(15.11.2020 08:01 PM)Jiří Sláma napsal(a): [ -> ]Leoši, Linhartovu knížku Včelařit jako včela už mám nějaký čas doma a dnes jsem se do ní opět začetl.
JS
Obě knížky mám, ale nemám je načtené. Jen jsem je zběžně prolistoval. Hodnotit je nebudu. Podle vašich názorů má autor svůj úhel pohledu a to je v pořádku. S tím je třeba počítat vždy. Myslím, že tenkostěnné úly se nepřežily protože se v nich včelaří všude na světě. Otázka je jak. Samozřejmě je dilema, zda by to nešlo lépe. K tomu ale není rozhodně nutné to přehánět s izolací, ta je celkem ne moc důležitá pro určitý způsob včelaření. Za mně lépe je jednodušeji, blíže k přírodě. Zde bych s Dr. Linhartem mohl asi polemizovat, resp. udat tolik údajů, kterým by nemohl odolat a vyarumentovat je.Za tu dobu, co včelařím mám záznamů mám několi přepravek. Zase jde o ten úhel pohledu a to je třeba respektovat. Ten jeho nechci zpochybňovat. Komunismus máme za sebou.
Mám údaje o teplotách vně i uvnitře úlu i chomáče od r. 1978, kdy jsem začal v tomto ohledu dělat porovnání. Jen trochu obecněji. Berte to ale, že jde o můj způsob včelaření.
1) Když se ochladí, je ve velkém prostoru rozdíl mezi vyrovnáních vnitřních a vněšjích teplot od izolovaných a neizolovaných úlech cca 2 hodiny. Záleží nejvíc na vnějších teplotách a prostoru, kde včely zimují. Jsou i jiné vlivy. Izolované se pomaleji ochlazují ale také prohřívají. To platí i pro léto.
2) Spotřeba zásob v zimě u obou soustav byla prakticky stejná. Prostor ale 5NN.
3) Spotřeba zásob včelstva 5NN a 2NN byla zase stejná. U těch silnějích tedy relativně na včelu nižší.
4) Porovnávat izolované a neizolované jen takto zjednodušeně je vlastně irelevantní. V úvahu se musí se vzít spousta dalších parametrů. To se obecně nedělá. Třeba velikost celého prostoru, velikost a umístění česna. To jsou jen ty nejjednoduší, které napadnou dalšího. Pochopitelně se musí brát v úvahu i genofond a architektura díla...... Já mezistěnu neznám 15 let.
5) Že si dělá autor reklamu na úly? No a co? To chovatelé způsobují daleko větší a nevratnější škody na našich včelách. Jistě ne všichni.
6) K česnu. Na straně je výhodné česno u "teplé "stavby (nemůže tak v zimě dojít k úhynu při zásobách. i 1 cm může být v tuhé zimě moc). U "studené stavby uprostřed. Je ale dobré mít možnost s česnem manipulovat a upravovat ho.
7) Včely v tenkostěnných úlech v zimě lépe reagují na vnější prostředí. Izolované tolik ne. Ale zase záleží na metodice vedení včelstev. Ono jde spíše o předjaří. Slabším včelstvům se lépe daří v izolovaných, silnějším v neizolovaných. To je zase obecnější pohled. Jde to samozřejmě i jinak.
8) Nejlepší izolací v zimě je hodně včel. Doporučoval bych pročíst překlat jednoho bulletinu od Corkinse. Je na mém vebu. Je velmi pěkný.Když jsem jej porovnával s kostrabatým překladem vědce, který žil 28 let v USA, je nepřesný. Pro tvoje účely ale bohatě postačí. Ty jemnůstky jsou spíš pro mne a podobné blázny. Ale co z toho světa dělají normální lidé, že? Komančové (pokud by najací zbyli) by se tetelili blahem. O něčem takovém se jim ani nesnilo. ld