Odpovědět 
 
Hodnocení tématu:
  • 0 Hlasů - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Volná stavba v rámečkách
07.06.2017, 11:19 PM
Příspěvek: #161
RE: Volná stavba v rámečkách
Pane Dvorský, tady mám stále mezery ve vzdělání, nějak si to nemůžu s ostatními věcmi pospojovat, aby to do sebe pozapadalo jak soukolí.
Jsem ale rád, že se mi pozvolna alespoň základy a volná stavba formují a tříbí, nicméně, jen studium nestačí. Musím to cítit a šáhnout si na to. Líp se mi to zapamatuje.
A je dobré, když tu někdo z Vás ukáže kam, či kudy jít. A ještě lepší, co hledat.
Příští medobraní se pokusím vyfotit ty boule, co včelky vystavěly v mém poctivě připraveném zebrování medníku.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
08.06.2017, 09:46 AM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 08.06.2017 10:17 AM od Leoš Dvorský.)
Příspěvek: #162
RE: Volná stavba v rámečkách
Víš Ali, včely jsou úžasně logické, jenže se jim málo kdo snaží porozumět. Každý den tam vidím nové věci a náměty na další práci. Jenže když budeš kopírovat ten většinový (99,9999) přístup ke včelaření, těžko radit. Zebrování je neuvěřitelná hloupost, kterou u nás někdo převzal od raketového konstruktéra v domnění, že IQ= absolutní pravda. To je ten technokratický přístup, který převládá jen a jen proto, že chceme maximum medu i když často tvrdíme, že nám jde o včely, návrat k přírodě, harmonii a podobně. Já jsem se s tím seznámil někdy v r. 1967 u pana Šráma. To si ten raketový expert ještě hrál v uhláku na horníka (myslím jako včelař). Jenže já tehdy pochopil proč a ne jen možné důsledky i díky panu Šrámovi. U mne by to "zebrování" nikdo neviděl až na jednu výjimku. Jinak se může stát to, co píšeš, nic neobvyklého, nepředvídatelného. Stačí jen pochopit jaké jsou tendence stavby v době blahobytu a nouze (třeba zrhoucení díla). Když jsme zde 28.2. měli ten seminář k rozšiřování, probrali jsme základní strategie proč a jak ,krom příkladů z praxe. Chtělo by to asi zopakovat, protože stavba je pro včelstvo něco jako kostra pro nás lidi. No a když má někdo pokřivenou páteř, nemůže dělat často věci, jako člověk zcela zdravý. V zásadě jde ale o jednoduché věci.
Ať se ti daří a díky za info a neboj se experimentovat, jinak se nic nenaučíš. ld

Včelařit bez chemie je normální!
Včely jsou přírodním bohatstvím a partnerkami, ne pouhým výrobním prostředkem!
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
08.06.2017, 05:31 PM
Příspěvek: #163
RE: Volná stavba v rámečkách
Pane Dvorský, ono se v boji těžko postupuje beze zbraně. Já měl v medníčkách jen pár čerstvě vystavěných plástů a ty snůškou zaplnily. Zbytek polorámky (horníloučka, boční tyčky) nevystavené, a tak jim nic nebránilo v rychlostavbě divočiny. Po zdejší konzultaci a foto jsem to před týdnem zazebroval a je to stejně z bláta do louže.
Špatná rada? Ne ne, jen jsem jiné řešení nenašel. Ale jak naznačil Michal, bylo pozdě. Včelkám se už dostavil pud shromažďovací, a na stavbu neměli čas. Vyhnali všechny poletuchy do světa, protože jak zásoby v přírodě pominou, nebudou. Proto zřejmě raději zbytek včel v úle povytáhne buňky na maximum, a i kdyby se to zbořit mělo jak říkáte, zásoby uschovají. Vše ostatní jde stranou.
Ponaučení? Mít dostatek panenských plástů a se vším raději o něco dřív, než později. Koloběh přírody nepočká.
A dívat se a přemýšlet nad momentální situací každého včelstva, jeho potřebami, zájmy a fází vývoje. Ten zřejmě určí jak o stavbě rozhodne včelstvo silné, slabé, oddělek či roj. Pro všechny čtyři to bude třeba dnešek 8.6., ale zcela jiné rozhodnutí pro jejich budocnost.
A pak teprve, jak říkáte, experimentovat.
No pěkně se to píše a mluví Wink.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
08.06.2017, 09:35 PM
Příspěvek: #164
RE: Volná stavba v rámečkách
Máš pravdu, pěkně se mi to píše i mluví, protože to taky dělám a ono to funguje. Za celých 54 let, co včelařím, jsem nezažil, že by včely primárně opustily stavbu proto, že je snůška. Opak je pravdou. To je právě ta logičnost včel. Rozhodně tě ale nebudu přesvědčovat ani nikoho jiného. Vše dobré. ld

Včelařit bez chemie je normální!
Včely jsou přírodním bohatstvím a partnerkami, ne pouhým výrobním prostředkem!
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
09.06.2017, 12:32 PM
Příspěvek: #165
RE: Volná stavba v rámečkách
Ještě k tomu boulení plástů.
Jak to vydím já, musí se sejít několik veličin. A je pak jedno, jestli je dílo zebrovaný, nebo ne, protože i v kraji dělají plást přes tři rámky, když se to sejde.
1. dělají to jen silný včely, asi to bude poměr hodně létavek, málo úlovek. Slabší staví v pohodě, ikdyž je snůška jako hrom. Krásně rovný plásty.
2. musí být extrémní snůška, ty domácí prostě stavbu nestíhaj.
3. a je to jedině, když nemají dost plástové plochy - v okamžiku snůšky.

Čili klidně a prostě to taky může být tak, že Leoš má pozvolnou snůšku a nemá s tím problém.
Já zebruju medník, protože jsem medař / musím si to přiznat / a zatímco, jak říkám,
ty méně aktivní, nebo ty co postavili včas, měli plásty jak když střelí, od konce ke konci a odshora dolů - tak divočáci co med snad čerpaj potrubím měli konce plástů přes tři a v tom středovým prázdným jen srdíčko uprostřed. A to přesto, že pod sebou měli dva vysoké nástavky hotového díla - horní zanesli a spodní z části. Během 14 dnů. A je úplně jedno, jak tam ty plásty dám, zkoušel jsem to, když to prostě nestihnu včas, tak i do kraje protahují už hotový plást. Ještě tak nejlíp staví kupodivu uprostřed medníku, asi proto, že zanáší od krajů.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
09.06.2017, 01:06 PM
Příspěvek: #166
RE: Volná stavba v rámečkách
Dobrý postřeh, Michale. Vytočil jsem řepku, protože rozkvétal akát (prvořadá je radost, potěšení, med někde na konci, on stejně nějaký bude a i když spořádáme 10 kg na osobu, určitě se včelky s náma podělí) a chtěl jsem trochu čistého. Jenže třetí den nato, znenadání rozkvetl malý lán asi další řepky nebo hořčice (nebyl jsem se tam podívat, viděl jsem jen žluté, ale kvetlo to jen asi čtyři dny) a oni na to skočili a to byl cvrkot. Po řepce už bylo v úlu včel jak u Jirky Marxe, takže to vypadá Michale, že souhlasí všechny tři tvoje odpovědi zaráz, třetí a druhý určitě a první ? Teď mě včely visí bradou z ležanu (12x42/35 + 36x42/11). Bohužel nemůžu do boku, musel jsem jim nabídnout tři medníčky nahoru.
Ano, má to logiku.
Leoši, co ty včelaříš, to já mám hlavní činnost v technice - tedy ryzí technokrat jak říkáš. Dost možná k tomuto ještě něco připíšu, ale v jiném tématu, sem už to cítím, nepatří. Taky přeji vše dobré lidičky, díky za konverzace. Jsou mi přínosem.
Des a zítra se půjdu do nich kouknout a možná udělám nějaké foto pro doložení k tomuto tématu.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
09.06.2017, 01:46 PM
Příspěvek: #167
RE: Volná stavba v rámečkách
Ali ten tvůj ul má velikost většího plodiste. Slušný vcely potřebuji prostor kolem 200 litru.

Sobotka asi 30x Langstroth 2/3 310 m.n.m., amatérský chovatel matek bez PP
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
09.06.2017, 02:35 PM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 09.06.2017 02:44 PM od Leoš Dvorský.)
Příspěvek: #168
RE: Volná stavba v rámečkách
(09.06.2017 12:32 PM)schützmeister napsal(a):  Ještě k tomu boulení plástů.
Jak to vydím já, musí se sejít několik veličin. A je pak jedno, jestli je dílo zebrovaný, nebo ne, protože i v kraji dělají plást přes tři rámky, když se to sejde.
1. dělají to jen silný včely, asi to bude poměr hodně létavek, málo úlovek. Slabší staví v pohodě, ikdyž je snůška jako hrom. Krásně rovný plásty.
2. musí být extrémní snůška, ty domácí prostě stavbu nestíhaj.
3. a je to jedině, když nemají dost plástové plochy - v okamžiku snůšky.

Čili klidně a prostě to taky může být tak, že Leoš má pozvolnou snůšku a nemá s tím problém.
Já zebruju medník, protože jsem medař / musím si to přiznat / a zatímco, jak říkám,
ty méně aktivní, nebo ty co postavili včas, měli plásty jak když střelí, od konce ke konci a odshora dolů - tak divočáci co med snad čerpaj potrubím měli konce plástů přes tři a v tom středovým prázdným jen srdíčko uprostřed. A to přesto, že pod sebou měli dva vysoké nástavky hotového díla - horní zanesli a spodní z části. Během 14 dnů. A je úplně jedno, jak tam ty plásty dám, zkoušel jsem to, když to prostě nestihnu včas, tak i do kraje protahují už hotový plást. Ještě tak nejlíp staví kupodivu uprostřed medníku, asi proto, že zanáší od krajů.

Už jsem se nechtěl k tomu tématu vracet, ale jen na toto reakce. Michale, opak je pravdou. To, co píšeš v bodech ( a já je ještě rozšířím) nastává právě v době nárazové snůšky nejvíce. A to tady mám já nebo my. Už od počátku včelaření zde vím, že je zde skutečně cca 10 snůškových dnů, které stojí za to, ale nevíme kdy přijdou. Tady není snůška jako v okolí Benátek n.J, kde je přínos všeho prakticky od března (jívy, vrby.smetánka... svazenka, hořčice) do listopadu (je to ale cca 15-20 km ode mne). Právě v době trvalé (třeba i mírné) snůšky staví včely kontinuálně.
Jinak se podívejte na stavbu v přírodě. Nahoře ztluštělé plásty, uličky úzké. "Plodiště" stejně vzdálené středy plástů, ale (logicky) širší uličky. Čili je to přesně naopak, než třeba to, co děláme my s tzv. zluštělými plásty v "medníku" (to nemyslím ty boule). To bychom museli i dole držet stejné středy plástů jako nahoře. Jenže včelařům je líto toho místa na plod, neuvěřitelná hloupost, a proto tam dávají o plást navíc. Tedy ta tendence mít nahoře tzv. vysoké plásty (boule) je pro včely normální. Ta tendence tam bude vždy. Trochu se to kompenzuje soušovým jádrem event. plástem s plodem (nebudu rozepisovat varianty s 1,2 resp .3 plásty). Tady se zase napodobuje to v přírodě, že se včely ponoří do vysokých plástů a sníží buňky pro plod, rozšíří uličky.... Tak to funguje především v časném jaře. To už tak zpravidla zůstane vždy. Plod ponořený do medu, je naprostý ideál, ne jednotné uličky, jak se o to snažíme, ať už mezistěnami nebo jinak. Má to i další konsekvence, ale důležité. Tohle ti ale v žádné škole nikdo neřekne (u nás ani není kdo).

Zde letos byly skutečně jen 4 snůškové dny. 2 na řepce, 2 na akátech +,-. Kdyby to nebylo, bylo by to hravě na 2q ze včelstva (pokud by člověk chtěl, měl čas, sílu....).
Řepka meduje od teploty 17C a to bylo v květnu párkrát až odpoledne a akát potřebuje v noci kolem 20ti, déšť ho vyprší a je konec a ty zimy v noci, darmo mluvit. Hned třetí den ho byla polovina na zemi. Příznivé na snůšku to tu moc nebylo a to nemluvím o dubnu, kde byly 4 pěkné dny (2 v době, kdy mi šly matičky na orientační a snubní lety). I přesto mám někde ve včelách 1q, ale na jiném stanovišti jsou jen na svým. Podobně to mají všichni. To jen na dokreslení.
Navíc je tady ten další bod. Stavba je dána hodně i geneticky. Jen pro kontrast. Kraňka staví zcela jinak než vlaška...... To jsou ty důležité markery, podle kterých se dá ledascos vydedukovat. Jenže skoro nikdo si jich nevšímá a střílí se jen od boku. I odtud pramení to "moje" opisovači opisovačů, protože to zvládne každý, dokonce i vysokoškolák, jen ty důsledky. Já se jen divím, že se včelaři neustále diví. Za kleštíka si můžou sami a ostatní nemoci taky. V přírodě žijící včely dokazují, že to dokáží i bez nás, ani nemusí mít žádné zvláštní vyšlechtěné vlastnosti (i já se o to snažím, nutno dodat, že mám tady trochu máslo na hlavě). Příkladů je mraky a dá se to přenést do našich úlů, to potvrzuji už dost dlouho, jen musí člověk přijmout nevyhnutelné, ale na včelařské školy to ještě nedorazilo. My, ŠPV jsme ale vznikli právě poroto, že se toto snažíme co nejvíce napodobit, přiblížit včelám i v našich úlech, jak jen to je možné. Není to sice naprostý ideál, ale reálná možnost pro každého. To ostatní (šlechtění) je třešnička na dortu, jen pro takové "šílence" jako jsem já.
Proto mne vždy tak trochu nadzvedne ten, "klasický" přístup, ale protože i ten k životu patří, jsem s tím včelku smířen. Je jen škoda, že někdy začínající začínají pěkně po "kantovsku", tedy od věcí o sobě k celku se dopracovají, aniž vědí, co chtějí a pohybují se jako prvok (od nikud nikam). On by si měl člověk (teda podle mne) uvědomit základní filozofii, cíl, cestu a podle toho volit prostředky, materiál, postupy.... To je ale zase jen a jen můj názor, nevnucuji jej. Já se učením neživím a už vůbec netoužím po slávě, proto si to mohu dovolit. Hezky to říká jedna učitelka. Kdo neumí, učí. Kdo neumí učit, učí ty, co učí. Něco na tom asi bude. Proto alespoň já (myslím že nejsem sám) kladu důraz na ukazování, nasměrování, ale učit se musí každý sám. ld

Včelařit bez chemie je normální!
Včely jsou přírodním bohatstvím a partnerkami, ne pouhým výrobním prostředkem!
Hlasování: goro (+1)
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
10.06.2017, 01:07 PM
Příspěvek: #169
RE: Volná stavba v rámečkách
(09.06.2017 02:35 PM)Leoš Dvorský napsal(a):  Jinak se podívejte na stavbu v přírodě. Nahoře ztluštělé plásty, uličky úzké. "Plodiště" stejně vzdálené středy plástů, ale (logicky) širší uličky. Čili je to přesně naopak, než třeba to, co děláme my s tzv. zluštělými plásty v "medníku" (to nemyslím ty boule). To bychom museli i dole držet stejné středy plástů jako nahoře.
Leoši, trochu se v tom ztrácím. Tak jak píšeš, to nedělám, ale uniká mě pointa.
V přírodě jsou v medníku ztluštělé. Ale dávat do medníku ztluštělé je blbost ?
Nebo je pointa v tom, držet stejnou rozteč ? Teda by mě nenapadlo, že to jde i jinak. Surprised
Nebo myslíš, je lepší větší rozteč všude ?
Myslíš, že ty boule / a teď myslím fakt boule v koncích, ne ztluštělý plásty /, jsou genetický ? Trochu by mohli, ale pak je to daný genetikou rozvoje včelstva a je to to stejný jinak řečený ? Ne ?
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
10.06.2017, 02:00 PM
Příspěvek: #170
RE: Volná stavba v rámečkách
Leoš dává 9 ramku do Langa v plodišti má širší uličky v zásobách širší plasty .

Sobotka asi 30x Langstroth 2/3 310 m.n.m., amatérský chovatel matek bez PP
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
Odpovědět 


Skok na fórum:


Uživatel(é) prohlížející si toto téma: 1 Host(é)