V horách nevcelarím, tak ze houslicky ladit nebudu. Ale nedivila bych se tomu, kdyby se v horách udrzela plemena vcelstev s pregnatními znaky amm, i kdyz bude loketní index jiného názoru. Dovolila bych si tu vyrojit domenku, ze kazdé vcelstvo dokáze vytvorit individuální selekci, která mu v krajine svého zivota zarucí tu nejlépsí vitalitu bez ohledu na plemeno. Nicméne pres to, ze jsou dnesní vcelstva domestikována, uchovávají znaky krízení odlysných plemen, které mohou v závislosti na zivotním prostredí, a v prípade nutnosti mobylizovat. Já na to koukám tak, ze si na vcelnici múzu vychovat vitální vcelstvo bez ohledu na prvotní plemeno.
Kde se kdo zrodí, tam se i hodí.
Na svých přednáškách jezdím po republice vidím ledascos. Loni jsem jel horským údolím v němž byla teplota max. do 20C a před údolím téměř 35C. Říkal jsem si, že tady včely ani nemohou být.byly. Ten chovatel mi tvrdil, že včelaří podobně jako já, jen s méně nástavky a má méně medu. No a co, hlavně, že má včely.
Nebo jinde mi říkají, že chovají svojí kraňku, také v horách. Když se pátrám po původu a době, tak dotyčný chovatel ji má přes 70 let (bylo mu skoro 90 let) a že s ní včelařil i jeho táta.
Víte i já mám materiál po př. Šrámovi z MB. Převzal jsem jej v r. 1967 a neustále se vyvíjí dál a nejvíce jej ovloivnily Sklenarky. Ono je totiž podstatné dělat něco, čemu já říkám zkouška dědičnosti. To spočívá v tom, že když si např. přivezu jiný materiál, udělám ihned serii. Z té nejlepší matky F1(to chce hodně objektivity) a v dalších létech jdu až do generace F3-F4. Pokud se F4 podobá vlastnostmi (samozřejmě vyhovujícími pro mou oblast) původní matce, dá se na ní stavět a použít do chovu. Novými generacemi matek se totiž nový materiál přizpůsobuje prostředí, i proto se někdy třeba takové včely více rojí. Testujeme tak kombinační schopnost okolních trubců a rel. stálost vlastností dotyčného materiálu. Něco podobného v našich chovech nenajdete ani omylem. Oni to chovatelé (myslím ti co se tím živí) ani nepotřebují, potřebují prodávat matky. No a dobrý zákazník je ten, který se vrací. Jenže u nás to není postaveno na kvalitě a relativní stálosti vlastností, ale na tom, že se zákazník musí vrátit. Tedy je ještě k něčemu F1-2 a pak se případně dobré vlastnosti rozpadnou a vy musíte nakoupit znovu. Mohou za to dotace. Kdyby nebyly, vrátil bych se k takovému chovateli proto, že bych chtěl jeho materiál v mých poodmínkách dále vylepšovat ne proto, abych jej jen udržel. To tu ale nevyřešíme a ani to není cílem hnutí. Můžete ale tuto metodu používat (zkoušku dědičnosti). Pro mne za mne mohou ty včely být klidně i zelené, ale musi ´být životaschopné a schopné se dále vyvíjet, přizpůsobovat měnícímu se prostředí.
Náš chov nemůže být bezhlavý, ale měli bychom vycházet z přírodních selekce a napodovat ji, trochu i napomáhat, protože na to co příroda vytvoří za tisíce let, my máme jen pár desítek. Asi to chce i hodně empatie. Být celý den u včel a ve včelách (jak to profíci mají) neznamená zdaleka, že jsme se včelami a vnímáme je, to je něco zcela jiného. Právě toto je , podle mne,jedno z kouzel včelaření.
(20.07.2013 07:34 AM)Leoš Dvorský napsal(a): [ -> ]Náš chov nemůže být bezhlavý, ale měli bychom vycházet z přírodních selekce a napodovat ji, trochu i napomáhat, protože na to co příroda vytvoří za tisíce let, my máme jen pár desítek. Asi to chce i hodně empatie. Být celý den u včel a ve včelách (jak to profíci mají) neznamená zdaleka, že jsme se včelami a vnímáme je, to je něco zcela jiného. Právě toto je , podle mne,jedno z kouzel včelaření.
Veľmi výstižné. Dávno sú za nami časy keď na dedine včeláril len farár s učiteľom, možno ešte jeden vyspelejší sedliak a široko ďaleko nikto iný. Snáď len nejaký brtník v okolitých horách. Vtedy boli úplne iné podmienky pre výber.
(19.07.2013 10:55 PM)schützmeister napsal(a): [ -> ]Celý problém je, v čom to vězí ? Myslím, co je pro hory lepší ? ... Takže závěr je, že 90% chovů má včely horší ve všech ukazatelích než ty mé a z chovu v Tachově, odkud občas něco koupím protože odtud jsou nejlepší , jsou kupodivu jedny z nejčistších kraněk v čechách, což mě moc nevoní, protože myslím, že na Šumavu nepatří. Je to ale jen dojem.
Haribol vážení přátelé včeliček a přírody, včelařím na Tachovsku v n.v. kolem 600 metrů a mohu potvrdit, že matky z chovu Milana Průchy v Tachově, jsou velmi dobře vybaveny fungovat v těchto podmínkách.
Loni jsem tímto materiálem osadil bezrámkové nástavkové úly, a letos jsem u některých simuloval zborcení díla tím, že jsem jim přidal nástavek i nahoru. Sami můžete zhodnotit, jak si s tímto úkolem poradili, a jakou nádheru v nástavku vystavěli a to směrem odspodu nahoru.
Ještě jsem se chtěl zeptat, zda-li někdo ze zde přítomných přátel nemá zkušenost s podobným typem vedení včelstev. Níže pár snímků pro potěšení srdce, Tonda.
https://picasaweb.google.com/11106244232...9480166002
https://picasaweb.google.com/11106244232...4328353586
https://picasaweb.google.com/11106244232...1853862818
https://picasaweb.google.com/11106244232...2310292946
Takhle bych si představoval přírodní chov, bez louček jak má Tonda.
Vyzerá to ako japonský prírodný úľ.
(20.07.2013 09:37 PM)tondabh napsal(a): [ -> ].. simuloval zborcení díla tím, že jsem jim přidal nástavek i nahoru. Sami můžete zhodnotit, jak si s tímto úkolem poradili, a jakou nádheru v nástavku vystavěli a to směrem odspodu nahoru.
Aj moje včely si hravo poradia so stavbou prírodného diela odspodu nahor. Struna z klavíra je pre mňa nutnou výbavou. Tohtoročnú jar boli moc iniciatívne v stavaní diela smerom od "základov" ku stropu. Prírodný chov do hôr určite patrí.
[
attachment=167]
(20.07.2013 10:34 PM)Aleš Molčík napsal(a): [ -> ]Takhle bych si představoval přírodní chov, bez louček jak má Tonda.
A co Ti brání v pousmání? Pár prken 3,5 cm tlustých a příští rok můžeš osazovat, zima je dlouhá, tak když budeš mít zájem pošlu plánek, Tonda.
(20.07.2013 10:44 PM)Jaro Stoklasa napsal(a): [ -> ]Vyzerá to ako japonský prírodný úľ.
Ano rozměrově identické nástavky, Tonda.
Díky za nabídku, já bych využil nástavky co už mám 2/3 lang a dovnitř dodělal z odřezků kříž a nahoru rošt. Sice to nesplní podmínku rozběrného díla, ale s jedním nebo dvěma úlu na divoké stavbě veterinář dělat vědu nebude, kdyby náhodou jsme padly do ochranného pásma a přišla kontrola, tak se dohodnem na nějakém řešení
.
Letos jsem poprvé vyzkoušel smetenec a opravdu se chová po osazení do úlu jako roj, smetenec je ve stavbě a vývoji lepší jako stejně silný oddělek, aspoň takhle se mi ten jeden pokus jeví, takže silnějším smetencem bych nejspíš tento úl osadil, ale to bude nejdřív za rok těsně po řepce.
