(31.07.2013 02:05 AM)MilanBencúr napsal(a): [ -> ]Vytrhol si vetu z kontextu. Necitoval si aj to moje B. To sa nerobí! Aby včely stavali voskové dielo v bezznáškovom období musí včelár znášku predstierať. Tú znášku, ktorá je nutná na stavanie diela, včelár predstiera spomínaným cukrovým sirupom. Ten sirup a minimálne 5 kg uložených zásob v novom postavenom diele je ďalšou podmienkou na reštart plodovania straseného včelstva. Dôležitý je aj dátum kedy tento zásah do života včelstva včelár urobí... Prírodné včelárenie nemôže byť len o vyrezaní plodu zo všetkých plástov. Ani svätojánska metóda nefunguje tak jednoducho a zdanlivo ideálne ako je prezentovaná v pár bodoch s obrázkami. Včelárenie nikdy nebude fungovať automaticky, bez problémov a podľa predstáv včelára. Okrem fínskeho zimovania sú aj iné techniky včelárenia v košoch. Kto chce poznať postupy včelárenia v košoch, tak ten si musí naštudovať metodiku (nestačí len prečítať), ktorá má asi 200 strán a k tomu pár hodín videomateriálu. Zaujímavejší postup pri včelárení v košniciach spočíva v spájaní včelstiev. Kto včelári v úľoch, tak sa tejto metóde odborne hovorí "včelárenie v rotácii". Jednou vetou jednoducho povedané to funguje tak, že roj nechá roztočov v materskej košnici (úli), postaví panenské dielo v košnici na novom stanovišti, donesie a spracuje zásoby medu na zimu a po sezóne ho včelár posilní včelami, ktoré striasol z vyrojeného včelstva. Je to v tom postupe preto tak, pretože staronovým objavom prírodného včelára je aj poznatok našich dedov, ktorí hovorili, že prvák a tretiak neprežijú zimu, ale druhák je vždy zdravým pokračovateľom rodu. Howgh.
Niekde na inom mieste tohto fóra sa bavíme o citrónovej šťave, o odvaroch z prasličky a dubovej kôry, o srvátke a prevarenom mlieku a o vylisovanej šťave zo žihľavy. To sú všetko produkty prírody, ktoré podporujú vitalitu včiel a ktorými treba obohacovať včelám podávanú stravu z cukru.
Najdôležitejšia časť včelárenia bez medzistienok je malá bunka. Ostatné, to sú len múdre reči okolo prírodného včelárenia.
Chápu Vás, jen se mi nelíbí že bych je musel přikrmit cukrem ( i kdyby s přidaným výluhem z kopřivy, dubové kůry, nebo něčeho jinýho..) prostě mi to není sympatické. Nijak tuto techniku nekritizuju ale pravděpodobně se tímhle směrem nevydám.
Přikrmovat můžeš i medovou vodou a nebo si metodiku zatím teoreticky připrav jinou tak, aby jsi nemusel řešit přikrmování, Košnice je jen typ úlu, takže včelařit půjde i jinak než metodou norského zimování.
Teď si hraji s myšlenkou že vytvořím úl o něco menší (délka a hloubka) a o to vyšší než je Lang, tak aby odpovídal cca rozměrům košnice. Osadím ho včelkama a v červnu si vyřežu polovinu medu a všechen zavíčkovaný plod (ZAVÍČKOVANÝ) , to snad nebude taková ztráta pro ty moje holky.
Chce ešte niekto tvrdiť, že v košniciach nevidieť plod a nedá sa urobiť prehliadka včelstva s nerozoberateľným dielom? Tu sú krátke videá, ktoré som mal v Brne:
Z těch fotografií je krásně vidět, že není potřeba kvůli kontrole na rojovku včelstvo rozebírat, že klasická "naklápěcí kontrola" jednoduše funguje. Před léty jsem sledoval časový rozdíl mezi zakladenou trubčinou a prvním zakladeným rojovým matečníkem a vycházelo mi cca 16 dní rozdíl. To by se také dalo použít jako odhad toho, kdy se bude včelstvo prvně rojit, ale časový rozdíl bude muset každý odpozorovat sám, protože rozdíly budou v genech a podmínkách.
(07.04.2014 12:30 PM)Aleš Molčík napsal(a): [ -> ]Z těch fotografií je krásně vidět, že není potřeba kvůli kontrole na rojovku včelstvo rozebírat, že klasická "naklápěcí kontrola" jednoduše funguje. Před léty jsem sledoval časový rozdíl mezi zakladenou trubčinou a prvním zakladeným rojovým matečníkem a vycházelo mi cca 16 dní rozdíl. To by se také dalo použít jako odhad toho, kdy se bude včelstvo prvně rojit, ale časový rozdíl bude muset každý odpozorovat sám, protože rozdíly budou v genech a podmínkách.
Nevím, které včelstvo se Deboře vyrojilo, zda kraňka nebo tmavá. U tmavé včely je typické i to, že matečníky bývají shluknuty do hroznu, je jich třeba 5 pohromadě na okraji plástu. A.m m. je ale hodně různorodé plemeno, podobně jako kraňka. Popisuje to tak Ruttner, Br. Adam a tak si to pamatuji i já ze svých začátcích mého včelaření, kdy jsme převážně s kříženci tmavé včelařili. Možná, že se ale ten materiál dnes někam posunul jinam. Vše je ve vývoji. Jinak Aleši, já už mám trubce venku týdem a po matečnících ani miskách není vidu ani slechu. Upřímně řečeno já těm diskuzím o rojích moc nerozumím, nemám je a ani v okolí moc nejsou. Tím ale neříkám, že bych nějaký nepřivítal, jenže já když nerozšířím včely, tak oni se prostě jen přizpůsobí. Na něco dobré, na něco špatné. Jinak je poro mne zajímavé to dílo, je až neobvykle pravidelné, hold asi nějaký dobrý oddíl. :-DLD
Leoši, jedná se o kranku a staví nádhernou teplou stavbu. Dej svému včelstvu pár košnic a budeš mít zaručeně št'astné roje.
Zpravidla pokud není zavíčkovaná trubčina, budem v úlu marně hledat matečníky. Když vidíš u košnice zavíčkovanou trubčinu, dělničinu protaženou až ke konci plástů, které jsou na koncích tupé, tedy už se nezužují, můžem počítat s tím, že včelstvo má matečníky a brzy na to následuje prvoroj. V principu to odpovídá časovému vývoji matky. Někdy se Ti může rojit i včelstvo u kterého ve spodní části nevidíš trubčinu. Takové včelstvo nemělo prostor a postavilo si trubčinu v horní části košnice a matečníky někde u špajlů. Pokud je počasí příznivé, odchází v sedmém až devátem dní po prvoroji další roje v intervalu jednoho až tří dnů. Po odchodu prvoroje odebere lueneburský včelař včelstvu trubčinu, aby ušetřil včelstvu zásoby medu.
![[Obrázky: DSC_0510.jpg]](http://s12.postimg.org/i5gtta2q1/DSC_0510.jpg)
![[Obrázky: DSC_0512.jpg]](http://s28.postimg.org/od9hhftwp/DSC_0512.jpg)
![[Obrázky: DSC_0511.jpg]](http://s28.postimg.org/yxjf00yeh/DSC_0511.jpg)
