Forum Šance pro včely

Úplná verze: Japonský úl
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Jedna pamětnice mi povídala o tom, že když žil a včelařil její otec, zemřel na konci druhé války, tak na mírnění včel používal zvoneček.
Když jsem poprvé lezl do včel, hned mi chcípnul kuřák, ale všiml jsem si toho, asi po dvou hodinách hrabání v úlech...celou dobu jsem byl v klidu a dělal jsem tak pomalé pohyby, abych žádné včele neublížil. Když jsem trochu zneklidněl, hlavně žízní a únavou, zneklidněly i včely, tak jsem se zasejc vyklidnil a včely se také vyklidnily a nechaly mě dál pustošit jejich dílo.
Dá se říci, že během toho prvního vstupu mě vyškolily nejvíc hlavně díky tomu, že evidentně komunikovaly. To jsem ještě netušil, že existují nějaké rámky a ze zoufalství jsem naflákal na nástavek další dva prázdé, a tak vlastně nevědomky hned napoprvé jsem si zkusil volnou stavbu. Vystavily dva prázdný tachováky směrem vzhůru, za dobré snůškya A to bylo první dílo, se kterým jsem se setkal, a které poprvé rozebíral. Čtyři úly jsem dělal celé odpoledne. Dělal jsem s nima opravdu strašný věci, ale nechaly mě na pokoji a dostal jsem jedno žihadlo na závěr přesně tam, kam jsem potřeboval...Celou tu dobu jsem s nima byl v jakémsi zvláštním sepětí a jakmile z mé strany ochablo, včely to hned daly znát svou nervozitou. Kuřák jsem už neměl sílu ani náladu podruhé zapalovat. Vzhledem k tomu, že jsem neměl a nemám žádného učitele a ty úly jsem otevíral s panenskou naivitou a lví odvahou, byly mi tak prvními učitelkami a zpětně mohu říci, že nejlepšími... Jak se do úlu volá, tak se z něj ozývá, když se hraje na harfičku a cinká na zvoneček....
Teď něco ke včelám - podávám report ze setkání ŠPV skupiny Sever (LB, JN, Turnov a okolí). Na lednovém ustavujícím posezení jsme si slíbili
a) setkat se na jaře u japonců
b) okouknout letní vyřezávání plodu v dřev. košnicích

Protože mi přes zimu téměř odešlo dvouleté včelstvo v japonci, svolal jsem narychlo účastníky k jeho prozkoumání (spíše pitvě). Sešlo se nás 7, pozvání narychlo přijal i Leoš. Funguje to!

Včelstvo zimovalo v 7 nástavcích (6 klasických výšky 15 cm a jeden nižší 9 cm až nahoře). V sezóně z něj odešel jeden pěkný roj a jeden slabší poroj. Vše bylo OK, i 2 nástavky skvělého medu, ale patrně velké sucho oslabilo snůšku a tím i zimní generaci (bylo vidět na vývoji stavby při průzkumu).
Ozvy při poklepu na sklonku zimy slábly. Slábnoucí včelstvo mělo dle mého velmi daleko k jedinému česnu u dna a tak využilo puklinky ve víku - včely stěží prolézaly ven, okolí výlezu zcela pokálené, zápach po otevření úlu, plíseň (28.3.).
Druhý den (29.3.) jsem navrtal očko do 3. N odshora. Nevyužily toho. Atak lesních mravenců, množství much. Vyčistil jsem jejich průlez ve víku od mrtvé včely.
Dohodli jsme se na studijní pitvě na 2.4., bylo jasné, že už bude po všem.
Začali jsme oddělením spodních 3 N (zcela prázdné). V nejvyšším patře zbytek včel, obsedaly 2 uličky. Zápach zmizel, dokonce bylo zahlédnuto pár jedinců s pylem....
Další den (3.4.) atak mravenců pokračoval, odřízl jsem ješte jeden nástavek odspodu. V něm už byly po okrajích zbytky zásob, které slábnoucí včelstvo nespotřebovalo zimní cestou vzhůru. Plesnivé pylové buňky.

Včelstvo dostalo šanci, proběhla minianketa, jak to dopadne.....
Zajímavosti:
- v těchto 4 spodních N vždy 5 plástů, vzorně vedle sebe, na teplou stavbu. Jiní japonci staví spíš napříč
- trubčina na části předposledního plástu, téměř po celé výšce, podle sezónní potřeby
- ani jeden plást nepřichycen k příčné výztuze! Vždy nechaný otvor s velkou vůlí. Přichycení ke stěnám jen tak bodově (a bylo horké léto, zhroucení hrozilo).
Obr. 1 - vůle ve stavbě okolo příčné výztuhy
Obr. 2 - trubčina
Obr. 3 - skladba plástů
Obr. 4 - pohled zdola
Obr. 5 - pohled shora (tam jsou vidět i včely!)
[attachment=1381][attachment=1382][attachment=1383][attachment=1384][attachment=1385]
V mezeře mezi sněžením jsem nahlédl do zkoumaného japonce. Zcela bez včel, pouze drobky těl na dně či někde zaklesnuté (a vycucnuté) včely. Mravenci vzali poslední zbytky včelstva útokem a je hotovo.
Včelstvo bylo patrně bezmatečné, pokud by mravenci napadli plod, tak by tak perfektně neodstraňovali víčka. Zásob si nevšimli.
Z toho úlu šel v sezóně pěkný roj a v zápětí poroj, tam možná byla chyba. Nebo to bylo cílené protivarroázní opatření podle vzoru Asiatek?
na těch fotkách vidím dva spodní nástavky. V kterém patře seděli v podletí?
(26.04.2016 07:10 PM)Debora napsal(a): [ -> ]na těch fotkách vidím dva spodní nástavky. V kterém patře seděli v podletí?

Zimovaly celkem v 7 nástavcích, z toho jeden nížší úplně nahoře.
Spodní 7.N byl téměř prázdný, zasahovaly do něj jen okraje středních plástů shora ze 6.N, bylo sucho, malá snůška, nedostavěly.
V podletí seděly zhruba přes 3N (odhad), čili 6-4, zásoby 3-1 (usuzuji z průzkumu při odběru medu)
Slábnutí bylo patrné z ozvů při jarních kontrolách poklepem a z malé aktivity oproti sousedním 3 japoncům.
Reagujem na príspevok vo vlákne -podstavce pod úle
Dnes, 20:11
Příspěvek: #12
Martin,môj názor na japonca je ten, že tento úľ je stavaný na druh včiel , žijúcich v Japonsku. Možno sa mýlim , ale viem že kranky , obsadajú v pohode 7 nástavkov , 11 rámikového optimalu! Čo je teda veľký rozdiel vnútorného objemu, ak porovnávam tieto dva typy úľov.
Myslím, že dnes můžu konečně říct, že můj první japončík úspěšně přežil zimu Angel Zimovali na 6ti nástavcích (vystavěli necelých 5), začátkem dubna - po odkvětu meruněk - jsem přidávala 7 nástavek a dnes 8. Sluníčko vytáhlo ven i první trubce.
[attachment=1404]
(26.04.2016 09:57 PM)Rasťo 71 napsal(a): [ -> ]Martin,môj názor na japonca je ten, že tento úľ je stavaný na druh včiel , žijúcich v Japonsku. Možno sa mýlim , ale viem že kranky , obsadajú v pohode 7 nástavkov , 11 rámikového optimalu! Čo je teda veľký rozdiel vnútorného objemu, ak porovnávam tieto dva typy úľov.
A na jakou včelu byl stavěný první moravský jednotný úl? Spolkový stoják moravský, přijatý spolkem včelařů moravských jako jednotný roku 1866 měl délku louček 10 včelních palců. 4 patra o výšce 5 včelních palců. O moc větší než Japonec to tedy není Smile. Kolik je včelní palec? To přesně nevím, asi 2,6 cm. V každém případě se do spolkového stojáku začaly později používat rámky o vnější míře 23,8x13 cm. Deset v každém patře.

Přátelé, buďte si jistí tím, že včeličky milují každou dutinu, kterou jim my včelaři připravíme a rádi se přizpůsobí, jen od nás chtějí trochu péče a LÁSKY, Tonda.
Referenční URL's