Firma BAUHAUS přišla do ČR s osvětou pro udržení trávníku bez bylin a 100% bez včel. Zlatým teletem je TRAVÍN. 8+2kg zdarma! Kdo tedy miluje zelenou poušt' a trávu bez včel, bude s tímto produktem jistě velmi spokojený. Účinná látka je herbicid clopyralid, který se dobře koncentruje v kompostu. Půda z kompostu pak už úspěšně zlikviduje i záhony zaplevelené zeleninou.
Firma BAUHAUS zaplevelila ČR reklamou na TRAVÍN. Travín úspěšně vyhubí pampelišku, sedmikrásku, heřmánek, svízel, pohanku, konopici, penízek, pomněnku, lilek, kokošku, tobolku, hluchavku, kopřivu, starček, jitrocel, černohlávek, ale i zeleninu.
Kdo tedy miluje zelenou poušt' a trávu bez včel, bude s tímto produktem jistě velmi spokojený. Účinná látka je herbicid clopyralid, který se dobře koncentruje v kompostu. Pak už není problém na zahrádce účinně zlikvidovat i záhony zaplevelené zeleninou.
Další schválenej sajrajt co bude někomu vynášet ten jeho slepej mamon.
Naštěstí jsou tady lidé jako ty a mnoho ostatních co na to poukazují a nesouhlasí. Jen hlásat dál mezi lidi, který snad brzy pochopí tu velkou hloupost a slepotu.
Otrava včely skrze neonicotinoidy probíhá velmi rychle a důkladně. Podle přiložené studie metabolizují neonicotinoidy v těle včely již 20 minut po požití a 24 hodin později se ale nedají v těle včely prokázat. Tím je prakticky nemožné, otravu včelstva neonicotinoidy laboratorně prokázat! Rychlý metabolismus neonicotinoidů v těle včely by tak mohl vysvětlovat náhlé a velmi rychlé opuštění úlu po otravě včelstva. Účinná látka neonicotinoidu je imidacloprid, který metabolizuje v těle včely na oxid uhličitý, chlór a dusík.
Vyšší koncentrace oxidu uhličitýho v těle včely se může projevit naduřelým zadečkem. Zvýšená koncentrace oxidu uhličitého podporuje šíření nosema. (Reference)
Neviem ako v Čechách, ale na Slovensku existuje tzv. "Centrálny register aplikovaných chemických látok" a, - myslím, že - Ústrednému kontrolnému a skúšobnému ústavu majú poľno- a leso- hospodárske subjekty za povinnosť zasielať formou tabuliek údaje o aplikovaných chem. látkach (kde, koľko, čo, ...)
Takáto informácia sa síce zozbierava, avšak, či sa s ňou nejako nakladá, .. neviem.
Ak už takáto informácia existuje, celkom by sa mi pozdávalo premietnuť ju na mape, a ukázať ju verejnosti.
Predstavte si interaktívnu mapu (napr. podobnú tejto http://lib.heron-mc.org/heron/1.0.5/exam...index.html)
Na ľavej strane - v zozname vrstiev (v priklade zbalené v zložke "Overlays"), ktoré si užívateľ môže zobrazovať, a prekrývať, by boli vrstvy s polygónmi s aplikovanou chémiou za jednotlivé roky 2014,2013,... poprípade vrstvy kategorizované podľa druhu aplikovanej chemickej látky.
Na čo by to bolo dobré? A ako to súvisí s o šancou pre včely?
Bežný človek nemá poňatia, čo, kedy a v akom množstve sa v poľnohospodárstve a lesohospodárstve aplikuje.
A ako sa hovorí: Čo oko nevidí, srdce nebolí. Takže, problém, o ktorom neviem, ma neznepokojuje.
Ak by však verejnosť mala možnosť na mape si zobrazovať polygóny aplikovanej chémie na celoštátnej úrovni, možno by to vzbudilo nevôľu, a tlak verejnosti na zníženie spotreby chem. látok v poľnohospodárstve a lesohospodárstve.
A aj tá včielka by mala väčšiu šancu.
V prípade, že by sa mezi nami našli nadšenci pre túto vec a pustili by sme sa do výroby takéhoto nástroja - interaktívnej mapy pre verejnosť -, ponúkam know-how s prípravou a realizáciou interaktívnej mapy a iných IT záležitostí s tým spojených (databáza, GIS, ...). Samozrejme, nezištne - bez nároku na odmenu.
Základom je však mať podklady - k tomu by nám pomohol aj zákon o slobodnom prístupe k infomáciám.
Neviem ako v Čechách, ale na Slovensku existuje tzv. "Centrálny register aplikovaných chemických látok" a, - myslím, že - Ústrednému kontrolnému a skúšobnému ústavu majú poľno- a leso- hospodárske subjekty za povinnosť zasielať formou tabuliek údaje o aplikovaných chem. látkach (kde, koľko, čo, ...)
Takáto informácia sa síce zozbierava, avšak, či sa s ňou nejako nakladá, .. neviem.
Ak už takáto informácia existuje, celkom by sa mi pozdávalo premietnuť ju na mape, a ukázať ju verejnosti.
Predstavte si interaktívnu mapu (napr. podobnú tejto http://lib.heron-mc.org/heron/1.0.5/exam...index.html)
Na ľavej strane - v zozname vrstiev (v priklade zbalené v zložke "Overlays"), ktoré si užívateľ môže zobrazovať, a prekrývať, by boli vrstvy s polygónmi s aplikovanou chémiou za jednotlivé roky 2014,2013,... poprípade vrstvy kategorizované podľa druhu aplikovanej chemickej látky.
Na čo by to bolo dobré? A ako to súvisí s o šancou pre včely?
Bežný človek nemá poňatia, čo, kedy a v akom množstve sa v poľnohospodárstve a lesohospodárstve aplikuje.
A ako sa hovorí: Čo oko nevidí, srdce nebolí. Takže, problém, o ktorom neviem, ma neznepokojuje.
Ak by však verejnosť mala možnosť na mape si zobrazovať polygóny aplikovanej chémie na celoštátnej úrovni, možno by to vzbudilo nevôľu, a tlak verejnosti na zníženie spotreby chem. látok v poľnohospodárstve a lesohospodárstve.
A aj tá včielka by mala väčšiu šancu.
Otázka je, zda někdo takovou povinnost hlášení použitých chemických látek dodržuje. Možná někteří zemědělci už ano, ale takoví malí zahrádkáři s postřikem pár stromů, či roundupem na chodníček určitě takovou povinnost ani nemají? A tam je té chemie taky dost. Narazil jsem na svých pozemcích i na terénní pracovníky nějakého odboru ochrany přírody, kteří stříkali jedy na nějaké, prý nepůvodní druhy. Jen tak šli, sem tam cákli. Že by taky někam hlášení posílali?
Ale změna musí vždy přijít odspodu a najde-li se nadšenec, který to dotáhne na nějakou úroveň, rád ho v rámci mých omezených možností podpořím. Třeba jen umístěním této mapy na naše firemní stránky. M.M.
Zákaz některých pesticidů včelstva neochránil, uvedl ÚKZÚZ
07.10.2015 | ČTK
Hromadných otrav včel i přes zákaz používání pesticidů ze skupiny neonikotinoidů v posledních letech neubylo. Naopak jich přibylo, řekla ČTK mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Lenka Malantová. Loni veterináři šetřili skoro 800 případů, o rok dříve 450. Letošní údaje ještě nejsou známé.
Zákaz uvedených pesticidů ze strany Evropské komise platí od prosince 2013. Přípravky se používaly k moření osiv kukuřice, slunečnice a řepky. Měly tyto plodiny chránit před hmyzími škůdci a omezovat tak ztráty úrody.
"Na základě poznatků terénní inspekce je zřejmé, že v důsledku zákazu neonikotinoidních mořidel vzrostl počet ošetření proti stejným škůdcům v průběhu vegetace, zejména pak látkami ze skupiny pyrethroidů," sdělila Malantová. Včely jsou podle ní otrávené kvůli nesprávné aplikaci přípravků na listy plodin. Počet hromadných otrav se tak nesnížil, dodala.
Loni veterináři zjistili otravu 798 včelstev, o rok dříve, když ještě zákaz neplatil, 450. "Zdaleka nejčastěji ošetřovaným porostem, který včelám způsobuje vážné zdravotní problémy, jsou lány řepky," uvedli ve své ročence. Podle mluvčího Státní veterinární správy Petra Pejchala se letos počet otrav proti loňsku nejspíš nezvýší. "V současné době probíhá došetřování případů, kompletní výsledky tak budou k dispozici v době, kdy se všechny případy uzavřou," řekl dnes ČTK.
Na riziko zákazu neonikotinoidů upozorňovaly zemědělské organizace již v době schválení opatření. Podle včelařů se ale kvůli zakázaným pesticidům včely špatně orientovaly. "Ta včela zkrátka se v přírodě ztratí, nepamatuje si cestu domů," uvedl tehdy za Český svaz včelařů Miloslav Peroutka.
Navíc přibylo živočišných škůdců, letos a loni našli na řepce pracovníci ÚKZÚZ dřepčíka olejkového. "Způsobil takové škody na porostech, že byly stovky hektarů zaorány. Porosty ozimé řepky byly na podzim poškozeny také zvýšeným výskytem dalších živočišných škůdců, například pilatky řepkové, osenice, či slimáčků," uvedla za odbor rostlinolékařské inspekce ÚKZÚZ Andrea Blažková, podle které ale mělo na přemnožení škůdců vliv i počasí.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin a Evropská komise se nyní zabývají výsledky kontrol a novými studiemi. "České úřady hodlají podpořit takové návrhy, které budou objektivně vycházet ze získaných výsledků," dodala.
![[Obrázky: Bauhaus_Travin.jpg]](http://s4.postimg.org/stb3mdv09/Bauhaus_Travin.jpg)
