22.01.2013, 12:38 AM
Tato otázka mě již delší dobu zajímá a nenacházím na ni odpovědi.
Nebo možná spíš odpovědi. co nalézám. nějak nemohu potvrdit z vlastní zkušenosti, ani jsem na to nenalezl moc výzkumů.
Obecně se má za to, že přemnožení kleštíci znamenají zásadní ohrožení okolí. Mluví se o dominu efektu - když to začne, potom to už jede jako domeček z karet.
Moje zkušenost je jiná.
Pokud se úhyny projeví, je to na stanovišti jako celku poznat jen řádově ve stovkách kusů na včelstvo jako vlna, která odeznívá cca měsíc.
Jen na jednom stanovišti se občas stane, že spad skokově u některého jednotlivého včelstva vzroste, jakoby si doneslo množství kleštíků z nějakého vyloupeného včelstva a pokud takové včelstvo je poškozeno a uhyne, je to již v době, kdy není vyloupeno a kleštíci se tedy dál nemohou šířit.
Obecně vlastní zkušenost je taková, že kdo včelstva sleduje, může úhynů okolních včeltev využít a sledovat odolnost svých včeltev - buď to jsou schopná ustát, nějak reagují, nebo mohu znovu ošetřit. Také od kolegů, kteří měli problém, je možné získat materiál z těch, co to nejlépe ustála.
To by potvrzovala i jediná studie, kterou jsem k tomu našel tady:
http://vigorbee.cz/files/MV5-2008klest.pdf
Jsou z toho zajímavé závěry - při zamoření včetně kolapsů dvou ze čtyř zamožených včelstev se zamoření u ostatních včeltev projevilo pouze ve stovkách kusů.
Zamoření se projevilo podobně u všech včelstev v doletu bez ohledu na vzdálenost od zdroje nákazy.
POkud předpokládáme, že ve dvou uhynulých včelstvech bylo cca 30 tisíc kleštíků (a další dvě včelstva, která neuhynula, zanedbáme) potom se do ostatních včelstev dostalo pouze 1000 ks kleštíků - ostatních 29 tisíc se do okolních včelstev nepřeneslo.
Máte k tomuto problému nějaké další jiné informace, zkušenosti, názory?
Nebo možná spíš odpovědi. co nalézám. nějak nemohu potvrdit z vlastní zkušenosti, ani jsem na to nenalezl moc výzkumů.
Obecně se má za to, že přemnožení kleštíci znamenají zásadní ohrožení okolí. Mluví se o dominu efektu - když to začne, potom to už jede jako domeček z karet.
Moje zkušenost je jiná.
Pokud se úhyny projeví, je to na stanovišti jako celku poznat jen řádově ve stovkách kusů na včelstvo jako vlna, která odeznívá cca měsíc.
Jen na jednom stanovišti se občas stane, že spad skokově u některého jednotlivého včelstva vzroste, jakoby si doneslo množství kleštíků z nějakého vyloupeného včelstva a pokud takové včelstvo je poškozeno a uhyne, je to již v době, kdy není vyloupeno a kleštíci se tedy dál nemohou šířit.
Obecně vlastní zkušenost je taková, že kdo včelstva sleduje, může úhynů okolních včeltev využít a sledovat odolnost svých včeltev - buď to jsou schopná ustát, nějak reagují, nebo mohu znovu ošetřit. Také od kolegů, kteří měli problém, je možné získat materiál z těch, co to nejlépe ustála.
To by potvrzovala i jediná studie, kterou jsem k tomu našel tady:
http://vigorbee.cz/files/MV5-2008klest.pdf
Jsou z toho zajímavé závěry - při zamoření včetně kolapsů dvou ze čtyř zamožených včelstev se zamoření u ostatních včeltev projevilo pouze ve stovkách kusů.
Zamoření se projevilo podobně u všech včelstev v doletu bez ohledu na vzdálenost od zdroje nákazy.
POkud předpokládáme, že ve dvou uhynulých včelstvech bylo cca 30 tisíc kleštíků (a další dvě včelstva, která neuhynula, zanedbáme) potom se do ostatních včelstev dostalo pouze 1000 ks kleštíků - ostatních 29 tisíc se do okolních včelstev nepřeneslo.
Máte k tomuto problému nějaké další jiné informace, zkušenosti, názory?