Forum Šance pro včely

Doporučuji knihu "Na česně" od Heinricha Storcha. Malá knížečka, která může pomoci především začínajícím k tomu, aby více porozuměli včelám. Dá se objednat na http://www.megaknihy.cz
ld

Děkuji za tip na zajímavou knihu. ¨
Chtěl bych se zeptat, jestli nemá někdo od stejného nakladatelství a stejného překladatele R.Hradil knihy Včely jinak a Včely a jejich svět.
V těchto knihách by měly být i zapracované informace od R.Steinera, který jak je známo, měl hodně velký rozsah.Zajímalo by mě, jestli jsou zde praktické informace..
Děkuji RS.

Už to mám doma. Pěkně popsané. Děkuji za tip.

(12.10.2018 08:53 AM)Roman Smejkal napsal(a): [ -> ]Děkuji za tip na zajímavou knihu. ¨
Chtěl bych se zeptat, jestli nemá někdo od stejného nakladatelství a stejného překladatele R.Hradil knihy Včely jinak a Včely a jejich svět.
V těchto knihách by měly být i zapracované informace od R.Steinera, který jak je známo, měl hodně velký rozsah.Zajímalo by mě, jestli jsou zde praktické informace..
Děkuji RS.

Romane, já mám obě knížky. Pokud bys hledal vysloveně blbuvzdorné návody, tak ty tam přímo asi nanajdeš ani v jedné z nich, ani to nejde. Nicméně si myslím, že v nich každý , kdo se cítí být tak trochu rebelem, tedy svobodným člověkem, který je zodpovědný sám za sebe vždy a všude, tam najde potřebné, pokud již pro určité informace dorostl. To je můj názor, který ale nikomu nevnucuji. Abych to přiblížil, není možné sednout do auta a říci, že až mne někam doveze, pak teprve natankuji. Ono vyrovnat se neznámým je dáno našim vzděláním a tomu napomáhají, mimo jiné, i knihy jako jsou tyto. Jsou knihy, které jsou psány pro zábavu, knihy s informacemi a také knihy, které byly psány moudrými lidmi, kteří viděli v danou chvíli dál než druzí a nedávali to okatě najevo a to důležité skryli mezi řádky. Takové tyto jsou. Proto jsou tak trochu nadčasové.
Záleží ale na každém, co si v nich vybere,co bude vnímat. Pro někoho to mohou být informace autentické, pro někoho aktuální a pro někoho neuchopitelné…. Nic z toho není špatně, protože každý z nás dělá to nejlepší, čeho je v danou chvíli schopen. ld

Dějkuji za odpověď pane Dvorský. Ještě k R.Steinerovi, ten ve svých přednáškách o včelách obsažených v knize Podstat včel z roku 1923
uvádí, že umělý odchov matek je špatný, píše "neuběhne ani sto roků a včela jako taková nemusí přežít".
Spatřujete nějaké zásadní negativum v umělém odchovu matek, pokud bude páření probíhat přirozenou cestou (ne inseminace) ??
Děkuji RS.

(27.10.2018 04:59 PM)Roman Smejkal napsal(a): [ -> ]Dějkuji za odpověď pane Dvorský. Ještě k R.Steinerovi, ten ve svých přednáškách o včelách obsažených v knize Podstat včel z roku 1923
uvádí, že umělý odchov matek je špatný, píše "neuběhne ani sto roků a včela jako taková nemusí přežít".
Spatřujete nějaké zásadní negativum v umělém odchovu matek, pokud bude páření probíhat přirozenou cestou (ne inseminace) ??
Děkuji RS.

Romane na tom něco rozhodně je. Sice existuje spousta pokusů a prací, které dokazují, že matky z umělých chovů jsou tzv. stejné hodnotné. Jenže to se bere v úvahu jen jejich schopnost klást vajíčka a délka věku. To je tak asi vše. Zcela se opomíjí to, čemu se říká epigenetika, tedy výživa, nálada a také výběr vajíčka pro odchov matky, které provádějí zcela jinak včely a člověk. Dnešní tzv. chovatelé vůbec nechápou význam epigenetiky v procesu evoluce. U nás jsou vlastně dotacemi k tomu i nuceni a těžko jim to vyčítat. Navíc když se někdo prodejem matek živí, je motivován zcela jinak, než jak by mu velela přírodní selekce a o nějakém šlechtění nemůže být řeči, to je jen reklama. Jenže takto reprodukují prakticky v násobně větší míře to geneticky nevyhovující, než co by přežilo bez nich. Nikdo to nepřizná, ale vím, že někteří z nich to tuší, proto to neleze paušalizovat. Navíc při inseminaci se požívají trubci, které by matičky v přírodě nejspíš vůbec nepotkaly. Kdyby tomu tak nebylo, museli by se dostat tam, kam třeba i já a druzí.

Proto je nesmírně nutné znovu se k přírodní selekci vrátit a i zavést do včelařeské praxe masověji, abychom jakž takž, vykompenzovali ta léta rozchovávaní neživotaschopných kmenů. Nelze si tedy sednout a myslet si, že to příroda srovná za nás. To by byl také průmyslově apokalyptický přístup, jen v jiné podobě.

Ona by to srovnala, ale to by se musela zbavit člověka, znemožnit mu to hloupé používání chemie. V přírodě také probíhá neustálý chemický boj, který má dopady do genetiky ( nás v MB se tímto zabýval prof. Šomon už v 60-tých létech min. století a zanechal nám i své dědictví), ale zcela jinak, než jak to uplatňujeme my lidé.

Já upřednostňuji matky z tichých výměn a snažím se vyvarovat takovým technikám, které nerespektují tu přírodní selekci se vším, co jsem naznačil výše.

Učím se dělat věci neděláním.

To ale neznamená nedělat nic. Člověk přeci vidí, cítí, slyší, myslí a proto….. Je to jako s dýcháním. Dýchám, žiji, nedýchám, nežiju. To je moje cesta.

V jedné z těch knih se píše, že včely dnes nepřežijí bez člověka. Klasik by to bral jako obhajobu svých nesmyslných a zbytečných zásahů, které skoro vždy včelstvu více škodí než pomohou. Jiný by řekl, že to je důkaz nesmyslnosti a nepravdivosti výroku a současného přístupu. Jenže ono je třeba se na tento výrok dívat ne situačně, ale v pohybu, vývoji. Pak to člověk vidí jiném světle a vidí tu skrytou informaci.
Respektu a pokory k sobě, ke včelám, přírodě, ale i nemocem, je nám třeba, ne pýchy a pokrytectví v jakékoliv podobě. O tom ty knihy, dle mého soudu, jsou. Proto nebudou asi pro každého, resp. ne každý je uchopí hned. Ld