Forum Šance pro včely

Úplná verze: Úhyny včelstev (a statistiky s tím spojené)
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Stran: 1 2
Zdravím všechny na fóru,
chtěl bych se zeptat, zda máte k dispozici statistiky ohledně úhynů včelstev v závislosti na různých podmínkách - tedy i zimování na cukru či medu.

Dále bych chtěl rozvinou debatu (pokud vůbec lze objektivně k něčemu dospět) - kolika % úhyn včelstev je ještě akceptovatelný, jaký nikoli. Co je ještě nutný "přírodní výběr" a co genocida.

K přemýšlení mě přivedla tato přednáška:
http://uloz.to/xUnFCcbB/vcelarska-akadem...elstev-mpg
- sic konvenčního včelaře, který se však zmínil o webu coloss.org, který se registraci včelích úhynů věnuje a statistiky dělá z dotazníků, které ke smůle statistiky vyplňují převážně ti přezimuvší včelaři, zatímco smolařů přispívá málo.
Je to myslím asi stejný dotaz jako kolika %ní úmrtnost lidí na chřipku je akceptovatelná. 10 osob, 10 tisíc, 10 milionů?
V závislosti zda jsou konzumenti bůčku či vegáni.
I když by všichni včelaři dodali pravdivé údaje... ( a už tady končíme )
M.M.
Haribol Mirdo potěším Tě, úmrtnost byla, je a vždy bude stoprocentní, takže tento zákon platí pro všechny živé bytosti, které jsou dočasně v hmotných tělech, měj se krásně životvorně Tonda.
Ale na chřipku každý neumře.
Statistika úhynů včelstev je nesmyslná.
Má-li člověk deset ovcí, nenapadne ho támhle té drobné ovci uříznout její těžké rohy a dát je té velké silné. Nenapadne ho té z jedním jehnětem odříznout velké vemeno a dát ho té s těma třemi jehňaty a malým vemínkem. Bere je samozřejmě každou jako jeden organizmus do kterého nejde takto zasahovat. Proto tam jde dělat statistika úhynů a má nějakou vypovídací hodnotu. Dá se dělat statistika se skupinami ovcí, kde jsou rozdílně krmeny, stříhány, odčervovány....
Ale naše včelstva v září nenajdou jedinou část na stejném místě, kde byla na jaře. Každý včelař své včely svými zásahy poškozuje nějak jinak. A nikomu nepřijde divné, že z deseti včelstev je hned pět, pak zas patnáct. A dělat u takto více či méně zmrzačených organizmů statistiku úhynů? Jaká tam je vypovídající hodnota?
M.M.
Statistik je na webu velká spousta, ale jak píše Mirek, najít v nich zrnko pravdy je úkol téměř nadlidský. Ale nemyslím, že úplně nemožný. Kdyby se našel někdo, kdo by byl ochoten věnovat tomu čas (spoustu času) a pokusil se z toho cosi vytáhnout, něco co by mohlo platit i pro Česko, to bych byl moc rád Smile a držel bych mu pěsti! Já se přiznám, že na to nemám Sad.

Genocida je termín pro záměrnou likvidaci a proto není na místě. Jaké úhyny jsou nutné, aby úspěšně proběhla adaptace včel na kleštíka? Výzkum, který s tím souvisí byl publikován v Nature Communications: Museum samples reveal rapid evolution by wild honey bees exposed to a novel parasite, ale není to jednoduché čtení. Moc to nechápu Sad. Ale stručně řečeno - velké.
Pokud nejde o přírodní výběr - maximálně přípustné úhyny jsou takové, které mohou být nahrazeny. Je to prosté. V přírodě platí: hodně rojů <=> velké úhyny, málo rojů <=> malé úhyny. Samozřejmě v dlouhodobém průměru. Pro každé prostředí platí něco jiného. Další věc je ekonomika, pokud vám na ní také záleží...
(04.03.2016 12:41 PM)Víťa napsal(a): [ -> ]Statistik je na webu velká spousta, ale jak píše Mirek,a držel bych mu pěsti! Já se přiznám, že na to nemám Sad.
Genocida je termín pro záměrnou likvidaci a proto není na místě. Jaké úhyny jsou nutné, aby úspěšně proběhla adaptace včel na kleštíka?
Pokud nejde o přírodní výběr - maximálně přípustné úhyny jsou takové, které mohou být nahrazeny. Je to prosté. V přírodě platí: hodně rojů <=> velké úhyny, málo rojů <=> malé úhyny. Samozřejmě v dlouhodobém průměru. Pro každé prostředí platí něco jiného. Další věc je ekonomika, pokud vám na ní také záleží...

Příroda sama má samoregulační mechanismy, hlodavci jako druh mají velké periody výskytu které na vrcholech jsou regulovány tak že při přemnožení ( malém životním prostoru jednotlivce ) samice hlodavců začínají být částečně neplodné.
Pokud bylo CCD nejdříve v USA , nejsou právě velkovčelí farmy na malém prostoru jedním ze spouštěcích mechanismů ?
(04.03.2016 03:09 PM)Jindřich napsal(a): [ -> ]Pokud bylo CCD nejdříve v USA , nejsou právě velkovčelí farmy na malém prostoru jedním ze spouštěcích mechanismů ?
Byl jsem o tom vždycky přesvědčen, na základě různých filmů a tak, ale právě statistiky hovoří trochu jinak (komerční včelaři a kočovní včelaři měli v USA v letech 2011-12 nižší úhyny než ti, co nekočují a než ti, to mají jako hobby). Spouštěcí mechanismus to být přesto mohl (rychlé rozšíření nemocí?). Ale na druhou stranu: kdo se tím živí, stará se víc, než když je má jen pro radost.
Viděl jsem na toto téma dokument ve kterém bylo v podstatě řečeno, že spouštěčem CCD je způsob jakým se ke včelám chovají lidé. V podstatě šlo o nedostatečnou výživu, monokultury na které kočují jsou nedostatečnou výživou. Další příčinu označily celoroční kočování u kterého zmiňovaly, že včely nemají čas se regenerovat. A samozřejmě velké množství chemie používané na ošetřování plodin. Takže to celé vše vede k oslabení imunity včel a hynou na kombinaci různých nemocí kterému se říká CCD.
No právě. A teď čemu věřit? Filmům nebo statistikám Big Grin?
Proč podle statistiky mají kočující včelaři nižší úhyny?
Stran: 1 2
Referenční URL's