Včelí klimatizace aneb větrání v úle
|
04.01.2013, 12:22 AM
Příspěvek: #1
|
|||
|
|||
Včelí klimatizace aneb větrání v úle
Dnes jsem shlédnul video, kde MVDr. Klíma mluví o kvalitě medu resp obsahu vody v medu a příčinách, proč se zvyšuje obsah vody v medu. V podstatě vyslovil závěry (částečně již pozorované na svých včelách), že je nejlepší mít úl, co nejvíc uzavřený, bez zbytečných škvír, tedy:
- bez oček -nízké dno s podložkou celoročně nebo i nezasítované -žádná strůpková folie, lepší sololit, dřevěnné laťky nebo plátno -lepší než klasické jsou Hoffmanovy rámky, kterých boční loučky doléhají k sobě a napomáhají tak ventilaci prostoru (v dutině stromu si totiž včely lepí plásty ke stropu i k bočním stěnám -ne moc široké česno (15-20cm) To vše ulehčuje včelám proces jejich klimatizace obdovbně jako je tomu v budovách stavěných člověkem. Něco se mi zdá na tom pravdy, když se zamyslím,. tak otvírám debatu, kdo si co o tom myslí a jaké má zkušenosti. Nejedná se jen o obsah vody v medu, ale vůbec o to, jestli včelám příliš ten jejich systém nekomplikujeme a nestěžujeme. |
|||
04.01.2013, 10:08 AM
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 04.01.2013 10:08 PM od Crha Karel.)
Příspěvek: #2
|
|||
|
|||
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle
Loni jsem díky častému používání KM očka vůbec neotevřel.
Strůpková folie přes léto ano, myslím, že vysrážená vlhkost přijde v sezoně včelám vhod. Na zimu nízký koberec - jekor - přebytečná vlhkost se v něm usadí. Nízké dno s podložkou celoročně. ŠIroké česno přes celý nástavek čili 425 x 2 cm celoročně. Kombinace volné stavby v hofmanech v medníku a medné komoře jen louček s 5cm bokem v plodišti. Plesnivý jsem neměl zatím ani jeden rámek. (Možná i díky KM) |
|||
04.01.2013, 10:53 AM
Příspěvek: #3
|
|||
|
|||
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle
Co se týče té vysrážené vody na strůpkové folii, MVDr. Klíma uvedl, že je to jen metabolická v podstatě destilovaná voda, a včela pokud to jen trochu jde, vyletí radši z úlu a napije se venkovní vody, která má i minerály. Logicky na tom něco je, kdyby člověk pil destilovanou vodu, vystavuje se značnému zdravotnímu riziku.
|
|||
04.01.2013, 03:28 PM
Příspěvek: #4
|
|||
|
|||
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle
Nevím jak včely, ale vím, že někteří idé držící dlouhodobé půsty (7-40dnů i více) pijí pouze destilovanou vodu! viz http://www.pust.cz.
|
|||
04.01.2013, 03:57 PM
Příspěvek: #5
|
|||
|
|||
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle
Nikdy jsem to nezkusil, ale jako lékař vím, jaký je rozdíl mezi destilovanou a pitnou vodou, a že dlouhodobé pití destilované vody nemůže mít příznivý účinek na organizmus, právě naopak! Krátkodobé užívaní není nebezpečné.
|
|||
04.01.2013, 09:52 PM
Příspěvek: #6
|
|||
|
|||
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle
(04.01.2013 12:22 AM)admin napsal(a): Dnes jsem shlédnul video, kde MVDr. Klíma mluví o kvalitě medu resp obsahu vody v medu a příčinách, proč se zvyšuje obsah vody v medu. V podstatě vyslovil závěry (částečně již pozorované na svých včelách), že je nejlepší mít úl, co nejvíc uzavřený, bez zbytečných škvír, tedy: S tímto mám špatnou zkušenost, při větších vedrech a snůšce se mi sesouvaly plásty s medem v medníku dolů, drátováno vodorovně. Včely v květnu na večer vyvěšené na česně venku jako v červenci. A to byl zateplený úl 3cm PS + palubky vně i vni. Jednoduše nedokázaly malým česnem "odvětrat" prostor 4VN. Tenkostěný Lang. se zasítovaným dnem bezproblému, stejně tak menší prostor v Mor. univerzálu. Všechno na stejném stanovišti ve stejném roce. Obecně bych řekl, že čím větší prostor a včelstvo, tím musí přímou úměrou stoupat i potřeba velikosti větracího otvoru. Snížení vlhkosti medu by mohlo vyřešit užší rozteč rámků. Do Langa místo 10 rámků s roztečí 35, dát 11 rámků s roztečí 32. Co jsem měl vedle sebe úl s roztečí 32 a 35, tak medník s menší roztečí byl zavíčkovaný dřív. Vlhkost jsem neměřil, neměl jsem refraktometr. Ale v pozdějších letech jsem zkoušel do medníku o jeden rámek méně, aby bylo širší dílo a matka jej nezakladla, ale med měl do 2% víc vody než klasika. P.S. Na námořních jachtách se používají přístroje na filtrování mořské vody a získání pitné vody. A podle přístroje a použitého filtru je výsledkem destilka a aby nedošlo ke zdravotním komplikacím tak se do tý destilované vody zase přidá trochu mořské vody(minerály). A s tou destilkou v úlu by to mohlo být podobné jak píše Miroslav. |
|||
05.01.2013, 12:06 AM
Příspěvek: #7
|
|||
|
|||
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle
Ta debata ani tak neměla být o účinku destilované vody na včely, ale spíš právě ten obsah vody v medu-resp konstrukce úlu a její působení na obsah vody v medu a vůbec na možnosti včelí klimatizace.
|
|||
22.06.2013, 02:50 PM
Příspěvek: #8
|
|||
|
|||
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle
Teplotu úlu reguluje včelstvo na česne. Prúvan v úlu je ale pro včelstvo škodlivý. Domnívám se, ze včelstvo dokáze svůj úl nejlépe samo klimatizovat pri česnu v horní části úlu. V zime vytvorí včelstvo pred česnem záclonu a dokáze teplotu v úlu dobre regulovat, v horkých letních dnech prebytečná teplota a pára lépe unkne. Kdo byl v saune, to mu je asi jasné, kolik energie stojí honit páru od stropu k podlaze. Pres to nejsou úly s česnem v horním nástavku komerčne nabýzeny. Košnice a kláty vstrebávají nadbytečnou vlhkost a odvádejí ji stenami ven. Dnešní nástavky nedokázou dýchat a nadmerná vlhkost zústává v úlu. Ale lítá nekdo z nás do hospody chlastat destilku? Jak Milan píse, včelka si radeji dobehne s dzbánkem pro čerstvou minerálku do hospůdky U hnojište.
A kdyz uz to drevo nedýchá, musí dýchat strůpek. Proto jsem strůpkové fólie vyhodila a nahradila, naškrobeným pytlem od brambor. Dnes predelávám strechy Dadantů po vzoru Warre. Včelstvo si nyní múže propolisí regulovat odvzdušnení samo. Co k tomu ješte dodat? Snad jen, že syntetické a zateplené úly mají pozitivní vliv akorát tak na naší duševní spokojenost. |
|||
Hlasování: Ali (+1) | |||
28.06.2013, 04:44 PM
Příspěvek: #9
|
|||
|
|||
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle
chtěl bych se zeptat, proč tu pytlovinu škrobíte?
|
|||
Hlasování: Debora (+1) | |||
28.06.2013, 09:41 PM
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 28.06.2013 10:10 PM od Debora.)
Příspěvek: #10
|
|||
|
|||
RE: Včelí klimatizace aneb větrání v úle
Pytlovina se škrobí aby ji včelstvo neprokousalo. Navíc se tím zlepší izolace a stabilita plátna. Abbé Warré míchal na 1 liter vody 4 az 5 polévkových lžic pšenicné, lépe žitné mouky a trochu škrobu. Vzniklou hmotu mícháme az do mírného varu, než se vyvrbí jednotná zatužená hmota. Natrenou pytlovinu sušíme nejlépe prímo na magazínu a dostrihneme ji až po vysušení, nebot sušení ji trochu srazí. Pytlovinu používám predevsím na izolacní poklop u Warré a u Dadantu. Na zimu vycpu pytlovinou potažený nízký nástavek bud žitnou slámou, nebo čistými pilynami. V truhlárne sice dostanu pilyny zdarma, ale vetšinou jsou zasvineny jedovatými látkami.
Vnitřní část zrna obsahují nejvíce škrobú, oproti tomu je v obalu větší množství popelovin. Cím je tedy číslo větší, tím více byla mouka mletá z okrajové části zrna, kde je více minerálú, ale méne škrobu. Napríklad u pšeničné mouky T400 (polohrubá) máme dostatek škrobú, ale málo minerálú, zde nemusíme pridávat skrob, zatím co u chlebové pšeničné mouky T1050 máme více minerálú, ale málo škrobú. Zde se hodí trochu škrobu pridat. |
|||
Hlasování: Jiří Grossmann (+1), miro (+1), Milan Bencúr † (+1) | |||
« Další starší | Další novější »
|
Uživatel(é) prohlížející si toto téma: 1 Host(é)