---

RE: Malé buňky - Jaro Stoklasa - 31.12.2012 07:26 PM

Malé bunky nie sú cestou k cieľu. Je to to isté, ako nútiť včely stavať veľké bunky. Prirodzená voľná stavba a malé bunky sú diametrálne odlišné spôsoby. Treba sa sústrediť na podstatu.

---

RE: Malé buňky - schützmeister - 06.01.2013 09:00 PM

Na dále uvedeném webu je komplet popis testu HSC buněk. Pokud to chápu dobře, je věc nejednoznačná, spíše se zdá, že při použití plastových mezistěn působí proti varoa sám plast. Ať tak či onak, člověk chovající včely přírodní cestou je má na přírodní stavbě. Dokonce mnohá BIO certifikace / minimálně Demeter / něco takovéhoto přímo zakazuje. Jedná se tedy o akademickou, ač zajímavou diskusi.
Ten článek je pěkný, grafy fotky srovnání .
http://www.scientificbeekeeping.com
pod varoa řízení-biotechnické metody-testování HSC

---

RE: Malé buňky - Leoš Dvorský - 06.01.2013 10:59 PM

Pro zajímavost uvádím tabulku, která dokládá velikost buněk na přirozeném díle bez mezistěn některých včelích ras druhu Apis mellifera.


Rasa A.m. Místo Autor Vel.děl. buněk v mm děl. trub.

Jemenica Oman Dutton 1981 4,75 6,2
Tschad Gadbin 1979 4,7
Scutella Tansanie Smith 1961 4,8
Monticola Tansanie Smith 1961 5,04
Litorela Tansanie Smith 1961 4,62 6,15
Adansonii Angola Portugal-Araujo 1956 4,8
Afrikanizovaná Jižní Amerika Rinderer 1986 5,0
Ligustika Itálie-centrum Alber 1956 5,27
Mellifera SZ Itálie Alber 1956 5,37
Carnica Sev. Itálie Alber 1956 5,51 6,91

---

RE: Malé buňky - Milan Bencúr † - 14.10.2013 10:51 PM

K prírodnému včeláreniu sa hlásia aj včelári, ktorí sa rozhodli viesť svoje včelstvá na doma, z vlastného vosku vyrobených medzistienkach s veľkosťou buniek 4,9 mm na predlohe. Veľkosť robotníčích buniek 4,9 mm je všeobecne považovaná za prirodzenú a postupy pri včelárení na týchto medzistienkach za biologické. Aby medzistienka mohla byť spoľahlivo upevnená v rámiku, tak našou snahou je upevniť ju tak, aby stála presne v prostriedku rámika, aby bola upevnená pevne a nebortila sa. Ako upevňovať medzistienky s malými bunkami? http://nasapravda.blogspot.sk/2013/10/ako-upevnovat-medzistienky.html

---

RE: Malé buňky - pazznecht - 23.03.2014 08:26 PM

Co taková mezistěna bez vzoru?
Prostě jenom taková vosková plachta bez matrice.
Včelky by dostali vosk (ideálně bez chemie) a určil by se jim směr stavby po celém díle.
Taky by to bylo levnější na výrobu.
Co si o tom myslíte? A co si o tom myslí včely?

---

RE: Malé buňky - Martin Nezbeda - 23.03.2014 08:34 PM

Já si o tom myslím... proč bych se měl paplat s něčím, co včely dokáží daleko lépe samy

---

RE: Malé buňky - Debora - 19.02.2015 02:30 AM

jen tak pro zajímavost, aktuality z ResistantBees.com:

Jak se SC včelstvo brání proti varroa?

Stefan Braun: "V polovině února 2015 jsem prohlédl 3 včelstva. Jsou to včelstva, která nebyla nikdy proti roztoči varroa ošetřována a která se sama dokáží proti roztoči varroa bránit. Jejich matky jsem nikdy neměnil. Navíc jsem prohlédnul včelstvo, které mělo loni s varroózou problémi a které obdrželo v listopadu novou matku."

Včelstvo N° 83sa
"Včelstvo šlo zimovat na 4 nástavcích s dostatkem zásob. 12.2. zaplnilo jeden nástavek trubčinou. Na fotce je vidět BH (hygienické chování). Otevřel jsem 119 buněk včelího plodu (viz tabulaka):"

1. tabulka

"To znamená, že v 119 buňkách jsem našel 15 varroa se 7 samičkami. Nyní jsem otevřel 60 buněk trubčího plodu a v 32 bunkách jsem žádnou varrou nenašel, a ve zbývajících 28 buňkách jen následovní počet varroa:"

2. tabulka

Souhrn: "Na včelstvu N° 83sa je vidět, že na plodu dělnic se nachází jen málo roztočů. Včelstvo má z hruba 400 trubčích buněk, ale varroa neměla možnost se rozmnožit. Dále je vidět, že včelstvo napadené buňky odstraňuje. V 8 buňkách z 28 otevřených buněk dělničního plodu nebyli nalezeny dcery varroa."

dále následují tabulky dalších včelstev

"Resume: Vypadá to, že včelstva dokáží varrou nasměřovat do buněk, v kterých se nemá možnost reprodukovat."

---

RE: Malé buňky - Ali - 09.03.2015 12:18 AM

Zdravím příznivce ŠPV.
Tak jsem si dne přečetl link http://brno.idnes.cz/budoucnost-ovocne-sady-bez-postriku-plne-pavouku-kteri-skudce-sezerou-13y-/brno-zpravy.aspx?c=A150227_2143120_brno-zpravy_vh
a poslechl MUDr. Hnízdila („Komplexní medicína“) http://www.impuls.cz/.
Vnímám to tu totiž jako podobenství, a přidám-li k tomu prožitek vlastní zkušenosti, „vnucené svobody“ (rozvolnění fyzického i psychického prostoru) s následky, roztržení dobrých vztahů mezi lidmi, zvýšení fyzické i psychické zátěže, vystresování, potažmo ztráta imunity nejen tělesné ale i duševní, nemoci.
Proto reaguji na (Příspěvek: #41) Jaro Stoklasy „Malé bunky nie sú cestou k cieľu. Je to to isté, ako nútiť včely stavať veľké bunky.“. Dobrý příměr úsloví „od zdi ke zdi“. Tímto prosím nechci debatu o velikosti buněk nikterak znevažovat. Jak zde říkáte, je třeba opravdu náhled v souvislostech. Obecně vzato, uvádí to i MUDr. Hnízdil (i když se to přímo netýká včel).
Poukazuje se tu na velikosti buněk, ale i třeba na tepelný režim plodového tělesa (Příspěvek: #32), tvar a polohy plodového tělesa (Příspěvek: #32) nebo přírodní podmínky včelstva (Příspěvek: #39).
A v souvislosti s "jakýmsi solárním úlem" mě zaujal nejen zde výše uvedený tepelný režim plodového tělesa. Mám teď na mysli dotaz, zda někdo ví, či dělal komplexnější porovnání na přírodním díle (přirozený stav) vs. na díle v úlech (vnucený stav).
Vida některé foto z přírodních divokých staveb (hustota resp. hutnost prostoru zastavění dílem), a s odkazem na nit "Včelí klimatizace aneb větrání v úle" se zeptám, zdali někdo ví:
1) Jestli existuje souvislost mezi roztečí plástů (cca 32 – 38 mm) a šířkou buněk? Myslím na poměr délky buňky ku průměru buňky vzhledem k rozteči plástů. Jestli včely samy zvětší velikost buněk a tím i velikost svoji, vnucením zvětšení rozteče plástů.
2) Jestli se změní se zvětšením rozteče tepelný režim nebo režim vlhkostní a proto si to potažmo zvětšením své velikosti upraví?
3) Jestli tím není omezený vzájemný tělesný kontakt jedinců, pocit jistoty, bezpečí a celková soudržnost včelstva jako biologické jednotky, (když to přeženu) psychická zátěž takto „rozvolněného“ včelstva.
4) Jestli s tím (nepřirozené zvětšení těla včely) i souvisí přirozená imunita včelstva a zdraví jednotlivce?
Pokud takový stav ovšem existuje. Jeví se mi z pročítání, že uměle navozené zvětšení velikosti jedinců může být pravdou, a navozené stresové situace vším možným lidským počínáním určitě. Vím, co stres udělal doma s námi. Včelky jsou taky jenom živý tvor. Takže obecně, pozvolný návrat k přirozenému způsobu života.
5) A proto? Jestli ta přílišná hustota zastavění (myslím přírodní včelí dílo) nepůsobí na včelstvo natolik příznivě, že defektní faktory (uvedené, ale i jiné) významně eliminuje, ba navíc působí stresově či jinak nepříznivě např. na varoa pohybující se v takto těsném, sevřeném včelstvu. Když to řeknu primitivně, v takto nahňahňaných, nepřístupných prostorách s velkou hutotou včel, zcela bez volných a mrtvých prostor, kde včely mohou vytvořit silný blízký kontakt, možné krátkodobé zvýšení teploty či vlhkosti v prostoru (mají zde absolutní vliv na klimatizaci) a já nevím co ještě, bych předpokládal, že se vetřelcům podstatně hůře žije a akceleruje. Nevidím důvod, proč by i brouk varoa za určitých okolností (třeba v tak stěsnaných podmínkách) nemohl mít strach, stres nebo přinejmenším velmi ztíženou životní situaci.
Možná je to téma ale někam jinam.

---

RE: Malé buňky - Ali - 10.03.2015 08:42 PM

A ještě se zeptám,
má někdo zmrknuté nějaké dlouhodobější pozorování přírodního, "divokého" včelstva (myslím, že jakékoliv volně žijící v dobrém zdravotním stavu déle než dva roky můžeme považovat za "divoké")? Zajímalo by mne, jak toto včelstvo zachází se svým starým dílem, především dělničím. Po pěti, sedmi letech musí být včeličky kvůli vnitřním zámotkům (košilkám) poloviční. Nebo se odstěhují a nechají to přírodě, zavíječi, datlům a brhlíkům, mravenců a pak se vrátí nebo to samy vykusují a nahradí. A co nato hygiena a bakterie.
Viděl z Vás někdo něco z toho jejich přírodního chování ?
Lidé povětšinu pozorují jejich chování v úle. Ale tam, předpokládám v prvé řadě se musí vypořádat s lidskou nabídkou (prostor, rámky, mezistěny, rozměry, otvory v nástavcích, průvan, mrtvé prostory a já nevím co ještě). Při pozorování možná vidíme spoustu, spoustu práce jim z toho plynoucí, vedlejší obranné a ochranné. A teprve zbytek té jejich každodenní. Ví se která je která, a kolik jí je? Jak to s námi mají lehké či nelehké ? A ta jejich každodenní jak je spjata s "čistou přírodou", která se o ně na oplátku postará ?
Dostanu se málo do přírody a nikdy jsem se s divokými včelami nesetkal natož abych je dlouhodobě pozoroval. Má někdo nějaké fotky ?

Velikost buňky je zapeklitá věc .

---

RE: Malé buňky - stefanos689 - 10.03.2015 08:56 PM

Ja si myslim, ze vcelstva v prirode prezivaji radove nekolik let... ne nekolik desetileti. Takze tenhle problem maji vyreseny tim, ze nepreziji dostatecne dlouho dobu. Urcite existuji vyjimky, ktere potvrzuji pravidlo. Pokud vcelstvo zahyne, tak zavijec atd. se postaraji o vycisteni dutiny a jeji pripravu pro dalsi roj. Je to proste kolobeh...

---

RE: Malé buňky - Jindřich Šafránek - 10.03.2015 08:56 PM

Popis jak se to děje v přírodě je někde na jiném vláknu , možná v Leošových článcích?
Jednoduše, pokud divoké včely ve stromě postupují v zimním chomáči po zásobách vzůru a spodek je pouze prázdné buňky s košilkami , odstraní to zavíječ a nebo lesní myšky . Na jaře jak klesá plodování dolu tlačeno vzrůstajícími zásobami , včely postaví nové dílo.

---

RE: Malé buňky - schützmeister - 11.03.2015 01:21 PM

(09.03.2015 12:18 AM)Ali napsal(a):  1) Jestli existuje souvislost mezi roztečí plástů (cca 32 – 38 mm) a šířkou buněk? Myslím na poměr délky buňky ku průměru buňky vzhledem k rozteči plástů. Jestli včely samy zvětší velikost buněk a tím i velikost svoji, vnucením zvětšení rozteče plástů.
2) Jestli se změní se zvětšením rozteče tepelný režim nebo režim vlhkostní a proto si to potažmo zvětšením své velikosti upraví?

Zcela jistě pozoruju korelaci mezi genetickou výbavou a tepelnou pohodou. Prostě jsou včely, které optimální tepelný režim dokáží udržet a jsou podle mě díky tomu v pohodě. A moc něřeší prostor. A opačně.
Na druhou stranu platí, že tím naňahnáním se pomůže těm, které pohodu udržet nedokáží - to je běžně využívané zužování a podle mne i optimáně menší vzdálenost plástů. Včelky větší dálku nijak nedotáhnou svým zvětšením, to jsou pseudovědecké názory a opravdu na větších roztečích trpí.
Ale podstatná mě fakt vychází genetika.
Ty menší buňky ale budou lepší, než větší.

---

RE: Malé buňky - Leoš Dvorský - 11.03.2015 10:06 PM

Tak o malých buňkách toho bylo napsáno hodně, ale málo kdo jejich možný vliv pochopil. Stačí si přečíst jedno číslo MV, tam je to ukázka nepochopení.
Dovolím si pár svých postřehů ze své praxe.
1) nepochybně je souvislost mezi roztečí a malými buňkami, ta korelace ale není velká. Vždyť je to nucení včel stavět malé buňky a dokáže to v našich podmínkách tak 1 včelstvo z 15 ti. Protože je to nucení, je to v podstatě o ničem a slepá ulička. Funguje to jen omezeně na mezistěnách s malými buňkami, tedy opět omyl.
2) Užší ulička znamenají možné menší buňky a také jiný tepelný režim. Tedy možný, ne vysloveně nutný.
3) dalším , podle mne významnějším faktorem, ovlivňujícím tepelný režim je množství včel a to rozhodně nedokáže nikdo na malých roztečích. Navíc je zde další vliv a tím je možnost ošetřování plodu, na daleko menší ploše je nakoncentrováno daleko více včel. To je hrozně důležité i z jiných hledisek.
4) Jak je to v přírodě? Rozteče jsou zpravidla větší. Prof. Budík kdysi prokázal, že nejsilnější včelstva mají rozteče i 42mm.Toho se chytá hodně technokratů, není to tak zdaleka vždy, ale vysvětlujte jim to. Současná "věda" je založená na základě bolševického materialismu, kdy je poceňována nebo zcela přehlížena praxe (ač statisticky dává daleko přesnější podklady) empatie, intuice atd, prostě tvůrčí myšlení a schopnost nejen analýzy, ale i syntetického myšlení. Proto jsou někteří hoši, co se bijí v prsa stále na začátku a zcela zákonitě ani jinde být nemohou.
5) Korelace mezi sílou a roztečí také není jednoznačná protože......,
6) Je silná závislost mezi sílou včelstva, roztečí a délkou plástu. To je o něčem jiném, než se často uvádí, pokud vůbec (dosud jsem to nečetl).
7) pocit prostoru je u včelstva relativní a záleží i na dalších faktorech, jako je izolace a délka plástů. Tak se může stát, že početně slabý roj na vysokých, ale úzkých plástech má rozteče cca 40mm. Mám zdokumentováno.
8) Je závislost mezi roztečí a izolací, resp. tepelnou pohodou.
9) I velká buňka může být "malá" a teplená pohoda jiná. Je třeba si uvědomit, že ta "velikost" a tím jiný tepelný režim není dán jen velikostí buňky, ale i velkostí obsahu !!!! To je snad dost srozumitelné.
10) Nesrovnatelně větší vliv, který lze velmi dobře využít proti V.d je architektura. Mluvím o tom dost dlouho, ale ani šancaři to zřejmě nechápou.
11) Jak to probíhá v přírodě, kde to funguje? Větší rozteče a na hoře ztluštěné plásty. Co to znamená? No přeci dole, kde je plod širší rozteče, zpravidla menší buňky (s výjimkou trubčiny) daleko více včel a tím je vše jinak než v našich úlech. Nahoře, kde jsou zásoby jsou sice stejné rozteče, ale vzdálenosti mezi plásty menší, to je přeci logické, pokud jste to neviděli.
12) co z toho vyplývá pro mne? Větší rozteče a nechat včely stavět nahoře plásty ztluštěné s jiným sklonem a většími buňkami, pokud možno. Na zavíčkovaných zásobách by včely neměly moc být, ale měly by se koncentrovat především, kde je jich třeba, tedy tak ´kde je pohyb.
13) Je třeba si uvědomit a pochopit, jak vypadá přirozená architektura díla a podle toho včely ošetřovat. Tedy zebrování dělá pouze ignorań a technokrat,který nepochopil a tedy neumí využít přirozených dispozic včelstva tečka.
14) Včelstva, která u mne mají vývoj včely od vajíčka k imagu 19 dní mají velikost buněk nejčastěji 51 mm, ale i 5,4 mm, zřejmě geny jsou rozhodující. Přesto tato včelstva v odolnosti vůči varroáze (tak jak ji vidím já) nejsou prozatím zdaleka nejlepší. V přírodě je vždy něco za něco.

15) Když jsme před třemi roky měli první setkání ŠPV v Mladé Boleslavi, bylo to zcela čisté jako při vzniku Ráje. Žádné vlezné a pod. prostě jsme si vybrali co jsme utratili, žádný vývar. Tak to u mne i zůstane.
Vybírat peníze a prodávat znalosti považuji za slabost. Nepovažuji za dobré tuto myšlenku ŠPV privatizovat a obracet v podnikání. Vědomosti a znalosti se mají předávat jako bojové umění, učitel věrnému a spolehlivému žákovi ne kvůli efektu a humbuku, vlastnímu egu, ale kvůli naplnění poslání. To je můj pohled na akce ŠPV, žádný business, ale včely a důvěra především. Chápu, že tenhle pohled není pro každého, ale u mne to jinak nebude. Struktura ŠPV má ale úžasný samočistící efekt a pokud ji udržíme (tím nejsem proti regionálním nebo jiným rojům, naopak), vždy a za všech okolností se najde pramének bystré osvěžující vody. Kdo nebude líný se k němu sehnout, má šanci se napít. LD

---

RE: Malé buňky - Radek Krušina - 12.03.2015 12:25 AM

(09.03.2015 12:18 AM)Ali napsal(a):  Vida některé foto z přírodních divokých staveb (hustota resp. hutnost prostoru zastavění dílem), a s odkazem na nit "Včelí klimatizace aneb větrání v úle" se zeptám, zdali někdo ví:
1) Jestli existuje souvislost mezi roztečí plástů (cca 32 – 38 mm) a šířkou buněk? Myslím na poměr délky buňky ku průměru buňky vzhledem k rozteči plástů. Jestli včely samy zvětší velikost buněk a tím i velikost svoji, vnucením zvětšení rozteče plástů.
4) Jestli s tím (nepřirozené zvětšení těla včely) i souvisí přirozená imunita včelstva a zdraví jednotlivce?

No, že bych věděl, to nevím.
Ale většinu rámků ve včelách mám v tloušťkách loučky 27 až 28 mm. (je to mmj běžná tloušťka v optimalu).
Mimo jiné typy úlů mám také po dědovi 4 budečáky na rámkovou míru 39x28 kde mám většinu rámků tloušťku loučky 30 mm. To jsem si nechal připravit inspirován praxí nyní již zesnulého místního včelaře. mě v tom zaujalo to, že pro včely zimující v jednom prostoru je možné do jedné uličky uložit víc zásob. Také se z těchto úlů když s vytáčí 10 rámků vytočí 2,5 až 3kg na rámek a v tomto dvouprostorovém úlu je med perfektně zahuštěný.
Nějaké nepřirozeně velké včely jsem tu nepozoroval, ani tu nejsou problémy s volnou stavbou že by to nějak,oc kroutily k vedlejším plástům, když přidávám třeba i prázdný rámek bez vodící linky (pokud jich není víc za sebou, to už potom musí být vodící liště nebo proužek mezistěny)
Ale nejzajímavější je pro mě fakt, že při problémech s úhyny mi tu nejlépe přežívají včely.

Pro přestavu - mám tento typ budečáků 4 kusy na stanovišti
Potom 4 kusy budečáků 39x24
Dále 3 zateplené nástavkové úly
4 kusy nezateplených nízkonástavkových úlů.

Před třemi lety jsem v létě měl na stanovišti všechny úly plné.
Úmyslně jsem stav redukovat nechtěl, pouze jsem ošetřoval včely individuálně proti roztoči, a to co nejméně.
Objevily se přáznaky nosematózy i viróz.
No a nyní i přes veškerou loňskou snahu doplnit stav včelstev na co nejvyšší míru mám 5 včelstev, z toho 3 v budečácích 39x28. 1 v budečáku 39x24 a jedno v utepleném nástavkovém úlu (a to je nejslabší na stanovišti a také mělo největší problémy v této zimě s množstvím mrtvolek z celého stanoviště, myslím že má velkou šanci být ještě vyloupeno)

Těžko říci co všechno ovlivňuje to lepší přežívání v budečácích - jestli menší prostor a tedy alespoň jeden oddělek za sezónu, nebo zda tu má vliv i ta rozteč, nebo něco jiného ve stylu ošetřování, ale v každém případě, pokud bych chtěl, aby včely co nejlépe přežívaly - dám je přednostně do budečáku, pokud je chci co nejlépe otestovat na přežití - dám je do nezatepleného NN úlu.

---

RE: Malé buňky - schützmeister - 13.03.2015 02:17 PM

(11.03.2015 10:06 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  11) Jak to probíhá v přírodě, kde to funguje? Větší rozteče a na hoře ztluštěné plásty. Co to znamená? No přeci dole, kde je plod širší rozteče, zpravidla menší buňky (s výjimkou trubčiny) daleko více včel a tím je vše jinak než v našich úlech. Nahoře, kde jsou zásoby jsou sice stejné rozteče, ale vzdálenosti mezi plásty menší, to je přeci logické, pokud jste to neviděli.

Leoši, se vším souhlásím, jen jednu hloubavou otázku : že to v úle, kde s plásty různě manipuluju takhle je, jsem pozoroval. Jenže taky pár rojů tzv. od píky - a viděl jsem, že zakládají jednak velmi malé buňky a jednak velmi blízko sebe. Protože to je pak nahoře, tak to nejni tak úplně jak píšeš, že pak nahoře jsou buňky velké¨a většího sklonu, ty jsou pak spíš do stran, ne ? Spíš mě to přijde, jako obrácený globus - směrem ven vše roztahují, rozteč i buňky. Ne že by dolů stavěli menší.
Nebo jsem to jenom nepochopil, jak to myslíš ?
Asi tak jako tak, jde hlavně o to škodlivé přehazování. Taky se musím polepšit.

---

RE: Malé buňky - Leoš Dvorský - 13.03.2015 04:16 PM

(13.03.2015 02:17 PM)schützmeister napsal(a):  

(11.03.2015 10:06 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  11) Jak to probíhá v přírodě, kde to funguje? Větší rozteče a na hoře ztluštěné plásty. Co to znamená? No přeci dole, kde je plod širší rozteče, zpravidla menší buňky (s výjimkou trubčiny) daleko více včel a tím je vše jinak než v našich úlech. Nahoře, kde jsou zásoby jsou sice stejné rozteče, ale vzdálenosti mezi plásty menší, to je přeci logické, pokud jste to neviděli.

Leoši, se vším souhlásím, jen jednu hloubavou otázku : že to v úle, kde s plásty různě manipuluju takhle je, jsem pozoroval. Jenže taky pár rojů tzv. od píky - a viděl jsem, že zakládají jednak velmi malé buňky a jednak velmi blízko sebe. Protože to je pak nahoře, tak to nejni tak úplně jak píšeš, že pak nahoře jsou buňky velké¨a většího sklonu, ty jsou pak spíš do stran, ne ? Spíš mě to přijde, jako obrácený globus - směrem ven vše roztahují, rozteč i buňky. Ne že by dolů stavěli menší.
Nebo jsem to jenom nepochopil, jak to myslíš ?
Asi tak jako tak, jde hlavně o to škodlivé přehazování. Taky se musím polepšit.

Michale pochopils mne dobře. Popsal jsem základní vzorec. To, co začnou pak včely , roj stavět první závisí na dalších faktorech, jak sis všiml. Třeba když je snůška a roj je velký, začne zpravidla, jak jsem popsal. Když není, je slabší, začnou první zcela normální buňky dělničí, ta velikost je dána více geneticky než sílou roje, ale ono se to nevylučuje. Stále hledáme jednoduché recepty a nechceme připustit jinou možnost. Ano u Langů to tak také bývá, že ty krajní buňky jsou ´ty pro med, tedy vyšší sklon větší. I ty dokáží včely využít pro plod, zhoblují je na správnou výšku. Otázka je, jestli je normální je takto využívat neustále nebo je to z nouze cnost, jak se říká. Až se mi zadaří tak sem umístím ty fotky s buňkami 4,2 a roztečemi, aby to každý viděl. Nebo to pošlu někomu, aby to sem dal. Já jsem chtěl hlavně upozornit na to, co ty také vnímáš, totiž, že není jeden recept a už vůbec nemůžeme říci, že je správný. Malé buňky jsou toho ukázka. Někdo je idealizuje, jiný zavrhuje, ale ona je pravda někde uprostřed a může být pravda to i to, podle okolností. To je to co nevnímáme asi dobře. Prostě když dva dělají totéž, není to vždy totéž. To platí pro včely i lidi. Ono je to tak se vším.
Ony každé včely mají jinou strategii přežití a to je hodně důležité vnímat, stejně tak jako architekturu díla. Není to tedy dogma. Ta střední plástová osa se ale zdá zásadní. Já se snažím, aby zde bylo vždy přirozené dílo a pokud možno od toho samého včelstva a v dalších pozicích, aby byly plásty stejné kategorie nebo nechat včely stavět podle svého. V horních částech, kde bývá med, včely tolerují více než v části pro plod. Ono to hnízdo často vypadá jako jakási roura uprostřed tak 2-3 uličky.
Ono se vše písemně špatně vysvětluje. ¨
Dám sem příklad. Když jsme posílali PSNV návrh na preventivně ozdravná opatření, byl tam i bod ohledně izolace matek. Vrátila se nám verze, kde jeden včelař připsal bublinu v níž stálo, že to má ale háček , totiž, že taková včelstva mění ráda matky.
No hodnoť to z takového krátkého štěku, jako reakci na obecnou formulaci.
Pro mne blbost, jednak to mám odzkoušené /ale neporačuji, jen se to stalo částečně jedním ze selekčních kriterií na základě zkušenosti, pokusu/, pak je třeba vzít v úvahu, jakou klícku, jak velkou, jestli včelotěsnou, kam umístěnou, jak dlouho a pod.
Dotyčný zase zpaušlalizoval odpověď ,zřejmě si to někde jen přečetl. Mohl bych ho mít za hlupáka protože nedefinoval předpoklady. Ale já také ne, protože mi to bylo jasné, moje chyba. Tak jsem to nechal být vlastně i bez politování, protože každý vychází ze svého pohledu. Mohl mít pravdu a mohl i lhát, zase podle okolností. To je tak, když každý vychází jen ze svého pohledu a nedefinuje jej pro toho druhého /to se v normální komunikaci děje skoro vždy a začátečníci jsou z toho na mrtvici/, když se nekomunikuje. Nakonec díky pochopení a toleranci všech byl docela ten návrh na slušné úrovni, byla tam jen shoda. Co by ostatní nezkousli jsme tam ani nedávali. Jasně někdy v tom může být i mužská ješitnost, což děvčata neznají.
Jen pro zajímavost u nás i v zahraničí existují provozy /u nás pan Sapák starší cca 250 včelstev, izolace na přelomu 9-10 kvůli fumigaci/, které na zimu klíckují matky i na celou zimu. Např. VÚD to letos chce zkoušet na cca 200 včelstvech, tak asi zavětřili a třeba začnou vyrábět celorámkové klícky. Ono má ale vše své. LD

---

RE: Malé buňky - stefanos689 - 14.03.2015 12:20 PM

Abych to shrnul. Pokud jsem spravne pochopil, tak ten kdo necha stavbu na vcelach, nic nepokazi. Kazde vcelstvo je jine a postavi si to podle sebe. To jen my musime mit vse standartizovane. Idealem je skloubit vse tak, aby byl chov ekonomicky (nejen) rentabilni a zaroven dal vcelam moznost rozvijet se co nejvic dle sve prirozenosti. Proto uprednostnuju volnou stavbu v rameccich - i kdyz vim, ze to neni ideal.

---

RE: Malé buňky - Leoš Dvorský - 15.03.2015 10:34 PM

(14.03.2015 12:20 PM)stefanos689 napsal(a):  Abych to shrnul. Pokud jsem spravne pochopil, tak ten kdo necha stavbu na vcelach, nic nepokazi. Kazde vcelstvo je jine a postavi si to podle sebe. To jen my musime mit vse standartizovane. Idealem je skloubit vse tak, aby byl chov ekonomicky (nejen) rentabilni a zaroven dal vcelam moznost rozvijet se co nejvic dle sve prirozenosti. Proto uprednostnuju volnou stavbu v rameccich - i kdyz vim, ze to neni ideal.

No tak docela pravdu nemáš. Včely také mají své standardy a není to tak docela pravda, že to má každé včelstvo jinak , to ne. Když nebudeš mít ve včelstvu žádnou trubčinu a rozšíříš stavebním nástavkem, kde bude uprostřed dělničina kolem jen stavební rámky, můžeš se těšit na krásnou trubčinu skoro všude. Nebo když nebude trubčina, dáš st. rámek doprostřed, zase to bude nejspíš trubčina. Včelí standardy musíš tedy znát. Včely to mají ale mnohem pestřejší než my, to je fakt. To jen velmi krátce. LD

---

RE: Malé buňky - stefanos689 - 15.03.2015 10:55 PM

Jo to je mi jasne. Spis jsem mel na mysli mezisteny, ktere mi prijdou jako tragicky omyl ve vcelareni. Je prece uplne logicke, ze vcely potrebuji postavit celou paletu ruznych bunek ruznych rozmeru. Jestli jde o mezisteny s velkymi nebo malymi bunkami je uplne jedno. Vcelky musi nejlip vedet co a jak potrebuji postavit v danem prostoru. Ja mezisteny uz 2 roky nepouzivam a vubec mi nechybi.

---

RE: Malé buňky - Leoš Dvorský - 15.03.2015 11:22 PM

(15.03.2015 10:55 PM)stefanos689 napsal(a):  Jo to je mi jasne. Spis jsem mel na mysli mezisteny, ktere mi prijdou jako tragicky omyl ve vcelareni. Je prece uplne logicke, ze vcely potrebuji postavit celou paletu ruznych bunek ruznych rozmeru. Jestli jde o mezisteny s velkymi nebo malymi bunkami je uplne jedno. Vcelky musi nejlip vedet co a jak potrebuji postavit v danem prostoru. Ja mezisteny uz 2 roky nepouzivam a vubec mi nechybi.

Jasně mezistěny nebrat. Tady je snad nepoužívá nikdo. Já od r. 2005. LD

---

RE: Malé buňky - Jiří Marx - 16.03.2015 11:01 AM

Aby nevystavěly plný nástavek trubčiny osvědčil se mi následující postup. Oddělky na jaře rozšiřuji tak, že je po nástavcích rozeberu a vyjmu plásty na pozicích 3 a 7 (na krajích mají většinou zásoby a na pozici 2 a 8 pyl) Ty vyjmuté plásty nahradím stavebním rámkem a rázem mám 4 nebo 6 souší či rámků s plodem , které dám do středu dalšího nástavku a ten přidám nahoru. Je to na můj vkus docela velký zásah, ale rázem převedu včelstvo do dospělého modu, kdy má u mne v každém nástavku v plodišti trvale dva rámky s trubčinou a hned mám souše na přidání dalšího nástavku, což se na jaře hodí. Dva rámky v každém nástavku většinou stačí. Další nástavky přidávám celé volné stavby a převěsím jen jeden plást z prostředka. Ale to už staví mnohem líp.

---

RE: Malé buňky - Evžen Babík - 17.03.2015 12:46 PM

...přírodní "divokého" včelstva (myslím, že jakékoliv volně žijící v dobrém zdravotním stavu déle než dva roky můžeme považovat za "divoké")?
...., jak toto včelstvo zachází se svým starým dílem, především dělničím.

vzácně jsem pozoroval, většinou v podletí vykusování starých černých pláství včelami až na střed,
upozornila mě na to černá velmi jemná měl na podložce, podobná jaká je na fotce od Debory na jiném vláknu ...

V Americe vkládají mezistěny do plodiště jen oddělkům- mladým včelstvům a dílo v plodišti nemění,
je zdokumentován řez plodovým plástem, který byl přes 50 let ve včelstvu, a na něm je vidět, že po určité době včely plást vykousaly na mezistěnu a postavily znovu, jen dno buňky bylo stále tlusší

příjemný den

---

RE: Malé buňky - Ali - 17.03.2015 10:41 PM

Zdravím přátele ŠPV

Díky za informace, jsou docela zajímavé.
Jestli pak včelky, než se rozhodnou k takovému výraznému zásahu, po dobu tmavého díla dezinfikují vnitřky buněk. Množství zámotků uvnitř musí být velké, a tím i poréznost a přístupnost pro držení se uvnitř možných infekcí.
A pak, jak moc je z tohoto pohledu důležitá námi nucená výměna díla (2-3 roky), když jim to takto funguje.
A co velikost buněk v takovémto díle.
Tlačí jich k takovému kroku velikost buňky nebo horší udržování hygieny nebo ještě něco jiného ?

Kam až může z tohoto pohledu zajít volný, přirozený chov ? Stav klidu a nerušení chovného prostoru, když by si to teoreticky mohly regulovat samy ?

Ještě stále nemám včelky, nicméně až je budu mít, zkoušet, kdy se rozhodnou k výměně díla včelky samy stejně nehodlám, jen jsem se tak nad tím zamyslel.

Mějte se.

---

RE: Malé buňky - Debora - 18.03.2015 12:38 AM

má-li včelstvo dobré hygienické chování, čistí buňky a desinfikuje je kyselinou mravenčí, takové dílo se nemusí měnit. Voština je orgán včelstva, zde se jeví všechny síly, které vývoj včelstva ovlivňují. S tím musíme přátelé zacházet uvědoměle a velmi opatrně.

A snad právě proto, že dnes v kyselině mravenčí saunujem celá včelstva, nejsou včely mnohdy schopna udržovat buňky čisté. Dříve žila včelstva s mravenci v symbióze, dnes je včelstvo požehnané, má-li v okolí les s mraveništěm, nebo aspoň v blízkosti včelnice ten blahodárný kompost. S kyselinou mravenčí je to dnes podobné, jako s pastvou, někdy včelstvo vyhladoví i na louce plné květů. Ono není rozhodující to množství kyseliny mravenčí, nebo pastvy, podstatné jsou však gravitační síly, které ve včelstvu působí.

---

RE: Malé buňky - Ali - 19.03.2015 01:58 AM

Zdravím,
Debora píšeš "Voština je orgán včelstva". Dá se to vnímat i jako "úl=domeček, buňka=pokojík". Je na včelkách, zdali s pokojíků udělají ložnice nebo spížky. A teď my jim je vyměníme, přehodíme, vytavíme. No děláme jim v tom pěkný zmatek. Důležité, že tam mají čisto, a vědí jak na ten úklid. S mravencema musí být docela zadobře, mě se v úlech vždy mravenci potulovali a ani jsem tehdá nechápal, že je to možná symbióza, oboustranně prospěšné soužití.
No začínám to vnímat pomalu docela z jiného úhlu. Takže velikost buňky a architektura díla má zřejmě svoje vyšší zákony a to pevně dané rodem. Vezmu-li to od té božské bytosti (Nikola Tesla), ať si jí říká kdo chce jak chce (počínaje bohem ... konče indiánským manitů), pro mě je to "nekonečná mysl", která vše řídí, spojuje nitky tužeb, žádostí a potřeb myslících, nemyslících a dost možná i pro nás neživých věcí, pak, kdybychom se mohly podívat zpětně po té nitce včel, kterou "nekonečná mysl" za tisíciletí pospojovala, kdy s kým, proč a za jakých okolností se včelky setkaly, a co si z toho vzaly do vínku budoucnosti, je nabíledni, dívat se na ně s pokorou a v celé šíři jakou jen jsme schopni, abychom něco málo pochopili a byli jím životním přítelem. Buňka, voština i dutina (úl) je tisíciletý výtvor jejich životních zkušeností a potřeb.
Tak jsem se trochu zapovídal.

---

RE: Malé buňky - Debora - 19.03.2015 01:17 PM

máš v tom zcela jasno.

Morfogenetika je doslova geometrická genesis. Jistě ji znáte pod pojmem "zlatý řez", který vytváří něco, jako kostru vesmíru.

V dnešní době není nikdo schopný přesně definovat evoluci včelstva, kdy a proč se od rostlin emancipovala a začala stavět z rostlinných surovin vlastní města. Tím, že včela odebírá rostlině vosk a sloučeniny cukrů, integruje včelstvo morfogenetické pole celé krajiny do svého voštinového orgánu. Tím se stává voština nejen příbytkem včelstva, ale i jakousi velmi komplexní knihovnou evoluce a vědomí včelstva, v kterém působí velmi jemné a neuvěřitelně komplexní morfogenetické síly, které zároveň aktivují a uspořádají genetiku včelstva. Zde se prolíná nejen paměť včelstva, ale i struktura a paměť celé krajiny v které včelstvo žije, její snůška, počasí, roční cyklus, ale i včelstvu prospěšný a zhoubný organismus. Z toho důvodu je někdy lepší sáhnout po včelstvu, které již morfogenetické pole své krajiny do své voštiny "okopírovalo". To prostě musí přejít do genů, než budeme schopni chovat zdravá a vitální včelstva. A právě zde začíná celá kapitola o genetice včelstva, nebot' morfogenetika genetiku včelstva asi dost silně ovlivňuje. Proto používám ten výraz, voština je orgán včelstva, orgán, který propojuje metafyzický svět, ono geometrické stvoření skládající se z geometrických vzorů informací a náš fyzický svět. Zde působí gravitační síly těchto vzorců, které rozhodují o tom, jest-li genetika našeho včelstva (bez zásahu) přežije, nebo ne.

Genetiku včelstva můžeme ovlivnit, to děláme už dlouhou dobu, ale pokud opravdu chceme dát včelstvu šanci, musíme zacházet s voštinou jako s jakýmsi velmi citlivým samoregulujícím orgánem. Tím nechci vsugerovávat iluze, že každé včelstvo na nenarušené volné stavbě přežije, nebo že nesmíme na voštinu sáhnout. Zde je nutné chápat voštinu jako geometrický vzorec, který musí zapadat do obrazce geometrického stvoření. Co se nedá do tohoto vzorce integrovat, je v přírodě určeno k zániku. Jinými slovy, některá včelstva ztratila schopnost výše popsané struktury a vzorce "interpretovat" a měla by mít právo zemřít. Pokud jim toto právo nevyhradíme, budeme odchovávat míšence a nadále tápat v temnotě. To ale neznamená, že musíme 90% včelstev utratit, příroda to už uspořádala tak, že geny některých včelstev probudí a tato včelstva jakoby zničeho nic začnou morfogenetické vzory do voštiny kopírovat. Lokální včelstva na volné stavbě, nejlépe bez zebrování a jiných podněcujících procedur mají tudíž dobrou šanci přežít, pokud jim to umožníme.

---

RE: Malé buňky - Leoš Dvorský - 19.03.2015 01:59 PM

Voština je spíše výraz pro plásty, které jsou mimo úl. Spíš bych používal výraz včelí dílo. Ale v zásadě je to jedno. Nevím, jestli ho nazvat orgánem, to spíše snad kostrou, na kterou se navěšuje to ostatní, včetně orgánů. Už jsem to sem někam psal. Na Dálném východě do války včelaři včelařili bez mezistěn, protože prostě nebyly tamní včely si s roztočem našly určitou rovnováhu. Po válce tam dorazil pokrok v podobě mezistěn a ihned zaznamenali včelaři úhyny podobné těm, které se podobaly ty těm v USA a u nás nebo alespoň rozsahem. Totéž zažila Čína o cca 10 let později.
V zásadě ale s Deborou v tomto souhlasím, bez kostry bychom se sesunuli jako domeček karet.
LD

---

RE: Malé buňky - Ali - 03.04.2015 01:23 AM

Ještě bych se prosím vrátil k tomuto tématu řešenému obšírněji. A to, kdo z Vás viděl divoké díla ať už včel divokých nebo kdo má včely volně vedené bez louček, všiml si a může potvrdit ne jen velikost buněk ale i směr díla vzhledem ke světovým stranám. Staví včely dílo libovolně nebo směrují třeba od severu k jihu nebo jinak a pak je to i jiné na severní polokouli a jiné na jižní (aby to na fotkách nás nějak nemátlo) ? Nebo je to dané jednoznačně tím, kde se nachází česínko.
Předpokládám, že když včela přiletí zvenčí, ví přesně kam má vlézt, kde má to co přinesla odevzdat. Přesunu-li dílo, potočím je a pod. musím jím v tom dělat zatracený zmatek. Je to totiž spousta věcí, detailů, nad kterými jsem nikdy neuvažoval, ani mě to nenapadlo. A při tom, řekl bych pro včely docela podstatné. A taky pro mě, kde udělat česna a jak velké, a kam je nasměrovat.
Pomyslím-li, že by mi někdo pětkrát ročně pootočil kvartýr a sem tam pro změnu ho i přesunul z podlaží do podlaží ???
Zdravím

---

RE: Malé buňky - Leoš Dvorský - 03.04.2015 10:14 AM

Ali máš sice správné dotazy, ale třeba o té tvé první části toho zde již bylo napsáno docela dost. Ať už jde o informace z 50-týc létech z Dálného východu, nebo velikosti buněk u nás u včel v přírodě nebo na mém webu v článcích. Vidím, že tě velikost buněk uhranula. Nejsi sám, ale i ti, kteří na to přísahali už ví, že to není podstata problému, je to stále o té architektuře. Ty na to také narážíš. Jasně máš pravdu, že to přehrabování a bezmyšlenkovíté záměny nejsou OK, ale dá se, když pochopíš, jakou situaci v přírodě napodobuješ a jaké to má dopady. Přijeď do Bílska na setkání, které bude na podzim a uslyšíš celou přenášku a významu architektury včelího díla. Tady z jednotlivých příspěvků si těžko uděláš ucelený obraz nebo dáš si ho dohromady hůře. Je tu i faktor Y a stříška v buňkách, plásty primárně stavěné pro zásoby, dělničí, trubčí, kombinované, plásty včelami upravené a pod.

Jinak ve starých knihách a také v době když jsem začínal včelařit všude stálo. Původní naše tmavá včela byly včela relativně velká (tedy i větší buňky) s krátkými končetinami a nerojivá. No a nyní všude slyším, že původní naše včela byla malá a rojivá. Jak lehce se dá přemalovat historie, je to až neuvěřitelné. Neuvěřitelné je i to, jak lidé dokáží překroutit genetiku.

Před chvílí jsem na trhu potkal včelaře, který prodával med. Je z Brandýsa. Že tam přišli všichni o včely a že za to může jeden včelař. Což je prostě blbost. Minimálně to svědčí o tom, že ti, co o včely přišli včas nerozpoznali nebezpečí a svým včelám moc nerozumí. Lidé prostě pro spoustu věcí ještě nedorostli a z toho je mi smutno. Ve včelaření do dokazuje to, že máme asi převážně držitele včel a ne včelaře.

Ty se ptáš, to je dobře, ale chce to i studium a hlavně vlastní zkušenosti. O tom, jak přirozené dílo vypadá toho taky bylo napsáno mraky (třeba to, že v přírodě nemají včely ani teplou, ani studenu stavbu ale cca 45 stupňů k česnu). Grund je správný, ale je mraky dalších variant a hlavně, i včely se neustále vyvíjejí jako my lidé. Asi mne doplní i další, ale cestu si budeš muset najít sám. A jedině správná cesta je ta, která je ověřena praxí protožetřeba jakýkoliv objev, který se v praxi nepotvrdí, nenajde uplatnění má vlastně nulovou hodnotu. LD

---

RE: Malé buňky - Ali - 05.04.2015 10:08 PM

Bílsko neklapne, nejsem v česku. Takže se zatím semtam ještě na něco zeptám, pokud to někde nenajdu.

---

RE: Malé buňky - Branislav Božík - 26.04.2015 08:21 PM

Zdravícko. V plodisku používam skoro výhradne voľnú stavbu, ale do mednikov používam Medzistienky, nakoľko mávame nárazové silne znášky, tak nech je pre ne priestor už dopredu - Medzistienky v medniku stavaju Vcielky aj keď nie je treba, ale voľnú stavbu až keď je treba.

Tento rok som kúpil 100kg medzistienok od kamaráta ktorý si dal spraviť lis s roztecou 5,1mm. Reku do mednika nevadí.

A hla čo je výsledok. Stavaju hneď a rýchlo, ale cudne.

Čo vy na to?

Madame Cher, je to ok?

Nepodarilo sa mi nahrat fotky, tak tu je link na googledrive - 5,1cells

https://drive.google.com/folderview?id=0B1C_siqCTQJVfkxqSnRudTNQNm5xOG1qSC1xeElTdlNkb21zZXdxc3pFX1BhdDdGU​2xsRXc&usp=sharing

---

RE: Malé buňky - Debora - 26.04.2015 09:25 PM

Možno nechcú malých trudov?

mezistěny 5,1 mm, fotky Branislav Božík:

---

RE: Malé buňky - Branislav Božík - 26.04.2015 09:45 PM

(26.04.2015 09:25 PM)Debora napsal(a):  Možno nechcú malých trudov?

Ved jasne, ale ked maju 4 nastavky volnej stavby s mnozstvom trudoviny..

A medzisteny 5,3mm, ktore su tiez pre trudov male, stavaju dobre.

---

RE: Malé buňky - Debora - 26.04.2015 10:05 PM

Braňo, 5,1 mm je nouzová velikost buňky pro dělnice při přechodu na 4,9 mm. V medníku? Nyní musí vzor lisu přemodelovat.

---

RE: Malé buňky - Rasťo 71 - 26.04.2015 10:34 PM

Braňo, odmeraj šublérou 10 buniek vedľa seba na voľnej stavbe a budeš mať odpoveď na otázku , aký rozmer chceli stavať, aspoň ja by som takto postupoval.
Samozrejme, že iné včelstvo môže stavať iné rozmery, to si musíš ale odsledovať sám.

---

RE: Malé buňky - Miroslav Matucha - 16.12.2015 01:43 AM

Tak od doby, co jsem se poprvé doslechl o malých buňkách, mě pořád vrtá hlavou, jak chcete přinutit velkou včelu stavět malé buňky. Dnes jsem si toto téma ještě jednou přečetl. A stále si myslím, že když budeme chtít menší buňky, musíme i zmenšit včelu. A to půjde kromě selekce a nepoškozováním architektury plodiště snad jedině výživou.
Kdysi jsem kamarádil ze synem řezníka. Byl mohutný, silné kosti, červený obličej. Jako jeho otec. Pak jsem si mnohokrát všiml, že děti řezníků jsou jinak stavění, než zbytek populace. Je zde vidět nadnormální přísun bílkovin.
Moje jiná známá koketovala léta s vegetariánstvím. Živila tak i od narození své děti. Byly a zůstaly dodnes drobné. Nejsou nijak "chudokrevné", Jsou to šlachovití sportovci, ale drobní.
Děti kulatoučkých tlouštíků, jedlíků cukrových pamlsků a knedlíků jsou ve škole také k poznání a i když v dospělosti z nějakého důvodu zhubnou, některé rysy zůstanou.
Už možná víte kam mířím.
V úlu vidím často jak malé, tak i velké včely. Ale ty menší mně nepřipadají neduživé. Jsou stejně čiperné jako ty velké. To mě přivádí na myšlenku, že velikost plodu a pak i včely může hodně ovlivňovat strava.Pyl, cukr, med? Třeba zrovna cukr je ten element který včely dělá "velké a otylé". Nebo pyl z některých kultur? Med to asi nebude.
Ale jak píšu na začátku si myslím, že velká včela asi malou buňku nepostaví. M.M.

---

RE: Malé buňky - Jan Brunclík - 16.12.2015 11:52 AM

A co takhle malý úl - malé buňky? Dneska jsou úly dělané tak, aby včely dělali od úmoru do úmoru a na nějaké rojení neměli ani pomyšlení. Možná je problém v příliš velkém prostoru. Což takhle bez cukru v malém úlku bez rámků na divokém díle (na těch rámkách a různých mezistěnách jsou myslím dost omezovány ve své svobodě a volnosti stavby) ... po několik generací včel určitého druhu, pokud možno s volnou možností stavby a rojení a samozřejmě s pestrou nabídkou pastvy. Je to také možná dáno druhem (vietnamec - druh malého vzrůstu). Vychovat 2-metrového vietnamce je také napováženou
Jenda

---

RE: Malé buňky - schützmeister - 16.12.2015 01:53 PM

S tou výživou může být aj ta souvislost s roztočema. Nejvíc roztočů maj dobře živený včelstva.
Pokud mě paměť sahá, nejmenší - a to fakt citelně, neměřil jsem to, ale o dost menší - buňky mě stavěl rojík vykotlaný ze sáněk v garáži v Kašpeských horách - žádný včelí ráj. Zásoby neměli žádný, ani plásty, tak dělali co mohli. Buňky byly jako vosí. Myslím, že to fakt bylo tou nouzí.
Aj teď, oddělek s minimem zásob staví buňky malé. Ale časem to zvětší.
Takže na tom něco bude.

---

RE: Malé buňky - Aleš Molčík - 16.12.2015 10:32 PM

(16.12.2015 11:52 AM)Jan Brunclík napsal(a):  A co takhle malý úl - malé buňky?

Tahle vazba nefunguje, mám to mnohokrát vyzkoušené v oplodňáčku. V malém úlu včely o něco zmenšují pouze rozteč na středy plástů, ale ne velikost buněk.

---

RE: Malé buňky - Miroslav Matucha - 17.12.2015 01:37 AM

(16.12.2015 01:53 PM)schützmeister napsal(a):  Aj teď, oddělek s minimem zásob staví buňky malé. Ale časem to zvětší.

Možná ta chyba začíná již u oddělku. Krmím-li v době, když si staví plodiště, postaví tedy rovnou už velký buňky. Ale bez krmení běžného dvourámkového oddělku by výstavba plodiště na dva, tři NN trvala dva, možná tři roky. A většina by jich nezvládla zimu. Alespoň u nás, kde jsou jen pastviny. To by byla selekce.

Možná by měly něco do sebe oddělky z celého NN, na to mednou komoru a nekrmit. Ale to bych musel nejdřív vychovat větší včelstva, což se mně tady zatím nedaří.
M.M.

---

RE: Malé buňky - liptaka - 17.12.2015 12:08 PM

Už pár rokov robím niečo podobné s časťou nových včelstiev.Vytvorím si začiatkom mája aspoň 10 oddielkov(2plod.plásty+mladá neoplodnená matka) a nechám ich tak svojmu osudu.V júli do nich pozriem aby som videl ktoré z nich majú na to prežiť zimu bez nakkŕmenie(alebo len s minimom kŕmenia).
No a niekedy sa stáva že zostane len jedno z desiatich a najviac mi zostali tri(ale tie včelstvá sú nádherné)
Veľkosť buniek sa neodlšuje od ostatných včelstiev(akurát v prvom roku nestavajú skoro žiadnu trúdiu stavbu)

---

RE: Malé buňky - Miroslav Matucha - 18.12.2015 01:11 AM

Tak takhle jsem to udělal první rok včelaření. Z dvou včelstev koupených dole v kraji jsem nadělal oddělky ( dva plodové plásty, jejich rojové matečníky, jeden plást voda a jeden zásoby ). Bylo mně tehdy jasné, že se o sebe postarají samy. Vždyť to jsou přece včely. Jenže po pár dnech koukám, že jedny nějak "tuhnou". Padaly jak mouchy. Nakrmil jsem. Po dalších pár dnech další a další. Tak jsem začal krmit všechny. Kdybych nenakrmil, tak už nejsem včelař.
Myslel jsem tudíž, že tudy cesta nepovede, ale když to teď čtu, tak to na jaře to zkusím znova, ale už s místní "horskou" včelou.
M.M.

---

RE: Malé buňky - liptaka - 18.12.2015 08:40 AM

A ešte niečo k tomuto, je dobre poznať znáškové pomery vo svojom okolí(užitočné sú zápisky) aby sme tie včielky zbytočne netrápili

---

RE: Malé buňky - Aleš Molčík - 18.12.2015 08:49 AM

Já vždy před snůškou cca měsíc začínám s chovem matek na nízkém plném dnu s česnovou vložkou s dvěma otvory jako česno, jedním nástavkem, který má po stranách a uprostřed zateplenou přepážku s vynechaným prostorem pro dva + dva rámky na chov dvou matek a ty dokrmuji ze shora těstem, aby na snůšku byla mladá matka a tím mohl vytvořit nová včelstva a ty už na snůšce mohla růst. Prakticky používám to dvourámkové osazenstvo a jak začne snůška už se o krmení nestarám a rozšiřuji jen prostor.

---

RE: Malé buňky - Rasťo 71 - 18.12.2015 10:17 AM

Chlapi! Zabúdate ,že odloženec je ako ,,Bábätko-miminko" , ako ho svojho času nazval Rosťa Pešek! Oňho sa treba starať aspoň po 3 plodovací cyklus, teda cca 3 x21 dní=cca 60 dní aby včeličky boli životasvhopné! Nezabúdajte , že odloženec v prírode neexistuje, ten si vymyslel včelár!
A na koniec : ,,pri dnešných extrémnych výkyvov počasia má problém prežiť leto aj zdatné silné včelstvo, u nás na Trnvskej rovine niekedy nezaprší aj 6-7 týždňov!" Hádajte čo pri takomto suchu a teple (40 °c) meduje?????

---

RE: Malé buňky - Aleš Molčík - 18.12.2015 11:23 AM

Já bych tady těm lidem snad i věřil, že je jim jasné, že pokud není snůška a včely nemají zásoby, že budou krmit. Bez snůšky a zásob nenaroste nic, ani ten nejpřirozenější roj.

---

RE: Malé buňky - schützmeister - 18.12.2015 01:20 PM

(17.12.2015 01:37 AM)MirekMatucha napsal(a):  Ale bez krmení běžného dvourámkového oddělku by výstavba plodiště na dva, tři NN trvala dva, možná tři roky. A většina by jich nezvládla zimu. Alespoň u nás, kde jsou jen pastviny. To by byla selekce.

To ale taky neodpovídá přirozenosti. Myslím oddělek. Normálně se množí rojem. Né, že bych to dělal. Ale pak to asi s těma buňkama klapne. Ikdyž, přežít normálně může jen silný prvák, max. druhák v máji. Což je zas ale silný včelstvo, tam zase tak malý buňky nebudou. Třeťáci a dál + pozdní roje se nechytaj a mateřské s roztočema taky ne. A ty prváci v máji maj snůšku dobrou.

---

RE: Malé buňky - Leoš Dvorský - 18.12.2015 03:49 PM

Myslím, že v tomto případě bude nejlepší nechat skutečně vše jen na včelách.
Je to především genetická záležitost i když tomu lze napomoci třeba menší roztečí mezi plásty např.33mm. Jenže je správné včely nutit? Určitě ne. Mně také v medné krávě stavěly nejprve 5,4mm a po dalších dvou výměnách matky klidně i 4,9mm. Jiné téměř okamžitě 4,9, jiné nikdy.
Pokud ale včely odchované na buňkách 4,9 i menších nebudou životaschopnější než ty na věších, tzn. nebudou více odolné proti nemocem nebo V.d., není v podstatě co řešit. Některá včelstva mají větší, jiná menší gen. sklony, ale ovlivňují to i jiné věci.
V únoru jsem mluvil s CH. Wurmem a ten také již jen na malé buňky nevsází, protože vidí, že je to o něčem jiném. Mohu vás všechny ujistit, že včelstvo na malých buňkách zkolabuje stejně jako na buňkách velkých, to píši z vlastní zkušenosti.
Nepochopení toho podle mne pramení stále z toho absolutně nesprávného, tedy nekomplexního chápání co je varroáza..... a to už vůbec nemluvím o schopnosti rozpoznat. Už mne to ani nebaví se neustále opakovat. Tak hold lidé budou včelařit stylem od zdi ke zdi. Jednou nic, pak gabon, KM, nebo kyselina štavelová a další berličky. Vše je to jen důkaz nepochopení a také snahy bojovat jen pro zábavu, jinak si to ani neumím vysvětlit.
Ono se to k nám do ŠPV přenáší od včelařských technokratů. Po počátečním nadšení, když si mysleli, že jejich včely budou ihned tzv. varroatolerantní a ony nebyly, se vrhli na něco jiného. Momentálně je u nás hit č.1 šaťvelka, je to vážně na hlavu. Ale kdo chce kam.....
Jsou to ve skutečnosti jen boje se stíny, něco jako stínový box, tedy žádná realita, pořádná práce, jen předstírání práce a to již nemluvím o mnohými tolik proklamovaném tzv.vědeckém přístupu. Spíš bych měl mluvit o vědeckém komunismu, který tu vědu ovládá a uvrhá jen do sféry statistického vykazování lehce odhadnutelných věcí. Ptám se ale, kde je včelařská empatie, kde je transcendentní zkušenost.... ???
Tím samozřejmě nebrojím proti malým buňkám, naopak je třeba si všímat kdy a proč, ale mít to za jakýsi fetiš.... ??
ld

---

RE: Malé buňky - Jindřich Šafránek - 18.12.2015 06:14 PM

(18.12.2015 03:49 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  Myslím,
Tím samozřejmě nebrojím proti malým buňkám, naopak je třeba si všímat kdy a proč, ale mít to za jakýsi fetiš.... ??
ld

Téma velké či malé buňky je scestné a dle mne není co řešit, pokud si budu kupovat větší boty, aby mi narostla větší noha, budou mne mít všichni za podivína.
Za mne, necháme je volnou stavbou stavět co chtějí, asi nejlépe vědí co jim vyhovuje. Pokud jim vnutíme mezistěnou nějaký rozměr, tak také přežijí jako člověk ve velkých botách, ale není to ono.

---