Odpovědět 
 
Hodnocení tématu:
  • 0 Hlasů - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Zkušenosti s volnou stavbou
14.01.2013, 03:32 AM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 14.01.2013 03:59 AM od Debora.)
Příspěvek: #41
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
(13.01.2013 02:54 PM)schützmeister napsal(a):  Ani to asi neplatí na 100 %.
...jenom že né vždy je vše černobílé, někdy si jenom člověk nedokáže něco představit, protože to nikdy neviděl

musím priznat, ze jsem opravdu nikdy nevidela, ze by vcelstvo zacalo stavet od spoda na horu.
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
14.01.2013, 01:35 PM
Příspěvek: #42
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Viděl jsem stavbu vedenou od spodu nahoru, už i se zavíčkovaným plodem, ve tvaru pyramidy. Ale to jsou spíš kuriozity a nouzovky v opravě sesunutého díla.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
15.03.2013, 03:01 AM
Příspěvek: #43
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
(12.01.2013 07:20 PM)Nytra Boleslav napsal(a):  Zdravím přátele včelaře.Mám zazimované včelstva na 3nadstavcích r.m.39x24.CHtěl bych radu od skušených včelařů jak na jaře nejlépe vést včelstva při volné stavbě a jak rotovat s nádstavky.Díky za rady.

Zdravím. Nemám sice velké zkušenosti, ale já to dělám tak, že podstavují nástavky. Když zjistím, že spodní nástavek je vystavěný a obsednutý, to už včely začínají viset do podmetu tak jim přidám další nástavek. Zatím jsem používal mezistěny a rámky s proužkem mezistěny. Letos zkusím uplně prázdne rámky. Myslím, že je to pro včely přirozené, vždyť mají zásoby nad plodem a ustupují zásobam. Dole staví, do nových plástu matka klade , po plodu tam uloží zásoby a po vytočení je můžu vytavit (podle stavu a potřeby).

Janusz.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
30.03.2013, 09:45 AM
Příspěvek: #44
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
. Letos zkusím uplně prázdne rámky. Myslím, že je to pro včely přirozené, vždyť mají zásoby nad plodem a ustupují zásobam. Dole staví, do nových plástu matka klade , po plodu tam uloží zásoby a po vytočení je můžu vytavit.

Prázdné rámky nepoužíej, na horní louče to chce nějaké vodítko. Jinak postupuj podle odpovědi č. 7 na mém webu, je ´to v zásadě stejné s mezistěnami nebo bez.
LD

Včelařit bez chemie je normální!
Včely jsou přírodním bohatstvím a partnerkami, ne pouhým výrobním prostředkem!
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
01.04.2013, 06:43 PM
Příspěvek: #45
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Ospravedlňujem sa viem že to sem nepatrí,chcel by som požiadať p.Dvorského keby mohol uverejniť na svojom webe svoj článok JAK DÝCHÁ VČELSTVO V ZIMĚ ktorý sa nachádza v MV 5/2008
Hlasování: Milan Bencúr † (+1)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
08.04.2013, 01:48 AM
Příspěvek: #46
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Nemyslel jsem celý nástavek prázdných rámku. Loni jsem podstavoval, když měli vystavěný spodní nástavek, další nástavek s mezistěnami, nebo rámky s proužkem mezistěny. Letos chci v nástavcích prostřídát mezistěny, nebo souše s prázdnými rámky. Do budoucná chci vložit do rámku nějaký pevný mustr, pak bych dával jen tyto prázdné rámky. Chci ušetřit sobě práci a včelám stres. Když bych měl převěšovat rámky z plodem do dolního nového nástavku, tak bych podle mně zbytečně rušil včely.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
08.04.2013, 07:56 AM
Příspěvek: #47
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
(15.03.2013 03:01 AM)Janusz napsal(a):  ...Myslím, že je to pro včely přirozené, vždyť mají zásoby nad plodem a ustupují zásobam. Dole staví, do nových plástu matka klade , po plodu tam uloží zásoby a po vytočení je můžu vytavit (podle stavu a potřeby).

Môj retro štýl prírodného včelárenia je založený na týchto skúsenostiach:
Predpokladám, že metodika nn-včelárenia používa na rozšírenie úľového priestoru pre med najspodnejší nadstavok, ktorý aj ja osobne prehadzujem pred očakávanou znáškou na top pozíciu v úli. Súvisí to s jarným postupom včelára pre reguláciu obnovy diela v horných poschodiach úľovej zostavy. Včely ustupujú zásobám smerom nadol v čase znášky a to je už podľa mojej skúsenosti neskoro na obnovu diela. V skorej jari zas včely postupujú za zásobami smerom nahor a stavebný pud na zväčšovanie plodiska majú v tomto období najväčší, a to musí včelár využívať na každoročnú obnovu diela v plodisku. Ďalšia skúsenosť je taká, že včely na stavbu diela potrebujú zvýšenú teplotu v priestore úľa. Preto ochotnejšie a aj kvalitnejšie stavajú dielo v medníku, keď je v skorej jari nepriaznivé počasie. Moje nadstavky Warre som konštruoval na výšku rámika miery "B", pretože som chcel, aby sa naša slovenská národná rámiková miera nejakým spôsobom prejavila v mojej modifikácii úľa Warre.
Mne sa páči riešenie, ktoré ponúka metodika vedenia včelstiev v Jednotnom úli, čechoslováku, zo začiatku 60.rokov minulého storočia, ktorú som osobne pri včelárení v dvojnadstavkových úľoch s vysokými rámikmi používal. Čechoslovák je úľ s pomerne malým štvorcovým pôdorysom, s výškou boxov príbuznou Dadantovmu rámiku, ktorý umožňuje včelám obrovský jarný rozvoj. Čechoslovák má rámiky vysoké 30 cm a v tejto úľovej zostave musí včelár manipulovať s rámikmi, pretože manipulácia s nadstavkami by bola fyzicky dosť namáhavá. Z takéhoto konštrukčného riešenia úľa vyplýva aj postup rozširovania úľového priestoru smerom nahor a to prekladaním rámikov z plodiska do medníka. Pre mňa, keďže včelárim bez medzistienok, je takýto postup obnovy diela v skorej jari veľmi dôležitý. Keď začne včelstvo v plodisku ošetrovať posledný rámik, teda nie až potom, keď už celé plodisko nahusto obsadá, lebo to by bolo neskoro, odoberiem z plodiska plásty so zaviečkovaným plodom, ostatné plodové plásty prirazím k sebe a zostávajúci prázdny priestor smerom ku stene úľa vyplním prázdnymi delta rámikmi namiesto odňatých plástov. Pre udržanie potrebnej teploty pri stavbe diela včelami je u mňa v horách dôležité, vyplniť priestor medzi prázdnymi rámikmi povalovými latočkami alebo doštičkami okrem krajnej uličky pri stene úľa, ktorú nechám otvorenú. Ňou môžu unikať z medníka trúdy. Matka tadial do medníka neprechádza, lebo pod uzavretými uličkami v plodisku sú novo vystavané panenské plásty, ktoré v najlepšom prípade môžu byť smerom k plodisku zaplodované len čiastočne. Dva krajné rámiky, ak sú vystavané, sú zanesené medom a pre matku tvoria hrádzu, cez ktorú k voľnej uličke neprenikne. Na zostávajúce plodové plásty položím materskú mriežku. Odobraté plodové plásty z plodiska vložím do medníka nad zaplodované plodiskové plásty. Ostatný priestor doplním súšmi alebo prázdnymi delta rámikmi, keď súšov nemám.
A na medobranie, pri ktorom musím rozobrať ťažký medník po častiach, pretože by som jeho hmotnosť fyzicky nezvládol, sa vždy teším. Koniec koncov, v našich zemepisných šírkach nepoznám včelára, ktorý by úrodu zo svojich nízkonadstavkových úľov vytáčal s celými nadstavkami, tak, ako je tomu v prípade nízkych nadstavkov Warre. Myslím, že linku do medárne na mechanizované medobranie má na území ČeskoSlovenska len jeden veľkovčelár. Ostatní nn-včelári musia medníky tiež rozoberať po častiach, ako to robím celé roky ja s vysokými nadstavkami.

   
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
08.04.2013, 12:37 PM
Příspěvek: #48
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
(15.03.2013 03:01 AM)Janusz napsal(a):  já to dělám tak, že podstavují nástavky. Když zjistím, že spodní nástavek je vystavěný a obsednutý, to už včely začínají viset do podmetu tak jim přidám další nástavek. Janusz.
Má zkušenost je taková, že toto funguje, pokud je stálá a nízká snůška a spíše v letních měsících, nikoli časném jaru. Platí to, co píše Milan Bencůr - pokud máme úplně plno a podstavíme, natož jen rámky, a začne snůška a na jaře je vždy masivní, dojde velmi rychle k rojové náladě, protože dole nestíhají, to co nahoře zanesou. I pokud se nevyrojí, přijdeme o velkou část medu, jelikož ho není kam dát.
Nechá se tomu odpomoci rozšiřováním nahoře i dole, pokud máme na paměti, že roj tvoří tvar vejce a roste v zásadě všemi směry, pak na jaře nic nezkazíme výrazně větším rozšířením, než se jeví nutnost. Není také nutné trhat plodiště, vůbec nejpodstatnější je nezaspat.
Podle mých pozorování - visí-li včely v podmetu, už můžu maximálně chystat roják,
v této chvíli jakékoli rozšíření je už pozdní. Jasně, trochu to ještě spravíme, ale rojovka je tu - zaspali jsme aspoň o týden. A na jaře týden, to je dlouhá doba .
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
02.05.2013, 04:08 PM
Příspěvek: #49
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
Tak jsem včera po návratu ze sv.Jána prohlédl včelstva jak staví. Medník se soušemi prostřídanými prázdnými rámky jsem nasadil nad KK 26.4. před odjezdem. Z 13 včelstev začalo v medníku stavět pouze čtyři, hned na třech prázdných rámkách najednou a v okolních souších už byla sladina. Ovšem zároveň staví i zcela dole, kde bylo z loňska rozestavěno 3-5 louček. Pět dalších staví zatím jen dole, čtyři ještě stavět nezačaly.
U třech z nejvýkonnějších jsem si ale všiml, že dole přestaly respektovat vodicí linku a začínají plásty zatáčet skoro o 2cm, takže se chytají již vedlejší loučky, čili nepůjdou rozebrat (sledoval jsem přez okénko v zádní části nástavku, bez rozebírání).
To je věc, která se mi jevila v tom okamžiku jako potíž, (bylo by sice možné je nyní rozebrat a plásty narovnat), ale pak jsem se rozhodl nechat tomu volný průběh - příštím rokem se tento nástavek dostane do pozice MK a tam může takto fungovat řadu let.
Závěr zaprvý: každé včelstvo je jiné a jinak se chová i za stejných podmínek a druhý, chci-li mít 100% záruku rovného plástu, musím je nechat stavět mezi dvěma rovnými.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
02.05.2013, 06:56 PM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 02.05.2013 07:00 PM od schützmeister.)
Příspěvek: #50
RE: Zkušenosti s volnou stavbou
(02.05.2013 04:08 PM)Crha Karel napsal(a):  Medník se soušemi prostřídanými prázdnými rámky jsem nasadil nad KK 26.4. před odjezdem. Z 13 včelstev začalo v medníku stavět pouze čtyři, hned na třech prázdných rámkách najednou a v okolních souších už byla sladina. Ovšem zároveň staví i zcela dole, kde bylo z loňska rozestavěno 3-5 louček.
Myslím, že tohle je jedna z mála nevýhod krmné komory. Furt platí, že funguje jako mřížka. Já bych zkusil dát ji až nahoru a stavěcí rámky nad plodiště. Sám MK nepoužívám a v tuto dobu je skutečně zábranou stavby - už jen tím, že jsou na ní zbytečně dislokovány včely, které jinak můžou krásně makat. Ve snůšce prázdný úl a pak to jede. Blbý je, co s MK. Ale nahoře by nemusela ničemu vadit. Mimo to, toto je další mínus pro pouze nízké nástavky.

(02.05.2013 04:08 PM)Crha Karel napsal(a):  U třech z nejvýkonnějších jsem si ale všiml, že dole přestaly respektovat vodicí linku a začínají plásty zatáčet skoro o 2cm, takže se chytají již vedlejší loučky, čili nepůjdou rozebrat (sledoval jsem přez okénko v zádní části nástavku, bez rozebírání).
Závěr zaprvý: každé včelstvo je jiné a jinak se chová i za stejných podmínek a druhý, chci-li mít 100% záruku rovného plástu, musím je nechat stavět mezi dvěma rovnými.
Tak to prostě je, zatím jsem taky nic jinýho nevymyslel. Buď tam nemá rámky vůbec smysl cpát a lisovat celé nástavky, nebo je třeba pro stavbu zebrovat. A to ještě pokud možno panenské + prázdné. Pokud dáte starý plást a prázdný, protáhnou starý až do nového rámku. Nebo se to musí po týdnu vyndat a dát starý/starý a nový/nový, pak to taky jde.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
Odpovědět 


Skok na fórum:


Uživatel(é) prohlížející si toto téma: 1 Host(é)