolil.
j) Ideálne sa zatiaľ javí do týchto podmienok Dadant systém (nie v zmysle typu úľa, ale v zmysle metodiky chovu) s trámikmi.
RE: Včely v horách - schützmeister - 11.07.2013 08:33 PM
(11.07.2013 07:31 AM)Jaro Stoklasa napsal(a): No po tom, ako som vyrezal tomuto včelstvu plod, na rozdiel od iných včelstiev, donieslo od toho času doteraz cca 2x viac nektáru ako iné, aj silnejšie včelstvá,Tohle je podstatný bod. Já na tom mám postavené medování - funguje to tak, že včelstvo s matkou, ale bez plodu přinese ve snůšce násobně víc medu. Je to věc celkem známá - používá se zvláště na akátu, kdy se matky klíckují. Já to dělám prostým rozdělením na dvě - oddělek s plodem a přeleták bez plodu. Pokud se to udělá šikovně v první snůšce, přinese i oddělek normální množství lesního medu a přeleták jednou tolik květového, než s plodem. Ikdyž netrefíte matku / já to neřeším, páč blbě vidím / a zůstane v oddělku, je celkový výsledek výrazně lepší. Tvrdí se, že ještě lepší je při spojení pro lesní snůšku. To ale nedělám, páč je pak problém s plásty - zimuju jen na jednom vysokém plodišti.
Celé je to dle mne způsobené tím, že pokud je plod, včely mají hlavní úkol ho vychovat - tedy zahřívat, a nelétají za snůškou. V oddělku sice také nelétají, jenže jen mladušky, které by nelétali tak jako tak.
Dokonce letos pozoruji, že by i trucokladná včelstva mohla přinést slušné množtví medu, jen zatím nemám odvahu je zachovat.
RE: Včely v horách - renttip - 11.07.2013 08:36 PM
Petře, mohu ti sdělit, že včelaření na horách je řehole, ale chce to pokračovat a hledat. To že na horách západu je chudá snůška, to je prostě fakt. ZASE, KDYŽ BUDEŠ HODNOTIT MED Z NÍŽINY A Z HOR, TAK TEN HORSKÝ BUDE ASI VE VĚTŠINĚ PŘÍPADŮ CHUTNĚJŠÍ. Já už ze zoufalství, že u nás skoro nic kromě pampelišky neroste,tak courám po okolí a rozsévám,co kde dostanu , ale pochopitelně tím stav asi moc nezměním, ale aspoň pro ten pocit.
RE: Včely v horách - schützmeister - 11.07.2013 08:45 PM
(10.07.2013 11:58 PM)Petr Pokorný napsal(a): 1/ Nevím ani pořádně co je vyšší a co nižší výnos, jen co tak slyším od okolních včelařů, nemůžu se s nimi vůbec rovnat. Možná je to ale ovlivněno tím, že moje včelstva jsou dosud ve vývoji - nemám rezervní souše s volnou stavbou na rychlejší rozšiřování a nedosáhla ještě té správné síly.Že rezervní plásty ovlivňují snůšku je postřeh správný. Budu to cucat z prstu, ale četl jsem hodnověrnou studii, kdy je řádový rozdíl mezi loučkou, mezistěnou, panenským plástem a starým plástem v množství medu. Tedy není možné se poměřovat se včelaři, kteří mají deset let staré plásty / a to je často ta lepší část včelařů / s někým, kdo plásty teprve staví. Je to ale dáno ne tím, že staví, ale tím, že pokud mám doma v krabici a ve snůšce je nasadím, okamžitě to zanesou. Pokud je nemáš, jsou výrazně spořivější. Osobně mám v krabici 2-3 násobek zimujícího včelstva, oni totiž pak i rychleji staví. Je to o ruzumné míření rozšiřování - lépe mít několik dobře zásobených, než hafo včelstev bez plástů.
(10.07.2013 11:58 PM)Petr Pokorný napsal(a): 3/ O čem jsem rozhodně přesvědčen - nemůžu u mě používat matky odchované v nížinách.To je to, co je třeba vyzkoušet. Mnohdy matka od starýho děduli je lepší než inseminovaná Vigorka. Pokud můžu doporučit - Průcha - Tachov. Zkusil jsem lecos, ale ty jediné možná i malinko předčí můj víc jak stoletý chov. To zimování je ale stejně horší. Ideální - místní roje / a černá včela, že ? / , letošní rok to vůbec prověřil.
(10.07.2013 11:58 PM)Petr Pokorný napsal(a): 4/ Rozhodující je tady konec dubna - první polovina června. Nejvyšší podíl jarní snůšky má pampeliška, pak stromy a louky, občas řepka. Lípa tu ještě teď (10.7.) nekvete a když rozkvete, tak téměř každý rok proprší. O medovici tady včelaři léta jen sní.Mě se to radí, medovici mám skoro každý rok / ikdyž letos betonovou / . Myslím, že ale úplně zásadní v horách je javor klen. Pokud ho není nablízku aspoň pár hektarů, je to celé marná snaha. U nás je to něco jako jinde řepka, jen daleko lepší, když tedy kvete. Loni omrzli a letos nekvetou, to je ale úplně mimořádný stav.
S medovicí je to tak - jasně, smrk a jedle / ta je fakt nejlepší / , jenže to musí být staré lesy, aspoň stololeté, smrkové mlází medovici nedává.
A maliny, ač se to nezdá - čili nejlíp takový ten bordel les, samý vývrat, paseka a hlavně žádný roundap na pasekách.
RE: Včely v horách - Tomáš Palata - 11.07.2013 09:49 PM
Zdravím přátelé. Taky bych měl za 3 roky samostatného včelaření pár postřehů:
Taky se mi to nepodařilo vyhnat na víc jak 4NN 2/3L. A to 4.NN rozhodně nebyl načerno.
Jako zásadní se celkem jeví zlepšení tepelné stability včelstva. Mně třeba v rámcích volnou stavbu napojí na dolní loučku jen zřídka a z boku rámku jen částečně a to v horní části. To je pak mezi nástavky vzdálenost plástů cca 5 cm (2 cm horní loučka + včelí mezera + 1 cm dolní loučka + nedostavěná mezera), z boku ke stěně úlu také cca 3 cm (včelí mezera + 1cm bočnice + nedostavěná mezera). To se už ani nedivím, že to včely neuklimatizují. A citát klasika "nejlepší izolace včel je ještě více včel" tady nefunguje prostě proto, že ty včely včelstvo prostě nevyprodukuje. Letos jsem 2 loňské oddělky rozšířil hroním nástavkem, kde jely jen na loučkách a plásty si přistavěly ke stěnám úlů. Úplně jiná káva. Minimálně co do letové aktivity a rychlosti stavby (oproti rámku). Prostě jim to svědčí. Všechny letošní oddělky už jedou jen na loučkách.
Letos jsem u třech včelstev oddělil medník mřížkou. Když zanesly cca 7-8 plástů medem tak, aby v nich nemohla matka klást (zaneseno, nezavíčkováno), přesunul jsem těch 7-8 plástů doprostřed, prázdné souše na kraj a vyndal mřížku s tím, že medník bez překážky rychleji doplní. Včely nezaváhaly. Za pár dní přenesly med z prostředních plástů do krajních a 2-3 plásty uprostřed matka obratem zakladla... Takže takhle ne. Zřejmě je na místní snůškové poměry 10 plástů v nástavku s dlouho loučkou moc. Tedy na včelaření bez mřížky. Asi těch Brennerových a Warré 30x30cm není od věci. Objemově 4NN 2/3L odpovídá 8NN 30x30cm při stejné výšce nástavků. To by obsluhovat ještě šlo.
RE: Včely v horách - schützmeister - 12.07.2013 01:21 PM
(11.07.2013 09:49 PM)Tomáš Palata napsal(a): Letos jsem u třech včelstev oddělil medník mřížkou. Když zanesly cca 7-8 plástů medem tak, aby v nich nemohla matka klást (zaneseno, nezavíčkováno), přesunul jsem těch 7-8 plástů doprostřed, prázdné souše na kraj a vyndal mřížku s tím, že medník bez překážky rychleji doplní. Včely nezaváhaly. Za pár dní přenesly med z prostředních plástů do krajních a 2-3 plásty uprostřed matka obratem zakladla...Tohle je klasika. Problém při umístění medu nejsou včely, alebrž uvědomění si principu ukládání zásob. To, alespoň dle mých dlouhodobých pozorování funguje tak, že s počátkem snůšky včely plní krajní plásty podél celého plodiště. nikoli plásty horní. Je třeba plodiště co nejvíce roztáhnout do výšky a plásty na med nechat jako krycí. Pokud dáte med do středu, dojde vždy k výše popsanému problému - pokud tedy nemáte mřížku. Druhá fáze ukládání začíná, pokud krajní 2-3 plásty jsou celkem plné a horní plodiště se líhne. Potom dochází k zanášení vylíhnutých buněk medem, již jako zimní zásoby. V malých úlech s mřížkou je to jinak. Včelám nezbývá, než proplodovat celé plodiště a pak nosí nad mřížku. Není to ale přirozený stav a pokud nechcete mřížku používat, včely vás rychle naučí, kam co patří. Já již pár let nezavíčkované plásty přesouvám do kraje a tam bleskově dochází k víčkování.
Ale zase, pokus se točí po sezoně, jednou, o nic nejde, potom je med už nahoře.
RE: Včely v horách - renttip - 14.07.2013 07:44 AM
Já mřížku nepoužívám, protože včely jsou velmi neochotné přes ní procházet, takže je netrápím
s touto překážkou.
RE: Včely v horách - Tomáš Palata - 14.07.2013 10:00 PM
(12.07.2013 01:21 PM)schützmeister napsal(a):Pech. Tak to jsem se ten mnou provedený zásah učil od neklasického včelstva. Mám jedno, které jsem si do začátku s dalšími pěti přivezl od Kolína. Jako jediné ustálo přechod z 200 do 700 m.n.m. bez tiché výměny (příp.série výměn). Matka zaklade najaře horní nástavek a zhruba od června už v něm neklade i kdyby tam bylo místo a zůstane sama dole i bez mřížky. Na sestavě 3NN 2/3L. Ověřeno i letos. A já myslel, že to je normální. Že to takhle dělají všechna včelstva. Letos jsem tu mřížku dal do včelstvev pro sichr a ejhle. Ona je klasika jinde.(11.07.2013 09:49 PM)Tomáš Palata napsal(a): Letos jsem u třech včelstev oddělil medník mřížkou. Když zanesly cca 7-8 plástů medem tak, aby v nich nemohla matka klást (zaneseno, nezavíčkováno), přesunul jsem těch 7-8 plástů doprostřed, prázdné souše na kraj a vyndal mřížku s tím, že medník bez překážky rychleji doplní. Včely nezaváhaly. Za pár dní přenesly med z prostředních plástů do krajních a 2-3 plásty uprostřed matka obratem zakladla...Tohle je klasika. Problém při umístění medu nejsou včely, alebrž uvědomění si principu ukládání zásob. To, alespoň dle mých dlouhodobých pozorování funguje tak, že s počátkem snůšky včely plní krajní plásty podél celého plodiště. nikoli plásty horní. Je třeba plodiště co nejvíce roztáhnout do výšky a plásty na med nechat jako krycí. Pokud dáte med do středu, dojde vždy k výše popsanému problému...
RE: Včely v horách - Crha Karel - 16.07.2013 11:00 AM
Hledal jsem u nás včelaře který by včelařil ve výšce nad 600m.n.m a po konzultaci s LD našel: "dvě stanoviště v Lučanech nad Nisou, nadmořská výška 650 m, obtížné klimatické podmínky podhůří Jizerských hor". Prý mívá včelstva i na osmi nástavcích! Takže ono to zřejmě jde.
RE: Včely v horách - schützmeister - 16.07.2013 12:16 PM
(14.07.2013 10:00 PM)Tomáš Palata napsal(a): Matka zaklade najaře horní nástavek a zhruba od června už v něm neklade i kdyby tam bylo místo a zůstane sama dole i bez mřížky. Na sestavě 3NN 2/3L.To - i kdyby tam bylo místo - mám chápat tak, že se plod nedotýká zásob ? Respektive, máte plod dole, prázdné souše a až nad tím / bez mřížky a přirozeně / med ? Zajímavé. To, že klade nahoře a pak ji med vytlačí dolu normální je.
Ona je klasika jinde.
Tou klasikou jsem myslil zásah, kdy iniciativně shromáždíme med nahoru doprostřed, načež ho včely vynesou do stran a střed zakladou. Tak to prostě funguje, pokud mají dost místa. Oni ho vlastně ani tak nevynesou, jako zkonzumují a nový nosí do stran. Stejně tak, pokud je mřížka ale dole mají dost místa, stahnou ho dolů do stran. To vše se ale projeví, když budou v úlu volně, ne nahusto. Prostě přirozeně v dutině vypadají jinak, než v malém úle s mřížkou. Jiný tvar, jiné ukládání zásob, jiné umístění plodu. Tím ale neříkám, že je to či ono lepší. Otázka je, podle čeho to budeme hodnotit. A ještě ukládají med jinak na jaře / do stran/ a jinak napodzim / nad plodiště a do stran / - podzimem myslím půlka června a dále.
(16.07.2013 11:00 AM)Crha Karel napsal(a): nadmořská výška 650 m, obtížné klimatické podmínky podhůří Jizerských hor". Prý mívá včelstva i na osmi nástavcích! Takže ono to zřejmě jde.Všechno jde, jen malý děti lezou. Obrovskou roli hrají geny - osobně myslím, že úplně rozhodující. Jenže pokud vezmu / a já to tak mám pár kiláků od sebe / ty samý včely a ty samý úly a stejný systém - mám prostě i při stejný snůšce každých 100m.n.m. téměř o jeden nízký nástavek míň včel. Tzn. - jestli jich má 8 v 650m.n.m. - ve 400 m bych jich měl 10 což není nemožné. Hodně taky jde o množství zásob a rozptýlení včel v úle - někdo to radši nahuštěné, někdo volné.
Je to jako porovnávat, kdo má kolik medu - jsou to hausnumera. Dá se to jedině odzkoušet.
RE: Včely v horách - Crha Karel - 16.07.2013 04:03 PM
(16.07.2013 12:16 PM)schützmeister napsal(a): Všechno jde, jen malý děti lezou. Obrovskou roli hrají geny - osobně myslím, že úplně rozhodující.Jestli tomu dobře rozumím, stálo by tedy za úvahu koupit od něj matku a vyzkoušet to.
Já tedy osobně po nějakých mrakodrapech vůbec netoužím, naopak s mými zády koketuji spíše o přechod na dvouprostorý úl, nějaký ekvivalent dadantu.
Zajímá mne však, jen obecně, zda nějaká úměra n.m. výška = síla včelstva existuje jako ověřený fakt. A taky proto, že přecházet na jinou míru, když jsem se ještě nenaučil hospodařit na té, kterou jsem zvolil (jedním z argumentů právě bylo rozšířené tvrzení, čím výše tím delší loučka) se mi zdá nepřípadné (nejen ekonomicky-nové úly).
Pokud by se ovšem potvrdilo, že geny jsou nejrozhodující o vyzkoušení bych uvažoval a nepovažoval to za vážný prohřešek proti zde nepoužívané linii, protože jsem stejně se zdejšími dlouhodobě etablovanými nezačínal.
Možná, že někde se rodí děti, které hned po narození chodí!
RE: Včely v horách - Tomáš Palata - 16.07.2013 05:18 PM
(16.07.2013 12:16 PM)schützmeister napsal(a): Tou klasikou jsem myslil zásah, kdy iniciativně shromáždíme med nahoru doprostřed, načež ho včely vynesou do stran a střed zakladou. Tak to prostě funguje, pokud mají dost místa.
Tím jsem měl na mysli, že když není snůška, pohybují se v úle zásoby, ne plodové těleso. Tzn. včelstvo se neproploduje do zásob, ale stáhne si zásoby k plodu a pod víkem klidně nechá prázdný nástavek teplo neteplo. Ale matka nahoru nejde.
(16.07.2013 11:00 AM)Crha Karel napsal(a): nadmořská výška 650 m, obtížné klimatické podmínky podhůří Jizerských hor". Prý mívá včelstva i na osmi nástavcích! Takže ono to zřejmě jde.
To je náš předseda (již bývalý) Zdeněk Žák. Byl chovatelem matek, ale teď se věnuje u včel něčemu jinému a matky už neprodává. Moje žena má jedno včelstvo s jeho jistou linií a třeba letos s F3 vyjelo do 4N 39x24 (650 m.n.m.) a ještě viselo fest do podmetu. Jelikož je máme na chatě, asi šlo ven. Při porovnání tehdejší síly s dnešní. Má jednu na horské podmínky excelentní vlastnost. A to provoz za nízkých teplot. Všude se píše, že včely létají nad 10 st.C. Možná jiné linie. Je-li snůška, tak ty jeho mají plný snůškový provoz při 7 st.C zatímco ostatní včelstva vykukují z česen a tykadlama sondují teplotu. Když jsem to viděl poprvé, němě jsem zíral. Jednou nám na besedě prozradil, jak tu vlastnost ze včel dostal, ale je to jeho knowhow, takže to tady neuvedu. Zajímavé je, že tu vlastnost si linie drží. Od F1 do zatím F3.
RE: Včely v horách - Aleš Molčík - 17.07.2013 08:37 AM
Létání pro pyl při teplotách pod 10°C jsem pozoroval u Pradědek a následné generace si tuto vlastnost podržely i když ne úplně všechny, ale to je dáno volným pářením. Nejspíš kdo by se zaměřil ve výběru chovných včelstev i na tuto vlastnost, tak pokud nebude z okolí tlak jiných trubců moc velký, tak udržet by to mohlo jít.
RE: Včely v horách - Jaro Stoklasa - 17.07.2013 08:57 AM
U nás včely lietajú pri teplotách pod 10C úplne bežne a nijako sa nevenujeme šľachteniu na túto vlastnosť.
RE: Včely v horách - schützmeister - 17.07.2013 12:59 PM
(16.07.2013 05:18 PM)Tomáš Palata napsal(a): Má jednu na horské podmínky excelentní vlastnost. A to provoz za nízkých teplot. Všude se píše, že včely létají nad 10 st.C. Možná jiné linie. Je-li snůška, tak ty jeho mají plný snůškový provoz při 7 st.C zatímco ostatní včelstva vykukují z česen a tykadlama sondují teplotu.Po letošní zimě si nejsem / ač do letoška jsem byl / úplně jistý, jestli to lítání při nízkých teplotách je ten znak horských včel - při letošní extrémní zimě mě právě ti největší divočáci zařvali, páč začali moc brzo. To je druhá strana mince. Jináč jsem to měřil a nejnižší naměřená teplota při jarní pylové snůšce na teploměru ve stínu úlu - 4st a není to zase nic extrémního. Ale nevím jak jinde, nemůžu rovnat.
Není to náhodou znak AMM ? Celkem by stálo za to udělat loketní index.
RE: Včely v horách - Jaro Stoklasa - 17.07.2013 01:40 PM
Ja som si robil u všetkých včiel (a tajne aj iným včelárom z mŕtvoliek pred úľmi, vo viacerých dedinách na okolí...). Nikto nemal čistú kraňku ani tmavú včelu. Všetkým vyšli krížence, pričom bližšie mali ku tmavej včele, len zopár včelárov v nižších dedinách malo včely s lakťovým indexom podobným, ale fakt len podobným ku kraňke. Myslím si, že u nás má väčšina včelárov krížence, dlho som mal také podozrenie, tak som sa rozhodol to vyskúmať mne dostupnými prostriedkami a moja domnienka sa mi potvrdila.
RE: Včely v horách - Aleš Molčík - 17.07.2013 02:42 PM
U Pradědky je to z 97% kraňka, ale to si myslím je jedno. Dnes je taková divná doba, v představách včelařů existují plemena s pevně ohraničenými vlastnostmi a jakoby jiné plemeno nemohlo prosperovat v podmínkách plemene druhého. Ale jestli je aspoň kousek pravdy na tom co psal p. Dvorský v tématu o varroáze a společných předcích včel na společném kontinentu a potenciálech podobných vlastností, tak debata o plemeni a jeho ohraničených vlastnostech je naprosto zbytečná. Kraňku lze potkat od nížin až na kopcích Alp a všude je schopna prosperovat.
Kdybych chtěl dělat vědu z toho proč nějaká včelstva v chladnějších dnech vyletují a jiná ne, tak bych šel nejspíš cestou pitvy a zkoumání svalové hmoty u jednotlivých včelstev. Zaměřil bych se na topení, včely co se podchladí a nevrátí se z letu musí v chladnějších oblastech na tom být hůře než včely u kterých svalová hmota vytvoří víc tepla.
RE: Včely v horách - Leoš Dvorský - 17.07.2013 02:51 PM
Není to náhodou znak AMM ? Celkem by stálo za to udělat loketní index.
Zdeněk Žák a AMM? No ten by vás hnal. Je to chovatel, který má o genetice velké znalosti, nejen teoretické. Ví moc dobře co křížením AMM a AMC vzniká, on má rád mírné a velké včely. Inseminuje, tak u něho o původu není sebemenších pochyb. Při rozborech jeho materiál patří mezi ty, které mají dost přes 90% kraňku. Nevím, odkud se stále bere ten názor, že AMM je otužilejší nebo odolnější než třeba kraňka nabo jiná plemena.Takhle paušálně se to rozhodně nedá brát, vše má své a ne všude se vše hodí, ne se vším všichni umí. LD
RE: Včely v horách - renttip - 17.07.2013 11:29 PM
On je rozdíl, pokud teplota klesá a dosáhne 10 stupňů, nebo teplota stoupá a dostoupá na 10 stupňů
RE: Včely v horách - Milan Bencúr † - 18.07.2013 02:08 AM
Moje včely majú pôvod v neznámych rojoch, ktoré prileteli do mojej záhrady. Nie sú ušľachtilé, sú viac tmavé ako žlté, zdajú sa mi viac ochlpené ako včely, ktoré vídavam na fotografiách, ale sú to určite včely, ktorých domovom je odjakživa chotár našej dediny (537 m.n.m a viac). Mám odpozorované, že v období letného slnovratu a v plnom lete bez problémov zvládajú horské lúky v nadmorskej výške 1000 metrov n.m., ktoré sú vzdušnou čiarou vzdialené do 3 km takmer na vrchole Choča. V polovici mája tiež lietajú ponad úbočie do chotára susednej dediny za repkou, ak ju práve v ten ktorý rok družstevníci zasejú, a to je vzdušnou čiarou ďalej ako 3 km. Minulú jeseň, v októbri, lietali niekoľko dní pri teplotách 8 stupňov C takmer do zotmenia, pretože rabovali prázdne úle včelárom, ktorým padli v jeseni včelstvá na premnoženého klieštika. Vo včasnej jari nosia bez problémov vodu a peľ pri teplotách do 10C a to aj za nepríjemného veterného počasia. Ich vitalita je obdivuhodná. Vyrojený chumáč bez problémov obsadá desať rámikov miery JU alebo dva modifikované nadstavky môjho Warre (to je ako 12 rámikov miery B) a pri zodpovedajúcej starostlivosti v priebehu desiatich dní postaví celé plodisko prirodzeného diela. Každú jar obnovia plodisko prirodzenou stavbou a za sezónu uložia do medníka celkom slušné množstvo medu. Také výsledky by včelstvo žijúce na prírodnom diele bez pomoci včelára nedosiahlo. Som presvedčený o tom, že stýl prírodného včelárenia s malými včelami je tou správnou cestou, ktorá je prospešná predovšetkým včelám a určite vyhovuje aj včelárovi. Aj v prírodnom včelárení si každý z nás musí nájsť tú správnu metodiku opatrovania včelstiev, ktorá zodpovedá miestnej lokalite. Ja tú moju metodiku vedenia včelstiev na prírodnom diele hľadám už desať rokov a každá sezóna prináša nové poznanie. O úrovni varroatolerantného správania sa včiel v mojich horských podmienkach medzi Rozsudcom, Chočom, Ostrým Roháčom a Babou horou sa zámerne nezmienim, pretože mi to nikto nebude veriť. Faktom však zostáva, že to ide aj bez medzistienok.
RE: Včely v horách - Debora - 18.07.2013 04:16 AM
(17.07.2013 02:51 PM)Leoš Dvorský napsal(a): Nevím, odkud se stále bere ten názor, že AMM je otužilejší nebo odolnější než třeba kraňka nabo jiná plemena.Takhle paušálně se to rozhodně nedá brát, vše má své a ne všude se vše hodí, ne se vším všichni umí. LD
ano, kdo umí ten umí, mellifera radeji čumí.
Zatím co kranka lítá na jare jak šůs, válí se mellifera jeste v posteli. Amm urcite otuzilejší není, spíše jen "zkusenejší" a tudíz pomalejší v rozvoji.
RE: Včely v horách - Aleš Molčík - 18.07.2013 08:30 AM
(17.07.2013 11:29 PM)renttip napsal(a): On je rozdíl, pokud teplota klesá a dosáhne 10 stupňů, nebo teplota stoupá a dostoupá na 10 stupňů
Pokud se porovnává provoz na česnech ve stejný čas, tak si myslím, že tohle není zas tak zásadní věc, ale na ošetření proti VD to vliv má určitě.
RE: Včely v horách - Tomáš Palata - 18.07.2013 01:12 PM
Obávám se, že je. V dubnu u nás běžně bývají teploty okolo 10 st.C a je rozdíl, jestli včely létají cca 2 hod denně okolo poledne nebo 6 hodin od 10 do 16 hod., kdy je teplota nad 7 st.C.
RE: Včely v horách - schützmeister - 19.07.2013 10:55 PM
(18.07.2013 01:12 PM)Tomáš Palata napsal(a): Obávám se, že je. V dubnu u nás běžně bývají teploty okolo 10 st.C a je rozdíl, jestli včely létají cca 2 hod denně okolo poledne nebo 6 hodin od 10 do 16 hod., kdy je teplota nad 7 st.C.Celý problém je, v čom to vězí ? Myslím, co je pro hory lepší ? Sám to ale taky nevím zcela. Debata o " druhu" je v dnešní době, kdy jsou všechno kříženci, fakt komická, stačí nalistovat stránky šlechtitelských chovů na VÚVč a což pak ti, kteří neinseminují ? Úplně hin jsem z těch různých vigorů a sklenarů / ty fakt žeru, Sklenar je vyšletil minimálně před 100 lety a furt je to supr klon /. Sám mám včely z nepřetržitého 100letého chovu, jenže občas něco taky zkusím. Takže závěr je, že 90% chovů má včely horší ve všech ukazatelech než ty mé a z chovu v Tachově, odkud občas něco koupím protože odtud jsou nejlepší , jsou kupodivu jedny z nejčistších kraněk v čechách, což mě moc nevoní, protože myslím, že na Šumavu nepatří. Je to ale jen dojem.
A dál - největší kabrňáci jsou ti největší překříženci, jenže je problém je na jaře udržet a je-li jaro moc brzo, je to problém. Zajímavý, že ty co moc nelétají, snad by odpovídali více AMM, jako vcelku líné včele, pořád nic a pořád nic ale pak mají kvanta lesního medu. Chovají se taky úplně jinak, jsou jaksi kompaktnější. Problém je, že ale zase více náhlé na nemoci plodu.
Že ale druh včely hraje velkou roli, jsem zjistil letos - koupí oddělků od chovatele na stanoviště mimo pásmo, sám jsem nemohl své přesunout, jsem zjistil, jaké nedochůdčata můžou včely taky být. Pan chovatel se vytahoval, jak je mírné a šlechtěné a já v porovnání se svými vůbec nechápu. Jsou tak na třetině či čtvrtině toho, co mé včelky normálně zvládají. Z toho usuzuju, že je otázka výběru správných vlastností důležitá. A mírnost to nebude. Zatím se mi jako nejlepší vlastnost jeví přezimování, potažmo rozjezd z jara tak akorát. Kde je moc rychlý, není to dobré a ty které jsou zase až moc choulostivé taky nic moc.
Asi ty bond testy, či jak se tomu říká, mají něco do sebe. Přežiješ zimu bez pomoci,
máš šanci. V létě to pak už jde. Ty co se ale musí v zimě různě obalovat a přikrmovat a kdesi cosi, by normálně neměli šanci.
Takže každá rada o tom, co je dobrý do hor, dobrá, jen prosím od těch, co včelaří aspoň v 600m - dole je to prostě lepší a my zase máme lepší med / jenom ne letos - beton /.
RE: Včely v horách - Debora - 20.07.2013 04:20 AM
V horách nevcelarím, tak ze houslicky ladit nebudu. Ale nedivila bych se tomu, kdyby se v horách udrzela plemena vcelstev s pregnatními znaky amm, i kdyz bude loketní index jiného názoru. Dovolila bych si tu vyrojit domenku, ze kazdé vcelstvo dokáze vytvorit individuální selekci, která mu v krajine svého zivota zarucí tu nejlépsí vitalitu bez ohledu na plemeno. Nicméne pres to, ze jsou dnesní vcelstva domestikována, uchovávají znaky krízení odlysných plemen, které mohou v závislosti na zivotním prostredí, a v prípade nutnosti mobylizovat. Já na to koukám tak, ze si na vcelnici múzu vychovat vitální vcelstvo bez ohledu na prvotní plemeno.
RE: Včely v horách - Leoš Dvorský - 20.07.2013 07:34 AM
Kde se kdo zrodí, tam se i hodí.
Na svých přednáškách jezdím po republice vidím ledascos. Loni jsem jel horským údolím v němž byla teplota max. do 20C a před údolím téměř 35C. Říkal jsem si, že tady včely ani nemohou být.byly. Ten chovatel mi tvrdil, že včelaří podobně jako já, jen s méně nástavky a má méně medu. No a co, hlavně, že má včely.
Nebo jinde mi říkají, že chovají svojí kraňku, také v horách. Když se pátrám po původu a době, tak dotyčný chovatel ji má přes 70 let (bylo mu skoro 90 let) a že s ní včelařil i jeho táta.
Víte i já mám materiál po př. Šrámovi z MB. Převzal jsem jej v r. 1967 a neustále se vyvíjí dál a nejvíce jej ovloivnily Sklenarky. Ono je totiž podstatné dělat něco, čemu já říkám zkouška dědičnosti. To spočívá v tom, že když si např. přivezu jiný materiál, udělám ihned serii. Z té nejlepší matky F1(to chce hodně objektivity) a v dalších létech jdu až do generace F3-F4. Pokud se F4 podobá vlastnostmi (samozřejmě vyhovujícími pro mou oblast) původní matce, dá se na ní stavět a použít do chovu. Novými generacemi matek se totiž nový materiál přizpůsobuje prostředí, i proto se někdy třeba takové včely více rojí. Testujeme tak kombinační schopnost okolních trubců a rel. stálost vlastností dotyčného materiálu. Něco podobného v našich chovech nenajdete ani omylem. Oni to chovatelé (myslím ti co se tím živí) ani nepotřebují, potřebují prodávat matky. No a dobrý zákazník je ten, který se vrací. Jenže u nás to není postaveno na kvalitě a relativní stálosti vlastností, ale na tom, že se zákazník musí vrátit. Tedy je ještě k něčemu F1-2 a pak se případně dobré vlastnosti rozpadnou a vy musíte nakoupit znovu. Mohou za to dotace. Kdyby nebyly, vrátil bych se k takovému chovateli proto, že bych chtěl jeho materiál v mých poodmínkách dále vylepšovat ne proto, abych jej jen udržel. To tu ale nevyřešíme a ani to není cílem hnutí. Můžete ale tuto metodu používat (zkoušku dědičnosti). Pro mne za mne mohou ty včely být klidně i zelené, ale musi ´být životaschopné a schopné se dále vyvíjet, přizpůsobovat měnícímu se prostředí.
Náš chov nemůže být bezhlavý, ale měli bychom vycházet z přírodních selekce a napodovat ji, trochu i napomáhat, protože na to co příroda vytvoří za tisíce let, my máme jen pár desítek. Asi to chce i hodně empatie. Být celý den u včel a ve včelách (jak to profíci mají) neznamená zdaleka, že jsme se včelami a vnímáme je, to je něco zcela jiného. Právě toto je , podle mne,jedno z kouzel včelaření.
RE: Včely v horách - Milan Bencúr † - 20.07.2013 08:47 AM
(20.07.2013 07:34 AM)Leoš Dvorský napsal(a): Náš chov nemůže být bezhlavý, ale měli bychom vycházet z přírodních selekce a napodovat ji, trochu i napomáhat, protože na to co příroda vytvoří za tisíce let, my máme jen pár desítek. Asi to chce i hodně empatie. Být celý den u včel a ve včelách (jak to profíci mají) neznamená zdaleka, že jsme se včelami a vnímáme je, to je něco zcela jiného. Právě toto je , podle mne,jedno z kouzel včelaření.
Veľmi výstižné. Dávno sú za nami časy keď na dedine včeláril len farár s učiteľom, možno ešte jeden vyspelejší sedliak a široko ďaleko nikto iný. Snáď len nejaký brtník v okolitých horách. Vtedy boli úplne iné podmienky pre výber.
RE: Včely v horách - tondabh - 20.07.2013 09:37 PM
(19.07.2013 10:55 PM)schützmeister napsal(a): Celý problém je, v čom to vězí ? Myslím, co je pro hory lepší ? ... Takže závěr je, že 90% chovů má včely horší ve všech ukazatelích než ty mé a z chovu v Tachově, odkud občas něco koupím protože odtud jsou nejlepší , jsou kupodivu jedny z nejčistších kraněk v čechách, což mě moc nevoní, protože myslím, že na Šumavu nepatří. Je to ale jen dojem.
Haribol vážení přátelé včeliček a přírody, včelařím na Tachovsku v n.v. kolem 600 metrů a mohu potvrdit, že matky z chovu Milana Průchy v Tachově, jsou velmi dobře vybaveny fungovat v těchto podmínkách.
Loni jsem tímto materiálem osadil bezrámkové nástavkové úly, a letos jsem u některých simuloval zborcení díla tím, že jsem jim přidal nástavek i nahoru. Sami můžete zhodnotit, jak si s tímto úkolem poradili, a jakou nádheru v nástavku vystavěli a to směrem odspodu nahoru.
Ještě jsem se chtěl zeptat, zda-li někdo ze zde přítomných přátel nemá zkušenost s podobným typem vedení včelstev. Níže pár snímků pro potěšení srdce, Tonda.
https://picasaweb.google.com/111062442329276875468/PrirodniVcelareni02?noredirect=1#5902749489480166002
https://picasaweb.google.com/111062442329276875468/PrirodniVcelareni02?noredirect=1#5902750404328353586
https://picasaweb.google.com/111062442329276875468/PrirodniVcelareni02?noredirect=1#5902750081853862818
https://picasaweb.google.com/111062442329276875468/PrirodniVcelareni02?noredirect=1#5902750472310292946
RE: Včely v horách - Aleš Molčík - 20.07.2013 10:34 PM
Takhle bych si představoval přírodní chov, bez louček jak má Tonda.
RE: Včely v horách - Jaro Stoklasa - 20.07.2013 10:44 PM
Vyzerá to ako japonský prírodný úľ.
RE: Včely v horách - Milan Bencúr † - 21.07.2013 03:23 AM
(20.07.2013 09:37 PM)tondabh napsal(a): .. simuloval zborcení díla tím, že jsem jim přidal nástavek i nahoru. Sami můžete zhodnotit, jak si s tímto úkolem poradili, a jakou nádheru v nástavku vystavěli a to směrem odspodu nahoru.
Aj moje včely si hravo poradia so stavbou prírodného diela odspodu nahor. Struna z klavíra je pre mňa nutnou výbavou. Tohtoročnú jar boli moc iniciatívne v stavaní diela smerom od "základov" ku stropu. Prírodný chov do hôr určite patrí.
[attachment=167]
RE: Včely v horách - Petr Mirovský - 21.07.2013 12:50 PM
(20.07.2013 09:37 PM)tondabh napsal(a): Ještě jsem se chtěl zeptat, zda-li někdo ze zde přítomných přátel nemá zkušenost s podobným typem vedení včelstev. Níže pár snímků pro potěšení srdce, Tonda.
https://picasaweb.google.com/111062442329276875468/PrirodniVcelareni02?noredirect=1#5902749489480166002
https://picasaweb.google.com/111062442329276875468/PrirodniVcelareni02?noredirect=1#5902750404328353586
https://picasaweb.google.com/111062442329276875468/PrirodniVcelareni02?noredirect=1#5902750081853862818
https://picasaweb.google.com/111062442329276875468/PrirodniVcelareni02?noredirect=1#5902750472310292946
Tak to je krása!
Díky za inspiraci na jednoúlový podstavec
RE: Včely v horách - tondabh - 21.07.2013 03:26 PM
(20.07.2013 10:34 PM)Aleš Molčík napsal(a): Takhle bych si představoval přírodní chov, bez louček jak má Tonda.
A co Ti brání v pousmání? Pár prken 3,5 cm tlustých a příští rok můžeš osazovat, zima je dlouhá, tak když budeš mít zájem pošlu plánek, Tonda.
(20.07.2013 10:44 PM)Jaro Stoklasa napsal(a): Vyzerá to ako japonský prírodný úľ.
Ano rozměrově identické nástavky, Tonda.
RE: Včely v horách - Aleš Molčík - 21.07.2013 06:27 PM
Díky za nabídku, já bych využil nástavky co už mám 2/3 lang a dovnitř dodělal z odřezků kříž a nahoru rošt. Sice to nesplní podmínku rozběrného díla, ale s jedním nebo dvěma úlu na divoké stavbě veterinář dělat vědu nebude, kdyby náhodou jsme padly do ochranného pásma a přišla kontrola, tak se dohodnem na nějakém řešení
. Letos jsem poprvé vyzkoušel smetenec a opravdu se chová po osazení do úlu jako roj, smetenec je ve stavbě a vývoji lepší jako stejně silný oddělek, aspoň takhle se mi ten jeden pokus jeví, takže silnějším smetencem bych nejspíš tento úl osadil, ale to bude nejdřív za rok těsně po řepce.
RE: Včely v horách - schützmeister - 22.07.2013 12:32 PM
(20.07.2013 09:37 PM)tondabh napsal(a): Níže pár snímků pro potěšení srdce, Tonda.
https://picasaweb.google.com/111062442329276875468/PrirodniVcelareni02?noredirect=1#5902749489480166002
Krása !! Že staví nahoru vím, ale nikdy jsem to neviděl v tomhle rozsahu - využíváš to pro medování ? Ještě otázka - jaký mají význam ty pásky a igelity kolem spár na některých úlech ??
RE: Včely v horách - Milan Bencúr † - 22.07.2013 05:29 PM
RE: Včely v horách - tondabh - 22.07.2013 09:38 PM
(22.07.2013 12:32 PM)schützmeister napsal(a): Krása !! Že staví nahoru vím, ale nikdy jsem to neviděl v tomhle rozsahu - využíváš to pro medování ? Ještě otázka - jaký mají význam ty pásky a igelity kolem spár na některých úlech ??
No spíš jsem to udělal jako pokus, jak si s tím holky poradí, ale dle výsledku by nebyl problém to využít kdykoliv. Co se týče té izolepy, tak jí tam dávám z důvodu těsnosti mezi nástavky, jelikož když potřebuji, tak od sebe nástavky jednoduše odříznu nerezovým drátkem na rámky, a kdybych tam neměl tu pásku, tak by mi to holky pěkně utěsnili propolisem a šlo by to hůř odříznout, Tonda.
RE: Včely v horách - tondabh - 24.07.2013 03:05 PM
(21.07.2013 06:27 PM)Aleš Molčík napsal(a): Díky za nabídku, já bych využil nástavky co už mám 2/3 lang a dovnitř dodělal z odřezků kříž a nahoru rošt.
Dobrý nápad jak využít to co máš po ruce, ale udělej z odřezků kříže čtyři, jednoduše tím, že vložíš křížem dvě a dvě laťky čímž prostor více zahustíš a včelky budou mít lepší oporu při stavění.
RE: Včely v horách - winepunk - 02.08.2013 04:51 PM
Normálně vám závidím, chlapi (a holky). Jsme na dovolený na Broumovsku a na týhle louce (610mnm) to vypadá jako u nás v červnu. Pylová i nektarová snůška, mraky včel, záplava květů, v lese medovice. Prostě paráda. Přemýšlím o stěhování.
![[Obrázky: image.jpg]](http://s9.postimg.org/ty1g49bmz/image.jpg)
![[Obrázky: image.jpg]](http://s9.postimg.org/o0xknfui3/image.jpg)
![[Obrázky: image.jpg]](http://s9.postimg.org/cm13iti5n/image.jpg)
![[Obrázky: image.jpg]](http://s9.postimg.org/vq3lqn9rf/image.jpg)
![[Obrázky: image.jpg]](http://s9.postimg.org/xgdg0nciz/image.jpg)
![[Obrázky: image.jpg]](http://s9.postimg.org/prpsgeqsr/image.jpg)
![[Obrázky: image.jpg]](http://s9.postimg.org/uq443gfu3/image.jpg)
RE: Včely v horách - renttip - 03.08.2013 07:38 PM
jsem v 680 metrech a i u nás v Krušných horách to bzučí jak o život. Včelky létají víc jak na jaře, jelikož je sucho, tak už se asi nebudou sekat louky, takže jetely a další rostlinky mohou s plnou parádou krmit moje včelky.
RE: Včely v horách - Jaro Stoklasa - 05.08.2013 10:20 AM
(11.07.2013 07:01 AM)Crha Karel napsal(a):(10.07.2013 06:19 PM)Jaro Stoklasa napsal(a): Ktoré indície hovoria proti? Ja túto metodiku práve testujem na jednom včelstve v 800 metroch.Ono je to propojené, ale zásadní bude snůška v závislosti na stavbu v dané lokalitě, a v té mojí to není žádná sláva (velmi podobné bodu 1 ve příspěvku Petra P. výše). Oddělky o kterých mluvím jsem vytvářel v první dekádě května ze tří plástů, už se v nich vylíhla druhá generace a zatím postavily jen 3-4 plásty, byť metodiku převěšování nahoru k podu dodržuji a permanentně je přikrmuji.
Vyjdu-li z faktu, že tato metodika obsahuje vyřezání plástů pro med a navíc ještě plodu, tak jsou brzy na prázdných loučkách. Nu, uvidíme co ještě zvládnou postavit, zda přežijou zimu a jak se budou rozvíjet příští rok.
Tak je tu príprava na zimovanie. Čo sa týka svätojánskej metodiky, v horách asi nebude naozaj fungovať. Skúšal som ju na jednom včelstve, viem, je to málo na posudzovanie, ale prvé indície sú. Včelstvo pôjde do zimy podstatne slabšie. Výnos medu sú 2 ani nie celkom zaviečkované plásty, čiže cca 2kg medu. Výnos vosku 1,5 NN nadstavku. Plodu majú teraz tak cca na 1 NN, susedné včelstvo pod inou metodikou má 2 plné NN. Je to metodika skôr asi do stredných polôh a do dobrých rokov. No a treba kŕmiť takéto včelstvo ako normálne včelstvo. Po kontrole som to odhadol na cca 15kg cukru. Je to teda metodika pekná, ale v horských podmienkach ťažko realizovateľná a extrémne neefektívna. Tento rok som bohatší aj o ďalšie poznanie. Napr. že v horách je potrebné mať odložené súše, či už v rámikoch alebo v trámikoch. Včely chované iba na trámikoch, z ktorých sú plásty vyrezávané a vosk zničený, majú po slnovrate značné problémy...
RE: Včely v horách - Crha Karel - 05.08.2013 12:01 PM
Když jsem zjistil, že přestávají stavět rozhodl jsem se tuto metodiku přizpůsobit svým podmínkám a přejít spíše na velké celistvé plodiště, kde budu mít záruku, že jim v zimní cestě za zásobami nebude nic překážet.
Možná jsem trochu riskoval, když jsem horní nástavek na loučkách podložil zcela prázdným, sešrouboval dohromady a všechny zaplodované rámky, ze kterých jsem vytvářel tyto oddělky postavil zcela dospod a roztrhnul tím včely mezerou cca 170cm.
Díky počasí a stále trvající snůšce z jedle risk vyšel, mladušky ošetřují a vyvádí plod z nespodnějšího nástavku a ostatní staví směrem dolu zaplnit vzniklou mezeru. Dole už matka neklade, takže budu moci po vypráznění spodních rámků od plodu, pylu a části zásob nejspodnější zcela odstranit a zimovat v jednom prostoru. Dost krkolomný přechod na dadantový systém, ale zatím to vypadá, že vyjde.
RE: Včely v horách - Jaro Stoklasa - 05.08.2013 12:13 PM
Ja sa chystám zimovať niektoré včelstvá na Jumbo plodiskách a pod ním "manipulačný" NN nadstavok. Čiže akási drevená košnica nad NN. Oproti včelstvám na NN to vyzerá zatiaľ nádejne. Včelstvá mi pripadajú vitálnejšie na VN. Od budúceho roku NN plodiská ruším. Za tie tri roky to na nich vôbec nešlo. Na vysokých sa mi to zdá lepšie. Pre včely i pre mňa. Možno skúsim od jari aj "košnicované ošetrovanie", to jest, že nebudem ošetrovať Dadant včelstvá rozširovaním priestoru. Všetky vysoké plodiská mám zatiaľ na trámikoch. Tie včelstvá, ktoré zimujú v 3 NN LG 2/3 od jari prevediem na voľnú stavbu v rámikoch na Jumbo plodisku. Budem mať pre porovnávanie Dadanty s rámikmi a bez rámikov, všetko na voľnej stavbe.
RE: Včely v horách - Crha Karel - 05.08.2013 03:03 PM
Co si mám představit pod pojmem "manipulačný nástavok"? K čemu by měl sloužit?
RE: Včely v horách - Jaro Stoklasa - 05.08.2013 07:32 PM
Manipulačný je pojem používaný u Dadantistov, neviem, prečo práve tak ho pomenovali. Je to akýsi nárazníkový NN pod VN, nocujú tam lietavky, včely tam ukladajú nektár pre ďaľšie spracovanie, v zime a na jar plodisko nie je nízko nad zemou (hlavne na jar to má veľký zmysel myslím pri mrazoch), no a je to akýsi priestor ako poistka, ak nestihneš na jar včas rozšíriť, môže to trošku zmierniť dôsledky. Možnože ale v horách nebude potrebný. Vyskúšam, uvidím, dám vedieť.
RE: Včely v horách - Crha Karel - 05.08.2013 08:34 PM
Chápu. Akurát přemýšlím kdy a proč se s ním manipuluje (tedy ve smyslu, že se doň chci podívat, protože zvedat kvůli tomu celý nástavek např.jumba se mi jeví dost nepraktické. Nebylo by lepším řešením prodloužit výšku Jumba?
RE: Včely v horách - Milan Bencúr † - 05.08.2013 09:10 PM
Podľa mňa, základom úľa Dadant je plodisko s vysokými rámikmi a komora s medom v nízkych rámikoch. Plus ďalšie, aspoň dva, plytké nadstavky ako medníky. Pri Dadantovom riešení úľovej zostavy matka zakladie vysoké rámiky po celej ich ploche a med vytlačí smerom hore do plytkého nadstavku s nízkymi rámikmi. Na jar, keď je už plodisko dostatočne obsadené včelami, včelár prehodí komoru so zásobami pod plodisko. Je to pre včely neprirodzený stav, preto začnú zásoby prenášať smerom hore. V nestálom jarnom počasí je to výborný spôsob podnecovania včelstva. Postupne, ako včely zásoby prenášajú, tak do uvoľnených buniek pod plodiskom začnú skladovať peľ, ktorého je v jarnom bodobí dostatok. Aby toho peľu tam uložili požehnane, treba nadstavok od plodiska oddeliť materskou mriežkou. Keď je už v debničke pod plodiskom dostatočné množstvo peľových zásob, ktoré včely nikdy neprenášajú, treba nadstavok prehodiť späť nad plodisko. Včely ho zaplnia medom, medom tiež zakonzervujú peľové zásoby a s takto kvalitne pripravenou komorou môžu pokojne zimovať.
RE: Včely v horách - Aleš Molčík - 05.08.2013 11:29 PM
Pokud se zimují včely v sestavě VN a NN, tak mají na jaře lepší rozjezd pokud je NN dole. Včely jsou na nepřerušovaném díle bez mezinástavkové mezery a pod strůpkem, kde jsou schopny zadržet víc tepla a nemají průvan od česna. Pokud by byl NN nahoře, tak průměrné a silnější včely už při prvním plodování dostanou do horního NN a potom už žádná rotace nejde provést jinak by se zachladil plod.
Do spodního NN se chodí jednou za rok, brzy na jaře, při první prohlídce se z toho nástavku, kde jsou max. vyvěšené včely, vymění dílo za nové rámky na stavbu. Může se nazebrovat nebo všechno najednou.
Jediná nevýhoda dadantu kterou pociťuji je, že ve VN jde včelařit pouze s rámky, nikoliv nástavkově. A výhodnější sestava, hlavně pro silnější včelstva je NN, VN, NN.
RE: Včely v horách - Debora - 06.08.2013 02:28 AM
U dadantu se zimuje pouze v plodné komore na 12 plátech, minimálne na peti. Nízký nástavek (medník) se musí na zimu sundat, aby vcelstvo na medu neprochladlo. Kdo zimujes na medu, musí vcelstvo krmit medem z medníku. U dadantu neznám jediný smysl, proc nástavky prehazovat.
RE: Včely v horách - Milan Bencúr † - 06.08.2013 06:30 AM
O komore s medom a zimovaní na mede nestačí len teoretizovať v nič neriešiacich nekonečných debatách o morálnych kódexoch, ideáloch a cieľoch prírodného včelárenia, ale s komorou zásob, ktorú celú sezónu včely dopĺňajú kvalitnými produktami z bohato prestretého stola v prírode, sa treba naučiť aj pracovať. Každý rok zimujú moje včely v spodnom nadstavku pod plnou komorou so zásobami, akoby pod klobúkom hríba. Ešte som nezaznamenal, aby sa hroznový chumáč včiel rozhodol prežiť zimu na plných bunkách s medom v komore. Vždy zimuje na prázdnych bunkách po poslednom výjdenom plode pred zimou. A do tých istých prázdnych buniek začína matka okolo Mateja klásť vajíčka a po očisťovacom prelete nemôže včely v plodovaní zastaviť žiadna nepriazeň počasia. Čiže, za zásobami do komory nad plodiskom sa včely presúvajú až na jar, kedy po Matejovi začne prudko narastať ich spotreba pri kŕmení plodu. Invázny pohyb včiel v úli smerom hore začína v lokalite u mňa až po narodení prvej jarnej generácie mladušiek. Fenologický kalendár je zas orientačným bodom pre urobenie nevyhnutných zásahov na včelnici. Mám odpozorované, že kľudne zimujúce včely spotrebujú od Michala do Mateja minimum zásob, len približne do 5 kg. A päť kilov zásob majú uložené vždy vo vencoch medu okolo plodového telesa v plodisku s vysokými rámikmi.
[attachment=182] [attachment=183]
RE: Včely v horách - Jaro Stoklasa - 06.08.2013 08:36 AM
Citace:Čiže, za zásobami do komory nad plodiskom sa včely presúvajú až na jar, kedy po Matejovi začne prudko narastať ich spotreba pri kŕmení plodu.
Keď som zimoval s NN hore, už od skorej jari včely vždy plodovali v NN hore pod stropom. Preto som sa rozhodol tento rok zimovať s NN dole.
RE: Včely v horách - Crha Karel - 06.08.2013 09:25 AM
Záměrem je, aby včelstvo u mne nad 650m.n.m. zimovalo jen v jednom prostoru a jen na loučkách. Což znamená prostor tak velký, aby se doň vešly veškeré zásoby na celou zimu včetně dostatku místa na plodování. Medník tedy nasazovat co nejpozději, aby jarní med zůstal v plodišti v co největším objemu. Žádné přehazování. Myslím, že to zmiňoval Michal, že zimuje v jednom prostoru, jen nevím zda zmínil jeho obsah, tak nevím co je dostatečné. U mně dva spojené 2/3L v jeden dávají výšku nástavku 33 cm a objem skoro 60l což by mělo dostačovat, když nemám tak hodně silná včelstva jako v nížinách. A vytvářet jim úmyslně nerovnovážné stavy, kvůli kterým musí z mé vůle přesunovat zásoby a znovuvytvářet svůj rovnovážný a přirozený model mi nepřipadá správné.
RE: Včely v horách - Tomáš Palata - 06.08.2013 11:36 AM
(09.06.2013 03:10 AM)renttip napsal(a): ...si stále pohrávám s myšlenkou svatojánskou metodu zkusit. Stále jsem se bál mojí nadm. výšky 680m. .... Další zkušenosti zaručeně napiš. díkyK pokračujícímu pokusu se Svatojánskou metodou v 650 m.n.m. Dne 5.7. jsem odebral 3 medové plásty (cca 3 sklenice medu), v 1NN vyřezal zavíčkovaný plod a uřezal rámkům boční a spodní loučky. Až na jeden, který výrobce sesponkoval sponkami pekelně dlouhými. Pilka narazila na kov. Tak jsem ho nechal. Za cca 14 dní proběhla kontrola zásob v 2NN. Včelstvo se proplodovalo částečně do 2NN. Zhruba na třech plástech plod s věnci zásob. Krajní plásty plné zásob, částečně zavíčkováno. Dnes jsem se podíval, jak dostavěly vyřezaný 1NN. Viz foto. Zásoby potěžkáním sestavy dvou nástavků odhaduji na 8-10 kg. Jestli jim to bude stačit nevím, ale jinak to, než že je pokusně nechat takto přes zimu, nezjistím. Ale jak říká Jára Cimrman:"Někdo musí přijít a říct - ne přátelé, tudy cesta nevede."
RE: Včely v horách - Debora - 06.08.2013 09:56 PM
(06.08.2013 06:30 AM)MilanBencúr napsal(a): O komore s medom a zimovaní na mede nestačí len teoretizovať v nič neriešiacich nekonečných debatách o morálnych kódexoch, ideáloch a cieľoch prírodného včelárenia, ale s komorou zásob, ktorú celú sezónu včely dopĺňajú kvalitnými produktami z bohato prestretého stola v prírode, sa treba naučiť aj pracovať.
Smyslem dadantu je vcelarit bez nástavkú. Komora zásob je v dadantu integrovaná. Vse ostatní je tuning pro racionální vcelarení. Ale na ladení vcelstva se dadant se svými 35-40kg nehodí.
RE: Včely v horách - Aleš Molčík - 07.08.2013 08:05 AM
Jenže oproti originálu se současný dadant zmenšil. Výškou si teď přesně nejsem jistý jaký je rozdíl, ale délka, která je na posunu za zásobami v zimě důležitá, byla zmenšena z 530 mm na 448 mm. A evropský Dadant-Root dokonce na 435 mm. Plodiště bylo v originále v jednom nástavku a používaly se rámky. V nízkých nástavcích byly kazety na plástečkový med. Ve srovnání s tehdejšími almárkami to bylo obrovské plodiště, ale už tehdy v době vzniku, byly články směřující k větším prostornějším úlům pro včely, protože se včely tolik nerojily a bylo i víc medu.
Proto bych se tím, že dadant vznikl jako jednonástavkový úl neřídil, mnohem důležitější je vědět, jestli ten jeden nástavek je dostačující. V zimě po stažení do chomáče se tam včely vejdou, ale na podletí a přípravu zimní generace je to rozhodně málo.
RE: Včely v horách - Crha Karel - 07.08.2013 10:08 AM
Kolik tedy, a používejme jen velikost obsahu, je dostačující prostor? V litrech?
RE: Včely v horách - Aleš Molčík - 07.08.2013 03:44 PM
U mě to je min. 100 litrů plodiště + o něco málo menší medník.
Myšlenkou včelařit s jedním velkým plodištěm jsem se zabýval už před lety, ale pokaždé jsem narazil na to jak budu obnovovat dílo v plodišti. Takže místo zvětšování nástavku se ubírám směrem ke zmenšování a zatím mi nejlogičtější připadá použít 5x 1/2 LG pro plodiště. Protože je to objem cca 125l a předpokládám, že brzy na jaře budou včely v horních třech nástavcích a spodní dva můžu odebrat a nahoru nasadit nový, aby se mohla matka rozšiřovat pod strop, kde je tepleji. Je to jediný rozměr u kterého mohu nejvíc využít obnovy díla a netrhat sezení včel. Ostatní rozměry mi vychází od 1/3-1/4.
Pokud by byly včely slabší a jak píše Karel Crha " 60l by mohlo stačit" tak mi také teoreticky vychází použít 3x1/2 LG a to je cca 75l. Protože si myslím, že při takové síle, budou včely brzy z jara v horních dvou nástavcích, ve třetím spodním nástavku budou max. vyvěšené a mohlo by jít odebrat spodní jeden a nahoru nasadit nový nástavek, nebo podle počasí v chladnějších podmínkách jej nasadit o něco později.
A pokud jde o stavbu na loučkách, tak aby loučky nepřekážely v posunu včel, tak nevím jak se to jeví ostatním, ale z mé skromné zkušenosti mi přijde, že šířka loučky 25 je nevhodná, že ji včely málo obestavují dílem. Proto budu příští rok zkoušet loučku 17x17 mm. Šířky přirozeného díla v plodišti bývá 22+ulička proto chci vyzkoušet slabší loučku, ale ten rozměr 17mm není z nějaké biologie včely, ale hloubka polodrážky na zavěšení u LG nástavku je 17 mm, tak nebude tolik zkoumání jak tu loučku položit, když to bude hranolek.
RE: Včely v horách - Jaro Stoklasa - 07.08.2013 04:00 PM
Do hôr ako plodisko postačuje jeden plodiskový nadstavok podstavený NN nadstavkom. Je to necelých 80 litrov. Včely budú plodovať vo VN, nízky bude ako kompenzácia priestoru. Na plodovanie VN stačí, ale NN pod ním veľmi rázne tlmí rojovú náladu. No ide to aj bez NN dole. Pod Alpami v Nemecku bežne používajú iba VN na dne ako plodisko. Zimujú tiež len vo VN. Žiadne NN, tie používajú len ako medníky v sezóne. Obnova diela, hm... To môže byť trošku problém, ale aj nemusí. VN myslím nadstavky nezmyselne označované ako LG-Jumbo, i keď ide v skutočnosti o Dadant. Takže ak budem písať neskôr o Dadante, myslím Jumbo.
RE: Včely v horách - schützmeister - 13.08.2013 09:33 PM
(06.08.2013 09:25 AM)Crha Karel napsal(a): Záměrem je, aby včelstvo u mne nad 650m.n.m. zimovalo jen v jednom prostoru a jen na loučkách. Medník tedy nasazovat co nejpozději, aby jarní med zůstal v plodišti v co největším objemu. Žádné přehazování. Myslím, že to zmiňoval Michal, že zimuje v jednom prostoru, jen nevím zda zmínil jeho obsah, tak nevím co je dostatečné.Možná ještě doplním mé víc jak desetileté zkušenosti s Dadantem.
Předně vše záleží na klimatu a je třeba to osobně ozkoušet. Nic neplatí všeobecně.
U Dadantu se dolů používá tzv.manipulační nástavek. Osobně jsem ho zavrhl ze tří důvodů : v podletí do něj ukládají mrak pylu, ten je buď nutné přehodit / Milan Bencůr - nepraktické a dostanete ty nejhorší plásty do medníku / nebo přes zimu zplesniví, protože nejsou obsednuté. Na jaře pak, zůstane-li dole, stěhují se s plodem do plesnivých plástů. A do třetice - je to hrozně nepřístupné při kontrole rojení, jelikož nejvíc matečnílů bývá právě tam.
Pro podzimní uspořádání mě ale pomáhá vysoké dno - to zásadně pomůže při nedostatku místa, pokud potřebují a jsou to tak jedny z deseti, prostě postaví dalších 10 cm, které jim z jara odřežu. Na nízkém dnu nevím, tam by asi manipulační nástavek byl dobrý.
Zimovat v jednom prostoru je výhodné, kromě různého přehazování, v tom, že prostě na podzim, v zimě ani na jaře, když včelky potřebují klid, není třeba nic přehazovat. Nic nezplesniví, protože to snadno vytáhnu, nebo naopak přidám.
Do plodu vůbec nelezu od září do dubna. To jde samozřejmě i u jiných systémů,
jen s tím, že si prostě s plesnivými plásty musí včelky poradit sami.
Otázka rozměru je věc nelehká. Mám 39x32 a jednoduše na zimu je to široké a nízké. V létě je to v klidu. Samozřejmě to stačí i na zimu, léta to používám, není to ale ono. Plánuju něco jako 32x35 nebo tak. Prostě to co není přirozené je široko nízké uspořádání. Zjevně přirozené je úzko vysoké. 39 šířky v zimě využijí jen nejsilnější včelstva a pro ty je zase 32 výšky málo. Pokud by byl tvar obrácený, silným je to fuk a malé budou lépe hospodařit s prostorem. Při průzkumu rámkových měr, neboli historie včelaření, v horských oblastech vždy měli úzko vysoké uspořádání / Rakousko, Švýcarsko /.
Problém je trochu stavba vysokých plástů, respektive větší úlety tvaru oproti nízkým.
Lepších výsledků se dosahuje při ranné stavbě/březen,duben/ a nebo vkládáním mezi plod. V letním období je stavba krajních plástů tvarově velmi rozmanitá.
(07.08.2013 03:44 PM)Aleš Molčík napsal(a): Myšlenkou včelařit s jedním velkým plodištěm jsem se zabýval už před lety, ale pokaždé jsem narazil na to jak budu obnovovat dílo v plodišti.U vysokého plodiště je to vořech. Asi bych na to do smrti nepřišel, nebýt rady jednoho místního včelaře. Věc je prostá - je třeba mít plodiště dvě : zimujete v jednom, rozšiřujete ne prostým nandáním nástavku ale tak, že prázdné plásty ze zimního plodiště dáte do prostřed druhého, jarního plodiště a vše obložíte stavebními rámky / zde je to těžší debata -jde o to jak a co máte v rámkách či loučkách / - tak jako tak, princip je v tom, že v dubnu mají najednou včely dvakrát tak vysoké plodiště / hned to nahoru proplodují a do stran staví jak o život teprve pak přijde jeden,dva, tři nízké medníky.
Výsledkem je každoročně nové plodiště, protože na zimu spodek vytavíte, nebo uděláte v květnu oddělek, při tom dostatek medných i pylových plástů pro zimování -
v horním plodiště je většina medu. Pro vytáčení stačí jen nízké medníky - ale boční plásty druhého plodiště je možné taky točit a jsou vždy na panenské stavbě, takže žádný humus.
Mimoto dubnová akcelerace na dvou vysokých, ač pouze středem obsednutých, plodištích je mimořádná.
RE: Včely v horách - Aleš Molčík - 14.08.2013 07:44 AM
Tohle přendávání z jednoho na dva nástavky používal, nevím jestli stále používá, p. Kolomý. Na konci knihy Včelaříme jednoduše od Dr. Liebiga je tato metodika sepsaná. V podletí ovšem ten spodní nástavek neodeberu, protože v něm budou včely plodovat, takže buď nejdřív koncem září, když bude chladněji, a nebo brzy z jara a celá dynamika rozvoje na dvou vysokých nástavcích ztrácí význam, protože tam bude na rozvoj zase jeden nástavek s dílem a zbytek si musí postavit. Zkoušel jsem to takto dvě sezóny a neviděl jsem rozdíl mezi rozvojem v jednom vysokém nástavku a jedním podsazeným NN a dvěma VN.
RE: Včely v horách - Milan Bencúr † - 14.08.2013 08:42 AM
"/ Milan Bencůr - nepraktické a dostanete ty nejhorší plásty do medníku / nebo přes zimu zplesniví, protože nejsou obsednuté. Na jaře pak, zůstane-li dole, stěhují se s plodem do plesnivých plástů."
Len skromne poznamenám, že moja reakcia bola o technike manipulácie s komorou medu, ktorá, hoci nie je obsadená včelami, nikdy neplesnivie. Aspoň ja som sa s takým úkazom ešte nestretol a metodiku Dadant častokrát použijem aj v mojich úľoch Warre. Medná komora a medníkové nadstavky podľa mňa nie je to to isté.
Aké sú to najhoršie plásty? V mojich nadstavkoch Warre majú včely dielo pritmelené ku stenám úľa a keď sa nadstavok stane medníkom, včely nemajú problém zaplniť ho medom.
Aj moja skúsenosť vedenia včelstiev v úľoch Warre je o tom, že včelám viac vyhovuje v plodisku rámik úzko-vysoký. Luneburgská košnica, trámikový úľ Warre, rámikový Ukrajinský ležan, ale aj úľové zostavy s dvojpriestorovým plodiskom (ako je napríklad slovenské Áčko s výškou rámika 22 cm), majú veľmi veľa spoločných znakov, ktoré včelstvu len vyhovujú.
[attachment=186]
RE: Včely v horách - schützmeister - 14.08.2013 02:15 PM
(14.08.2013 08:42 AM)MilanBencúr napsal(a): "/ Milan Bencůr - nepraktickéV klidu, myslel jsem to jen jako odkaz na techniku přehazování. Ta samozřejmě není špatná, nahoře plásty neplesnivý. Jen bez onoho točení je to jednodušší, nic jiného.
Len skromne poznamenám, že moja reakcia bola o technike manipulácie s komorou medu, ktorá, hoci nie je obsadená včelami, nikdy neplesnivie. Aspoň ja som sa s takým úkazom ešte nestretol a metodiku Dadant častokrát použijem aj v mojich úľoch Warre. Medná komora a medníkové nadstavky podľa mňa nie je to to isté.
Aké sú to najhoršie plásty? V mojich nadstavkoch Warre majú včely dielo pritmelené ku stenám úľa a keď sa nadstavok stane medníkom, včely nemajú problém zaplniť ho medom.
Dadant a Warré je něco na hony vzdálené / šířkou rámku / takže všechny procesy jsou jiné. Můj postřeh je o tom, že necháte-li v Dadantu přes zimu letní spodní manipulační nástavek, kvanta pylu v něm zplesnivějí, jednoduše proto, že nejsou kryté medem a nejsou přes zimu obsednuté. Ve Waréčku to bude jiné, je prostě menší. A dál - mám-li manipulák přes léto dole, je v něm celou sezonu plod, je tedy na zimu černý jak bota. Pokud ho hodím v srpnu nahoru, zachráním pyl ale včely se z jara / březen / proplodují do tohoto černého nástavku. Tak to prostě v Dadantu je,
zase Waréčko je menší, je pravděpodobné, že tam se to stane vyjímečně. A na jaře mám dvě možnosti - nechám ho nahoře jako medník, a točím med z nejstarších plástů, nebo ho opět podsadím a, protože je v něm plod, zůstává další sezonu. Kruh se uzavíra protože téměř není možné se těchhle " manipulačních " plástů zbavit. Možná od toho to manipulační - prostě věčný koloběh jednoho nástavku. Pokud vím, tohle je právě nejkritizovanější bod Dadantů - ve vysokém plodišti se plásty těžko mění a kolem jak na oběžné dráze koluje " manipulační " nástavek, pamatující začátek našeho včelaření v Dadantu. Tuším, že na to byl i někde článek / ve včelařství ? / a prostě to tak je, klasická metoda Dadant má velké mouchy, přestože, že objevila sílu vysokého nástavku a snadnost nízkých medníků.
Ale Warré je jiná sluneční soustava.
(14.08.2013 07:44 AM)Aleš Molčík napsal(a): Tohle přendávání z jednoho na dva nástavky používal, nevím jestli stále používá, p. Kolomý. V podletí ovšem ten spodní nástavek neodeberu, protože v něm budou včely plodovat, takže buď nejdřív koncem září, když bude chladněji, a nebo brzy z jara a celá dynamika rozvoje na dvou vysokých nástavcích ztrácí význam, protože tam bude na rozvoj zase jeden nástavek s dílem a zbytek si musí postavit.K odebrání druhého nástavku používám v 80% oddělek - v květnu celý spodní nástavek odeberu jako přeleták. To je nejednodušší. Význam dvojitého plodiště je v dubnu. Jindy nemá smysl. Oddělkem zabiju několik much - zbavím se starých plástů, vychovám novou matku, v ponechaném úlu je podstatně víc medu - když to klapne do snůšky A je to téměř 100% protirojovka. A mám komplet nové plásty.
Druhá varianta přichází v úvahu u nerojivých včel - dva velké nástavky se nechají celou sezonu až do posledního točení. Žádný nízký pod tím, pak to nejde. V okamžiku největšího efektu konce snůšky - tj. co možná bezplodové období - u mne je to konec července - spodní nástavek očešu na minimum - plásty bez plodu ven a nejlépe i divné plodové i s plodem jako protivaroázní opatření šup do tavidla. Zbydou tak 4 plásty uprostřed. Z horního vyndám panenské a doplním o pylové ze spodního. To je hotové do konce srpna a někdy koncem září můžu většinou spodek odebrat. Někdy je tam ještě malinko plodu, většinou to ale nestojí za řeč.
Vypadá to krkolomě, je to ale o načasování období. To je třeba odpozorovat, to se nedá okopírovat. Prostě vystihnout období klidu - rozvoje - shromažďování a zimní přípravy. Každá doba je jiná - buď mám brť, kde se o to stará příroda, nebo pozoruju a reaguju. Nic, chtěl jsem říct, že to není o úle.
RE: Včely v horách - Aleš Molčík - 14.08.2013 05:52 PM
A s těmi starými plásty se dál v oddělku děje co ?
RE: Včely v horách - Jaro Stoklasa - 15.08.2013 07:05 AM
Moja zatiaľ krátka skúsenosť: Pri Dadant systéme v horách žiadny manipulačný nadstavok netreba. Jeden veľký ako plodisko a dva nízke ako medník, resp. jeden pri slabších včelstvách. Nič viac. A žiadne prehadzovanie nadstavkov. Ideál zimovanie s jedným NN hore, na jar ho podstaviť druhým NN a hotovo. Potom už len točiť a na jeseň zazimovať. Tento rok zimujem s NN dole, už sa mi to nechce prehadzovať, tak to nechám tak, na jar pri výmene dien krátko po prelete pôjdu spodné NN preč, sú zbytočné. Inak nočné/ranné teploty klesli blízko k bodu mrazu (dnes 2C). Zima je blízko...
RE: Včely v horách - Crha Karel - 15.08.2013 11:20 AM
(15.08.2013 07:05 AM)Jaro Stoklasa napsal(a): ... na jar pri výmene dien ...Je možno více rozvinout? Zimní dno, letní dno, nebo jen očista?
RE: Včely v horách - Jaro Stoklasa - 15.08.2013 12:16 PM
Výmena zasieťovaných dien za celodrevené. Zasieťované dná od jari prestávam používať. Včelám na celodrevených to ide lepšie. Priveľa dier v úli škodí. Okrem toho sú prehnane drahé a výroba komplikovaná. Jednoduché drevené dná, alebo dná z preglejky sú omnoho lepšie, sú lacné, výroba jednoduchá. Zasieťované dná majú zmysel možno pre kočovníkov, aby pri prevoze včiel bola dostatočná cirkulácia vzduchu. Varroamonitoring sa dá robiť aj inak, nie je potrebné sito. Sito je podľa mňa skôr taký "panský výmysel".
RE: Včely v horách - schützmeister - 15.08.2013 01:47 PM
(14.08.2013 05:52 PM)Aleš Molčík napsal(a): A s těmi starými plásty se dál v oddělku děje co ?Když se zadaří a není tam stará matka / já je nehledám / po vylíhnutí plodu je vyvařím. Takovýhle oddělek staví jako čert. Pokud zůstane stará matka, cca do 14 dnů zeslábnou na půl nástavku, při šikovném odebírání zůstanou staré nejvíc 4 do podzimu. Pak se buď zlikvidují při spojení / podstavit / nebo zůstanou ještě jednu / třetí / sezonu. Žádný dogma. Jak to přijde.
(15.08.2013 07:05 AM)Jaro Stoklasa napsal(a): Moja zatiaľ krátka skúsenosť: Pri Dadant systéme v horách žiadny manipulačný nadstavok netreba. Jeden veľký ako plodisko a dva nízke ako medník, resp. jeden pri slabších včelstvách. Nič viac. A žiadne prehadzovanie nadstavkov. Inak nočné/ranné teploty klesli blízko k bodu mrazu (dnes 2C). Zima je blízko...Tady je třeba si všimnout nadmořské výšky - 800m - podobnou zkušenost mám v 750m ale pod 700m už jedno velké a dva malé je strašně málo - žádné dogma, experiment matka moudrosti. Teze " kolik je třeba " je mimo, už proto, že to odvisí i na včelách / kvalita /.
Mimochodem - asi jsi nejvýš ? Ne ?
RE: Včely v horách - Jaro Stoklasa - 15.08.2013 02:00 PM
Jasné, že to závisí od nadmorskej výšky. Moje poznatky píšem z 800 mnm a som si vedomý, že nižšie to už nemusí platiť. Preto ak napíšem, že "kolik je třeba" tak to myslím skôr tak, že čo sa osvedčilo mne, nie ako všeobecné pravidlo. Veľa závisí aj od znášky. Možno viac, ako od včiel. Pri dobrej znáške sa skoro každé včelstvo dá dostať do potrebnej sily. Zatiaľ som nemal vyslovene zlé včelstvo, takže takú skúsenosť nemám.
RE: Včely v horách - Milan Bencúr † - 15.08.2013 02:46 PM
(15.08.2013 12:16 PM)Jaro Stoklasa napsal(a): Varroamonitoring sa dá robiť aj inak, nie je potrebné sito. Sito je podľa mňa skôr taký "panský výmysel".
Jarko, však si urob dná s lomeným letáčom a budeš ich mať aj zasieťované aj celodrevené, čiže dve v jednom.
RE: Včely v horách - Jaro Stoklasa - 15.08.2013 09:36 PM
Lenže ja nevidím v tom, aby som tam mal sito, zmysel. Podľa mňa je zbytočné. Rozhodol som sa pre jednoduchosť. Preglejka a nízky drevený rám. Dno zo 4 dielov. Jednoduché, lacné, praktické...
RE: Včely v horách - Aleš Molčík - 15.08.2013 09:53 PM
(15.08.2013 01:47 PM)schützmeister napsal(a):(14.08.2013 05:52 PM)Aleš Molčík napsal(a): A s těmi starými plásty se dál v oddělku děje co ?Když se zadaří a není tam stará matka / já je nehledám / po vylíhnutí plodu je vyvařím. Takovýhle oddělek staví jako čert. Pokud zůstane stará matka, cca do 14 dnů zeslábnou na půl nástavku, při šikovném odebírání zůstanou staré nejvíc 4 do podzimu. Pak se buď zlikvidují při spojení / podstavit / nebo zůstanou ještě jednu / třetí / sezonu. Žádný dogma. Jak to přijde.
Když oddělek využívám k odchovu mladých matek, a to je využívám všechny, tak mladá matka klade dřív než je vyběhnutý všechen plod od původního včelstva. Takže odstranění starých plástů z oddělku, než začne mladá matka klást se mi ještě nepodařilo.
Já dělávám na začátku řepky sloučené oddělky z několika včelstev max. na 3x Jumbo. Nahoru dám mřížku na to NN se soušemi nebo rámky na stavbu případně nazebrovat, podle toho co je. Do NN nejlépe nově vylíhlou matičku ve vyjídací klícce. to není problém načasovat založení seriie, aby matka byla včas. A během kvetení řepky chodím kontrolovat novou stavbu NN a podle potřeby podstavuji další NN. Samozřejmě mladá matka musí klást, pokud se ztratila mám rezervy v oplodňáčcích. A po medobraní řepky je všechen plod ve starých plástech vyběhlý, takže můžu VN se starým dílem odebrat a rámky putují do slunečního tavidla. Oddělek je převeden na novém díle minimálně ve dvou NN a tak jim podsadím další tentokrát Jumbo na stavbu. Mívám ještě po řepce jednu snůšku z lípy, takže oddělek na zimu nepřikrmuji, májí dost vlastních zásob z řepky a lípy.
V podobném stylu to jde i v ležanu. Od česna se vloží např. 5 rámků na stavbu nového díla a za ně mřížka. Mám ze styroduru množárny( 5 rámků x 6 sekcí) na rozměr rámků z Jumba, ty jsem na vyřazení díla také používal.
RE: Včely v horách - renttip - 16.08.2013 12:18 PM
moje letošní poznatky v 680 metrech:
- krmení včel medem vlastní produkce drží včely ve skvělé kondici oproti včelám krmených cukrem. V tomto směru nemám pochyb.
- uteplené úly jsou v létě asi lepší, v zimě rozdíly nejsou
-pokud chci včelařit na místě s nekvetoucí faunou ( celoroční předčasné sekání), musím tento problém řešit. Vysazování keřů, stromků a včelařsky významných rostlin.
-alternativní přístup ke včelaření v Krušných horách je možný , fungující, neomezující včely, neomezuje včelaře, takže mohu doporučit následování.Alternativní včelaření nezvyšuje produkci medu, ba naopak, ale o tom to není.
V příští sezóně 2014 chci odzkoušet včelaření podle Brennera a včelaření podle Svatojánské metody.
Připravuji otevřít nové téma pro určitou skupinu včelařů, ale to je opravdu záležitostí nového tématu.
Těším se na hodnocení včelaření v horách od ostatních šancařů.
RE: Včely v horách - Jaro Stoklasa - 16.08.2013 10:59 PM
Dnes som si všimol zaujímavú vec. V Béčkových úľoch, kde sú včely v jednom nadstavku a vo Warre úľoch, kde sú v dvoch nadstavkoch, večer uzatvorili vlastnými telami letáč. Úplne ho uzatvorili. Robia to iba na celodrevených dnách, na zasieťovaných nie, asi by to nemalo zmysel. To je pre mňa ďalším dôkazom, že včely na celodrevených nezasieťovaných dnách môžu oveľa lepšie regulovať priestor v úli. Je to ďalšie povzbudenie, že rozhodnutie skončiť so zasieťovanými dnami je v mojich podmienkach správne. Ranné teploty sú tu cca 2-3C nad nulou, tak je zrejme prirodzené, že včely sa pred chladom takto bránia.
RE: Včely v horách - schützmeister - 17.08.2013 01:50 PM
(15.08.2013 09:53 PM)Aleš Molčík napsal(a): Když oddělek využívám k odchovu mladých matek, a to je využívám všechny, tak mladá matka klade dřív než je vyběhnutý všechen plod od původního včelstva. Takže odstranění starých plástů z oddělku, než začne mladá matka klást se mi ještě nepodařilo.To je tak. Já nic nechovám, prostě včelstvo v rojovce rozdělím na dvě a nějak to dopadne. Je to trochu zvláštní, ale funguje to dobře, tak 80-90% úspěšnost. Většinou dělím ještě s otevřeným matečníkem a většinou v dolním nástavku je jen zavíčkovaný plod. Či-li má na vylíhnutí minimálně 14 dní a spíš začínají klást tak za tři neděle. Takže většinou se to stihne. Pokud přidáš matku, tak to nefunguje, to je jasný.
Mě se na tom líbí hlavně ty celý nástavky / vysoký / , během 10minut máš dvě včelstva a odbyto, po rojovce, žádný přelarvení a klícky a chovná včelstva. Uznávám , že je to ale poněkud neobvyklé.
RE: Včely v horách - Milan Bencúr † - 18.08.2013 07:47 AM
(15.08.2013 02:00 PM)Jaro Stoklasa napsal(a): ... Moje poznatky píšem z 800 mnm a som si vedomý, že nižšie to už nemusí platiť...
Pod Pilsko som kočoval v roku 1987 za lesnou znáškou. Včely som tam odviezol niekedy okolo Jána, v čase letného slnovratu. Stanovište som mal na uvoľnenom priestranstve po skládke dreva hneď vedľa asfaltovej lesnej cesty štátnych lesov, ktorá vedie popod Pilsko po vrstevnici z Oravského Veselého do Mútného. Neviem v akej nadmorskej výške to moje kočovné stanovište bolo, ale znáška tam bola vynikajúca. V samohybnom kočovnom voze Škoda 706 RTO som mal 25 deväť rámikových úľov miery B a zhruba za tri týždne včely zaplnili medníky tak, že dielo v medníkoch spojili dohromady a z každého úľa som vyročil kanvu medu, čo je 35 kg na včelstvo. A nebola to medovica. Je to úžasná lokalita na lesnú znášku.
RE: Včely v horách - Milan Bencúr † - 03.03.2015 03:36 AM
U nás kvitne lieska (537 mnm). Sneh už skopnel. Je však daždivé počasie a včely sedia doma. V sobotu a nedeľu sa usmievalo aj slnko a včely asi pri 8°C lietali po vodu. Je po Matejovi, takže všetky včelstvá už plodujú.
RE: Včely v horách - Stanislav Rataj - 03.03.2015 10:57 AM
Já do hor přemístil jedno včelstvo - cca 700 m.n.m. Ještě tam stále mrzne, všude sníh a nic nekvete. A včelky jsou zalezlé a ani se nehnou. Ale jsou tam ... hexagonek tiše bzučí
RE: Včely v horách - Jaro Stoklasa - 03.03.2015 11:19 AM
U mňa v 800mnm ešte lieska nekvitne. Bolo už teplejšie, boli i individuálne prelety v úľoch na slnku, ale tie klasické hromadné ešte nie. Dnes sa vrátila zima. A ktovie, dokedy zostane...
RE: Včely v horách - Petr Pokorný - 03.03.2015 12:32 PM
U mě cca 700 m n.m. taky žádná velká změna, minulý týden občasné drobné prolety na slunci, ale sníh stále leží a pořád ještě na kopci lyžujeme. Navíc včera večer přišla pěkná bouřka + nová nadílka sněhu. Aktuální teplota -1 st. C
RE: Včely v horách - Tomáš Palata - 03.03.2015 12:58 PM
Včera jsem se byl též podívat. V úlech to žije. Nejen včelami. Po loučkách v oblasti chumáče pobíhají cca 2 mm velké "breberky". Vypadají něco jako vši. A včely v klidu.
RE: Včely v horách - schützmeister - 03.03.2015 01:25 PM
(03.03.2015 12:58 PM)Tomáš Palata napsal(a): Po loučkách v oblasti chumáče pobíhají cca 2 mm velké "breberky". Vypadají něco jako vši. A včely v klidu.Včelomorka, ale na plástech jsem ji ještě neviděl, jen na podložkách.
Na Šumavě v 800m.n.m. sníh, včera blizard, dnes slunce ale studený vítr. Včely od listopadu - minimálně - venku nebyli, ale vypadají k světu a snad i začínají plodovat.
Mám je na větru, ale na slunci a jsou o dost pozdnější aj zásob vezmou víc jak v 5-6stech. Na druhou starnu mám i v 700m, ale ve stínu, tam sice už líska kvete a je tepleji, stejně ale nelítaj a vypadají daleko hůř, jak ty výše položené.
Je to prostě tak - podstatný je mikroklima a stín je fakt na houby. Vítr bych kupodivu, řekl, že nevadí. A fučí to tam dost, je to takový průsmyk, fouká to tam celý rok, v létě kolem česna vlají, jak drak na špagátu.
RE: Včely v horách - Jaro Stoklasa - 03.03.2015 03:07 PM
Marec bude asi studený.
[attachment=902]
RE: Včely v horách - goro - 03.03.2015 10:48 PM
Jaro, neviem tvoj zdroj predpovedí
ale moc mu neverím! Podľa môjho zdroja má byť posledná dekáda marca s vysokými plusovými teplotami ( cez +20)...
RE: Včely v horách - Miroslav Macek - 03.03.2015 10:57 PM
U nás ešte lieska nekvitne. Sneh ani nestihol poriadne skopnieť a po dnešnej noci je znovu všetko zabielené. V nedeľu sa včielky prvýkrát tohto roku lepšie preleteli. Teda aspoň tie na ktoré priamo svietilo slnko. Najviac ma potešil prelet tých z klátu. Pri pohľade cez okienko vidieť že si môžu nazbierať vody aj v úli.
RE: Včely v horách - Jaro Stoklasa - 04.03.2015 09:51 AM
(03.03.2015 10:48 PM)goro napsal(a): Jaro, neviem tvoj zdroj predpovedí
Bodaj by si mal pravdu. Už sa neviem dočkať, kedy príde ozajstná jar a začnú včely pravidelne lietať a nosiť peľ.
(03.03.2015 10:57 PM)Macek napsal(a): U nás ešte lieska nekvitne. Sneh ani nestihol poriadne skopnieť a po dnešnej noci je znovu všetko zabielené. V nedeľu sa včielky prvýkrát tohto roku lepšie preleteli. Teda aspoň tie na ktoré priamo svietilo slnko. Najviac ma potešil prelet tých z klátu. Pri pohľade cez okienko vidieť že si môžu nazbierať vody aj v úli.
Tie úle sú v záchrannej stanici v Zázrivej?
V Jasenici pri potoku sa už vystrkujú deväťsily (teda v nedeľu sa vystrkovali, teraz sú pod snehom).
RE: Včely v horách - Miroslav Macek - 04.03.2015 11:07 AM
(04.03.2015 09:51 AM)Jaro Stoklasa napsal(a): Tie úle sú v záchrannej stanici v Zázrivej?
Nie, tieto sú v mojej záhrade. V stanici je tiež jeden klát odo mňa + jedno včelstvo o ktoré sa tam chodím starať. Ale ak by si niekedy chcel navštíviť stanicu , máš aj u mňa dvere otvorené. Bývam od stanice menej ako 500m.
RE: Včely v horách - Jaro Stoklasa - 04.03.2015 11:44 AM
Bol som tam naposledy pred dvomi rokmi, ale možno toto leto sa tam zastavím. Ak by to tak bolo, tak sa ozvem.
RE: Včely v horách - Jaro Stoklasa - 15.05.2017 05:56 PM
http://podpilskom.blogspot.sk/2017/05/prisla.html
RE: Včely v horách - Jiří Marx - 16.05.2017 07:16 AM
Ve Vítkovicích 600 m už mi kvetou třešně a vcely jsou převážně na 5ti NN. Už tam vozům matky na oplozovani.
RE: Včely v horách - Jiří Marx - 19.05.2017 08:33 AM
Ve Vítkovicích dokvétají třešně a začínají javory, odvážím první oplozené matky a zvedám včelstva na 6 až 8 nástavků
RE: Včely v horách - Tomáš Palata - 19.05.2017 05:18 PM
Váhové přírustky od začátku května +/- nula. A v okolí nejen u mě. Stavba jede jako když nejede a to všechno kvete. Medníky jsem ještě nedal. Všechny dostaly dnes po cca 3/4 kg placky Apifondy. Ať se dožijí alepoň trochu "v laufu" medovice, která snad bude. Mšic je všude neskutečně mnoho.
RE: Včely v horách - Marcel Šolc - 01.11.2019 01:25 AM
Přátelé, po dnešním důkladném pročtení diskuze jsem soukromými zprávami oslovil dva z přítomných kdysi diskutujících pod tímto vláknem/tématem..
Nicméně mám dost otázek, které, po předchozí směsi názorů a optimistickém diskuzním startu jaksi zůstávají nezodpovězeny. Poslední příspěvek z roku 2017 a....?
Takže - co tak téma poněkud oživit?
Kdo v započaté práci horského včelaření pokračuje, kdo to z nějakého důvodu vzdal?
Jak jste na tom se svým chovným materiálem? (Pokud by někdo v dnešní přiblblé době měl obavu podělit se otevřeně o "jistých" detailech, dovoluji si navrhnou malé "zamlžení" ve smyslu - "mám asi kraňku, co má některé vlastnosti, které byly přisuzovány původní A.m.m.
Čímž se sám prozrazuji, že o informace o A.m.m. mám sám zájem. Mohu klidně taky mlžit - je to pochopitelně "ze studijních důvodů" Jinak přeji, aby se 100-leté chovy stále dařily a byly zdrávy! Ostatně - já v to nějak důvěřuji..
Dále: Jak se osvědčují avízovaná "plná dna" (bez zasíťování) po nějaké době v praxi? (Sám totiž balancuji mezi vnuceným názorem o užitečnosti a intuicí sdělenou včelami, že nám na to chtějí z vysoka...ehm - vyprášit..
Poslední 2 sezóny (2018, 2019) je evidentní, že průběh jara - nástup léta a vyprahlé léto silně ovlivňuje kdeco..
Počínaje rozvojem, přes snůšku až po V.d. Jak se na to tváří "včely z hor u vás"?
Díky za každou poznámku a doplnění..
RE: Včely v horách - Miroslav Macek - 01.11.2019 11:03 AM
Veru, každý rok je iný. Raz je skorá jar taká že z rakyty(jívy) donesú 20 kg na ktorý sa nešahá a potom celý rok slabý, alebo donesú májového medu a potom nič moc ako to bolo vlani alebo tento rok keď v priebehu mája zjedli všetky zásoby (zo zimy ich ostalo dosť) a musel som kŕmiť cukrom. Iná moznosť nebola. Dokonca u kamaráta kde sa chodím starať o dve včelstvá jedno padlo haldom. Do plaču. Dva nástavky čechoslováka plné plodu, na dne 10cm vrstva mŕtvych včiel že bol zapchatý letáč, bez kvapôčky zásob a pri rozoberaní som našiel živú matku s dvoma hrsťami včiel. Kto by to povedal že toto človek nájde v úli na konci mája keď iné roky mávame vtedy za sebou prvé vytačanie. Inak to bola moja chyba že som si nenašiel čas ísť to skontrolovať keď som videl v akom stave majú zásoby u mňa. Dúfal som že to zvládnu ale obava bola a naplnila sa. Neskôr prišiel prelom jún/júl keď príroda naštartovala a včelstvá nanosili medu (aj toho cementového) toľko že sa tento rok pre mňa stal rekordný čo sa týka znášky medu. Ohľadom zasieťovaných dien. Možno to pre včely nie je ideálne riešenie ale ak chceme mať prehľad o stave včelstva je to veľmi dobá pomôcka na monitorovanie stavu bez vyrušovania včiel. A o stave včiel treba mať prehľad, hlavne keď chceme včeláriť s minimom/bez chémie. Nie vždy pohľad na letáč stačí.
RE: Včely v horách - schützmeister - 01.11.2019 01:27 PM
Náš rok na Šumavě letos byl melecitozní. Pravděpodobně hlavně listnáčový - dle neprůhlednosti medu. A množstevně výrazně špatný.
Jinak ale, dle teplot, skoro ani ne horský. Teď by už měl ležet sníh, bylo sice včera pět stupňů mrazu, ale dneska už zase slunce hřeje.
Co by do zdravotního stavu letos dobré - ale sbíráme měl na mor, tak to ještě může dost překvapit, nejbližší ohnisko je 10 km.
Dle barvy včel - výrazně ubylo žluťáků, takže už zase téměř čistý, černý chov.
Žluťáci u nás nepřežívají, trpí zvápenatěním a časem se překříží s místní odrůdou.
Je to ta naše šumavská "kraňka". Bodavá, medovicová a čistě černo bílá.
Dna už mám osobně pořešená - síť na horách nelze - trpí větrem a námrazou.
Dokonce jsem už přešel na předválečnou šíři česna - tak do 8 cm.
Proti plísni platí vyndat první plásty u stěny. A pokud to jde, jeden vysoký nástavek na vysokém dnu se zadními dvířky a na měl tvrdý karton.
Melecitoza v plodišti jim nijak zásadně nevadí. Horší je kupovaný syrup. To nejde.
Ještě před 10 dny krásně nosili pyl z pastvin.
RE: Včely v horách - Miroslav Macek - 01.11.2019 02:55 PM
Len upresním. Mám zasieťované dná ale s celoročne zasunutou podložkou.
Mne peľ a sladinu už dávno nenosia hoc tu bolo aj krásne babie leto. Sledujem že už minimálne 6 týždňov sú v takom zimnom móde s miernymi preletmi. To čo sa všade spomína o rabovačkách a o tom čo všetko si včely doniesli domov mi asi nehrozí. Zatiaľ to mám bez strát a ak nejaké budú tak padnú na to čo som mal doma, nie na to čo si odniekiaľ doniesli.
RE: Včely v horách - Miroslav Matucha - 02.11.2019 12:43 AM
Devastace Krkonoš suchem, kůrovcem, turisty a ochránci hor zdárně pokračuje. Takto to vypadalo v srpnu po dvou měsících po senách. Moc toho nenarostlo.
![[Obrázky: 030007a4.jpg]](https://i.postimg.cc/VJcxKqxF/030007a4.jpg)
Po letech kdy bylo trubců mraky jsem letos čuměl, že na chov trubců včely prděly. Cílený chov trubců jsem samozřejmě podcenil. Z mých 40 oddělků ( na jeden plodový rámek ) zůstala v červnu polovina s neoplodněnou nebo špatně oplozenou matkou. Na těchto zranitelných oddělcích se naučily vosy, které při místním suchu neměly potravu jak snadno získat bílkovinu a cukry a po desítkách i stovkách útočily na zbývající úly. Bezpečně objevily zvápenatělý plod i moje chyby. Letos jsem oddělkům ani nemohl dát cukrový roztok. Byl to rozsudek smrti. Přikrmoval jsem pouze těstem a to těsně nad plodiště. Byla to vynikající probírka kvality a v červenci zůstalo již jen 8 ale bojovných. A ty si dokázaly i nanosit zásoby. I já se toho zas hodně naučil. Až bude čas, pár postřehů a fotek přidám.
Takhle agresivní vosy jsem za ta léta ještě nikdy neviděl. Po úspěších na malých oddělcích napadaly i velký včelstva a na dnech úlů byly desítky i stovky mrvých vos i včel. Viděl jsem vosy, které nelezly do úlu ale na plný plyn vlétly česnem, aby se uvnitř nechaly zabít. Byl to pro včely i vosy tvrdý rok. Ale z velkých včelstev odešly během léta a podzimu jen tři.
Sucho pokračuje, ale přesto stále celý rok něco kvete. Pylu z olší, javorů a luk bylo dost. Ale úroda plodů letos žádná, Třešně ani mirabelky žádné, hrušek pár a to okousali sršni už na stromě. Až nyní jsou nějaká zimní jablka. Včely si nanosily nejvíce z javorů. Krmit jsem nemusel. Pouze dvě hladová včelstva dostala v červenci kýbl Apivitalu, ale stejně nakonec padla. Co si samo nenanosí by se asi nemělo udržovat. A invert jim asi taky neprospěl. Zůstaly zpracované zásoby na příští rok. Příště je místo dokrmování raději přemetu a jestli nechytnou dech zruším.
Čtyři včelstva jsem přemetal na SR. Tři z toho zatím pěkné, jedno ztratilo při úkonu matku a nakonec jsou z něj dva oddělky.
Dna používám pod LG nízká zasítovaná a v srpnu pootvírám, nebo úplně odstraňuji. Podle toho, kde úly stojí ( vítr, závětří, přístřešek,...) Mám také staré izolované palubkové úly s pevným dnem, ale u těch se špatně monitoruje a pod podložkou a mezi palubkama hnízdí zavíječ. ( obrázek úl vpravo ) Tyto dna většinou otáčím česnem dozadu a dávám na ně síta s novým česnem a v srpnu otvírám zadní česno pod sítem aby dovnitř mohl chlad. ( jako úl na obr.vlevo) Ale jestli to bude mít budoucnost nevím. Dělám to teprve třetí rok. M.M.
![[Obrázky: 20191009-135507.jpg]](https://i.postimg.cc/yJ0WwyxY/20191009-135507.jpg)
P.S.: Zapomněl jsem na kleštíka. Byl a je, ale ne v nějakých závratných číslech. Použil jsem jen KM 60 % v dlouhodobém odpařovači ve dvou úlech.
RE: Včely v horách - Ali - 05.11.2019 05:07 PM
Já měl podobný rok vloni. Na nálet mohutného roje vos na úl je sice smutný pohled, ale zážitek.
Zaujaly mě tu dvě myšlenky "Co si samo nenanosí by se asi nemělo udržovat." a "Příště je místo dokrmování raději přemetu a jestli nechytnou dech zruším.", ještě o nich popřemýšlím. U mě je skromnější, hladovější krajina, ale i tak.
RE: Včely v horách - Miroslav Matucha - 09.11.2019 10:00 PM
Nejsou to moc myšlenky k přemýšlení. Spíš zjištění, že když se některé projevují "nemasně neslaně", nejsou v pořádku, chtěly by restart. Málokdo z nás malovčelařů je však zruší. Jak bych pak poznal co je dobře a co je špatně, když ne na takových zkušenostech.
V loni jsem v létě nakrmil včelstvo, které nic na jaře nedoneslo. Na podzim se projevilo jako vylupovač a dost si naloupilo. Letos od jara se ale jejich zásoby pouze tenčily i když jiným přibývaly. Pyl sice po celý rok nosily, plodovaly, nic ale nestavěly a přesto zásoby stále mizely. V létě jsem dokrmil na nějakých 20 kg a v srpnu jsem zas zjistil, že začínají loupit. Koncem září jsem na docela nabušené dva VN a jeden NN postavil malý oddělek s mladou matkou, který by sám zimu nepřečkal. Měl jsem představu, že se změní matka a že se tím včelstvo změní na "normální". Nepochopily to a během dvou týdnů nebylo v úlu ani křídlo. Už pár dnů po spojení se začaly objevovat cizí "váhavé" lupičky.
Zásob zůstalo plno. Zbytky zavíčkovaného plodu. Jen je mi záhadou, že jsem si žádných příznaků příprav k odletu či virozy nevšiml. Přitom je mám u domu a ke všemu jsem se na ně chodil denně dívat, jak pokračuje "scelování". Až do objevení těch prvních lupiček. "Váhavou" lupičku bych definoval jako včelu, která poletuje kolem úlu v kruzích občas si sedne na úl či na okolí a pak zamíří k česnu. Vypadá jako domácí na proletu, ale když se některá domácí na ní otočí popoletí a dělá jakoby nic. Jako kdyby věděla, že její čas přijde a do úlu se stejně časem dostane. Ale zmizení tolika včel v pár dnech je fakt zajímavý.
Ale vzpomenu si, jak jsem kdysi jako vojenský zdravotník sledoval průběh epidemie salmonely. Během dne se lidi totálně rozsypali a někteří chtěli fakt umřít. Nikdy bych to nechtěl prožít. Tak proč by se něco podobné nemohlo stát včelstvu.
K tomuto nemuselo asi vůbec dojít, kdybych je asi v červenci místo přikrmování přemetl na SR. Stálo by mě to stejně krmiva a včely by se ozdravily. A když ne a nesnažily se stavět, tak mohly být už zrušené a nemusely tím co je zabilo ohrožovat ostatní. M.M.
RE: Včely v horách - Leoš Dvorský - 10.11.2019 01:24 PM
Mirku, to včelstvo bylo na odpis už v červnu a právě tam měl proběhnout pokus o revitalizaci. Určitě ne oddělkem, navíc slabým. To by byl, v danou chvíli, ortel smrti pro oba. Tys to udělal v září. Pokud by mnou doporučovaný zásah (pokusit se je uvést znovu do stadia rozvoje, metod je více) nepomohl, není čeho litovat. Příčiny bys našel ale již rok před tímto stavem. Bylo lepší se věnovat tomu oddělku nebo tvorbě nového včelstvíčka. V přírodě to jinak nechodí. V té době to však rozpoznat určitě bylo. Právě proto, aby se ti kteří jsou ochotni a schopni realitu takto vnímat (chtějí se to učit) , pořádáme ten seminář. ld
RE: Včely v horách - Marcel Šolc - 11.11.2019 12:21 AM
(10.11.2019 01:24 PM)Leoš Dvorský napsal(a): ... pořádáme ten seminář. ld
Mohu poprosit o bližší info? Nějak se nemohu dopátrat právě aktuálních seminářů či alespoň přednášky
Děkuji.
RE: Včely v horách - TomášJelínek - 11.11.2019 06:46 PM
(11.11.2019 12:21 AM)Marcel S. napsal(a):(10.11.2019 01:24 PM)Leoš Dvorský napsal(a): ... pořádáme ten seminář. ld
Mohu poprosit o bližší info? Nějak se nemohu dopátrat právě aktuálních seminářů či alespoň přednášky
https://forum.sanceprovcely.cz/tema-Setkavani-nejen-Prazska?pid=15077#pid15077