Odpovědět 
 
Hodnocení tématu:
  • 0 Hlasů - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Recapping
27.04.2022, 09:06 PM
Příspěvek: #1
Recapping
Dobrý den všem,
kolik z vás vidí u svých včelstev recapping (odvíčkování a znovu zavíčkování plodu ve stádiu pupy) a jak to koreluje s kondicí a přežíváním včelstev? Přikládám sérii nedávno pořízených obrázků téhož plástu z třetím rokem neléčeného včelstva, foceno čtyři dni po sobě - napřed samotné fotky a pak popsané. Podle literatury snižuje odvíčkování a znovuzavíčkování úspěšnost množení roztočí samičky na pupě. Pokud je napadená pupa rovnou včelami odstraněna, mluví se o varroa sensitivní hygieně (VSH). Zvýšený recapping a VSH byly popsány u většiny světových varroarezistentních populací. Jak je to u včel vedených v duchu ŠPV?


Přiložené soubory
.pdf  Recapping.pdf (Velikost: 775,56 KB / Stažení: 21)
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
28.04.2022, 09:10 AM
Příspěvek: #2
RE: Recapping
Já to nesleduji ale videl jsem to u jednoho miniplusu na podzim

Sobotka asi 30x Langstroth 2/3 310 m.n.m., amatérský chovatel matek bez PP
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
29.04.2022, 09:00 AM
Příspěvek: #3
RE: Recapping
Otázka zní, jestli v odvíčkovaných buňkách je kleštík, nebo mají k odvíčkování jiný důvod.

Na podzim, v padlém oddělku (jedna z příčin úhynu byla podle mého nosema, alespoň tak to vypadalo po vyšetření mrtvých včel pod mikroskopem) jsem rozpitval zbylý plod, kde pár (asi méně než 1ks/dm^2, celkem snad 5) částečně odvíčkovaných buněk bylo. Do těchto buněk jsem koukal přednostně, ale kleštíka na plodu v nich jsem neviděl.

Ale taky klidně mohl včas opustit "potápějící se loď", a celkově tam napadení kleštíkem na ostatním plodu bylo slabé. Takže z mého pozorování se závěry určitě dělat nedají...
m.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
29.04.2022, 09:48 AM
Příspěvek: #4
RE: Recapping
To je dobrá otázka a odpověd' zatím nikdo neví. Podobně odvíčkované pupy je možné vidět například i když se pod plod dostane larva zavíječe, pak je ale odvíčkování patrné spíše v řadách za sebou. Podle studií odvíčkovávají varroa resistentní včelstva jak napadené, tak nenapadné buňky, ale ty napadené s cca 2-3x větší frekvencí. Umí to všechny včely, ale ty varroa resistentní víc. U vašeho včelstva je teoreticky možné (krom jiných scénářů), že tam roztoči na počátku kolapsu byly, to podnítilo silné odvíčkovací chování spolu s VSH a tedy snížení varroa záteže, ale na záchranu už to nestačilo, protože se rozjely viry nebo Nosema. Každopádně zajímavé pozorování.

Já jsem u toho foceného plástu podrobnou analýzu taky nedělala, ale pár roztočů jsem našla jak v odvíčkovaných, tak v zavíčkovaných buňkách. Pro smysluplný závěr by bylo potřeba zanalyzovat celý plást, resp. několik set buněk.
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
02.05.2022, 03:44 PM
Příspěvek: #5
RE: Recapping
Hmmm to je tedy zajímavé - toto jsem teď také pozoroval ale nezapsal jsem si, u kterého to bylo oddělku - dost pravděpodobně s matkou od Jirky Marxe, které vykazují vyšší úroveň groomingu. Příště si poznamenám. Snažím se lézt do včel co nejméně takže to nesleduji každý den.
Jestli to nebude také souviset s těmi "chlupatými" víčky, jak se o tom Leoš nebo Jirka zmiňovali na podzimním semináři v Turnově?

začínám (2020), 3 včelstva + 2 oddělky, Langstroth 2/3, Táborsko, J svah, sad vedle lesa, kvetoucí louka, rybník, vše do 50 m...

2021: přechod na Langstroth 1/2 (137 mm) a volnou stavbu...
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
02.05.2022, 04:09 PM
Příspěvek: #6
RE: Recapping
Ano, taky mě ta chlupatost napadla, snad se k tomu Leoš ještě vyjádří. Víčka, která jsou recapingovaná, lze trénovaným okem poznat, ale mě přijdou spíš hladší než chlupatější...
Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
09.04.2023, 10:25 AM
Příspěvek: #7
RE: Recapping
No upřímně řečeno, kdyby nebyly ty Velikonoce, asi bych k tomuto příspěvku zůstal dále němý. Ne z nějaké nafrněnosti. Je to spíš z jakési pokory, protože jsem si to asi už tak trochu odžil. Na VSH, tak jak je to předkládáno, jsme začali testovat a vybírat (záměrně nepíši selektovat ) včelstva v roce 2003-4. Nebudu popisovat postup moc podrobně a jak se to dál u mne vyvíjelo.

Zkrátka, vzal se roztoč, odvíčkoval se plod, šoupnul se tam, víčko se přiklopilo. Totéž se udělalo s mrtvým V.d. jako kontrolní skupina. Po určité době (6,12,….) se včelstvo znovu otevřelo a počítalo se, které buňky jsou tzv. vyklizeny. S tím mi ale vyvstávalo spousty otázek. Třeba, stáří plodu…. Zprvu jsme to odhadovali- podle mne blbost. Tak jsem začal dávat matky do izolátoru, abych znal přesně stáří plodu, pak jsem ještě přidal zamáznutí víčka voskem….. Výsledky byly jako v zahraničí, podle mě nevýrazné a hlavně nic moc neřešící. Uvědomil jsem si, že VSH chování je vlastně komplexní grooming a lze ho testovat i jinak (nepřímé metody). Dá se vyprovokovávat. Ale hlavně je to jen součástí určité posloupnosti, která může vést k varroarezistenci nebo ji spíš představuje. VSH stojí zpravidla na konci. Ale i ta posloupnost se může měnit v závislosti na strategii přežití určitého genotypu. Spíš ale fenotypu. Velmi záhy jsem si ale uvědomil, že jen varroarezistence nevede k ochránění včelstev před úhyny a začal jsem více vnímat tento problém jako CCD a komplexněji. U náse je CCD ale sprosté slovo. To, že včelstva zcela bez roztoče hynou stejně jako ta (někdy i rychleji), kde se přemnožil, je fakt. To jsem si mnohokrát ověřil na různých a geneticky odlišných materiálech. No a to by stačilo…………. To jen pro vysvětlení, proč je toto pro mne jen dílčí záležitost. Možná chybně, nevím.

Ano zažil jsem tzv. chlupatá víčka, kdy jsem zjistil, že si takto včely označují ta víčka, která následně otevírají. Obvykle v nich byl roztoč. Přišlo mi, že je asi včely kusadly trochu ohoblují. Možná to byl jen můj dojem, nevím. Byl to takový první dojem, nápad, proč je tak nazvat. Tzv. hladká víčka jsem vídával taky a připomínalo mi situaci, kdy jsem ta víčka s V.d. přemázl rozehřátým voskem, aby se V.d. nedostal nařízlým otvorem ven. To mohlo ty počty o VSH zkreslovat. To už ale zase zabíhám do podrobností a to není důležité. Ale mohu se samozřejmě plést, třeba to někdo viděl lépe, podrobněji. Důsledněji jsem po této stopě nešel. Viděl jsem i V.d. jak byl zazdíván včelami do víček. Z toho by se dalo vydedukovat, že i takovéto vlastnosti se vyvíjejí stejně jako ostatní. Zase ale je to můj náhled na věc.

Hodně jsem se věnoval i druhu Apis cerana (konkrétně A. cerana cerana.). U tohoto druhu je často dělničí plod zavíčkován tak, že má uprostřed otevřený malinkatý otvor. „Traduje“ se, že tato včelstva jsou vůči V.d., rezistentní a ten se množí jen na trubčím plodu. Přesto i tato včelstva dokázala v určité oblasti téměř vyhynout. Ale něco podobného se děje i u „našich“ včel, jen jim k tomu metodika nedává šanci. Vlastně nám hynou včelstva celá desetiletí. Šancaři by tohle pochopit měli. Ono to ale souvisí i s výši juvenilního hormonu u dělničího a trubčího plodu u obou druhů včel. Dalo by se i diskutovat o atraktivnosti plodu. K oddělení druhů melifera a cerana došlo před cca 8-10 tis lety ( to prokázal pan Sokagami) a to je příliš málo. Proto podobné vlastnosti nebo předpoklady pro ně mají oba druhy včel. Je to vše vzájemně se prolínající a je složité to vyjádřit jednoduše. Teda alespoň pro mne. Člověk si neustále klade otázky, pochybuje a hledá odpovědi. U nás se problém úhynu, zřejmě účelově, zužuje jen na problém V.d. a to je slepá ulička.

Kdysi jsem považoval za největší hřích lidí u včel to, že jsme opustili zásady přírodní selekce. Dnes ale vím, že je to ten pouze čistě materialistický (3D) pohled, kdy se předpokládá, že je včela jako včela, včelstvo jako včelstvo. Je to jednotný materiál. Jenže tak tomu není. Vliv prostředí je neuvěřitelný. Nějak si to až primitivně zjednodušujeme a děsíme se té variability a pestrosti, která je přírodě vlastní. Asi i proto se lidi neustále hádají o tom, co je příčinou úhynů. Každý hledá jednu odpověď a hájí tu svou teorii, protože vychází jen z vlastní omezené zkušenosti a o jiné zkušenosti neusiluje, nevidí je, není ochoten připustit jiné.

Jenže takhle příroda nefunguje. Snahy o komplexní (tedy přírodní) pohled lidi děsí a přijde jim to složité.
Spíš by nás to ale mělo motivovat k dalšímu poznávání. ld

Včelařit bez chemie je normální!
Včely jsou přírodním bohatstvím a partnerkami, ne pouhým výrobním prostředkem!
Hlasování: Karol Lamacz (+1), Jiří Sláma (+1)
Navštívit uživatelův web Vyhledat všechny příspěvky tohoto uživatele
Odpovědět s citací příspěvku
Odpovědět 


Skok na fórum:


Uživatel(é) prohlížející si toto téma: 1 Host(é)