Koktejlový efekt znamená, že látky ve směsi přispívají k celkové toxicitě této směsi a posilují toxicitu ostatních látek. Toxická látka ve směsi s jinou toxickou látkou působí již třeba v 1000x nižší koncentraci, než když se vyskytuje izolovaně. Např. koktejl obsahující malou dávku rtuti, která by normálně zabila 1 ze 100 krys, a dávku hliníku, která by normálně zabila 1 ze 100 krys, má překvapující účinek: všechny krysy zemřou! Podobně když se smíchají 2 pesticidy v bezpečných koncentracích spůsobí tato směs smrt 80-90% pulců v pokuse.
Toto je citace z knihy Doba jedová II. od autorů prof. RNDr. Strunecká a prof. RNDr. Patočka, kteří se celý profesní život věnují chemii, působení toxinů v našem prostředí a lidském tělě.
Jsem přesvědčený, že něco podobného se vyskytuje i u včel. Představme si kombinaci pesticidní směsi na poli s řepkou, nebo slunečnicí, pak jim do úlu strčíme KM, thymol, Gabon nebo Amitraz a už se to míchá a jsou jasné důkazy, že většina těchto látek zanechává v našem okolí rezidua.
Co tedy s pesticidy? Já navrhuji vyrazit do Prahy na MZ a požadovat zákaz.
Co tedy s pesticidy? Já navrhuji vyrazit do Prahy na MZ a požadovat zákaz.
To bych nechal těm ,kteří chtějí být vidět a slavní, jejich dost. Já navrhuji dělat to ,co dělají mnozí z nás, dělat to jako prostperující včelatva v přírodě. Těch informací a praktických zkušeností máme již habakuk, jak by řekl klasik. Více v Brně. nebo za týden v NASA. LD
(24.08.2013 07:47 PM)admin napsal(a): [ -> ]Koktejlový efekt
Jsem přesvědčený, že něco podobného se vyskytuje i u včel. Představme si kombinaci pesticidní směsi na poli s řepkou, nebo slunečnicí, pak jim do úlu strčíme KM, thymol, Gabon nebo Amitraz a už se to míchá a jsou jasné důkazy, že většina těchto látek zanechává v našem okolí rezidua.
Zdravim,
navrhla by som zalozit osobitnu temu "Pesticidy" (napr aj vo vlakne "Vcela a okoli").
Pesticidy sa netykaju len pouzivania konkretnej syntetickej chemie pri lieceni, ale su masivnym problemom v krajine, s ktorou vcelstva interaguju - insekticidne postreky v polnohospodarstve/ v lesnictve/ v mestach (pouzivany cypermetrin - neurotoxin pre hmyz + ako sekundarny ucinok
endokrinny disruptor nie prijemna zalezitost aj pre cloveka..) alebo aj herbicidy ci v polnohospodarstve alebo nenapadne postreky okolo zeleznic roundupom (glyfosat tiez s bonusom endokrinnej disrupcie).
V poslednom cisle Science je
specialna priloha venovana pesticidom; a aj pesticidom v
suvislosti s opelovanim a CCD
Katka
The Guardian zveřejnil článek, kde kromě jiného uvádí, že v USA vědci zjistili přítomnost neonikotinoidů a dalších pesticidů až u 54% "domácích" rostlin a květů, které američané nakoupili ve velkých zahradnických obchodech (jako je u nás Bauhaus, Hornach a podobně). A to proto, že již semena ve skleníku jou mořeny v pesticidech a pesticidy obsahuje i roztok, kterým jsou tyto rostliny ve sklenících živeny, než jdou do prodeje. A pesticidy se bohužel přenášejí i do pylu a nektaru. Zamoření kolem nás je obrovské, ani si to neuvědomujeme....
Semená všetkých geneticky modifikovaných plodín sú "nakladané" do neonicotinoidov v dobe, kedy sa idú vysievať a sadiť. V poslednom desaťročí sa ako hlavný neonicotinoid používa imidacloprid, ktorý je v súčasnosti nahrádzaný klotianidínom, čo je ešte viac toxická látka pre hmyz a oveľa viac perzistentná v pôde a vo vode.
Imidacloprid je systémový insekticíd, ktorý je nanášaný na semená rastlín pred ich výsadbou. Keď semená klíčia, absorbujú jed a distribuujú ho do všetkých častí rastúcej rastliny: do stonky, listov, kvetov a plodov. Insekticídna rastlina sa stáva jedovatou pre hmyz, ktorý akýmkoľvek zahryznutím do rastliny nasáva jej šťavu. Bohužiaľ, tento jed sa objavuje aj v nektári a peľových zrnkách, ktorý zbierajú a je potravou včiel, čmeliakov, motýľov a mnohých ďalších druhov hmyzu. Jed - imidacloprid - je 7000 krát silnejší ako bol toxický prášok DDT. Aj jeho "zanedbateľná" dávka v nektári a peli spôsobuje zomieranie veľkého počtu včelstiev. Tieto neurotoxíny sú používané aj na ornej pôde s inými plodinami: pšenica, jačmeň, zemiaky, paradajky, ovocie atď., to znamená, že aj my, tak ako včely, jeme neurotoxické insekticídy v každom súste jedla, ktoré konzumujeme.
Používané neonikotínoidy v sadbe poľnohospodárskych plodín zabijú väčšinu bezstavovcov žijúcich pod zemou a nepriamo aj vyššie živočíchy. Tieto jedy otrávia dážďovky, chrobáky a larvy pôdneho hmyzu, čo znamená, že niet potravy pre vtáky, ktoré sondujú pôdu: škorce, vrany, prepelice, atď. Výsledkom je, že scenéria krásnej krajiny v dolinách dedinského chotára sa postupne stáva ekologickou púšťou, kde sú polia bez hmyzu a z toho dôvodu bez vtákov. Dokonca aj pokorných vrabcov je v dedine menej ako voľakedy.
Najlepsi 'vtip' pesticidov je, ze su to latky vyvinute na zabijanie zivych organizmov.
A zive organizmy sa v zasade skladaju zo zavitnice DNA, kde sa kombinuju styri pisemenka: A (adenin), C (cytozin), G (guanin) a T (tymin).
T. j., chemicke zlozenie ludskej DNA je rovnake ako zlozenie napr. vcely. - ...kolko ludi vo vasom okoli bezne sype hnojiva a pesticidy holymi rukami do pody alebo postrekuje zeleninu bez masky na tvari a ked fuka vietor...?
Existuje pár vecí, ktoré môžu všetci záhradkári urobiť. Aby pomohli včelám, musia fandiť ďalším záhradkárom, ktorí majú záujem pustiť sa do chovu včiel. Najdôležitejšia vec, ktorú môže každý z nás urobiť, je naučiť sa ovládať škodcov pomocou biologických metód, ktoré nevyžadujú používanie toxických chemických látok. Okolo 98 % všetkého hmyzu je nejakým spôsobom prospešné pre nás, ale väčšina insekticídov nerozlišuje medzi priateľom a nepriateľom.