(12.11.2014 10:08 PM)jirka.marx napsal(a): [ -> ]Obávám se že u Václava Smolíka to nedopadlo dobře, 1.11. 2014 článek Co dál?? kde říká ,že začína znovu od nuly akorát ještě neví s kterými geny (zmiňuje tam i Leoše a taky černou včelu)
A 7.11.článek Kde sehnat smetence a oddělky v roce 2015, kde doufá , že dostane slevu .
Já tu Svatojánskou methodu považuji za nepřirozenou.
1. Dva NN nástavky jako plodiště je málo, to prostě včelám nemůže stačit, slušný oddělky jsou již první rok na 3NN ..i 4NN dokáží.
2. Když chce tedy med bez plodu, tak tam dává mateří mřížku nad, nad kterou by měly ukládat med. Někdy to i dělají, ale mluvit pak o přírodním či přirozeném včelaření je výsměch
3. Vyřezat v červnu většinu zavíčkovaného plodu, udělat jim v plodišti bordel a masakr je fakt divočina, kterou nekoušu. Plodiště by pro nás mělo být posvátné, pokud možno bezzásahové, ale tohle?? Větší stres si pro včely nedovedu představit. Je to takový mrzačení včelstva aby se nám zase vešlo do těch dvou nástavků a nevyrojilo se hned.
4. Jestli to byla provozní methoda letos, kdy nebyla v červnu , červenci ani v srpnu už žádná snůška, co z těch včel mohlo zbýt??
Nebylo by se rozumnější se zase zamyslet a podívat se k někomu, kdo včely chová na NN.
Jinak rozhodně nemám nic proti chovu včel na horních loučkách (Warré) ba i bez louček (Japončík) i na megaplástech v plodišti (Nymsa, Dadant)
Klidně se přijeď podívat ke mně. Uly rozebírat ted nebudeme, ale pincipy probrat můžeme.
Co brání jakemukoliv včelaři zimovat na medu??
Jirko, je fajn, že máš na tuto metodiku svůj názor, ale tady není prostor k řešení, jaká metodika je či není vhodná...kdyby sem každý začal psát, co si myslí, tak to žádnýmu začátečníkovi fakt nepomůže. Jistě chápeš, jak to myslím
.
Až se Pája bude ptát, jak a v čem má začít včelařit, můžeme to v jiném vlákně probrat všichni ze všech stran třeba pětkrát dokola...
Takže jestli chcete pokračovat v debatě tímto směrem, přesuňte se do jiného vlákna. Díky za pochopení
PS: než jsem stihla dopsat, vidím, že je vás tu víc, no toto?
šup šup jinam
A kde je prostor k řešení, jaká methodika je pro včely vhodná?
Chápu , že se nadchl, Vašek Smolík to svoje včelaření popisuje jako selanku radostnou bezpracnou užasnou jedinou možnou ,ale nějak při tom zapomíná, co by si asi přály ty včely.
Vyřezat půlku plodu a zpřeházet plodiště??
Napsal jsem pár kritických připomínek k zamyšlení... kam jinam, než do vlákna Svatojánská metodika.
Ještě než s tím začne.....
Je svatojánská methodika v souladu s etickým kodexem ŠPV ve vztahu ke včelám??
dokud je léčba akaracidy a biocidy v souladu s etickým kodexem ŠPV, tak určitě ano
(13.11.2014 12:25 AM)jirka.marx napsal(a): [ -> ]Je svatojánská methodika v souladu s etickým kodexem ŠPV ve vztahu ke včelám??
Já myslím, že to zase není tak ujetý. Kyselina taky není žádná selanka. A když to uděláš ve vhodnou dobu, nemusíš ani tak řezat, jako to jen vyndáš. Dřív se včely vykuřovali a taky to bylo přírodnější, než amitraz.
Podle mýho to ale je hlavně o skvělým marketingovým trháku, pěkně to naučit začátečníky, je to snadný, prodat včely a med v bio kvalitě a pak holt smůla.
To je to co Aleš říká, že to má zmáklý na rok dopředu - shrábnout vatu a snažte se milánkové.
Z hlediska obchodní strategie nejlepší počin na českém včelařském rynku - a myslím to fakt upřímně
přestanem spekulovat a počkáme si na Vaškovu oficiální verzi
Děkuji všem za vyčerpávající odpovědi!
Hodně mi pomohla odpověď uživatele "schützmeister" - porovnání smetenec, oddělek, roj - co se týče síly a schopnosti přežití ve vztahu k době vytvožření:
"Jestli budeš začínat s oddělkem / smetenec je ještě horší / - tak dobrý termín je květen, v červenci a jen na medu, kdepak by ho asi vzali ? Pokud v Beskydech nekvete vřes, tak v červenci už musíš jenom krmit a krmit.
Vykrmit oddělek na medu je možný nejdýl do půl června.
Spíše bych šel do májovýho roje. "
Dále díky Aleši Molčíkovi za příspěvek k převodu oddělku na volnou stavbu. A díky i za kritické poznámky k svatojánské metodice.
Můj cíl je včelařit skutečně co nejpřirozeněji s minimem použití léčiv s maximálním ohledem na včelky a s výtěžností čistě pro potřebu mé rodiny.
Zatím mě vše směruje k vyzkoušení Japončíka. Jen by mě zajímalo, jaké léčení, pokud nějaké vůbec - chovatelé v tomto typu úlu používají.
Jen ať v tom nedělám binec....vznesu dotaz raději i na vlákno u Japonce.
Co se týče Vaška Smolíka, tak i když mu metodika příliš nevychází, patří mu za mě velký dík, protože právě jeho metodika mě navedla na snahu podívat se na chov včel nekonvenčně a s maximálním ohledem na včely. I za cenu malých výnosů medu.
Tak nějak pořád mám snahu přinést dcerce na stůl med prostý látek, které mému laickému uchu zní jako faraonská kletba Setiho I. určená vykradačům hrobů.
(14.11.2014 08:24 PM)paja.mozis napsal(a): [ -> ]Tak nějak pořád mám snahu přinést dcerce na stůl med prostý látek, které mému laickému uchu zní jako faraonská kletba Setiho I. určená vykradačům hrobů.
Jestli tě jde o čistý med, tak taky nezapomeň na vliv prostředí - ne jen léčbou do toho dostaneš chemii.
Největší porce chemie se zrovna do medu dostává ze zemědělské krajiny - testy prokázáno až několik desítek pesticidů a herbicidů, pole se stříkají o sto šest.
Další várka jedů se tam dostává prostřednictvím exhalačních spadů - továrny, automobily, domácí chemie.
Léčebné jedy škodí hlavně včelám / ale ne že by v medu nebyly, jen postřiky řepky jsou tam v o dost větším množství /.