(20.11.2019 07:59 PM)Karol Lamacz napsal(a): [ -> ] (19.11.2019 10:54 PM)Leoš Dvorský napsal(a): [ -> ]....Navíc třeba KŠ pokapem se mění zásadně biorytmus včel a úplně mění selekční kriteria....
Tohle mně zaujalo, jako začátečník vím z vašich otázek a odpovědí na stránkách, že KŠ nepoužíváte.
Šlo by aspoň trochu heslovitě naznačit jak KŠ mění jejich biorytmus? Chystám se 1/3 včelstev nechat se rozvíjet bez zásahu a pozorovat jejich rozvoj a co v nich je, a tak mi ta kš vrtá hlavou, ačkoliv jsem ji ještě nepoužil. Díky. Karol
Ono to ani jinak, než stručně nejde, aby to bylo vůbec pro začínajícího k pochopení. Podívej, včelstvo se začně nějak na jaře rozvíjet (záměrně nepíši jak a co to ovlivňje) a z tzv. zimního včelstva se stává včelstvo,které má za úkol nashromáždit zásoby, případně se rozmnožit. Dosahuje určitého vrcholu co se týče síly i plodu. To mimochodem je velmi zásadní pro optimální snůškovou připravenost (klidně to ale zapomeň, s tím se dnes nikdo neobtěžuje, včely jsou vnímány jako jednotný materiál). Posléze se z takového včelstva jako by vyloupne zase to tzv. "zimní" včelstvo, které pozvolna ubírá na plynu a zpomaluje metabolismus, až uvnitř chomáče jsou normální zimní teploty kolem 15-17C (to mám ověřeno pokusy).
Prostě je část roku, kdy se včeltvo probouzí, rozvíjí, staví, hromadí zásoby, rozmnožuje a zase přechází do klidu. Tohle ale probíhá jen v přirozeně vedených včelstevech. To vše je také provázeno určitou strukturou sociálních skupin včelstva a tím i chování... dispozicemi pro určitu činnost. Když pominu ty hlouposti, které se provádí během roku, tak právě ten pokap KŠ o vánocích (ale i aerosol, fumugace, jak jem naznačil) znamená zásadní vyrušení z klidu (často provázené
vyprovokovaným zaplodováním) a zrychením metabolismu, což má za následek spoustu dalších věcí, třeba začátek stárnutí určité části včel (začínají pracovat....). To je jen základní teze. Samozřejmě, a budu to stále zdůrazňovat, když začneš nějak včelařit, začneš selektovat i podle toho i kdybys nechtěl. To nejde změnit. No a třeba bezplodová zimní přestávka je pro včely velmi důležitá nejen kvůli kleštíkovi, ale třeba i šířením virů, N.c.... Nic ale není jednostranné a jednoznačné, hodně záleží na i strategii přežití toho kterého včelstva, což je dáno geneticky, ale včelaři to prostě mění a včelám to často nevyhovuje ( v některých případech tomu tak být nemusí, proto jsem se to snažil udržet pouze jen v té jedné variantě). Ono jde o určité znásilňování jejich přirozených dispozic. Mám dlouholetým zkoušením odpozorováno, že třeba některá včelstva vydrží klidně bez chemie a určitém plodovém rytmu bez problémů. Třeba ukončení plodování v září. Ale když je včelař donutí to změnit (a to se v klasickém systému včelaření děje nepřetržitě) znamená to často jejich konec nebo výrazné snížení imunity,vitality. To se pak člověk nemůže ani divit, že se všichni dnes jen diví. Tomu se zase divím já.
To tzv. klasické včelaření je skoro nekompaktibilní s přirozeným vedením včelstva. člověk musí leda cos změnit, jinak se z toho
bludného kruhu nikdy nedostane.To bylo asi to, co Tomáše přimělo zareagovat no a mě vlastně taky.
Nejen peníze a moc často korumpují, ale
i jedy korumpují lidské vědomí a smysly. ld
Vše má svůj vývoj. Leoši, Vy včelaříte 58 let a přesto Vám trvalo 15 let (mám to správně?) než jste zcela skoncoval s chemií. A to jako zkušený praktik, který včelám rozumí. Jenže začatečník je ve zcela jiné situaci. Na jednu stranu je výhoda, že není zatížený letitou praxí a stereotypem. Na druhou stranu ale chybí zkušenosti, znalosti a cit, které se dají získat jen praxí. Já sám jsem před 7 lety začal včelařit s cílem mít co nejpřirozenějsí a přírodě blízký chov. Proto jsem hned od počátku najel na volnou stavbu bez mezistěn, dokrmuji nejpozději ihned s koncem poslední snůšky, snažím se ponechat nějaký med pokud to jde, chemii odpočátku minimalizuji, taktéž rotace nástavků. Nekupuji oddělky, vše odchovávam z prvotního materiálu, snažím se o selekci, určitou míru ztrát vítám jako nezbytnou očistu atd... Přesto jsem nasekal i spoustu chyb a k tomu abych se propracoval k cíli mám ještě pořád daleko. Takže bych byl shovívavý ke každému kdo má snahu, i když mu to nevyjde. Osobně nevěřím, že má kdokoliv s několika málo včelstvy šanci na trvale udržitelný přírozený chov. To chce aspoň cca stovku včelstev, aby bylo z čeho vybírat a co porovnávat. Ale třeba se pletu...
Srozumitelné. Díky.
Tzn.(ideálně teoreticky řečeno) metoda vedení včelstev a všechny zásahy musí být vedeny tak, aby nenarušily přirozený rytmus včelstva v průběhu roku = posilování jejich životaschopnosti.
Hledat a rozchovávat včelstva, které místním podmínkám nejvíc odpovídají a tak se postupně méně spoléhat na berličky(v první řadě chemie) a více na včely.
Takže včelstva pozorovat, pozorovat a pozorovat.
Když začneš, tak v současné převčelené ČR budeš drcen nevhodným materiálem. Takže zpočátku budeš muset zasahovat. Časem se Ti vyloupne nadějný materiál a pak můžeš chemii postupně vysazovat a testovat ho ve vhodné lokalitě. Ale pořídit včelstva a neošetřit vůbec, znamená o ně přijít dřív než řekneš švec. Tak to vidím já...
Štěpáne ta cesta byla celých 58 let a nedá se říci, co bylo důležitější. Zda to byly první nedobrovolné Bond testy v r. 1996, nebo ten další záměrný nebo ty další již řízené (uspořádané do kaskád). Vše se vším souvisí. Hlavně, ta cesta pokračuje. To, že dávám k dispozici svoje některé zkušenosti je proto, že nechci aby další následovníci opakovali stejné chyby.Pro sebe to vůbec nemá zapotřebí. Je to ale marné, je to marné, jak je třeba vidět z tvé odpovědi. Jediné, co tě drtí a každého nejen začátečníka není okolí, ale je to člověk sám, jak má nastavenou hlavu, životní filozofii. Napíši ti to zase jinak. V sobotu jsem byl s ženou v lese zkontrolovat jedno své stanoviště. Šli jsme se projít ale i dál a pochopitelně narazili na kůrovcem zlikvidovaný les. Jenže i v té hrůze jsem našel nějakého posledního mohykána, který krásně prosperoval a množil se. Někdo by si řekl, že je to důkaz, že je to genetikou. Ano taky. Ale já hledal a šmejdil co by to mohlo ovlivnit i dále. No a našel jsem markery (musel jsem mít srovnání s více takovými mohykány) jak se to projevuje. Někdo to vidí jednoduše, prkna v lese. Druhý se pochybuje a pátrá a hledá živé stromy...cestu. U včel je to stejné. U informací také, někdo je má před nosem a nevidí nebo jen něco a někdo pátrá a zjistí, že to co dříve neviděl na něj přímo řvalo. Tak že krátce. Pokud budeš včelařit v zásadě stejně, jako tvé okolí, nemáš šanci žádný nadějný materiál najít a už vůbec ne ho dále šlechtit ve vhodné lokalitě (to vždy jen ta, kde jsi ty a tvé včely, tví sousedé), to je protimluv, vyplývající právě z toho okolí, jehož dogmata jsi přijal. Snad 100x jsem napsal a 1000x řekl, že jde o to sladit prostředí, včelu, včelaře úl, provozní metodu, že mám 100x radši včelaře dušičkáře než ty klasické katy, že genetika a provozní metoda (životní filozofie nejen včelařská) jsou jako den a noc. Přesto je to marné, ale nemohu více. Schopnost přijímat nové věci je dána vzděláním a to není škola......, a chce to skutečně čas. Když se podívám zpět, vidím jasně kdy, kde a s kým jsem ho promarnil zbytečně. Ale nelituji toho, tak že to vlastně zbytečné nebylo, díky. S dnešními zkušenosti by to ale šlo rychleji. Ono jde ale právě o tu cestu a ne jen pouhý cíl. To není klišé, ale čistá pravda. Jen je to pro tu dezinformovanou většinu většinou neviditelné.ld
Se připojím, ať nedávám jen palce, je to o tom, co chceš a věřit tomu, že ta cesta je správná.
Začínal jsem na volné stavbě a s jednou linií matek, ten rok ještě přikoupil jinou linii, další rok měl již 5 různých linií a šel cestou oddělků z důvodu ředění napadení kleštíkem a v případě úhynů aby byla rezerva. Až do letoška se dařilo a bez léčení mi odešla včelstva jen na mou hloupost(hlad).
Letos se sečetly faktory, přemnožení kleštíka a patogeny a včelstva se začla vytrácet. Nyní jedno stanoviště bez včel, ale na druhém, kde mám své první včely, to vypadá dobře.
Tím chci říci, že když půjdeš cestou bez chemie, může se ti stát, že budeš začínat občas znova bez včel, ale jsou linie, které to dají i když je vyšší infekční tlak, mají mechanismy, jak snížit stav kleštíka a tím nižší šance i patogenů.
Ono není dobré používat berličky, příroda má mechanizmy výběru a my lidi do toho pěkně sere... , ono i u nás jako lidí je to již více kšeft s léčivy než skutečné léčení a uzdravování. Jak věřím svému pevnému zdraví, tak mu musím věřit i u svých včel
(20.11.2019 11:45 PM)stefanos689 napsal(a): [ -> ]Když začneš, tak v současné převčelené ČR budeš drcen nevhodným materiálem. Takže zpočátku budeš muset zasahovat. Časem se Ti vyloupne nadějný materiál a pak můžeš chemii postupně vysazovat a testovat ho ve vhodné lokalitě. Ale pořídit včelstva a neošetřit vůbec, znamená o ně přijít dřív než řekneš švec. Tak to vidím já...
"Nevhodný" materiál tady bude vždycky, pokud se v ČR bude včelařit stále stejně, jako dosud. Pokud budeš chemicky ošetřovat, nadějný materiál se ti nevyloupne. Vhodná lokalita k testování neexistuje. Jiné to v dohledné době nebude. Letos jsem si pořídil od Jirky Marxe na zkoušku dva oddělky, neošetřil jsem je vůbec a stále je mám. A vypadají skvěle. Jen se chovají, jako by byly ještě v nížině. Ale ono jim to časem dojde. Co tím chci říci. Není na co čekat, lepší vstupní podmínky nebudou. A zapomenout na všeobecný názor mezi většinovými včelaři, že měřítkem úspěchu včelaře je, na kolika nástavcích včely máš (čím víc, tím větší borec), kolikrát už jsi letos točil (víckrát větší borec) a kolik jsi letos vytočil medu (čím víc, větší borec). A kolikrát už jsi letos léčil (taky větší "borec" - nebo blbec?).
Pro Tini:
A proto se odvyká postupně, protože náhlé změny jsou pro organismus obrovským šokem. I když jsou jedinci, kteří to někdy a v něčem zvládnou ze dne na den. Čili cesty ke stejnému cíli mohou být různé.
--------
Pro Leoše:
Tak já nevím, ale těžko hledám něco v čem včelařím v zásadě stejně jako mé okolí. Určitě by se něco našlo, ale chtělo by to se bavit konkrétně. Kdybych měl blok v hlavě, tak bych se na neprošlapané cesty vůbec nepoustěl. Díky neustále se opakujícímu MVP u jednoho lajdáka jsem se ocitl v situaci, kdy jsem vyrazně dominantní včelař v okolí a můžu si dovolit volněji testovat. Většina včelařů to tady zabalila, anebo přesunula stanoviště jinam. Na druhou stranu živím 5-členou rodinu a nemohu si dovolit jít cestou bond testů, tvrdé selekce na všech svých stanovištích zároveň. Takže se snažím to kombinovat tak, abych vždy měl dostatek včelstev na snůšku.
--------
Pro Tomáše:
Pokud budeš chemicky ošetřovat, nadějný materiál se ti nevyloupne.
Bereš to podle mě moc dogmaticky. Zaprvé jeden půlrok je na hodnocení dost málo. (Já oddělky neošetřuji nikdy, to beru jako samozřejmost)... Můžeš přežít i 3 roky a pak Ti to popadá. V současné době se odhaduje, že šance na přežití bez jakýchkoliv zásahů je cca 1%. Je lepší ošetřit tam, kde je to nutné a zamezit tak katastrofě s tím, že vyměním matky ze včelstev, která ošetření nepotřebují. Nač Ti bude, když Ti ze 100 včelstev zůstane 1 nadějné, ale nebudeš mít žádné "maso", kde bys ten materiál mohl dál rozvinout? Takhle já uvažuju a mám to podložené byť jen 7 letou zkuseností. Tak zkus napsat v čem konkrétně nesouhlasíš a navrhnout lepší realistické řešení...
Ještě bych za sebe přidal, že když pojedu část tak a část onak, tak dokážu vyvodit závěry v čem problém byl. Jestli to popadalo hladem, rotočema, nebo kýho čerta.
Protože to v těch léčenejch vidím. Ty, co nechám, se mě sice selektují, ale výzkumný účel neplní, když do nich nerejpu.
Může mě bavit výzkum a nemusím být dušičkář.
Jak jsem někde četl, někdy i cesta je cíl.
Třeba chci jen s nima zacházet slušně a nemám ambice vyšlechtit novej druh.
Osobně svýho psa taky očkuju / ikdyž zrovna já ne / , odčervuju a odblešuju. A myslím, že k němu mám dobrej vztah.
(20.11.2019 11:45 PM)stefanos689 napsal(a): [ -> ]...Ale pořídit včelstva a neošetřit vůbec, znamená o ně přijít dřív než řekneš švec.
(21.11.2019 12:33 PM)stefanos689 napsal(a): [ -> ]...Bereš to podle mě moc dogmaticky. ... Můžeš přežít i 3 roky a pak Ti to popadá...
Neberu to dogmaticky. Reagoval jsem na to, co jsi napsal. Tři roky není švec.